Krmení mladých chovných králíků

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
22.9.2016 12:33
xchipsy

XXX.XXX.142.1

Zajímalo by mne, čím (oves, ječmen ?) a v jakém množství krmíte mladé králíky - cca od 3-4 měsíců stáří, které si necháváte (nebo pořídíte) jako chovné. Seno a voda ad libitum je samozřejmost. Děkuji za názory.

22.9.2016 14:05
chovatel  30

XXX.XXX.96.17

xchipsy napsal(a):
Zajímalo by mne, čím (oves, ječmen ?) a v jakém množství krmíte mladé králíky - cca od 3-4 měsíců stáří, které si necháváte (nebo pořídíte) jako chovné. Seno a voda ad libitum je samozřejmost. Děkuji za názory.

Pokud zakoupím králíky a počítám s nimi do dalších chovů, tak 3-4 měsíční králíci potřebují víc, než jen oves či ječmen. Já krmím všechny králíky vyjma králíků na maso po odstavu takto:granule telecí, granule výkrmové(u samic granule pro kojící samice), nahý oves, ječmen, trochu normálního ovse, jetelové granule, slunečnice a vitamíny. Míchání granule 2 zednické šufany, ječmen 1, nahý oves 3-4, norm. oves 1, slunečnice 1 zasypu každou namíchanou vrstvu vitamíny (vitamix, nutrimix, vitaplastin, tyto střídám). králíci, kteří nepůjdou do dalších chovů, tak po odstavení od samic dostanou jen ječmen s ovsem. Nahým ovsem a trochou ječmene krmím jen samice po odstavu a samce v období klidu. Před samotným připouštěním opět zvyšuji dávku jako při mladých a tím zároveň vyvolám říji u samic. Do vody cca 3-5 do měsíce přidávám ocet, nebo melasu a samozřejmě ještě mladé před odstavem preventivně přeléčím proti kokcidióze. Pokud je dost ovoce, přidávám i ovoce a před výstavou i občas jehličnaté větve...Možná jsem Vám tím trochu pomohl při vypsání celé krmné dávky...seno celoročně+ ovesná nebo pšeničná sláma.

22.9.2016 14:54
xchipsy

XXX.XXX.142.1

Díky za vyčerpávající popis, no granulím jsem se právě chtěla vyhnout Jinak mám oves, ječmen, vojtěškové granule, vitamíny (vámi uvedené + rabitin + amivit), samozřejmě i dostatek toho "ostatního" (seno, sláma, větvičky, jablka, mrkev, gigant, řepa...).

22.9.2016 17:22
chovatel  30

XXX.XXX.96.17

xchipsy napsal(a):
Díky za vyčerpávající popis, no granulím jsem se právě chtěla vyhnout Jinak mám oves, ječmen, vojtěškové granule, vitamíny (vámi uvedené + rabitin + amivit), samozřejmě i dostatek toho "ostatního" (seno, sláma, větvičky, jablka, mrkev, gigant, řepa...).

Já právě granule dávám hlavně kvůli výstavám. Králíky bez granulí tím myslím (typově výborná záď, velmi dobrá stavba těla atd...)neudělám. Kdo tvrdí, že králíky ve výstavním typu udělá jen s ječmene, či ovse, tak se velice plete(vím o čem mluvím).Granule krmím bez jakýchkoliv léčiv.Samozřejmě nemůžu vědět, jestli výrobci nepřimíchají něco jiného...a abych pravdu napsal, spousta chovatelů ani neřekne, čím vlastně krmí...a myslím si, že to je smutné...

22.9.2016 17:47
burgund6

XXX.XXX.33.7

chovatel 30 napsal(a):
Já právě granule dávám hlavně kvůli výstavám. Králíky bez granulí tím myslím (typově výborná záď, velmi dobrá stavba těla atd...)neudělám. Kdo tvrdí, že králíky ve výstavním typu udělá jen s ječmene, či ovse, tak se velice plete(vím o čem mluvím).Granule krmím bez jakýchkoliv léčiv.Samozřejmě nemůžu vědět, jestli výrobci nepřimíchají něco jiného...a abych pravdu napsal, spousta chovatelů ani neřekne, čím vlastně krmí...a myslím si, že to je smutné...

Nemyslím si, že by králíka na výstavu nešlo "udělat" bez granulí.Když jsem nahoře četl, co všechno do králíků valíte, tak se mi toho zdá zbytečně moc.

22.9.2016 18:06
chovatel  30

XXX.XXX.96.17

burgund6 napsal(a):
Nemyslím si, že by králíka na výstavu nešlo "udělat" bez granulí.Když jsem nahoře četl, co všechno do králíků valíte, tak se mi toho zdá zbytečně moc.

No vystavuji už několik let a choval jsem i více plemen, nyní chovám hlavně plemeno velké a tudíž vím a vyzkoušené mám, že opravdu to bez granulí nejde...Navštěvuji i mimo naší republiky i chovatele v zahraničí a všichni tito chovatelé krmí především granulemi...Nechci to někomu vnucovat, krmit granulemi, jen jsem napsal, jak vychovat nejlépe mladé králíky, kteří by byli vhodní do další plemenitby...

22.9.2016 20:46
xchipsy

XXX.XXX.142.1

A tak mě se nejedná o výstavy, králíky chováme pouze na maso, takže půjde jen o užitkové křížení. Dřív jsem to tak nějak neřešila, všichni králíci (krom výkrmu) dostávali jen oves (plus ten ostatní "blázinec" okolo - seno, ovoce, zelenina atd atd atd a samozřejmě jiné krmení kojící samice), ale většinou jsem dostala už "velkou" samici okolo půl roku stáří, teď prvně mám Bu "od mala" (3 měsíce), tak bych ji nerada nějak "podrazila", ale zas z ní nechci udělat tučnou kouli

25.9.2016 15:27
skodovak

XXX.XXX.33.231

Já takové samice mám na granulich pro kojící matky a chov.králíky od Dvořáků /králíček/ při těch 120-150g denně podle stavu samice se nechá přežít, když vrhne do cca 45 dne to s ní mají i mladí a nemůžu si stěžovat.
Stejně pokud člověk nemá přístup k levnému obilí a k tomu o to déle krmí, vyjde to plus minus nastejno. A teoreticky v tom mají naprosto vše co potřebují.
A při troše důvěry k výrobci, pokud nejsem úplný odpůrce granulí.. Proč ne.
I českého strakáče jsem takhle dostal na 3 a něco kg za čtyři měsíce.
Ano po 50 dnu jel na vykrmových stejné značky.

26.9.2016 08:46
xchipsy

XXX.XXX.142.1

Díky. S obilím problém nemám (pšenice a ječmen z vlastní produkce, oves bereme pro koně, takže "zrní" je dostatek Odpůrce granulí nejsem, spíš jsem měla obavy, aby se necpaly granulemi a na ostatní se vyignorovaly a byl pak nějaký problém. Když je to odchov, tak se s tím člověk nějak popere, přeléčí, upraví krmení, případně porazí...ale u těch chovných je to na prd, když si jedete 50 km pro jednu a 80 pro druhou...aby to pak nějak nedopadlo... Jakmile jsou dospělé, po prvním vrhu atd...tak už je to většinou pohoda, ale tady u těch +- tříměsíčních bych nerada udělala chybu.

26.9.2016 20:33
1984nevim

XXX.XXX.159.151

chovatel 30 napsal(a):
Pokud zakoupím králíky a počítám s nimi do dalších chovů, tak 3-4 měsíční králíci potřebují víc, než jen oves či ječmen. Já krmím všechny králíky vyjma králíků na maso po odstavu takto:granule telecí, granule výkrmové(u samic granule pro kojící samice), nahý oves, ječmen, trochu normálního ovse, jetelové granule, slunečnice a vitamíny. Míchání granule 2 zednické šufany, ječmen 1, nahý oves 3-4, norm. oves 1, slunečnice 1 zasypu každou namíchanou vrstvu vitamíny (vitamix, nutrimix, vitaplastin, tyto střídám). králíci, kteří nepůjdou do dalších chovů, tak po odstavení od samic dostanou jen ječmen s ovsem. Nahým ovsem a trochou ječmene krmím jen samice po odstavu a samce v období klidu. Před samotným připouštěním opět zvyšuji dávku jako při mladých a tím zároveň vyvolám říji u samic. Do vody cca 3-5 do měsíce přidávám ocet, nebo melasu a samozřejmě ještě mladé před odstavem preventivně přeléčím proti kokcidióze. Pokud je dost ovoce, přidávám i ovoce a před výstavou i občas jehličnaté větve...Možná jsem Vám tím trochu pomohl při vypsání celé krmné dávky...seno celoročně+ ovesná nebo pšeničná sláma.

Ti se u vás mají dobře králíčci smajlík Potřebuji radu prosím mám králíky krmím seno, řepu, vodu, větve jehličnanů, když je pěkná jetel a pampeliška tak i tu jsem jim dával nepočuranou od zajíců. Ze zahrádky.Raději ale suché krmivo celoročně oves a ječmen, seno kopřivy sušené i čaj... když mi jdou(rostou) králíci mezi 2,5 - 3 měsícem růstu po podávání menších dávek ječmene bez ovse se nafukují? z ječmene ? přitom druhý den již nejsou nenafouklí a běhají v králíkárně dál ? může mi někdo říci zda a proč se nafukují po suchém ječmenu loňském """Ne čerstvém ""ale suchém čištěném ječmenu ? je lepší podávat ječmen, nebo oves nahý raději...javascript:insertAtCursor(' '); Děkuji.

