Vyjížďky do přírody

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
26.12.2018 19:27
Láska ke koním

XXX.XXX.49.16

Dobrý den,
potřebovala poradit. Tři měsíce mám pětiletou kobyklu českého teplokrevníka. Potřebuje pracovat pravidelně a intenzivvě. Momentálně pracujeme jen na jízdárně, maximálně 45 minut a je to hlavně klus a krok, přechody mezi chody, osmičky, diagonály... není to, že bych ji nějak honila, to ne. Taková klidná práce, kobylka vždy je pak klidná a uvolněná.

Říkala jsem si, že bych ji také vzala na vyjížďku, jenže tam vždy nastane problém. Za ty tři měsíce jsme vyrazily asi šestkrát. Vždycky je to spíš boj, než klidná a pohodová vyjížďka. Chvilku jde, pak se začne točit domů a dostanu ji někam jenom když ji taťka vezme u udidla za otěže a oba mluvíme a chválíme a přemlouváme ji, protože se ji nikam nechce. Zkoušeli jsme společně i malé, třeba je desetiminutové vyjížďky blízko stáje, ale ani to neproběhlo v pořádku. Jak říkám, je to spíš přetahování.

Nevím, jak dál. Nechci, aby jen pracovala na jízdárně, idkyž se to snažím obměnit.

I s paní, u které je kobylka ustájena, jsme se domlouvaly na společné vyjížďce, ale teď se jí narodilo miminko, čas má jen někdy a sama má šestiletou kobylku. Tu jí jezdí její příbuzný, ale nepravidelně a paní majitelka, když si čas najde, říká, že s ní bojuje také.

Nemáte někdo s tímto problémem nějaké zkušenosti, nebo radu?

Moc díky

26.12.2018 20:09
helas

XXX.XXX.116.228

Začínáš odprostředka ;-)
Napřed se kůň musí naučit následovat tě od stáda. Naučit - nemá to vrozené; vrozený má pravý opak.
Takže na ruce, poodejít, další den o kousek dál... pomalu přidávat, až na té ruce spolu dojdete někam, kde ostatní koně nevidí ani neslyší. A tohle ještě upevnit častým opakováním. Nepůjde to hned a s nátlakem to potrvá déle.

Pak totéž v sedle - kolem komína, fakt. Obvykle se to řeší pomocí druhého koně a tak se začíná; lidi si vzájemně takhle běžně vypomáhají. No, když to nejde... tak opravdu jen pár metrů (a klidně až poté, co tu stejnou trasu, nebo i delší, půjdete na té ruce); nejlíp po jízdárně, kdy už bude malinko unaven.
Uvědom si, že osamělý kůň se bojí, hledá stádo. Musí poznat nejen tu samotu, ale taky terén, že tam není nic, co by ho zakouslo. Takže přinejmenším první dobu nechoď do terénu v sedle tam, kde jste předtím nebyli na ruce - a proběhlo to v pohodě a klidu. Přidávej po metrech a minutách a pečlivě a pozorně sleduj, jak se tváří; musíš předejít situaci, kdy se začne bát a stádo hledat. Čili musíš obrátit dřív, než on bude chtít! Kobylka ti sama řekne, co zvládne a co ne. Škoda, že nemáš vodiče; to dost věcí usnadní (ale zas i tak se pak kůň musí učit té samostatnosti/samotě).

A samozřejmě: ty musíš být naprosto klidná.

Je to kůň od koně; některý je samostatnější a sebevědomější, než jiný.
Tož tak :-)

26.12.2018 21:45
Láska ke koním

XXX.XXX.49.16

helas napsal(a):
Začínáš odprostředka ;-)
Napřed se kůň musí naučit následovat tě od stáda. Naučit - nemá to vrozené; vrozený má pravý opak.
Takže na ruce, poodejít, další den o kousek dál... pomalu přidávat, až na té ruce spolu dojdete někam, kde ostatní koně nevidí ani neslyší. A tohle ještě upevnit častým opakováním. Nepůjde to hned a s nátlakem to potrvá déle.

