Ahoj, teď jsem byla nějakou dobu v zahraničí a od té doby co jsem přijela je náš pes (tříleté čévéčko) úplně jak z divokých vajec. Mám pocit, že mě vůbec neposlouchá, přitom než jsem odjela, poslouchal mě z rodiny nejvíc. Dnes jsem s ním byla venku a cestou objevil nějaký psí bobek. Honem se ho jal žvýkat, já řekla "fuj" (běžně na povel "fuj" danou věc okamžitě pustí a odejde - snad se mi nikdy nestalo, že by neposlechl), jenže tentokrát ne. Tak jsem ho popadla za obojek, jenže se asi lekl, ohnal se, a od loktu k zápěstí mi rozpáral ruku a hryzl mě i do obličeje. Já jsem mu z leknutí dala facku, ječela jsem na něj a od té doby jsem na něj nepromluvila. Cestou domů šel se skloňenou hlavou vzorně vedle nohy, ani si nedovolil otočit se po psovi, se kterým si chodí hrát. Často po mě pokukoval stylem "zlobí se ještě?" "ještě furt?" "a teď?", na každý můj prudší pohyb se přikrčil a uhnul a ani se nedomáhal jít domů. Já jsem zjistila, že se ho asi bojím. Nikdy dříve nejevil žádné známky agrese, byl opravdu moc hodný a poslušný. Nedovedu si vysvětlit, proč teď najednou udělal tohle a proč mě celkově po mém příjezdu neposlouchá. Nevíte čím by to mohlo být? Jak se k němu mám chovat teď?
Freygerd
napsal(a):
Ahoj, teď jsem byla nějakou dobu v zahraničí a od té doby co jsem přijela je náš pes (tříleté čévéčko) úplně jak z divokých vajec. Mám pocit, že mě vůbec neposlouchá, přitom než jsem odjela, poslouchal mě z rodiny nejvíc. Dnes jsem s ním byla venku a cestou objevil nějaký psí bobek. Honem se ho jal žvýkat, já řekla "fuj" (běžně na povel "fuj" danou věc okamžitě pustí a odejde - snad se mi nikdy nestalo, že by neposlechl), jenže tentokrát ne. Tak jsem ho popadla za obojek, jenže se asi lekl, ohnal se, a od loktu k zápěstí mi rozpáral ruku a hryzl mě i do obličeje. Já jsem mu z leknutí dala facku, ječela jsem na něj a od té doby jsem na něj nepromluvila. Cestou domů šel se skloňenou hlavou vzorně vedle nohy, ani si nedovolil otočit se po psovi, se kterým si chodí hrát. Často po mě pokukoval stylem "zlobí se ještě?" "ještě furt?" "a teď?", na každý můj prudší pohyb se přikrčil a uhnul a ani se nedomáhal jít domů. Já jsem zjistila, že se ho asi bojím. Nikdy dříve nejevil žádné známky agrese, byl opravdu moc hodný a poslušný. Nedovedu si vysvětlit, proč teď najednou udělal tohle a proč mě celkově po mém příjezdu neposlouchá. Nevíte čím by to mohlo být? Jak se k němu mám chovat teď?
Jak dlouho jste byla pryč? Kdo se o psa staral, když jste byla pryč? Jak to starání se vypadalo? Asi by bylo potřeba tyto otázky zodpovědět, než Vám zde poradí zkušenější než jsem já.
Jinak si troufnu tvrdit, že facka a ječení asi Vašemu vztahu se psem neprospělo...
Byla jsem pryč 2 týdny a starali se o něj rodiče. Chodili s ním každý den na procházky, ale asi jen půl hodiny (se mnou chodí minimálně 2 hodiny), krmili ho a tak. Teď mě jen napadá, že je možné, že když chodil s rodiči, tak "mohl" žrát všechno co kde našel, protože rodiče neposlechne. Takže si třeba zvykl, že "může" a teď byl překvapený, že najednou ne. Nebo nevím..
A pardon, ale byla jsem v šoku. To byl instinkt, lekla jsem se a nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo.
Freygerd
napsal(a):
Ahoj, teď jsem byla nějakou dobu v zahraničí a od té doby co jsem přijela je náš pes (tříleté čévéčko) úplně jak z divokých vajec. Mám pocit, že mě vůbec neposlouchá, přitom než jsem odjela, poslouchal mě z rodiny nejvíc. Dnes jsem s ním byla venku a cestou objevil nějaký psí bobek. Honem se ho jal žvýkat, já řekla "fuj" (běžně na povel "fuj" danou věc okamžitě pustí a odejde - snad se mi nikdy nestalo, že by neposlechl), jenže tentokrát ne. Tak jsem ho popadla za obojek, jenže se asi lekl, ohnal se, a od loktu k zápěstí mi rozpáral ruku a hryzl mě i do obličeje. Já jsem mu z leknutí dala facku, ječela jsem na něj a od té doby jsem na něj nepromluvila. Cestou domů šel se skloňenou hlavou vzorně vedle nohy, ani si nedovolil otočit se po psovi, se kterým si chodí hrát. Často po mě pokukoval stylem "zlobí se ještě?" "ještě furt?" "a teď?", na každý můj prudší pohyb se přikrčil a uhnul a ani se nedomáhal jít domů. Já jsem zjistila, že se ho asi bojím. Nikdy dříve nejevil žádné známky agrese, byl opravdu moc hodný a poslušný. Nedovedu si vysvětlit, proč teď najednou udělal tohle a proč mě celkově po mém příjezdu neposlouchá. Nevíte čím by to mohlo být? Jak se k němu mám chovat teď?
Základní otázka: ví pes, co přesně po něm v situaci, kdy najde lákavý bobek nebo hnus, chcete? A má to perfektně nacvičené?
Vy se bojíte jeho, on se podle vašeho popisu bojí vás ještě víc...
Dvoutýdenní nepřítomnost s vaším vztahem nemohla nic udělat, to kdyby dvouletá...myslím, že se jednalo o nějaké zásadní nedorozumění, třeba za vaší nepřítomnosti sbírat směl... kdo ví..Já bych taky ječela a dala facku, kdyby mne znenadání můj pes rafl, v tom není nic špatného, ale teď nesmíte dát najevo strach, věnujte se mu, hodně odměňujte a do huby už mu nelezte.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Freygerd, chovej se k němu normálně a začni s ním pracovat, jako se štěnětem, od začátku, po dobrém...
Myslím že ta facka byla dobře... On udělal něco co si nesmí dovolit a to jak se pak choval je dobře - že si "uvědomil" že překročil nějakou mez. Začněte s ním pracovat - cvičte třeba poslušnost nebo tak... Chápu že ta důvěra teď není taková, ale je strašně důležité, aby ste se ho nebála. Takže pokud Vám to pomůže, klidně mu nasaďte košík a pracujte s ním tak.
V době Vaší nepřítomnosti měl zřejmě povolené vše... Řekla bych že lidé co ho měli na starost to se psy neumí a nechali ho být "dominantní", jakoby "vůdcem smečky" a on si až po té facce uvědomil, že Vy jste nad ním a k vám si to dovolit nesmí... Asi jsem to napsala dost krkolomně, doufám že to pochopíte správně jak to myslím...
