Mutace křepelek čínských

Když už je tu tohle téma tak přidám i svůj dotaz. Na jaře bych si chtěl pořídit křepelky do voliéry aby nebylo dno tak prázdné. Také bych je chtěl mít na vajíčka, ale nevím jaký druh křepelek je na to ideální jestli japonské, čínské nebo nějaké jiné.

Dobrý den,
jako užitková se využívá pouze křepelka japonská. Jsou dva typy: nosný tj. na vejce a masný tj. na maso.
Křepelky čínské jsou ryze okrasní ptáci.

Díky moc

A můžou být krepelky japonské(nosné) na zemi ve voliéře u papoušků?

U papošků nevím, ale u drobotiny nebo kanárů určitě ne, protože mláďata, které neumějí pořádně lítat, uklovou.

Dobrý den,
já jsem japonské křepelky nikdy nechovala, takže neumím tak jednoznačně odpovědět.
Pravdou je, že chovatelé japonských křepelek je chovají v klecích na roštech, aby měli vajíčka čistá. Já si osobně nemyslím, že je to to správné řešení.
Viděla jsem už chovatele, který je měl ve voliéře s korelami a byla mezi nimi i jedna bílá křepelka čínská, což je zvláštní, myslím to, že se společně snášely.
Také jsem je viděla v nějakém zooparku společně s andulkami. A v jedné voliéře jednoho kohouta se dvěma páry diamantových holoubků, hýlem obecným a samcem chůvičky japonské.
Někteří chovatelé, kteří mají křepelky jako koníček, je chovají ve voliéře.
Nutno podotknout, že křepelky japonské snesou ročně i 300 vajec, což má za následek, že se slepičky nedožívají příliš vysokého věku. Ti, kteří mají s křepelkami soucit a nechtějí z nich vytřískat co nejvíc, je dávají na zimu do nevytápěné místnosti, protože pod 18 °C nenesou.
Chovatelé také říkají, že je dobré nechat čínské křepelky, pokud jsou ovšem na to zvyklé, celoročně venku, ze stejného důvodu jako ty japonské.

Děkuji za odpovědi

vlaštovička napsal(a):
Dobrý den,
jako užitková se využívá pouze křepelka japonská. Jsou dva typy: nosný tj. na vejce a masný tj. na maso.
Křepelky čínské jsou ryze okrasní ptáci.

Opravdu ?

No ovšem. Čínské křepelky jsou pouze na okrasu a ne k užitku.
Ještě jsem zatím neviděla, a doufám, že ani nikdy neuvidím, chovatele, který by je jedl nebo alespoň jejich vejce.
Tohle se dle mého názoru nedělá. Nejsem ani zastánce chovu japonských křepelek na maso. Vejce, to ještě možná ano, ale samotné křepelky? No tak to rozhodně ne! Já jsem totiž proti všemu pojídání volně žijícího ptactva, jak to bohužel vidíme v zemích Jižní a Západní Evropy. Decimují populace, vracející se z afrických zimovišť a střílejí si to tam jen tak pro vlastní potěšení. Sice jsou japonské křepelky chované a ne odchytávané. I tak mi to však přijde nehumální.
Pro mě prostě křepelka není drůbež. I když se řadí do řádu hrabavých. Je to prostě malinký ptáček a žádná slepice, husa, kachna nebo krůta. I co se týká perliček je můj názor stejný. Nejím ani vodní drůbež, takže na to mám vlastní názor.
Tento názor nikomu nevnucuji. Ať si na tuto věc udělá každý svůj.

vlaštovička napsal(a):
No ovšem. Čínské křepelky jsou pouze na okrasu a ne k užitku.
Ještě jsem zatím neviděla, a doufám, že ani nikdy neuvidím, chovatele, který by je jedl nebo alespoň jejich vejce.
Tohle se dle mého názoru nedělá. Nejsem ani zastánce chovu japonských křepelek na maso. Vejce, to ještě možná ano, ale samotné křepelky? No tak to rozhodně ne! Já jsem totiž proti všemu pojídání volně žijícího ptactva, jak to bohužel vidíme v zemích Jižní a Západní Evropy. Decimují populace, vracející se z afrických zimovišť a střílejí si to tam jen tak pro vlastní potěšení. Sice jsou japonské křepelky chované a ne odchytávané. I tak mi to však přijde nehumální.
Pro mě prostě křepelka není drůbež. I když se řadí do řádu hrabavých. Je to prostě malinký ptáček a žádná slepice, husa, kachna nebo krůta. I co se týká perliček je můj názor stejný. Nejím ani vodní drůbež, takže na to mám vlastní názor.
Tento názor nikomu nevnucuji. Ať si na tuto věc udělá každý svůj.

