Ahoj všichni, pokusím se vám nyní rozepsat o svém problému. Mám asi 5-6 letého psa z útulku, přičemž o jeho minulosti nic nevím. Na útulku strávil dva roky (byť je to mladý, hezký pes) a od té doby ho mám já. Za ty dva roky jsme myslím celkem zamakali, hlavně na jeho přivolání. Nyní má odvolání i od zajíce, nestalo se mi, že by mi utekl za psem i přesto, že třeba nějakého potkáme v lese za rohem - zastaví se a čeká na můj pokyn, přijde na první povel. Přivolání a fixaci jsme dělali pozitivkou, nicméně dnes mám pocit, že jsem musela kdesi výrazně selhat. Pes je totiž neuvěřitelně impulzivní, zkrátka se nesnese s ostatními psy. Když s ním jdu po ulici, jde mi v klidu vedle nohy a ostatních psů si absolutně nevšímá, mohou klidně vybuřovat, ale on si v klidu hledí svého, soustředí se na mne.V prvních týdnech, kdy jsem ho měla jsem si všimla jeho nešvaru a popsala bych ho takhle - není to takové to běžné vyřizování mezi psími kluky, ale on si prostě vyhlédne nějaký objekt a ten prostě musí zabít, ať se děje co se děje. Makali jsme na přivolání, na koncentraci a přes se mi tohle nestalo. Dnes jsme byli na procházce a na psí louce jsem ho pustila na volno (koneckonců proč by ne, naše přivolání bylo už několik měsíců ukázkové), byl v klidu, příchozího psa neřešil a zničehonic se naježil a v amoku po něm vyběhl s tím, že ho prostě sejme. Zničehonic, jako kdyby mu prostě hráblo.
Co jsem mohla udělat špatně?
Uživatel s deaktivovaným účtem

shavoid
napsal(a):
Ahoj všichni, pokusím se vám nyní rozepsat o svém problému. Mám asi 5-6 letého psa z útulku, přičemž o jeho minulosti nic nevím. Na útulku strávil dva roky (byť je to mladý, hezký pes) a od té doby ho mám já. Za ty dva roky jsme myslím celkem zamakali, hlavně na jeho přivolání. Nyní má odvolání i od zajíce, nestalo se mi, že by mi utekl za psem i přesto, že třeba nějakého potkáme v lese za rohem - zastaví se a čeká na můj pokyn, přijde na první povel. Přivolání a fixaci jsme dělali pozitivkou, nicméně dnes mám pocit, že jsem musela kdesi výrazně selhat. Pes je totiž neuvěřitelně impulzivní, zkrátka se nesnese s ostatními psy. Když s ním jdu po ulici, jde mi v klidu vedle nohy a ostatních psů si absolutně nevšímá, mohou klidně vybuřovat, ale on si v klidu hledí svého, soustředí se na mne.V prvních týdnech, kdy jsem ho měla jsem si všimla jeho nešvaru a popsala bych ho takhle - není to takové to běžné vyřizování mezi psími kluky, ale on si prostě vyhlédne nějaký objekt a ten prostě musí zabít, ať se děje co se děje. Makali jsme na přivolání, na koncentraci a přes se mi tohle nestalo. Dnes jsme byli na procházce a na psí louce jsem ho pustila na volno (koneckonců proč by ne, naše přivolání bylo už několik měsíců ukázkové), byl v klidu, příchozího psa neřešil a zničehonic se naježil a v amoku po něm vyběhl s tím, že ho prostě sejme. Zničehonic, jako kdyby mu prostě hráblo.
Co jsem mohla udělat špatně?
To nevim, mám přesně takovou čubu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

anonymx
napsal(a):
Nechtejte od sveho psa nemozne. Psi fakt nejsou andilci, kteri musi vsechny ostatni milovat. Proste ho se psy nepoustejte. Proste jsou to psi-samci a konkurenci nesnesou. Pokud nenapadne fenu nebo stene, tak je normalni.
