Andula1803

XXX.XXX.98.228
Dobrý den, před měsícem jsem si koupila 6 měsíční kobylku, kříženku ČTxAppa... ale.. když jí mám u sebe, zjišťuji že vše není tak jak mi bývalá majitelka slíbila a napovídala. Myslím, že základ problemu je že od začátku neosahaná... mám ji ve výběhu a kdykoliv mě vidí(jen mě) okamžitě zamnou přiběhne.. problém nastává tehdy když se jí cokoliv přestane líbit.. umí být dost agresivní.. kope, kouše a snaži se nabíhat na člověka... za ten měsíc jsem jí nepřesvědčila ani o tom že dávat nožky je v pořádku.. okamžitě po všech začne kopat.. nevím si s ní rady.. mám jí ráda, ale nechcí docílit toho že se jí budu bát... Má pro mě někdo radu, jak jí odnaučit kopat, kousat ? A nějak si získat důvěru ?
U bývalé majitelky byla většinu času v boxe, s lidmi a ostatními koňmi moc do styku nepřišla. Teď ji mám 24/7 venku, zatím je sama ve výběhu, takže ani teď nemá stádo a styk s koňmi, je přes ohradník, v pondělí jí budeme řadit do stáda mladých klisen, trošku doufám že ty jí srovnají a třeba jí přesvědčí aby nebyla tak nepříjemná. Děkuji za rady. Nikdy jsem se s tak nepříjemným hřibatkem nesetkala.🙄😂
No koně mají různé povahy. Někdy se vyskytne třeba plachý kousek co se vůbec nechce s lidmi bavit a pak je agresivní z obranných důvodů.
To co popisujete bude nejspíš zmatenost hříběte. Trochu se do něj vžijte. Je odstavené, bez matky, ztratilo pohodlí boxu (venku je mnohem více podnětů - zvuky, pachy atd.). Na koně zatím jen vidí, ale nemůže se dotknout (představte si děcko které se nemůže pomazlit, přitulit, uvolnit). Hodně jste ho přetížili. A do toho hned chcete perfektní reakce na požadavky jako dát nohu (vždyť je to znehybnění + nohy jsou pro koně velmi hodné ochrany).
Prostě tomu mláděti dejte čas. Alespoň měsíc po zařazení do stáda se na zvedání nohou vykašlete. Zatím ho hodně mazlete, dotýkejte se všude na těle. ALE když štípne, tak ho nekompromisně liskněte a doprovoďte hlubším hlasem povelem k přerušení chování (ne, dost, toš - jde o to co říkáte přirozeně a budete to využívat celý výcvik)
Nic nesvádějte na předchozí majitelku - chovatelku. Viděla jste z jakých podmínek hříbě berete. (kdo koupí štěně z množírny, nemá nárok fňukat a dožadovat se soucitu od ostatních). Pokud jste si to neprověřila, o to hůř pro - nejste ještě na znalostní úrovni aby jste si vůbec mohla kupovat hříbě.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Arbora
napsal(a):
Izolované žriebä je prúser a vyžaduje si to prístup skúseného človeka. Dajte ju do stáda čím skôr a dúfajte, že ju to psychicky nepoznačilo na celý život. Vzhľadom na to, že s koňmi sa moc nestýkala, bolo by vhodnejšie menšie stádo, nielen mladých koní.
Souhlas! Chce se mi vykřiknout - boha jeho! Někdo odchová hříbě převážně na boxe (cituji - s lidmi a s koňmi moc do styku nepřišlo) a někdo jiný ho za takových okolností koupí. Ale nezoufejte - Arbora má dobrý nápad.
Uživatel s deaktivovaným účtem

sisi58
napsal(a):
Nechte si také prohlédnout kopyta. Postávání v nastlaném boxu není ideální pro správný růst kopyt mladého koníka.
S povahou vám stádo, jak píše Arbora, může pomoci, ale špatně narostlá kopyta znemožňují využití koně.
Dobrá připomínka!
sisi58
napsal(a):
Nechte si také prohlédnout kopyta. Postávání v nastlaném boxu není ideální pro správný růst kopyt mladého koníka.
