Zklidnění při hlídání (štěkot)

To je trosku drasticke, jeste jsem to nezkousela.
Zatim funguje dat jiny povel, ale clovek musi opravdu vydrzet. Vcera zacala stekat, ve ctvrtem patre, protoze venku nekdo vykviknul nebo steknul. Nadhera ;).

beastije napsal(a):
To je trosku drasticke, jeste jsem to nezkousela.
Zatim funguje dat jiny povel, ale clovek musi opravdu vydrzet. Vcera zacala stekat, ve ctvrtem patre, protoze venku nekdo vykviknul nebo steknul. Nadhera ;).

A utišila jste ji ?

Mno, to zalezi na definici ;)
Dvakrat stekla, pak zavrcela, tak jsem ji odeslala za panickem, sedni, lehni, hop, pak se chvili valela v posteli, u me, na zadech a trosku vrcela, pak si sedla, jeste stekla takze opet serie povelu a odeslani za panickem, a pak jsem zavrela okno.
Pocita se to? :).

beastije napsal(a):
Mno, to zalezi na definici ;)
Dvakrat stekla, pak zavrcela, tak jsem ji odeslala za panickem, sedni, lehni, hop, pak se chvili valela v posteli, u me, na zadech a trosku vrcela, pak si sedla, jeste stekla takze opet serie povelu a odeslani za panickem, a pak jsem zavrela okno.
Pocita se to? :).

Tak napůl a co kdybyste jí jednoduše naučila povel ticho?

Neni povel ticho v rozporu s Mrtvy kun?
Nevim, jak ji neucit neco, co je vetsinu casu.

Nejaky tip?

beastije napsal(a):
Neni povel ticho v rozporu s Mrtvy kun?
Nevim, jak ji neucit neco, co je vetsinu casu.

Nejaky tip?

Jaký kůň?

beastije napsal(a):
Neni povel ticho v rozporu s Mrtvy kun?
Nevim, jak ji neucit neco, co je vetsinu casu.

Nejaky tip?

Tak si to pro sebe pojmenujte třeba "přestaň štěkat"

beastije napsal(a):
Neni povel ticho v rozporu s Mrtvy kun?
Nevim, jak ji neucit neco, co je vetsinu casu.

Nejaky tip?

Já znám mrtvého muže
Tak co třeba "štěkni 3x a dost".

Povel ticho naučíš např. tak, že jí rukou lehce zatlačíš shora na nos (je to i popsáno v jednom ze zdejších článků od M.Kvasnici) - přidržíš jí tlamu + povel "ticho" (+ klik)+odměna...a to NE když štěká, ale když neštěká! A tohle pak přeneseš do situace, kdy se dá očekávat, že štěkat začne - a to dřív, než skutečně štěkat začne! A tou situací byste se měli "protichovat". Na ukončení už probíhajícího štěkání bych volila jiný povel (my máme "dost"), který naučím stejně - prostě mu zavřu tlamu (+ samozřejmě odměna).

Můžu poprosit o odkaz na ten článek od M.Kvasnici ? :).

Kobylatko, odkaz nehodím, páč bych musela dlouho hledat, ve kterém konkrétně to je (v jednom z "Svět podle psa" - tady na ifauně). Ono se to nedá ani podle názvu článku, ten není primárně o tomto. Popisuje tam, jak matka vlčice znemožní vlčeti štěkat, když mu jemně vezme tlamu do tlamy...