27.9.2016 08:33
chovatel  30

XXX.XXX.96.17

1984nevim napsal(a):
Ti se u vás mají dobře králíčci smajlík Potřebuji radu prosím mám králíky krmím seno, řepu, vodu, větve jehličnanů, když je pěkná jetel a pampeliška tak i tu jsem jim dával nepočuranou od zajíců. Ze zahrádky.Raději ale suché krmivo celoročně oves a ječmen, seno kopřivy sušené i čaj... když mi jdou(rostou) králíci mezi 2,5 - 3 měsícem růstu po podávání menších dávek ječmene bez ovse se nafukují? z ječmene ? přitom druhý den již nejsou nenafouklí a běhají v králíkárně dál ? může mi někdo říci zda a proč se nafukují po suchém ječmenu loňském """Ne čerstvém ""ale suchém čištěném ječmenu ? je lepší podávat ječmen, nebo oves nahý raději...javascript:insertAtCursor(' '); Děkuji.

Já bych raději volil volbu krmit méně ječmene a více ovse a spíše přidávat méně celkově obilovin a raději více sena, slámy, mají málo vlákniny...Někdy krmit v této fázi mladých králíků méně, je vhodnější, než překrmovat...

27.9.2016 16:52
1984nevim

XXX.XXX.159.151

chovatel 30 napsal(a):
Já bych raději volil volbu krmit méně ječmene a více ovse a spíše přidávat méně celkově obilovin a raději více sena, slámy, mají málo vlákniny...Někdy krmit v této fázi mladých králíků méně, je vhodnější, než překrmovat...

Raději ano, ječmen letos nekupuji pouze oves raději, seno mám z pole a slámu od známého děkuji

30.1.2017 09:09
kachnis.105

XXX.XXX.218.78

Já teda nechovám čisté rasy, ale ušáky v tomto věku krmim přes zimu seno/ječmen/kukuřice/slunečnice/vojtěžkové pelety pro koně, jablka. Na jaře dávám seno/čerstvé bodláky, ječmen/ vojt.pelety pro koně/kukuřice. V létě dávám seno, trávu, vojtěžku, ječmen, pelety, ovoce zelenina - jablka mrkev, lusky, mirabelky..
samozřejmě vodu + občas ocet, občas acidomid, rabitin. Z trávy se mladí ušáci občas ucpou tak do vody preventivně fernet nebo přes stříkačku do tlamy fernet. Taky dostanou kokcidiózu takže ESB3. ty malé králičí granulky kupuju jen když je odstavím, tak na 14 dní je dostanou s antikokcidikem, ale stejně přikrmuju tim všim ostatním k tomu. Zároveň si myslim, že je lepší králík míň krmený častěji, než přežraný - hlavně v létě.

Uživatel s deaktivovaným účtem

30.1.2017 11:47
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kachnis.105 :

Tomu nerozumím, když víte že mají králíci kokcidiozu, proč jim dáváte trávu, mirabelky, lusky a granule pro koně?Potom do nich musíte cpát léčivo.Nebylo by lépe se zaměřit na prevenci?Pokud nemáte hybridní králíky tak do 3 měsíců kukuřice králičatům nepatří a už vůbec ne nějaké lusky a mirabelky.

Není vám těch králíků líto?

Gocz

30.1.2017 12:04
Gocz

XXX.XXX.27.34

chovatel 30 napsal(a):
Pokud zakoupím králíky a počítám s nimi do dalších chovů, tak 3-4 měsíční králíci potřebují víc, než jen oves či ječmen. Já krmím všechny králíky vyjma králíků na maso po odstavu takto:granule telecí, granule výkrmové(u samic granule pro kojící samice), nahý oves, ječmen, trochu normálního ovse, jetelové granule, slunečnice a vitamíny. Míchání granule 2 zednické šufany, ječmen 1, nahý oves 3-4, norm. oves 1, slunečnice 1 zasypu každou namíchanou vrstvu vitamíny (vitamix, nutrimix, vitaplastin, tyto střídám). králíci, kteří nepůjdou do dalších chovů, tak po odstavení od samic dostanou jen ječmen s ovsem. Nahým ovsem a trochou ječmene krmím jen samice po odstavu a samce v období klidu. Před samotným připouštěním opět zvyšuji dávku jako při mladých a tím zároveň vyvolám říji u samic. Do vody cca 3-5 do měsíce přidávám ocet, nebo melasu a samozřejmě ještě mladé před odstavem preventivně přeléčím proti kokcidióze. Pokud je dost ovoce, přidávám i ovoce a před výstavou i občas jehličnaté větve...Možná jsem Vám tím trochu pomohl při vypsání celé krmné dávky...seno celoročně+ ovesná nebo pšeničná sláma.

Ta vaše směs je docela nářez. Předpokládám, že chováte BO, NOS nebo MM. Mohu se zeptat na přibližné dávkování? U středních plemen, které tím budu krmit, se trochu bojím zapasení.

30.1.2017 14:40
kachnis.105

XXX.XXX.218.78

Faltuska: Tomu nerozumím, když víte že mají králíci kokcidiozu, proč jim dáváte trávu, mirabelky, lusky a granule pro koně?Potom do nich musíte cpát léčivo.Nebylo by lépe se zaměřit na prevenci?Pokud nemáte hybridní králíky tak do 3 měsíců kukuřice králičatům nepatří a už vůbec ne nějaké lusky a mirabelky.

Nevim proč by mi jich mělo být líto, to že se mi králíci občas poserou prostě k jejich chovu patří. oproti ostatním ve vesnici mam minimální úmrtnost. část králíků chovám navolno, jsou nejzdravější a asi byste koukala co si ten králík dá k jídlu když má navýběr. jinak by mě ani ve snu nenapadlo, že by králík žral mirabelky a plival pecky . a proč krmim trávou a vojtěžkou ? protože když jí mam skoro hektar nebudu je přes sezonu tlačit krmivama z fabriky když to potom jíme. omarodí jen nejslabší kusy, ty vyhodim do volného výběhu a po 14 dnech je vrátim zase k ostatním. pokud si králíky krmíte jen suchym, dělejte to tak dál. v rodině chováme králíky po desetiletí a žádnou vědu jsme z toho nikdy nedělali.

Neregistrovaný uživatel

30.1.2017 16:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.60.103

Nedoporučuji pouštět se do diskuse, nebo hádek s Faltuskou. Jinak, jak dojdou argumenty, tak tu máme jistou stížnost u administrátora a zablokováno další vlákno. Faltusce se omlouvám, ale tohle chování mi přijde opravdu ujeté. Pokud diskutovat nechci, nediskutuji, ale nechat zamykat vlákna, které mají množství čtenářů je hodně ubohé. A to jen proto, že si někdo dovolí nesouhlasit nebo odporovat. Za sebe i jiné čtenáře, my to tady čteme, tak nám to nekažte. To vlastně platí i pro administrátora.

30.1.2017 17:01
chovatel  30

XXX.XXX.96.58

Gocz napsal(a):
Ta vaše směs je docela nářez. Předpokládám, že chováte BO, NOS nebo MM. Mohu se zeptat na přibližné dávkování? U středních plemen, které tím budu krmit, se trochu bojím zapasení.

Chovám velké plemeno a dávkování je u každého jiné...mám v průměru 6-9 samic + chovné samce a celkem krmení vyjde na cca 20 metráků za rok, bez váhy sena a slámy...

Uživatel s deaktivovaným účtem

30.1.2017 17:11
Uživatel s deaktivovaným účtem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedoporučuji pouštět se do diskuse, nebo hádek s Faltuskou. Jinak, jak dojdou argumenty, tak tu máme jistou stížnost u administrátora a zablokováno další vlákno. Faltusce se omlouvám, ale tohle chování mi přijde opravdu ujeté. Pokud diskutovat nechci, nediskutuji, ale nechat zamykat vlákna, které mají množství čtenářů je hodně ubohé. A to jen proto, že si někdo dovolí nesouhlasit nebo odporovat. Za sebe i jiné čtenáře, my to tady čteme, tak nám to nekažte. To vlastně platí i pro administrátora.

Pane, nevím z čeho mě obviňujete.Kdysi jsem nechala smazat urážlivé napadání jardygina, nikoliv uzamknutí vlákna.

Jinak jsem napsala jen svůj názor na krmení, to taky nesmím?

Neregistrovaný uživatel

30.1.2017 18:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.60.103

Já neřekl ani slovo o psaní svých názorů, ovšem vadí mi uzamykání vláken. Od toho tu ta diskuse je a pokud s Vámi někdo nesouhlasí, je to jeho věc, pokud Vás něco uráží, je to věc vaše, ale nevím, proč to má omezovat nás ostatní. Byla v nedávné době uzamčena asi tři nebo čtyři vlákna a vždy ta, ve které jste diskutovala Vy a kde byl s Vámi vyjádřen nesouhlas. Vesměs tedy o masných hybridech, kteří mě naštěstí moc nezajímají, ovšem výživa chovných králíků ano, proto bych se nerad dočkal uzamčení dalšího vlákna, jen proto, že Vás názory ostatních urážejí. S pozdravem Petr.

Uživatel s deaktivovaným účtem

30.1.2017 18:15
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pane, ujišťuji Vás, že jsem nechala uzamknout pouze jedno vlákno a to bylo určen pro Josefa a taky je to tam napsané.Nevím proč se do mě navážíte.Nemám se zamykáním vláken nic společného.Pane, absolutně mě neuráží názory druhých, ba naopak, ale pouze to, když mě někdo sprostě uráží.

Uživatel s deaktivovaným účtem

30.1.2017 19:04
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hledám info:
Tady je jeden který toto vlákno nechal bloknout a ne já.Na ostatních jsem nenašla kdo je nechal zablokovat, ale já to nebyla.

Nahlásil jsem tuto diskusi adminovi.

Napsal jsem, že nebude-li kompletně blokován ten nechutný reklamní boj hyla-dodavatelů, skončím se sledováním ifauny. Nikoho vás nenavádím, abyste mne následovali, ale jestli na toto téma napíše víc lidí, snad to s adminem pohne, aby to blokoval.

Jinak já s ifaunou opravdu skončím.