Pak totéž v sedle - kolem komína, fakt. Obvykle se to řeší pomocí druhého koně a tak se začíná; lidi si vzájemně takhle běžně vypomáhají. No, když to nejde... tak opravdu jen pár metrů (a klidně až poté, co tu stejnou trasu, nebo i delší, půjdete na té ruce); nejlíp po jízdárně, kdy už bude malinko unaven.
Uvědom si, že osamělý kůň se bojí, hledá stádo. Musí poznat nejen tu samotu, ale taky terén, že tam není nic, co by ho zakouslo. Takže přinejmenším první dobu nechoď do terénu v sedle tam, kde jste předtím nebyli na ruce - a proběhlo to v pohodě a klidu. Přidávej po metrech a minutách a pečlivě a pozorně sleduj, jak se tváří; musíš předejít situaci, kdy se začne bát a stádo hledat. Čili musíš obrátit dřív, než on bude chtít! Kobylka ti sama řekne, co zvládne a co ne. Škoda, že nemáš vodiče; to dost věcí usnadní (ale zas i tak se pak kůň musí učit té samostatnosti/samotě).

A samozřejmě: ty musíš být naprosto klidná.

Je to kůň od koně; některý je samostatnější a sebevědomější, než jiný.
Tož tak :-)

Díky za radu. Na ruce jsem s ní samozřejmě chodila a to za mnou šla kamkoli. Nebyl problém. Ale pod sedlem dojdeme jenom kousek, pak se začne prát. Problém je, že po jízdárně to natáhne domů, nespěchá, dá se zastavit, jde klidně, ale nedá se otočit a změnit směr.

Moc díky, určitě vyzkouším krátké kolem výběhu (kobylka je v režimu 24/7).

27.12.2018 11:09
Arbora

XXX.XXX.88.35

Najrozumnejšie by asi bolo nájsť niekoho jazdecky zdatného kto sa nebojí a kobylu by vám pomáhal jazdiť. Bohužiaľ, nie je natoľko odolná, aby aj skrz váš strach chcela zvládnuť situáciu sama, buďto z vás ten strach cíti a bojí sa tiež, alebo to možno zneužíva. Ťažko povedať, nevidíme, nesedíme na nej. A spravila by som to čím skôr, kým je ešte v štádiu, že je jazditeľná aspoň na tej jazdiarni.

Neregistrovaný uživatel

27.12.2018 12:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.254

Nepišete, jestli jste po koupi kone stěhovala. Tři měsíce je krátká doba, než si zvykne na všechny změny, a pět let je poměrně mladej kun, kterej nemusí být se vším srovnany. Šestkrát za tři měsíce není nic. Pokud Vám jde pod sedlem s někým na ruce, zkusila bych jít tímto směrem nějaký čas. A pokud nemáte problém s nasedanim a sesedanim, zkusila bych samostatně vyjet kousek, kde ještě funguje, a pak bych šla kousek pěšky, pak zkusila nasednout. Já vidím problém v mladosti a ve změně prostředí. Dala bych koníkovi více času. Nevím, proč musí pracovat intenzivně a co to znamená, taky může být znechucená.

27.12.2018 20:59
Láska ke koním

XXX.XXX.49.16

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepišete, jestli jste po koupi kone stěhovala. Tři měsíce je krátká doba, než si zvykne na všechny změny, a pět let je poměrně mladej kun, kterej nemusí být se vším srovnany. Šestkrát za tři měsíce není nic. Pokud Vám jde pod sedlem s někým na ruce, zkusila bych jít tímto směrem nějaký čas. A pokud nemáte problém s nasedanim a sesedanim, zkusila bych samostatně vyjet kousek, kde ještě funguje, a pak bych šla kousek pěšky, pak zkusila nasednout. Já vidím problém v mladosti a ve změně prostředí. Dala bych koníkovi více času. Nevím, proč musí pracovat intenzivně a co to znamená, taky může být znechucená.