Japonské prepelice su užitkové hospodárské hydina. tak ne má nič spoločné z prirodov.ked budeťe chovať ve voljerah tak užitok je len 1/3 ako klietkák.a vydrží žit aj 10-rokov.

vlaštovička napsal(a):
No ovšem. Čínské křepelky jsou pouze na okrasu a ne k užitku.
Ještě jsem zatím neviděla, a doufám, že ani nikdy neuvidím, chovatele, který by je jedl nebo alespoň jejich vejce.
Tohle se dle mého názoru nedělá. Nejsem ani zastánce chovu japonských křepelek na maso. Vejce, to ještě možná ano, ale samotné křepelky? No tak to rozhodně ne! Já jsem totiž proti všemu pojídání volně žijícího ptactva, jak to bohužel vidíme v zemích Jižní a Západní Evropy. Decimují populace, vracející se z afrických zimovišť a střílejí si to tam jen tak pro vlastní potěšení. Sice jsou japonské křepelky chované a ne odchytávané. I tak mi to však přijde nehumální.
Pro mě prostě křepelka není drůbež. I když se řadí do řádu hrabavých. Je to prostě malinký ptáček a žádná slepice, husa, kachna nebo krůta. I co se týká perliček je můj názor stejný. Nejím ani vodní drůbež, takže na to mám vlastní názor.
Tento názor nikomu nevnucuji. Ať si na tuto věc udělá každý svůj.

V tom případě teda nevím čím se stravujete ... jelikož vše domestikované má i svůj divoký protějšek

Já vím, že se takhle chovají, ale selský rozum mi říká, že takovéto řešení není to nejlepší. Samozřejmě, jak už jsem tu psala, je to jen můj názor a tudíž ho nikomu nechci vnucovat. Ale ruku na srdce. žádný hrabavý pták asi nebude zrovna nadšený, když bude 10 let svého života běhat po roštu. Vždyť těm křepelkám musejí přerůstat drápy, když si je nemají o co obrousit. Kdyby je někdo v těch klecích choval na slámě, tak neřeknu možná ani slovo, ale takhle mi to nepřijde jako to nejšťastnější řešení. To je jako s těmi slepicemi v klecích.
Všichni chtějí vejce od "šťastných slepic", ale pak jdou klidně do zdravé výživy, kde si koupí vejce japonských křepelek, které rozhodně "šťastné" být nemohly. A navíc, to, co se říká o křepelčích vejcích není tak úplně pravda. Prý v poměru k velikosti obsahují více cholesterolu, než ta slepičí.
Nechci nikoho odrazovat od chovu japonských křepelek, ba právě naopak. Jak už jsem psala, nechovám je, a nikdy jsem je nechovala. Jen tím chci říci, že prioritou každého chovatele, ať už chová hospodářská nebo okrasná zvířata, je zajistit jim vhodné podmínky k životu. A to, dle mého, klece, kde běhají křepelky jen na roštech, rozhodně nejsou.
Ale dost už o japonských křepelkách, protože tato diskuse původně měla být o těch čínských (okrasných.)

vlaštovička napsal(a):
Já vím, že se takhle chovají, ale selský rozum mi říká, že takovéto řešení není to nejlepší. Samozřejmě, jak už jsem tu psala, je to jen můj názor a tudíž ho nikomu nechci vnucovat. Ale ruku na srdce. žádný hrabavý pták asi nebude zrovna nadšený, když bude 10 let svého života běhat po roštu. Vždyť těm křepelkám musejí přerůstat drápy, když si je nemají o co obrousit. Kdyby je někdo v těch klecích choval na slámě, tak neřeknu možná ani slovo, ale takhle mi to nepřijde jako to nejšťastnější řešení. To je jako s těmi slepicemi v klecích.
Všichni chtějí vejce od "šťastných slepic", ale pak jdou klidně do zdravé výživy, kde si koupí vejce japonských křepelek, které rozhodně "šťastné" být nemohly. A navíc, to, co se říká o křepelčích vejcích není tak úplně pravda. Prý v poměru k velikosti obsahují více cholesterolu, než ta slepičí.
Nechci nikoho odrazovat od chovu japonských křepelek, ba právě naopak. Jak už jsem psala, nechovám je, a nikdy jsem je nechovala. Jen tím chci říci, že prioritou každého chovatele, ať už chová hospodářská nebo okrasná zvířata, je zajistit jim vhodné podmínky k životu. A to, dle mého, klece, kde běhají křepelky jen na roštech, rozhodně nejsou.
Ale dost už o japonských křepelkách, protože tato diskuse původně měla být o těch čínských (okrasných.)

