Adéla05

XXX.XXX.255.188
Ahoj, nedávno jsem do péče dostala valacha - 20 let. Je to kůň bez původu, trochu mohutnější, trochu se podobá huculovi. A je to útěkář. 10 let nepracoval, nikdo na něm neseděl, jen stál ve výběhu. Začínala jsem s ním prací ze země, abychom si ujasnili, kdo je tu šéf - klasické cviky jako couvání, ustupování plecí a zadkem, chození přes kavalety, hodně při práci používám mrkvovou hůlku... je to ale vyčůránek a jízdárenská práce ho nebaví a od práce utíká. Něco ho nebaví? Vytrhne se a začne utíkat pryč. Zkoušelo to s ním hodně lidí, majitel si chvíli platil i trenéra, ale ani ten na něj neplatil, a to je tu v okolí dost známý svými úspěchy. Před týdnem jsem ho zkusila vzít ven, pořídila jsem mu ohlávku s řetízkem na nánosníku, který silně zapůsobí, chce se-li vythrnout. Ta na něj docela platí, ale i tak to zkouší dál a dál. Nemůžu jí ale používat do nekonečna, ale jakmile dostane klasickou ohlávku, ihned toho využije a zase utíká pryč. Ostré udidlo s ním také nic nedělá, příjde mi, že na něj neplatí prostě vůbec nic. Má někdo zkušenost s takovými problémovými koňmi a ví, jak si u takového koně vybudovat respekt, aby věděl, že to já tu šéfuji a ne on? V životě měl jen jednoho majitele, a dřív, než přestal pracovat vozil i děti a úplně bez problémů. Díky za rady.
Uživatel s deaktivovaným účtem

A nebylo by lepší, než mu pořád chtít ukazovat šéfa, aby chtěl spolupracovat dobrovolně...?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Adéla05
napsal(a):
Ahoj, nedávno jsem do péče dostala valacha - 20 let. Je to kůň bez původu, trochu mohutnější, trochu se podobá huculovi. A je to útěkář. 10 let nepracoval, nikdo na něm neseděl, jen stál ve výběhu. Začínala jsem s ním prací ze země, abychom si ujasnili, kdo je tu šéf - klasické cviky jako couvání, ustupování plecí a zadkem, chození přes kavalety, hodně při práci používám mrkvovou hůlku... je to ale vyčůránek a jízdárenská práce ho nebaví a od práce utíká. Něco ho nebaví? Vytrhne se a začne utíkat pryč. Zkoušelo to s ním hodně lidí, majitel si chvíli platil i trenéra, ale ani ten na něj neplatil, a to je tu v okolí dost známý svými úspěchy. Před týdnem jsem ho zkusila vzít ven, pořídila jsem mu ohlávku s řetízkem na nánosníku, který silně zapůsobí, chce se-li vythrnout. Ta na něj docela platí, ale i tak to zkouší dál a dál. Nemůžu jí ale používat do nekonečna, ale jakmile dostane klasickou ohlávku, ihned toho využije a zase utíká pryč. Ostré udidlo s ním také nic nedělá, příjde mi, že na něj neplatí prostě vůbec nic. Má někdo zkušenost s takovými problémovými koňmi a ví, jak si u takového koně vybudovat respekt, aby věděl, že to já tu šéfuji a ne on? V životě měl jen jednoho majitele, a dřív, než přestal pracovat vozil i děti a úplně bez problémů. Díky za rady.
Já bych takového koně obešla velkým obloukem. Je mu 20, 10 let před tím nic nedělal. Vůbec se mu nedivím, že s vámi nechce spolupracovat a chce mít už klid.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A nebylo by lepší, než mu pořád chtít ukazovat šéfa, aby chtěl spolupracovat dobrovolně...?
Ano, naprostý souhlas s efe.
V tomto případě je jedinou cestou k jeho hlavě a tělu ho přesvědčit, že to dělat chce. Dokazovat, že máte navrch k ničemu nepovede, vždycky vyhraje. Aneb, jak říkal jeden trenér, když má dáte štajgr a ono to nepomůže, co budete dělat pak? Dáte mu štajgry dva?
Jediná cesta je podle mě pozitivní motivace (v širším slova smyslu než jen jako výcviková metoda). Ale netvrdím, že to bude jednoduché.
Adéla05