Ano, kobylka se stěhovala. Na jízdárně je fakt ochotná pracovat, tím intenzivně jsem se špatně vyjádřila, myslela jsem tím, že potřebuje pravidelně pracovat. Znechucená se mi skutečně nezdá, na tu jízdárnu si jde pěkně, a tam pracuje také velmi pěkně. Pod sedlem s někým na ruce jde. Takže určitě zkusíme vodit. Díky.

29.12.2018 09:50
dsj

XXX.XXX.207.141

5-ti letá kobyla už by měla umět chodit ven sama, ale je možné že si vás testuje, jestli jste dostatečně důvěryhodná a schopná parťačka aby s vámi zůstala venku sama. Když moje dcera začala jezdit sama ven, tak ze 3 kobyl si jí 2 otestovali, jen jedna šla hned a bez přemlouvání, druhá si dala říci po malém otestování u ohrady, třetí kobylu musela měsíc vodit na ruce za kopec mimo dohled koní, protože jí nedokázala ze sedla odlepit od ohrady (všechny tři chodí samy ven pravidelně a nijak to neřeší). Jednoho dne se naštvala a nasedla u výběhu a řekla že nesesedne dokud nedojdou za kopec a trvalo jí 30 min přemlouvání než kobyla uznala, že dnes už to neukecá
Pokud ale máte kopbylu kterou nikdo nenaučil chodit ven sama, tak bych na to šla jak vám doporučují - nejdřív na špagátku, potom si stejnou trasu projet. Mě se osvědčilo si třeba i nasednout cestou domů, to ty kobyly většinou jdou a moc neřeší, ale jestli kobyla není zvyklá chodit sama, tak si tím stejně budete muset projít a naučit jí to, nebo si najít někoho zkušenějšího kdo to udělá za vás - nezapomeňte, že s každým nepovedeným pokusem bude naučení těžší, a s každým podařeným se posunete dál, dávejte si jen takové cíle ke kterým jste schopná opravdu dojet

29.12.2018 19:05
Láska ke koním

XXX.XXX.49.16

dsj napsal(a):
5-ti letá kobyla už by měla umět chodit ven sama, ale je možné že si vás testuje, jestli jste dostatečně důvěryhodná a schopná parťačka aby s vámi zůstala venku sama. Když moje dcera začala jezdit sama ven, tak ze 3 kobyl si jí 2 otestovali, jen jedna šla hned a bez přemlouvání, druhá si dala říci po malém otestování u ohrady, třetí kobylu musela měsíc vodit na ruce za kopec mimo dohled koní, protože jí nedokázala ze sedla odlepit od ohrady (všechny tři chodí samy ven pravidelně a nijak to neřeší). Jednoho dne se naštvala a nasedla u výběhu a řekla že nesesedne dokud nedojdou za kopec a trvalo jí 30 min přemlouvání než kobyla uznala, že dnes už to neukecá
Pokud ale máte kopbylu kterou nikdo nenaučil chodit ven sama, tak bych na to šla jak vám doporučují - nejdřív na špagátku, potom si stejnou trasu projet. Mě se osvědčilo si třeba i nasednout cestou domů, to ty kobyly většinou jdou a moc neřeší, ale jestli kobyla není zvyklá chodit sama, tak si tím stejně budete muset projít a naučit jí to, nebo si najít někoho zkušenějšího kdo to udělá za vás - nezapomeňte, že s každým nepovedeným pokusem bude naučení těžší, a s každým podařeným se posunete dál, dávejte si jen takové cíle ke kterým jste schopná opravdu dojet

Zase moc díky za radu. Kobylka naučená sama chodit určitě není, tím jsem si jistá. Dokonce, když jsme si ji byli před koupí otestovat, chodily jsme s kobylkou po výběhu v doprovodu dalšího koně. Každému hned došlo, že moje kobylka by bez nich nedala ani ránu.

