Kontrola parazitov prírodnými prostriedkami

Preložím vždy aspoň to najdôležitejšie :).

Se obávám, že nic světoborného není. Ono zrovna třeba vlasovka a její rezistence na antiparazitika je celosvětový problém. pokud nemají fígle na novém zélandu, tak fígle neexistují jediná novinka co u nás není dostupná je vakcinace.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Se obávám, že nic světoborného není. Ono zrovna třeba vlasovka a její rezistence na antiparazitika je celosvětový problém. pokud nemají fígle na novém zélandu, tak fígle neexistují jediná novinka co u nás není dostupná je vakcinace.

U nás nemáme ani sericeu lespedezu, robia z nej pelety práve na dlhodobé používanie na kontrolu GIN parazitov. A tiež je to len "obyčajná rastlina". Ja by som rastliny nepodceňovala:) Obávam sa ale že sa jej u nás nebude tak dariť. Ale tá účinná zložka s potenciálom je u nej vysoký obsah tanínu, u nás slabou obdobou čo sa týka na tanín bohatých lúčnych rastlín môže byť napr. ladenec rožkatý.

Zabudla som ten link http://www.wormx.info/sl.

Píšem s jednou američankou čo kozy odčervuje najmä prírodne a tá veľmi chváli napr. silicu z klinčeka(hřebíček). A keď som o nej hľadala viac info, teda najmä o eugenole, ktorého je v tej silici cca 85perc. a dočítala som sa o nejakom bursting efekte ak sa eugenol podáva súčasne s tanínom. že táto kombinácia spôsobuje praskanie vonkajšieho plášťa lariev, pritom samotný tanín to nespôsobuje, a samotný eugenol iba slabo, a v kombinácii sa ten efekt výrazne zosilní viď foto a článok http://parkcountychiropractic.com/wp-content/uploads/2012/09/Herbal-Treatment-for-Intestinal-Parasites.pdf.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Potěšila jste mě. To je přesně ten směr, kterým jdu. Safra, a ta kombinace eugenolu a taninu... Já budu asi kozám k vánočním stromečkům přidávat hřebíček . Trochu by se ale prodražilo . Přesto pokračujte prosím, rozhodně mě to zajímá. Já zase letos zapisuju, čím krmím, co přidávám, z jakých rostlin je seno - mám to jako soukromý výzkum. Rozhodně chci pokračovat v nepoužívání chemických antihelmintik aj. a budu dělat, co budu vědět a umět, abychom je nepotřebovali.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Potěšila jste mě. To je přesně ten směr, kterým jdu. Safra, a ta kombinace eugenolu a taninu... Já budu asi kozám k vánočním stromečkům přidávat hřebíček . Trochu by se ale prodražilo . Přesto pokračujte prosím, rozhodně mě to zajímá. Já zase letos zapisuju, čím krmím, co přidávám, z jakých rostlin je seno - mám to jako soukromý výzkum. Rozhodně chci pokračovat v nepoužívání chemických antihelmintik aj. a budu dělat, co budu vědět a umět, abychom je nepotřebovali.

K vám si budú chodiť chemicky odčervujúci s rezistenciou na všetko možné po posledné nerezistentné exempláre parazitov :D

S tým klinčekom ale treba opatrne, ja som ho kozám dávala v zmesi bylín ale nebol ho tam vysoký podiel, už neviem presne, treba vedieť dávku. Tá pani dáva v určitých intervaloch (dajme tomu raz za dva týždne)3kv. silice na dospelú kozu na deň, v inom týždni dáva oreganovú silicu a pod, má na to presný plán. Inak u klinčeka sa zistil hepatoprotektívny účinok ale má aj svoje muchy, preto by som ho nedávala "od hlavy". (Silica vyjde lacnejšie, ja mám od Hanusa, myslím že 10ml ma stálo nejakých 2,7eura, neviem presne).

Já jsem spíš pro podávání rostlin, koření, bylin než silice. Je to bezpečnější. I ta paní to někde musela vyzkoušet, nějak na to někdo přišel. Takže pokud bych tuhle kombinaci zkoušela, určitě bych dávala přímo hřebíček. Občas ho stejně dostanou, když jim dávám zbytky z jablečného čaje s hřebíčkem, ale to je malinko. Ale jak jsem psala, zajímá mě to, protože to musí fungovat. Vždyť kozy přežily celá tisíciletí bez chemie, jak ji máme dnes. Prostě žraly tu něco a tam něco. Učí se i jedna od druhé a matka učí kůzlata, co mají žrát. Když někdo vezme malá kůzlata a začne s tím chov, je to pro ně mínus, nemají vzor a všechno není instinkt. Ale to už je zase trochu něco jiného. Takže, Moniko, díky, těším se na to.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem spíš pro podávání rostlin, koření, bylin než silice. Je to bezpečnější. I ta paní to někde musela vyzkoušet, nějak na to někdo přišel. Takže pokud bych tuhle kombinaci zkoušela, určitě bych dávala přímo hřebíček. Občas ho stejně dostanou, když jim dávám zbytky z jablečného čaje s hřebíčkem, ale to je malinko. Ale jak jsem psala, zajímá mě to, protože to musí fungovat. Vždyť kozy přežily celá tisíciletí bez chemie, jak ji máme dnes. Prostě žraly tu něco a tam něco. Učí se i jedna od druhé a matka učí kůzlata, co mají žrát. Když někdo vezme malá kůzlata a začne s tím chov, je to pro ně mínus, nemají vzor a všechno není instinkt. Ale to už je zase trochu něco jiného. Takže, Moniko, díky, těším se na to.

Ja aj byliny aj silice z nich. Napr. u oreganovej silice má silný liečivý účinok najmä karvakrol, toho je v dobrom oreg. oleji až vyše 80 percent., samotná rastlina ho nemá veľa. A ľahko sa to dávkuje, síce niektoré musím riediť v oleji alebo alkohole aby sa dali potom rozpustiť vo vode... to majú potom kozy nádherne voňavé vody, napr feniklovú a pod.:) alebo primiešavam do šrotu...

Tu je jeden recept na bylinný odčervovák kde je aj podiel klinčeka. http://lifeatmennageriefarm.blogspot.sk/2012/05/homemade-herbal-goat-dewormer.html
Už sa teším na palinu, čakanku, kríky, to zas budú mať kozy radosť...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem spíš pro podávání rostlin, koření, bylin než silice. Je to bezpečnější. I ta paní to někde musela vyzkoušet, nějak na to někdo přišel. Takže pokud bych tuhle kombinaci zkoušela, určitě bych dávala přímo hřebíček. Občas ho stejně dostanou, když jim dávám zbytky z jablečného čaje s hřebíčkem, ale to je malinko. Ale jak jsem psala, zajímá mě to, protože to musí fungovat. Vždyť kozy přežily celá tisíciletí bez chemie, jak ji máme dnes. Prostě žraly tu něco a tam něco. Učí se i jedna od druhé a matka učí kůzlata, co mají žrát. Když někdo vezme malá kůzlata a začne s tím chov, je to pro ně mínus, nemají vzor a všechno není instinkt. Ale to už je zase trochu něco jiného. Takže, Moniko, díky, těším se na to.

Pozor, kozy přežily bez chemie už způsobem svého života - není to spásač, ale okusovač, a pokud má na výběr, nežere ze země. plus přirozeně se pohybuje po větších plochách. takže vajíčka a larvy červů někde v trávě na místech, kde byla, už jí nemůžou ublížit, protože okusuje dobroty někde jinde.

to jen když je my lidi nutíme žít pořád na jednom místě ve velkém počtu a žrát trávu, mají problém s červíky.

to podobný ovce. důvod, proč naši předkové neřešili červíky bylo prostě to, že ovce se pásly volně v horách. jak dlouho trvá, než na karpatských pastvinách vyrobíte koncentraci zárodků parazitů stejnou jako má támhle tetka co pase pořád v jednom svém sadu? plus třeba trojpolní hospodářství je v tomhle taky pecka. jeden rok se pase, druhý rok je ten samý pozemek pole, třetí taky. kolik červíků něco takového přežije? čtvrtý rok jdou zvířata do čistého.

Krásně napsáno
Myslím že tohle je ta největší, přitom nejpromitivnější věda, kterou stále někdo hledá!
To co je dneska je pouze daň za intenzivní chovy.

Jj bodlinka má veľkú pravdu...
ale aj to čo trochu z iného súdka píše Marienka (oreb)o tom že si vyberajú rastliny ktoré práve potrebujú, ak bojujú s parazitmi, idú viac po bylinách s tým účinkom, mám odsledované na našich. Aj to učenie sa...Kukala som dokument kde jedná stará chovateľka zžitá roky s kozami spomínala ako sa jej jeden rok priotrávila koza nejakou rastlinou v prírode, a že v inom roku keď tam tá istá koza bola s kozľatami tak ich doslova od tej rastliny odohnala.
Ja myslím že kto nemá dokonale pestrú a veľkú pastvu plnú kríkov a všetkého možného, nemá moc možnosti striedať pastviny a pod. tak je pre neho jedna z možností ako spomaliť vznik rezistencie na chemické odčervováky, práve to že im budeme zabezpečovať vhodné rastliny s odčervujúcim účinkom ako napr. palina, čakanka, mrlík, podzemok paprade, kry a iné. Čím menej často sa budú odčervovať chémiou tým lepšie. Ono to pri veľkom počte moc nejde, ale pre menšie množstvo kôz sa to dá. A byliny sú zväčša prospešné aj v inom, nielen odčervujúcim účinkom, ako napr. aj tá palina, prospešná o.i tráveniu.

profesor1 napsal(a):
Krásně napsáno
Myslím že tohle je ta největší, přitom nejpromitivnější věda, kterou stále někdo hledá!
To co je dneska je pouze daň za intenzivní chovy.

Naprostá pravda, bodlinka to trefila. Na druhou stranu si myslím, že se to s chemií přehání a že i v nějakém polointenzívním chovu se dá dbát na to, aby ovce a kozy dostávaly to, co je pro ně přirozenější. Na pastvině pro kozy by měly být spíš rostliny, které odtamtud většina lidí likviduje, seno nemusí být jen travní, ale mělo by obsahovat i byliny atd. Já jsem letos měla mimo jiné dva velké balíky sena jetelového smíchaného s pelyňkem a vratičem. Samotné jetelové bych jim vůbec nedala, ale tahle kombinace byla skvělá. Myslím, že vědět aspoň zhruba, jak která rostlina působí, které látky v ní jsou účinné, může být užitečné.

Dříve chovatelé zvířatum na konci léta chystali taky tzv. letinu. To mělo na trávení a možná i na ty parazity pozitivní účinek. Teda na parazity antiúčinek. No a pastva i louky byly přirozené - na rostliny druhově dost bohatší.

profesor1 napsal(a):
Dříve chovatelé zvířatum na konci léta chystali taky tzv. letinu. To mělo na trávení a možná i na ty parazity pozitivní účinek. Teda na parazity antiúčinek. No a pastva i louky byly přirozené - na rostliny druhově dost bohatší.

Druhové bohatství luk zase souvisí s tím intenzivním obhospodařováním. hnojení snižuje druhovou pestrost. sekání mechanizací snižuje druhovou pestrost - je posekáno rychleji než se byliny stačí vysemenit. velké zatížení pastvin snižuje druhovou pestrost - přežijí jen rostliny extra odolné proti sešlapávání a nepříliš chutné až nepoživatelné.

Jj, a taky to dost ovlivnilo rozorání mezí a pak, po letech splavování ornice, znovu zatravnění málodruhovým, prípadně jednodruhovým osevem.

Tohle všechno, co tu píše bodlinka a profesor je svatá pravda. Ale cesta k nápravě je dlouhá a souvisí s tím, jak lidi uvažují. Jestli je vůbec možná. I v takových chovech, kde třeba měli snahu zavést přirozená opatření, která se týkala pastvy a pastvin, jsou dosud paraziti odstraňovaní chemicky. Prý se někteří chovatelé snažili chemii vynechat, ale nebylo to možné, zvířata jsou na tento způsob léčby odkázaná, nejsou vůbec odolná. V takových případech by možná pomohla tahle přírodní cesta, kterou tu popisuje Monika. Ta zvířata, která byla zvyklá na chemii, musí dostat nějakou náhradu, protože to prý sama nezvládnou.

profesor1 napsal(a):
Dříve chovatelé zvířatum na konci léta chystali taky tzv. letinu. To mělo na trávení a možná i na ty parazity pozitivní účinek. Teda na parazity antiúčinek. No a pastva i louky byly přirozené - na rostliny druhově dost bohatší.