Ja som pisal že vidrží žit 10 rokov.ale tie na rošťe čo z nášá 300 vajec ročne ten je už hotové na uchyn.

Ještě jsem se chtěla zeptat na to, zda mohou být v jedné voliéře i dva páry čínských křepelek pohromadě. Mnoho lidí říká, že v žádném případě ne, protože se kohouti perou. Někdo zase tvrdí, že když spolu vyrůstají, perou se méně. Dost podobné je to i u holubovitých, kde chovatelé řeší stejné problémy. A konec konců i u slepic. Jak u holoubků a hrdliček, tak i u křepelek vypadá větší počet lépe. Těch mutací je totiž tolik, že nevím, jakou si vybrat, protože se mi jich líbí hned několik. Napadla mě již na začátku zmiňovaná stříbrná, ale do té voliéry bych zároveň chtěla holoubky diamantové v této mutaci a různobarevné hejnko rýžovníků (mezi nimi samozřejmě i stříbrné.) Tak abych tam neměla všechno ve stříbřitě šedé barvě, to by potom nevypadalo tak pěkně a možná by to ztratilo to kouzlo pestrobarevného hejna ptáků, na které se tak hezky kouká. Ještě, že neofémy tyrkysové ve stříbrné mutaci neexistují. Jim by vlastně ani ta stříbrná neslušela, i tak jsou totiž barevné až dost.
Jde případně chovat jednoho kohoutka například se třemi nebo čtyřmi slepičkami, jako u japonských křepelek?
Předem děkuji za všechny Vaše odpovědi a rady.

křepelky čínské jsou monogamní, takže spolu tvoří pár na celý život. jako například naše koroptve. Chovat kohoutka s několika slepičkami sice tady někteří "chovatelé" praktikují, ale pak nevím jak to chudák kohoutek dělá, když má pomáhat vychovávat potomstvo. Za normálních okolností to dělá. Občas střídá i slepičku v sezení, když se jde protáhnout nebo třeba napít a po vylíhnutí si bere část mladých a vodí je spolu se slepičkou. Potom se někteří diví, že si koupí křepelku s narušeným chováním, kdy třeba kohoutek skalpuje slepičku nebo zabije mladé. Za ty roky co je chovám to moje nikdy neudělali. Záleží na vtiskování mladým podle rodičů.

O tomhle jsem už také něco zaslechla, tedy, že pomáhá se sezením i kohoutek.
Naše koroptve polní sice také tvoří takovéto páry, ale pouze na jednu sezónu, nikoli na celý život. Když je chováte v zajetí, můůže to být i takhle.
Stalo se Vám někdy, že by kohoutek rozhrabal hnízdo a vykutálel z něj vejce. Já jsem to tak u křepelek měla. Z toho důvodu jsem pár dala pryč. Nejen, že se kohoutek takto choval, ale slepička nechtěla na vejce zasednout. Válela se tam tak různě po zemi. (Myslím tím tedy ta vejce samozřejmě.)
A ještě jeden dotaz. Máte je celoročně venku, případně jaký názor na to máte.
Předem děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý večer,
já je chovám cca 15 let, po párech v jednotlivých voliérách, mám je celoročně venku, jen v zimě zakyté folií kvůli větru, a bez problémů. Pokud nesnáší do hnízda, ale vejce trousí po voliéře, tak je jíme a jsou velmi chutná, leč poněkud nepraktická na loupání, spíše je to atrakce pro děti nebo ozdoba na velikonoce. Vejce vydrží čerstvá venku min 2-3 týdny, ostatně obvykle nasednou až na snůžku přes 10 vajec, takže ta vejce musí vydržet dlouho nezkažená. Mám opakovanou špatnou zkušenost při předčasném výletu mladých kanárů nebo holoubků diamantových, kdy mláďatům sedícím na zemi klovou do hlavy, někdy až s fatálním důsledkem.