U AUO je to tak 1/2 na 1/2. Půl jich hlídá "důsledně" až to hraničí
s uštěkaností, půl nehlídá vůbec.
I přes "mrtvého koně" můžete psa učit povel "ticho". Po povelu "štěkej", povel "stačí-dost-ticho".
Naše psice povel "ticho" předvádí spolehlivě, jen je těžké ji umlčet, když si vezme do hlavy, že bude štěkat na souseda ( týpek, který na ní v noci když jde z hospody řve, kope do plotu, když nemůže najít klíče, vykopne si dveře do vlastního baráku...- tam mám strach, že kdyby se jednou dostali proti sobě, tak ho rafne - ale domlouvejte se s opilcem...).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U AUO je to tak 1/2 na 1/2. Půl jich hlídá "důsledně" až to hraničí
s uštěkaností, půl nehlídá vůbec.
I přes "mrtvého koně" můžete psa učit povel "ticho". Po povelu "štěkej", povel "stačí-dost-ticho".
Naše psice povel "ticho" předvádí spolehlivě, jen je těžké ji umlčet, když si vezme do hlavy, že bude štěkat na souseda ( týpek, který na ní v noci když jde z hospody řve, kope do plotu, když nemůže najít klíče, vykopne si dveře do vlastního baráku...- tam mám strach, že kdyby se jednou dostali proti sobě, tak ho rafne - ale domlouvejte se s opilcem...).

Děkuji za info. Museli bychom jí naučit povel štěkej, což tedy zvážím, ale doteď i s posledními excesy za život štěkla max padesátkrát, ne víc.
Líbí se nám, že hlídá, ale přesně se bojíme, aby si nezačala hlídat co se jí zachce, panelák, kde bydlíme, celou ulici,...

Teď opravdu i trochu přiostřila, museli jsme jí držet kvůli úrazům a hárání teď chvíli bez psů, takže teď po dlouhé době může konečně dost blbnout, ale běda jak se jí někdo snaží vzít míč nebo klacek, hned vrčí, štěkne. Když si vezme klacke někdo jiný, nechá ho, nesnaží se ho sebrat, ale žádné sdílení či přetahování jaké měla jako štěně.
Přemýšlím, jestli tohle nějak podporovat nečinností, nebo zakazovat a kárat za hlídání svých věcí...

Na jiném tématu čtu, že vaše fenka neumí vůbec chodit na vodítku. Nevím, jak je stará, ale i tak si myslím, že je nejvyšší čas ji to naučit. Začněte třeba, když bude hodně vylítaná a unavená, na cestě domů. Až nebude tolik lačná po pohybu. AUO je přece jen dost velký pes a nebude moci v dospělosti chodit stále na volno. A hlavně všude ( např. na frekvenci u silnice, do vlaku, z vlaku a pod. ). Čím bude starší, tím bude učení těžší. Jestli nezvládá chůzi na vodítku, tak ani ostatní poslušnost asi nebude na 1* ( nechci psát 100% - to je nesmysl ).

Je ji rok a zvlada ji jen 50% casu, musela by mit jinak pred cumakem porad pamlsek ci bych na ni musela porad volat, at si me hlida. Jinak tahne a chce se okamzite nekam dostat. Uz ma krasnych 20 kilogramu ale nepretahne me :)

Ted se ji snazime naucit na nejaky zvuk, v ramci knihy Tahani na voditku od Turig Rugaas, jen bylo dost narocne zvolit jaky zvuk se da delat jednou rukou, na neco ho nepouzivame, clovek ho na 100% umi a nepotrebuje k tomu nastroj.

Uz jsem zkousela zastavovani pokazde kdyz zatahala, obraceni smeru, a dalsi vychytavky, ale proste 50% casu ( a je jedno jestli pred prochazkou nebo po ni) jde jak milius vedle me a kouka na me ( enormne chvalim, pamlsky) a dalsich 50% me tahne jako o zivot, nehlede na to, ze si ji privolavam, zastavuji se, davam prikaz k noze, zlobim se na ni ( slovy Zlobim se a vyhruznym tonem). Vzdy tri kroky a znovu tahne.

Ono se to pomalu dotahne k dokonalosti, akorat pomalu. Zivot nejak utika mezi prsty, kazdy den rikame, jak budeme extra trenovat, dostaneme se k tomu mezi varenim a prochazkami treba na 5 minut, protoze ten zvuk se mimo domov zatim ucit neda, a pak zas do toho neco vleze, ona se rozptyli, chce si hrat...

A ostatni poslusnost je tak na 70% casu, posledni dobou zacina pokulhavat to privolani, coz me pekne stve, to ji hezky slo. Nastesti uz doharala, ma zahojene oba strzene drapy a ve cvtrtek hura na cvicak. Proto shanim i nejaky workshop ci vikend na poslusnost.