Přesně, tímhle se řídím plus má dobrou poslušnost, takže se konfliktům (ťuk ťuk) vyhýbáme.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.38
shavoid
napsal(a):
Tak máme poslušnost celkem slušnou, řekla bych. Tedy až na tyhle jeho impulzivní výpady. Jezdíme na závody, maká v cizích prostředích, za to dobu se mi nestalo, že by takhle vyletěl na psa. Zkrátka mne to včera dost překvapilo.
Jelikož nevíte, co má pes za sebou, nedivte se. Ze svého okolí znám křížence kavkazáka, který byl pravděpodobně vedený jen k neúprosnému hlídání. Jde absolutně po každém psu(nevím, proč taková agrese zrovna ke psům a je mu jedno, jestli je to pes, fena či štěně) kdykoliv se mu povedlo z objektu utéct, napadl každého psa, co potkal. I mého a to s rozběhem. Tzn. jak nás zmerčil, bez zaváhání se rozběhnul, proletěl kolem mne a zezadu mi skočil okamžitě na psa. Žádné vrčení, ježení, obcházení se apod. Normální, socializovaný pes, se takhle nechová. Ne, nemusí mít psy rád, ale nejde okamžitě do konfliktu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.38
anonymx
napsal(a):
Socializace-mam cim dal tim vetsi dojem, ze se z tohoto pojmu stalo kouzelne slovicko a kazdy nevychovany pes proste nebyl "spravne socializovany". Asi skoro pro vsechny-muzete stene "socializovat" do aleluja a stejne z nej pritele celeho sveta a andilka neudelate.
Když se vám nelíbí socializace, dodejte si tam i třeba nevychovanost..jen si myslím, že tohle slovo právě pokrývá celý soubor problémů. Netýká se to ani tak místních pejskařů, ale spíš těch, co si pořídí psa, drží ho většinu dne doma či na zahradě a pak se rozhodnou se psem vyjít i ven. A hodně se diví tomu, že pes si s ostatními psy nerozumí, že tak nějak, zapomněl" psí řeč, psí chování. Beru to podle toho, co vidím. Třeba švagrová si pořídili zlaťáka,7 let tráví na dvorku a jednou do měsíce ho vezme, slavnostně" vyvětrat na prochajdu. Pes se může zjančit, neumí se chovat vůbec, natož tak komunikovat se psy...Sestřenky mají několik psů, ale chodí s nima jen k lesu, kde se nikdy ještě s cizím psem nepotkali. Nechtěla bych to zažít Pes se prostě odmala musí, krom ostatních podnětů, stýkat se psy. Malýma, velkýma, štěňata, fenky, ale i psi nekontaktními...aby prostě věděl, jak se k takovému psu chovat. Je nerudný, no tak si ho nevšímám, nelezu k němu...my to tak prostě máme.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Žádné vrčení, ježení, obcházení se apod. Normální, socializovaný pes, se takhle nechová. "
Nevím jaká je definice "normálního"psa, ale u pastevců zrovna tohle vcelku typické je.
"muzete stene "socializovat" do aleluja a stejne z nej pritele celeho sveta a andilka neudelate."
Pes je přeci takový, jakého si ho uděláte -prázdná nádoba bez instinktů, pudů, pocitů, bez nervové soustavy...i plemena se přeci odlišují jenom velikostí, chlupy a ušima hore či dole, povahy neexistují, jenom to, "jak si to člověk udělá"...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.38
hmn - Nevím jaká je definice "normálního"psa, ale u pastevců zrovna tohle vcelku typické je. - tak na svém pozemku..to bych pochopila, ale právě socializovaný pes by se měl umět chovat i venku, mezi lidmy a psy. Jednoho od sousedů znám a prostě venku psy přehlíží jak krajinu...nějak mu nestojí ani za reakci.
Hmn-tomu moc nerozumim.
Ale cim dal tim vic mam pocit; ze se z pojmu socializace dela neco co vubec neni. Opakuje se v kazdem sloganu a reklame na psi skolky, psychology apod. On totiz pohled na hrajici si stenata dela s lidskymi city divy.