Na foto je slepička Blue face - homozygot (s bílými znaky), dále přírodní slepička a Blue face kohoutek, přírodní kohout, slepička stříbrná divoká... Mutace se teprve učím, nevím, zda popisuji správně. Mám jich o mnoho více. Ráda vás uvítám ve skupině na Facebooku - křepelka čínská

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ten divoký kohoutek je nádherný.
Jinak, měla jsem je v kleci o přibližné velikosti 70x70x asi 50 cm. Byl tam s nimi párek rýžovníků a diamantek. Rýžovníci dvakrát vyhnízdili. Pokaždé pět mladých. Jeden spadl na zem a podařilo se mu vyšplhat po rákosovém snopu, určenému pro křepelky, do budky. Poté se to stalo u druhého hnízdění a do hnízda jsem ho vrátila. A proč to zde píši, protože s křepelkami nebyl žádný problém, ani sebemenší náznak toho, že by snad chtěly mladého rýžovníka uklovat. Záleží asi na určitém páru. Každý jedinec je jiný.

Ještě bych se chtěla zeptat na jednu docela důležitou věc.
S čím se křepelky v pořádku snesou. Měla jsem s nimi dobré zkušenosti, co se týká společného chovu s drobotinou. Nikdy to nevypadalo, že by nějakého z rýžovníků nebo diamantek napadly.
Vždy se mi líbila rosela pestrá a chtěla jsem ji chovat. Však jen do té doby, kdy jsem se dozvěděla, že jsou vůči jiným druhům agresivní, a že rosela pestrá a společná voliéra prostě nejdou dohromady.
Protože jsem původně plánovala křepelky chovat společně s drobotinou, neboť jsem o problematice uklovávání mláďat drobotiny nevěděla, teď nevím, s čím je mám dát dohromady.
Původně jsem si společnou voliéru představovala nějak takto: Pár neofém tyrkysových, holoubků diamantových, křepelek čínských a přibližně tři až čtyři páry nějaké té drobotiny. (Konkrétně zebřiček nebo rýžovníků
Mohla by společná voliéra vypadat přibližně takto?
Případně místo holoubka diamantového mohu do voliéry pro svůj klid dát nějaký větší druh holuba, Např. hrdličku chechtavou. Na její holoubata si snad křepelky netroufnou.
Za Vaše odpovědi předem děkuji.

vlaštovička napsal(a):
Ten divoký kohoutek je nádherný.
Jinak, měla jsem je v kleci o přibližné velikosti 70x70x asi 50 cm. Byl tam s nimi párek rýžovníků a diamantek. Rýžovníci dvakrát vyhnízdili. Pokaždé pět mladých. Jeden spadl na zem a podařilo se mu vyšplhat po rákosovém snopu, určenému pro křepelky, do budky. Poté se to stalo u druhého hnízdění a do hnízda jsem ho vrátila. A proč to zde píši, protože s křepelkami nebyl žádný problém, ani sebemenší náznak toho, že by snad chtěly mladého rýžovníka uklovat. Záleží asi na určitém páru. Každý jedinec je jiný.

Tohle mě vždy fascinuje ...nejdřív tady strašně mudrujete jak jsou čínské křepelky jen okrasné ptactvo což mimochodem není pravda bojujete za jejich "práva " a pak tady napíšete že jste je chovala v pidi kleci z dalšíma ptakama 🙄

Ta klícka 70x70asi50 s tím osazenstvem neblíží se to týrání??

Taky, že se mi ten chov neosvědčil a za krátký čas jsem jej také zrušila. Jste také takoví ke každému, kdo zde publikuje své, byť špatné, zkušenosti s chovem. Já si myslím, že si k tomu musí každý dojít sám a nekritizovat ostatní za to, že to dělají špatně. Každý dělá na začátku ty stejné začátečnické chyby. Jen je důležité, aby se z nich poučil. A já už je takovýmto způsobem nechovám a chovat ani nebudu, takže můžete být v klidu.
Zde přikládám starší článek jednoho chovatele, který je chová v klecích dlouho a osvědčilo se mu to. A to měl někdy i menší klece, než já a měl tam trojici (jednoho kohoutka se dvěma slepičkami) a ne pár, jako já.

https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/2201/o-chovu-cinskych-krepelek-zase-trochu-jinak/