Ale taky jsem v tom druhem tematu psala, ze muj pristup asi nebude idealni, protoze muj pes rozhodne neposloucha, jak by mel :).

"Ted se ji snazime naucit na nejaky zvuk, v ramci knihy Tahani na voditku od Turig Rugaas, jen bylo dost narocne zvolit jaky zvuk se da delat jednou rukou, na neco ho nepouzivame, clovek ho na 100% umi a nepotrebuje k tomu nastroj."

Beastije - zvuk pusou (mlasknout, takové tss, syknout...)

http://blog.koira.cz/nezarazene/pojd-se-mnou.

Hmn_: zvazovala jsem, ale s pritelem jsme se shodli, ze ve meste nechceme chodit po ulici a sykat ci mlaskat na psa, preci jen je to trosku zvlastni. Zatim zkousime luskani prsty, jen je to trochu tiche, ale uvidime, jestli se nauci doma a zvladne na to reagovat i venku. Kdyztak nam nic jineho nez mlaskani nezbyde, protoze piskot uz je zabrany na privolavani

Jeste jsem navrhovala pleskani do stehen :).

beastije napsal(a):
Je ji rok a zvlada ji jen 50% casu, musela by mit jinak pred cumakem porad pamlsek ci bych na ni musela porad volat, at si me hlida. Jinak tahne a chce se okamzite nekam dostat. Uz ma krasnych 20 kilogramu ale nepretahne me :)

Ted se ji snazime naucit na nejaky zvuk, v ramci knihy Tahani na voditku od Turig Rugaas, jen bylo dost narocne zvolit jaky zvuk se da delat jednou rukou, na neco ho nepouzivame, clovek ho na 100% umi a nepotrebuje k tomu nastroj.

Uz jsem zkousela zastavovani pokazde kdyz zatahala, obraceni smeru, a dalsi vychytavky, ale proste 50% casu ( a je jedno jestli pred prochazkou nebo po ni) jde jak milius vedle me a kouka na me ( enormne chvalim, pamlsky) a dalsich 50% me tahne jako o zivot, nehlede na to, ze si ji privolavam, zastavuji se, davam prikaz k noze, zlobim se na ni ( slovy Zlobim se a vyhruznym tonem). Vzdy tri kroky a znovu tahne.

Ono se to pomalu dotahne k dokonalosti, akorat pomalu. Zivot nejak utika mezi prsty, kazdy den rikame, jak budeme extra trenovat, dostaneme se k tomu mezi varenim a prochazkami treba na 5 minut, protoze ten zvuk se mimo domov zatim ucit neda, a pak zas do toho neco vleze, ona se rozptyli, chce si hrat...

A ostatni poslusnost je tak na 70% casu, posledni dobou zacina pokulhavat to privolani, coz me pekne stve, to ji hezky slo. Nastesti uz doharala, ma zahojene oba strzene drapy a ve cvtrtek hura na cvicak. Proto shanim i nejaky workshop ci vikend na poslusnost.


Ale taky jsem v tom druhem tematu psala, ze muj pristup asi nebude idealni, protoze muj pes rozhodne neposloucha, jak by mel :).

..."Uz jsem zkousela zastavovani pokazde kdyz zatahala, obraceni smeru..."
Nechci dělat chytrou, moje fena má k poslušnosti na 1* hodně daleko, ale...
Nebude to tím, že to zkoušíte? Vybrat jednu metodu a pak na ní důsledně pracovat a pracovat.
Určitě se ozvou zkušenější.
Důležitá je ukázněnost psovoda, důslednost, trpělivost. ( Ani jednou z těchto vlastností neoplývám, ještě k tomu mám narušenou koordinaci pohybů, při chůzi se potácím, sem tam na psa u nohy šlápnu - na zkoušce mě to stálo cenné body -...já nemůžu mít psa na 1 ).