Ale shrnme si co je socializace- pomerne kratke obdobi steneciho veku, kdy se nejlepe pes seznamuje s lidmi, prostredimi, apod.
To, ze se v te dobe dostane do kontaktu s jinymi psy neznamena vubec nic. On se totiz mezi nimi chova tak, jak je to normalni v jeho veku a samozrejme v ramci povahy. Pokud to je normalni pes. Ale to vubec neznamena, ze bude pratelsky a nekonfliktni i v dospelosti. Navic vodit psa mezi nezname jedince je tak nebezpecne z tisice duvodu. On se totiz zadne psi reci ucit nemusi a to, ze se musi stykat s ruznymi psy je nesmysl, to je k nicemu. Jednak nikdy nevite na jakeho psa narazite a stridat.party nekonfliktnich psu je.docela problem.
A kdyby ta vase svagrova i jednou za mesic psa pustila mezi ostatni pohodove tak po 5ti minutach si s nimi bude rozumet docela v pohode.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dodnes v té socializaci nemám jasno, měla jsem některé psy s kterýma jsem chodila všude a problémy tam přesto byly, sice malé ale větší než kdy jsem s jinými psy skoro nikde nechodila.Pro upřesnění kdy jsme bydleli ve městě, pak jsem se přestěhovala na vesnici, kde těch možností ač se nezdá už tolik neni, navíc nebyl tolik čas kvůli dětem.Ono něco z toho už bude i v psovi-prostě povaha jak u lidí.Mám tak možnost srovnat pouze jen těch 8 psů co jsme dosud měli, málo to až tak neni.Ta nynější je zaujatá na rotwíky, přitom jí za mě nikdy žádný nic neudělal, pouze jedině jako malému štěňátku ještě u původního majitele, ten je měl a tam jedině se něco mohlo stát.
shavoid
napsal(a):
Ahoj všichni, pokusím se vám nyní rozepsat o svém problému. Mám asi 5-6 letého psa z útulku, přičemž o jeho minulosti nic nevím. Na útulku strávil dva roky (byť je to mladý, hezký pes) a od té doby ho mám já. Za ty dva roky jsme myslím celkem zamakali, hlavně na jeho přivolání. Nyní má odvolání i od zajíce, nestalo se mi, že by mi utekl za psem i přesto, že třeba nějakého potkáme v lese za rohem - zastaví se a čeká na můj pokyn, přijde na první povel. Přivolání a fixaci jsme dělali pozitivkou, nicméně dnes mám pocit, že jsem musela kdesi výrazně selhat. Pes je totiž neuvěřitelně impulzivní, zkrátka se nesnese s ostatními psy. Když s ním jdu po ulici, jde mi v klidu vedle nohy a ostatních psů si absolutně nevšímá, mohou klidně vybuřovat, ale on si v klidu hledí svého, soustředí se na mne.V prvních týdnech, kdy jsem ho měla jsem si všimla jeho nešvaru a popsala bych ho takhle - není to takové to běžné vyřizování mezi psími kluky, ale on si prostě vyhlédne nějaký objekt a ten prostě musí zabít, ať se děje co se děje. Makali jsme na přivolání, na koncentraci a přes se mi tohle nestalo. Dnes jsme byli na procházce a na psí louce jsem ho pustila na volno (koneckonců proč by ne, naše přivolání bylo už několik měsíců ukázkové), byl v klidu, příchozího psa neřešil a zničehonic se naježil a v amoku po něm vyběhl s tím, že ho prostě sejme. Zničehonic, jako kdyby mu prostě hráblo.
Co jsem mohla udělat špatně?