Nielen dříve:) aj my chystáme každý rok letninu, najmä dubovú, tú milujú, tú by si dala aj koza na "smrtelnej posteli" :).

A co to je ta letina nebo letnina? Moýná to dělám a nevím, že se to u tak říká ,.

To sú olistené konáre stromov a kríkov. My mávame najmä dub a hrab, tie ľahko schnú.

Tie tvrdé časti konárikov čo nezjedia si potom nechávam na odvar pre kozy. Nie je treba sa trápiť so šúpaním kôry http://www.severka.nfo.sk/old/letnina.htm.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Aha, tak to jsou větvičky s listím. Tak to opravdu taky dělám. A navíc mám seno z luk, kde pořád vybíhají osiky a vrby, takže vlastně to je taky ono, jen je to přimíchané v senu. Díky za informaci. Hledala jsem, co je rakyta, a ona je to vrba jíva. Před pár dny jsem dostala větší množství větví, ze kterých ořezali kočičky na prodej. Přemýšlela jsem, co s tím, aby se to využilo. Projela jsem je drtičem větví a dala kozám. Sežraly všechno. Sice to má antilaktační účinky, ale tak zlé to snad nebude.

moonika napsal(a):
Ja aj byliny aj silice z nich. Napr. u oreganovej silice má silný liečivý účinok najmä karvakrol, toho je v dobrom oreg. oleji až vyše 80 percent., samotná rastlina ho nemá veľa. A ľahko sa to dávkuje, síce niektoré musím riediť v oleji alebo alkohole aby sa dali potom rozpustiť vo vode... to majú potom kozy nádherne voňavé vody, napr feniklovú a pod.:) alebo primiešavam do šrotu...

Tu je jeden recept na bylinný odčervovák kde je aj podiel klinčeka. http://lifeatmennageriefarm.blogspot.sk/2012/05/homemade-herbal-goat-dewormer.html
Už sa teším na palinu, čakanku, kríky, to zas budú mať kozy radosť...

Moniko, pro zajímavost, když přidáváte silici do vody na pití, neplave ten olej na povrchu? Nebo jak to děláte? Ne že bych teď hned běžela podávat jim nějakou silici, ale všechny znalosti a zkušenosti se někdy můžou hodit.

Niektoré silice sa rozpustia, napr. feniklová a pod. ale napr oreganovú ak by som chcela dávať do vody, najskôr to musím rozriediť v troche alkoholu, stačí za vrchnáčik piva, v tom to rozmiešať a potom až do vody. Tú občas tak dávam do vody morkám, kozám do šrotu v lyžičke oleja.

moonika napsal(a):
Píšem s jednou američankou čo kozy odčervuje najmä prírodne a tá veľmi chváli napr. silicu z klinčeka(hřebíček). A keď som o nej hľadala viac info, teda najmä o eugenole, ktorého je v tej silici cca 85perc. a dočítala som sa o nejakom bursting efekte ak sa eugenol podáva súčasne s tanínom. že táto kombinácia spôsobuje praskanie vonkajšieho plášťa lariev, pritom samotný tanín to nespôsobuje, a samotný eugenol iba slabo, a v kombinácii sa ten efekt výrazne zosilní viď foto a článok http://parkcountychiropractic.com/wp-content/uploads/2012/09/Herbal-Treatment-for-Intestinal-Parasites.pdf.

A podle čeho volí silice, které použije? Jestli tedy ten hřebíček (napadlo mne dát kozám hřebíčkovou silici kápnutou do černého čaje (o:) nebo oregano, které se také hodně doporučuje?

peťak napsal(a):
A podle čeho volí silice, které použije? Jestli tedy ten hřebíček (napadlo mne dát kozám hřebíčkovou silici kápnutou do černého čaje (o:) nebo oregano, které se také hodně doporučuje?

Má naštudované účinky silíc. Ale podľa mňa nemá zmysel dávať hocikedy po troche ale tak ako ona raz za určitý interval plnú dávku, mám dojem že dáva raz za dva týždne tú trojkombináciu silice z hrebíčka, škorice a cypresu. V inom týždni dáva oreganovú silicu, ale len jeden deň. Inak oreganovú silicu nekvapkajte do vody, nerozpustí sa zostáva vcelku a vie pekne štípať:) treba zriediť v lyžičke oleja alebo troške alkoholu. Mne nejde do hlavy ten cypress, že by mal protiparazitárny účinok...musím pokukať o ňom viac. Pani ale už nemá problémy ako mala predtým, s parazitmi.
Inak aj s tým tekv. semenom je to tak že nemá zmysle máličko dlhodobo ale v určitých intervaloch jednorazová vyššia dávka(rozumná).

Inak na parasitipedii http://parasitipedia.net/index.php?option=com_content&view=article&id=2391&Itemid=2654
píšu o cesnaku že nezabráni produkcii vajíčok u oblých červov, ale zabráni liahnutiu vajíčok z trusu "It also shows efficacy against Ascarid roundworms, but only as a preventative, because it does not prevent egg production by the worms in the intestine of the host, but only egg hatching in the host's feces. The anthelmintic effect seems to be due to its high sulfur content. It is used locally, mixed with other herbs. It can be mixed with food as fresh garlic or powdered.Parasitipedia ".

Já myslím, že ten cypres (tedy cypřiš?) právě obsahuje hodně taninu, tak pak by to dávalo smysl vzhledem k tomu, co jste posílala o té kombinaci skořice s taninem (o:
Takže oregano dává jen jeden den a tři kapky na kozu? Do lžičky oleje? A to každých 14 dní po celý rok? A ještě jsem si všimla, že na jednom místě v tom textu, co jste mi posílala, psala, že dává kombinaci oregano, skořici a tymián - to že zničí všechny vnější i vnitřní parazity kromě tasemnic, na ty že dává to co jste psala výše... Ale zase z jiného místa vyplývalo, že samotné oregano (kromě tasemnic)... Tak právě v tom začínám mít trochu zmatek... (o: Ale asi tedy zkusím nejdřív samotné oregano (o:.

Myslím, že u toho cypřišku působí především terpeny. Navíc mají prý všechny jehličnany i antibakteriální účinky. Ale třeba to má vymyšlené jinak. Každopádně se všude uvádí, že jsou cypřišky a thuje jedovaté, ale kozy je žerou, jak jen můžou. Terpeny se doporučují jako látky, které vytvářejí prostředí pro parazity nepříznivé. Obsahuje je třeba i bobkový list. Ale to u nás neroste, to je doporučení tak pro Itálii .

peťak napsal(a):
Já myslím, že ten cypres (tedy cypřiš?) právě obsahuje hodně taninu, tak pak by to dávalo smysl vzhledem k tomu, co jste posílala o té kombinaci skořice s taninem (o:
Takže oregano dává jen jeden den a tři kapky na kozu? Do lžičky oleje? A to každých 14 dní po celý rok? A ještě jsem si všimla, že na jednom místě v tom textu, co jste mi posílala, psala, že dává kombinaci oregano, skořici a tymián - to že zničí všechny vnější i vnitřní parazity kromě tasemnic, na ty že dává to co jste psala výše... Ale zase z jiného místa vyplývalo, že samotné oregano (kromě tasemnic)... Tak právě v tom začínám mít trochu zmatek... (o: Ale asi tedy zkusím nejdřív samotné oregano (o:.

To čo som teraz spomínala, tak odčervuje iná osôbka, Claire, to predtým čo som vám preposielala ten rozhovor, to bola Sara J.P. Prepošlem vám potom debatu s Claire:).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že u toho cypřišku působí především terpeny. Navíc mají prý všechny jehličnany i antibakteriální účinky. Ale třeba to má vymyšlené jinak. Každopádně se všude uvádí, že jsou cypřišky a thuje jedovaté, ale kozy je žerou, jak jen můžou. Terpeny se doporučují jako látky, které vytvářejí prostředí pro parazity nepříznivé. Obsahuje je třeba i bobkový list. Ale to u nás neroste, to je doporučení tak pro Itálii .

Áno, silica obsahuje monoterpény min.98% (α -pinén, β-pinén, sabinén, kamfén, silvestrén)
Už som našla aj info že má antihelmintický účinok, takže pani vedela prečo ho dala do tej trojky.

To píšu o monoterpénoch v knihe Handbook of Chemical and Biological Plant Analytical Methods,3 Volume Set o antibakteriálnej aktivite ako písala Marienka, o antihelmintickej a protiplesňovej.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

peťak napsal(a):
Já myslím, že ten cypres (tedy cypřiš?) právě obsahuje hodně taninu, tak pak by to dávalo smysl vzhledem k tomu, co jste posílala o té kombinaci skořice s taninem (o:
Takže oregano dává jen jeden den a tři kapky na kozu? Do lžičky oleje? A to každých 14 dní po celý rok? A ještě jsem si všimla, že na jednom místě v tom textu, co jste mi posílala, psala, že dává kombinaci oregano, skořici a tymián - to že zničí všechny vnější i vnitřní parazity kromě tasemnic, na ty že dává to co jste psala výše... Ale zase z jiného místa vyplývalo, že samotné oregano (kromě tasemnic)... Tak právě v tom začínám mít trochu zmatek... (o: Ale asi tedy zkusím nejdřív samotné oregano (o:.

Tanín v silici nie je:) Inak to bola kombinácia taninu a silice z hrebíčka(eugenol) (Napr. Sara dáva každé 2 týždne 3dni 3kv oreg.silice kotným, nekotným dáva trochu viac.).

moonika napsal(a):
Tanín v silici nie je:) Inak to bola kombinácia taninu a silice z hrebíčka(eugenol) (Napr. Sara dáva každé 2 týždne 3dni 3kv oreg.silice kotným, nekotným dáva trochu viac.).

Tak to jsem se tedy spletla s tím taninem A místo hřebíček jsem ještě omylem napsala skořice... Pardon. A díky (o:.

Ještě jiná zajímavost (o: Koukala jsem, že v Americe se prodávají nějaká bylinková odčervovadla, co se dávají kozám jednou týdně až jednou měsíčně - tady třeba toto obsahuje cayenský pepř, hřebíček, fenykl, zázvor, yzop, diviznu a pelyněk (počítám, že je to směs sušených bylin tedy) - http://www.firmeadowllc.com/store/p91/Herb_Mix_DWorm_A_%E2%84%A2_16_oz_%28parasites%2C_mycoplasma%29.html
Píšou tam k tomu historku paní, co s tím odčervuje v oblasti, kde je hodně červů, a když to postupně řekla dvěma veterinářům, tak ti se jí vysmáli, ale jen do chvíle, kdy si od ní odebrali bobky a po jejich rozboru zjistili, že tam nemá vůbec žádné parazity, což ještě ve své praxi neviděli... No je to historka na stránkách prodejce, tak člověk neví, jak tomu věřit, ale zní to nadějně (o:
Tož bychom tady mohli namíchat nějakou naši účinnou bylinkovou směs, ne?

Ještě si říkám - když se ty esenciální oleje podávají co dva týdny - nevytvoří si na ně ti červi také rezistenci? A na bylinky?

peťak napsal(a):
Ještě jiná zajímavost (o: Koukala jsem, že v Americe se prodávají nějaká bylinková odčervovadla, co se dávají kozám jednou týdně až jednou měsíčně - tady třeba toto obsahuje cayenský pepř, hřebíček, fenykl, zázvor, yzop, diviznu a pelyněk (počítám, že je to směs sušených bylin tedy) - http://www.firmeadowllc.com/store/p91/Herb_Mix_DWorm_A_%E2%84%A2_16_oz_%28parasites%2C_mycoplasma%29.html
Píšou tam k tomu historku paní, co s tím odčervuje v oblasti, kde je hodně červů, a když to postupně řekla dvěma veterinářům, tak ti se jí vysmáli, ale jen do chvíle, kdy si od ní odebrali bobky a po jejich rozboru zjistili, že tam nemá vůbec žádné parazity, což ještě ve své praxi neviděli... No je to historka na stránkách prodejce, tak člověk neví, jak tomu věřit, ale zní to nadějně (o:
Tož bychom tady mohli namíchat nějakou naši účinnou bylinkovou směs, ne?

