XXX.XXX.36.102
Ahoj všem, chtěla jsem se zeptat zda čauák vydrží pár hodin sám doma? Spíše jak to snáší? Vím, že třeba pudlíkové s tím mají problémy... Také jsem se chtěla zeptat na nějaký tip, kde čaua pořídit. Projela jsem plno inzerátů i chovných stanic, ale ráda uvítám i nějaké ověřené zdroje :) Díky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.178.38
kajinna
napsal(a):
Ahoj všem, chtěla jsem se zeptat zda čauák vydrží pár hodin sám doma? Spíše jak to snáší? Vím, že třeba pudlíkové s tím mají problémy... Také jsem se chtěla zeptat na nějaký tip, kde čaua pořídit. Projela jsem plno inzerátů i chovných stanic, ale ráda uvítám i nějaké ověřené zdroje :) Díky.
Pár hodin sám doma vydrží pes jakéhokoliv plemena, pokud je k tomu postupně zvykaný od mala. Vím, že mi do toho nic není, ale proč vlastně čau-čau? Sestřenka ho měla a musím konstatovat, že většího mrzouta a nekontaktního psa, jsem snad nikdy neviděla
XXX.XXX.109.4
Čau je mrzout a nekontaktní vůči všem mimo psovoda. Přesněji mimo člověka, kterého on sám uzná za psovoda. K němu je naopak skvělý partner a stoprocentní ochránce. Mám několikátého čaua, všichni byli odloženci, protože se jaksi svými specifiky původním pánečkům nehodili. Návyk na samotu je jen malý problém, který by budoucí majitel měl řešit. Čau není roztomilý medvídek, i když tak vypadá. Je to samostatně uvažující, psychicky i fyzicky silný tvor, který si vybírá, s kým bude vůbec chtít komunikovat. Ostatní jsou mu potom úplně fuk. Totéž platí o dětech i o jiných psech, on je nepotřebuje, jen se může naučit je tolerovat. Malá domácí zvířata se většinou nenaučí tolerovat vůbec nikdy. Totéž nedomácí zvířata. Nemá zábrany kousnout, a když už, tak důkladně. Nevaruje. Jeho mimika je asi stejně dobře čitelná jako u grizzlyho. Nesnáší rámus, nestálost, nejistotu a nepředvídatelnost psovodova chování. Vůči výcviku je zcela imunní.
K otázce: malé štěně samotné být nemůže, dospělý vychovaný pes bez potíží. Chovatelé čauů mají klub, takže informace nejlépe tam. A pozor na zdraví, od té doby, co z nich angličané vyšlechtili vrásčitá nepohyblivá chlupatá monstra, to není valné.
XXX.XXX.236.4
čau je skvělý pes, málokterý je ale hravý, myslím tím míčky, přetahovaná a podobně, je velmi mazlivý. K rodině přilne jako k celku a opravdu často má jednoho člověka nějraději, ale ty ostatní má taky rád, přijde se za nimi poškrábat, má velmi rád, když se na něj mluví.
Nevím, jak která malá domácí zvířata, ale kočky se naučili ti mí tolerovat i v dospělém věku a po prvních třech už je neřešili téměř vůbec, a kočky-, některé, na nich velmi rády odpočívaly, když byla venku zima.
Nepočítejte s pošlušností na slovo, čau poslouchá tehdy, když to shledá vhodným nebo když z tónu hlasu pochopí, že jde do tuhého, nicméne chodila jsem s ním i na cvičák - na základní poslušnost a snášenlivost ke psům.- Doporučuji od dětství ho vystavovat rozličným podnětům, procházkám mezi psy, ve městě i v lese, pak není problém s ovladatelností, já jsem léta ve městě chodila navolno. Naučí se vše, i třeba štěkání na povel, ale pokud to dělá za odměnu, musíte mu prokázat, že je odměna (třeba piškotek) v kapse, jinak se na vás podívá s pohledem.- jsi normální?
Jeho obličejová mimika díky vráskám je jemnější, nicméne dobře srozumitelná, zejména řeč těla a uší je srozumitelná i na dálku. Rvačky většina z nich nevyhledává, ale najdou se i výjimky. Jako u všech plemen, záleží na výchově. Pokud se musí rvačky účastnit - je napaden, rve se tak, aby to měl brzy z krku.
Lymfatičtí psi, tedy psi s přemírou vrásnění v obličeji jsou už v našem chovu téměř vymizelí takže s dýcháním potíže nejsou jako kdysi, v léte však díky srsti počítejte s možností přehřátí, takže na procházkách jak odpočinek tak voda nutností v autě pak větrání nebo klimatizace. Zdravotní stav je obecne dobrý, dožívají se 14 ale i o rok dva vyššího věku (znám takové), ale bohužel v posledních letech se často objevuje mezi psy torze, dříve prý nevídaná.
Nemají rádi, když na ně cizí lidé sahají a před dotykem ustupují či ucukávají, doma je to ovšem jiná káva a vydrží se hladit i hodiny. Pokud se dětí týká - vlastní, i když přijdou až jsou psi dospělí někteří tolerují, jiní milují, pokud přijde štěně do rodiny s dětmi, jsou to kámoši, cizí nevyhledávají.
U čaua více než u většiny jiných psů je nutné chovat ho jako psy bytového, tedy v denním intenzivním kontaktu s lidmi nikoliv jako kotcového nebo bouďáka. Chovatelé většího množství těchto psů vám potvrdí, že jim buď umožňují vstup do haly nebo berou psa po psu na přeskáčku domů na večer i noc,.
Taky je nutno počítat s délkou jeho života a brát si ho jen tehdy, když mu zAručíte domov po celou dobu jeho života, snáší mimořádně těžce změnu majitele, pokud je v rodině rád, a nemusí přilnout k novému. Nesmí se bít a dráždit - mohl by si to jednou vyřídit a každopádně tím si jej nezískáte.
Je to pes, který v případě nezájmu ze strany majitele stejně jako kočka k němu prostě nepřilne, nebude ho mít rád, bude ho jen snášt,. V tom má spíše kočičí než psí povahu.
Počítelje s tím, že je to velmi inteligentní pes s vlastním rozumem a nehodí se tedy pro lidi, kteří milují disciplinu a kázeň, Milovníci koček s ním bývají spokojeni.
XXX.XXX.236.4
Ještě jsem chtěla doplnit, že nejlépe se je domluvit na štěneti i o psech samých s poradkyní chovu klubu čau čau nebo jinými funkcionáři, mají největší přehled o vrzích i o povahách rodičů.
Poradkyně chovu podle mé zkušenosti má vcelku pěkný přehled i o odchovech v klubu Exotic, kde se taky čauáci chovají a někteří velmi pěkní, nicméne klubový servis tohoto klubu stojí za starou belu.
spolehla bych se na starý dobrý klub chovatelů čau čau, přípúadně se vydala na některou výstavu.