Igor.
22.01.2017 20:31.

Neregistrovaný uživatel

30.1.2017 19:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.60.103

Pokud je to skutečně tak, tak přijměte mou omluvu. I tak tuto diskusi z mé strany ukončuji, nerad bych, aby se zvrtla v nekonečnou hádku, jako již zmiňovaná vlákna o hybridech.

30.1.2017 20:04
jiva

XXX.XXX.222.119

Pro ty, kdo se tím chtějí prokousat zkopírovaný článek MvDr Martince


Výživa a krmení králíků – je to věda ? (!)
Jednou ze základních vlastností živých organismů je přizpůsobivost – adaptabilita, která má ale svoje fyziologické hranice. V těchto mezích je nutno se orientovat – a o tom především bude tato série příspěvků. Ani zdaleka ale není cílem vyčerpat všechny aspekty související s výživou a krmením králíků.
Králík domácí je druhem nesmírně tvárným, do určité míry variabilním, prosperujícím v různých podmínkách, v nejrůznějších chovatelských systémech, v různých podmínkách výživy a krmení.
Platí to i pro naše chovy králíků, každý chov je do určité míry unikátní osobností chovatele (jeho zkušenosti a znalosti), zdroji krmiva (přírodní podmínky), rozdílnými časovými i ekonomickými podmínkami pro jeho získání krmiva, ale i jeho použitím u různých plemen králíků, v různém věku, jiné intenzitě produkce nebo šlechtění, v různých obdobích roku.
Zkušenosti chovatelů s různými krmivy, sestavením krmných dávek a využití při různé krmné technice nebo zpracování a ošetření krmiv za nejrůznějších situací mohou být naprosto unikátní. Jistě najdeme vynikající postupy a nápady vedoucí k optimálním výsledkům, z nichž mnohé již byly publikovány i na těchto stránkách. Navíc je možno pokusit se o aplikaci a využití zkušeností intenzivních produkčních chovů i poznatků publikovaných ve studiích výzkumných pracovišť.
Výživu a krmení králíků (to samozřejmě platí o všech druzích zvířat) je nutno považovat za naprosto zásadní oblast ovlivňující prosperitu chovu od počátku do konce. Králík je z tohoto pohledu mezi běžně chovanými domácími zvířaty originální anatomickými a fyziologickými adaptacemi. Je nutno si uvědomit, že se tyto vlastnosti vyvíjejí a fixují u každého živočišného druhu po miliony let vývoje. Bylo by chybou domnívat se, že za 2 nebo 3 tisíc let domestikace králíka evropského jako druhu nebo 50 až 100 let intenzivních chovů domácího králíka v podmínkách jak je známe v současnosti, je možno změnit anatomii a fyziologii zvířete.
Tyto základní hranice anatomie a fyziologie je nutno poznat, respektovat je a podle nich přizpůsobovat nebo vytvářet chovatelské postupy. Opačný postup, kdy se člověk domnívá, že je všemocný a „přírodu“ nerespektuje, mohou vést pouze k neúspěchu hraničícího často s týráním zvířat.
Problémem může být ovšem i to, že ne vše je v rámci vědeckého poznání odhaleno, někdy musíme spoléhat na selský rozum a praktické chovatelské zkušenosti, králík přeci jen není úplně ve středu vědeckého bádání.
Několik základních poznámek k anatomii a fyziologii trávení domácího králíka.
Tisíce a miliony let vývoje formovaly králíka evropského podmínky suchých teplých biotopů s charakteristickým rostlinstvem jako zdrojem potravy.
2
Domestikačním centrem bylo středomoří a jihozápadní Evropa, zejména Pyrenejský poloostrov. Po většinu roku skromné, suché a tvrdé rostliny oblastí přírodního rozšíření představují základ pro adaptaci králíka k získání živin nezbytných pro život.
Základní anatomicko-fyziologické adaptace evropského králíka související s výživou a trávicím ústrojím:
a) příjem značného objemu rostlinné potravy, trav a bylin za použití ostrých, automaticky se ostřících a neustále dorůstajících hlodáků. Stavba (podíl skloviny) a vzájemné postavení zubů v horní a dolní čelisti umožňuje permanentní obrušování a ostření hlodáků bez ohledu na složení nebo tvrdost krmiva rozdílnou v různých vegetačních obdobích. Dříve často opisovaná závislost obrušování hlodáků tvrdým krmivem byla vyvrácena, stejně jako nutnost a účelnost umělého zkracování přerůstajících hlodáků ve velkochovech nebo při nedostatku ohryzu.
b) Produkce (vypěstování) značného množství mikroorganismů (bakterií) s významným obsahem bílkovin a vitamínů skupiny B a vitamínu K (je možné, že i dalších dosud neidentifikovaných specificky účinných látek) ve vlastním objemném slepém střevě na substrátu z krmiv s nízkým obsahem živin.
c) Získání těchto vyprodukovaných živin příjmem tzv. měkkých bobků - cékotrofií, což je umožněno dvojí činností tračníku, který oddělí fermentovaný obsah slepého střeva s vysokým obsahem živin od balastního obsahu s vyšším obsahem vlákniny a vytváří dvojí trus – měkké a tvrdé bobky. Měkké bobky králík od konečníku přímo odebírá, požírá a zpracovává v žaludku a tenkém střevě, čímž pokrývá potřebu jmenovaných vitamínů plně nebo z významné části a potřebu bílkovin z cca 20%. Zajímavostí je, že všechny odborné zdroje uvádějí, že měkké bobky jsou vylučovány silně pokryté hlenem – za několik desetiletí chovatelských zkušeností jsem však tento hlen nikdy neviděl. (Problematiku cékotrofie králíků by bylo vhodné podrobně osvětlit – pokusíme se o to v některé z příštích čísel v samostatném článku).
d) Zpracování značného množství vlákniny (tak jako u jiných býložravců) přináší efekt v podobě těkavých mastných kyselin dále zpracovávaných metabolismem organismu na energii nutnou pro životní funkce.
e) Významnou adaptací je mimořádný rozvoj imunitního systému králíka ve specializovaných strukturách umístěných ve stěně střev (apendix caeci, sacculus rotundus, peyerovy plaky), které představují téměř 50% veškerých obranných (imunitních) kapacit organismu králíka, zajištujících obranné reakce proti průniku škodlivých mikroorganismů do těla přes střevní bariéry. To samozřejmě dále zvyšuje význam trávicího ústrojí, jeho souvisejících struktur a funkcí v organismu králíka.
3
Z výše uvedených bodů více než jasně vyplývá, že trávicí systém a celý metabolismus organismu je adaptován na příjem krmiva s vysokým obsahem vlákniny a naopak nízkou koncentrací bílkovin, energie a některých dalších živin, což je podstatou skromnosti králíků v minulosti tradované.
Na krmiva s vysokou hladinou vlákniny a nízkou koncentrací živin (bílkoviny, škrob, energie) jsou adaptovány mechanismy nervového a hormonálního řízení příjmu krmiva, pohyblivosti stěn trávicího ústrojí, vylučování trávicích šťáv a hormonů žlázami ve stěně střev, žaludku stejně jako pankreasu a jater, řízení procesů regulace pohybů střev, řízení metabolických procesů, detoxikace zplodin výměny látkové (např. čpavek) ale i na to vše navazující fungování vylučovacích schopností ledvin.
Zcela zásadní postavení ve výživě králíků zaujímá vláknina. Ještě před několika desítkami let stačilo k popisu významu a fungování vlákniny v trávení u králíků několik stručných řádků. V současnosti je k dispozici velká řada studií zkoumajících úlohu vlákniny a jejich různých složek v trávení, produkční výkonnosti i dopadech na zdravotní stav různých kategorií králíků, zejména však u rostoucích králíčat a králic v reprodukci a období kojení.
Význam vlákniny v trávení králíků má několik aspektů vyplývajících z výše popsaných adaptací:
- strukturální složky vlákniny např. celulóza a lignin vytvářejí optimální strukturu obsahu střev, dráždí nervové pleteně ve stěně, čímž je udržována pohyblivost a sekreční činnost žláz a žlázek trávicího aparátu,
- vláknina je substrátem pro růst bakterií trávicího aparátu,
- stravitelná vláknina je zdrojem energie, nahrazuje škrob (jeho přebytek může mít negativní vliv na trávení v tlustém střevě u mláďat),
- dostatek vlákniny a z ní fermentací vznikajících těkavých mastných kyselin, kromě dopadu na energetický metabolismus významně ovlivňuje pH, tím optimalizuje prostředí pro trávení ve střevech a má vliv na potlačení nežádoucích až patogenních bakterií.
Významná je tedy pro králíka jak stravitelná vláknina (pektin a hemicelulózy) obsažená v rostlinných krmivech – okopaniny, cukrovkové řízky, jablečné výlisky nebo otruby, tak strukturální nestavitelná vláknina. Zejména lignin má zásadní pozitivní dopad na zdravotní stav, růst a celkovou užitkovost. Významné jsou i poměry mezi jednotlivými složkami vlákniny i poměry k dalším živinám. V praxi našich chovů však tyto poznatky publikované v řadě studií obtížněji využijeme. Obecně králík potřebuje v krmné dávce kolem 18 až 20% vlákniny, to platí zejména pro naše zájmové chovy (v intenzivních chovech byla doporučení na 10 – 14% vlákniny u vykrmovaných králíků).
Nejpodstatnější pro běžného chovatele králíků je poznatek, že hrubší seno za starších různorodých porostů pícnin, sláma obilovin nebo větvičky ovocných stromů jsou nezbytným zdrojem vlákniny a zejména ligninu.
