AST - je pro mě vhodný?

Alda86 napsal(a):
Zdravím všechny chovatele. Nejprve se představím, je mi 29 let, bydlím v bytě 2kk s přítelkyní a zvažujeme, že si pořídíme ASTa. Docela mě překvapilo, že toto plemeno je do bytu doporučováno, ale nevím, jestli mu nebude 45 m2 málo.
Osobně jsem psa nikdy neměl, přítelkyně dříve jednoho oříška ve společné domácnosti. Uvědomuju si, co je to za rasu a rozhodně nechci podceňovat výchovu a hodlám ho cvičit k poslušnosti pod dohledem zkušenějšího kynologa. Chtěl bych slyšet od někoho, kdo má s tímto plemenem zkušenosti jestli je dobrý nápad jako prvního psa pořizovat právě AST, když nemáme ani jeden z nás valné zkušenosti s výchovou psa.
Druhá věc co by mě v téhle souvislosti zajímala je, jestli je AST schopný respektovat oba pány. Pracujeme s partnerkou na dvanáctihodinové směny (někdy i déle), takže nebude výjimka, že se psem bude během dne jen jeden z nás, pakliže vůbec. Dost se fixují na svého pána, jak jsem se zatím dočetl. Nerad bych, aby se zafixoval primárně jen na jednoho z nás a toho druhého neposlouchal.
Předem díky za Vaše reakce a postřehy.

Dobrý večer, velikost by tu nevadí jen je otázka kolik mu můžete dát času na vycházky, práci. Pokud ho nezaměstnáte udělá vám z bytu kůlničku na dříví. Jinak není problém aby respektoval oba páníčky, u nás respektují nasi stafordi bez problémů tři členy rodiny.
Jinak s výchovou by vám měli být schopni poradit i v chovné stanici z kama si pejska budete brát.

Dobry den, mam krizence AST, mame barak se zahradou, ale pes je doma a je doma spokojeny. Ale potrebuje hoodne pohybu a zamestnani a I kdyz je utahanej, tak mi doma nici. Takze kdyz ho mam nechat samotneho doma, tak ho musim zavirat. Na jare mam v planu udelat vybeh a kdyz budu v praci tak bude tam.

Alda86 napsal(a):
Zdravím všechny chovatele. Nejprve se představím, je mi 29 let, bydlím v bytě 2kk s přítelkyní a zvažujeme, že si pořídíme ASTa. Docela mě překvapilo, že toto plemeno je do bytu doporučováno, ale nevím, jestli mu nebude 45 m2 málo.
Osobně jsem psa nikdy neměl, přítelkyně dříve jednoho oříška ve společné domácnosti. Uvědomuju si, co je to za rasu a rozhodně nechci podceňovat výchovu a hodlám ho cvičit k poslušnosti pod dohledem zkušenějšího kynologa. Chtěl bych slyšet od někoho, kdo má s tímto plemenem zkušenosti jestli je dobrý nápad jako prvního psa pořizovat právě AST, když nemáme ani jeden z nás valné zkušenosti s výchovou psa.
Druhá věc co by mě v téhle souvislosti zajímala je, jestli je AST schopný respektovat oba pány. Pracujeme s partnerkou na dvanáctihodinové směny (někdy i déle), takže nebude výjimka, že se psem bude během dne jen jeden z nás, pakliže vůbec. Dost se fixují na svého pána, jak jsem se zatím dočetl. Nerad bych, aby se zafixoval primárně jen na jednoho z nás a toho druhého neposlouchal.
Předem díky za Vaše reakce a postřehy.

Amstaffy chovám už nějakou chvíli a nemám problém štěně prodat začátečníkům. Pokud na mě působí jako vhodný majitel. A po pravdě? Pokud byste mi tohle napsal do prvního mailu, štěně vám neprodám. Rozhodně ne teď. Čtete očividně špatné publikace a myslíte si, že toho máte nastudováno víc, než opravdu máte.
Takže moje rada. Ano, AST je vhodný do malého bytu. Nevím, kolik by podle vás měl potřebovat prostoru v bytě. V bytě se snad jen odpočívá ne? Venku se dělají aktivity. A ne, AST se nefixuje na jednoho člověka. Naopak,99% AST se nafixuje uplně na každého, kdo má právě v ruce jídlo. Jestli bude poslouchat jednoho z vás, oba dva a nebo nikoho, to je na vás, ne na psovi.
Nečtěte tolik a vyražte ven. Na výstavu, k chovatelům na návštěvu, bavte se s chovateli (ne majiteli! Ale chovateli!). A to jen těmi opravdovými, co chovají opravdu amstaffy a ne napodobeniny bez PP. Máte ještě co studovat, než si amstaffa pořídíte a budete dobrý majitel. Ale neházejte flintu do žita. Není to těžké Jen je potřeba trochu víc selského rozumu a méně rozumů od těch nepravých pisálků.