Mozna ta duslednost, kdyz ono je tezke zkloubit "dusledne zastavit kdykoliv pes zataha" a "stihnout vyvencit behem obedove pauzy v parku pres ulici"

Vzdycky jsem nejakou techniku jela par mesicu, pak jsme to dlouho omlouvali tim, ze musela byt dlouho doma, ze byla nemocna a ted si chce jit hrat, a zacali jsme novou technikou.

Ted to nauceni na zvuk a pouzivani chci dodrzovat dusledne, alespon chvili trenujeme kazdy den, tak snad se konecne podari.

Protoze jestli me neprestane tahat, tak se z toho zblaznim :).

beastije napsal(a):
Hmn_: zvazovala jsem, ale s pritelem jsme se shodli, ze ve meste nechceme chodit po ulici a sykat ci mlaskat na psa, preci jen je to trosku zvlastni. Zatim zkousime luskani prsty, jen je to trochu tiche, ale uvidime, jestli se nauci doma a zvladne na to reagovat i venku. Kdyztak nam nic jineho nez mlaskani nezbyde, protoze piskot uz je zabrany na privolavani

Jeste jsem navrhovala pleskani do stehen :).

Plesknutí do stehna je běžný povel pro psa při chůzi u nohy - pomůcka ke korekci, podobně jako poškubnutí vodítkem.

Plus hodne doporuceni bylo na to, trenovat v klidu. Jenze to je presne ono, tahame na prochazku, z prochazky jde vice mene vzorne. Ale jak se tedy dostat na tu prochazku? :) Plus samozrejme, jako na potvoru na cvicaku, kdyz trenujeme, tak ji to jde nadherne, protoze vi, ze tam se trenuje, je tam ohraniceny zacatek a konec cviceni.

To u prochazky preci clovek delat nema, navic to bych ji taky cely zivot mohla na prochazku tahat jen s pamlskem u cumaku. Tak snad takhle metoda, at uz lusknuti ci placani se do stehen, bude mit uspech.

Znovu si otevřu svoje téma:
Máte zkušenosti s tím, že vy svým chováním zhoršujete agresi svého psa?

Ukázková situace - Včera fenka spala, u nás pod stolem, šel kolem sousedův cizí pes na našem pozemku. Vzbudila se, s hrozným štěkotem a přítel se snažil toho druhého psa vyhodit, ať tam nerozptyluje. Jenže když druhého psa okřikl a zvedl se na něj, fenka okamžitě začala o to víc štěkat a velmi agresivně vyjíždět, takže jsme jí chvilku museli přidržet. Když jsme jí pak pustili až pes zmizel z dohledu, tak ho ještě doběhla a vyprovodila štěkotem a honěním na okraj pozemku, kde se otočila a na všechno zapomněla.

Přemýšlím, jestli by bylo lepší na toho druhého psa nereagovat a nechat jí, ať se sama uklidní, či jestli jí mám být příkladem a psa ignorovat, či ho naopak pohladit (ačkoliv to bych neriskovala asi), či jí mám pokárat za nevhodné chování,... Do té doby, než přítel toho psa okřikl, tak neprojevovala agresi, jen štěkala.

Děkuji.

beastije napsal(a):
Znovu si otevřu svoje téma:
Máte zkušenosti s tím, že vy svým chováním zhoršujete agresi svého psa?

Ukázková situace - Včera fenka spala, u nás pod stolem, šel kolem sousedův cizí pes na našem pozemku. Vzbudila se, s hrozným štěkotem a přítel se snažil toho druhého psa vyhodit, ať tam nerozptyluje. Jenže když druhého psa okřikl a zvedl se na něj, fenka okamžitě začala o to víc štěkat a velmi agresivně vyjíždět, takže jsme jí chvilku museli přidržet. Když jsme jí pak pustili až pes zmizel z dohledu, tak ho ještě doběhla a vyprovodila štěkotem a honěním na okraj pozemku, kde se otočila a na všechno zapomněla.

Přemýšlím, jestli by bylo lepší na toho druhého psa nereagovat a nechat jí, ať se sama uklidní, či jestli jí mám být příkladem a psa ignorovat, či ho naopak pohladit (ačkoliv to bych neriskovala asi), či jí mám pokárat za nevhodné chování,... Do té doby, než přítel toho psa okřikl, tak neprojevovala agresi, jen štěkala.