4
Jejich použitím můžeme dosáhnout optimalizace krmné dávky a významně předcházet trávicím problémům zejména u mláďat, například při zkrmování krmných směsí nebo obilovin. Vhodná kombinace různých krmiv na podkladě těchto poznatků a zkušeností je pak již věcí praxe a přináší bezpočet možností.
Vývoj zaznamenalo i dávkování krmiv a stanovení potřeby živin. Dřívější prakticky univerzálně uváděné doporučení ad libitního (neomezeného) příjmu krmiv bylo nahrazeno přesnějším dávkováním pro jednotlivá období života a produkce králíků. Rovněž v této oblasti je bezpočet studií a doporučení k dávkování jednotlivých živin, případně srovnání jednotlivých zdrojů a krmiv.
Dotace bílkovin v krmných dávkách je významným tématem řady zkušeností a studií, názory však nejsou jednotné. U mladých rostoucích králíků je obecně doporučeno nižší (opatrnější) dávkování bílkovin v krmných dávkách – v kompletních směsích pro mláďata je to vyjádřeno hladinou 16 – 17 % NL. I při sestavování krmné dávky z tradičních krmiv pro mláďata do 3 měsíců věku je nutno pamatovat na možnost překrmení bílkovinami (o tom příště). Dospělý králík je schopen metabolizovat i větší množství bílkovin.
Za mimořádně významnou pro králíka považuji schopnost řízení a udržení stálosti vnitřního prostředí – regulaci acidobazické rovnováhy – fyziologického stavu pH. Vlivy související s jejím udržením mohou mít zásadní význam pro zdraví a produkci každého jednotlivého králíka i celého chovu za různých podmínek dotace živin a krmení.
Všechno toto ale není stálé a jednotné v různých obdobích života jedince. Je více než zřejmé (a prokázané mnoha studiemi), že schopnosti související s trávení a metabolismem se v průběhu vývoje jedince mění, rozvíjejí. Vyvíjejí se prakticky od narození mláděte až do dospělosti, nejvýznamnější adaptační změny v trávení, schopnosti trávit a metabolizovat, probíhají do věku 8 – 10 týdnů. Určité výkyvy v metabolismu můžeme zaznamenávat i v období březosti a kojení u samic.
Pokud tedy chceme pokročit k praktické aplikaci těchto poznatků do reálné praxe v chovu, musíme si uvědomit pestrost požadavků na výživu a krmení různých kategorií králíků: dospělá x mláďata, samci x samice, doba klidu x období reprodukce, samice v době březosti, na konci březosti, období porodu, kojení.
U mláďat jsou odlišné období mléčné výživy, doba před odstavem, po odstavu, období intenzivního růstu, výkrmu, odchovu plemenných králíčat, dosažení pohlavní dospělosti atd.
Každé období přináší rozdílné nároky zvířat na výživu, v některých obdobích jde o tak významné odlišnosti, že jejich neznalost nebo zanedbání přináší zcela
5
zásadní problémy v chovu. Naopak respektování i detailních odlišností je významným (až nejvýznamnějším) faktorem prosperity zvířat a úspěšnosti chovu králíků. Na druhou stranu reálných možností jak toho v našich chovech dosáhnout za využití různých krmiv může být řada - to je v rukou chovatele.
V návaznosti na výše uvedené řádky se v příštích pokračováních budeme podrobněji zabývat problematikou chovných králic v různých obdobích reprodukce a dále tou neproblematičtější a nejchoulostivější skupinou – mláďaty, kdy je nejdůležitějším faktorem úspěšného odchovu respektování postupného vývoje limitovaných mechanismů trávení jednotlivých živin a jejich metabolismu.
6
Výživná hodnota běžně dostupných krmiv v chovu králíků (obsah v kilogramu krmiva)
Krmivo Sušina Dusíkaté látky Škrob Vláknina Strav.energie
g g g g (MJ)
Luční porost 185 23 0 55 1,86
Jetel luční,1seč v květu 172 29 0,7 44 1,59
Vojtěška, plný květ 210 26 1,7 65 1,87
Vojtěška před květem 176 34 1,4 52 1,59
Kopřiva čerstvá 200 57 0 35 2,4
Kapusta krmná 130 24 0,7 21 1,43
Mrkev nať 180 24 0 26 1,86
Mrkev kořen 130 12 3,3 13 1,7
Seno luční velmi dobré 850 122 0 247 7,56
Seno luční průměrné 860 87 0 287 8,33
Vojtěška seno 855 152 27 287 7,06
Sláma ječmen jarní 850 36 17 365 5,9
Sláma pšeničná 860 33 6 368 4,7
Ječmen krmný 878 106 522 46 12,6
Oves 880 113 407 112 11,2
Pšenice 870 126 594 27 14,5
Slunečnice semeno 910 159 12,4 234 14,2
Kukuřice 880 97 592 24 13,6
Pšeničné otruby 880 151 142 114 9,94
Chléb krmný 800 105 486 45 11,2
7
Výživa a krmení chovných králic
Vhodnou, promyšlenou výživou chovných králic ve všech obdobích jejich fyziologického vývoje stavu reprodukčního cyklu, adekvátní jejích přirozeným metabolickým potřebám, je možno dosáhnout optimálních výsledků reprodukce a odchovu mláďat a položit tak základ prosperujícímu chovu.
Lehko se to řekne, s realizací je to horší. I tato oblast chovu králíků a jejich výživy není úplně jednoduchá, je ovšem zásadní a každé opomenutí nebo neznalost se ve výživě krmení králíků má za následek nějaký ten problém.
Je nutno si uvědomit značně rozdílné požadavky na výživu a krmení v jednotlivých obdobích života a reprodukce:
- mladá králice během odchovu až do prvního připouštění,
- období mimo reprodukci – mimo chovnou sezónu,
- období reprodukce - příprava na připouštění, zapuštění a doba bezprostředně následující (počátek březosti),
- březost,
- období těsně před okocením a období porodu,
- nástup laktace, období mléčné výživy králíčat,
- odstav králíčat a ukončení laktace.
Každé období má svoje úskalí, na které je nutno pamatovat a uspokojit potřeby chovných králíků.
Dospělý králík (králík v odchovu již od cca 12 týdnů stáří) má již vyvinuty fyziologické trávicí systémy a je schopen adaptovat se na různá krmiva, různé kombinace předkládané chovatelem v různých obdobích roku. Je možné tedy předkládat širokou škálu krmiv, tak jak vyplývá z praktických podmínek a jak již bylo mnohokrát popsáno v odborné literatuře nebo i na těchto stránkách.
V zásadě v našich chovech používáme pro chovné králíky tři typy krmných dávek:
1. tradiční krmení za využití škály objemných krmiv čerstvých nebo suchých v kombinaci s jadrným krmivem ve formě obilovin, případně na doplnění tvrdé zbytky pečiva ap.,
2. kompletní granulované krmné směsi zcela bez přídavku jiného (objemného) krmiva, případně jen s minimální dietetickou dotací vlákniny ve formě slámy,
3. kombinace kompletních krmných směsí a tradiční krmiv v nejrůznější podobě a v nejrůznějších poměrech.
Protože využíváme zpravidla velmi širokou paletu základních krmiv, je nejdůležitější se orientovat alespoň v nejzákladnějších požadavcích králic na živiny. To platí i při kombinaci kompletní směsi s krmivy tradičními.
8
Základní požadavky na živiny (zejména bílkoviny a energii) v různých obdobích jsou rozdílné a pro úspěšnost reprodukce je nutno je respektovat. Je samozřejmé, že vitamíny, minerální látky a další živiny (seznam zabírá několik desítek položek) jsou rovněž důležité, dnes se jimi ale zabývat soustavně nemůžeme.
Samostatnou kapitolou je vláknina, jejíž zdroje – zejména hrubší luční seno nebo sláma obilovin – mohou být v našich chovech chovným králicím k dispozici trvale, čímž si zvíře může korigovat trávení i potřebu základních živin, to má vliv na celkovou pohodu zvířete i pozitivní dopad na zdravotní stav.
Moderní výživářská doporučení pracují s koncentrací živin v krmné dietě (kompletní krmné směsi podávané jako jediné krmivo), tak aby při předpokládaném příjmu krmiva byla zabezpečena především maximální produkce a odpovídající zdravotní stav. Pro potřeby našich chovů jsou tyto poznatky obtížně použitelné – pokud nepoužíváme výhradně nakupované kompletní krmné směsi a nepožadujeme od zvířat intenzivní produkci a reprodukci.
Vhodné je vrátit se o pár desítek let zpět, kdy byla potřeba základních živin specifikována na kilogram živé hmotnosti králíka v jednotlivých kategoriích (použijeme zde poněkud zastaralé škrobové hodnoty z praktických důvodů – počítají se lépe než metabolizovatelná energie, v drobném chovu je především o poměry v potřebách různě zatížených kategorií králíků):
Potřeba základních živin na 1 kg živé hmotnosti králíka:
Kategorie
ŠH (g/kg) NL (g/kg)
Dospělý králík - minimální záchovná dávka 2,3
18
Dospělý králík – záchovná KD 2,7
20-22
Mladá králice růst 5-7
25-30
Březí králice (i samec v reprodukci) 4,5-5
25
Kojící králice 8-9
30
Specifické požadavky jednotlivých fází reprodukce králic je nutné popsat poněkud podrobněji.
Mladé chovné králice od odstavu, v době růstu až do doby prvního připouštění. Výživou musíme zabezpečit odpovídající vývoj všech tělesných systému těla přes období pohlavního dospívání až do doby chovné dospělosti.
9
Zásadně musí být rozdíl mezi odchovem chovné králice a mezi výkrmem jatečného králíka! Intenzita výživy je v období odchovu řádově o 20% nižší proti výkrmu. Rychlost růstu chovných králíků má odpovídat v zásadě standardu plemene (mírně vyšší přírůstky mláďat jsou běžné, pamatujme, že chovné králíky opravdu nevykrmujeme).
