https://zvirata.bazos.cz/inzerat/132985859/prodam-valacha-aph.php
Vždycky mě tihle koně vezmou za srdce. Sama takovou kobylu mám a vím, jak se mohou trápit.
Proto mě pokaždé vytočí, když na FB čtu: "Co mám dát svému koni? Kašle a teče mu z nosu?" Hernajs, to je takový problém, zavolat veterináři a zeptat se ho/jí, místo vyptávání se na sociálních sítích?
Než majitelka vyzkouší navržené postupy, může mít z nachlazeného koně, koně nenávratně zničeného = dušného.
A když to někomu napíšu, stanou se z děvčat štěkny, s nevybíravým slovníkem.
Kašlu na ně, ale koní je mi líto.
A zdá se mi, že je dušných koní stále víc a víc.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Koní je čím dál víc a víc. A protože po revoluci je přestali obsluhovat lidé, kteří se učili pod těžkým jhem zkušenějších, tak bohužel přibývá i různých neduhů, a to zejména takových, které nejsou na první pohled vidět a nesnižují zprvu jezditelnost… Takovými neduhy se nemá potřebu "uživatel" hlouběji zabývat, a tak je nechá dojít do závažnějšího stadia.
Viz jak nedávno Horsana popisovala, že je čím dál víc koní se zubními problémy.
Do toho hraje, že dnes již je málo příležitostí (resp. málo koní tím projde) k prověřování skutečné kondice zvířat, a tak se nám ztrácí selekce. Množí se dušní, alergičtí, PSSM a další metabolicky zatížení koně, často se na jejich neduh nepřijde do vyššího věku (nebo není považován za vážný), protože bez prověření v tréninku a zátěži se neduh neprojeví.
Vidím stejný trend u lidí. Vzrůstající podíl alergiků, lidí s různými metabolickými poruchami, poruchami zpracování potravy, poruchami psychickými (a teď se omlouvám útlocitnějším jedincům, a zároveň prosím, aby si to nikdo nepřipodobnil k neblahým historickým událostem) - není dostatečná selekce. V západním světě už lidi málokdy skutečně těžce fyzicky pracují, dámám usnadňují práci domácí spotřebiče, zavedená voda, elektřina, pohodlíčko pohodlí. Jo - a zdravotní systém je schopný udržet při životě i jedince, kteří by ještě před 100 lety prostě svoje geny dál šířit nemohli.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Koní je čím dál víc a víc. A protože po revoluci je přestali obsluhovat lidé, kteří se učili pod těžkým jhem zkušenějších, tak bohužel přibývá i různých neduhů, a to zejména takových, které nejsou na první pohled vidět a nesnižují zprvu jezditelnost… Takovými neduhy se nemá potřebu "uživatel" hlouběji zabývat, a tak je nechá dojít do závažnějšího stadia.
Viz jak nedávno Horsana popisovala, že je čím dál víc koní se zubními problémy.
Do toho hraje, že dnes již je málo příležitostí (resp. málo koní tím projde) k prověřování skutečné kondice zvířat, a tak se nám ztrácí selekce. Množí se dušní, alergičtí, PSSM a další metabolicky zatížení koně, často se na jejich neduh nepřijde do vyššího věku (nebo není považován za vážný), protože bez prověření v tréninku a zátěži se neduh neprojeví.
Vidím stejný trend u lidí. Vzrůstající podíl alergiků, lidí s různými metabolickými poruchami, poruchami zpracování potravy, poruchami psychickými (a teď se omlouvám útlocitnějším jedincům, a zároveň prosím, aby si to nikdo nepřipodobnil k neblahým historickým událostem) - není dostatečná selekce. V západním světě už lidi málokdy skutečně těžce fyzicky pracují, dámám usnadňují práci domácí spotřebiče, zavedená voda, elektřina, pohodlíčko pohodlí. Jo - a zdravotní systém je schopný udržet při životě i jedince, kteří by ještě před 100 lety prostě svoje geny dál šířit nemohli.
K lidem. Mám dva zdravé syny a neměla jsem problém otěhotnět. Takže se nemohu vcítit do rozpoložení ženy, která 10 let čeká na vytoužené dítě. A riskuje, že nebude ok.
Ale je pravda, že cca před 40 léty byla těhule, která nechodila do práce do poslední chvíle, nýbrž ležela zašitá na gyndě, raritou o které se všude mluvilo. Teď je divné, vidět těhotnou ženu v práci. Ženy rodí pozdě a s problémy a jsou zachraňovány 500 g plody. Nevím, zda v tomto případě se dá mluvit o vítězství lékařského umu.
Ke koním.
Ano je moc koní a bohužel jsou lidé neznalí, hloupí, lhostejní a bezcitní.
Když už svého koně přivedu do stavu, že nikomu druhému není k užitku, buď se o něj mám postarat nebo ho dát uspat. Ale to ne, to se buď nechá někde na zahradě, dokud neuhyne nebo se shání ty "dobré ruce", co se o toho nepotřebného mrzáka, postarají.
