Poníček

XXX.XXX.252.201
Zdravím ve spolek, přemýšlím o zařazení zápřahu do tréninku našeho valacha. Je to pony, vozí děti jen v kroku a potřebovala bych mu zařadit nějakou práci pro zlepšení kondice a hlavně nasvalení zad a krku. Přemýšlela jsem o zakoupení postroje na skijoring s tím, že by teď mohl tahat pneumatiku a na zimu by měli alespoň děti zábavu se sáňkama. Jen nevím, jestli by to pomohlo na kondici a nasvalení nebo jsem úplně mimo.
Jsme na rovině, takže nějaký vycházky do kopců nemáme, pod sedlo ho vzít nemůžu, na to je malinkej. Pomalu ho učím na lonži, ale to je tak na deset minut, spíš se učí povely a zvládat svojí rovnováhu, takže práce je to velmi lehká a nic jiného mě nějak nenapadá.
Těším se na vaše nápady :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jinak s poníkem se dá na volno nebo na ruce dělat totéž, co s velkým koněm, tj. přiježďovat na jízdárně, chodit pečlivě jízdárenské figury, stranovou práci, podsazování (jukněte na akademickou přípravu koně ze země, je tam všechno). Dá se dělat agility jako se psem, tj. různé lávky, houpačky, překážky na překračování i skákání, tunely, schody z palet, slalomy.... parádní posilování je chození vodou, pokud máte k dispozici někde pár metrů v řece nebo rybníce teď v létě. To by se děckám muselo líbit. Proč vlastně nemůže vozit děti i ve vyšších chodech? Zejména pokud je jich víc, pokud je vychovaný, mohou se vodit po jízdárně navzájem a naběhat toho s ním, až to pěkné nebude.
Zápřah je rozhodně výborná forma cvičení pro poníčka, nicméně tahání pneumatiky není žádná zátěž. To už je lepší (z hlediska zátěže), když na poníkovi jede krokem to dítě. Ale pneumatika rozhodně bude výborná na zaučení. Nezapomeňte na rozporku, i před pneu i před sáně. Tahání saní (s tím, že předpokládám, že trasy budou mnohem delší než s pneumatikou) je zajímavé jen ve chvíli, že budete umět zajistit tahání aspoň dvakrát týdně (to je ale holé minimum, tak na udržení svalové hmoty, pokud chcete něco zlepšovat, musí chodit častěji), a to v našich zimních sněhových podmínkách (pokud nebydlíte na Kvildě) není uplně jednoduché zajistit. Pokud už tahat, spíš bych se být vámi soustředila na myšlenku vozíčku (sáňky doplňkově). Vozíček + jedno děcko na kozlíku s vámi, druhé na kole, uprostřed se vystřídají, považuji za výborný tip na výlet. Na zapřahání do vozíčku je ale vhodné již něco o zapřahání tušit (ono u té pneumatiky to platí také, ale tam aspoň nehrozí zranění lidem, u saní pokud jsou s rozumem zapřažené, je riziko také menší), a tam bych hlasovala za spolupráci s někým, kdo již zapřahat umí, ví jak nastavit postroje - případně i s poníčkem a pořízenými postroji (i vozíčkem) navštívit nějaké soustředění, kde vám milerádi poradí, jak vše nastavit, a nemají problém ani poprvé připraveného poníčka zapřáhnout, aby bylo vše jak má být.
Vyzdvihla bych možnost chození na opratích v terénu. Kůň se naučí chodit ze špice, řešit si sám některé bubáky, zvykne si na podporu zezadu. Velmi dobře upevněte zastavení na povel. Můžete chodit slalomy v alejích, v lese chodit mimo cestu, aby poník musel vyrovnávat terénní nerovnosti, chodit potokem (s vhodným povrchem), procházet louže (! - není nic lepšího, než když vás se zapřaženým poníkem dojíždí auto, a váš poník řekne "do té louže na kraji silnice nevlezu, radši skočím pod auto").
Samozřejmě vycházím z toho, že poník je dospělý, zdravý, vychovaný, umí chodit na vodítku, naučíte ho chodit bez kompromisů na opratích a výborně poslouchat slovní povely.
Standardní lonžování jinak skutečně pro poníka nebude nic zajímavého, takže dobře děláte, že ho jen učíte a ukazujete mu, co a jak. Práce na lonži formou běhání dokola bohužel nebude u takového koníka použitelná, pokud ho tedy nechcete nekonečně otrávit. Lonžování nicméně nemusí být jen běhání dokola, a pokud nasadíte fantazii, můžete na lonži, coby prodlouženém vodítku, dělat různé skopičiny, které ho budou bavit :-)