Ani tato kategorie není jednotná (pomineme-li plemenné rozdíly). Je rozdíl odchovu čistě chovného zvířete, které v optimální době zahájí reprodukci v závislosti na plemeni (již v 17-18 týdnech stáří v chovech s intenzivní masnou produkcí za předpokladu odpovídající intenzivní výživy), případně po dosažení optimální váhy v rámci plemene (optimálně se uvádí dosažení hmotnosti 75 – 80 % v dospělosti) pro optimální využití nástupu funkcí pohlavního ústrojí, a na druhé straně odchov výstavních králíků, kdy za poměrně intenzivního krmení nejprve po chovné králici požadujeme výstavní úspěch (často ve stáří 8 – 12 měsíců u středních plemen) a teprve potom zahájení reprodukce v už ne zcela optimální době. To samozřejmě přináší komplikace, jejich řešení však je poměrně složitou otázkou, ne vždy řešitelnou na 100%.
Mladá králice vždy musí být v chovné kondici – ani výkrmové (přebytek tuku) ovšem ani hubené. Je věcí chovatele a jeho citu pro dávkování krmiv jak v rámci krmných doporučení využije schopností králice. V optimálním věku (podle plemene) a v optimální kondici a při dodržení doporučené hladiny základních živin není u králic zásadních reprodukčních problémů.
Králice mimo reprodukci – v období chovného klidu musí být králice udržována odpovídající krmnou dávkou v chovné kondici, jak bylo řečeno výše – ani „tlustá ani hubená“. Základem krmné dávky v tomto období musí být objemná krmiva, zcela minimálně předkládáme jadrná krmiva! Dotace základních živin je v tabulce 1.
Králice před připuštěním, pokud je v chovné kondici, vyžaduje několik dní (5 - 14) před termínem připuštění mírné zvýšení krmné dávky na úroveň požadavků březí králice. Často je uplatňován tz. flushing – zaplavení živinami – bílkovinami, energií a vitamíny (A, D, E) k optimalizaci stavu organismu, nástupu říje a bezproblémovému připuštění.
Naopak králice v nedostatečné kondici, bez dostatku „volné energie“ vykazují nevýraznou říji a nízké procento připuštění a zabřezávání. Samostatnou kapitolkou by bylo ovlivnění říje použitím některých specifických krmiv, vitamínů nebo chovatelskými zásahy.
Březí králice - po připuštění je vhodné zachovat základní krmnou dávku tak jak byla nastavena před připouštěním, není vhodné ji měnit. Úplně je nutno vyvarovat se jakýchkoli krmivářských incidentů – uhnízdění vajíčka v děložní sliznici probíhá až do 7 dne po připuštění a rané zárodky jsou mimořádně citlivé na jakékoli změny, výkyvy nebo stresy. Tato citlivost trvá až do 15. dne březosti – v tomto období je největší podíl ztrát zárodků –vstřebání, v pozdější době pak potraty.
10
V období březosti může být problémem přebytek vitamínů A a D – nadbytečné dávkování vitaminových preparátů v pitné vodě může mít právě negativní dopad na průběh březosti. V průběhu březosti je vhodnější se jich vyvarovat.
Základní krmnou dávku postupně s narůstající hmotností zvyšujeme, postupně se zvýrazňuje podíl jadrných krmiv. Ani v průběhu březosti nepřekrmujeme, zejména ne jadrnými krmivy nebo krmnými směsmi – to může být příčinou tzv. toxikózy březích králic ve druhé polovině březosti (zejména při nedostatku vlákniny v krmné dávce).
Králice v posledním období březosti 5 – 7 dní před porodem rovněž nepřekrmujeme, naopak považuji za nutné postupně snižovat dávku koncentrovaných krmiv (krmné směsi, obiloviny) o 1/3 až 1/5 proti předcházejícímu období březosti při zachování přístupu ke krmivu objemnému. Poslední den před porodem už má králice zcela minimální dávku jadrného krmiva a naopak dostatek objemné suché píce (i k výstavbě hnízda) a hlavně pitné vody – to je samozřejmost. Tato restrikce koncentrovaných krmiv v tomto období jednak sníží pravděpodobnost neúměrně velkých králíčat, která při porodu mohou způsobovat neadekvátní chování samice až ztráty mláďat i celého vrhu. Dále pak toto opatření zabezpečí dobrou reakci na postupný výrazný nárůst krmné dávky po porodu – spuštění mléka králice a jeho maximální produkci.
Králice při porodu musí zkonzumovat poměrně značný objem plodových obalů s významným obsahem bílkovin, pokud není trávicí aparát a metabolismus na tuto situaci připraven (zejména když je králice překrmována v posledním období březosti) dochází k nežádoucím zdravotním komplikacím během poporodního období.
Kojící králice je jednou z nejnáročnějších a nejcitlivějších kategorií králíků, vyžaduje mimořádnou pozornost zejména s ohledem na kvalitu a skladbu krmné dávky. Z tabulky 1 je zřejmé, že na 1 kg živé hmotnosti potřebuje kojící králice trojnásobek bílkovin proti králici mimo plemenitbu, u energie je tento nárůst 50%. Tomu samozřejmě přizpůsobujeme skladbu krmné dávky za použití obilovin, kompletních směsí a nejkvalitnějších objemných krmiv. Nárůst krmné dávky po porodu nesmí být náhlý, ale pozvolný během 7 – 10 dnů až k maximální krmné dávce. Jsou zkušenosti, že tento postupný nárůst v kombinaci s popsaným omezením před porodem zabezpečí maximální produkci mléka a prosperitu králíčat, opačný postup a následné nedostatečné spuštění mléka pak poznamená králíčata na celý život.
Je řada možností (praktických chovatelských receptů), jak ovlivnit výši produkce mléka u kojící králice. Samozřejmé je optimální naplnění požadavků na základní živiny (bílkoviny, energie), ale i minerálních látek (zejména Ca, P, NaCl atd.) a základních vitamínů, stejně jako pitné vody. Pozitivně působí na mléčnost:
11
- šťavnatá krmiva – mrkev, topinambury, krmná kapusta, plevele (pampeliška ap.),
- míchanice – brambory se šroty, otrubami, minerální přísady, sůl (cca 2g denně)
- „králičí polévka“ – spařené šroty, otruby, ovesné vločky, minerální přísady, sůl, ovesné vločky, lněné semínko atd.
I u králic je nutno pamatovat na vhodné doplnění krmné dávky o vlákninu, procentický podíl je sice nižší vzhledem k vysokému příjmu nejkvalitnějších krmiv, přístup k tvrdšímu senu nebo krmné slámě se však vždy vyplatí.
V minulosti často využívané nejrůznější míchanice z kuchyňských zbytků, nebo částí zeleniny je možno zkrmovat jako zpestření s největší opatrností (vždy s dostatečným zdrojem vlákniny). Tato krmiva resp. skladba krmné dávky bývají příčinou tzv. ochrnutí kojících králic, zejména pro nedostatek vlákniny a případný nedostatek minerálních látek. Králice zpravidla ve 2. nebo 3. týdnu po porodu přestanou zcela přijímat krmivo, zastaví se trávení, postupně ochrnou na zadní končetiny a velmi často uhynou. Léčení je velmi komplikované a zpravidla neúčinné. Naštěstí se počet takovýchto případů v posledních deseti letech dost podstatně snížil – snad právě v důsledku změn krmných zdrojů a krmné techniky.
Králice v období odstavu králíčat by neměla být ve zhoršené kondici, toho musíme dosáhnout postupnými úpravami krmné dávky pro králici a celý vrh na základě trvalého průběžného sledování kondice králice i mláďat stejně jako jejich růstu ať králíčata ostavujeme v jakémkoli stáří (5- 8 týdnů). Bezprostředně po odstavu králíčat je vhodné na 2 dny králici snížit dávku jadrného nebo i šťavnatého krmiva k dosažení omezení sekrece mléka.
Po odstavu králíčat králici zpravidla připouštíme, pokud je v dobré kondici nastupuje zpravidla 2 – 5 dní po oddělení mláďat výrazná říje. Pokud je králice v horší kondici je často pokus o připuštění neúspěšný a zlepšeným krmením musíme samici dostat do chovné kondice. A nastává další reprodukční cyklus i se změnami krmení a výživy.
12
Porovnání některých tradičních krmiv s kompletními krmnými směsmi pro králíky Tabulka 2 – orientační obsah některých živin v kg krmiva
Krmivo NL g ŠH g ME (MJ) škrob g vláknina g
KKS –chovný králík 170-180 500 10-11 180 170
KKS – výkrm 160-170 500 10 140 160
Ječmen 106 720 12,6 522 46
Oves 113 600 11,2 407 112
Luční seno 122 350 7,56 0 247
Vojtěškové seno 152 300 7,0 27 247
Sláma ječná 36 170 5,9 17 365
13
Výživa krmení mladých rostoucích králíků
Celá zdravotní problematika i výživa králíků v tomto období byla vždy považovány za nejkomplikovanější. Ztráty mláďat úhynem byly vždy citelné (procentické vyjádření dosahuje často hrozivých hodnot, obvyklé jsou ztráty 10 až 20%) a největší podíl na nich činí onemocnění související s trávicím systémem, velkou měrou ovlivněné výživou a krmením.
Splnění požadavků mladých králíků na výživu není vůbec jednoduché. Nerespektování metabolických nároků je podle mého soudu nejvýznamnější příčinou neúspěchů při odchovu mláďat přesto, že jsou za vlastní příčinu označována velmi často jiná, infekční nebo parazitární onemocnění (i např. kokcidióza).
Významná citlivost králíčat zejména v období odstavu a po něm (ve stáří cca 6 – 10 týdnů) byla po desetiletí v naší odborné literatuře vysvětlována zvýšenou citlivostí v důsledku výměny mléčných zubů za trvalé (od 18. do cca 35 dne života) a probíhajícím línáním. To však považuji pouze za méně významné jevy.