Nemám staforda, ale pár jich v okolí mám.. a zrovna třeba jeden známej s nima cvičil oddycky a hodně, takže jsem jich u něj pár viděla. žádnej z nich nebyl nebezpečnej, ale uvědomte si jednu věc. u tohoto plemene je větší riziko, než u jiných, že prostě ostatní psy nebude muset. nejde o to, že byste ho nezvládli na vodítku, nezvládli odvolat. to se naučit dá.. ale položte si otázku, jeslti vám nebude chybět takové to společné venčení, které se v některých místech praktikuje.. ač čím dál méně.. že se prostě sejdou páníci, vypustí se psi, páníci tlachaj, psi si hrajou. tohle s podobným psem jít může, ale taky je riziko, že to jít nemusí.. zažila jsem právě toho kámoše, co měl prvního psa kterej vyloženě psy nemusel, takže venku trvale pod dozorem, ač nikdy nikomu neublížil a při druhém psovi kámoš sakra vybíral psa z výstavní linie, aby to bylo o větší pohodě..
nechci vypadat, že na stafordy nasazuju, jen jsem vás na toto chtěla upozornit.

Alda86: Nějakou zkušenost se stafordy mám za sebou, AST je skvělý pes, o tom není podle mě sporu. Jde o to, jakou máte spolu s přítelkyní představu (čím konkrétnější, tím lépe) a zda se do ní právě ten AST napasuje. Společné venčení může a nemusí být možné (u mé tehdejší fenky absolutně bez problémů, ale to neberte jako pravidlo). Co ovšem pravidlem u AST je, je nadstandardní potřeba pohybu, vyžití celkově. U nás to bylo doslova extrémní. Výlet na kole 30 km, doma hodinka dvě odpočinek a už aby se šlo znovu. Možná jste na to připraveni, možná jste dokonce natolik sportovně založení, že to bude pro vás plusový rys, mě tohle unavovalo. Proto jsem psal o nutnosti toho, aby pes tzv. zapadl do vašich představ.
Další věcí u nás bylo to, že jakákoli samota se rovnala likvidaci okolí (byt, dům, zahrada, věci na ní, plot..), na tohle musíte být připraveni a počítat s tím, navzdory výchově. Důležitá je vaše představa o soužití se psem a podle toho vybrat a zařídit se.

domcaast: Přestože s vámi ve většině souhlasím (byt, fixace, poslušnost), věřte, že díky vaší aroganci a snaze o nadřezené chování, bych si (být zadavatelem) od vás štěně nekoupil.
Z příspěvku Aldy je zřejmé, že záležitost bere zodpovědně, shání informace, ptá se... a čeho se dočkal?

milannn napsal(a):
Alda86: Nějakou zkušenost se stafordy mám za sebou, AST je skvělý pes, o tom není podle mě sporu. Jde o to, jakou máte spolu s přítelkyní představu (čím konkrétnější, tím lépe) a zda se do ní právě ten AST napasuje. Společné venčení může a nemusí být možné (u mé tehdejší fenky absolutně bez problémů, ale to neberte jako pravidlo). Co ovšem pravidlem u AST je, je nadstandardní potřeba pohybu, vyžití celkově. U nás to bylo doslova extrémní. Výlet na kole 30 km, doma hodinka dvě odpočinek a už aby se šlo znovu. Možná jste na to připraveni, možná jste dokonce natolik sportovně založení, že to bude pro vás plusový rys, mě tohle unavovalo. Proto jsem psal o nutnosti toho, aby pes tzv. zapadl do vašich představ.
Další věcí u nás bylo to, že jakákoli samota se rovnala likvidaci okolí (byt, dům, zahrada, věci na ní, plot..), na tohle musíte být připraveni a počítat s tím, navzdory výchově. Důležitá je vaše představa o soužití se psem a podle toho vybrat a zařídit se.

domcaast: Přestože s vámi ve většině souhlasím (byt, fixace, poslušnost), věřte, že díky vaší aroganci a snaze o nadřezené chování, bych si (být zadavatelem) od vás štěně nekoupil.
Z příspěvku Aldy je zřejmé, že záležitost bere zodpovědně, shání informace, ptá se... a čeho se dočkal?