Dobrý den,
ještě bych se chtěla zeptat, zda mohu chovat čínské křepelky s neofémami tyrkysovými (ve voliéře samozřejmě), protože neofémy se zdržují hodně na zemi, tak aby v tom soužití nebyly problémy. Něco podobného jsem viděla v zoo Hluboká nad Vltavou, kde měli voliéru s párem těchto neofém, křepelky a holoubky diamantové. Nevím, už si to nepamatuji, zda zde byly i zebřičky nebo byly ve vedlejší voliéře s jiným osazenstvem.
Zároveň prosím o zaslání fotek stříbrné, skořicové a strakaté mutace křepelek.
Za Vaše odpovědi a fotky předem děkuji.

vlaštovička napsal(a):
Dobrý den,
ještě bych se chtěla zeptat, zda mohu chovat čínské křepelky s neofémami tyrkysovými (ve voliéře samozřejmě), protože neofémy se zdržují hodně na zemi, tak aby v tom soužití nebyly problémy. Něco podobného jsem viděla v zoo Hluboká nad Vltavou, kde měli voliéru s párem těchto neofém, křepelky a holoubky diamantové. Nevím, už si to nepamatuji, zda zde byly i zebřičky nebo byly ve vedlejší voliéře s jiným osazenstvem.
Zároveň prosím o zaslání fotek stříbrné, skořicové a strakaté mutace křepelek.
Za Vaše odpovědi a fotky předem děkuji.

Já chovám křepelky čínské ve venkovní voliéře celoročně. Nad nimi je párek neofém a přes léto astrildi rákosní /pár/. Křepelky chovám v páru. Ale pozor, někdo vzdá jejich chov z nevědomosti, že nesnášejí hned vajíčka na jedno místo a nesednou. Moje slepičky snášejí od jara vajíčka. Snášejí po celé voliéře, a když jsem to letos spočetla, tak než zasedly, slepička snesla cca 40 vajec. Když se pak rozhodnou, udělají si něco jako hnízdo v rohu klece, a buď tam nějaké snesené vajíčko dokoulejí, nebo snesou další /cca 8ks/. Na těch už slepička pevně sedí. Nedoporučuji jinak chovat, protože za prvé se samečci rvou a za druhé slepičky nemají klid na sezení, protože ta druhá tam té jedné stále leze. Opravdu se mi za xx let osvědčil chovat jen jeden pár. Ale. Poslední snůšku před zimou nechávám. Takže přes zimu je tam pár např. s pěti odrostlými kuřaty. Nechávám proto, že se v zimě navzájem hřejí. Neperou se. Zjara je ale musím oddělit, resp. mladé prodat a zůstává zase jen pár.

Jo a zebřičky k nim nedávat!!!

Přírodní, stříbrné a modrá samička.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Nebo jsem měla hodně tyto, byli moc hezký.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Děkuji za foto, křepelky máte krásné.
Ještě bych se chtěla zeptat, proč zebry rozhodně ne! To jsou tak otravné a tolik obtěžují. Já jsem je původně do voliéry chtěla, ale po několika nezdarech mnoha chovatelů jsem si řekla, že zebřičky teda rozhodně ne.
Také bych se chtěla zeptat, jak máte velkou voliéru, jestli tam máte nějakou zeleň, případně jen jehličnaté větve, jak to mnozí chovatelé dělají. Přijde mi to jako úkryt, nejen pro křepelky, dobrý.
A ještě mě zaujali ti "rákosníci." Tedy astrildi rákosní. V čem je zimujete, myslí se tím samozřejmě v jak velké kleci. Postačila by bednová o délce 100 cm, šířce 50 nebo 60 cm a podobné hloubce. Jsou to moc krásní ptáci, ale bojím se toho, že budou hodně plaší.
Mohla bych ve voliéře dlouhé 2 metry, široké také dva nebo 170 cm a vysoké dva chovat párek neofém, křepelek, nějakých holubovitých a drobotinu?
Za Vaše odpovědi předem děkuji.