Na odolnost králíka má podstatnější dopad postupný rozvoj trávicího aparátu a jeho dvou nejvýznamnějších funkcí (trávení a imunitní obrana organismu), jejichž vývoj k dosažení plných schopností trvá až do stáří 8 – 12 týdnů. Zejména neznalost a nerespektování těchto zákonitostí ve výživě králíků je hlavní příčinou zrát v chovu králíků.
Každé období růstu a vývoje králíčete přináší v oblasti trávení a metabolismu jiné fyziologické požadavky. Organismus se rychle vyvíjí a každé období má svoje charakteristiky – od narození a období mléčné výživy, přechod na rostlinná krmiva, odstav, intenzivní růst až po tělesnou dospělost. Zásadní fyziologické aspekty trávení je nutno opakovaně připomenout, bez nich není možno uvažovat a racionální, promyšlené výživě a krmení králíků.
Období mléčné výživy králíčat se zdá jednoduché a bezproblémové, králíčata samice kojí výhradně do třech týdnů 6 - 8 krát denně, pokud mají dostatek mléka, neopouštějí hnízdo a nepřijímají jiné krmivo do stáří 21 dnů. Opět to není tak jednoznačné a jednoduché jak je psáno ve starších králíkářských publikacích.
Králíčata samice při narození ošetří, uloží do vystlaného hnízda a bezprostředně po narození nakojí. Dalších 72 hodin jsou králíčata schopna přežít bez nakojení (toho je využíváno při prodeji jednodenních králíčat rodičovských a prarodičovských generací masných hybridů šlechtitelskými firmami). V dalších dnech samice mláďata kojí jednou denně, (někdy dvakrát, průměrně 1,1 až 1,2x denně, nejvíce ve druhém týdnu) pouze po dobu asi 3 až
14
3,5 minuty. Králíče dokáže přijmout až 25% své hmotnosti, průměrně přijímá 10 až 30 g mléka denně. Hlavní dobou pro kojení je ráno ještě za tmy, často mezi 6 až 9 hodinou. Výživná hodnota mléka králice je vždy připomínána, zajišťuje intenzivní růst králíčat – 20. den života mají mít hmotnost alespoň šestinásobnou proti porodní velikosti. Výživa kojící králice má na výši laktace rozhodující vliv a tedy i na prosperitu mláďat.
Řízené kojení (samice má umožněn vstup do hnízda na omezenou pravidelnou dobu jedenkrát denně) v produkčních chovech úspěšně těchto poznatků využívá, hlavní efekt je ve snížení ztrát mláďat do 10 – 14 dnů stáří oproti volnému přístupu samic do kotiště. Aplikace v podmínkách drobných chovů je záležitostí časových možností chovatele.
Kojení probíhá denně v pravidelnou dobu, asi 15 minut před kojením se králíčata v hnízdě probouzí a odkrývají srst. Králice po vstupu do hnízda zaujímá typickou polohu, králíčata aktivně vyhledávají struky (i během jednoho kojení je mohou měnit) typickými pohyby hlavy a tlamičky. Podnětem pro králíčata jsou přítomnost samice, pach a feromony vytvářené v mléčné žláze. Absence feromonů v náhražkách mateřského mléka je jednou z příčin problematičnosti až nemožnosti umělého odchovu králíčat.
Na konci každého kojení utrousí samice do hnízda několik tvrdých bobků, které se od 4 až 7 dne stávají předmětem pro okousávání (králíčata mají hlodáky již při narození prořezané) a následné pozření natrávených částeček matčina trusu. Podobně mláďata mohou už od tohoto stáří žvýkat a polykat jemné rostlinné částečky z podestýlky – sláma, seno - tvořící hnízdo (vždycky jsem nesnášel hoblovačky v kotišti). To vše již v tomto rané věku zajišťuje postupnou adaptaci trávicího systému pro dobu odstavu. Podstatným doporučení je tedy využití kvalitních materiálů – sena a slámy, které králici předkládáme pro stavbu hnízda, neboť se stávají první rostlinnou potravou takto malých králíčat. Možno je doporučit i občasné doplnění malého množství jemného sena i předložení několika granulí krmné směsi přímo do hnízda.
Přechod na pevná, rostlinná krmiva a období rostlinné výživy.
Mezi 17 až 21 dnem mláďata postupně opouštějí hnízdo (oči se otvírají 9. – 10. den) a učí se pít vodu a přijímat krmivo, které je předkládáno králici. Zhruba mezi 22. až 28. dnem začíná probíhat cékotrofie v závislosti na naplnění a vývoji slepého střeva a tračníku. Králíčata přijímají postupně stále se zvyšující množství krmiva a nastává nejproblematičtější období trvající až do 8 až 10 týdnů, přičemž je méně podstatné, zda jsou mláďata odstavena ve 4 nebo 8 týdnech stáří – více záleží na zvládnutí výživy.
15
Samotná doba odstavu (v našich podmínkách uplatňována v rozmezí 30 až 56 dní i více), by si vyžadovala samostatné pojednání. Podmínky jsou natolik rozmanité, že je velmi obtížné dávat jednoznačná doporučení pro optimální dobu odstavu respektive délku období kojení.
Často je považován za hlavní problém tohoto období života králíčat přechod z výživy
mlékem (živočišnou bílkovinou) na výživu bílkovinami rostlinnými nebo pevným krmivem. To však považuji za zavádějící, králík je na tento přechod (mléko – rostlinné krmivo) adaptován po miliony let, divoký králík kojí mláďata do 4 týdnů a přechod na rostlinné krmivo je fyziologickým procesem. Základním problémem našich chovů králíků je, jaká rostlinná krmiva, v jakém množství a kvalitě má k dispozici králíče v tomto období až do ukončení vývoje trávicího systému.
Opět malé opakování některých aspektů fyziologie trávení králíka:
1. v tomto věku probíhá postupný rozvoj struktur trávicího systému, trávicích a imunitních funkcí, což je dokončeno až ve věku 8 – 9 týdnů. Do té doby není plně vyvinuta obranyschopnost, nejsou plně tráveny živiny. Např. škrob je tráven až do asi 45 dnů stáří nedokonale a jeho vyšší obsah v krmivu může způsobovat trávicí problémy. Podobně vyšší obsah některých bílkovin (např. sója) může způsobit negativně v tlustých střevech.
2. přebytek bílkovin může dále způsobovat řadu metabolických problémů, např. přebytek čpavku v tkáních s charakteristickými příznaky – od zpomalení pohybu střev až po letargii, ospalost a alkalózu.
3. významně se rozvíjejí schopnosti regulace acidobazické rovnováhy organismu – základní je změna pH žaludku sajícího mláděte v prvních 2 – 3 týdnech života (4,5 až 5) na pH 1,5 až 2 u králíka po 3. týdnu příjímajícího rostlinná krmiva. Udržování nízkého pH v žaludku, produkce kyseliny solné žlázkami žaludeční sliznice pro trávení a následující metabolickou alkalózu, zejména při překrmování koncentrovanými krmivy s vysokým obsahem bílkovin, není schopen organismus zvládnout až do stáří 8 – 9 týdnů. Výsledkem je enormní citlivost na v tomto změněném prostředí obsahu střev enormně se množící mikroorganismy (přítomné v trávicím systému vždy, ale v malém množství – kokcidie, E. coli, Clostridia).
4. základní živinou, pro kterou je přizpůsoben trávicí systém králíka je vláknina (složky stravitelné i nestravitelné), její optimální obsah v krmné dávce může vyrovnávat i nevhodné zastoupení živin jiných (např. může do jisté míry eliminovat nevhodný obsah škrobu nebo bílkovin) jak regulací pohyblivosti a obsahu střev, tak pozitivním ovlivněním cékotrofie.
16
5. diametrální je rozdíl mezi metabolismem kojící králice na vrcholu laktace (3. až 4. týden) a jejími mláďaty, která začínají přijímat krmivo. Samice potřebuje maximum bílkovin a energie v koncentrovanějším krmivu pro zajištění maximální produkce mléka, mláďata jsou schopna trávit jen omezené množství škrobu a bílkovin, vyšší nároky mají na obsah a složení vlákniny.
Od 20 dnů stáří předkládáme mláďatům jemnější, nejkvalitnější objemná krmiva, v tomto věku potřebují mírně nižší obsah bílkovin (obsah v krmné dávce kolem 15 až 16%), nižší obsah škrobu (12%) a naopak dostatek stravitelné vlákniny jako zdroje energie. Vhodnými krmivy jsou jemné seno luční nebo jetelovin, ovesné vločky, mrkev, pampeliška, kopřivy ap. podle možností chovatele. Všechna krmiva je vhodné dávkovat limitovaně, tolik kolik během cca půl hodiny zkonzumují, raději několikrát denně.
V dalším období králíčatům postupně zvyšujeme množství krmiva vždy s nejvyšší opatrností, králíčata musí mít stále chuť k příjmu krmiva. Jak bylo zmíňeno, schopnosti trávicího systému se vyvíjí až do 8 – 10 týdne, v tomto období je na místě nejvyšší opatrnost.
Velmi zajímavé je v souvislosti s ovliněním chuti k příjmu krmiva použití různých netradičních krmiv, zeleniny, koření nebo bylin, kterými můžeme pozitivně působit na zažívání králíčat a jejich zdravotní stav. Jen několik příkladů: topinambury, petržel, celer, heřmánek, pelyněk atd. Specifické účinky řady rostlin používaných pro krmení jsou součástí zkušeností mnoha chovatelů - další námět pro zkušenosti a zveřejnění.
Za poměrně častou chybu v krmení mladých králíků je nutno považovat přebytek bílkovin, škrobu a naopak nedostatek vlákniny v krmných dávkách mladých rostoucích králíků – zkrátka nevyvážená krmná dávka nebo i celkový přebytek živin, zejména bílkovin.