Chová s bídou dva roky a už je nejchytřejší na světě.

milannn napsal(a):
Alda86: Nějakou zkušenost se stafordy mám za sebou, AST je skvělý pes, o tom není podle mě sporu. Jde o to, jakou máte spolu s přítelkyní představu (čím konkrétnější, tím lépe) a zda se do ní právě ten AST napasuje. Společné venčení může a nemusí být možné (u mé tehdejší fenky absolutně bez problémů, ale to neberte jako pravidlo). Co ovšem pravidlem u AST je, je nadstandardní potřeba pohybu, vyžití celkově. U nás to bylo doslova extrémní. Výlet na kole 30 km, doma hodinka dvě odpočinek a už aby se šlo znovu. Možná jste na to připraveni, možná jste dokonce natolik sportovně založení, že to bude pro vás plusový rys, mě tohle unavovalo. Proto jsem psal o nutnosti toho, aby pes tzv. zapadl do vašich představ.
Další věcí u nás bylo to, že jakákoli samota se rovnala likvidaci okolí (byt, dům, zahrada, věci na ní, plot..), na tohle musíte být připraveni a počítat s tím, navzdory výchově. Důležitá je vaše představa o soužití se psem a podle toho vybrat a zařídit se.

domcaast: Přestože s vámi ve většině souhlasím (byt, fixace, poslušnost), věřte, že díky vaší aroganci a snaze o nadřezené chování, bych si (být zadavatelem) od vás štěně nekoupil.
Z příspěvku Aldy je zřejmé, že záležitost bere zodpovědně, shání informace, ptá se... a čeho se dočkal?

Jak si můj příspěvek přeberete je Vaše věc. Dobrých rad jsem dala myslím dost. Podle toho, co zadavatel píše, má informace z poněkud zvláštních zdrojů. Mírně řečeno. A to není dobré. Ne při pořízení psa síly a velikosti amstaffa.
Třeba to, co píšete o potřebě pohybu také není pravidlem. Mám doma dvouletého psa, co 23,5 hodiny denně prospí. Pohyb má moc rád, když mu nabádnu nějakou aktivitu, přijme ji s radostí, ale nevyžaduje to. Je to opravdu lemra obecná. Jeho matka není o moc jiná. Záleží, z jaké linie si staforda vyberete. A přesně proto odkazuji pána na chovatele plemene. Ne na majitele jednoho - dvou stafíků. Tam jsou informace většinou celkem zkreslené. I když se je snažíte podávat objektivně a vaše rady a postřehy jsou k věci.

domcaast napsal(a):
Jak si můj příspěvek přeberete je Vaše věc. Dobrých rad jsem dala myslím dost. Podle toho, co zadavatel píše, má informace z poněkud zvláštních zdrojů. Mírně řečeno. A to není dobré. Ne při pořízení psa síly a velikosti amstaffa.
Třeba to, co píšete o potřebě pohybu také není pravidlem. Mám doma dvouletého psa, co 23,5 hodiny denně prospí. Pohyb má moc rád, když mu nabádnu nějakou aktivitu, přijme ji s radostí, ale nevyžaduje to. Je to opravdu lemra obecná. Jeho matka není o moc jiná. Záleží, z jaké linie si staforda vyberete. A přesně proto odkazuji pána na chovatele plemene. Ne na majitele jednoho - dvou stafíků. Tam jsou informace většinou celkem zkreslené. I když se je snažíte podávat objektivně a vaše rady a postřehy jsou k věci.

Ano, je to moje věc, čí jiná také.. proto jsem si to přebral tak, jak jsem psal.

Jedinou informaci, kterou Alda uvádí a kterou já vidím jinak, je to, že se AST příliš fixuje na jednoho pána, žádné další nedobré informace ze "zvláštních zdrojů" tam nevidím. Jeho dotaz naopak vidím jako znak zodpovědného přístupu.