Podle mě také hodně záleží na tom, co má pes v genech. Švagrová si koupila Akitu - psa, socializovali jak se dalo - psí školka, městské parky, pes umí jezdit MHD, vlakem, autobusem, ZOO zná poslepu, od mala si hrál se psy, dobře snáší děti a vcelku i cizí lidi, ale ve dvou letech nastala změna a on začal doslova nenávidět psy. Ale ne tím stylem, že když nějakého uvidí, tak vyštěkává, škrtí se na obojku apod, ale tiše ho zaměří, zježí se a už ho nespustí z očí.2x se mu podařilo takového nešťastníka sejmout a to tak, že oba napadení psíci skutečně málem přišli o život. Pokaždé to byl tichý, likvidační útok přímo na krk a ani v jednom případě napadení psi nijak neprovokovali (shodou okolností to byla v podstatě štěňata - mladí psi okolo 10. měs). Podotýkám, že kromě úplně raného dětství, kdy se akiťák docela slušně rval se svými sourozenci (koupen byl v 1/2 9 týdne) nezažil žádné napadení ani rvačku se psem a přesto všechno tahle nesnášenlivost vyplavala na povrch. O tomto plemeni je známo, že není příliš přátelské ke psům (zejména u samců), tak je klidně možné, že váš pes má někde v genech také takového "asociála" a nezmůžete nic.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Podle mě také hodně záleží na tom, co má pes v genech"
Ne že "také", ale především! (to jsem chtěla říct svým předešlým příspěvkem)
"Podotýkám, že kromě úplně raného dětství, kdy se akiťák docela slušně rval se svými sourozenci (koupen byl v 1/2 9 týdne) nezažil žádné napadení ani rvačku se psem a přesto všechno tahle nesnášenlivost vyplavala na povrch"
to není že nezažil žádné napadení. Naopak, ve fázi vtiskávání (3.-7. týden) se ne naučil, ale vtiskl (což je horší!) tento způsob jednání (záleží na nervové soustavě jedince)...a majitel pak má třeba i doživotní zábavu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.38
anonymx
napsal(a):
Zase už motáte hrušky s jablky. To, že štěňata jsou temperamentní a rvou se mezi sebou nemá absolutně nic společného s napadáním psů v dospělosti.
Souhlasím. To jako, že by měl chovatel od sebe oddělovat štěnda, jakmile se začnou muchlovat? Ne, tam se právě učí spolu komunikovat po psím. Jak získat nejlepší místo ve smečce, aniž by musel protivníka zabít. To je právě důležité. Musí se naučit sílu naznačovat..ne až tak, aby to brášku bolelo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

anonymx
napsal(a):
Zase už motáte hrušky s jablky. To, že štěňata jsou temperamentní a rvou se mezi sebou nemá absolutně nic společného s napadáním psů v dospělosti.
Nemotám. U těch "pevných" to nemusí znamenat nic, u labilnějších jedinců v kontextu s plemennou příslušností a povahou hodně.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.38
Někde se tu rozebíralo chování šelem. Viděla jsem dokument o vlcích, kde starému vlku kousali mladší potravu. Nikdo ho nezabil, nikdo ho nešikanoval. Od smečky se odpojí, až když přijde jeho čas a zaleze někam v klidu umřít. Se lvy je to pravda jinak. Smečka je lev a jeho harém lvic. Mladí lvi jsou po pubertě starým vyhnáni. Ano, pokud se lev utká z jiným lvem o vládu nad lvicema a prohraje, nový lev lvíčata většinou zabije...pokud neutečou. U slonů je to tak, že smečku tvoří jen slonice s mláďaty(proto ty ochranitelské reakce) Sloni jsou samotáři a přidají se ke stádu jen v říji.
Díky všem za reakce, je pravda, že ze staršího psa z útulku už holt andílka asi neudělám. Co má v genech, nevím. Dle širší tlamy tam může být i staford, kopov, kdo ví.. je to prostě kříženec kříženců a vzhledem k tomu, že nevím co má za sebou se jemu chování asi moc nemohu divit.
Koukám na foto, tak máte výhodu ve velikosti psa. Máme 40 kg psa taktéž nejasného původu a
co jsem četl v předešlých příspěvcích- zatmění, snaha psa se né porvat, ale skutečně zlikvidovat jinýho jedince, je bohužel naše situace. Nešlo to po dobrým, po zlým, nic. Vypustím psa jen tam, kde jinýho nečekám a jinak vodítko :(. Má v krvi seveřana a snad pastevce, akitu, ty geny jsou asi silnější než naše schopnosti...