S povahou vám stádo, jak píše Arbora, může pomoci, ale špatně narostlá kopyta znemožňují využití koně.
No to mi právě příjde ta hrozná neznalost kupujícího, když tohle nezkontroluje. Není dobré kopyto, není dobrý kůň. Nohy jsou přece první věc co se kontroluje a na tvrdém rovném podkladu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

dsj
napsal(a):
Hříbátka nikdy nezlobí Tak s tou svojí kobylkou mějte trpělivost a naučte jí správnému chování ke člověku, asi o tom nemá ani potuchu.
No jo, ale bez stáda to fakt nepůjde.
Andula1803

XXX.XXX.2.53
Kobylku mám už ve stádě, vypadá o dost šťastnější a uvolněnější... samozřejmě vím, že samota pro ní nebyla ideální.. ale byla hubená a báli jsme se ji dat do stada 24/7.. takže to bohužel nešlo jinak..
Každopádně je stále taková že by člověku ublížila, snažím se ji pomalu osahavat.. drbání za ušima a na zadku je pro ni ideální stav.. ale když se ji chce prostě kopne nebo kousne.. nechci ji nějak extra trestat, aby se ještě víc neblokla.
Andula1803
napsal(a):
Kobylku mám už ve stádě, vypadá o dost šťastnější a uvolněnější... samozřejmě vím, že samota pro ní nebyla ideální.. ale byla hubená a báli jsme se ji dat do stada 24/7.. takže to bohužel nešlo jinak..
Každopádně je stále taková že by člověku ublížila, snažím se ji pomalu osahavat.. drbání za ušima a na zadku je pro ni ideální stav.. ale když se ji chce prostě kopne nebo kousne.. nechci ji nějak extra trestat, aby se ještě víc neblokla.
Hele není to trestání jak ho vnímáme my lidé.
Má to být reakce na chování koně. Jen rychlá a pádná reakce je hříběti srozumitelná. Tedy to lísknutí je na místě. Starší kůň ho taky srovná prásknutím zubama či kopancem. Když ho budete jen mazlit zapamatuje si, že k člověku se takto může chovat. A co pak s takovým koněm?
Pipilota - a jak "my lidé" vnímáme trestání? A co by to bylo jiného, když mu jednu lísknu, když ne trest?
Téma trestů je obecně dost problematické, nicméně zkusím krátce shrnout... Trest se pozná podle toho, že zastavuje nežádoucí chování a snižuje pravděpodobnost, že se to chování bude opakovat. Jeho zásadní nevýhoda je v tom, že neříká zvířeti co má dělat, pouze co dělat NEMÁ... a pokud zvíře neví dost přesně co dělat má, existuje riziko, že si vybere další z našeho pohledu nežádoucí chování. Třeba když kobylka slečnu kousne, ta ji jednu majzne, kobylka se otočí a nakopne ji zadníma, bude to proces logický, nicméně... ne úplně příjemný a žádoucí, že. A může se to snadno stát... Mnoho koňáků zneužívá toho, že koně jsou extrémně prošlechtěni na spolupráci s člověkem, takže si nechají líbit zacházení které by skutečně nemuseli/neměli, že se nechají prudit a trestat a místo aby toho dvounohého blbce zabili, stále se snaží spolupracovat a vymyslet, co by tak asi ten cvok mohl chtít. Protože většina našich nápadu a požadavků jim z koňské perspektivy připadá fakt absurdní... :-)
JaL
napsal(a):
Pipilota - a jak "my lidé" vnímáme trestání? A co by to bylo jiného, když mu jednu lísknu, když ne trest?