Mne sa dosť pozdáva táto http://lifeatmennageriefarm.blogspot.sk/2012/05/homemade-herbal-goat-dewormer.html
asi ju urobím, predtým som robila inú zmes podla receptury jednej z austrálskej koziarskej FB skupiny ale chýba mi tam teraz podzemok paprade takže dám pauzu. Inak tá zmes obsahovala o.i aj tie čo ste menovali, kamoška mala v rozbore u kôz vlasovku a trichostrongyla, neriešila to chémiou ale dávala asi 2mes tú zmes a potom robila rozbory vlasovka už nebola žiadna u všetkých ale trichostrongylus tam bol stále, na neho akoby to nefungovalo.

peťak napsal(a):
Ještě si říkám - když se ty esenciální oleje podávají co dva týdny - nevytvoří si na ně ti červi také rezistenci? A na bylinky?

Neviem, otestujeme:).

moonika napsal(a):
Mne sa dosť pozdáva táto http://lifeatmennageriefarm.blogspot.sk/2012/05/homemade-herbal-goat-dewormer.html
asi ju urobím, predtým som robila inú zmes podla receptury jednej z austrálskej koziarskej FB skupiny ale chýba mi tam teraz podzemok paprade takže dám pauzu. Inak tá zmes obsahovala o.i aj tie čo ste menovali, kamoška mala v rozbore u kôz vlasovku a trichostrongyla, neriešila to chémiou ale dávala asi 2mes tú zmes a potom robila rozbory vlasovka už nebola žiadna u všetkých ale trichostrongylus tam bol stále, na neho akoby to nefungovalo.

No to se mi také líbí - a ty složky si zvládáte nasbírat/napěstovat a nasušit nebo někde kupujete? Je to koukám i s křemelinou...

peťak napsal(a):
No to se mi také líbí - a ty složky si zvládáte nasbírat/napěstovat a nasušit nebo někde kupujete? Je to koukám i s křemelinou...

V sezóne z tohoto receptu z linku viem nájsť len palinu a šalvie mám dosť, ostatok musím kúpiť, byliny kupujem na naturway.cz alebo prodejnabylin.cz. Ale chcem najskôr skúsiť len s EO. Palinu dávam tak či tak v sezóne často a veľa.

Tento článok je veľmi dobrý, (nielen o rastlinách s odč. účinkom) je komplexnejší. Dajte si ho keď tak aspoň do prekladača
http://eap.mcgill.ca/agrobio/ab370-04e.htm#BOTANICAL.

Díky za odkaz - článek vypadá opravdu dobře! Já jsem dnes dala všem kozám a ovečkám po čtyřech kapkách oreganového EO v troše olivového oleje do příkrmu a všichni to nadšeně spořádali. Tak jsem zvědavá, jestli se dostaví nějaký efekt - jsou všechny po porodech dost vyhublé a nasadily málo mléka, tak se obávám, že to bude červy (tedy kromě toho, že jsem zřejmě podcenila přikrmování jádrem v těch tuhých mrazeh v lednu)...
Chtěla bych se zeptat - nikde se mi nepodařilo najít, kolik by měl dostat kůň - nepotkala jste někde tu informaci? Díky moc!

peťak napsal(a):
Díky za odkaz - článek vypadá opravdu dobře! Já jsem dnes dala všem kozám a ovečkám po čtyřech kapkách oreganového EO v troše olivového oleje do příkrmu a všichni to nadšeně spořádali. Tak jsem zvědavá, jestli se dostaví nějaký efekt - jsou všechny po porodech dost vyhublé a nasadily málo mléka, tak se obávám, že to bude červy (tedy kromě toho, že jsem zřejmě podcenila přikrmování jádrem v těch tuhých mrazeh v lednu)...
Chtěla bych se zeptat - nikde se mi nepodařilo najít, kolik by měl dostat kůň - nepotkala jste někde tu informaci? Díky moc!

Obdobie okolo pôrodov je najnáročnejšie, ja niektoré odčervujem cca 1-2týždne pred pôrodom, niečím ako albendazol, fenbendazol. Pretože byliny podľa mňa vyžadujú viac času a nechceme aby sa zbytočne vyšťavovali, v tom období je ich imunita najoslabenejšia. (kuknite sliznice) A zbytok roka chcem len prírodne, len treba v tom systém, pravidelnosť.
Ten oreganový dávajte 3dni ako radila Sara. Aký máte?
(je veľa stránok o použití EO u koní, ak nenájdete, večer kuknem ).

No tak musím - ač mne to mrzí - napsat, že oreganová kůra u nás valný účinek zřejmě neměla - dávala jsem jim tři dny po sobě každé 4 kapky, po pár dnech jsem ale zjistila, že další normálně dobrá dojka, která měla původně pořádné vemeno, má podvyživená kůzlátka a vemeno už také splasklo )o:. Ta rodila poslední, už 6 týdnů před porodem dostávala dávky obilí jako při dojení, takže tam to opravdu podceněním výživy v březosti být nemohlo, tak jsem se odhodlala poslat bobky na rozbor (sbírala jsem je cca týden po oreganové kůře) a dnes mi došly výsledky s pěti vykřičníky u eimeria a vajíčka GIN. Sliznice jsem kontrolovala po těch porodech, jak vypadaly vyhuble, a to byly ještě pěkné - ty sliznice - teď jak došly ty výsledky, tak si je asi kozy taky přečetly , a už je to jen slabě růžové )o: No ach jo, tak to si asi teď už nemůžu dovolit experimentovat s bylinkama. Je zajímavé, že to oregano Sara hodně doporučovala na kokcidie, ale tady se to jaksi neprojevilo... Asi to už je moc síla...

Preto ja vravím že v období pôrodu dávam chémiu, vtedy je to sila, oslabená imunita, parazity aj prebudene z hypobiózy aj možno už nové "nazbierané" na pastve. Myslím si že pre začiatok treba dať okolo pôrodov chémiu a potom pravidelne v daných intervaloch podávať aj tie silice alebo byliny. napr. ja dávam raz za dva týždne klinček, cyprus, škoricu jednorázovo, v ďalšom týždni 3dni oreganovú, hľadám si systém, nejaký stred medzi tým čo majú u seba overené tie dve zahraničné chovatelky. Tých 5 výkričníkov ma prekvapuje, som vďačná aj za takúto skúsenosť, každá info sa zíde. Ale ako vravím ja nemyslím že rastliny majú taký radikálny účinok ako chémia takže treba ich najskôr "prečistiť " chémiou a potom to udržovať pravidelným podávaním rastlinných-. Oreg. olej ste dávali 100percentný? /A čo sa týka pľucniviek, tam sa spolieham len na chémiu/.

JO jo, oregano jsme dávali 100%, od Nobilis Tilia - to je česká firma, co dělá kvalitní olejíčky...

Môžem poprosiť o foto bližších údajov z flašky? lebo ten Nobilis Tilia čo som našla ja na nete sa mi nezdá.
Píšu na ňom totiž obsah karvakrolu len 60perc. a kvalitná oreganová silica ho má nad 80perc. Môj má 86perc. Ten karvakrol je na tom práve podstatný. A na kokcídie sa už bežne niekde vo veľkých chovoch dáva regano, to je oreganový olej upravený, to mám na mysli chovy hydiny, nie je to len nejaký úlet.

A tie kokcídie po rozbore s výkričníkmi idete preliečovať teda čím? To sú nejaké prehnané výsledky, divím sa, nie sú vo vlhkej podstielke?

Na lahvičce je: 100% přírodní éterický olej Oregano (dobromysl) origanum vulgare, Rumunsko, igr.:Origanum Vulgare oil, LImonene*, linalool*. * přírodního původu.
Co na kokcidie jde teprve řešit - četla jsem tu i doporučení na ocet do vody, to ale asi nebude na moje vykřičníky. No každopádně, jestli jsem to dobře pochopila, nemusí být okcidie u dospělých takový problém, spíš násldek oslabení, a že prioritně musím řešit ty vajíčka GIN s vykřičníky - to bude asi vlasovka?

Ještě jsem zapomněla - vzorky jsem sbírala různě - část na pastvině, ve výběhu, část i ve chlívku - tam mají vysokou podestýlku, mohlo to být trochu vlhké - myslíte, že to zvedlo výsledky té eimerie? No ale obávám se, že vajíčka GIN to nemohlo ovlivit - ty tam prostě jsou a v podestýlce se asi nenamnožily...

peťak napsal(a):
Na lahvičce je: 100% přírodní éterický olej Oregano (dobromysl) origanum vulgare, Rumunsko, igr.:Origanum Vulgare oil, LImonene*, linalool*. * přírodního původu.
Co na kokcidie jde teprve řešit - četla jsem tu i doporučení na ocet do vody, to ale asi nebude na moje vykřičníky. No každopádně, jestli jsem to dobře pochopila, nemusí být okcidie u dospělých takový problém, spíš násldek oslabení, a že prioritně musím řešit ty vajíčka GIN s vykřičníky - to bude asi vlasovka?

Nemusí to být jen a pouze vlasovka. pokud máte vajíčka GIN s vykřičníky, velké množství červů sežere zvíře i když žádný z nich není vlasovkou. prostě na to, aby se objevily příznaky začervení nebo snížení užitkovosti, vlasovka nepotřebuje vykřičníky. ale s vykřičníkem to zvládnou i kolegové.

kokcidie u dospěláků problémy nedělají, ale kůzlata nebo jehňata vykřičníky klidně zabijí.

prostě odčervit, mimina vykrýt vecoxanem, nejlépe ta zvířata přestěhovat do "čistého", to na kokcidie docela funguje, na červy méně. zopakovat koprologii, případně odčervit znovu a pak si teprve můžete hrát s oreganem.

peťak napsal(a):
Na lahvičce je: 100% přírodní éterický olej Oregano (dobromysl) origanum vulgare, Rumunsko, igr.:Origanum Vulgare oil, LImonene*, linalool*. * přírodního původu.
Co na kokcidie jde teprve řešit - četla jsem tu i doporučení na ocet do vody, to ale asi nebude na moje vykřičníky. No každopádně, jestli jsem to dobře pochopila, nemusí být okcidie u dospělých takový problém, spíš násldek oslabení, a že prioritně musím řešit ty vajíčka GIN s vykřičníky - to bude asi vlasovka?

Prioritne tú vlasovku či čo to je, proste tie hlísty premnožené, ale pri takom množstve kokcídií by som riešila aj tie, lebo tie v takom množstve už vedia narobiť škody, u nás keď sú, tak na 1-3, hento je megačíslo,
A ten olej nemohol podať objektívny výsledok keď je tam tak málo karvakrolu :(.

peťak napsal(a):
Ještě jsem zapomněla - vzorky jsem sbírala různě - část na pastvině, ve výběhu, část i ve chlívku - tam mají vysokou podestýlku, mohlo to být trochu vlhké - myslíte, že to zvedlo výsledky té eimerie? No ale obávám se, že vajíčka GIN to nemohlo ovlivit - ty tam prostě jsou a v podestýlce se asi nenamnožily...

Kokcidie se ve výběhu také nemnoží. ale vysokou vlhkou podestýlku mají rády, protože tam oocysty snadno přežívají. pokud máte vysokou podestýlku a vykřičníky, to je první, na co bych se vrhla. zvířata odčervit, podat léky proti kokcidióze, vystěhovat z chlívku, chlívek vyvézt, nechat vyschnout, prolejt dezinfekcí proti kokcidiím a červům (třeba kokzi des, ale je to fuk jaký, hlavně musí mít účinek na ty kokcidie).

To je na budku.