A přitom by kolikrát stačilo, zavolat veterináře včas!
sisi58
napsal(a):
https://zvirata.bazos.cz/inzerat/132985859/prodam-valacha-aph.php
Vždycky mě tihle koně vezmou za srdce. Sama takovou kobylu mám a vím, jak se mohou trápit.
Proto mě pokaždé vytočí, když na FB čtu: "Co mám dát svému koni? Kašle a teče mu z nosu?" Hernajs, to je takový problém, zavolat veterináři a zeptat se ho/jí, místo vyptávání se na sociálních sítích?
Než majitelka vyzkouší navržené postupy, může mít z nachlazeného koně, koně nenávratně zničeného = dušného.
A když to někomu napíšu, stanou se z děvčat štěkny, s nevybíravým slovníkem.
Kašlu na ně, ale koní je mi líto.
A zdá se mi, že je dušných koní stále víc a víc.
se mi to nezobrazilo
Ale možná by to zaujalo ve vedlejší diskuzi, kde se hledá kůň z útulku...
Pipilota
napsal(a):
se mi to nezobrazilo
Ale možná by to zaujalo ve vedlejší diskuzi, kde se hledá kůň z útulku...
Inzerát byl vymazán. Tak snad to dobře dopadlo. Neboť koník byl za levný peníz a na to dobře slyší překupníci a neználci.
Jednalo se o 11 letého valach APH. Ve všech ohledech, podle majitelů, báječný kůň. Jen taková drobnost. Byl dušný. Takže spíše na couračky, či jako společník.
Kůň,který měl ještě hromadu aktivních let před sebou, je odepsaný.
Všichni stálí dopisovatelé ví, že mám kobylu taky dušnou. Teď je jezditelná bez omezení. A byly doby, kdy to vypadalo na nutku.
Tito koně potřebují stálou péči a mají své nároky. Nejdůležitější věcí je, zjistit, co je spouštěčem. A na tom zapracovat. Pak mohou koně dál jezdit a žít si svůj koňský život.
Ale nejlepší je prevence A to chce se neustále vzdělávat. Ne z nějakých líbivých článků na FB či Twitteru, ale u odborníků.
sisi58
napsal(a):
Inzerát byl vymazán. Tak snad to dobře dopadlo. Neboť koník byl za levný peníz a na to dobře slyší překupníci a neználci.
Jednalo se o 11 letého valach APH. Ve všech ohledech, podle majitelů, báječný kůň. Jen taková drobnost. Byl dušný. Takže spíše na couračky, či jako společník.
Kůň,který měl ještě hromadu aktivních let před sebou, je odepsaný.
Všichni stálí dopisovatelé ví, že mám kobylu taky dušnou. Teď je jezditelná bez omezení. A byly doby, kdy to vypadalo na nutku.
Tito koně potřebují stálou péči a mají své nároky. Nejdůležitější věcí je, zjistit, co je spouštěčem. A na tom zapracovat. Pak mohou koně dál jezdit a žít si svůj koňský život.
Ale nejlepší je prevence A to chce se neustále vzdělávat. Ne z nějakých líbivých článků na FB či Twitteru, ale u odborníků.
Mám představu jak tomu koni je. Sama se léčím s astmatem. Nyní po kovidu mám omezenou kapacitu plic a při zátěži fakt chuťovka (kromě fakt lapání po dechu se i hlava a hrudník rozbolí...) Jenže já se léčím a fakt mám šanci, že za půl roku to zase bude dobré.
Koně co se jim dostane jen nějaké částečné a nesystematické léčby opravdu trpí! A škody na jejich zdraví se stávají nevratnými...
Pipilota
napsal(a):
Mám představu jak tomu koni je. Sama se léčím s astmatem. Nyní po kovidu mám omezenou kapacitu plic a při zátěži fakt chuťovka (kromě fakt lapání po dechu se i hlava a hrudník rozbolí...) Jenže já se léčím a fakt mám šanci, že za půl roku to zase bude dobré.
Koně co se jim dostane jen nějaké částečné a nesystematické léčby opravdu trpí! A škody na jejich zdraví se stávají nevratnými...
Vystihla jste to přesně.
Bohužel koně trpí mlčky. Kdyby byli jako psi, někteří majitelé by se hodně divili.
Vám přeji dostatek kyslíku do plic. Jako dítě jsem měla bronchitidu a dodnes si pomatuji ten pocit, když jsem lapala po dechu a nic!
Kolik je mezi koňaky lidí co uprednostni vhodné ustájení pro koně (dle jeho nároků) před vlastními lidskými-sportovnimi potřebami.
Resp i rozeznají, že dané ustájení je pro daného koníka v daný čas ok či nikoliv (od sena až po průvan ve stáji) či rozeznají drobné odchylky a tedy neřeší průser nad prusery.
Ale vím, já jsem letadlo :D já jezdím 70min ke koním, stáj ani není hezká, chybí je pěkná fasáda, nová střecha, nemá halu, ale pro koně je tam myslím top.
Uživatel s deaktivovaným účtem

evcusik
napsal(a):
Kolik je mezi koňaky lidí co uprednostni vhodné ustájení pro koně (dle jeho nároků) před vlastními lidskými-sportovnimi potřebami.