To, co píšu ohledně pohybu, je charakteristický rys plemene. Připouštím, že takový extrém, jako byla naše fenka, nemusí být pravidlem, nicméně, že je AST náročný pes na vyžití a pohyb, pravidlem je. Promiňte, ale zmínku, že váš pes prospí 23,5 h za den, beru jako vtip, v jiném případě byste s ním měla zajít na veterinu. Co to je za linie, když on ani jeho matka nevyžadují aktivitu? Opravdu znám stafordy trochu jinak a nemám potřebu nic zkreslovat.
AST jsou nádherní psi s příjemnou povahou a nemohu na toto plemeno nic špatného napsat, naopak. Bohužel si ho už zřejmě nepořídím, protože mi více vyhovují jiní psi, s jinými nároky, jiným stylem myšlení a jinou povahou.

S AST mám zkušenosti - choval je můj soused, chodila jsem je krmit když byl pryč, byli jsme v každodenním kontaktu.
Nemyslím si, že by příspěvek DOMCAAST byl arogantní, já s jejími názory souhlasím. AST může mít i začátečník, ale ne každý! Někdo prostě má v sobě ty schopnosti, že zvládne i AST, někdo nezvládne čivavu. AST je vynikající pes jako jediný pes jedné rodiny, bude milovat všechny její členy, ale stále je potřeba být ve střehu pokud jde o jeho pohyb na veřejnosti, neustále je tady to riziko, že se na něj jiný pes špatně podívá a AST zaútočí - bleskurychle. Může ignorovat 10 psů, které potká, a na jedenáctého prostě zaútočí. Tak to je, navzdory výchově. Podobně nesmiřitelné jednání má např. vůči kočkám. A jestli někdo má jiné zkušenosti, jakože AST je klidný beránek, tak asi nemá AST s povahou, jakou má mít.

Začátečník může mít v podstatě každého psa - pokud se bude dostatečně dlouhou dobu o plemeno zajímat, stýkat se s chovateli, účastnit se klubových akcí atd. atd. Kromě toho člověk zjistí, zda má dostatek empatie a je schopen si u psa zajistit přirozený respekt. Časem si tak i ujasní, zda vybrané plemeno skutečně chce a chov komplexně zvládne. I když pak už to nebude začátečník v pravém slova smyslu. :) V každém případě přístup zadavatele je chvályhodný.

Predpokladam, ze zadavatel planuje casem rodinu. Docela by me zajimalo jak se chova amstaff sesazen s trunu prvorozeneho k pribyvsimu miminu.Mohlo by se to pozdeji hodit.

Pardon"z trunu " samozrejme.

S povrchu pryč.

Lexaurin napsal(a):
Predpokladam, ze zadavatel planuje casem rodinu. Docela by me zajimalo jak se chova amstaff sesazen s trunu prvorozeneho k pribyvsimu miminu.Mohlo by se to pozdeji hodit.

Staford, pittbul jsou psi kteří jsou k dětem miliónoví.Kamarádka měla pitbulku která děcka milovala a teď má týranou stafordku která by za její dcery dýchala. To samé naši stafordi milují naši neteř. Kde berete to že staff nebo pitbul nebude snášet děcka, to každý pes může žárlit na dítě které přijde do rodiny a nemusí to být zrovna váminenáviděný pes typu bull. Známému kluka pokousal zlatý retrívr. Soused říkal že děcko zakousl něm. ovčák...
Přestaňte sledovat TV nova a otevřete oči.

lemac napsal(a):
Staford, pittbul jsou psi kteří jsou k dětem miliónoví.Kamarádka měla pitbulku která děcka milovala a teď má týranou stafordku která by za její dcery dýchala. To samé naši stafordi milují naši neteř. Kde berete to že staff nebo pitbul nebude snášet děcka, to každý pes může žárlit na dítě které přijde do rodiny a nemusí to být zrovna váminenáviděný pes typu bull. Známému kluka pokousal zlatý retrívr. Soused říkal že děcko zakousl něm. ovčák...
Přestaňte sledovat TV nova a otevřete oči.

Já vím, milují je až k sežrání Kdo říká, že je nenávidím ?Není to nenávist, nýbrž nedůvěra , jen prostě mají poněkud větší tlamu, než se mi líbí k dětem a ano, já bych si psa, ke kterému nemám důvěru a který by nebyl adept ke hře s ostatními psy nepořizovala, protože je nádhera se dívat jak moje fenka dovádí se soukmenovci, ale uznávám, že každý to má jinak...
A můžete být v klidu na TV nemám čas, stačilo mi potkat pár magorů, kteří si evidentně hojili svá ega pořízením "bojového" psa a pak ho vychovávali kopanci, aby náhodou nebyl móóć dominantní, fotka kolegynina maltézáčka s vyrvanou a sežranou krkavicí, se kterým se šel "pomazlit "pitbull. Děkuji nechci...