Děkuji.

Neumím Vám poradit odborně, ale myslím, že je v pořádku, že Vaše fena vyprovodila CIZÍHO psa z VAŠEHO pozemku. Nemá tam co pohledávat a Vy sama píšete, že jej vyštěkala jen za hranice Vašeho pozemku a pak se vrátila. Prostě přijde mi to takto v pořádku.

beastije napsal(a):
Znovu si otevřu svoje téma:
Máte zkušenosti s tím, že vy svým chováním zhoršujete agresi svého psa?

Ukázková situace - Včera fenka spala, u nás pod stolem, šel kolem sousedův cizí pes na našem pozemku. Vzbudila se, s hrozným štěkotem a přítel se snažil toho druhého psa vyhodit, ať tam nerozptyluje. Jenže když druhého psa okřikl a zvedl se na něj, fenka okamžitě začala o to víc štěkat a velmi agresivně vyjíždět, takže jsme jí chvilku museli přidržet. Když jsme jí pak pustili až pes zmizel z dohledu, tak ho ještě doběhla a vyprovodila štěkotem a honěním na okraj pozemku, kde se otočila a na všechno zapomněla.

Přemýšlím, jestli by bylo lepší na toho druhého psa nereagovat a nechat jí, ať se sama uklidní, či jestli jí mám být příkladem a psa ignorovat, či ho naopak pohladit (ačkoliv to bych neriskovala asi), či jí mám pokárat za nevhodné chování,... Do té doby, než přítel toho psa okřikl, tak neprojevovala agresi, jen štěkala.

Děkuji.

Že začala štěkat, když byla pod vaším stolem a spala, je celkem normální. Na povel by toho ale měla nechat. Ona se přidala k vašemu příteli a chtěla vychovávat druhého psa. Naučila bych jí, že pozemek a stůl není její, ale váš a vy rozhodujete o tom, co bude nebo nebude ona dělat. To vyběhnutí bych jí neumožnila, to mi připadá nevhodné. Od toho jsem tam já, abych věděla, koho pustím nebo nepustím na pozemek.

Mám pocit, že nejste dostatečně důslední při výcviku, což sama uznáváte. Je vcelku jedno jakou metodou cvičíte, bez důslednosti nebude fungovat žádná.
Povely "štěkej" a "ticho" se dají trénovat mnoha způsoby. Mě se osvědčilo při podávání žrádla, kde psi mají velkou motivaci a pochopí to velmi rychle, případně na hračku, nebo pamlsek.
Držíte misku a pokud pes štěkně dáte mu povel a jídlo, postupně dáváte jen povel, který opakujete. Když už štěká na povel, stačí ho nechat štěknout a hned po štěknutí dát povel ticho, trochu rázněji, pes se většinou zastaví a odměníte. Nejdůležitější je ho v pozdějších fázích "rozdráždit", poté dát povel ticho a čekat, zda to vydrží delší dobu, i když budete stále mít žrádlo u sebe.

Také se hodí mít v záloze jeden povel, který zvládá za každé situace, tím vždy můžete přerušit nežádoucí chování, a zákazový povel. Ty vám zjednoduší nácvik jiných povelů, když se pes tolik nebude soustředit.