Duležite teď se psem pracovat byt snim u krmeni zkoušet mu vzit krmeni a zas dat aby kvuli tomuhle nevznikla pozdejši agrese když se mu něco pokusite vzit. Ale jak jste to popsala byl to jen zkrat a zareagovala jste naprosto v pořadku jak se řika akce reakce pes vyjel na vseho majitele a dostal hlavni bylo že si to okamžitě uvědomil.
conaf
napsal(a):
V době Vaší nepřítomnosti měl zřejmě povolené vše... Řekla bych že lidé co ho měli na starost to se psy neumí a nechali ho být "dominantní", jakoby "vůdcem smečky" a on si až po té facce uvědomil, že Vy jste nad ním a k vám si to dovolit nesmí... Asi jsem to napsala dost krkolomně, doufám že to pochopíte správně jak to myslím...
Tohle je tak nehorázná hovadina, že ani nevím, kde začít...
Ve zkratce: pes nemá potřebu být nad člověkem "dominantní". A dovolí si k vám přesně tolik, kolik mu umožníte, o nic víc. Fackou mu neukážete, že jste nad ním - fackou mu ukážete tak akorát, že neumíte řešit spory jinak, než násilím.
"Vůdce smečky" se nepozná podle toho, že nejlíp fackuje a nikdo si k němu nesmí nic dovolit, ale podle toho, že se na něj pes může spolehnout, že je spravedlivý, že dává členům smečky pocit bezpečí...
valeri
napsal(a):
Duležite teď se psem pracovat byt snim u krmeni zkoušet mu vzit krmeni a zas dat aby kvuli tomuhle nevznikla pozdejši agrese když se mu něco pokusite vzit. Ale jak jste to popsala byl to jen zkrat a zareagovala jste naprosto v pořadku jak se řika akce reakce pes vyjel na vseho majitele a dostal hlavni bylo že si to okamžitě uvědomil.
Kdyby mi někdo zkusil vzít večeři, taky bych byla agresivní.
Brát psu jeho krmení je hovadina - když "alfa" něco dal, tak už to nebere. A pokud se bojíte agrese, stačí místo braní dávat - přihazovat do misky maso, játra...
Akce-reakce: když je majitel idiot a bere psu žrádlo, které mu předtím dal, tak je dost pochopitelné, že na něj pes vyjede...
valeri
napsal(a):
Nevim jak Vy ale ja bych reagovala uplně stejně kdyby po mě pes vyjel jen proto že ho chci odtahnou. Hlavně čv je pes ktery potřebuje pravidelnou praci jak jsem psala předtim pracovat aby nevznikla pozdějši agrese.
Nevím, jak vy, ale já bych především přemýšlela, proč na mě pes vyjel. Většinou totiž není problém ve psu, ale v člověku... A trestat psa za své vlastní chyby je velmi nefér.
Po pani pes nevyjel kvuli žradlu... Pomaham v utulku jako dobrovolnik a než se pes da k adopci Musi projit testem a do toho patři vzit psu žradlo bez toho aby reagoval špatně.
Když zavrči nebo cokoliv pracujeme snim tim stylem že Dostane žradlo po chvile se da povel a miska se mu vezme.. je to jak z duvodu malych děti ale take zkrz majitele napřikla venku když něco žere tak ať si to Necha vzit.
valeri
napsal(a):
Po pani pes nevyjel kvuli žradlu... Pomaham v utulku jako dobrovolnik a než se pes da k adopci Musi projit testem a do toho patři vzit psu žradlo bez toho aby reagoval špatně.
Když zavrči nebo cokoliv pracujeme snim tim stylem že Dostane žradlo po chvile se da povel a miska se mu vezme.. je to jak z duvodu malych děti ale take zkrz majitele napřikla venku když něco žere tak ať si to Necha vzit.
Pokud je tohle pravda a o adopci psů rozhodují podobní pologramotní lidé, tak je to poměrně smutný...
Prosim ?... To tady hodlate uražet. Nikdo neadoptuje psa ke kteremu se nesmite přiblížit u krmení... A jenom kvuli problemu ktery se da vyřešit by měl pes zustat do konce života v kotci
? Tohle neni žadne tyrani jen se pes nauči že mu majitel muže šahat do misky bez toho aniž by o něco přišel.
pidla
napsal(a):
Tohle je tak nehorázná hovadina, že ani nevím, kde začít...
Ve zkratce: pes nemá potřebu být nad člověkem "dominantní". A dovolí si k vám přesně tolik, kolik mu umožníte, o nic víc. Fackou mu neukážete, že jste nad ním - fackou mu ukážete tak akorát, že neumíte řešit spory jinak, než násilím.
"Vůdce smečky" se nepozná podle toho, že nejlíp fackuje a nikdo si k němu nesmí nic dovolit, ale podle toho, že se na něj pes může spolehnout, že je spravedlivý, že dává členům smečky pocit bezpečí...
Nezlobte se na mě, ale toto je věc, kterou si pes na "vůdce smečky", ani kteréhokoli jiného člověka opravdu NESMÍ dovolit za žádných okolností. Reakce zadavatelky mi přijde více než přiměřená. Jedna věc je, pokud by se pes ohnal, nebo zavrčel, ale toto už překročilo meze bezpečnosti.
valeri
napsal(a):
Duležite teď se psem pracovat byt snim u krmeni zkoušet mu vzit krmeni a zas dat aby kvuli tomuhle nevznikla pozdejši agrese když se mu něco pokusite vzit. Ale jak jste to popsala byl to jen zkrat a zareagovala jste naprosto v pořadku jak se řika akce reakce pes vyjel na vseho majitele a dostal hlavni bylo že si to okamžitě uvědomil.
To je jeden z největších nesmyslů, které se tradují, to braní misky.
valeri
napsal(a):
Prosim ?... To tady hodlate uražet. Nikdo neadoptuje psa ke kteremu se nesmite přiblížit u krmení... A jenom kvuli problemu ktery se da vyřešit by měl pes zustat do konce života v kotci
? Tohle neni žadne tyrani jen se pes nauči že mu majitel muže šahat do misky bez toho aniž by o něco přišel.
Hodně psů, kteří u mně skončili, mělo majitele, kteří je otravovali u jídla a vyrobili takový problém s krmením, že se psa pak zbavili.
valeri
napsal(a):
Prosim ?... To tady hodlate uražet. Nikdo neadoptuje psa ke kteremu se nesmite přiblížit u krmení... A jenom kvuli problemu ktery se da vyřešit by měl pes zustat do konce života v kotci
? Tohle neni žadne tyrani jen se pes nauči že mu majitel muže šahat do misky bez toho aniž by o něco přišel.
Psů, ke kterým se nikdo nemohl přiblížit při krmení, jsem viděla dost. Vždy to šlo řešit bez nějaké zbytečné šikany, např. braní misky a sahání do žrádla.
hellen
napsal(a):
Nezlobte se na mě, ale toto je věc, kterou si pes na "vůdce smečky", ani kteréhokoli jiného člověka opravdu NESMÍ dovolit za žádných okolností. Reakce zadavatelky mi přijde více než přiměřená. Jedna věc je, pokud by se pes ohnal, nebo zavrčel, ale toto už překročilo meze bezpečnosti.
Co konkrétně je věc, kterou si pes na "vůdce smečky" nesmí nikdy dovolit? Asi totiž nechápu...
pidla
napsal(a):
Tohle je tak nehorázná hovadina, že ani nevím, kde začít...
Ve zkratce: pes nemá potřebu být nad člověkem "dominantní". A dovolí si k vám přesně tolik, kolik mu umožníte, o nic víc. Fackou mu neukážete, že jste nad ním - fackou mu ukážete tak akorát, že neumíte řešit spory jinak, než násilím.