Inak toto ma veľmi zaujíma či ak dospelé nepreliečite na kokcídie, a zlikvidujete hlísty, ako bude vyzerať stav kokcídii. Lebo mám dojem že to je nejak prepojené, čím viac premnožené parazity tým viac je niekedy aj kokcídií, (pokiaľ je na to vhodné prostredie)? Čo myslíte bodlinka? Lebo si spomínam na známu ktorá ak si to dobre pamätám odčervila kozy dectomaxom a premnožené kokcídie tiež klesli.

Peťák: dajte potom prosím výsledky keď budete robiť kontrolný rozbor :).

moonika napsal(a):
Inak toto ma veľmi zaujíma či ak dospelé nepreliečite na kokcídie, a zlikvidujete hlísty, ako bude vyzerať stav kokcídii. Lebo mám dojem že to je nejak prepojené, čím viac premnožené parazity tým viac je niekedy aj kokcídií, (pokiaľ je na to vhodné prostredie)? Čo myslíte bodlinka? Lebo si spomínam na známu ktorá ak si to dobre pamätám odčervila kozy dectomaxom a premnožené kokcídie tiež klesli.

Ale jo, celé je to spojené imunitním systémem zvířete. Pokud je oslabený jedním parazitem, tak se daří i parazitům jiným.

moonika napsal(a):
Peťák: dajte potom prosím výsledky keď budete robiť kontrolný rozbor :).

Jo j, určitě pošlu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemusí to být jen a pouze vlasovka. pokud máte vajíčka GIN s vykřičníky, velké množství červů sežere zvíře i když žádný z nich není vlasovkou. prostě na to, aby se objevily příznaky začervení nebo snížení užitkovosti, vlasovka nepotřebuje vykřičníky. ale s vykřičníkem to zvládnou i kolegové.

kokcidie u dospěláků problémy nedělají, ale kůzlata nebo jehňata vykřičníky klidně zabijí.

prostě odčervit, mimina vykrýt vecoxanem, nejlépe ta zvířata přestěhovat do "čistého", to na kokcidie docela funguje, na červy méně. zopakovat koprologii, případně odčervit znovu a pak si teprve můžete hrát s oreganem.

Děkuji, Bodlinko, ještě bych se přeptala, čím byste odčervila náš vet mi určitě bude chtít dát Ivomec - je to jeho oblíbenec, říká, že je nejlepší, ale asi by to chtělo změnu řekla bych - co je dobré na ty hlísty? Ještě jednou díky!

Panacur, Aldifal. Ivomec se nemá používat u dojných zvířat v laktaci, pokud je používáno mléko pro lidský konzum. Ochranná lhůta je dlouhá. Musíte odčervit i mláďata, aby jste jim nebudovala rezistenci na účinnou látku v odčervovadle. Pokud nebude k mání na kokcidie Vekoxan (prý je teď problém s distribucí), můžete použít i Toltramax, nebo Zorabel.

Dobrý deň kolegovia - chovatelia kôz. Chcela by som Vás poprosiť o vyplnenie dotazníka týkajucého sa odčervenia kôz. Dakujem pekne :)

https://www.survio.com/survey/d/S6A0Y3A7A1Y0X5U9Q.

roklanka napsal(a):
Panacur, Aldifal. Ivomec se nemá používat u dojných zvířat v laktaci, pokud je používáno mléko pro lidský konzum. Ochranná lhůta je dlouhá. Musíte odčervit i mláďata, aby jste jim nebudovala rezistenci na účinnou látku v odčervovadle. Pokud nebude k mání na kokcidie Vekoxan (prý je teď problém s distribucí), můžete použít i Toltramax, nebo Zorabel.

Vecoxan úplně normálně

farma Rebeka napsal(a):
Dobrý deň kolegovia - chovatelia kôz. Chcela by som Vás poprosiť o vyplnenie dotazníka týkajucého sa odčervenia kôz. Dakujem pekne :)

https://www.survio.com/survey/d/S6A0Y3A7A1Y0X5U9Q.

Výsledky Vaší práce by nás mnohé jistě zajímaly. Můžete nám sem potom třeba dát odkaz, abychom si ji mohli přečíst?

Samozrejme že o výsledkoch budem informovať :).

Nejlépe to řešili nomádi, sebrali stádo, sbalili jurty a odešli o kus dál, parazity tam nechali a jejich zvířata měla k dispozici nekontaminovanou pastvu.

kkamila napsal(a):
Nejlépe to řešili nomádi, sebrali stádo, sbalili jurty a odešli o kus dál, parazity tam nechali a jejich zvířata měla k dispozici nekontaminovanou pastvu.

Zkuste jít k sousedovi, co na to řekne . A dnes už vůbec není nic, co by bylo všech (nemyslím to jako komunisti, ale něco jako území všech - všemi užívané, ale nevlastněné).

Http://www.wormx.info/pinebark o tom ako sa u "oranžovej"skupiny(zvieratá na 6 farmách v Alabame ktorým podávali denne prášok z borovicovej kôry) znížili množstvá vajíčok GIN v truse, takisto aj oocýst kokcídií v porovnaní s druhou skupinou ktorá ich nedostávala.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

moonika napsal(a):
Http://www.wormx.info/pinebark o tom ako sa u "oranžovej"skupiny(zvieratá na 6 farmách v Alabame ktorým podávali denne prášok z borovicovej kôry) znížili množstvá vajíčok GIN v truse, takisto aj oocýst kokcídií v porovnaní s druhou skupinou ktorá ich nedostávala.

Už to konečně taky někoho napadlo. Díky, Moniko, teď už si nepřipadám jako blázen, když kozám tahám po Vánocích stromečky, teď větve z poraženého smrku a od sousedů borovice.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Už to konečně taky někoho napadlo. Díky, Moniko, teď už si nepřipadám jako blázen, když kozám tahám po Vánocích stromečky, teď větve z poraženého smrku a od sousedů borovice.

A po Vánocích u stromečků nehrozí potraty?

moonika napsal(a):
Http://www.wormx.info/pinebark o tom ako sa u "oranžovej"skupiny(zvieratá na 6 farmách v Alabame ktorým podávali denne prášok z borovicovej kôry) znížili množstvá vajíčok GIN v truse, takisto aj oocýst kokcídií v porovnaní s druhou skupinou ktorá ich nedostávala.

Díky moc, Moniko, jste poklad, jak všechno studujete a sdílíte! Po dalším rozboru (pokud nebudou kozy čisté) zkusím nasadit borovici a uvidíme, co to udělá (o: T
eď dělám malý pokus s křemelinou - hermouš, co ho máme, dostal jen křemelinu, jedna koza jen Aldifal a ostatní obojí - tak jsem zvědavá na výsledky rozborů - asi počkám ještě týden, abych dala i křemelině dost času Ale borovice se mi líbí víc - je místní a není fosilní (o:
Ještě zvažuji koupit tuto knihu jako další inspiraci: http://www.firmeadowllc.com/store/p10/Book_-_The_Accessible_Pet%2C_Equine_and_Livestock_Herbal_SIGNED%21.html.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Už to konečně taky někoho napadlo. Díky, Moniko, teď už si nepřipadám jako blázen, když kozám tahám po Vánocích stromečky, teď větve z poraženého smrku a od sousedů borovice.

Už som tu kedysi písala o takej štúdii kde dávali jednej skupine lucerkou, inej krmivo s podielom dubových halúzok, inej s podielom borovicového ihličia a bolo tam výrazné zlepšenie, najväčšie u borovice, ale aj u dubu to bolo pekné(bolo to u kokcídií). Ja som tiež celú zimu dávala smrekové haluze, v zime ich milujú.

A borovicu tu v tejto súvislosti veľmi radil aj Starý bača, nie je to novinka, len som to chcela potvrdiť aj tou štúdiou z wormx:).

peťak napsal(a):
A po Vánocích u stromečků nehrozí potraty?

U kráv sa uvádza to riziko, kvôli akejsi kyseline (isocupressic acid)ktorú borovica obsahuje, ale museli by to kravy žrať v určitom období brezosti(neskoršej), Tú kyselinu obsahuje aj borievka a iné. Píšu že u kôz sa to nestáva ale aj tak by som bola u borovice v brezosti trochu opatrná.
https://www.ars.usda.gov/pacific-west-area/logan-ut/poisonous-plant-research/docs/ponderosa-pine-pinus-ponderosa/.
(knižka vyzerá dobre:).

peťak napsal(a):
A po Vánocích u stromečků nehrozí potraty?

Nikdy se mi to nestalo. Někdy mám pocit, že čím víc člověk do něčeho šťourá, tím je to horší. Takže to nechávám na kozách a jediná opravdu nebezpečná rostlina, kterou jsem poznala, je tis. Ale taky ho žerou jen mláďata, prostě malí blbečci, kteří si nedají od starých říct. Třeba vratič je teratogenní, ale březí koza ho nesežere, kdežto kozel klidně. A seno z vratiče žerou všichni, rádi a bez problémů. Prostě - dejme jim na výběr, oni vědí, co mají žrát.

Ovcím i kozám jsme v průběhu zimy dávali větve z borovice (všechny byly březí), ale samozřejmě s rozumem, cca 3x za měsíc pár větví, taky se po nich mohly utlouct, první sežraly jehličí, pak i kůru (jen kozy). Spíš se bojím tújí, mají okolo nich teď mobilní ohradu, staré to nežerou, ale mláďata to láká a snaží se k nim přes pletivo dostat, popř. zkouší žrát i opadané kousky tújí, které jim do ohrady spadnou. Snad je to nebude moc dlouho bavit, trávy teď mají habaděj a oni radši zkouší nesmysly..

janau. napsal(a):
Ovcím i kozám jsme v průběhu zimy dávali větve z borovice (všechny byly březí), ale samozřejmě s rozumem, cca 3x za měsíc pár větví, taky se po nich mohly utlouct, první sežraly jehličí, pak i kůru (jen kozy). Spíš se bojím tújí, mají okolo nich teď mobilní ohradu, staré to nežerou, ale mláďata to láká a snaží se k nim přes pletivo dostat, popř. zkouší žrát i opadané kousky tújí, které jim do ohrady spadnou. Snad je to nebude moc dlouho bavit, trávy teď mají habaděj a oni radši zkouší nesmysly..

Tuje problémy nedělají, kozy je sežerou včetně kůry a pochutnávají si. Už jsem tu psala, že se někde píše, že thujon je jedovatý např. pro koně. Ale podle zkušenosti můžu napsat, že přírodní plemena koní si na tuji pošmáknou a nic jim není. Kozy jsou také většinou díky Bohu ještě dost přírodní, zvládnou toho dost.
I v té tuji jsou látky, které trávení podporují a pročišťují.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tuje problémy nedělají, kozy je sežerou včetně kůry a pochutnávají si. Už jsem tu psala, že se někde píše, že thujon je jedovatý např. pro koně. Ale podle zkušenosti můžu napsat, že přírodní plemena koní si na tuji pošmáknou a nic jim není. Kozy jsou také většinou díky Bohu ještě dost přírodní, zvládnou toho dost.
I v té tuji jsou látky, které trávení podporují a pročišťují.

Teď máme u tují ovce, ale to bude asi stejné jako s kozami, že ano..

Já přestala větve dávat protože jsem měla dojem že s větvemi jsem si do ovčína donesla kloše, takže jedny parazity zrušíme a druhé tam šoupnem?

Vratič je úžasná bylina, znáte tu pohádku s Luckou Vondráčkovou jako neposlušnou vílou?
Ale EÚdáva za vratič nesnáší a dává za něj pokuty.

kkamila napsal(a):
Já přestala větve dávat protože jsem měla dojem že s větvemi jsem si do ovčína donesla kloše, takže jedny parazity zrušíme a druhé tam šoupnem?

Nosíme vetvy z rôznych miest, nikdy sme si s nimi kloše nedoniesli.

Kdoví jestli jsem si je přinesla, oni ty mrch mohli taky doletět samy, mají prej v určitém stádiu křídla.

