MiroslavH

XXX.XXX.211.237
Zdravím zkušené chovatele,
chtěl bych poprosit o radu, máme v ohradě pro koně kaštan a nějaké duby, je nutné tyto stromy vykácet, nebo je tam mužem nechat?
Koníka tam budeme teprve dávat.
Děkuji za rady.
Mirek
Uživatel s deaktivovaným účtem

NO právě jedovatej, viděla jsem kobyly (mojí a kolegyně) jak žraly žaludy a i listí, jestli si sem tam stáhly větev? já z toho v křeči, plus okusovaly akáty, kterých měly v ohradě taky dost...ještě větší křeč. asi záleží kolik toho sežerou a v jaké je strom "jedovaté kondici" .
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nekácejte, ale zajistěte, aby koně vždycky měli co do hub. Koně můžou z nudy, hladu a nouze sežrat kde co.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
NO právě jedovatej, viděla jsem kobyly (mojí a kolegyně) jak žraly žaludy a i listí, jestli si sem tam stáhly větev? já z toho v křeči, plus okusovaly akáty, kterých měly v ohradě taky dost...ještě větší křeč. asi záleží kolik toho sežerou a v jaké je strom "jedovaté kondici" .
Souhlas. Není to tedy doporučení ke zkrmování žaludů, ale naši koně žerou žaludy napadané do výběhu už léta, některým jedou míň, někteří jsou po nich jak diví a čekají u stromu, až něco spadne:-) Nikdy žádnému nic nebylo (tedy z těch žaludů), takže bych rozhodně nekácela...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nekácejte, ale zajistěte, aby koně vždycky měli co do hub. Koně můžou z nudy, hladu a nouze sežrat kde co.
Anebo prostě jen tak, i když mají všeho dost. Já bych neriskovala.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Anebo prostě jen tak, i když mají všeho dost. Já bych neriskovala.
No, kdo s tím má špatné zkušenosti, může půdu pod stromy ohradit, spadané listí denně odklízet nebo pod stromy zavěsit sítě, které budou spad zachytávat. My máme ve výběhu duby a naši koně (zejm. ti primitivnější) si také rádi zavdají žaludů, zatím neměly stromy asi "jedovaté" období, protože koně nic "neříkali". A jestli někdy dojde k otravě, tak to budeme řešit. Ale do té doby ne. To bychom jinak preventivně museli mít koně asi v bublinkové folii :-)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No, kdo s tím má špatné zkušenosti, může půdu pod stromy ohradit, spadané listí denně odklízet nebo pod stromy zavěsit sítě, které budou spad zachytávat. My máme ve výběhu duby a naši koně (zejm. ti primitivnější) si také rádi zavdají žaludů, zatím neměly stromy asi "jedovaté" období, protože koně nic "neříkali". A jestli někdy dojde k otravě, tak to budeme řešit. Ale do té doby ne. To bychom jinak preventivně museli mít koně asi v bublinkové folii :-)
To chápu, mně kůň na otravu uhynul, takže na to koukám samozřejmě jinak.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
To chápu, mně kůň na otravu uhynul, takže na to koukám samozřejmě jinak.
Tak to mě moc mrzí a chápu, že apelujete na prevenci.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jedovatost je pravděpodobně nejvyšší ve výhoncích, čerstvých letorostech .
Když už se to tady probírá ty stromy....řeším už delší dobu,že bych chtěla vysadit stromy někam doprostřed pastviny...a hrozně se mi líbí akáty..jak rychle rostou,jaky stín poskytují...ale jde o tu kůru,že je jedovatá...myslíte,že by koně okusovali?Samozřejmě bych stromky nějak obalila,aby nemohli tu kůru kousat..spíš mi jde o to,že kůň se jedovatým květinám většinou instinktivně vyhýbá,takže by měl poznat,zda kůru může ochutnat či ne...
Podotýkám jen,že stromů máme podél ohrady dost,mají i svůj kousek lesíka,takže kousat mají co ..nechci ale zasadit něco,co by jim uškodilo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tady je článek o jedovatých rostlinách https://www.equichannel.cz/jedovate-lesy-a-haje
a tady trocha inspirace pro pastviny https://www.equichannel.cz/zelen-pro-kone-a-jejich-lidi
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dotaz
napsal(a):
Že jsem tak zvědavá, kůň tam bude sám?
To už jsme se ptali na kozách, kde byl dotaz (s malým ) původně, zatím bez reakce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Akát je jedovatý celý. Ve výběhu bych ho nechtěla. Navíc je to mrcha plevelná, nové výhony vyrážejí z kořenů okolo stromu (no, dá se to sekat, ale...), navíc otravuje půdu kolem sebe (vypouští kytkám nepříjemné chemikálie, nějak se ta vlastnost jmenuje...), aby mu tam nerostla konkurence. Koně si ho většinou nevšímají (natož kůry), ale mladé výhony z kořenů se mohou nenápadně vyskytnout i v trávě... Vím o loukách, které jsou celé zarostlé akátem (tuším se tu jedna i řešila), a strašně těžko se toho zbavuje. A ten kořenový systém (alelopatie, našla jsem) zaručí, že nic než nejodolnější plevely pod akátem neporoste.
Já bych si do výběhu vysadila něco, co je jednoznačně jedlé - my jsme koním v dosahu vysadili jabloně. Rostou nám tam taky břízy, ty máme rádi. Vděčné jsou slivky, rády zplaňují, ale tím pádem jsou to taky mrchy plevelné. Pokud chcete něco, co neplodí tak uplně oblíbeně jedlé věci (protože poníci), tak doporučuji třeba střemchu, i když ta umí také ty výhony z kořenů, ostatně to ty slivky snad všechny. Ale břízy jsou taky z hlediska plodů fajn. Nebo lípy. Lípu považuji ovšem za už trochu náročnější strom. Fajn může být i líska. A my máme rádi ořechy královské, protože odpuzují hmyz, a jejich listí můžu podestlat slepicím - jenže o těch se také povídá, že jsou pro koně nedietetické, tedy hlavně spadané listí, byly z toho mezi koňáky taky nějaké potíže. Takže ořechy přímo nedoporučím, i když my to riskujeme.
Kone sa jedovatým veciam inštinktívne nevyhýbajú, to je ďalšia urban legend a netuším ,ako vznikla.
Viem o úhynoch koní, ktoré ohrýzli agátové koly, dokonca jeden poník ohlodal plesnivý peň a huba, na ňom rastúca mu spôsobila katastrofickú koliku.
Jediný druh zvierat, ktorý nevytriedil z kukurice semienka durmanu boli práve kone.
Ako u všetkých otráv, citlivosť je individuálna, nič, ako dub, či buk by som vo výbehu nechcela mať, nikdy.
Prevencia je jednoduchšia, než liečba, i keď tieto stromy sú nebezpečné najmä v skorú jar, samozrejme sa plody aj listy dajú hrabať.
Žalude nespôsobujú iba otravy, môžu prispievať aj ku vzniku fytobezoárov v tráviacom trakte.
Najväčší "zabijak", čo sa tuhých, rezistentných bezoárov týka je pre nás exotické hurmikaki (persimon phytobezoars horse), to je fakt hnus, niekedy pomôže aplikácia coly, to len ako perlička :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já bych zkusila jedlý kaštan, máme ho v sadu a roste docela rychle, a i to Kaki mám v plánu si koupit...
Horsana: a to koník žere ty plody-"kakíčka" nebo okusuje strom, u nás jich moc není, běžně není.
Edit.už vím, plody...a ty akáty, co semínka v luskách, ty jedovaté nejsou? myslím, že ty taky.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já bych zkusila jedlý kaštan, máme ho v sadu a roste docela rychle, a i to Kaki mám v plánu si koupit...
Horsana: a to koník žere ty plody-"kakíčka" nebo okusuje strom, u nás jich moc není, běžně není.
Edit.už vím, plody...a ty akáty, co semínka v luskách, ty jedovaté nejsou? myslím, že ty taky.
Jj, plody.
Semienka agátov takto z hlavy neviem, ale my sme ich ako deti bežne jedli :D
Uživatel s deaktivovaným účtem