"Vůdce smečky" se nepozná podle toho, že nejlíp fackuje a nikdo si k němu nesmí nic dovolit, ale podle toho, že se na něj pes může spolehnout, že je spravedlivý, že dává členům smečky pocit bezpečí...
Potřebu možná nemá, ale může jím být. V každé vlčí smečce je jeden "alfa", který ostatním vymezuje hranice. A jak řeší "neposlušnost" podřízených vlků? Kousnutím, zavrčením, apod... Takže fyzický trest správně použitý není nic špatného. Samozřejmě, někdy stačí to zavrčení (= slovní pokárání), atd. To že se na něj pes může spolehnout, že dává pocit bezpečí, to je samozřejmě pravda. Ale to neznamená že také neumí potrestat nebo pokárat. Vymezování hranic je také velmi důležité.
Freygerd
napsal(a):
Ahoj, teď jsem byla nějakou dobu v zahraničí a od té doby co jsem přijela je náš pes (tříleté čévéčko) úplně jak z divokých vajec. Mám pocit, že mě vůbec neposlouchá, přitom než jsem odjela, poslouchal mě z rodiny nejvíc. Dnes jsem s ním byla venku a cestou objevil nějaký psí bobek. Honem se ho jal žvýkat, já řekla "fuj" (běžně na povel "fuj" danou věc okamžitě pustí a odejde - snad se mi nikdy nestalo, že by neposlechl), jenže tentokrát ne. Tak jsem ho popadla za obojek, jenže se asi lekl, ohnal se, a od loktu k zápěstí mi rozpáral ruku a hryzl mě i do obličeje. Já jsem mu z leknutí dala facku, ječela jsem na něj a od té doby jsem na něj nepromluvila. Cestou domů šel se skloňenou hlavou vzorně vedle nohy, ani si nedovolil otočit se po psovi, se kterým si chodí hrát. Často po mě pokukoval stylem "zlobí se ještě?" "ještě furt?" "a teď?", na každý můj prudší pohyb se přikrčil a uhnul a ani se nedomáhal jít domů. Já jsem zjistila, že se ho asi bojím. Nikdy dříve nejevil žádné známky agrese, byl opravdu moc hodný a poslušný. Nedovedu si vysvětlit, proč teď najednou udělal tohle a proč mě celkově po mém příjezdu neposlouchá. Nevíte čím by to mohlo být? Jak se k němu mám chovat teď?
Vy jste ho "popadla" za obojek, tedy jste zaútočila na jeho krk, udělala jste útok, který ho vyděsil, tak se ohnal. To se psům nedělá, pak to velmi často takto dopadá. Dejte si záležet na tom, abyste byla srozumitelná a dala mu čas na to, aby pochopil, co po něm chcete. Bylo by dobré dodržovat pár věcí - když mu něco chcete, nechoďte za ním, ale volejte si ho k sobě. Když je důvod, dostatečně chvalte, přiměřeně, ne žádnou estrádu, čsv to vyhodnocují velmi často jako infantilní chování a ztrácíte důvěru i respekt. Nenaklánějte se nad ním, nebude vám chvíli věřit. Všechno na pohodu, ale důsledně a s naprostým klidem, žádné ječení nebo opakování povelů. A vzala bych ho domů, nejméně problémů je s čsv, kteří žijí s majiteli doma.
pidla
napsal(a):
Kdyby mi někdo zkusil vzít večeři, taky bych byla agresivní.
Brát psu jeho krmení je hovadina - když "alfa" něco dal, tak už to nebere. A pokud se bojíte agrese, stačí místo braní dávat - přihazovat do misky maso, játra...
Akce-reakce: když je majitel idiot a bere psu žrádlo, které mu předtím dal, tak je dost pochopitelné, že na něj pes vyjede...
Je vidět že berete psy úplně jako lidi. Ve vlčí smečce si vlk alfa může dovolit cokoliv a ostatní si proti němu nic dovolit nesmí. Takže braní žrádla je velmi dobrá věc.
valeri
napsal(a):
Po pani pes nevyjel kvuli žradlu... Pomaham v utulku jako dobrovolnik a než se pes da k adopci Musi projit testem a do toho patři vzit psu žradlo bez toho aby reagoval špatně.
Když zavrči nebo cokoliv pracujeme snim tim stylem že Dostane žradlo po chvile se da povel a miska se mu vezme.. je to jak z duvodu malych děti ale take zkrz majitele napřikla venku když něco žere tak ať si to Necha vzit.
Chudáci psi, pak mají být psi z útulku normální, když je tam učí takové hlouposti. Dostane povel - to mi připomíná tohle příšerné video. Určitě vzniklo jako nadsázka, ale je stejně postavené na hlavu jako braní misky psovi.
https://www.youtube.com/watch?v=H4iHanqhpIs
Pidlo, tohle vzniklo na táboře tzv. PM.
valeri
napsal(a):
To sice Ano ale u nas to funguje tak že pes se uči že se mu miska vezme pochvali se pes Dostane nějakou dobrotu a miska se mu položi. Samozdřejmě mu to nedělame u jednoho žradla pořad. Když už ma pes agresi vybudovanou tak je to dlouhodobej opakovani.
Zkuste něco lepšího než buzeraci u jídla. Naučte psa význam slova Na a pak mu s tímto slovem přidávejte do misky jídlo nebo něco extra dobrého. Misku mu neberte. Za chvíli bude rád, že se k misce blížíte. Funguje spolehlivě i na agresory.
conaf
napsal(a):
Potřebu možná nemá, ale může jím být. V každé vlčí smečce je jeden "alfa", který ostatním vymezuje hranice. A jak řeší "neposlušnost" podřízených vlků? Kousnutím, zavrčením, apod... Takže fyzický trest správně použitý není nic špatného. Samozřejmě, někdy stačí to zavrčení (= slovní pokárání), atd. To že se na něj pes může spolehnout, že dává pocit bezpečí, to je samozřejmě pravda. Ale to neznamená že také neumí potrestat nebo pokárat. Vymezování hranic je také velmi důležité.
Tohle je dávno tradovaný a zarytý nesmysl...
Stručně: pes ani vlk nemá potřebu být alfa. Ty nesmysly o "boji o alfa pozici" vznikly někdy v padesátých letech, když se zkoumaly skupiny vlků v ZOO. Jasně že když dáte dohromady do jedné skupiny náhodně odchycené vlky, že vám tam vzniknou různé podivné vztahy, kde dochází i k agresi...
Jinak obecně v přirozených podmínkách k boji o "alfa vlka" nedochází. Smečku totiž v přírodě tvoří rodičovský pár a jejich potomci, kteří autoritu rodičů přirozeně respektují a nemají naprosto žádnou potřebu usilovat o "alfa" pozici. Pokud potomek dosáhne dospělosti, tak nebojuje o vůdčí postavení, ale odchází založit vlastní smečku.
"Potrestání" a "pokárání" se ve smečce omezuje na situace typu "vypadni od mé kosti". A tohle právo může uplatnit i podřízený člen smečky vůči alfovi - nemá to nic společného s dominancí, jen s tím, kdo má zrovna kost.
Správně vychovaný a celkově vyrovnaný pes si bez nějakého cvičení nechá od majitele líbit prakticky cokoliv - to je ta důvěra, oddanost a poslušnost.1) důvěřuje 2) ví kde má hranice. Takže si bez nějakého trénovaní nechá sáhnout do misky, sahat na krk, na tlapky, zkrátka úplně cokoliv... Mojí fenku bych mohla popadnout za krk natěsno a ani by jí nenapadlo se po mě nějak ohánět nebo jen znervóznět. Věří mi, není důvod aby z toho byla nervózní.