Skutečně se nám s taťkou párkrát stalo, že začala během "vyjížďky" zlobit, ale vždy se nám ji povedlo přemluvit, i to je pro mě vítězství (samozřejmě tím nemyslím přemluvit po zlém).
Včera jsme s rodiči zvolili jinou taktiku a na jízdárnu a zpět domů jsme šli jinudy. Malinko jsem se obávala, že už to má kobylka v hlavě zajeté, ale šla naprosto klidně novou cestou, nebylo potřeba ji vést, jen jednou se lekla psa, ale byla fakticky hodná. Uvidíme zítra, dneska měla volno, tak snad si to zapamatovala, že když je hodná, pracuje se s ní mnohem líp

29.12.2018 20:51
Slon Indický

XXX.XXX.32.163

Tak já v tom vidím spíš trochu jezdecké nejistoty. Na jízdárně to jde, je uzavřený prostor, třeba i trenér na zemi říká co dělat, jezdec si věří a tohle důvěrně zná. Naopak v terénu je to často o psychice, jezdec vidí potencionální nebezpečí na každém kroku, nevěří si, nemá toho tolik najeto... Pomáhá prostě vyjezdit se v terénu jako na jízdárně, zažít si ty možné nebezpečné situace, třeba i toho splašeného koně, zjistit, jak reagovat, uklidnit se. Pomáhá třeba vyjet na nějaký puťák, nebo aspoň celodenní vyjížďku, jezdec nabyde sebevědomí a jistotu v terénu a kůň to pozná, tak třeba tip na dárek, nebo prázdniny?
No, každopádně v téhle situaci půjdu proti proudu, na procházky na ruce bych se vykašlala, chci jezdit a problém mám v sedle, musím ho řešit v sedle. Většina lidí prací že země problém v sedle nevyřeší, jen bude mít koně, se kterým může na procházku, pěšky. Jsem člověk, co pokud nemusí, s jezdeckým koněm už nic ze země nedělá a jezdí, problematickou situaci radši řeším že sedla než že země a bezpečně se cítím v sedle, ne vedle koně, který mě chce pošlapat.
Je potřeba si promyslet, jestli fakt na tu vyjížďku chci nebo budu jenom chodit na jízdárnu, a stát si za tím. Chodit sám může dostihák stažený z dráhy, provozák naučený chodit za koněm a i zkažený kůň, jen musí mít jistého jezdce, který mu řekne, že to tak chce, tak to bude a hotovo. Takže, pokud takový jezdec nejsem, buď svěřím koně někomu, kdo takový je a rutinně mi ho naučí do terénu chodit, nebo budu chodit za druhým, zkušeným koněm, nebo zůstanu na jízdárně. S nejistým jezdcem nemá kůň žádnou motivaci tam sám chodit, proč taky, když stačí se otočit domů, jezdec situaci vzdá a nechá člověka že země ji přemluvit?
Takže, pokud chci na koni na vyjížďky a psychicky zvládnu tuhle situaci a vlastní strach, můžu začít s učením samostatnosti koně v terénu. Jsem jezdec, musím si poradit, tzn pomoc ze země beroucí koně za hubu a premlouvajici fakt ne, to kůň jedině zjistí, že jezdce poslouchat nemusí. Tj otec jde na vyjizdce za koněm, a do ježdění nezasahuje. Pokud kůň stávkuje, dostane pobídku, nereaguje - přiklepnu tušírkou, a vyžaduji pohyb dopředu, při náznaku ochoty ihned tlak povoluje. Otáčí se domů a sprostě mě odváží - ihned stáčím na kruh, klidně hodně malý, a vyžaduji pohyb mnou požadovaným směrem, pohyb kam chce kůň jedině na kruhu.
Samozřejmě vždy při učení platí pravidlo toho, že směrem domů se chodí pouze krokem, rychlejší chody jen od domova. Pokud má tendenci točit se k domovu, chodím na chvilku, třeba jen kolem ohrady, před každou prací na jízdárně, aspoň se tak okrokuje a naučí, že příchodem domů práce nekončí. To samé i pokud chci jít jen na vyjížďku - po příchodu domů třeba 10 min jízdárna, ať nemá motivaci se otáčet domů a spěchat.
Možností je víc, podle popisu vidím nevyježďeného jezdce v terénu, a mladého, chytrého koně co si dobře přečetl, že nemusí a jezdec mu povolí, a to se musí změnit - buď se naučíte zvládat tu situaci vy, nebo ten kůň, ale samo to nepřijde.