XXX.XXX.255.188
Ale jak to udělat? :-)
Adéla05
napsal(a):
Ale jak to udělat? :-)
No právě, mně to taky trvalo hooodně dlouho, hooodně sil a hooodně trenérů, než jsme na to tak nějak přišli. A nemám na to jednoduchý návod.
My jsme zpočátku úplně zrušili práci ze země, včetně lonžování a vycházek na ruce, protože tam je pro koně vždycky nejjednodušší utéct, a to i když bude mít štajgr.
A začali jsme s jízdárnou. Ohraničenou, takže nemůže utéct. A hodně pestrá práce, přechody, kavalety, kruhy, zaměstnávat hlavně hlavu. A pokaždé, když něco proběhlo dobře, tak pochvala a pamlsek. Z koně, který zpočátku vypadal, že bude z jízdárenské práce zvracet, se nakonec stal kůň, kterého ta práce i celkem baví.
A vyjížďky ve skupině "normálních" koní, málokterý kůň "zdrhne" od stáda, pokud máte ve stáji spolehlivé koně, jezdit ven ve skupině s nimi.
No, a pak mu dát možnost, ať se vyblbne s koňmi, ideálně pastevní ustájení ve společnosti stejně "založených" koní, aby si trochu vybil přebytečnou energii.
A napadlo by mě asi ještě x dalších tipů, které ale nutně nemusí fungovat na tu Vaši "potvoru".
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já bych takového koně obešla velkým obloukem. Je mu 20, 10 let před tím nic nedělal. Vůbec se mu nedivím, že s vámi nechce spolupracovat a chce mít už klid.
Ono věk je jen číslo:) Pokud nic moc nedělal, bude pošetřený, předpokládám, že zdravotní problémy zadavatelka vyloučila. Jestli tento předpoklad platí, pak mi přijde, že problém bude jinde než v nějakém vyhoření, psychické či fyzické únavě. A že takový kůň může klidně pracovat.
Jediný problém, který v tomto případě vidím jako spojený s věkem, je sebevědomí, které takovému koni jistě hodně narostlo a moc dobře ví, že když nechce, nemusí:) A jít tady cestou dokazování "kdo je tady šéfem" je cestou do pekel. S takovým koněm to bude fungovat opravdu jen po dobrém.
JanaJanaJanaJana

XXX.XXX.27.178
20ti letého huculoida už bych na jízdárně neprudila.
Proč taky?
Chodila bych s ním na klidné špacíry po okolí, je-li toho tedy schopen/jste-li toho schopna.
Řetízek na ohlávce bych taky neřešila.
Ono si to časem sedne a taky se nějak sžijete.
V případ, že by jste ale i tak měla vyšší ambice a možnosti vyšších financí, sehnala bych si jiného trenéra, nevěřím, že na takového koně nic neplatí, on respekt se dá získat i u staršího koně.
20ti letého huculoida už bych na jízdárně neprudila.
Proč taky?
Třeba proto, aby si to "časem sedlo" a majitelka se s ním sžila, resp. poznala, co ho baví a co ne. Při práci ze země to evidentně nefunguje. Pokud kůň navíc "zdrhá", klidné špacíry jsou spíš sci-fi, i když majitelka nepíše, zda nějaké vyjížďky do přírody zkoušela.
A teď to nemyslím kontroverzně, ale sehnat trenéra není jen otázkou peněz, trenérů, kteří si poradí s takovým koněm, aniž by ho utvrdili ještě víc v jeho sebevědomí a "zdrhání", moc není. To vím z vlastní zkušenosti, já na svého huculoappa vyzkoušela trenérů několik a nějakou dobu trvalo, než jsem narazila na toho pravého.
JanaJanaJanaJana