Každá změna krmné dávky, krmiva nebo kvality jednotlivých složek může vyvolat trávicí poruchy v nejrůznější formě – zpomalení pasáže tráveniny ve střevech, změnu činnosti stěn střev a souvisejících žláz, průjem, nadmutí, zácpu. Narušení trávicích procesů i v nenápadném rozsahu (bez viditelných příznaků průjmu nebo nadmutí - v počáteční stadiu pouze zpomalení funkcí), naruší okamžitě příjem krmiva a vody, přeruší cékotrofii a negativní vliv na celkový zdravotní stav se prohlubuje.
Použití kompletních krmných směsí je i v našich chovech obvyklou krmnou technikou. Protože je obsah živin dán výrobcem je nutné správné dávkování pro jednotlivé kategorie a zvířata podle jejich stavu a potřeb. Kvalitní krmná směs obsahuje zpravidla 16,5 až 18 % dusíkatých látek,17 až 18% vlákniny a další
17
živiny, podle příslušných předpisů je obsah uváděn na etiketě. Nicméně kvalita směsí může být různá, kvalitní producenti jsou chovatelům známi.
Pro rostoucí králíky je obvyklé dávkování kompletní krmné granulované směsi v rozmezí 35 až 50 gramů na kilogram živé hmotnosti při krmení jako jediným krmivem. V případě využití objemného krmiva (seno nebo zelené krmivo) je dávkování ještě na nižší úrovni.
Vždy je nutné zabezpečit dostatečný obsah vlákniny v krmné dávce. Doporučuji spíše vyšší obsah (až k 20%) jako snad vůbec nejvýznamnější faktor pro stabilizaci trávení a prevenci trávicích problémů. Hrubší seno (porosty v pozdějším vegetačním stadiu), sláma obilovin nebo větvičky stromů jsou nezbytným doplněním krmných dávek, lignin jako jedna ze složek vlákniny má velmi pozitivní vliv na pohyblivost střev a průběh trávení, celkově tedy na zdravotní stav. V našich podmínkách zpravidla nemusíme řešit strukturu (velikost) částic šrotovaného krmiva a jejich procentický podíl, většina objemných krmiv je předkládána v přírodní formě což je pro trávicí procesy optimální.
Intenzivní výkrm mladých králíků vyžaduje odpovídající výživu s maximální dotací živin jak je zřejmé z tabulky. To však může přinášet některé zdravotní a metabolické problémy z nevyvážené krmné dávky nebo absolutního přebytku přijímaných živin nad aktuální fyziologické možnosti. Přebytečné živiny organismus nedokáže zpracovat a stávají se nežádoucí až „jedovaté“.
Vykrmovaný králičí brojler (výkrm do 77 až 84 dnů stáří) je schopen přijmout denně 80 až 90 g krmné směsi na kilogram živé hmotnosti (králík o hmotnosti 2,5 kg přes 200 g, průměrná denní spotřeba po dobu výkrmu od 35. dne je cca 150 až 160 g). Zejména v době mezi 6 až 8 týdnem není organismus toto množství hlavně bílkovin zpracovat, podobně není schopen regulovat metabolickou alkalózu a výsledkem jsou velmi obtížně řešitelné stavy, většinou končící úhynem králíka (zpravidla průměrně kolem 50. dne stáří).
Preventivní opatření spočívají v limitovaném krmení (na rozdíl od adlibitního – neomezeného) po většinu období výkrmu podle přesně stanovených krmných dávek (v rozmezí 80 až 180g denně, nebo v restrikci krmení určité kratší době (7 až 14 dnů) až na 50 – 75 g denně a po zbytek výkrmu je uplatněno neomezené krmení. Rychlost růstu je kompenzována v době neomezeného příjmu krmiva, zaznamenána je výhodnější konverze krmiva a příznivější index zdravotního rizika. Vysvětlení podstaty příznivého účinku restrikce krmiva je možno nalézt ve výše uvedených metabolických souvislostech.
Krmení králíků určených pro výstavní účely je odchovem budoucích chovných zvířat. Předpokladem je zajištění rychlosti růstu odpovídající standardům plemen, pro kvalitní vývoj kostry a všech tělesných soustav je nutné optimální dávkování minerálních látek a vitamínů. Kvalita osrstění může být
18
ovlivňována přídavkem olejnin (slunečnice, lněné semínko) do krmné dávky, příznivě působí i zvýšení hladiny aminokyselin cystinu a methioninu (až 0,7%).
Problematice výživy z pohledu požadavků králíků na vitamíny (zejména A, D, E) a minerální látky (NaCl, Ca, P, Mg a K), což je významná oblast výživy, se budeme zabývat někdy příště, tento seriál článků byl zcela záměrně zaměřen na některé základní aspekty krmení vyplývající z praktického chovu králíků v současnosti.
Napájení králíků je samozřejmou součástí výživy, dnes snad nikdo nepochybuje o nutnosti dostatečného přísunu vody pro všechny věkové kategorie. Orientační potřeba pitné vody je v množství dvojnásobku hmotnosti suchého krmiva, u vody je optimální ad libitní příjem. Vzhledem k ovlivnění trávicích procesů je vhodné okyselení napájecí vody (například ocet v množství cca 50 ml na 10 litrů vody, nebo použití vyráběných přípravků na bázi organických kyselin podle návodu). Tato koncentrace může pozitivně omezit množství škodlivých mikroorganismů v napáječkách a má tedy celkový pozitivní dopad na zdravotní stav v chovu.
Sestavování krmných dávek z tradičních krmiv je natolik variabilní, že není myslitelné zde uvádět příklady. Paleta používaných vhodných objemných krmiv, jadrných krmiv, ale i nejrůznějších krmiv doplňkových nebo netradičních je nesmírně široká.
Obdobně je široké rozpětí velikosti a hmotnosti chovaných králíků (0,5 až 8 kg), stejně jako různé období v růstu a fyziologického nebo reprodukčního stavu.
Nejvíce však bude záležet na možnostech a schopnostech samotného chovatele, kolik času, prostředků, přemýšlení nebo znalostí chovaným zvířatům bude věnovat. V chovu králíků záleží i na určitém umění a citu pro zvířata, jak dovede chovatel naplnit jejich životní potřeby.
Orientační potřeba základních živin na 1 kg živé hmotnosti mladých králíků:
Kategorie NL (g/kg)
ŠH (g/kg)
Mladý králík - růst do 4 - 6 týdnů 5-6
28-30
- růst do 8 - 10 týdnů 6-7
30-32
- růst nad 10 týdnů 7-8
25-30
– intenzivní výkrm do 12 – 14 týdnů 12-15
35-40
19
Výživa a krmení výstavních králíků
V předcházející části jsme se velmi stručně dotkli výživy „výstavních“ králíků, a protože odchov co nejkrásnějších výstavních jedinců je hlavním zájmem mnoha chovatelů, je na místě podrobnější rozvedení této zajímavé kapitoly.
Cílem našeho snažení jsou výstavní úspěchy, odchov krásných, exteriérově co nejdokonalejších, plemennému standardu se blížících králíků se kterými můžeme uspět na výstavních akcích.
Exteriérové znaky shrnuté ve standardech jsou samozřejmě z významné části podmíněny genetickým založením králíků (mají tedy vysoký stupeň dědivosti), jsou podmíněny tím¨, co na potomstvo přenesli předci a jak jsme nakombinovali rodiče králíčat – tedy co jsme získali plemenářskou prací).
To však k výstavnímu úspěchu nestačí a genetikou podmíněné vlastnosti musíme rozvinout a „dopilovat“ k optimálnímu rozvoji žádoucích exteriérových vlastností. To je záležitostí péče chovatele a především zajištění optimální výživy se specifickými požadavky – přeci jen sledujeme odlišné cíle proti běžnému chovu zaměřenému převážně na co nejrychlejší růst a produkci masa (což je předmětem většiny odborných publikací).
Nejprve si ujasněme, co při odchovu králíčat v tomto směru požadujeme:
1. v prvním pořadí nám musí jít o zdraví a zdravý vývoj mladých králíků, pevnou konstituci, optimální rozvoj kostry, a všech orgánových systémů s důrazem na reprodukční aparát, protože nám jde především o odchov budoucích chovných zvířat (toto všechno je obecně platné a je ostatně i předmětem posuzování na výstavách),
2. významným předpokladem úspěchu je intenzita růstu odpovídající plemennému standardu – v současných podmínkách u většiny plemen je to spíše dolní hranice hmotnosti v daném stáří – záleží ale na plemeni, v žádném případě nejde o výkrm,
3. optimální rozvoj osvalení na částech těla, kde je žádoucí z hlediska exteriéru – zejména na hřbetě a zadní partii (to je obdobné jako u hodnocení osvalení z hlediska masné užitkovosti) - utváření hřbetu a pánve je významným exteriérovým znakem v současném systému posuzování podle našeho i evropského standardu.
4. optimální vývin exteriérových znaků, souvisejících s kvalitou srsti u všech plemen, od plemen s normální strukturou srsti, přes plemena krátkosrstá až po dlouhosrstá je významným faktorem výstavní úspěšnosti, který výživou můžeme významně ovlivnit. Králík do šesti měsíců stáří (a zpravidla i déle nejen u středních a velkých plemen) prakticky neustále vyměňuje a doplňuje srst (termín línání v tomto kontextu není úplně nejpřesnější). Vhodná výživa má rozhodující vliv i na
20
projev exteriéru – kvalitu, strukturu srsti, osrstění končetin a ušních boltců, v návaznosti na kvalitu srsti i projev barevných tónů a lesk srsti.
5. optimální výstavní kondici, která může podtrhnout a umocnit celkový dojem všech exteriérových znaků; např. zavalitost těla, utváření zádě králíka nemůže být dokonalé bez výstavní kondice, podobně jako výrazný samčí výraz hlavy nebo optimální stav srsti.