Tak nám přišly výsledky z kontrolního rozboru po odčervení a nic moc. Měli jsme vajíčka GIN na vykřičníky, případně na 4 křížky - většině stáda jsme dali Aldifal, plus potom křemelinovou kůru, jednomu hermoušovi jen křemelinovou kůru a jedné koze jen Aldifal. U většiny stáda a u hermouše to šlo dolů o jeden stupeň (z vykřičníků na 4 křížky, ze čtyř křížků, které měl hermouš před kůrou, na tři křížky), u kozy, co dostala jen Aldifal, to zůstalo na 4 křížkách. No takže křemelina má lepší skóre než Aldifal, ale pořád ne zrovna dobré U Aldifalu jsme asi možná poddávkovali si myslím - nebo to kozy vyplivaly, nebo na něj mají rezistenci, i když jsme ho asi ještě nepoužívali nebo jenom kdysi..
Myslíte, že se čtyřmi křížky má cenu experimentovat s bylinami nebo máme dát ten Panacur a až pak se pustit do pravidelné bylinné preventivní protičerví péče? Vážně už mne nebaví zamořovat si pastviy odčervováky, ale s červy mi zase kozy jaksi nedojí... Ach jo...

Ako dlho sú po tom aldifale? no s výkričníkmi a 4 + aj po aldifale by som použila inú chémiu a keď zaberie tak potom pravidelne byliny. Ja keď som dávala aldifal, podla dávok čo radili vetky Svobodová, Vernerová v Zpravodaji SCHOK tak to vyšlo cca 48ml(24+24 po 12h) na deň na 60kg kozu u aldifalu 2,5perc.

Pozor, když je rezistence na aldifal, často je spojená s rezistencí na panacur.

peťak napsal(a):
Tak nám přišly výsledky z kontrolního rozboru po odčervení a nic moc. Měli jsme vajíčka GIN na vykřičníky, případně na 4 křížky - většině stáda jsme dali Aldifal, plus potom křemelinovou kůru, jednomu hermoušovi jen křemelinovou kůru a jedné koze jen Aldifal. U většiny stáda a u hermouše to šlo dolů o jeden stupeň (z vykřičníků na 4 křížky, ze čtyř křížků, které měl hermouš před kůrou, na tři křížky), u kozy, co dostala jen Aldifal, to zůstalo na 4 křížkách. No takže křemelina má lepší skóre než Aldifal, ale pořád ne zrovna dobré U Aldifalu jsme asi možná poddávkovali si myslím - nebo to kozy vyplivaly, nebo na něj mají rezistenci, i když jsme ho asi ještě nepoužívali nebo jenom kdysi..
Myslíte, že se čtyřmi křížky má cenu experimentovat s bylinami nebo máme dát ten Panacur a až pak se pustit do pravidelné bylinné preventivní protičerví péče? Vážně už mne nebaví zamořovat si pastviy odčervováky, ale s červy mi zase kozy jaksi nedojí... Ach jo...

Vymydlit a poridit kravky :).

Ešte ma k pôvodnej téme napadlo, že tie EO by stálo za to podávať v tekutine, nie v príkrme, aby sa čosi dostalo aj priamo do slezu. A podať súčasne s niečím čo stimuluje reflex pažerákového žľabu (NaCl, sóda... musím zistiť viac). Skúsim to tak.
Samotné EO nie sú síce vo vode rozpustné ale ľahko sa rozpustia v troške alkoholu(ako mi tu dávnejšie poradili:), napr v lyžici piva mám overené, a potom sa to už ľahko rozpustí aj vo vode.

moonika napsal(a):
Ako dlho sú po tom aldifale? no s výkričníkmi a 4 + aj po aldifale by som použila inú chémiu a keď zaberie tak potom pravidelne byliny. Ja keď som dávala aldifal, podla dávok čo radili vetky Svobodová, Vernerová v Zpravodaji SCHOK tak to vyšlo cca 48ml(24+24 po 12h) na deň na 60kg kozu u aldifalu 2,5perc.

Hm, no tak já se spolehla na veta a ten mi dal 20 ml na kozu (ještě jsem ho upozorňovala, že kozy potřebují vyšší dávku než ovce a on říkal že jasně...)... jsou dva týdny po tom Aldifalu... Tak pokud jsme tímto vytvořili rezistenci a tím pádem už jsou červi rezistentní i na Panacur, o Ivomecu nemluvě (ten jsme dostali několik minulých let po sobě, dost možná také poddávkovaný), tak už nám možná stejně nic než byliny a EO nezbývá, ne? (o:...Leda Mastňáčkův návrh a do toho nejdu (o:...A stejně - krávám červi nevadí?

moonika napsal(a):
Ešte ma k pôvodnej téme napadlo, že tie EO by stálo za to podávať v tekutine, nie v príkrme, aby sa čosi dostalo aj priamo do slezu. A podať súčasne s niečím čo stimuluje reflex pažerákového žľabu (NaCl, sóda... musím zistiť viac). Skúsim to tak.
Samotné EO nie sú síce vo vode rozpustné ale ľahko sa rozpustia v troške alkoholu(ako mi tu dávnejšie poradili:), napr v lyžici piva mám overené, a potom sa to už ľahko rozpustí aj vo vode.

To zní jako dobrý nápad.. Možná i proto u nás to oregano má efekt u kůzlat, kterým ho dáváme rovnou do tlamky a možná jde tedy přímo do slézu (?), zatímco když jsem ho dala kozám ve žrádle, tak tolik neúčinkoval...

Záleží aj ná dávke, pár kvapiek pre kozľa je veľmi vysoká dávka. A neviem koľko, ako často dávate toho oreganového. Ja sa chystám v stredu vziať bobky na rozbor po cca 5týž podávaní (striedam vždy po týždni buď 3dni oreg. alebo jeden deň trojkombináciu). Tak som zvedavá. A kamoške som poslala tú trojkomb. a ide to skúsiť, urobila rozbor pred a cca po 5-6týž. urobí ďalší rozbor, nech vieme ako to funguje. Ona bude dávať priamo do úst cca tak ako som písala vyššie, tak od jej výsledkov si sľubujem viac, ako od keď sa to dáva "do bachora".

peťak napsal(a):
Hm, no tak já se spolehla na veta a ten mi dal 20 ml na kozu (ještě jsem ho upozorňovala, že kozy potřebují vyšší dávku než ovce a on říkal že jasně...)... jsou dva týdny po tom Aldifalu... Tak pokud jsme tímto vytvořili rezistenci a tím pádem už jsou červi rezistentní i na Panacur, o Ivomecu nemluvě (ten jsme dostali několik minulých let po sobě, dost možná také poddávkovaný), tak už nám možná stejně nic než byliny a EO nezbývá, ne? (o:...Leda Mastňáčkův návrh a do toho nejdu (o:...A stejně - krávám červi nevadí?

Vet aj tak dal trochu viac ako pre ovcu, ale čo z toho, keď stále málo...
Ja sa spolieham len na tú tabuľku spomínanú. Admin písal, že kopčiť ju sem nemôžem, tak ju teda aspoň prepíšem konečne, pokúsim sa dnes, dám to samostatne, a prepojím aj s témou o začervení. No však skúste napríklad eprizero. (mám kontakt na chovateľku ktorá musela kúpiť litrovku a má len tri kozy, určite vám odpredá).

Pekná štúdia in vivo na ovciach, podávala sa palina ročná Artemisia annua, ktorá je známa obsahom artemisininu, ten má antihelmintický účinok http://www.academicjournals.org/journal/JMPR/article-full-text-pdf/639A8F162816
Porovnávali sa skupina ktorej bol podaný levamisol, skupina ktorej bola podaná palina ročná: jednej skupine dávka 0,2perc. živej váhy a druhej 0,4perc. živej váhy ovce. Samozrejme u levamisolu bola účinnosť radikálnejšia oproti paline, ale keď si vezmete že u paliny šlo len o jednerázové podanie, napr na 60kg kus buď 120 alebo 240g paliny, tak ten výsledok vôbec nie je zlý.

Https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2989329/figure/F3/ pekná tabuľka kde je porovnaný obsah artemisinínu v listoch, stonkách, kvetoch a koreni u 17 druhov palín.

Ešte o účinku etanolového extraktu paliny pravej (artemisia absinthium) voči vlasovke u oviec
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304401708006079.

Mooniko, prosím, ta trojkombinace proti tasemnicím (cypřiš, hřebíček, skořice) se dává jednorázově a znovu po dvou týdnech nebo taky třeba tři dny po sobě jako oregano? A kolik kapek od každého na kozu dáváte? Díky!

peťak napsal(a):
Mooniko, prosím, ta trojkombinace proti tasemnicím (cypřiš, hřebíček, skořice) se dává jednorázově a znovu po dvou týdnech nebo taky třeba tři dny po sobě jako oregano? A kolik kapek od každého na kozu dáváte? Díky!

Ja to dávam jednorazovo, a po týždni pauzy zas 3dni oreganovú.

A dáváte od každého jednu kapku? Díky!

peťak napsal(a):
A dáváte od každého jednu kapku? Díky!

Klinček 3+ cyprus 2+ škorica 2.

Vcera jsem nasel u moji novy ovecky v bobku clanky tasemnice. Takze hned jak sezenu otruby, tak zacne dalsi kremelinova kura. Jeste vcera jsem byl na vazkach jestli ji nedat odcervovak, ale rozmyslel jsem si to. Lonsky jehnice to zvladly tak tahle musi taky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vcera jsem nasel u moji novy ovecky v bobku clanky tasemnice. Takze hned jak sezenu otruby, tak zacne dalsi kremelinova kura. Jeste vcera jsem byl na vazkach jestli ji nedat odcervovak, ale rozmyslel jsem si to. Lonsky jehnice to zvladly tak tahle musi taky.

A skúšali ste aj tie EO potom? Lonske ovečky minulý rok zvládli bez chémie?

Jen berana ale jak jsem pak psal bylo to vaznejsi tak dostal panacur. Pak uz jsem mu EO nedaval. Ty lonsky meli taky panacur ale po mesici znovu clanky, tak jsem to uz neopakoval a dostaly kremelinu a dobry doted. Ty EO ale na tasemnici nejsou nebo jo?

Jeste premejslim nad tou modrou skalicej...

Prosím vás, máte niekto informácie alebo skúsenosti o antiparazitárnych účinkoch kurkumy u kôz? Môže sa vôbec podávať? :).

Ja som ju občas dávala. Ale nachladnutej koze, nie ako odčervenie... ale myslím že sa uvádzala ako antikokcidikum(neviem či nie u hydiny).

Zaujímavá vec. Mala som po pôrode schudnutú jednu kozu, takú čo je náchylnejšia na parazity, ale povedala som si že to skúsim zvládnuť prírodne, dávala som EO a jeden čas dosť paliny estragon. Pred tromi týždňami mi prišiel prvý výsledok rozboru, -Nič, ani Ň :D ale moje kozy vždy mali minimálne nejaké kokcídie+nejaké GIN, tak som tomu nejak nemohla uveriť a skúsila som včera dať zas bobky tej kozy na rozbor( koza inak už posledný mesiac zmocnela, srsť pekná, nádoj krásny) a dnes mi na mail prišiel tento výsledok

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

moonika napsal(a):
Zaujímavá vec. Mala som po pôrode schudnutú jednu kozu, takú čo je náchylnejšia na parazity, ale povedala som si že to skúsim zvládnuť prírodne, dávala som EO a jeden čas dosť paliny estragon. Pred tromi týždňami mi prišiel prvý výsledok rozboru, -Nič, ani Ň :D ale moje kozy vždy mali minimálne nejaké kokcídie+nejaké GIN, tak som tomu nejak nemohla uveriť a skúsila som včera dať zas bobky tej kozy na rozbor( koza inak už posledný mesiac zmocnela, srsť pekná, nádoj krásny) a dnes mi na mail prišiel tento výsledok

To je krásné. Když mají kozy možnost, zvládnou to, a Vy jim v tom pomáháte. To je dobrý pocit, že? Můžete nám konkrétně napsat, jak jste u ní postupovala?
Z trochu jiného soudku: Včera jsem objevila na kraji jednoho pole obrovskou plochu hustě porostlou mléčem. Kozy byly jak kobylky, jak se na to vrhly a o nic jiného se nezajímaly. Mléč je prý mírně jedovatý, u ptáků (exoti) může způsobit úhyn i jedna rostlina.
Jeden kozel mi žere i pryšec, když ho někde najde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je krásné. Když mají kozy možnost, zvládnou to, a Vy jim v tom pomáháte. To je dobrý pocit, že? Můžete nám konkrétně napsat, jak jste u ní postupovala?
Z trochu jiného soudku: Včera jsem objevila na kraji jednoho pole obrovskou plochu hustě porostlou mléčem. Kozy byly jak kobylky, jak se na to vrhly a o nic jiného se nezajímaly. Mléč je prý mírně jedovatý, u ptáků (exoti) může způsobit úhyn i jedna rostlina.
Jeden kozel mi žere i pryšec, když ho někde najde.