Lexaurin napsal(a):
Já vím, milují je až k sežrání Kdo říká, že je nenávidím ?Není to nenávist, nýbrž nedůvěra , jen prostě mají poněkud větší tlamu, než se mi líbí k dětem a ano, já bych si psa, ke kterému nemám důvěru a který by nebyl adept ke hře s ostatními psy nepořizovala, protože je nádhera se dívat jak moje fenka dovádí se soukmenovci, ale uznávám, že každý to má jinak...
A můžete být v klidu na TV nemám čas, stačilo mi potkat pár magorů, kteří si evidentně hojili svá ega pořízením "bojového" psa a pak ho vychovávali kopanci, aby náhodou nebyl móóć dominantní, fotka kolegynina maltézáčka s vyrvanou a sežranou krkavicí, se kterým se šel "pomazlit "pitbull. Děkuji nechci...

To že tihle psi nesnáší druhé to vím, ale k lidem jsou výjmeční. A to že si je pořizují kreténi to není vina psů. A kolikrát byl průser u psa kde bylo psáno bull kříženec ale kolem bulla to nešlo. A dítě samotné se psem bych nenechala žádné a je jedno jestli je to bull nebo nějakej malej zmetek.

lemac napsal(a):
To že tihle psi nesnáší druhé to vím, ale k lidem jsou výjmeční. A to že si je pořizují kreténi to není vina psů. A kolikrát byl průser u psa kde bylo psáno bull kříženec ale kolem bulla to nešlo. A dítě samotné se psem bych nenechala žádné a je jedno jestli je to bull nebo nějakej malej zmetek.

Jenže bohužel je všude psů milion, můžou být sebemilionovější, setkání s jiným psem se zamezit moc nedá, a jak říká moje kamarádka, která venčí své dceři, která je nyní po těžké operaci a nemůže, její pitbulku, že aby si na každé venčení brala Neurol, koho kde zase potkají a co z toho bude, že to není nic pro ni

Lexaurin napsal(a):
Jenže bohužel je všude psů milion, můžou být sebemilionovější, setkání s jiným psem se zamezit moc nedá, a jak říká moje kamarádka, která venčí své dceři, která je nyní po těžké operaci a nemůže, její pitbulku, že aby si na každé venčení brala Neurol, koho kde zase potkají a co z toho bude, že to není nic pro ni

Tak pes se dá vychovat tak, že i když ostatní psy nesnáší, může je ignorovat. A pokud nějaký pes otravuje jeho - tak to už je ale problém toho druhého psa Jinak chápu, že někomu tyhle plemena prostě nesedí a nemusí je, mě zas ta povaha vyhovuje a je to moje vysněný plemeno. Například někdo je blázen do chrtů, toho já bych nechtěla ani za nic. Je tolik plemen, že každý si určitě vybere. A pokud jde o děti, tak tam bych řekla, že až tolik nezáleží na plemeni, ale samozřejmě, že pokud špatně seznámíte staforda s dítětem, dopadne to hůř, než když máte maltézáčka a podobně. Chce to, aby ten pes stále věděl na jakém míste v rodině je, a aby nebyl odstrkován. A jak už tu psal někdo předemnou, bez dozoru bych nenechala dítě s žádným psem.

marcelaamax napsal(a):
Tak pes se dá vychovat tak, že i když ostatní psy nesnáší, může je ignorovat. A pokud nějaký pes otravuje jeho - tak to už je ale problém toho druhého psa Jinak chápu, že někomu tyhle plemena prostě nesedí a nemusí je, mě zas ta povaha vyhovuje a je to moje vysněný plemeno. Například někdo je blázen do chrtů, toho já bych nechtěla ani za nic. Je tolik plemen, že každý si určitě vybere. A pokud jde o děti, tak tam bych řekla, že až tolik nezáleží na plemeni, ale samozřejmě, že pokud špatně seznámíte staforda s dítětem, dopadne to hůř, než když máte maltézáčka a podobně. Chce to, aby ten pes stále věděl na jakém míste v rodině je, a aby nebyl odstrkován. A jak už tu psal někdo předemnou, bez dozoru bych nenechala dítě s žádným psem.