6. proklamovaná kvalitní výživa se ovšem musí odlišovat od výkrmu, neboť negativní vlivy výkrmu se mohou odrazit na příštím chovném použití zvířete v reprodukci, ale mohou mít i negativní vliv i na exteriérové znaky. Dlouhodobé překrmování energeticky bohatými krmivy (obiloviny, brambory, koncentrovaná kompletní krmiva), nežádoucí ztučnění má dopad v nežádoucím zvýraznění volné kůže nebo laloků, např. navíc přílišné dávkování olejnin (zejména lněné semínko) nemá nejlepší vliv na strukturu a pružnost srsti (i např. u rexů) a to má na výstavní posouzení zásadní dopad!
Jak tedy na naplnění těchto požadavků a cílů?
Optimální výživa a krmení znamená naplnění požadavků této kategorie králíků v řadě parametrů, které mohou být na odborné úrovni specifikovány. Praktické využití, vzhledem k možnostem našich chovatelů, však je velmi omezené a musíme spoléhat na chovatelské zkušenosti, cit a intuici, nehledě na to, že požadavky různých plemen v různém stáří mohou být rovněž různorodé.
Základem je aplikování obecných zásad shrnutých v předcházejících částích tohoto seriálu. Zejména dávkování bílkovin, energie, vlákniny musí být odpovídat publikovaným normám. Králík kolem 3. měsíce věku má již rozvinutý trávicí systém a celkově metabolismus, je do značné míry adaptabilní a je chopen se vyrovnat s různými krmivy a variabilním dávkování (pokud vyloučíme náhlé změny krmiv nebo kvalitativní excesy).
Bílkoviny jsou hlavní živinou zajištující odpovídající růst, výstavní králík má mít denní dávku v rozmezí 6 až 8 g na kilogram živé hmotnosti a den (v obsahu dusíkatých látek – NL), od tří měsíců stáří je králíče méně citlivé na vyšší obsah bílkovin. Významné je i složení bílkovin – dotace aminokyselin. Nejvýznamnější jsou pro rostoucí králíky aminokyseliny lyzin a methionin, syntetické zdroje jsou součástí většiny vyráběných krmných směsí u nás, čímž je dosaženo vhodného obsahu. Optimální obsah aminokyselin ovlivňuje i rozvoj osvalení.
Sirné aminokyseliny methionin a cystein jsou v západní Evropě považovány za mimořádně významné pro výživu výstavních králíků, zejména pro vliv rozvoj exteriérových znaků souvisejících s kvalitou srsti. Zatímco běžné směsi obsahují kolem 0,5 až 0,6%, směsi pro výstavní králíky (i pro angory) 0,7% tj. o pětinu až čtvrtinu více.
Z dostupných krmiv obsahuje vysoký obsah sirných aminokyselin oves, pokrutiny slunečnice a luštěniny, ze zelených krmiv pak krmná kapusta. Vysoký
21
obsah lyzinu vykazují vojtěška, luštěniny (zejména sója), pšeničné klíčky nebo pivovarské kvasnice. V době růstu králíka je esenciální aminokyselinou i arginin – významnými zdroji jsou luštěniny nebo slunečnicové pokrutiny.
Ne úplně je objasněna struktura bílkovin bakteriálního původu získávaného králíkem v procesu cékotrofie, jejich podíl je však významný (až 20% denní potřeby bílkovin). Je nutno zopakovat, že každá i poměrně malá dietní chyba, banální průjem narušuje cékotrofii a významně snižuje využití živin s dopadem na růst a kondici králíka.
Dotace energie nečiní většinou problémy, pokud je v krmivu zajištěn dostatek bílkovin. Problémem však muže být překrmení na energii bohatými krmivy po delší dobu, což se může odrazit i na exteriéru (již dříve uvedeno v předcházejícím textu).
Problematika vlákniny již byla v předchozích dílech rovněž dostatečně rozebrána, výstavní králík vyžaduje vyšší dotaci kolem 18 až 20%, zajištění této hladiny by nemělo být při použití objemné píce problémem.
K optimálnímu růstu, stavbě těla a pevné konstituce je nutné zajistit i dostatek minerálních látek – makro i mikroprvků. V reálných podmínkách postačí sledovat dávkování vápníku (jeho nedostatek v chovu je někdy signalizován výskytem poruch ve vývoji oční čočky u mláďat). Používané doplňky krmiva jsou zpravidla komplexní, obsahují potřebnou škálu minerálů, často i v kombinaci s vitamíny. U nás vyráběné přípravky jsou dostupné a chovatelé je důvěrně znají, takže je nutné jen dodržet dávkování v době doporučené výrobcem i pro různé skupiny plemen (těmi nejsme placeni za reklamu, takže zde obchodní názvy neuvádíme).
Potřeba vitamínů (A, D, E – v tuku rozpustné) je kryta obdobným způsobem, je nutné pozorné dávkování podle návodu výrobce – existuje i možnost předávkování vitamíny.
U výstavních králíků má zvláštní postavení vitamín H – biotin (přestože je to vitamin skupiny B, které jsou syntetizovány bakteriemi tlustého střeva). Jeho přídavek do krmiva pozitivně ovlivňuje průběh línání a kvalitu osrstění – přípravky s jeho obsahem jsou k dispozici.
Podobným směrem účinkují mastné kyseliny (obsažené zejména ve lněném semínku nebo slunečnici), jejichž přídavkem dlouhodobě do krmné dávky v množství několika gramů na kg vylepšíme strukturu srsti, často i barvu a lesk. Jejich přebytek ale např. u krátkosrstých králíků může způsobit nežádoucí nepružnost srsti.
V drobných chovech, i pro výživu výstavních zvířat je vhodné dávat přednost přirozeným přírodním zdrojům v rozmanité pestré škále krmiv, rostlin používaných ke krmení nebo bylin. O některých krmivech jsme se v předchozích řádcích zmínili, použitelných krmiv je opravdu mnoho.
Základem je však vždy seno – je ostatně uváděno pro naše chovy vždy, často bez uvedení druhu. Výživné hodnoty a dietetické působení (i u výstavních zvířat) v kontextu uváděných poznatků je natolik rozdílné, že je nutno zde uvést
22
základní rozdílnosti alespoň základních dvou druhů sena ve formě tabulky průměrného obsahu živin (g/kg krmiva):
NL ŠH Vláknina Ca P
Seno luční 100 350 270 5 2,5
Seno vojtěškové 160 340 250 15 2,5
Při sestavování krmných dávek, kombinování různých krmiv je nutno na tyto hodnoty živin pamatovat. Více než o polovinu vyšší obsah bílkovin ve vojtěšce je velkou výživářskou výhodou – ale i rizikem pro přebytek bílkovin, na který je nutno upozornit. Nevýhodou je i nevyrovnaný obsah vlákniny v různých částech rostlin – může se stát, že si králíčata mohou vybírat jemné lístky s vysokým obsahem bílkovin, zatímco stonky s vysokým obsahem vlákniny nepřijmou a v tom okamžiku vzniká metabolický a zdravotní problém. Z tohoto důvodu nedoporučuji adlibitní dávkování vojtěškového sena, které je naopak možné u lučního sena.
Dalším aspektem je široký poměr vápníku : fosforu,6 : 1 značně převyšuje doporučovaný 2 : 1 (ten je právě v lučním seně). I na vybalancování obsahu a poměrů minerálních látek je nutno myslet při kombinaci krmiv v krmné dávce.
Druhým základním krmivem jsou zrniny, pro výstavní králíky v různých fázích růstu a přípravy na výstavu kombinujeme oves, ječmen, některé luštěniny (bob, sója) a olejnatá semena v různém poměru. Velmi dobré zkušenosti jsou v posledních letech s použitím nahého ovsa.
Základem krmné techniky je individuální dávkování krmiv objemných i jadrných pro jednotlivá odchovávaná zvířata (nejvhodnější je individuální ustájení již od 2 měsíců stáří) a krmení zpravidla 2x denně. Průběžně je nutno sledovat příjem krmiva, růst a vývin, ale i rozvoj exteriérových znaků a tomu průběžně přizpůsobovat krmné dávky. Změny krmiv musí být pozvolné, náhlé změny (i záměna zrnin) mohou např. ovlivnit línání, což negativně ovlivní účast a výsledky na výstavě.
Před výstavou (2 až 4 týdny) je možné na základě vlastního posouzení králíka v rámci předvýstavní přípravy dále vylepšit krmnou dávku (přídavek jadrného krmiva, olejnin) k dosažení „top“ výstavní kondice.
Přímo při účasti na výstavě je vhodné králíkům do klece předložit krmivo, na které jsou zvyklí z domova – seno, šťavnaté krmivo i jádro. Tím omezíme stresové vlivy, které přeci jen při výstavě působí. Příjem krmiv, na která králík není navyklý (ječmen – přebytek škrobu, krmné směsi) může být příčinou trávicích problémů a podkladem pro uplatnění nakažlivých trávicích onemocnění, které se zaznamenáváme v posledních letech. Na dopady zastavení cékotrofie, i jen v důsledku stresu, je rovněž nutno upozornit.
Po výstavě je možno úpravou krmné dávky dosáhnout rychlého zlepšení kondice (zpravidla králík během výstavy ztratí na hmotnosti) předložením zpočátku menších dávek oblíbených krmiv, možné je doplnění glukopuru (kávová lžička na litr vody) a vitamínů (A, D, E) do vody, možné je použít přípravků s obsahem karnitinu.
Odchov a předvedení výstavních králíků je určitě jedním z vrcholů králíkářství, je mnoho cest i ve výživě a krmení jak dosáhnout špičkových výsledků. Chovatelské zkušenosti jsou bohaté a různorodé, avšak velmi obtížné je dát do písemné podoby, nehledě na to, že některé z nich jsou i „výrobním tajemstvím“ nejúspěšnějších chovatelů.
MVDr. Miloslav MARTINEC.

Přidejte reakci

Přidat smajlík