Rozhodně není pravda že na psa třeba nesmím sáhnout u krmení, protože to bere jako ohrožení. Ta důvěra se projevuje také třeba tak, že já k ní můžu rychle přistoupit a sahat na ní zezhora, od cizí osoby se jí to líbit nebude a bude nejistá, protože nebude vědět co má čekat.
scylla
napsal(a):
Chudáci psi, pak mají být psi z útulku normální, když je tam učí takové hlouposti. Dostane povel - to mi připomíná tohle příšerné video. Určitě vzniklo jako nadsázka, ale je stejně postavené na hlavu jako braní misky psovi.
https://www.youtube.com/watch?v=H4iHanqhpIs
Pidlo, tohle vzniklo na táboře tzv. PM.
Jestli neumíte pochopit humor a satiru, tak je mi vás dost líto...
scylla
napsal(a):
Zkuste něco lepšího než buzeraci u jídla. Naučte psa význam slova Na a pak mu s tímto slovem přidávejte do misky jídlo nebo něco extra dobrého. Misku mu neberte. Za chvíli bude rád, že se k misce blížíte. Funguje spolehlivě i na agresory.
Jistě, také možnost. Ono ani tak nejde o ten princip, ale o to to vyřešit... Jenže právě když pes vrčí u misky, většinou to není jen problém u toho jídla, ale je to celková nedůvěra mezi psem a pánem, větší problém který se projevuje v různých situacích...
conaf
napsal(a):
Je vidět že berete psy úplně jako lidi. Ve vlčí smečce si vlk alfa může dovolit cokoliv a ostatní si proti němu nic dovolit nesmí. Takže braní žrádla je velmi dobrá věc.
Obrovský omyl. Ve vlčí smečce platí "co mám, to je moje a můžu si to bránit proti komukoliv". I nejposlednější člen smečky má právo bránit si svou kost proti alfovi, a hlavně: alfa to vlastnictví respektuje! Na rozdíl od lidí, kteří mají dojem, že by tím utrpěla jejich "smečková autorita" nebo co...
conaf
napsal(a):
Jistě, také možnost. Ono ani tak nejde o ten princip, ale o to to vyřešit... Jenže právě když pes vrčí u misky, většinou to není jen problém u toho jídla, ale je to celková nedůvěra mezi psem a pánem, větší problém který se projevuje v různých situacích...
To je pravda. Ale tohle vyřešíte zase jen vzájemnou důvěrou. Ne buzerací.
conaf
napsal(a):
Správně vychovaný a celkově vyrovnaný pes si bez nějakého cvičení nechá od majitele líbit prakticky cokoliv - to je ta důvěra, oddanost a poslušnost.1) důvěřuje 2) ví kde má hranice. Takže si bez nějakého trénovaní nechá sáhnout do misky, sahat na krk, na tlapky, zkrátka úplně cokoliv... Mojí fenku bych mohla popadnout za krk natěsno a ani by jí nenapadlo se po mě nějak ohánět nebo jen znervóznět. Věří mi, není důvod aby z toho byla nervózní.
Rozhodně není pravda že na psa třeba nesmím sáhnout u krmení, protože to bere jako ohrožení. Ta důvěra se projevuje také třeba tak, že já k ní můžu rychle přistoupit a sahat na ní zezhora, od cizí osoby se jí to líbit nebude a bude nejistá, protože nebude vědět co má čekat.
Je jeden fakt, že můžete, druhý fakt, proč to děláte? Jsou to věci psům nepříjemné. A máte fenku, psa. Tady je řeč o čsv a zřejmě psovi, což je dost rozdíl.
scylla
napsal(a):
Zkuste něco lepšího než buzeraci u jídla. Naučte psa význam slova Na a pak mu s tímto slovem přidávejte do misky jídlo nebo něco extra dobrého. Misku mu neberte. Za chvíli bude rád, že se k misce blížíte. Funguje spolehlivě i na agresory.
A víte, že přesně tohle je PM? Teda pardon, nechci, abyste se osypala z toho, že vlastně nechtíc praktikujete tu zavrženíhodnou pozitivku...
pidla
napsal(a):
Obrovský omyl. Ve vlčí smečce platí "co mám, to je moje a můžu si to bránit proti komukoliv". I nejposlednější člen smečky má právo bránit si svou kost proti alfovi, a hlavně: alfa to vlastnictví respektuje! Na rozdíl od lidí, kteří mají dojem, že by tím utrpěla jejich "smečková autorita" nebo co...
Alfa si na rozdíl od lidí nepotřebuje na ostatních honit tričko, rozumí jim a domluví se s nimi. Lidi si naopak pořád na psech potřebují něco dokazovat.
pidla
napsal(a):
A víte, že přesně tohle je PM? Teda pardon, nechci, abyste se osypala z toho, že vlastně nechtíc praktikujete tu zavrženíhodnou pozitivku...
Ne, já praktikuji cit a zdravý rozum a 50 let zkušeností se života se psy. tzv. PM se nevejde se svými kontrolami a klecemi a haltinami jaksi do naší etiky zacházení se zvířaty. Měla jsem před časem velmi dlouhou výměnu názorů a zkušeností s MMK a do teď je mi z toho smutno.
scylla
napsal(a):
Je jeden fakt, že můžete, druhý fakt, proč to děláte? Jsou to věci psům nepříjemné. A máte fenku, psa. Tady je řeč o čsv a zřejmě psovi, což je dost rozdíl.
Je spousta věcí které psům děláme a přitom jsou pro ně "nepříjemné", nepřirozené. Od stříhání drápků, koupání, česání, píchání injekcí u veterináře až po obyčejné chození na vodítku... Pro psa je to omezení svobody, také asi nic příjemného a přesto to bereme jako samozřejmost a pes těmito věcmi také nijak netrpí, když je na ně zvyklý.
scylla
napsal(a):
Ne, já praktikuji cit a zdravý rozum a 50 let zkušeností se života se psy. tzv. PM se nevejde se svými kontrolami a klecemi a haltinami jaksi do naší etiky zacházení se zvířaty. Měla jsem před časem velmi dlouhou výměnu názorů a zkušeností s MMK a do teď je mi z toho smutno.
S Martinou Klimešovou se neznám a nevím, jaké měla názory před časem a jaké má dnes... Navíc to, co se napíše přes net, jaksi často vyznívá úplně jinak, než je realita... Sama dobře vím, jak to dopadá, když se snažím přes net něco vysvětlit...
Pro mě je stran etiky zacházení se zvířaty jediná přijatelná možnost PM. A tím nemyslím tu verzi, kterou se vy "anti-PM" snažíte pozitivkářům neustále podsouvat - s kontrolami na všechno, kdy si pes nemůže sám ani uprdnout. To nemá se skutečnou PM nic společného, je to jakýsi paskvil, který antipozitivkáři neustále opakují, aby si tím zdůvodnili, proč PM ne. Pro mě je PM především svoboda pro mé psy. Fakt, že můžu jít se svými psy kamkoliv bez vodítka, můžou si tam dělat, co sami chtějí, a není problém. Nepotřebuju je ukázňovat, okřikovat... prostě můžou být psy se vším všudy. O tom je skutečná PM - o svobodě.
scylla
napsal(a):
Chudáci psi, pak mají být psi z útulku normální, když je tam učí takové hlouposti. Dostane povel - to mi připomíná tohle příšerné video. Určitě vzniklo jako nadsázka, ale je stejně postavené na hlavu jako braní misky psovi.
https://www.youtube.com/watch?v=H4iHanqhpIs
Pidlo, tohle vzniklo na táboře tzv. PM.