A pokud nějaký pes otravuje jeho - tak to už je ale problém toho druhého psa
to se pletete - pokud váš pes někomu ublíží (i když ten druhý otravuje), tak to je VÁŠ problém!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A pokud nějaký pes otravuje jeho - tak to už je ale problém toho druhého psa
to se pletete - pokud váš pes někomu ublíží (i když ten druhý otravuje), tak to je VÁŠ problém!

Pokud já budu mít psa na vodítku, vychovaného a přiběhne ke mě jinej, kterej ho začne otravovat, tak to nebudu brát jako můj problém :-D.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A pokud nějaký pes otravuje jeho - tak to už je ale problém toho druhého psa
to se pletete - pokud váš pes někomu ublíží (i když ten druhý otravuje), tak to je VÁŠ problém!

Ale mám to štěstí, že bydlím na vesnici, kde choděj na procházky se psem asi jen dva lidi, takže nikoho moc nepotkám :-D.

Lexaurin napsal(a):
Jenže bohužel je všude psů milion, můžou být sebemilionovější, setkání s jiným psem se zamezit moc nedá, a jak říká moje kamarádka, která venčí své dceři, která je nyní po těžké operaci a nemůže, její pitbulku, že aby si na každé venčení brala Neurol, koho kde zase potkají a co z toho bude, že to není nic pro ni

A ještě k těm nervům, ty jsem měla když jsem chodila na procházku s mým retrívrem. Jedný paní tady pořád utíkal pes ve vesnici, kterej byl dost agresivní na ostatní psy. Byl sice velikosti kokra ale opravdu hrozně vzteklej. Vždycky když jsem ho v dálce viděla, tak jsem to otáčela jinam a modlila se, aby nešel za náma. Na mého retrívra totiž útočil, a on má povahu takovou, že by na psa ani nezavrčel, a už vůbec by se neohnal, takže se schovával za mě a já se snažila psa odehnat. Kolikrát to skončilo roztrhanou nohavicí. I když je to vyzní asi blbě, tak už jsem si kolikrát fakt říkala, co bych dala za to, kdyby se ten můj pes ohnal. Paní to věděla, bylo několik stížnosti, ale prostě to neřešila. Teď je pes už hodně starý, po vesnici chodí vesele dál, ale už nás nedožene. Navíc si paní pořídila druhého psa, který utíká taky. Je to zatím štěně, takže si chce hrát, ale dost nás otravuje. Nechápu takovýhle jednání, že ty lidi vědí, že jim pes utíká a nijak to neřeší. Za prvý je to nezodpovědný, může někomu ublížit, můžou vletět pod auto a způsobit nehodu, a za druhý - já bych se doma šíleně klepala, co se asi tomu psovi může stát. Nechápu takový lidi.

To marcelamax: to mi chcete říct, že když k vašemu psu přiběhne jiný, tak budete v klidu sledovat, jak ho váš pitbull likviduje ?

aj napsal(a):
To marcelamax: to mi chcete říct, že když k vašemu psu přiběhne jiný, tak budete v klidu sledovat, jak ho váš pitbull likviduje ?

Nemám pitbula...a ne samozřejmě bych to vklidu nesledovala. Měla to být spíš poznámka na to, že někdo by si nepořídil bull plemeno, protože by byl na procházkách v nervech, aby někoho nepotkali, a jak by to dopadlo. Já jsem třeba opravdu měla větší nervy, když jsem chodila s retrívrem, a věděla jsem, že by se nebránil.

No, my měli psa, co nesnášel jiné a tak jsme spadali do té první kategorie ( v nervech, abychom nikoho nepotkali ) - a už nikdy více.
Osobně si myslím, že při výběru plemena by se mělo víc hledět na historii a původní určení plemena. Nesnažit se předělávat a upravovat geneticky dané vlastnosti.
Nepokládat si otázku: bude mi tento pes vyhovovat ?, ale spíše -budu já, můj životní styl vyhovovat tomuto psovi ? Pak by možná ubylo problematických psů.

aj napsal(a):
No, my měli psa, co nesnášel jiné a tak jsme spadali do té první kategorie ( v nervech, abychom nikoho nepotkali ) - a už nikdy více.
Osobně si myslím, že při výběru plemena by se mělo víc hledět na historii a původní určení plemena. Nesnažit se předělávat a upravovat geneticky dané vlastnosti.
Nepokládat si otázku: bude mi tento pes vyhovovat ?, ale spíše -budu já, můj životní styl vyhovovat tomuto psovi ? Pak by možná ubylo problematických psů.