vlaštovička napsal(a):
Děkuji za foto, křepelky máte krásné.
Ještě bych se chtěla zeptat, proč zebry rozhodně ne! To jsou tak otravné a tolik obtěžují. Já jsem je původně do voliéry chtěla, ale po několika nezdarech mnoha chovatelů jsem si řekla, že zebřičky teda rozhodně ne.
Také bych se chtěla zeptat, jak máte velkou voliéru, jestli tam máte nějakou zeleň, případně jen jehličnaté větve, jak to mnozí chovatelé dělají. Přijde mi to jako úkryt, nejen pro křepelky, dobrý.
A ještě mě zaujali ti "rákosníci." Tedy astrildi rákosní. V čem je zimujete, myslí se tím samozřejmě v jak velké kleci. Postačila by bednová o délce 100 cm, šířce 50 nebo 60 cm a podobné hloubce. Jsou to moc krásní ptáci, ale bojím se toho, že budou hodně plaší.
Mohla bych ve voliéře dlouhé 2 metry, široké také dva nebo 170 cm a vysoké dva chovat párek neofém, křepelek, nějakých holubovitých a drobotinu?
Za Vaše odpovědi předem děkuji.

V podobné voliéře mám jeden pár bourků, jeden pár astrildů rákosních a dole jeden pár křepelek čínských. Protože ve veliéře všichni i hnízdí a odchovávají, tak je to tak akorát. Astrildy mám na zimu v bednovce 80 x 50 x 40 nebo tak nějak.

Děkuji za odpověď.
Já bych si tu voliéru představovala asi nějak takto:
1,1 neoféma tyrkysová, 1,1 křepelka čínská, 1,1 holoubek diamantový nebo hrdlička chechtavá (případně i senegalská nebo jiný druh), 1,1 a. bělolící, 1,1 a. rákosní, 1,1 a. pruhovaná (cereska) a 1,1 pásovník dlouhoocasý, rýžovník, nebo kanár. Fantazii se zkrátka meze nekladou.
A ještě k těm zmiňovaným zebřičkám. Proč se nesnesou s ostatními astrildy, to bych pochopila. Prolézají jim totiž hnízda. Ale proč vadí křepelkám? Je to jenom takový zvídavý dotaz, ale docela by mě to zajímalo.
Nebude to příliš? Je mi vcelku jedno, jestli zde zmiňované druhy zahnízdí nebo ne. Voliéra bude především okrasná.
Ještě se zeptám, jestli tam pro bourky máte nějaký zálet, nebo jestli postačí, když bude voliéra ze tří stran krytá a jen přední strana s pletivem.
Předem děkuji za odpověď.

vlaštovička napsal(a):
Děkuji za odpověď.
Já bych si tu voliéru představovala asi nějak takto:
1,1 neoféma tyrkysová, 1,1 křepelka čínská, 1,1 holoubek diamantový nebo hrdlička chechtavá (případně i senegalská nebo jiný druh), 1,1 a. bělolící, 1,1 a. rákosní, 1,1 a. pruhovaná (cereska) a 1,1 pásovník dlouhoocasý, rýžovník, nebo kanár. Fantazii se zkrátka meze nekladou.
A ještě k těm zmiňovaným zebřičkám. Proč se nesnesou s ostatními astrildy, to bych pochopila. Prolézají jim totiž hnízda. Ale proč vadí křepelkám? Je to jenom takový zvídavý dotaz, ale docela by mě to zajímalo.
Nebude to příliš? Je mi vcelku jedno, jestli zde zmiňované druhy zahnízdí nebo ne. Voliéra bude především okrasná.
Ještě se zeptám, jestli tam pro bourky máte nějaký zálet, nebo jestli postačí, když bude voliéra ze tří stran krytá a jen přední strana s pletivem.
Předem děkuji za odpověď.

Tak abychom si rozuměli, nechcete toto všechno chovat venku přes zimu, že ne?

Samozřejmě, že ne. Astrildovité budu zimovat a pokud tam budou holoubci, tak pro klid duše také.
Venku chci nechat jen ty tyrkysové neofémy, křepelky a možná, pokud tam budou hrdličky, tak i ty.

Jen bych se ještě chtěla zeptat eli22, jak to řeší s úkryty ve voliéře pro křepelky, a nejen pro ně. U astrildů rákosních se například doporučuje nechat voliéru hustě zarůst křovinami a travinami. Doporučuje se to i u jiných astrildovitých a u křepelek také.
Jinak platí dále, že kdo může poskytnout foto výše uvedených mutací křepelek čínských, tomu budu velmi vděčná.
Za odpovědi a fotografie předem děkuji.