Horsana
napsal(a):
Jj, plody.
Semienka agátov takto z hlavy neviem, ale my sme ich ako deti bežne jedli :D
no, sním a dám na hubu taky kde co, ale akát?
wikipedie:
Toxicita
Trnovník akát má toxické účinky na rostliny ve svém okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy v konkurenčním boji proti okolním rostlinám toxické látky (tzv. alelopatie). V jeho sousedství se nedaří žádné jiné přirozeně v České republice rostoucí rostlině ani dřevině s výjimkou bezu černého, s kterým tvoří neproniknutelné porosty, často spolu s vlaštovičníkem větším. Proto akát vytváří monokultury. Rostlina obsahuje toxické látky (tzv. toxalbuminy) robin a fasin;[8] vedle toho například flavonoidy robinetin, myricetin a kvercetin,[9] a neznámý alkaloid.[6] Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně čerstvá semena a kůra. Různé zprávy však tvrdí, že semena a mladé lusky lze po tepelné úpravě jíst, protože se jedovaté látky teplem rozkládají.[zdroj?] Po požití koňmi se u nich projevuje nechutenství, skleslost, průjem, kolika, slabost a srdeční arytmie. Příznaky se obvykle dostaví do hodiny od pozření a pomoc veterináře je nezbytná. Symptomy otravy u člověka jsou popisovány jako neklid, obluzení, křečovité bolesti žaludku, nauzea, zvracení a tachykardie.[10]
Nevím, co kobyly s tím akátem tenkrát dělali, ale šmejdily kolem, myslím, že ho i okusovaly, já se tam snad na to pastevko dojedu podívat..