No vidíte a já měla nekonfliktního psa a spadala jsem tam taky. Jinak souhlasím s tím, že by se mělo hledět na historii a původ určení plemene. Nadruhou stranu, je nutné si trošku toho psa přizbůsobit - mám namysli třeba právě toho AST, vychovat si ho tak - aby nechtěl zabít každého psa, kterého vidí. Prostě ho naučit perfektní přivolání, a naučit ho vklidu projít kolem jiného psa na vodítku. Každej přece venku nějaké psy potkáme, a když ten pes bude takhle naučený, bude to mnohem víc v pohodě. Já mám křížence AST - pořizovala jsem si ho s tím, že třeba bude nesnášet psy (nicméně je to kříženec a je taky možné, že bude se psy kamarád). Je to štěně, a tak se ho snažím co nejvíce socializovat, aby rozuměl psí řeči, abych ho odvolala za každé situace, aby právě mohl v klidu projít kolem psa a tak. A myslím, že je to lepší, než kdybych si řekla, že nejspíš nebude muset jiné psy, a tak to tak nechám a nebudu ho s nima vůbec seznamovat.

Říká se : "geny ani palicí neumlátíš"...asi to není liché tvrzení.

Lexaurin napsal(a):
Říká se : "geny ani palicí neumlátíš"...asi to není liché tvrzení.

Však jo, ale znám spoustu stafordů (s PP), kteří nesnášejí ostatní psy - ale byli vychovaní a dokážou kolem ostatních psů normálně u nohy projít. A jsou odvolatelní i pokud vidí jiné psy. A znám i takové, kterým ostatní psi vůbec nevadí a jsou s nimi kamarádi - těch znám ale míň.

Si vezměte třeba výstavu, jak by to vypadalo na výstavě AST, kdyby nebyli naučeni chovat se normálně v přítomnosti jiných psů?

To Marcelaamax- jenže výstava je velice specifická událost. To i ten náš rváč ustál v pohodě.
Myslím, že ta koncentrace psů, ruch, těsná přítomnost majitele-to vše je jedinečné, podle toho se fakt nedá posuzovat psa.

aj napsal(a):
To Marcelaamax- jenže výstava je velice specifická událost. To i ten náš rváč ustál v pohodě.
Myslím, že ta koncentrace psů, ruch, těsná přítomnost majitele-to vše je jedinečné, podle toho se fakt nedá posuzovat psa.

Asi jsme se nepochopily. Měla jsem tím na mysli, že je určitě důležité při výběru psa hledět na jeho historii a původ, ale že si toho psa trošku musíme "předělat" k životu svému. Tím mám na mysli prostě to, aby jsme s ním mohli do společnosti a nemyslím tím jen výstavy, ale i obyčejné venčení, procházky, a aby se pes hned nevzpíral na vodítku a vyjížděl když uvidí jiného psa - to jsem chtěla říci. A nemyslím tím, nutit AST aby si s jiným psem hrál, vycházel s ním, to ne. Jen aby byl ochotný tolerovat jeho přítomnost venku.

To macelaamax: Asi mám "štěstí" na ty, kteří moc "předělat " nešli.
V podstatě je potřebné si uvědomit, že na jakékoliv fórum o psech budou chodit lidi, co je pejskaření zajímá a tak se nejspíš budou těm svým věnovat víc, než je obvyklé v populaci. Příliš často jsem viděla případy, kdy si rádoby podnikatel koupil psa typu argentinská doga, tosa apod. Následně si ho dal vycvičit, protože samozřejmě on na to nemá čas. Po čase zjisti, že žádnou návštěvu nemůže vzít na zahradu, že pes útočí na jeho mladou ženu, malé dítě pustit samo na dvůr je nemyslitelné. A tak šup psa do kotce, nejprv pouze přes den, ale časem už nastálo. A tak pes dožije (naštěstí se tito velcí psy nedožívají vysokého věku) zbytek svého smutného života v kotci.
Protože holt "předělávat" geny nejde jen tak lehko, kotec je snadnější řešení.