Tomu řikate hloupost?:-DD když knam přijdou psi kteři jsou agresivni vuči svym věcem. Tal je to naprosto normalni psu to neubliži. Jak vyše napsala @scylla tak Ano takhle taky postupujeme. Neni to nic co by psu mělo vadit a da se to u většiny psu odnaučit. A představte si že si vezmete psa z utulku najednou neuhlidate ditě a pes kousne. Nebo bude sračky jen vrčeno a prvni co se stane pes je spatky u nas.
pidla
napsal(a):
Ne všichni... ale o tom vás asi nepřesvědčím.
Chci vědět, s čím nesouhlasím, tak jsem četla, byla na pár seminářích, prolezla články a videa na různých výcvikových školách u různých trenérů. Našla jsem tam naprosto školácké chyby, chyby těch, kteří vyučují. Kdybych na vás měla soukromý kontak, nepsala bych to sem, ale takto nemám jinou možnost:
- nechat si oprat psy při odměňování za klid v přítomnosti jiných psů
- nechat psa cvičícího parkur vyděsit od psa, kterého drží majitel a přihlíží
- když se řeší problém s tím, že pes doma čůrá, je doporučena klec. já namítám - to vypadá spíš na nesamostatnost a stres. Odpověď trenéra - to je snad jedno, obojí se řeší klecí (tuto trenérku jste tu vy nedávno doporučovala)
- trenérka řeší nadměrnou vokalizaci svého psa a neví, jestli dojde dříve k desenzitizaci jejího psa na podnět nebo k habituaci psa za plotem (citace)
- pes se nesmí odměnit z okolí, všechny odměny musí přicházet jen přes psovoda (hovadina, sprominutím)
- chceš si čichat myšičky? za odměnu. Chceš být puštěn z vodítka? Za něco. Chceš se nažrat? Za oční kontakt.
- pozitivně udělat z feny a psa takové nerváky, že se třesou i v klecích, když se jim dá ve stejné místnosti žrádlo www.mazl íčkoviny.cz červíčkův deníček.
- několik psů na konzultacích, které spojovalo jedno - strojová poslušnost při povelování, naprostá závislost na psovodovi, naprostá bezradnost, když nebyli povelováni nebo se dostali do situace, která nebyla natrénována. Neskutečná fixace na žrádlo, pro žrádlo cokoli, je fuk, kdo drží pamlskovník, jen když je žrádlo, je fuk, kdo poveluje. Neschopnost se sám zabavit, neschopnost se chovat jako pes. Prostě Pepíčku poskoč. Vše k dohledání na netu a z osobních zkušeností.
Něco z tzv. PM praktikujeme všichni a psali o tom už Chetité v klínovém písmu (fakt ano), takže nic moc nového pod sluncem, Premackův princip učili na začátku minulého století trenéři své žáky u koní - literatura např. Skokové ježdění od mjr. Dobeše... zase nic nového pod sluncem.
Klikr také funguje, i na dravé ptáky, to jsem si vyzkoušela v 90. letech, když jsme potřebovali naučit zvířátka něco kvůli filmování.
Cit pro psa, rozum a pozorovací talent a mluvit s tím zvířetem a poslouchat ho je podle mého názoru nejlepší metodika a funguje.
Scylla, pidla, conaf
chci se Vás zeptat, jak by jste reagovali Vy, být na místě zadavatelky?
Jen vyměním bobek za návnadu naplněnou JEDEM.
Neberu odpověď:
Můj pes by to nikdy neudělal.
Můj pes je skvěle vycvičený a okamžitě reaguje na fuj.
Můj pes... (však my rozumíte, co tím myslím).
Nerejpu, ptám se jen z čiré zvědavosti.
Odpovězte prosím sami za sebe.
Může to být ponaučení pro nás ostatní čtenáře této diskuze
valeri
napsal(a):
Tomu řikate hloupost?:-DD když knam přijdou psi kteři jsou agresivni vuči svym věcem. Tal je to naprosto normalni psu to neubliži. Jak vyše napsala @scylla tak Ano takhle taky postupujeme. Neni to nic co by psu mělo vadit a da se to u většiny psu odnaučit. A představte si že si vezmete psa z utulku najednou neuhlidate ditě a pes kousne. Nebo bude sračky jen vrčeno a prvni co se stane pes je spatky u nas.
Ano, tomuhle říkám nebetyčná hloupost. Představte si, že mám maličký útuleček a většina psů, která tu byla, byla problémová, většina agresivní. Ale ještě žádného jsem nebuzerovala u jídla a každý z nich, který šel domů, si misku nehlídal.
Na místě zadavatelky bych nebyla, protože nemám ve zvyku skákat po psovi a popadávat ho za obojek, tedy na psa útočit. Buď mám psa ovladatelného na hlas, kde po něm zase nebudu štěkat zákazy typu Fuj, ale dám jasný povel - Pusť, nebo mám psa aspoň na couračce a pomůžu si za tu couračku. Nemám problém psa za obojek chytit, ale udělám to tak, aby se nelekl a nebral to jako útok. Když mě něco hryzne, přitáhnu si psa k sobě a zblízka se ho zeptám, jestli hodlá pokračovat. Počkám na jeho reakci - větišnou to bývá omluva a konejšení - uhnutí očima, olíznutí huby, nastavení ramene a psa pomalu pustím. Počkám několik minut a po očku sleduji jeho reakce. Když by se choval tak, jak zadavatelka popisuje, tedy se omlouval a byl nejistý a dokonce se krčil a uhýbal, dala bych mu dřív než toto začne dělat nějaký povel, o kterém vím, že ho umí a splní, třeba přivolání. Za jeho splnění bych psa pochválila a tím by skončila celá věc, aspoň pro mě. Pak bych si přehrála situaci několikrát v hlavě a snažila se přijít na to, kde jsem udělala chybu a jak to příště udělat lépe. V případě zadavatelky bych se snažila získat důvěru psa a také mu dát svojí a vylepšit vztahy tak, že bych byla se psem co nejvíc, vodila ho na různá místa, která nezná a kde bude potřebovat moji pomoc a podporu a tím získala zpět svou "hodnotu" jak je dnes moderní říkat.
scylla
napsal(a):
Na místě zadavatelky bych nebyla, protože nemám ve zvyku skákat po psovi a popadávat ho za obojek, tedy na psa útočit. Buď mám psa ovladatelného na hlas, kde po něm zase nebudu štěkat zákazy typu Fuj, ale dám jasný povel - Pusť, nebo mám psa aspoň na couračce a pomůžu si za tu couračku. Nemám problém psa za obojek chytit, ale udělám to tak, aby se nelekl a nebral to jako útok. Když mě něco hryzne, přitáhnu si psa k sobě a zblízka se ho zeptám, jestli hodlá pokračovat. Počkám na jeho reakci - větišnou to bývá omluva a konejšení - uhnutí očima, olíznutí huby, nastavení ramene a psa pomalu pustím. Počkám několik minut a po očku sleduji jeho reakce. Když by se choval tak, jak zadavatelka popisuje, tedy se omlouval a byl nejistý a dokonce se krčil a uhýbal, dala bych mu dřív než toto začne dělat nějaký povel, o kterém vím, že ho umí a splní, třeba přivolání. Za jeho splnění bych psa pochválila a tím by skončila celá věc, aspoň pro mě. Pak bych si přehrála situaci několikrát v hlavě a snažila se přijít na to, kde jsem udělala chybu a jak to příště udělat lépe. V případě zadavatelky bych se snažila získat důvěru psa a také mu dát svojí a vylepšit vztahy tak, že bych byla se psem co nejvíc, vodila ho na různá místa, která nezná a kde bude potřebovat moji pomoc a podporu a tím získala zpět svou "hodnotu" jak je dnes moderní říkat.