Som rada :) dávala som 3kombináciu EO (hrebíček, cyprus, škorica 3+2+2kv.) Je to drobná koza, väčšia by potrebovala asi trochu vyššiu dávku, týždeň pauza a potom zas oreganový EO 3dni a zas pauza týždeň a tak dokola a tú palinu estragon, aj palinu obyčajnú, ale najmä palinu estragon lebo tá ma oveľa viac artemisinu+konáre, ale tie sú klasika, tak neviem. Ale napr kamoške to čo sa týka GIN nezabralo na nejakého tristrongylusa, má nejakého odolného na ktorého jej už aj chémia veľmi slabo zaberá. A vyzerá to že ani na vypudenie pásomnice to nestačí, známa to testuje na kozlatách zatiaľ bez valného efektu.

A nezkoušel jste někdo na odčervení listy křenu?Nasekat je a podat je zvířatům do žrádla.

Máří napsal(a):
A nezkoušel jste někdo na odčervení listy křenu?Nasekat je a podat je zvířatům do žrádla.

Tie dávam bežne celé, majú ich radi, to skôr koreň.

Aj mrlík biely si nasušte, tiež má antihelmintický účinok (Chenopodium album) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17826017.

Toto vyzerá zaujímavo pre tých čo sa nemajú čas a chuť babrať s robením vlastných zmesi http://www.centrumkrmiv.cz/product/paraclean-1439/. Zloženie: Více než 10 rostlin známých jejich odpuzujícím účinkem: pískavice, pelyněk pravý, kapraď samec, pelyněk cicvárový, mateřídouška, tykev, fenykl, vratič.

Jak jsem to tu pročítala, tak právě rostliny, které jsou udávané jako jedovaté mají odčervovací schopnosti. Znamená to, že nevadí, když jdou volně přístupné na pastvině? Zajímal by mě konkrétně lilek černý a ostrožka stračka. Zatím co lilku si kozy ani ovce moc nevšímají (když ho potkám tak ho vytrhávám), na ostrožku se vrhly s náramnou chutí. Znamená to, že se prostě jen chtějí přirozeně odčervit nebo se tak můžou i přiotrávit? Budou vědět kdy přestat? Děkuji za odpověď.

Bude-li tam i něco jiného, budou vědět, kdy mají dost. U nás ostrožku žerou jen sušenou, lilek vůbec ne. Některá ochutná, ale většina jen čuchne a jde dál. K té jedovatosti: nejedná se jen o odčervovací schopnosti, ale vlastně obecně (i u lidí) je to tak, že většinou jedovatá rostlina v malém množství léčí, ve větším otráví. Ale kozy znají obvykle svou míru. Ale pozor, kůzlata ne.

Tak nám pomohla dvoutýdenní oreganová kůra (5 kapek silného řeckého oreganového olejíčka ráno a večer) snížit eimerii (kokcidie) ze čtyř křížků na 1 -2 a strongylidy ze tří křížků také na 1 - 2. Trápili jsme se s nimi už od jara...

Ono jde asi o to trvale ty potvůrky korigovat. Jak to na diskuzích čtu tak odčervuju ani o tom nevím.
Jen jim nosím to co žerou .
DA.

Jj ide to, len treba stále dlhodobo dodávať prírodné odčervováky, je ich na výber dosť v prírode+ tie EO. Nejaké občasné podanie ale nič nevyrieši - u silne začervenej novej kozy, prípadne ak sú na zamorenej pastvine vôbec. Pri menšom počte kôz sa to dá.

Https://dl.sciencesocieties.org/publications/meetings/download/pdf/2015am/92027.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že u toho cypřišku působí především terpeny. Navíc mají prý všechny jehličnany i antibakteriální účinky. Ale třeba to má vymyšlené jinak. Každopádně se všude uvádí, že jsou cypřišky a thuje jedovaté, ale kozy je žerou, jak jen můžou. Terpeny se doporučují jako látky, které vytvářejí prostředí pro parazity nepříznivé. Obsahuje je třeba i bobkový list. Ale to u nás neroste, to je doporučení tak pro Itálii .

Mně cypřiše a zeravy kozy nežerou. Předkládal jsem jim to i v odrůdách. Možná v zimě až budou doma z pastvy.
Borovic (Pin.s.) do jara sluply 150, to jim jelo. O smrk byl zájem menší.
Bobkový list mi vozí holanďani, tak ho dám kozám ať to nemám v polívce.

dad napsal(a):
Mně cypřiše a zeravy kozy nežerou. Předkládal jsem jim to i v odrůdách. Možná v zimě až budou doma z pastvy.
Borovic (Pin.s.) do jara sluply 150, to jim jelo. O smrk byl zájem menší.
Bobkový list mi vozí holanďani, tak ho dám kozám ať to nemám v polívce.

A v pohode, žiadna nepotratila? (u kráv keď to konzumujú v určitom období brez. vedia borovice vyvolať potrat, u kôz je vraj oveľa menšie riziko).

moonika napsal(a):
A v pohode, žiadna nepotratila? (u kráv keď to konzumujú v určitom období brez. vedia borovice vyvolať potrat, u kôz je vraj oveľa menšie riziko).

U mně v pořádku. Dostávali průběžně jak oholily kůru z předešlé várky. Měli to od prosince do března. Rodily v únoru. Na termín plus dva dny. Časy porodů odpovídali předchozím.
Borovice lesní z vlastní zahrádky, průměrná výška tři metry.
Jarní koprolka vše negativní. V létě po dovozu nového plemeníka a potírání problémů po dovozu se objevila vlasovka na jeden x. Další vyšetření trusu plánuju na březen duben při přechodu na zelené. Do jara snad seženu další jehličí nebo dub. Z domu budou jen větve z ovocných stromů a česnek.
U dubu používám naše druhy. Ještě mám možnost dubu červeného (Que.rubra) ale prý má nežádoucí účinky(bez bližší specifikace). Je to pravda ?
Jaké je to určité období u krav ? Zbláznil jsem se a zařizuju box pro menší plemeno tura (Dexter, Jersey). Jsou nějaké další závažné problémy společného chovu ? Z mládí si nic nepamatuji a tak mně napadá jen individualita jednotlivých zvířat ve stádě a společné choroby a škůdci.
Kozy a odchovy se zákazníkům vždy zamlouvaly. Jen se jim nechtějí platit peníze. Prodávám na váhu 50 až 60 korun v živom podle stáří kůzlat a podle vlastní potřeby a uvážení.

dad napsal(a):
U mně v pořádku. Dostávali průběžně jak oholily kůru z předešlé várky. Měli to od prosince do března. Rodily v únoru. Na termín plus dva dny. Časy porodů odpovídali předchozím.
Borovice lesní z vlastní zahrádky, průměrná výška tři metry.
Jarní koprolka vše negativní. V létě po dovozu nového plemeníka a potírání problémů po dovozu se objevila vlasovka na jeden x. Další vyšetření trusu plánuju na březen duben při přechodu na zelené. Do jara snad seženu další jehličí nebo dub. Z domu budou jen větve z ovocných stromů a česnek.
U dubu používám naše druhy. Ještě mám možnost dubu červeného (Que.rubra) ale prý má nežádoucí účinky(bez bližší specifikace). Je to pravda ?
Jaké je to určité období u krav ? Zbláznil jsem se a zařizuju box pro menší plemeno tura (Dexter, Jersey). Jsou nějaké další závažné problémy společného chovu ? Z mládí si nic nepamatuji a tak mně napadá jen individualita jednotlivých zvířat ve stádě a společné choroby a škůdci.
Kozy a odchovy se zákazníkům vždy zamlouvaly. Jen se jim nechtějí platit peníze. Prodávám na váhu 50 až 60 korun v živom podle stáří kůzlat a podle vlastní potřeby a uvážení.

Červený má vyšší obsah tanínu, preto aj tie červíky čo bežne "vŕtajú" v žaluďoch, vraj v žaluďoch červeného nebývajú. Kamoška kozy kŕmi žaluďmi z červeného dubu a v pohode, akurát im to nedáva ad libidum. S červeným by som bola trochu opatrnejšia, dávala by som ale po troche
U kráv je tá borovica nebezpečná v treťom trimestri, môže za to spomínaná kyselina, najviac sa spomína Pinus ponderosa, obsah kyseliny v druhoch kolíše(viac info k tomu tu http://ucanr.edu/sites/UCCE_LR/files/151746.pdf alebo https://cals.arizona.edu/arec/sites/cals.arizona.edu.arec/files/publications/31%20pineneedleabortion01.pdf ).

moonika napsal(a):
Červený má vyšší obsah tanínu, preto aj tie červíky čo bežne "vŕtajú" v žaluďoch, vraj v žaluďoch červeného nebývajú. Kamoška kozy kŕmi žaluďmi z červeného dubu a v pohode, akurát im to nedáva ad libidum. S červeným by som bola trochu opatrnejšia, dávala by som ale po troche
U kráv je tá borovica nebezpečná v treťom trimestri, môže za to spomínaná kyselina, najviac sa spomína Pinus ponderosa, obsah kyseliny v druhoch kolíše(viac info k tomu tu http://ucanr.edu/sites/UCCE_LR/files/151746.pdf alebo https://cals.arizona.edu/arec/sites/cals.arizona.edu.arec/files/publications/31%20pineneedleabortion01.pdf ).

Moc děkuju.
Žaludy kozám nesbírám, to mají děti do školy. Naše kozy plody nežerou. Jen listí a větvičky do průměru tužky.
Ponderosu, nigru a ostatní druhy kozy moc nechtějí, to lesní jim šmakuje.
Angličtina mi nic neříká, snad překladače neudělají moc chyb a já správně porozumím textu. Ještě že to není dlouhé .
Ještě jednou děkuji.
David.

dad napsal(a):
Moc děkuju.
Žaludy kozám nesbírám, to mají děti do školy. Naše kozy plody nežerou. Jen listí a větvičky do průměru tužky.
Ponderosu, nigru a ostatní druhy kozy moc nechtějí, to lesní jim šmakuje.
Angličtina mi nic neříká, snad překladače neudělají moc chyb a já správně porozumím textu. Ještě že to není dlouhé .
Ještě jednou děkuji.
David.

Proste v treťom trimestri u kráv žiadnu borovicu, u nich je to iné ako u kôz:) takisto aj jalovec napríklad tú kyselinu obsahuje.
Nie je začo:).

moonika napsal(a):
Proste v treťom trimestri u kráv žiadnu borovicu, u nich je to iné ako u kôz:) takisto aj jalovec napríklad tú kyselinu obsahuje.
Nie je začo:).

Ale je.
Dobrá a dobře míněná rada nad zlato.
Právě testuju Que. rubra. Snad to zvládnu nadávkovat. Než jsem všechno složil tak už koukali přes plot jestli nedostanou přidáno.

Já se spoléhám na ně samotné. Nejlíp vědí, co smějí a co ne a kolik čeho. To se mi právě na kozách líbí, že jsou tak společenské k lidem, kočkám, psům aj. a přitom mají stále své přirozené chování, jen tak něco nesežerou, co by jim ublížilo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se spoléhám na ně samotné. Nejlíp vědí, co smějí a co ne a kolik čeho. To se mi právě na kozách líbí, že jsou tak společenské k lidem, kočkám, psům aj. a přitom mají stále své přirozené chování, jen tak něco nesežerou, co by jim ublížilo.

Ideál je keď si to nachádzajú sami na pastve, v lese a pod., tam si "zobnú z toho, tam z iného... ale ked sa im to nosí tak musí byť človek opatrnejší.

moonika napsal(a):
Ideál je keď si to nachádzajú sami na pastve, v lese a pod., tam si "zobnú z toho, tam z iného... ale ked sa im to nosí tak musí byť človek opatrnejší.