Já jsem chtěla původně vaše téma jen sledovat, ale... Už mi to nedá...
1) Vaše fena kolem roku věku prochází takovým zvláštním obdobím, kterému spousta lidí říká puberta, já osobně tomu říkám "aussí labilní období". Trpí na to většina jedinců plemene, co jsem si všimla. Já jsem to ze svých šesti psů pozorovala jen u jednoho - a ještě ve velmi mírné podobě. Trestání v tomhle období nikam nevede, to v první řadě. Vyřešit to může jen váš klid a nic víc. Pak to přejde samo. Jenže vám fena jednou vylítla a vy místo abyste byli v klidu, tak jste začali řešit, kde kdo vyleze, kde kdo něčím zašustí, kde se kdo objeví a fena začala mít pocit, že je to v pořádku a chová se stejně. Logicky - svoje chování stupňuje.
2) mám pocit, že je psychicky i fyzicky nevybitá. Tím neříkám, že je třeba s aussíkem běhat dvacet km denně u kola nebo procvičit abecedu povelů, ale zkuste něco "instinktivního "- pasení nebo třeba stopařinu, mantrailing, atd... Něco, u čeho ten pes musí pracovat fyzicky i psychicky, ale SÁM ! To je nejdůležitější. Vaše fena musí nabrat sebedůvěru, jinak je na nejlepší cestě, aby se z ní stala labilní troska jako z jiných :(
3) za ten "hluboký vrčivý štěkot" vaše fena pouze maskuje svou nejistotu a strach - za to ji nemůžete ani trestat, ani chválit. Opět ta sebedůvěra...
4) učit povel "ticho" psa, který se bojí, je nesmysl... Jen se bude bát o to víc, protože to nebude moci projevit štěkotem, bude se projevovat jinak
5) kde jste vzala, že během procházky se nemá cvičit? Cvičit se má vždycky, všude a kdykoli... Obzvlᚍ s nejistým psem, který potřebuje nabrat sebedůvěru
6) situace se psem - Vaše fena měla být po příchodu cizího psa odeslána jediným povelem v klidu na místo a psa jste si neměli všímat. Tím, že jste ho vztekle, nervózně, nebo jakkoli jinak vyháněli, měla vaše fena pocit, že je v ohrožení a zase jsme u té nejistoty a nedostatku sebedůvěry...

Řešení? sežeňte si cvičák, nebo někoho, kdo OPRAVDU DOBŘE rozumí aussíkům a zapracujte na svém sebeovládání a klidu... Pak se vám srovná i fena

aneleh napsal(a):
Já jsem chtěla původně vaše téma jen sledovat, ale... Už mi to nedá...
1) Vaše fena kolem roku věku prochází takovým zvláštním obdobím, kterému spousta lidí říká puberta, já osobně tomu říkám "aussí labilní období". Trpí na to většina jedinců plemene, co jsem si všimla. Já jsem to ze svých šesti psů pozorovala jen u jednoho - a ještě ve velmi mírné podobě. Trestání v tomhle období nikam nevede, to v první řadě. Vyřešit to může jen váš klid a nic víc. Pak to přejde samo. Jenže vám fena jednou vylítla a vy místo abyste byli v klidu, tak jste začali řešit, kde kdo vyleze, kde kdo něčím zašustí, kde se kdo objeví a fena začala mít pocit, že je to v pořádku a chová se stejně. Logicky - svoje chování stupňuje.
2) mám pocit, že je psychicky i fyzicky nevybitá. Tím neříkám, že je třeba s aussíkem běhat dvacet km denně u kola nebo procvičit abecedu povelů, ale zkuste něco "instinktivního "- pasení nebo třeba stopařinu, mantrailing, atd... Něco, u čeho ten pes musí pracovat fyzicky i psychicky, ale SÁM ! To je nejdůležitější. Vaše fena musí nabrat sebedůvěru, jinak je na nejlepší cestě, aby se z ní stala labilní troska jako z jiných :(
3) za ten "hluboký vrčivý štěkot" vaše fena pouze maskuje svou nejistotu a strach - za to ji nemůžete ani trestat, ani chválit. Opět ta sebedůvěra...
4) učit povel "ticho" psa, který se bojí, je nesmysl... Jen se bude bát o to víc, protože to nebude moci projevit štěkotem, bude se projevovat jinak
5) kde jste vzala, že během procházky se nemá cvičit? Cvičit se má vždycky, všude a kdykoli... Obzvlᚍ s nejistým psem, který potřebuje nabrat sebedůvěru
6) situace se psem - Vaše fena měla být po příchodu cizího psa odeslána jediným povelem v klidu na místo a psa jste si neměli všímat. Tím, že jste ho vztekle, nervózně, nebo jakkoli jinak vyháněli, měla vaše fena pocit, že je v ohrožení a zase jsme u té nejistoty a nedostatku sebedůvěry...