XXX.XXX.27.178
deauville
napsal(a):
20ti letého huculoida už bych na jízdárně neprudila.
Proč taky?
Třeba proto, aby si to "časem sedlo" a majitelka se s ním sžila, resp. poznala, co ho baví a co ne. Při práci ze země to evidentně nefunguje. Pokud kůň navíc "zdrhá", klidné špacíry jsou spíš sci-fi, i když majitelka nepíše, zda nějaké vyjížďky do přírody zkoušela.
A teď to nemyslím kontroverzně, ale sehnat trenéra není jen otázkou peněz, trenérů, kteří si poradí s takovým koněm, aniž by ho utvrdili ještě víc v jeho sebevědomí a "zdrhání", moc není. To vím z vlastní zkušenosti, já na svého huculoappa vyzkoušela trenérů několik a nějakou dobu trvalo, než jsem narazila na toho pravého.
To je asi věc názoru, osobně mám právě zkušenost podobnou jako zadavatelka a s koněm se právě nejlépe trénovalo venku, na procházce, mezi stromy, časem už ten řetízek nebyl ani potřeba. Právě že jsem využila toho, že vycházky koně, který ve finále uvítal možnost nových podnětů v terénu, začaly bavit a práci ze země zakomponovanou do přírodního prostředí bral spíš jako zábavu než jako protivný dril.
Časem ten řetízek nebyl ani potřeba.
Umě použitá tušíra pomůže taktéž, ona jedna dobře mířená ve správnou chvíli udělá divy, ale ten kůň nesmí být otupělý a hlavně člověk musí opravdu vědět, co dělá a jestli je to v tu chvíli opravdu na místě.
Vřele doporučuji knihu od Bořánka, kde shrnuje svoji celoživotní práci, teď nevím, jak se to přesně jmenuje.
Každopádně možná kdybyste poradila dámě nějaké ověřené trenéry, možná by jí to udělalo velkou službu také :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

JanaJanaJanaJana
napsal(a):
To je asi věc názoru, osobně mám právě zkušenost podobnou jako zadavatelka a s koněm se právě nejlépe trénovalo venku, na procházce, mezi stromy, časem už ten řetízek nebyl ani potřeba. Právě že jsem využila toho, že vycházky koně, který ve finále uvítal možnost nových podnětů v terénu, začaly bavit a práci ze země zakomponovanou do přírodního prostředí bral spíš jako zábavu než jako protivný dril.
Časem ten řetízek nebyl ani potřeba.
Umě použitá tušíra pomůže taktéž, ona jedna dobře mířená ve správnou chvíli udělá divy, ale ten kůň nesmí být otupělý a hlavně člověk musí opravdu vědět, co dělá a jestli je to v tu chvíli opravdu na místě.
Vřele doporučuji knihu od Bořánka, kde shrnuje svoji celoživotní práci, teď nevím, jak se to přesně jmenuje.
Každopádně možná kdybyste poradila dámě nějaké ověřené trenéry, možná by jí to udělalo velkou službu také :)
Poradíme, když budeme vědět, odkud zadavatelka je.
No, já mám právě taky zkušenost s podobným koněm (tzn. zdrhací, hlavně na ruce, a moc dobře věděl, že "když nechci, nemusím"). Ale jak píšu, ono je to fakt složité, to, co funguje jednomu, nebude fungovat druhému.
Jména trenérů uvádět nechci, co se těch neúspěšných týče, byla to více i méně známá jména, ale bylo to před pěti lety a řada z nich už se určitě taky posunula někam jinam, takže by to nebylo úplně spravedlivé, kdybych tu psala, že to byly vyhozené peníze:)
"Úspěšná" trenérka nakonec nebyla žádná profi trenérka, ale kolegyně ze stáje, která měla "naježděno", protože leta si přivydělávala jako b-reiterka v Komořanech a nyní pracuje pro jízdní policii. Ta na to šla přes sedlo a ono to prostě najednou všechno začalo fungovat. Není to zastánkyně žádné "školy", "směru", jen prostě použila zkušenosti a hlavu. A sedlo si to, viz typy výše.
Nicméně v zásadě si myslím, že se shodneme: i Vy uvádíte, že Váš kůň bral práci v terénu ne jako dril, ale jako nové podněty. A to chci říct i já: v první řadě je potřeba koni zaměstnat hlavu, ovšem cest, které k tomu vedou, je mraky. Pro některého koně, který byl dosud zvyklý jezdit jen pod začátečníky (jako můj) v nějaké skupině, může být i práce na jízdárně vedená jinak zábavou.
Adéla05
napsal(a):
Ahoj, nedávno jsem do péče dostala valacha - 20 let. Je to kůň bez původu, trochu mohutnější, trochu se podobá huculovi. A je to útěkář. 10 let nepracoval, nikdo na něm neseděl, jen stál ve výběhu. Začínala jsem s ním prací ze země, abychom si ujasnili, kdo je tu šéf - klasické cviky jako couvání, ustupování plecí a zadkem, chození přes kavalety, hodně při práci používám mrkvovou hůlku... je to ale vyčůránek a jízdárenská práce ho nebaví a od práce utíká. Něco ho nebaví? Vytrhne se a začne utíkat pryč. Zkoušelo to s ním hodně lidí, majitel si chvíli platil i trenéra, ale ani ten na něj neplatil, a to je tu v okolí dost známý svými úspěchy. Před týdnem jsem ho zkusila vzít ven, pořídila jsem mu ohlávku s řetízkem na nánosníku, který silně zapůsobí, chce se-li vythrnout. Ta na něj docela platí, ale i tak to zkouší dál a dál. Nemůžu jí ale používat do nekonečna, ale jakmile dostane klasickou ohlávku, ihned toho využije a zase utíká pryč. Ostré udidlo s ním také nic nedělá, příjde mi, že na něj neplatí prostě vůbec nic. Má někdo zkušenost s takovými problémovými koňmi a ví, jak si u takového koně vybudovat respekt, aby věděl, že to já tu šéfuji a ne on? V životě měl jen jednoho majitele, a dřív, než přestal pracovat vozil i děti a úplně bez problémů. Díky za rady.
Když už musíte Dědka nějak vytahovat z důchodku .jezdila bych.
Myslím,že mu není jasné,proč s ním lidi chodí po zemi ,on přeci není pes
Jeslli se nechá normálně chytit,přivázat ,vyčistit a nasedlat ,nevidím důvod,proč nechodí normálně ven?
Nasedněte a jděte do přírody.Na vlastivědnou vycházku.Myslím,že Děd to uvítá
koně
napsal(a):
Když už musíte Dědka nějak vytahovat z důchodku .jezdila bych.
Myslím,že mu není jasné,proč s ním lidi chodí po zemi ,on přeci není pes
Jeslli se nechá normálně chytit,přivázat ,vyčistit a nasedlat ,nevidím důvod,proč nechodí normálně ven?
Nasedněte a jděte do přírody.Na vlastivědnou vycházku.Myslím,že Děd to uvítá
A ještě doporučím, mu do toho venkovního chození moc nekecat. Tedy pokud nepůjde o život.
Uživatel s deaktivovaným účtem