Jo, to je určitě pravda, ty moje potvory mají kombinaci: donesené i na pastvě za pochodu, takže asi ideál .

Mám dotaz na bylinkáře:
Dnes jsme objevili kupu jmelí na zemi pod stromem. Nenechala jsem ovce to sežrat, přesto že jim to chutnalo. Je to pro ně jedovaté? Zatím jsem se s tím nesetkala. Nebo případně může to být nějak prospěšné?

Bekkky napsal(a):
Mám dotaz na bylinkáře:
Dnes jsme objevili kupu jmelí na zemi pod stromem. Nenechala jsem ovce to sežrat, přesto že jim to chutnalo. Je to pro ně jedovaté? Zatím jsem se s tím nesetkala. Nebo případně může to být nějak prospěšné?

Kľudne im ho dávajte po troche každý deň, v normálnych množstvách je prospešné, pohľadajte si na nete o jeho účinkoch.( (niekde strašia že môže stimulovať maternicu(u ľudí) tak kotným pre istotu len trošku, ale inak sa spomína že sa dávalo niekde bežne v zime ovciam ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se spoléhám na ně samotné. Nejlíp vědí, co smějí a co ne a kolik čeho. To se mi právě na kozách líbí, že jsou tak společenské k lidem, kočkám, psům aj. a přitom mají stále své přirozené chování, jen tak něco nesežerou, co by jim ublížilo.

Já vzpomínám jak mi koza blila po sedačkách v autě poté co oholila rhododendron co mi přivezli pro zákazníka z německa. Spolehnout se můžeme asi jen na běžné rostliny co kozy znají a přijdou s nimi do styku. S každou novinkou opatrně a pomalu.

moonika napsal(a):
Ideál je keď si to nachádzajú sami na pastve, v lese a pod., tam si "zobnú z toho, tam z iného... ale ked sa im to nosí tak musí byť človek opatrnejší.

O lese si můžu nechat jen zdát. Tady jediná volná půda jsou zatím volné stavební parcely. Ne všichni majitelé parcel souhlasí s pasením. Měšťákům bobek smrdí. Udržovat zadarmo a ještě se nechat honit - už mně to občas nebaví .

dad napsal(a):
Já vzpomínám jak mi koza blila po sedačkách v autě poté co oholila rhododendron co mi přivezli pro zákazníka z německa. Spolehnout se můžeme asi jen na běžné rostliny co kozy znají a přijdou s nimi do styku. S každou novinkou opatrně a pomalu.

Nejspíš ano, ale mají velkou vnímavost. Možná je také důležité, aby měly možnost porovnání a výběru a mohly využít zkušeností starších koz. Nevím, jak by se chovala jedna, možná i jen dvě kozy, obzvlášť stejně staré. Ty nemají takovou možnost své přirozené schopnosti využít, protože prostě žijí trochu nepřirozeně už tím, že nemají stádo ke sdílení. Ale nic, co píšu, nemusí být pravidlem, každá je jiná, i jejich podmínky k životu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejspíš ano, ale mají velkou vnímavost. Možná je také důležité, aby měly možnost porovnání a výběru a mohly využít zkušeností starších koz. Nevím, jak by se chovala jedna, možná i jen dvě kozy, obzvlášť stejně staré. Ty nemají takovou možnost své přirozené schopnosti využít, protože prostě žijí trochu nepřirozeně už tím, že nemají stádo ke sdílení. Ale nic, co píšu, nemusí být pravidlem, každá je jiná, i jejich podmínky k životu.

Tohle dobře funguje u stad, která jsou vybudovaná například že 4 matek a jsou tam rodiny. Jakmile jsou zvířata nakoupena po různu, nebo je to více plemen, už se to tvoří podstatně hůře. Kdo si vybuduje stádo sám, má pak méně práce na pastvě i ve stáji, zvířata jsou soudržná a hned se pozná, když je něco v nepořádku, onemocnění, nebo bahněni. Případní příchozí nováčci to pak ale mají hodně těžké.

No a s tím jmelím jsem opravdu na vážkách, už bahnime a je hodně vysokobřezích.

Bekkky napsal(a):
Tohle dobře funguje u stad, která jsou vybudovaná například že 4 matek a jsou tam rodiny. Jakmile jsou zvířata nakoupena po různu, nebo je to více plemen, už se to tvoří podstatně hůře. Kdo si vybuduje stádo sám, má pak méně práce na pastvě i ve stáji, zvířata jsou soudržná a hned se pozná, když je něco v nepořádku, onemocnění, nebo bahněni. Případní příchozí nováčci to pak ale mají hodně těžké.

No a s tím jmelím jsem opravdu na vážkách, už bahnime a je hodně vysokobřezích.

To jste se trefila úplně přesně - to moje stádo je ze 4 matek. Jak to víte ? Už mám 7 generací pohromadě. A funguje to.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To jste se trefila úplně přesně - to moje stádo je ze 4 matek. Jak to víte ? Už mám 7 generací pohromadě. A funguje to.

Taky jsem budovala... I když kvůli nedostatku pastvin je už dávno vše jinak... Je hezký se dívat, jak se stádo rozrůstá a vidět ty vztahy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejspíš ano, ale mají velkou vnímavost. Možná je také důležité, aby měly možnost porovnání a výběru a mohly využít zkušeností starších koz. Nevím, jak by se chovala jedna, možná i jen dvě kozy, obzvlášť stejně staré. Ty nemají takovou možnost své přirozené schopnosti využít, protože prostě žijí trochu nepřirozeně už tím, že nemají stádo ke sdílení. Ale nic, co píšu, nemusí být pravidlem, každá je jiná, i jejich podmínky k životu.

Hmm, tenkrát to byl solo mazel co ji před tím než jsem přinesl nůž objevili děti. A tak se místo gulášku stala součástí rodiny. Od té doby tu má k sobě dvě dcery a plemeníka.

Bekky - Mohla bych se zeptat, jak velké stádo jste měla a kolik jste měla pastvin?

14 koz matek nebo ročních,6 ovcí,1,9 ha vlastních a 3,5 ha jednou v roce k vypasení, seno a ost. jsem kupovala... Než jsem stačila koupit ten pronajatý kus majitel zemřel a dědictví se táhlo několik let..

Zaujímavá štúdia o anthelmintickom účinku rímskej rasce, fenikla a klinčeka(hřebíčka) porovnávané s albendazolom http://indonesianjpharm.farmasi.ugm.ac.id/index.php/3/article/view/687/553 in vitro :( (odkaz na stiahnutie pdf).

moonika napsal(a):
Zaujímavá štúdia o anthelmintickom účinku rímskej rasce, fenikla a klinčeka(hřebíčka) porovnávané s albendazolom http://indonesianjpharm.farmasi.ugm.ac.id/index.php/3/article/view/687/553 in vitro :( (odkaz na stiahnutie pdf).

Testovali na dážďovke:).

Https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17826017
Mrlík biely Chenopodium album. Tu skúmali na ovciach účinok mrlíka bieleho( a inej rastliny) proti hlístam a potvrdilo sa že tam účinok je, (výsledky kolísali v závislosti od dávky a formy(metanol+voda- extrakt/prášok z rastliny)mrlíka. Rastie skoro všade a pokial viem je bezpečný v brezosti.

moonika napsal(a):
Https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17826017
Mrlík biely Chenopodium album. Tu skúmali na ovciach účinok mrlíka bieleho( a inej rastliny) proti hlístam a potvrdilo sa že tam účinok je, (výsledky kolísali v závislosti od dávky a formy(metanol+voda- extrakt/prášok z rastliny)mrlíka. Rastie skoro všade a pokial viem je bezpečný v brezosti.

No vždyť jsem tu už psala, že pasu i na úhoru a strništích a doporučovala jsem to . Sice spíš proto, že plevely rostou dobře a tráva mizerně, ale ono to má i takovéhle přednosti . A pelyněk, laskavec, lebeda, mléč, prostě každá rostlina je na něco dobrá. Jinak merlík je ona momentálně velmi moderní quinoa, která se používá v lidské výživě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No vždyť jsem tu už psala, že pasu i na úhoru a strništích a doporučovala jsem to . Sice spíš proto, že plevely rostou dobře a tráva mizerně, ale ono to má i takovéhle přednosti . A pelyněk, laskavec, lebeda, mléč, prostě každá rostlina je na něco dobrá. Jinak merlík je ona momentálně velmi moderní quinoa, která se používá v lidské výživě.

Jj ale iný druh quinoy ako rastú u nás.

moonika napsal(a):
Jj ale iný druh quinoy ako rastú u nás.

My máme tu naši, oni mají tu svou a přitom si vždycky myslíme, že ta druhá je určitě lepší než naše. Takoví už jsou lidi . Můj muž dává náš merlík do salátu a špenátu už léta letoucí, ani jsme nemuseli vozit semínka z Jižní Ameriky.
Moniko, opakuji, jste jednička. Pro mě jsou Vaše příspěvky zajímavé a přínosné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My máme tu naši, oni mají tu svou a přitom si vždycky myslíme, že ta druhá je určitě lepší než naše. Takoví už jsou lidi . Můj muž dává náš merlík do salátu a špenátu už léta letoucí, ani jsme nemuseli vozit semínka z Jižní Ameriky.
Moniko, opakuji, jste jednička. Pro mě jsou Vaše příspěvky zajímavé a přínosné.

JJ netvrdím že náš je menej hodnotný len že je trochu iný:) Tiež som si ten náš občas hodila do smoothie, nakoniec možno ešte dojdem k tomu že mi bude ľúto dať ho kozám :D (inak ďakujem ale netreba ma...:), ja som zabúdač tak mi vyhovuje ked zaujímavé info ukladám na miesta odkial sa to to nestratí ako aj tu, a ešte sa informujú aj iní, takže dve muchy jednou ranou. Najmä som rada keď môžem doložiť nejakými štúdiami z pcbi lebo mnohí sú veľmi nedôverčiví keď sa vraví o prírodnom odčervení).

Aj niečo na vonkajšie parazity, aj keď to nie je naša rastlina ale neem olej sa dá ľahko zohnať a účinná je už nízka koncentrácia. Používa sa o.i ako repelent u múch, kliešťov, proti všenkám a pod.
Zederach indický - Nimba - a neem olej z jeho semien-proti vonkajším parazitom...Kostrbatý preklad opisu hlavnej účinnej látky nimbového oleja:
"Azadirachtin nie je jedinou zlúčeninou. Má veľmi zložitú štruktúru, ktorá je zmesou príbuzných látok extrahovaných z jadier nimby. Semená sú jediným zdrojom azadirachtínu. Azadirachtin ovplyvňuje hmyz mnohými rôznymi spôsobmi, vrátane pôsobenia ako regulátora rastu hmyzu, antifungálneho, repelentného, ​​sterilného a inhibítora liahnutia vajíčok
Ako regulátor rastu hmyzu, azadirachtín pôsobí ako antagonista inhibovaním syntézy alebo metabolizmu hormónov vyvolávajúcich zvliekanie lariev. Následkom toho, inhibovaním procesu zvliekania a následnej metamorfózy, spôsobuje že hmyz umiera pri prechode do ďalšieho životného štádia alebo instaru, čím narušuje životný cyklus hmyzu, čo bráni vzniku ďalších generácií.
Azadirachtin je efektívnejší u nedospelých / mladých štádií života hmyzu ako u vajíčok a dospelcov). Avšak azadirachtín pôsobí pomalšie ako bežné insekticídy, čo je primárne spôsobené tým, že azadirachtín mení alebo upravuje správanie hmyzu. Azadirachtín funguje ako žalúdočný jed, pri ktorom musí hmyz požívať aktívnu zložku počas kŕmenia, aby bol negatívne ovplyvnený. Efekt sa zdá byť lepší u hmyzu ktorý "žuje" ako pri druhoch ktoré sajú. To môže byť dôvod, prečo je azadirachtin najúčinnejší proti húseniciam.. (uvažuje sa o ňom aj ako jednom z možných účinných prostriedkov na kontrolu vektorov(napr. pakomáre) prenášajúcich modrý jazyk a pod.choroby).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ešte sa vrátim k paline ročnej ( Pelyněk roční ) Artemisia annua. Ospevovala som ju v súvislosti s tým že má z palín popri estragone najvyššie množstvá artemisinu a že mi estragon (ešte som nemala vypestovanú svoju A. annua) pomohol dať dokopy jednu kozu. Ale myslím že som zabudla spomenúť jej účinok aj na krvné parazity. Najznámejšia je najmä v´ˇdaka jej účinnosti proti malárii. Niektoré organizácie robia osvetu v Afrike a učia tam ľudí ako si ju pestovať a skutočne tam veľmi pomáha. Môžete si nájsť na nete rôzne videá z jej pestovania v Afrike a ako si afričania chvália jej účinnosť. Takže účinkuje na plazmódie (malar.), ale aj a potvory ako Schisostoma, Leishmania, Toxoplazma g. a iné, (spomína aj v súvislosti s LB) + má antibakteriálny účinok a skúma sa aj protinádorový účinok. Nemci zašli tak ďaleko že sú schopní 200gr rastliny predávať za 80 eúr. U nás je to lepšie ale aj tak 25eúr za kilo je fakt veľa. A pritom sa dá tak ľahko vypestovať aj u nás. Aspoň teda u nás rástla krásne a to nie som nijaký dobrý záhradkár:) Tu som vám našla aspoň jeden článok v češtine na tému "BIOAKTIVNÍ LÁTKY PELYŇKU ROČNÍHO (ARTEMISIA ANNUA L.) A JEJICH UPLATNĚNÍ V TERAPII MALÁRIE".