Jestli to nemáte na komerční využití, pak bych zkusila hledat podle anglického názvu, mám zkušenost, že v angličtině se toho najde nejvíc, což dává smysl, když si vezmete, kolik lidí angličtinu používá. Asi tedy budete hledat Silver, Blue face, Cinnamon. https://i.pinimg.com/originals/06/9a/aa/069aaa8ad2d99701adb67f7d1acca5d5.jpg

vlaštovička napsal(a):
Jen bych se ještě chtěla zeptat eli22, jak to řeší s úkryty ve voliéře pro křepelky, a nejen pro ně. U astrildů rákosních se například doporučuje nechat voliéru hustě zarůst křovinami a travinami. Doporučuje se to i u jiných astrildovitých a u křepelek také.
Jinak platí dále, že kdo může poskytnout foto výše uvedených mutací křepelek čínských, tomu budu velmi vděčná.
Za odpovědi a fotografie předem děkuji.

Úkryty jsem dávala, ale oni je nevyužívaly, takže je nemám, jen jim dám kousek sena a oni si udělají důlek. Astrildům připevňuji trávy do horní části voliéry.

Děkuji. Jen mě ještě zajímá, jestli mohu dát do voliéry zmiňovaných rozměru všechny výše uvedené druhy ptactva. Bojím se totiž toho, aby chovatelské zařízení nebylo příliš přeplněné. Znovu zdůrazňuji, že mi nevadí, když zde všechny druhy nezahnízdí, voliéra má plnit především okrasný účel. Bude to chov jako koníček, a ne nějaké šlechtitelství nebo odchovna.
Také mě ještě zajímají ty zebřičky, proč nemohou být s křepelkami.
Pro jistotu zde ještě uvádím rozměry voliéry a druhy ptáků, které bych zde chtěla chovat.
Rozměry: d 200 cm, š 180 - 200 cm a v nejspíš také okolo dvou metrů.
Druhy ptáků: 1,1 neoféma tyrkysová, 1,1 křepelka čínská, 1,1 holoubek diamantový nebo hrdlička chechtavá, 1,1 astrild bělolící, 1,1 rýžovník šedý, 1,1 astrild rákosní, 1,1 panenka hnědoprsá a 1,1 amadina pruhovaná (cereska.)
Všechny astrildovité budu zimovat. Pokud se rozhodnu pro holoubky diamantové, tak ty pro svůj klid budu zimovat také. Zbytek, Tj. neofémy tyrkysové, křepelky a hrdličky, pokud se rozhodnu pro ně, zůstanou venku celoročně. Voliéra bude ze tří stran krytá a zastřešená.

vlaštovička napsal(a):
Děkuji. Jen mě ještě zajímá, jestli mohu dát do voliéry zmiňovaných rozměru všechny výše uvedené druhy ptactva. Bojím se totiž toho, aby chovatelské zařízení nebylo příliš přeplněné. Znovu zdůrazňuji, že mi nevadí, když zde všechny druhy nezahnízdí, voliéra má plnit především okrasný účel. Bude to chov jako koníček, a ne nějaké šlechtitelství nebo odchovna.
Také mě ještě zajímají ty zebřičky, proč nemohou být s křepelkami.
Pro jistotu zde ještě uvádím rozměry voliéry a druhy ptáků, které bych zde chtěla chovat.
Rozměry: d 200 cm, š 180 - 200 cm a v nejspíš také okolo dvou metrů.
Druhy ptáků: 1,1 neoféma tyrkysová, 1,1 křepelka čínská, 1,1 holoubek diamantový nebo hrdlička chechtavá, 1,1 astrild bělolící, 1,1 rýžovník šedý, 1,1 astrild rákosní, 1,1 panenka hnědoprsá a 1,1 amadina pruhovaná (cereska.)
Všechny astrildovité budu zimovat. Pokud se rozhodnu pro holoubky diamantové, tak ty pro svůj klid budu zimovat také. Zbytek, Tj. neofémy tyrkysové, křepelky a hrdličky, pokud se rozhodnu pro ně, zůstanou venku celoročně. Voliéra bude ze tří stran krytá a zastřešená.

Se zebřičkami je chovat můžete, jako kluk jsem choval a odchovával křepelky ve voliéře s chůvičkami, zebřičkami, kanáry i s neofémami.

