3. otevřené derby drobných exotů v Ebersbachu

Závěr loňské chovatelské sezony chovatelů ptáků byl zasažen nepřízní osudu. Díky hysterické celosvětové kampani točící se okolo tak zvané ptačí chřipky byly zakázány veškeré výstavy a burzy ptáků. Veterináři sice dobře věděli, že se jedná o nafouknutou bublinu, ale v konfrontaci s agresivními medii se nikdo neodvážil alespoň něco nezakázat. Proto jsme nakonec přišli i o tradiční měření sil téměř u všech druhů exotických ptáků. Nekonala se ani soutěž v Lysé nad Labem. Takže soutěž konající se téměř na našich hranicích v sousedním Německu nyní otevírala letošní sezonu, která snad bude úspěšnější.

• Pohled na výstavu.

Soutěž v Ebersbachu je soutěží nového typu, na kterou u nás ještě nejsme dost navyklí. Jedině soutěže chovatelů andulek se již začínají ubírat touto cestou. Nejmarkantnějším rozdílem, oproti našim soutěžím, je skutečnost, že každý vystavovatel si ptáky přiveze ve svých vlastních soutěžních klecích. To je pro pořadatele výstavy nesmírně ulehčující skutečnost. Jen si to zkuste představit. U nás pořadatel výstavy musí po celý rok někde skladovat výstavní klece, před výstavou je umýt, opravit a dopravit na místo konání výstavy. Po výstavě je zase odvézt do skladu. Nejen, že je to v dnešní době nesmírně nákladné, ale je to i pracné. Kdo takovou výstavbu a následnou likvidaci výstavy nezažil na vlastní kůži, neumí si všechno dost dobře představit. Jednodenní soutěžní výstavu by bez vlastních klecí chovatelů u nás asi nešlo vůbec uspořádat. Přitom se tímto způsobem otevírají zcela nové možnosti. Umístění německé výstavy prakticky na našich hranicích poskytuje výhodné podmínky pro obě strany. Němcům se otevírá možnost konfrontace s cizinou a naše účast pomáhá zvýšit počet soutěžících na slušnou úroveň. Ti na východě mají asi podobnou mentalitu jakou máme u nás, když chuť soutěžit není tak rozvinutá jako na západě. Nicméně je vidět, že jsou jednotlivci, kteří jsou ochotní usilovně pracovat na tom, aby se i soutěžní výstavy staly společenskou událostí, jako je tomu na západě. Pro nás je poloha Ebersbachu velice výhodná, a protože z německé strany existuje zájem o českou účast, můžeme si vlastně uspořádat naše mistrovství na jejich účet. Je to sice poněkud nadnesená formulace, nicméně je to tak.
Ptáci jsou zásadně hodnocení v předem daných výstavních třídách, podle standardu organizace AZ. Jsou hodnoceni jen predikátem podle kategorií v rozmezí bodového ohodnocení. To známe i u nás doma. Uspokojivý, dobrý, velmi dobrý a výborný. V tom není žádný problém. Posuzovatel prostě určí pořadí ptáků, kteří jsou mu zásadně předkládáni na místo kde posuzuje a to vždy jen každá výstavní třída zvlášť. Výstavních tříd je daleko vyšší počet než u nás, protože ptáci jsou rozděleni nejen podle druhů a barev, ale i podle pohlaví a i podle ročníků. Pokud se v dané třídě objeví jen jeden pták, třídy se neslučují a pták je prostě první. Tím ovšem konfrontace nekončí. Třeba u japonské chůvičky tmavě hnědé, přijdou opět vítězové znovu před posuzovatele, který zase určí pořadí. Tak je nalezena nejlepší chůvička tmavě hnědá. Ta je vítězem skupiny. Vítězové jednotlivých barevných rázů však zase přijdou před posuzovatele a tak získáme nejlepší japonskou chůvičku celé výstavy. Vítězové jsou pak umístěni na čestném místě a patřičně dekorováni. Velmi důležité pak je, celou tuto soutěž správně předložit v katalogu. Bez katalogu by celé toto snažení nemělo žádný smysl. Existuje však počítačový program, který měli pořadatelé k disposici, a který jim pomohl celé snažení zvládnout. Máme tak k disposici nejen umístění v jednotlivých třídách, ale i skupinové vítěze, vítěze jednotlivých oborů, kterými byly zebřičky, chůvičky, pásovníci, rýžovníci, Amadiny diamantové a Amady Gouldové a také celkového vítěze celé výstavy. Za jednotlivá umístění byly pak přidělovány body, tyto sečteny a zveřejněno umístění za všechny pořádané ročníky. Přidělování těchto bodů, jejich výše v jednotlivých kategoriích a následné součty mi však nejsou známy. Nijak se tím ovšem netrápím. Celkový dojem z celé výstavy byl příznivý, česká účast velká a vítězství bylo také naše. Uvedu jen celkové vítěze, abych ukázal našim chovatelům, že tyto discipliny nejsou u nás takovou popelkou, jak si sami o sobě myslíme.