Řešení? sežeňte si cvičák, nebo někoho, kdo OPRAVDU DOBŘE rozumí aussíkům a zapracujte na svém sebeovládání a klidu... Pak se vám srovná i fena

Dekuji za nazor, vcelku s vami i souhlasim. Je videt, ze ted ji zanedbavame, trosku se nam toho hodne seslo. Na agility jsme byli naposledy pred mesicem, protoze pak byla cvicitelka v nemocnici, kdyz uz mohla cvicitelka, zacala nam fenka harat...same vymluvy.

Zrovna ta sebeduvera me prekvapuje, protoze od malicka jsme se snazili tu sebeduveru pestovat, nejradeji tahaci hry, honeni, vyhrava nad nami, spousta situaci, spousta zkusenosti, spousta psu a lidi a povrchu...Mate nejake stranky kde treba popisuji, jak vypada nejisty pes a co s tim, jak to vybudovat?

Nase cvicitelka ma sama kolie, takze si myslim, ze ovcackym psum rozumi. I ten hlidaci instinkt popisovala, ze maji jeji kolie dost podobny.
Dekuji.

beastije napsal(a):
Dekuji za nazor, vcelku s vami i souhlasim. Je videt, ze ted ji zanedbavame, trosku se nam toho hodne seslo. Na agility jsme byli naposledy pred mesicem, protoze pak byla cvicitelka v nemocnici, kdyz uz mohla cvicitelka, zacala nam fenka harat...same vymluvy.

Zrovna ta sebeduvera me prekvapuje, protoze od malicka jsme se snazili tu sebeduveru pestovat, nejradeji tahaci hry, honeni, vyhrava nad nami, spousta situaci, spousta zkusenosti, spousta psu a lidi a povrchu...Mate nejake stranky kde treba popisuji, jak vypada nejisty pes a co s tim, jak to vybudovat?

Nase cvicitelka ma sama kolie, takze si myslim, ze ovcackym psum rozumi. I ten hlidaci instinkt popisovala, ze maji jeji kolie dost podobny.
Dekuji.

Podle Vašeho popisu na mně Vaše fena prostě působí extrémně nejistě. Nevím proč, spousta aussíků se tak v době dospívání chová... Nemyslím si, že byste si hledali výmluvy - časový pres prostě občas postihne každého a kdyby byla Vaše fena už dospělá, nejspíš by to takhle nedopadlo. Pokud se Vám ale nějak radikálněji změnil v poslední době režim a fena nemá to, co měla dříve, máte tady jasné vysvětlení pro její chování. Změnilo se něco, co je zaběhnuté, stálé a konstatní a ona je z toho zmatená a bojí se dalších změn.
Bohužel - žádné takové stránky neznám. V první řadě si na fenu udělejte čas, uklidněte se... Musíte být v klidu, jinak se vám fena nesrovná. Dopřejte jí pokud možno to, na co byla zvyklá a případné změny zavádějte postupně. Aussíci jsou citliví psi a když se jim život převrátí ze dne na den naruby, tak je to prostě může rozhodit. Pes - ani tak neskutečně chytrý jako aussík - nepochopí Vaše důvody pro okamžitou změnu, ani že je či není proč se jí bát.
PS - kolie a aussíci jsou obrovský rozdíl :) Neznám plemeno povahově opravdu podobné aussíkovi... Ale pokud Vaše cvičitelka respektuje individualitu jedince, pak je to určitě fajn :)
Vy na fenu netlačte, nestresujte ji ještě víc, zapracujte na vlastním klidu, zaměstnejte ji a bude zase dobře :).

Myslite si tedy, ze rutina je pro psa extremne dulezita? Nedelame totiz nikdy nic ve stejny cas. Obvykle vstavame v 6 rano, kolem 7 ci 7:15 chodime vencit, ale o vikendu vstavame az v 7, vencit pak tedy pozdeji. Krmim po venceni, obcas chodim vencit pres obed, ale nikoliv kazdy den a nikoliv ve stejny cas, ani by to neslo.
Vecer krmime taktez az po poslednim venceni pred spanim. Zkouseli jsme dodrzet nejaky cas, jenze pak mame v tydnu nejake plany, nekam jedeme ci jdeme spat driv / pozdeji a stalo se nam, ze se nam cas dodrzet stejne nepodarilo.