29.12.2018 21:08
Malkina

XXX.XXX.50.199

Souhlasím se Slonem a k té nejistotě-pomáhá nahlas zpívat,fakt bez legrace.Já se takhle vyklidňovala na valachovi,člověk se uvolní začne myslet na něco jinýho a najednou kůň šlape ani neví jak.

28.1.2019 11:19
rosemary1

XXX.XXX.107.140

Já bych to neviděla tak tragicky. Z popisu mi přijdete jako nejistá jezdkyně, minimálně co se zkušeností v terénu týká. To, že koně nedostane člověk od stáje, to se stává i "v lepších rodinách" :-), ale popis, že kobyla jde do stáje a Vy nezvládnete zkorigovat směr, mi přijde spíše, že se v rámci snahy o pozitivní zacházení s koněm se podřizujete koňským požadavkům a kobyla z této Vaší benevolence těží. Primárně bych dbala na bezpečnost, pokud byste venku spadla, situaci to nepomůže, naopak jí to zhorší. Nepouštějte se do ničeho, kde si jen trochu nevěříte, že by to nemuselo dopadnout dobře. Nevidím nic špatně na tom, pokud s Vámi chodí otec, který kobylu vede a jistí, zvláště pokud je kobyla takto ochotná vyjížďku absolvovat. Určitě bych v tom pokračovala, ale chodila bych ven častěji a fakt po malých kouskách, například krokovat před jízdárnou či po jízdárně a nebo nejlépe oboje. Stačí vždy pár minut, kdy si z toho kobyla udělá rituál a pak jen prodlužovat. Dále velmi doporučuji, pokud tam máte někde možnost alespoň malého okruhu, netočit k domovu stylem "čelem vzad". A chození na ruce bych vůbec nezatracovala, pokud je kobylka takto ochotná od stáje odejít. Minimálně je to dobrý trénink na procházky s otcem. Nevidím důvod, pokud kobyla, která odejde dobrovolně s vodičem od stáje bez jezdce by toto samé neměla udělat s jezdcem v sedle. Později otec může jít pouze vedle a zkorigovat případnou neposlušnost, pak např. již pouze před koněm a pak se přesunout třeba za koně. Také doporučuji, jak někdo výše, kobylku, pokud je opravdu v klidu, od stáje pouze nasedlanou odvést a směrem ke stáji potom nasednout a dojít krokem. Pozor ale skutečně na to, aby kobyla byla směrem ke stáji klidná a nevzala Vám někde čáru, třeba už při tom nasedání (měla jsem takovou specialistku). No a půjde-li spořádaně směr stáj, rozhodně po ní chtít později nikoliv pouze pohyb vpřed, ale i kroužky, nějaké odbočení do vedlejší ulice apod. Nic nejde najednou a pokud nemáte dostatečné jezdecké zkušenosti a máte nezkušeného koně, nezbude nic jiného, než na to jít skutečně pomalu a nikoliv silou a dávat si malé cíle. Třeba i cestou z jízdárny do boxu ještě trochu popracovat, alespoň na zastavení, couvání a nebo malém kroužku, později otočce a pár krocích zpět, prostě tak, abyste věděla, že Vás kobyla vnímá i v situacích, kdy už se vidí doma.

Přidejte reakci

Přidat smajlík