• Dekorování vítěze výstavy.

Katalog uvádí celkem 203 vystavených ptáků. Vystavovatelů se zúčastnilo celkem 31 a z toho bylo 11 chovatelů z České republiky. Celkovým vítězem derby se stal chovatel Zdeněk Veselý z Lednice – Kralovic. To je takhle kousek na sever od Plzně. Nasbíral na výstavě nejvíce bodů, když vyhrál soutěž pásovníků a rýžovníků. Obdržel pohár, ten bude s vysokou pravděpodobností putovní a šerpu tak širokou, že ani vítěz Velké pardubické se nemůže takovou honosit. V loňském roce jsem posuzoval soutěž zebřiček a vyhrál to náš pták. Zaslechl jsem tenkrát hlasy, něco na způsob, že není divu, český posuzovatel, český vítěz. Proto tentokrát posuzoval zebřičky, které tvoří vlastně páteř celé výstavy, pro změnu zase německý posuzovatel. A hele. Zase český vítěz. Tentokrát vyhrála soutěž zebřiček MVDr. Lubica Nečasová a její bílá zebřička. To je vcelku klasika. Viděl jsem již několik soutěží, velkých soutěží, včetně světových šampionátů, které vyhrály právě bílé zebřičky. Tahle barva totiž nese dosti často i dokonalou postavu. Velké tělo, dobře patrné obrysy, které tvoří správně zaoblené křivky a pokud je barva čistá, jasná, zobák výrazně zbarvený, není co řešit.
Uvedu tedy vítěze jednotlivých skupin:

• Vítězka soutěže zebřiček.

ZEBŘIČKY – MVDr. Lubica Nečasová (CS)
JAPONSKÉ CHŮVIČKY – ZG. Dörrer (D)
RÝŽOVNÍCI – Zdeněk Veselý (CS)
AMADY GOULDOVÉ – Andreas Helle (D)

• Vítěz skupiny pro amadiny diamantové.

AMADINY DIAMANTOVÉ – Miloslav Jüstel (CS)
PÁSOVNÍCI – Zdeněk Veselý (CS)
OSTATNÍ AMADINY – Hans -Jürgen Helm (D)

• Pásovník dlouhoocasý světlezobý.

Celkovým vítězem, jak již bylo řečeno, se stal Zdeněk Veselý.
Pokud jsem si stačil všimnout, soutěž zebřiček byla řízena, řekněme, na trochu krátké oprati. Soutěž je sice na pořadí, nicméně ptáci jsou hodnoceni i predikátem. Tady si posuzovatel ponechal reservu, když hodnocení bylo nejvýše sehr gut. To znamená nejvíce 89 bodů. Jistě, není klasický čas na pořádání soutěžních výstav. Ten nastane až někdy na podzim a dá se předpokládat, že ptáci po přepeření budou mít lepší kondici než někdy v červnu. A potom by se mohlo i stát, že tentýž pták by mohl být hodnocen až nepřiměřeně vysoko. Proto si posuzovatel rozumně ponechává určitou reservu. A také ví, že u nás se na podzim objeví další vysoce kvalitní zebřičky, které budou možná kvalitnější než ty, které se zúčastnily této soutěže. Ví to dobře, protože již vícekrát posuzoval u nás soutěž zebřiček v Lysé nad Labem a některé ptáky hodnotil nad 90 bodů. Jinými slovy. Jsme ve světové špičce a proto je na místě obezřetnost i u posuzovatelů. Na druhou stranu to však neznamená, že musíme vidět ode dneška 90-ti bodové ptáky na každé místní výstavě.

• Pohled na představení vítězů a cen.

Za poznámku ještě stojí, že se na výstavě objevila nová mutace u pásovníků. A to pásovníci světlezobí. Jejich zobák je světle masové barvy. Ani červený ani žlutý. To v případě pásovníků dlouhoocasých. Ale takové zbarvení zobáků se již objevilo i u pásovníků krátkoocasých, kteří mají jinak zobák celý černý.
Zaznamenal jsem v Ebersbachu na výstavě více návštěvníků od nás. Doporučuji chovatelům drobných exotů, aby nelitovali čas a tuto soutěž navštívili. Jen tak je možné získat nějaký přehled o tom, na jaké asi úrovni náš chov skutečně je. Není to zase až tak daleko, z Prahy jste na místě pohodlně za tři hodiny. Cestou pak můžete na takovém výletě shlédnout i další pamětihodnosti, přírodu, nějaký ten hrad a podobně. Pokud pak pojedete třeba směrem od Liberce, pak v Rynolticích mají bezkonkurenčně nejlepší moravské vrabce. Ale pozor! Jen do třetí hodiny odpolední, potom jim to již EU zakazuje. Takže, doporučuji shlédnout a cestu dobře naplánovat.