Téma trestů je obecně dost problematické, nicméně zkusím krátce shrnout... Trest se pozná podle toho, že zastavuje nežádoucí chování a snižuje pravděpodobnost, že se to chování bude opakovat. Jeho zásadní nevýhoda je v tom, že neříká zvířeti co má dělat, pouze co dělat NEMÁ... a pokud zvíře neví dost přesně co dělat má, existuje riziko, že si vybere další z našeho pohledu nežádoucí chování. Třeba když kobylka slečnu kousne, ta ji jednu majzne, kobylka se otočí a nakopne ji zadníma, bude to proces logický, nicméně... ne úplně příjemný a žádoucí, že. A může se to snadno stát... Mnoho koňáků zneužívá toho, že koně jsou extrémně prošlechtěni na spolupráci s člověkem, takže si nechají líbit zacházení které by skutečně nemuseli/neměli, že se nechají prudit a trestat a místo aby toho dvounohého blbce zabili, stále se snaží spolupracovat a vymyslet, co by tak asi ten cvok mohl chtít. Protože většina našich nápadu a požadavků jim z koňské perspektivy připadá fakt absurdní... :-)
Pravdu díš. ALE jestli zadavatelka neumí pořešit takový základ aby ji hříbě nekousalo, těžko ji navádět směr pozitivka.
Taky je snad potřeba umět si k hříběti stoupnout, aby mě nehráblo a nekoplo...
Jinak jsem jednoznačně za kombinace učení. Pozitivka je super a nejdál se s ní dojde. Jen si myslím, že u půlročního rozcapeného (pokaženého) hříběte je OK základní mantinely nastavit "po koňsku" - je to rychlé a jednoznačné.
Tuhle dvojici bych stejně tipla, že potřebuje vedení někoho výrazně znalejšího... Třeba se jich ujme někdo v ustájení (minimálně u nás by takové chování hříbátku při každodenní manipulaci neprocházelo) Stavět se dá jen na dobrých základech a tohle hříbě má cca půl roku zpoždění.
A aby bylo jasno, mluvím o lísknutí - NE nějaké mlácení co skutečně vyvolá jen strach a obranou reakci.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.254
Mne se líbí, jak pozitivkari vždy napíšou, jak se to dělat nemá a že vlastně kdykoliv do koně hrabnu, tak to má za efekt jen to, že ten kůň se mnou pak je vždy pod tlakem a poslouchá jen, protože se bojí. Že občas nepadne návod, jak to tedy udělat pozitivně? Protože je to zdlouhavé vysvětlování, lidi to pochopit stejně nechtějí, a je potřeba si zaplatit kurz a nakoupit knihy.
A abych jen neryla, poradila bych slečně či paní, aby si v reálu našla někoho, kdo má s hribaty zkušenost, nejlépe se zkaženými hribaty, a poradil ji, jak se má chovat, a nejlépe aby se na dvojici podíval. Chyba může být i v nedostatečném sebevědomí majitelky.
Pipilota
napsal(a):
Pravdu díš. ALE jestli zadavatelka neumí pořešit takový základ aby ji hříbě nekousalo, těžko ji navádět směr pozitivka.
Taky je snad potřeba umět si k hříběti stoupnout, aby mě nehráblo a nekoplo...
Jinak jsem jednoznačně za kombinace učení. Pozitivka je super a nejdál se s ní dojde. Jen si myslím, že u půlročního rozcapeného (pokaženého) hříběte je OK základní mantinely nastavit "po koňsku" - je to rychlé a jednoznačné.
Tuhle dvojici bych stejně tipla, že potřebuje vedení někoho výrazně znalejšího... Třeba se jich ujme někdo v ustájení (minimálně u nás by takové chování hříbátku při každodenní manipulaci neprocházelo) Stavět se dá jen na dobrých základech a tohle hříbě má cca půl roku zpoždění.
A aby bylo jasno, mluvím o lísknutí - NE nějaké mlácení co skutečně vyvolá jen strach a obranou reakci.
Já jsem o pozitivce nenapsala ani slovo. Ať slečna klidně používá negativní posilování ("práci s tlakem") jako většina lidí. Jen jsem varovala před nadužíváním trestů a tím, že malý rozcapený kůň už může být naučený, že lidi uhýbají a pak jde skutečně o život, pokud se do toho člověk pouští "po koňsku"...
JaL
napsal(a):
Já jsem o pozitivce nenapsala ani slovo. Ať slečna klidně používá negativní posilování ("práci s tlakem") jako většina lidí. Jen jsem varovala před nadužíváním trestů a tím, že malý rozcapený kůň už může být naučený, že lidi uhýbají a pak jde skutečně o život, pokud se do toho člověk pouští "po koňsku"...