K té práci ze země - zkuste obnosek. Ale nezneužívejte ho. Samozřejmě na něm lépe koně zpracujete, ale zároveň ho můžete naučit mnohým nesmyslům (zatím vám neskáče po hlavě, že).
Pokud mocí mermo potřebujete pracovat v tom ohrazeném prostoru ze země, udělejte z toho koni švandu. Noste mu různé hlavolamy, ve kterých najde papání (krabice se zmačkanýma novinama... apod.) nebo mu pamlsky schovávejte a když je nenajde, doveďte ho k nim, mezitím poběhejte po jízdárně společně (krátce, úderně, to nejsou koně, kteří by běhali klusem dokolečka deset minut v kuse a byli s tím spokojení), připravujte krátká úderná cvičení (cirkusové kousky, kavalety, bubáky) a mezi nimi nechávejte koně v klidu - třeba ho drbejte nebo ho nechte bloumat okolo. Nepruďte ho přílišným opakováním požadavků. Vymýšlejte mu nové výzvy, předkládejte mu nové předměty, ať využijete jeho zvědavost a hravost. Samozřejmě mezi novými podněty pocvičíte to, co už umíte. Poté, co bude mít kůň zavařenou hlavu z poznávání něčeho nového, rád vám předvede to, co už umí, protože si u toho "odpočine", má jistotu, že to udělá správně a bude to snadné.
Bude to makačka na hlavu - vaši
A nakonec moje oblíbené: zná ten kůň pochvalu? Chápe, co to znamená? Pochvala musí způsobit, že se kůň začne "usmívat". Uklidní se, jeho pohled změkne, uvolní se mimické svaly, uši odpovídají uvolnění nebo radostné náladě, povolí hubu, ohon splývá... Pochvala znamená "už jsi to dokázal, máš zasloužený pohov". Tenhle pocit bude kůň vyhledávat. Nezapomeňte mu ho ukázat a poskytovat.
Míma.u

XXX.XXX.159.12
Dobrý den, myslím, že vám dokážu pomocí. Kontaktujte mě na email urbancova.michaela@post.cz