Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
8.11.2015 22:23
Jaroška

XXX.XXX.32.225

Dobrý večer nevite někdo jak dlouho trvá než tato nemoc propukne u Králíku. děkuji moc.

9.11.2015 17:45
borax

XXX.XXX.91.21

HISTORIE ONEMOCNĚNÍ:
Vůbec první výskyt moru byl zaznamenán v jižní Číně v roce 1984. První se nakazili králíci Angory dovezené z Německa. Během několika málo měsíců uhynulo v Číně 14 milónů králíků. Epidemie se poté rozšířila do celého světa, vyjímkou byly pouze Spojené státy Americké. Zde se vyskytlo jenom několik málo izolovaných případů a všechny byly radikálně zlikvidovány dříve, než se staly nebezpečnými.
Na našem území se mor poprvé objevil mezi lety 1987 - 1988. Tehdy epidemie zasáhla celou Československou republiku od výcodního Slovenska až po západní Čechy. V roce 1988 dokonce tato epidemie znemožnila konání mnoha výstav včetně Národní výstavy mladých králíků.
Virus (českého původu) způsobující toto onemocnění byl využíván jako bioligická zbraň, když se lidé snažili vyhubit divoké králíky v Austrálii.
PŮVODCE:
U evropských králíků je způsobitelem malý kulatý virus s názvem RHDV. Tento virus se však týká pouze evropských králíků. Pro jejich příbuzné divoké králíky, zajíce a králíky z Asie a jiných vzdálených míst není nijak nebezpečný - neí tu možnost, aby se jím nakazili. Tento virus je velice přizpůsobivý okolnímu prostředí. Teplotu 50°C vydrží po dobu jedné hodiny, v mrtvém těle králíka přežije i 3 měsíce a v mraženém mase či vnitřnoostech přežije neomezeně dlouho!
Pro králíky na celém světě je nebezpečný virus EBHSCV. Mylně je považován za způsobitele klasického moru, ale způsobuje pouze moru podobné onemocnění (ovšemrovněž smrtelné).
Dalším původcem klasického moru je RCV, který byl poprvé popsán v Itálii v roce 1996.
ŠÍŘENÍ:
Mor se šíří prakticky naprosto čímkoli - vzduchem, prachem, hmyzem, krmivem, pící, na rokou lidí, chovatelskými pomůckami, kontaktem zvířat i přepravkami.
V našich podmínkách bohužel není toto onemocnění sezónní záležitostí. Může se vyskytnout v parném létě stejně jako v zimě, kdy mrzne až to praští.
K nakažení dochází přes sliznice plic, trávícího ústrojí nebo očí.
Nakazí se nejčastěji králíci ve věku 2 měsíce až 1 rok. Mladší králíci mají funkční obranné látky od matky a starší si díky dospělosti a očkování vytváří přirozenou imunitu.
INKUBAČNÍ DOBA:
Doba od nakažení do prvních příznaků je jenom 24 - 72 hodiny.
Onemocnění probíhá velice rychle a za vysokých ztrát úhynem (90 - 100% nakažených zvířat do 1 roku).
PŘÍZNAKY:
Průběh je velice rychlý (perakutní někdy akutní) často bez příznaků nebo s nenápadnými příznaky, kdy jsou potom zaznamenány náhlé úhyny vyskoého počtu jedinců. Králíci mohou mít zrychlené dýchání, nervové příznaky (na počátku nekoordinované pohyby, pouději křeče) a horečku. Králíci obvykle hynou po 12 - 36 hodinách od nástupu horečky (kolem 40°C). Umírají v křečích, často s charakteristickým zapištěním.
Někdy se stane, že se nemoc protahuje. V tomto případě králíci umírají až po několika dnech na selhání jater.
U mrtvých zvířat je nápadné zvrácení hlavy dozadu, králíci jsou v plné kondici s plným žaludkem a v nozdrách může mít zpěněnou krev. Virus znemožňuje srážlivost krve, tím způsoubuje masívní krvácení ve vniitřních orgánech (plíce, ledviny, játra, slezina). Toto je příčinou náhlých úmrtí.
Pitevní nález bývá různý. Nejčastěji to bývá masívní výlev krve na již zmíněných orgánech, nekróza jater a výrazné zvětšení sleziny. U králíků s prodlouženým průběhem se vyskytuje žluté zbarvní spojivek a někdy i kůže.
Diagnóza se poté provádí laboratorními testy.
LÉČBA:
Léčba neexistuje!
PREVENCE:
Jedinou prevencí je řádné očkování. Provádí se nejčastěji vakcínou Pestorin (=orgánová suspenze s "mrtvým virem"), která se aplikuje pod kůži v oblasti mezi lopatkami. Mladé králíky je vhodné očkovat kolem 10 týdnu věku. Imunita se dostavuje asi po 14 dnech od očkování a přetvává 6 vyjíměčně 12 měsíců.
V případě nezbytné nutnosti je možné očkovat už králíčata ve věku 6 týdnů, ale pak je nutná revakcinace (znovuočkování) za 4 - 8 týdnů.
Dospělé králíky je potom nutné očkovat pravidelně, nejlépe 2x ročně.
Vakcinaci lze provádět i v kombinaci s myxomatózou a to kombinovanou vakcínou. To však nedoporučuji a brání se tomu i někteří vetrináři. Právě tato kombinace zhoršuje účinnost obou vakcín. Patrnější je to ale u myxomatózy.
Znám i několik chovatelů (a není jich málo), ketří tvrdí, že mor nikdy neočkovali a potíže s ním neměli. Tento laxní přístup je však nepopsatelně riskantní. Mnoho takovýchto chiovetlů již o své chovy přišlo. Kdy si chce své chovy zachovat, očkuje.

9.11.2015 17:46
borax

XXX.XXX.91.21

Stačí nebýt líná a použít vyhledavač!

Přidejte reakci

Přidat smajlík