Cvicit agility jsme jezdivali jednou az dvakrat v tydnu, ale nikdy stejne, zalezelo na rozvrhu. O vikendech jezdivame pryc, ale obcas dopoledne, obcas rano, obcas jiz v patek,...

Na prochazky chodime po ruznych trasach, nikdy nemuzu rict, ze bych rano vzdy sla do parku, obcas na zahradu, obcas ke hrbitovu,...

Dela mi problem najit nejakou rutinu, kterou muzu dodrzet v kazde situaci.

Byla jsem ted pres obed vencit s kapsickou plnou pamlsku. Kdyz vi, ze mam pamlsky, jde nadherne u nohy, naopak se odmita vzdalit, i kdyz ji dam volno popobehne pryc, neco ocmucha a uz sedi u me. Klacek ji nezajima, radsi ceka na nejaky povel, aby dostala pamlsek. Kdyz mam pamlsek, na ke me prijde vzdy okamzite. Kdyz ho nemam, situace je jina. Spatne se pak trenuje.

beastije napsal(a):
Myslite si tedy, ze rutina je pro psa extremne dulezita? Nedelame totiz nikdy nic ve stejny cas. Obvykle vstavame v 6 rano, kolem 7 ci 7:15 chodime vencit, ale o vikendu vstavame az v 7, vencit pak tedy pozdeji. Krmim po venceni, obcas chodim vencit pres obed, ale nikoliv kazdy den a nikoliv ve stejny cas, ani by to neslo.
Vecer krmime taktez az po poslednim venceni pred spanim. Zkouseli jsme dodrzet nejaky cas, jenze pak mame v tydnu nejake plany, nekam jedeme ci jdeme spat driv / pozdeji a stalo se nam, ze se nam cas dodrzet stejne nepodarilo.

Cvicit agility jsme jezdivali jednou az dvakrat v tydnu, ale nikdy stejne, zalezelo na rozvrhu. O vikendech jezdivame pryc, ale obcas dopoledne, obcas rano, obcas jiz v patek,...

Na prochazky chodime po ruznych trasach, nikdy nemuzu rict, ze bych rano vzdy sla do parku, obcas na zahradu, obcas ke hrbitovu,...

Dela mi problem najit nejakou rutinu, kterou muzu dodrzet v kazde situaci.

Byla jsem ted pres obed vencit s kapsickou plnou pamlsku. Kdyz vi, ze mam pamlsky, jde nadherne u nohy, naopak se odmita vzdalit, i kdyz ji dam volno popobehne pryc, neco ocmucha a uz sedi u me. Klacek ji nezajima, radsi ceka na nejaky povel, aby dostala pamlsek. Kdyz mam pamlsek, na ke me prijde vzdy okamzite. Kdyz ho nemam, situace je jina. Spatne se pak trenuje.

Pro labilní psy je rutina důležitá, je to pro ně opora.

A jak se pozna labilni pes ?:).

beastije napsal(a):
A jak se pozna labilni pes ?:).

Podle Vašeho popisu třeba :)

Ale jinak - ano, rutina je důležitá téměř u každého psa... Těžko se psovi vysvětluje, když je zvyklý například večeřet kolem deváté, proč najedou dostane až o půlnoci. Těžko se psovi vysvětluje, dkyž je zvyklý, že na procházky chodíte s červeným placatým vodítkem a na agility s kulatým modrým, proč si berete kulaté a jdete jen na procházku. Pes si vytváří návyk na činnosti podle situací, které tomu předcházejí...

Není samozřejmě třeba dodržovat časy na minuty, ale pokud krmím v devět večer, tak plus mínus kolem deváté vždycky krmím... Pokud jezdíme na agi s tímhle vodítkem, nebudu si brát na další trénink jiné... atd...

Mimochodem - pamlsek se u mladého zvířete používá VŽDY... ne jednou jo, jednou ne... pamlskuju i dospěláky, kromě zkoušek :D.