Sice jsem psala, jak by jste reagovali na místě zadavatelky a Vaše první reakce je " Na místě zadavatelky bych nebyla, protože..."
To však nevadí, těmi 4 a půl zbytečnými řádky jsem se prokousala ke kýžené odpovědi, která se mi zdá rozumná.
Děkuji
neluše
napsal(a):
Scylla, pidla, conaf
chci se Vás zeptat, jak by jste reagovali Vy, být na místě zadavatelky?
Jen vyměním bobek za návnadu naplněnou JEDEM.
Neberu odpověď:
Můj pes by to nikdy neudělal.
Můj pes je skvěle vycvičený a okamžitě reaguje na fuj.
Můj pes... (však my rozumíte, co tím myslím).
Nerejpu, ptám se jen z čiré zvědavosti.
Odpovězte prosím sami za sebe.
Může to být ponaučení pro nás ostatní čtenáře této diskuze
Tahle otázka má dva aspekty.
Za prvé: vidím nevychovaného psa, jak něco potenciálně nebezpečného žere. V tu chvíli mu v tom prostě musím zabránit, jakýmkoliv způsobem bez ohledu na následky. Skočím po něm šipku, hodím po něm poleno, zatroubím na něj lodní sirénou atd. To není otázka výchovy nebo výcviku, jen otázka přerušení aktuální nežádoucí činnosti jakýmkoliv dostupným způsobem.
Za druhé: mám psa, kterého chci naučit, aby v budoucnu nevhodné věci nežral a nechal si je vzít z tlamy. Pak postupuji viz výše - postupně, tak, aby mi důvěřoval atd. Když budu postupovat správně, tak mám po nějaké době to, co píšete: vychovaného psa, který by jedovatou návnadu nikdy do huby bez povelu nevzal.
pidla
napsal(a):
Tahle otázka má dva aspekty.
Za prvé: vidím nevychovaného psa, jak něco potenciálně nebezpečného žere. V tu chvíli mu v tom prostě musím zabránit, jakýmkoliv způsobem bez ohledu na následky. Skočím po něm šipku, hodím po něm poleno, zatroubím na něj lodní sirénou atd. To není otázka výchovy nebo výcviku, jen otázka přerušení aktuální nežádoucí činnosti jakýmkoliv dostupným způsobem.
Za druhé: mám psa, kterého chci naučit, aby v budoucnu nevhodné věci nežral a nechal si je vzít z tlamy. Pak postupuji viz výše - postupně, tak, aby mi důvěřoval atd. Když budu postupovat správně, tak mám po nějaké době to, co píšete: vychovaného psa, který by jedovatou návnadu nikdy do huby bez povelu nevzal.
Ještě odpověď na to, co uděláte na místě zadavatelky.
Jak píšete: "Skočím po něm šipku" a pes Vás pokouše.
Vaše reakce na to pokousání? Prosím, vycházejte ze situace zadavatelky.
Děkuji
neluše
napsal(a):
Ještě odpověď na to, co uděláte na místě zadavatelky.
Jak píšete: "Skočím po něm šipku" a pes Vás pokouše.
Vaše reakce na to pokousání? Prosím, vycházejte ze situace zadavatelky.
Děkuji
To záleží, o jak nebezpečnou situaci jde. Pokud bude pes fakt žrát jed a půjde mu o život, tak se ho nebudu ptát, prostě ho chytnu ho za držku, fyzicky ho zpacifikuju, vyrvu mu ten hnus z držky, pokud se nenechá, tak se holt nechám pokousat, tak co, doktoři mě sešijou. V tuhle chvíli fakt nejde o nějaké řešení "alfa" pozice, výchovy, poslušnosti apod., jde čistě jen a pouze o život a zdraví psa bez ohledu na cokoliv jiného.
A jinak co se týče situace popsané zadavatelkou: ten pes se evidentně sám vyděsil toho, že ji v tom momentálním afektu kousnul. To není nějaký "dominátor", který nemyslí na nic jiného, než jak ji násilím sesadit z alfa pozice (ostatně to platí pro drtivou většinu psů), tohle bylo kousnutí vyloženě z uleknutí, on jí ublížit nechtěl. Samotné pokousání jako takové bych neřešila. Prostě je to pes a když zpanikaří, tak to řeší zubama. Ale hodně bych zapracovala na důvěře, na tom, aby pes vnímal chytnutí za obojek jako fajn věc, aby mi věřil za jakýchkoliv okolností, na klidu a psychické stabilitě psa...
Jinak řečeno: myslím si, že kousnutí v popisované situaci není ani omylem příznak "zlého dominantního" psa. Je to příznak vynervovaného psa, který řeší uleknutí zubama a až pak si uvědomí, do koho vlastně hryznul. Trestání nemá smysl - on dobře ví, že to bylo špatně, a věděl to už v tu chvíli, kdy se do té ruky zahryzl. Co má smysl, je zvednout mu sebevědomí, zklidnit ho... a naučit ho líp povel "pusť", "fuj", "ke mně" atd.
scylla
napsal(a):
Chci vědět, s čím nesouhlasím, tak jsem četla, byla na pár seminářích, prolezla články a videa na různých výcvikových školách u různých trenérů. Našla jsem tam naprosto školácké chyby, chyby těch, kteří vyučují. Kdybych na vás měla soukromý kontak, nepsala bych to sem, ale takto nemám jinou možnost:
- nechat si oprat psy při odměňování za klid v přítomnosti jiných psů
- nechat psa cvičícího parkur vyděsit od psa, kterého drží majitel a přihlíží
- když se řeší problém s tím, že pes doma čůrá, je doporučena klec. já namítám - to vypadá spíš na nesamostatnost a stres. Odpověď trenéra - to je snad jedno, obojí se řeší klecí (tuto trenérku jste tu vy nedávno doporučovala)
- trenérka řeší nadměrnou vokalizaci svého psa a neví, jestli dojde dříve k desenzitizaci jejího psa na podnět nebo k habituaci psa za plotem (citace)
- pes se nesmí odměnit z okolí, všechny odměny musí přicházet jen přes psovoda (hovadina, sprominutím)
- chceš si čichat myšičky? za odměnu. Chceš být puštěn z vodítka? Za něco. Chceš se nažrat? Za oční kontakt.
- pozitivně udělat z feny a psa takové nerváky, že se třesou i v klecích, když se jim dá ve stejné místnosti žrádlo www.mazlíčkoviny.cz červíčkův deníček.
- několik psů na konzultacích, které spojovalo jedno - strojová poslušnost při povelování, naprostá závislost na psovodovi, naprostá bezradnost, když nebyli povelováni nebo se dostali do situace, která nebyla natrénována. Neskutečná fixace na žrádlo, pro žrádlo cokoli, je fuk, kdo drží pamlskovník, jen když je žrádlo, je fuk, kdo poveluje. Neschopnost se sám zabavit, neschopnost se chovat jako pes. Prostě Pepíčku poskoč. Vše k dohledání na netu a z osobních zkušeností.