Tak já to zkusím, při nejhorším budu muset nějaký ten druh z voliéry oddělit. Konec konců nic horšího se stát nemůže, než, že se spolu nesnesou.
To s těmi zebřičkami byla jen zvídavá otázka. Já je nakonec chovat nechci, protože ve společné voliéře s ostatními astrildovitými prolézají hnízda a jsou dost drzé. Nechci, aby se mi tam stávaly podobné věci. Jen mě trápí ta voliéra. Chci totiž zamezit tomu, aby byla přeplněná.
I když si tam ti ptáci stejně najdou ten svůj prostor.
Měla jsem takhle voliéru, ve které byl pár hrdliček chechtavých, pár rýžovníků a ještě nějaká droboť. Drobotina si našla bidla nahoře. Hrdličky seděly většinu času na jednom místě nebo se procházely po zemi. Takže to asi půjde. Navíc neofémy jsou takoví bezproblémoví papoušci. Kdybych tam dala například andulky, výsledek by byl asi jiný.

vlaštovička napsal(a):
Tak já to zkusím, při nejhorším budu muset nějaký ten druh z voliéry oddělit. Konec konců nic horšího se stát nemůže, než, že se spolu nesnesou.
To s těmi zebřičkami byla jen zvídavá otázka. Já je nakonec chovat nechci, protože ve společné voliéře s ostatními astrildovitými prolézají hnízda a jsou dost drzé. Nechci, aby se mi tam stávaly podobné věci. Jen mě trápí ta voliéra. Chci totiž zamezit tomu, aby byla přeplněná.
I když si tam ti ptáci stejně najdou ten svůj prostor.
Měla jsem takhle voliéru, ve které byl pár hrdliček chechtavých, pár rýžovníků a ještě nějaká droboť. Drobotina si našla bidla nahoře. Hrdličky seděly většinu času na jednom místě nebo se procházely po zemi. Takže to asi půjde. Navíc neofémy jsou takoví bezproblémoví papoušci. Kdybych tam dala například andulky, výsledek by byl asi jiný.

Takhle, ona jedna rovina je, že se nám něco líbi a druhá co se "líbí" našim chovancům. Berte to tak, že cílem každého živočišného druhu a to včetně nás lidí, je předat geny dál, tj. rozmnožit se. Pokud tedy voliéru naplníte tak, že rozmnožování nebude možné, tak to neděláte dobře. Osobně bych šel napolovic s navrhovanými druhy. S tím, že je s tím odchovem potřeba vždy počítat. Křepelky dolů, ty jsou jasné, jeden druh papouchů a 2 druhy astrildovitých. Osobně se mi osvědčili rýžovníci s kombinaci s čímkoli menším, oni si u zvědavých druhů (zebry) či nesnášenlivých (u mě amadiny diamantové, 3 z 5- ti samců ve společných voliérách zlobili) respekt dokážou sjednat a přitom nejsou agresivní. Když se dívám na složení mých společných voliér (zahnuté zobáky nemám) tak s křepelkami a rýžovníky mi nejvíce šli holoubci diamantoví a amadiny pruhované.

Odpoveď na otázku prečo niektorí neodporúčajú zebry s prepelicami- niektorý samci zeber si myslia že prepelica je ich chodiaci dodávateľ materiálu na vystelku hniezda a vytrhavaju im perie z chrbtovej časti .

Děkuji. Konečně mi někdo odpověděl na tu otázku týkající se vzájemného soužití křepelek a zebřiček. Já si myslím, že zebřičky jsou takoví drzí "vrabčáci", ale že jsou schopny považovat křepelky za chodící vystýlku do hnízd, to bych si nikdy ani nepomyslela. Spíše bych čelaka, že by zebry braly křepelkám hnízdní materiál, čímž by sedící slepičku mohly znervózňovat, což by mělo za následek to, že by zkrátka svoji snůšku opustila. Ale tohle! To by mne ani ve snu nenapadlo. Inu, je vidět, že toho o zebřičkách příliš mnoho nevím.
Také děkuji za odpověď, co se týká společné voliéry. Já jsem osobně, tedy kromě jedné ochočené andulky, papoušky nikdy nechovala, ale neofémy se mi vždy líbily pro svou krásu, tiché a příjemné hlasové projevy, celkovou nenáročnost a klidnou, i když ne tolik netečnou povahu.
Rýžovníci a ceresky, to by snad možná šlo.
Tak to osazenstvo by mohlo snad vypadat asi nějak takto: 1,1 neoféma tyrkysová, 1,1 křepelka čínská a holoubek diamantový, 1,1 rýžovník a 1,1 cereska. A snesl by se astrild rákosní s rýžovníkem, nebo by tam dělal příliš velkou neplechu svojí temperamentní povahou?