A jak tedy radíte, aby slečna při tom kousnutí reagovala?
Dotaz
napsal(a):
A jak tedy radíte, aby slečna při tom kousnutí reagovala?
Neradím nic, protože si situaci z popisu nedokážu představit... Možných variant je celá řada. Takže jakákoli rada je věštění s křišťálové koule... Nejvíc na místě je najít si někoho kdo umí, ale to je bohužel jako hledat jehlu v kupce sena, takže asi modlit se a vzdělávat se?
Můžu napsat co bych dělala já - já bych se snažila přijít na příčinu kousnutí a předcházet tomu. Reakce v ten konkrétní moment není až tak podstatná.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.254
JaL
napsal(a):
Neradím nic, protože si situaci z popisu nedokážu představit... Možných variant je celá řada. Takže jakákoli rada je věštění s křišťálové koule... Nejvíc na místě je najít si někoho kdo umí, ale to je bohužel jako hledat jehlu v kupce sena, takže asi modlit se a vzdělávat se?
Můžu napsat co bych dělala já - já bych se snažila přijít na příčinu kousnutí a předcházet tomu. Reakce v ten konkrétní moment není až tak podstatná.
Promiňte, ale při "novém" zvířeti, kdy nevíte, co se dělo v minulosti, je pozorování a předcházení na dlouho, a mezitím se může stát spoustu věcí. Tím Vás netlacim k napsání odpovědi. Jen že v tomhle případě "trest" v podobě reakce na akci, byt nepříjemné, je nastavení hranice v zájmu zachování duševní rovnováhy. Ano, člověčí. Ale řešit duševní rovnováhu zvířete lze po čase, až si je člověk jist, co může použít.
Dotaz
napsal(a):
A jak tedy radíte, aby slečna při tom kousnutí reagovala?
Tady asi přece záleží na situaci.
Nicméně:
1) nejdůležitější je nedělat z koně koníška, i když je to ještě hříbátko
2) mít v hlavě naprosto jasno, že já jsem šéf a bud eto ve výsledku stejně po mém. To ale neznamená, že na koně budu zlá a musím si být jistá a vědět, proč danou věc chci, vše má mít význam
3) mít neuvěřitelnou dávkou trpělivosti, jelikož také můj přístup nemusí být vždy správný a než to kůň pochopí, co chci, může to trvat.
4) v jistém směru jsem stará škola. Když manipuluji s koněm, mám ho všude na vodítku nebo ho prostě vážu. Jde to i u odstávčat (pokud to neumí, tak rychle naučit!!), stačí se jet podívat například do Kladrub, kde to půlroční hříbata zvládají - ale vše úměrně koncentraci, kterou jsou ve svém věku schopni vyvinout! Hříbě má vyrůstat ve stádě, rozhodně to není na hraní si jako s dospělým koněm, nicméně na základní manipulaci je potřeba zvykat odmala. Pokud mám koně pod kontrolou na úvaze nebo na ruce, jakékoli kousnutí trestám rychlou dobře mířenou fackou - ve stádě by dostal taky. Nesmí se stát, že na Vás může hned potom i zadkem, mezi Vámi a koněm nemůže být kilometrové vodítko.
5) to, že koně kontaktujete po celém těle, je dobré. Nesmíte se bát, i malý prcek to pozná.
6) Najděte si někoho, kdo Vás opravdu dobře povede - ideálně někoho, kdo prokazatelně vychoval koně ve spolehlivé jezdecké zvíře použitelné pro kohokoli! Dneska se každý tváří jak vítěz Grand prix, bohužel doopravdy dobrých a charakterních koňařů ej jako šafránu.
7) ČTĚTE ODBORNOU LITERATURU. Ne blogy kamarádek a pochybné články na internetu. Myslím tím osvědčené knihy, které jsou už koňařskou klasikou.
Ale to je jen zlomek toho, co si všechno musíte uvědomit a s čím začít. Dala jste se na dlouhou náročnou cestu, o které víte pramálo. Držím palce.