Něco z tzv. PM praktikujeme všichni a psali o tom už Chetité v klínovém písmu (fakt ano), takže nic moc nového pod sluncem, Premackův princip učili na začátku minulého století trenéři své žáky u koní - literatura např. Skokové ježdění od mjr. Dobeše... zase nic nového pod sluncem.
Klikr také funguje, i na dravé ptáky, to jsem si vyzkoušela v 90. letech, když jsme potřebovali naučit zvířátka něco kvůli filmování.
Cit pro psa, rozum a pozorovací talent a mluvit s tím zvířetem a poslouchat ho je podle mého názoru nejlepší metodika a funguje.
Tohle vše, co píšete, jsou totální šílenosti, které nemají s PM absolutně nic společného. Jestli vám je někdo prezentoval jako nedílnou součást PM, tak to byl buď idiot, nebo jste se vzájemně naprosto nepochopili a bylo to z jeho strany myšleno úplně jinak. Víc k tomu nemám co dodat...
pidla
napsal(a):
A jinak co se týče situace popsané zadavatelkou: ten pes se evidentně sám vyděsil toho, že ji v tom momentálním afektu kousnul. To není nějaký "dominátor", který nemyslí na nic jiného, než jak ji násilím sesadit z alfa pozice (ostatně to platí pro drtivou většinu psů), tohle bylo kousnutí vyloženě z uleknutí, on jí ublížit nechtěl. Samotné pokousání jako takové bych neřešila. Prostě je to pes a když zpanikaří, tak to řeší zubama. Ale hodně bych zapracovala na důvěře, na tom, aby pes vnímal chytnutí za obojek jako fajn věc, aby mi věřil za jakýchkoliv okolností, na klidu a psychické stabilitě psa...
Jinak řečeno: myslím si, že kousnutí v popisované situaci není ani omylem příznak "zlého dominantního" psa. Je to příznak vynervovaného psa, který řeší uleknutí zubama a až pak si uvědomí, do koho vlastně hryznul. Trestání nemá smysl - on dobře ví, že to bylo špatně, a věděl to už v tu chvíli, kdy se do té ruky zahryzl. Co má smysl, je zvednout mu sebevědomí, zklidnit ho... a naučit ho líp povel "pusť", "fuj", "ke mně" atd.
Mě nejde o nějaké dominantní chování, alfu a bla bla bla. Mě šlo o to, jaká by byla Vaše bezprostřední reakce na to kousnutí v zadání.
Pes začne něco žrát, Vy okamžitě reagujete "FUJ", pes nic, skočíte po něm šipku, pes Vás kousne do ruky a do obličeje a Vaše reakce je?
Jestli jsem to dobře pochopila, nedělala by jste nic a už by Vám to v hlavě šrotovalo, jak ho naučit líp povel "fuj".
Já nad tuto diskuzí žasnu. podle mne
1. člověk není, nebyl a ani nikdy nebude alfa zvíře, tedy vůdce psí smečky, psi to vědí všichni, lidé jen někteří
2. bít psa není v pořádku a kousat lidi (hlavně ty svoje) taky ne
3. pokud by na mne můj pes bez varování vyrazil a rafl mne - třeba protože by se lekl, bránila bych se i tou fackou - lekla bych se totiž taky
4) pokud by to byl kousavý pes a vyhledával konflikty, pak samozřejmě násilí ze strany člověka na místě není
5) pes si samozřejmě musí nechat manipulovat s miskou s jídlem, to není žádná šikana, to je běžné opatření, ke psu, který jí může přistoupit děcko, může mi k misce zakopnout a spadnout kdokoliv a pes, který úporně hájí svou misku i kousáním je potencionálně nebezpečný a proto je velmi chvályhodné, že útulky tento návyk odhalují a napravují, já bych postupovala tak, že při každém takovém vyrušení od jídla dodala nějaký pamlsek.
6) jakákoliv jiná manipulace s jídlem je nesmysl, narážím tím na ty divné zvyky, že je hladový pes nucen sedět a čekat na povel k jídlu
7) není důvod se toho psa bát, naopak, v pohodové situaci bych se s ním co nejvíc muchlala, osahávala ho, abychom oba, já i on pochopili, že se jeden druhého nemusíme bát
8) pes má vlastní rozum a cvičit ho můžeme, ale vychovat ho musíme
9) nesnáším stoprocentně poslušné psy
Uživatel s deaktivovaným účtem

Valeri - na tom že v útulku učíte psy aby sebou nechali manipulovat u krmení vidím jen pozitiva, klobouk dolů před takovým útulkem protože ve většině útulků psa neučí nic a předají vám zvíře o kterém taky nikdo neví nic, ani kolik je mu přibližně let natož jak se bude chovat. Klid u krmení není žádná buzerace ale naprosto normální potřebná věc, M9 psi nesmí začít žrát, musí ležet a čekat než dovolím z jednoho prostého důvodu, nesnáším když nesu misky s krmením aby kolem mě poskakovaly dvě padesátikikové telata, vyrážely mě misky z rukou a bezhlavě se do nich vrhaly, takže leží a čekají, čekají na povel a pak jdou k misce a ještě čekají než ten kdo jim dá krmení odejde a pak začnou žrát.Kdykoliv můžu krmení přerušit a psa od misky povelem odvolám, tudíž kdykoliv můžu do misky sáhnout, něco vzít, něco přidat není to buzerace, je to u nás tak samozřejmá věc, stejně jako vyčistit uši, nakapat do očí, prohlédnout tlamu, otevřít tlamu a vyklepat z ní nalezený hnus apod.Zrovna před týdnem jsme byla se psem na kontrole kvůli očím, veterinář sice kápl znecitlivějící kapky ale pak vzal pinzetu a natahoval psovi třetí víčko, až mě z toho bylo špatně, obešlo se to bez náhubku, pes seděl, nehnul ani brvou, hlavu sem přidržovala mírně jednou rukou. Proč se chudinka nevyděsil když mu někdo strkal něco do oka? protože je vychovaný, všichni moji psi jsou vychovaní, těmihle strašnými buzeračními metodami, ale můžu s nima manipulovat kdekoliv a kdykoliv a nevyděsí je to že po nich sáhnu aby mě rozpárali ruku a obličej. Zadavatelce můžu říct jediné, pes si v době vaší nepřítomnosti dělal co chtěl, měl to dovoleno, ted to bude zkoušet na vás, pokud máte obavy, napasujte mu košík a cvičte poslušnost aby si uvědomil kdo bude poslouchat koho.
Habe napsala:
" Zadavatelce můžu říct jediné, pes si v době vaší nepřítomnosti dělal co chtěl, měl to dovoleno, ted to bude zkoušet na vás, pokud máte obavy, napasujte mu košík a cvičte poslušnost aby si uvědomil kdo bude poslouchat koho."
Konečně aspoň jedna přínosná rada pro zadavatelku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Abies
napsal(a):
Habe napsala:
" Zadavatelce můžu říct jediné, pes si v době vaší nepřítomnosti dělal co chtěl, měl to dovoleno, ted to bude zkoušet na vás, pokud máte obavy, napasujte mu košík a cvičte poslušnost aby si uvědomil kdo bude poslouchat koho."
Konečně aspoň jedna přínosná rada pro zadavatelku.
Za prvé - aby se psem začala pracovat, je tu psáno x-krát.