Ups tu je ten link na článok :D http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/administrace/clankyfile/20121214132935752020.pdf

Takto nejak mi narástla ale v dobrých podmienkach kľudne narastie aj na vyše metra, ja som ju sadila neskoro.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Opět . Díky.
Na Pálavě roste divoce. Přinesla jsem si v kapse odtamtud nějaká semínka, ale jestli vzejdou, je otázka. Ale pelyněk pravý roste všude. Pořád věřím tomu, že i rostliny velmi příbuzné mají podobné účinky, byť třeba ne všechny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Opět . Díky.
Na Pálavě roste divoce. Přinesla jsem si v kapse odtamtud nějaká semínka, ale jestli vzejdou, je otázka. Ale pelyněk pravý roste všude. Pořád věřím tomu, že i rostliny velmi příbuzné mají podobné účinky, byť třeba ne všechny.

Určitě je to lepší než nic , ale když si srovnáte v jednotlivých druzích obsahy účinných látek, tak rozdíly jsou podstatné..

Určite aj palina pravá je veľmi prospešná len neviem či až tak voči krvným parazitom, v obrázku sú porovnané obsahy artem. v annua(ročnej) a v absinthium(pravej) Modrá sú kvety, červená listy. Inak ten obsah artem. veľmi kolíše aj v rámci druhu annua, ale oproti ostatným palinám výrazne vedie. A ešte ju šlachtia na ešte vyššie obsahy artemisínu. A naša najznámejšia vulgaris-černobýl ho má minimálne, tá je zas bohatá na iné látky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Opět . Díky.
Na Pálavě roste divoce. Přinesla jsem si v kapse odtamtud nějaká semínka, ale jestli vzejdou, je otázka. Ale pelyněk pravý roste všude. Pořád věřím tomu, že i rostliny velmi příbuzné mají podobné účinky, byť třeba ne všechny.

Fakt? Ten pelyněk roční? Paráda :).

Moniko, v souvislosti s tím pelyňkem ročním mě napadlo, jak časté je napadení zvířat krevními parazity u nás. Řekla bych, že to je otázka spíš v tropech nebo subtropech, ale třeba se pletu. Neshazuji tím, co jste, Moniko, našla a předala nám ke čtení, naopak, jen v tomto směru nemám přehled. Nevíte to?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moniko, v souvislosti s tím pelyňkem ročním mě napadlo, jak časté je napadení zvířat krevními parazity u nás. Řekla bych, že to je otázka spíš v tropech nebo subtropech, ale třeba se pletu. Neshazuji tím, co jste, Moniko, našla a předala nám ke čtení, naopak, jen v tomto směru nemám přehled. Nevíte to?

Nemám šajnu.Ale toxoplazmóza napr. je možná alebo babeziózu napr spôsobujú tiež parazity prenášané kliešťom a vie spôsobovať kozám bu´d akútne ale často chronické problémy, takže človek ani nemusí vedieť prečo je jeho koza stále nejaká nemastná neslaná anemickejšia a náchylnejšia k problémom. Mňa to zaujalo hlavne v súvislosti s ľudskými ochoreniami, aj to že sa o nej píše už aj v spojitosti s boreliózou a pod. Inak čo sa týka kôz tak funguje na GIN hlísty aj kokcídie, takže má široký záber.

Díky za odpověď. Je to každopádně zajímavé a může se hodit, právě nejspíš u lidí. Kozám to může taky jen prospět, pokud se k tomu pelyňku dostanou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky za odpověď. Je to každopádně zajímavé a může se hodit, právě nejspíš u lidí. Kozám to může taky jen prospět, pokud se k tomu pelyňku dostanou.

Áno:) škoda len že je jednoročný. Preto sa oplatí mať aj trvalku palinu estragon, s ním nie je žiadna robota a tiež má dosť artemisinu.

výrazné zníženie množstva vajíčok GIN v truse na 6 amerických farmách u skupín ktorým bol podávaný prášok z borovicovej kôry, viď tabuľlka https://www.wormx.info/pinebark.

Opět se přidám. Kozám moc chutná celá borovice. Mezi vánočními stromky k okusu se u nás vždycky nějaké borovice najdou. Na ty jdou kozy nejdřív.

tu sa znova spomína okrem paliny pravej aj mrlík biely (in vitro účinok zhorš. liahnutia vajec a pohyblivosti lariev (až umierania)a pri pokusoch na ovciach zníženie množstva vajec v truse o okolo 90percent, viac k tomu by sme zistili ak by sme vyhladali štúdie uvedené v Reference. Tak aby sme na mrlík nezabudli:) https://docs.wixstatic.com/ugd/aded98_667e082d59274ec58cab204da4a7396b.pdf.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

moonika napsal(a):
Https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17826017
Mrlík biely Chenopodium album. Tu skúmali na ovciach účinok mrlíka bieleho( a inej rastliny) proti hlístam a potvrdilo sa že tam účinok je, (výsledky kolísali v závislosti od dávky a formy(metanol+voda- extrakt/prášok z rastliny)mrlíka. Rastie skoro všade a pokial viem je bezpečný v brezosti.

Krmim merlik od jara, zaplevelil nam pole, tak ho vytrhavame a krmime, jsou toho kvanta. Pro dva kone a dve kozy treba 210 l kolecko, ozerou listky a kvety a stonky s koreny nechaji. Nedavam to kazdy den, ale tak dvakrat do tydne. Pred dvema mesici jsem delala koprologii a kone byli cisti. Presto jedna koza bleda vicka. Cim ji muzu podporit? Vet doporucil ivomec pod kuzi, tak pro nej jedu. Vcera dostala vnitrek z dyne a dnes dostane znovu. Co ji jeste dat?

marion108 napsal(a):
Krmim merlik od jara, zaplevelil nam pole, tak ho vytrhavame a krmime, jsou toho kvanta. Pro dva kone a dve kozy treba 210 l kolecko, ozerou listky a kvety a stonky s koreny nechaji. Nedavam to kazdy den, ale tak dvakrat do tydne. Pred dvema mesici jsem delala koprologii a kone byli cisti. Presto jedna koza bleda vicka. Cim ji muzu podporit? Vet doporucil ivomec pod kuzi, tak pro nej jedu. Vcera dostala vnitrek z dyne a dnes dostane znovu. Co ji jeste dat?

Co ještě dát? Veyxol (B12) a Ferribion (železo) injekčně.

Brzy budou žaludy a kaštany. Kdo můžete, nasbírejte si je. Dělám to každoročně a krmím je čerstvé a část si nechám rozloženou usušit na zimu. Pomáhají nejen proti střevním parazitům, ale i jako podpora trávení.

Už jsou zelené žaludy, ale holkám nechutnají, žerou je až když začnou hnědnout.

Někdy stačí, aby to jedna ochutnala a začala žrát a postupně se přidají další. U mě to taky všechny kozy nežerou. Nejdřív nikdo nechtěl kaštany, ale během dvou let se z nich stala pochoutka.

žaludy mám na zahradě, je u nich limitované nějaké množství, aby to ovcím nerozráchalo trávení? I když píšete, že to trávení naopak podporuje - v jakém směru je to myšleno? Jako když je průjem, tak pomůžou, když není, tak neuškodí?

Obsahují taniny, které mají svíravý účinek. Je to tak, jak jste napsala, spraví průjem, vytvoří prostředí pro parazity nepříjemné, neuškodí, mají určitě i nějaké minerály (ale nemám přehled). I lidi je jedí, přidává se žaludová mouka do pečiva nebo se praží. Kozy je mají moc rády.

ani nevíte, jak skvělá je to zpráva. Hned dneska se pustím do sbírání, hlavně, aby tu radost měly i ovce

mine, nejdřív zkuste, jestli je budou žrát. Kaštany třeba kozy u nás žerou jen čerstvě vylouplé z obalu nebo sušené, ale začerstva. Abyste nenasbírala metrák a pak to nenosila do lesa prasatům. A žaludy jsou někdy červavé, taky by to nemusely chtít. U nás to původně nechtěly mimo jednu starou. Ale její děti to už žraly taky a dnes to chtějí všechny.

jasan, nejdřív jsem jim dala 5 žaludů a čekám zda to sežerou. V nejhorším by žaludy měli stejný konec jako rok co rok a to - do školek a školek, pro lesní zvěř a na vyrábění. Ale doufám, že se to naučí, už vzhledem k té podpoře trávení a podpoře proti parazitům.

Niektoré druhy dubov majú toho tanínu veľmi veľa, viac ako iné, tam by som bola s dávkou opatrnejšia, Mám dojem že dub červený a celkovo myslím že aj nedozreté žalude. Kozy zvládnu viac, ovce by mali mať myslím tú toleranciu nižšiu, aj dobytok. Ja som dávala za deň tak plnú hrsť obyčajných zrelých žaluďov bez problémov, na dospelú kozu.Chcem len povedať že ovciam by som to nedávala neobmedzene. Viac o tom aké sú následky predávkovania, najmä u oviec a dobytka tu: https://www.msdvetmanual.com/toxicology/quercus-poisoning/overview-of-quercus-poisoning.
(Ale zvyčajne sa tie prípady predávkovania stávajú v prípade pasenia na padnutých duboch).

Naše ovce nežerou zelené žaludy. Ve chvíli kdy žaludy začnou hnědnout a opadávají, chroustají je ve velkém Je to tak, že je přivedu na kraj lesa, kde jsou duby a nechám je žrát, ale jsou tam tak 20 minut, půl hodiny a stačí, samy jdou jinam. Nemají potřebu se tím přežírat. Ale beru je tak každý den, když je možnost. Mají to stejně i s bylinkami jako je pelyněk, vratič, tužebník, dobromysl.
Když stádo projde, bylinky jsou sežrané, ale každá ovce si dá jen trochu, není to tak, že by se jedna přežrala. Stejně nemám možnost jim tyhle věci rozdělit, na to je jich moc, ale ony si to umí dávkovat samy.

Bekky, když list ukousne jedna ovce, žere na tom samém místě další nebo jen čuchne a jde dál? Jako kozy.

jj záleží od zvieraťa, Mne niiektoré kozy žrali aj zelené žalude, keď sme doniesli celé olistené haluze aj so žaluďmi. Záleží či majú na výber(ak by boli zrelé aj nezrelé tak by preferovali zrelé), či sú s tým bežne v kontakte alebo len nárazovo, asi aj aký je ich stav, možno začervená koza by prirodzene mala na ne vacsiu chuť, ale tak je to ideálne ako píše Bekky.