Resp i rozeznají, že dané ustájení je pro daného koníka v daný čas ok či nikoliv (od sena až po průvan ve stáji) či rozeznají drobné odchylky a tedy neřeší průser nad prusery.
Ale vím, já jsem letadlo :D já jezdím 70min ke koním, stáj ani není hezká, chybí je pěkná fasáda, nová střecha, nemá halu, ale pro koně je tam myslím top.
Já myslím, že spíš upřednosťují finance. Aspoň co vidím v okolí - ti se sportovními ambicemi mají vesměs dost peněz na kvalitní ustájení, tréninky i veterináře (a dobré auto, případně vlastní přepravník). Spíš ti, co nemají peníze, hledají ustájení podle ceny a to je pak průšvih. Konkrétní příklad už neexistujícího ustájení - 1 000 Kč měsíčně, ale koně ve výběhu s krávami a víc nic. Jako voda a krmení jo, už jenom kvůli těm kravám, ale ten zbytek. Samozřejmě žádná kontrola, žádné zázemí, na jaře a na podzim se všichni bořili do bahna "po kolena", nějaká údržba pastviny těžké sci-fi.
Ja si myslím, že vhľadom na naše možnosti veterinárnych poznatkov, etologických poznatkov, možností vzdelávania a čerpania informácií, ktoré sú pre každého naozaj veľmi jednoducho dostupné, by kone mali žiť svoju najlepšiu dobu. To, že ľudia tieto možnosti nevyužívajú, či už vedome, alebo nevedome, to už je každého invdivuálna záležitosť. Nemyslím si, že porevolučná doba bola nejaká hitparáda pre kone, dobre si spomínam, ako som začínala, dobre si spomínam na to, čo kone žrali, ako sa liečili, ako sa trénovali... Nerobím si ilúzie, že vtedy im bolo lepšie, ani že tí ľudia "vedeli viac" (a to píšem bez akéhokoľvek povyšovania). Blbé je, že veľa tých ľudí si tie vedomosti vezie a predáva ďalej, bez akéhokoľvek dodatočného vzdelávania. Smutné je, že dnes si koňa kúpi hociko - ale buďme úprimní, niekto im tie kone predáva, všakže. Smutné je, že si toho koňa môžu dať do záhrady na 20m2 a mať ho tam v hnoji a nikoho to nezaujíma. Dosť by takýmto nešťastníkom pomohla fungujúca veterinárna správa a nejaká vymáhateľnosť.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Arbora
napsal(a):
Ja si myslím, že vhľadom na naše možnosti veterinárnych poznatkov, etologických poznatkov, možností vzdelávania a čerpania informácií, ktoré sú pre každého naozaj veľmi jednoducho dostupné, by kone mali žiť svoju najlepšiu dobu. To, že ľudia tieto možnosti nevyužívajú, či už vedome, alebo nevedome, to už je každého invdivuálna záležitosť. Nemyslím si, že porevolučná doba bola nejaká hitparáda pre kone, dobre si spomínam, ako som začínala, dobre si spomínam na to, čo kone žrali, ako sa liečili, ako sa trénovali... Nerobím si ilúzie, že vtedy im bolo lepšie, ani že tí ľudia "vedeli viac" (a to píšem bez akéhokoľvek povyšovania). Blbé je, že veľa tých ľudí si tie vedomosti vezie a predáva ďalej, bez akéhokoľvek dodatočného vzdelávania. Smutné je, že dnes si koňa kúpi hociko - ale buďme úprimní, niekto im tie kone predáva, všakže. Smutné je, že si toho koňa môžu dať do záhrady na 20m2 a mať ho tam v hnoji a nikoho to nezaujíma. Dosť by takýmto nešťastníkom pomohla fungujúca veterinárna správa a nejaká vymáhateľnosť.
Jenže ta poslední věta je bohužel taky sci-fi.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Taková ta doba těsně po revoluci nebyla nic moc, lid se teprve vzpamatovával, a soukromníci si koně ještě moc nepořizovali. My jsme na vsi byli zoufalí, protože tu nebyli parťáci na akce, nikdo nikde. Maximálně tažáci na štontech, a děcka ze vsi se mohla svézt, když šel kůň z lesa, a nebo o víkendu si ho půjčovat, když byl kočí doma. Tak kolem roku 2000 se to zvrhlo, a najednou tady v okolí byli i soukromníci s koňmi, se kterými se dalo něco podnikat. To byla pěkná doba, ještě byli všichni takoví vstřícní, nebyli líní pro koně něco udělat, a chodili ke zkušenějším o radu - dostupných informací zase tolik nebylo (to byla ta doba prvních knížek na křídovém papíře - Abeceda jezdectví, apod.). No a pak se všechno najednou objevilo na internetu, takže praxe už nebyla potřeba. Každý si začal kopat za sebe, koňáci se rozdělili na tábory, všichni už všechno věděli a každý měl tu svoji metodu za tu nejlepší a nejosvědčenější.