Za druhé - zcela mimo je "kdo bude poslouchat koho" - tohle přeci vůbec není otázka kdo z koho, ale důvěry! Pes se lekl, zadavatelka taky, oba zareagovali zkratkovitě...je na ní, aby se vrátila o kus zpátky a obnovila (získala) postavení vůdce v tom pravém slova smyslu "ten, jehož následuji"...
pidla
napsal(a):
Tohle vše, co píšete, jsou totální šílenosti, které nemají s PM absolutně nic společného. Jestli vám je někdo prezentoval jako nedílnou součást PM, tak to byl buď idiot, nebo jste se vzájemně naprosto nepochopili a bylo to z jeho strany myšleno úplně jinak. Víc k tomu nemám co dodat...
Prezentovali to profi trenéři PM vlastnící výcvikové školy a jejich "cvičenci" abych použila jejich terminologii. Je to všechno k dohledání na příslušných odkazech a tento princip šablony za každou cenu mi potvrdila osobně i MMK. Šílenost to je, já souhlasím, proto s tím nechci nic mít.
Freygerd
napsal(a):
Ahoj, teď jsem byla nějakou dobu v zahraničí a od té doby co jsem přijela je náš pes (tříleté čévéčko) úplně jak z divokých vajec. Mám pocit, že mě vůbec neposlouchá, přitom než jsem odjela, poslouchal mě z rodiny nejvíc. Dnes jsem s ním byla venku a cestou objevil nějaký psí bobek. Honem se ho jal žvýkat, já řekla "fuj" (běžně na povel "fuj" danou věc okamžitě pustí a odejde - snad se mi nikdy nestalo, že by neposlechl), jenže tentokrát ne. Tak jsem ho popadla za obojek, jenže se asi lekl, ohnal se, a od loktu k zápěstí mi rozpáral ruku a hryzl mě i do obličeje. Já jsem mu z leknutí dala facku, ječela jsem na něj a od té doby jsem na něj nepromluvila. Cestou domů šel se skloňenou hlavou vzorně vedle nohy, ani si nedovolil otočit se po psovi, se kterým si chodí hrát. Často po mě pokukoval stylem "zlobí se ještě?" "ještě furt?" "a teď?", na každý můj prudší pohyb se přikrčil a uhnul a ani se nedomáhal jít domů. Já jsem zjistila, že se ho asi bojím. Nikdy dříve nejevil žádné známky agrese, byl opravdu moc hodný a poslušný. Nedovedu si vysvětlit, proč teď najednou udělal tohle a proč mě celkově po mém příjezdu neposlouchá. Nevíte čím by to mohlo být? Jak se k němu mám chovat teď?
Diskuze dlouhá a přiznám se, že můj čas je příliš cenný na to se tím prokousat. Takže přidám jen svůj názor, možná budu i opakovat něco, co již bylo řečeno. Tak asi není úplně v pořádku vztah pán - pes. Moji psi si vždy ode mě (někteří od nikoho jiného) nechali a nechají líbit úplně vše, protože mi bezmezně důvěřují a jsou zvyklí poslouchat moje povely. Takže - fuj! pusť! a pokud náhodou ne (protože je to přííííliš lákavě vonící apod.), tak prostě: Sedni! Dej! A je vyřešeno. Podle mého byla reakce majitelky zřejmě pro psa nečitelná - bez patřičného povelu, pes povel neznal nebo akce byla dřív než povel (častá chyba). Vůbec bych neřešila nějakou dominanci, ale se psem bych se věnovala intenzivně výcviku základní poslušnosti s důrazem na odměňování povedeného - podle psa pamlskem, pochvalou, pohlazením. Dále bych začala pravidelně nacvičovat (bez nějakých "opiček", prostě samozřejmě) prohlídku uší, příp. čištění, prohlídku pacek, bříška, zubů apod., česání, otírání tlapek. Prostě jakoukoliv manipulaci. Nacvičuji ji s každým štěnětem od malinka, vyplatí se to - např. zhnisané ložisko zřejmě okolo třísky si vychovaná fena nechala ošetřit bez narkózy v mé přítomnosti - rozříznout, vyčistit, vydezinfikovat. A těch příkladů by bylo víc. Pokud máte se psem dobrý vztah, nebojte se ho, byl to pravděpodobně úlet - po důkladném zamyšlení a rozboru situace asi přijdete na důvod. Jestli jste se však psa začal bát, je to průšvih - on to vycítí a většinou neodpouští. Na to asi radu nemám, svého psa se prostě BÁT NIKDY NESMÍM.
Já jsem zastánce (praktikující) zásady psí sliny léčí, vypláchla jsem čistou vodou (proudem) a ovázala, zhojeno bez jizvy, viděla jsem desinfikovaná zranění a zhojeno s jizvou. Nenapadlo mne řešit tetanovku, ale teď jsem se podívala, mám ji v pořádku.
nikdy by mne nenapadlo nenechat dát psovi injekci proti bolesti (nemusí to být hned narkóza) při bolestivém vyšetření. Já ji pro sebe vyžaduji rovněž, jinak bych určitě kousla.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mimo téma :
"takova rana se většinou uzavře a hnisa."
v takovém případě dokáže kouzla černá mast!
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Za prvé - aby se psem začala pracovat, je tu psáno x-krát.
Za druhé - zcela mimo je "kdo bude poslouchat koho" - tohle přeci vůbec není otázka kdo z koho, ale důvěry! Pes se lekl, zadavatelka taky, oba zareagovali zkratkovitě...je na ní, aby se vrátila o kus zpátky a obnovila (získala) postavení vůdce v tom pravém slova smyslu "ten, jehož následuji"...
Přesně tak! Kdo z přispívajících se nikdy nelekl a v leknutí neudělal něco, čeho hned litoval?
Příklad: s rodiči jsme jezdili na naši chalupu, která je poměrně opuštěná, skoro samota. Jednou jsem tam měla přijet vlakem za nimi, ale zdržela jsem se, rodiče evidentně mysleli, že tedy přijedu až druhý den, tak šli spát. Ale svezl mě kamarád, takže jsem tam přijela uprostřed noci. No a jak se v té tmě pokouším otevřít zarezllou branku, tak na mě najednou s děsným řevem běží postava v bílé noční košili s lopatou. Chybělo málo a schytala jsem tou lopatou přes hlavu.
Znamená to, že mě moje matka nemá ráda a nerespektuje mě? Ne! Jen se lekla a nevěděla, jak situaci jinak vyřešit! U toho psa to bylo v zásadě totéž.
Proboha, proč tak sáhodlouze řešíte něco co je naprosto jasné.
3 letý pes čévéčko,2 týdny nechané dělat si co se mu líbí.
Majitelka zasáhla jak měla, "dovolila" si chtít mu něco sebrat. Pes zareagoval jak zareagoval a i když se ohnal, dostal přes tlamu. Jediné možné řešení.
Pro zadavatelku - nebojte se ho, teď se mu maximálně snažte věnovat, cvičit, hrát, ale naprosto důsledně trvat na splnění povelů. Ne tvrdě, ale nekompromisně a důsledně s samozřejmou obrovskou pochvalou. On rychle zjistí, že prázdniny skončily. Je to čévéčko, tam ta lekavost je vcelku normální, asi si budete muset trošičku dát pozor na konfliktní situace, např. při dalším případném odebírání něčeho nežádoucího, Tj. neskočit po něm, ale v klidu připnout na vodítko a pak důrazné fuj a nabídnutí něčeho jiného. Pokud jde jen o "bobek" a ne něco opravdu smrtícího.
Ivankka

XXX.XXX.211.86
Zastřelit.
Neregistrovaný uživatel

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!