u nás na brkoslava potřebujete doklady...viz chov evr. ptactva
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/7268/chov-evropskeho-ptactva-a-zakon/
na Slovensku asi podobné.
lupus4
napsal(a):
u nás na brkoslava potřebujete doklady...viz chov evr. ptactva
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/7268/chov-evropskeho-ptactva-a-zakon/
na Slovensku asi podobné.
V roce 1965 jsem jako kluk vzduchovkou sestřelil ptáka sedícího na jeřábu. Vypadal zdálky i v letu jako špaček. Byl to brkoslav. Nechal jsem ho vycpat, mám ho dodnes. Zajímavý pták, viděl jsem je i na výstavě knárů v botanické zahradě v Brně. Uvítal bych pojednání o jejich odchovu, někde jsem o tom dřív něco četl.V Evropě se údajně objevují v periodě deseti let, ale asi to bude podle mých zkušeností častěji. Zprávy o hnízdění v ČR nejsou doloženy, viz FAUNA ČSSR - PTÁCI 1983. Jestli je někdo odchovává, budu vděčný za interní zprávu.
Moudivláček
napsal(a):
V roce 1965 jsem jako kluk vzduchovkou sestřelil ptáka sedícího na jeřábu. Vypadal zdálky i v letu jako špaček. Byl to brkoslav. Nechal jsem ho vycpat, mám ho dodnes. Zajímavý pták, viděl jsem je i na výstavě knárů v botanické zahradě v Brně. Uvítal bych pojednání o jejich odchovu, někde jsem o tom dřív něco četl.V Evropě se údajně objevují v periodě deseti let, ale asi to bude podle mých zkušeností častěji. Zprávy o hnízdění v ČR nejsou doloženy, viz FAUNA ČSSR - PTÁCI 1983. Jestli je někdo odchovává, budu vděčný za interní zprávu.
My jsme jak brkoslavy, tak jíkavce chytaly na vějíčky, nejvíce v sedmdesátých letech. Měl jsem jich pěkné hejno s křivkami v jedné velké voliéře.Tenkrát se žádné povolení vůbec neřešilo. Chytali jsme strnady, čížky, konopky. Učil mě to děda který byl za první republiky ptáčník a živil se tím že ptáky chytal, vyráběl klece a prodával znuděným paničkám.Dnes se tato móda vrací.
Proto kolují videa fotky oškubaných papoušků.
Přes zimu se to dalo ale mladé nebyli, křivkám shánět šišky také není jen tak. Nakonec jsme vše vypustili. Velká složka potravy je hmyz a to byl problém, tenkrát se hmyz ještě tolik nechoval.
Literatura se omezila na Brehmův život zvířat, což je tedy i dnes velmi dobrá literatura a náš atlas našeho ptactva.
Zrovna nedávno jsem viděl hejno Jíkavců, tak jsem si na ta léta vzpomněl.
Pro tázatele-na Slovensku je několik chovatelů brkoslavů a četl jsem někde na netu, kolik všech povolení pro to je třeba. Byl tam i odkaz na některé tyto chovatele. Zkuste vyhledávat, myslím že by se to dalo ještě najít. Až se budu nudit budu také hledat.
S pozdravem Gottlieb.
Pár odkazů:
http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-a/_zprava/brkoslav-severni-video-23678
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/nemodforum/r/detail/1150321/brkoslav-severni
http://www.ptaci.czweb.org/1-ochrana.php
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/forum/r/detail/296976/chov-evropskeho-ptactva
Tenhle pán může něco vědět.
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/inzerce/r/detail/3093663/brkoslav-severni/.
sice je to trošku staršího data, ale počtení je to pěkné, teď ve zwolle bylo docela dost velké množství brkoslavů na prodej ale šlo o brkoslavy americké cena od 850eur/pár
http://www.schhapp.cz/clanek/brkoslav-japonsky/.
geldek
napsal(a):
To vážne chcete "na ozdobu" uväzniť krásneho sťahovavého vtáka do voliéry? Jeho pud ho ťahá inam, územím SR i ČR len prelieta... Diskusia hodná "milovníkov prírody".
No když půjdeme do detailu, tak i obyčejná andulka žije nomádským způsobem ve své domovině.
A to že je dnes u nás přivyklá na jiný způsob života je tím, že s tím musel někdo začít.
Když si vezmete kakariki, jsou ve své domovině chránění a vzácní. Díky našim chovatelům velmi běžný druh. Takových příkladů se najde mnoho.
Jednou může být i chov Brkoslavů záchranou druhu a to jenom díky chovatelům.
Pokud bude chov podle předpisů, nechápu proč by měl být chovatel tyran?
To chcete říci když něco chovám, že nemám rád přírodu?
Divný pohled na věc
Aby to tu zas nevzblklo plameňom. Chovať tento skvost len tak na ozdobu by bolo sebecké a neúčelne. Jednak z nedostatku znalostí jeho potravinových návykov ktoré sú v letnom období určite iné ako v zime a jednak z dôvodu že vták by asi trpel samotou ak by ste ho nedoparoval. Po čase by si zničil operenie a už by bolo neskoro na jeho návrat do prírody. Preto by bolo asi najrozumnejšie ho čo najskôr vypustiť pokiaľ je ešte pri sile a zvládne návrat na hniezdisko.
Zde jsou o brkoslavovi zmínky, ale zároveň varování, že se o něm ví celkem málo.
Vážný zájemce by měl kontaktovat jednu ze zoo, kde se chovem zabývají.
Zkušenosti bývají k nezaplacení.
Jednoduché to jistě nebude.Je třeba zvážit, zda veškeré doklady a úskalí tohoto chovu stojí za to.
Vždy se najdou nadšenci, kteří do toho půjdou, ale musí počítat s nepochopením jejich snahy od různých jedinců. Kteří snahu o rozluštění záhad považují za sobecké a neúčelné.
Pokud by se povedlo Brkoslavy rozmnožovat v zajetí, bylo by to podle mne účelné a naopak velmi přínosné.
A jestli to již někdo dokázal, tomu palec nahoru.
Již z důvodu délky jejich života, která je podle různých zdrojů 4-5 let, což není mnoho.
http://agapornis.cz/penkavoviti/legislativa-chovu-odchylny-postup/.