aj napsal(a):
To macelaamax: Asi mám "štěstí" na ty, kteří moc "předělat " nešli.
V podstatě je potřebné si uvědomit, že na jakékoliv fórum o psech budou chodit lidi, co je pejskaření zajímá a tak se nejspíš budou těm svým věnovat víc, než je obvyklé v populaci. Příliš často jsem viděla případy, kdy si rádoby podnikatel koupil psa typu argentinská doga, tosa apod. Následně si ho dal vycvičit, protože samozřejmě on na to nemá čas. Po čase zjisti, že žádnou návštěvu nemůže vzít na zahradu, že pes útočí na jeho mladou ženu, malé dítě pustit samo na dvůr je nemyslitelné. A tak šup psa do kotce, nejprv pouze přes den, ale časem už nastálo. A tak pes dožije (naštěstí se tito velcí psy nedožívají vysokého věku) zbytek svého smutného života v kotci.
Protože holt "předělávat" geny nejde jen tak lehko, kotec je snadnější řešení.

Jo to s Vámi souhlasím. Já prostě ale znám AST, kteří bezproblémů chodí městem, aniž by museli na nějakého kolemjdoucího psa vrčet a startovat. Přitom povahu staforda mají, jen jsou naučení být v klidu.

Jinak k těm psům v kotci nebo takových těch kterým se majitelé nevěnují. Bydlím na vesnici (cca 200 obyvatel). Snad na každém dvorku mají psa. Na pravidelné procházky ale chodím asi jen já a sousedka. Ostatní psy jsou v lepším případě jen na dvoře, v tom horším v kotcích. Takových psů je mi líto. Někdo s nimi alespoň tráví na tom dvoře trochu času, ale důchodci je většinou mají asi místo slepic na požírání zbytků a jinak jsou jim ukradený.

milannn napsal(a):
Alda86: Nějakou zkušenost se stafordy mám za sebou, AST je skvělý pes, o tom není podle mě sporu. Jde o to, jakou máte spolu s přítelkyní představu (čím konkrétnější, tím lépe) a zda se do ní právě ten AST napasuje. Společné venčení může a nemusí být možné (u mé tehdejší fenky absolutně bez problémů, ale to neberte jako pravidlo). Co ovšem pravidlem u AST je, je nadstandardní potřeba pohybu, vyžití celkově. U nás to bylo doslova extrémní. Výlet na kole 30 km, doma hodinka dvě odpočinek a už aby se šlo znovu. Možná jste na to připraveni, možná jste dokonce natolik sportovně založení, že to bude pro vás plusový rys, mě tohle unavovalo. Proto jsem psal o nutnosti toho, aby pes tzv. zapadl do vašich představ.
Další věcí u nás bylo to, že jakákoli samota se rovnala likvidaci okolí (byt, dům, zahrada, věci na ní, plot..), na tohle musíte být připraveni a počítat s tím, navzdory výchově. Důležitá je vaše představa o soužití se psem a podle toho vybrat a zařídit se.

domcaast: Přestože s vámi ve většině souhlasím (byt, fixace, poslušnost), věřte, že díky vaší aroganci a snaze o nadřezené chování, bych si (být zadavatelem) od vás štěně nekoupil.
Z příspěvku Aldy je zřejmé, že záležitost bere zodpovědně, shání informace, ptá se... a čeho se dočkal?

aj napsal(a):
To Marcelaamax- jenže výstava je velice specifická událost. To i ten náš rváč ustál v pohodě.
Myslím, že ta koncentrace psů, ruch, těsná přítomnost majitele-to vše je jedinečné, podle toho se fakt nedá posuzovat psa.

Ale třeba bull show bývaj bez problémů ale to je tím že tam jsou lidi co ví jak s temito pesany zacházet.

Vše je jednou poprvé. S každým novým plemenem člověk v podstatě začíná. Všichni píší, jak je AST náročný na výchovu, ale vzhledem k fixaci na osobu majitele a jeho rodinu to zase tak strašné není. Podle mě označení "náročná na výchovu" spíše zasluhují nezávislá plemena přírodního typu. Ale proti gustu... Já jsem zvládl ovčáka, bulteriéra, arg. dogu, dokonce jsem pochodil i u akity. Ale jaksi se mi nepodařilo proniknout do tajů malého pejska naší sousedky. Sice se s ním nevídám často, ale plemeno ši-tzu mi jaksi neučarovalo.

Já mám ne přímo nedůvěru, ale odstup od všech asijských plemen. Nevím čím to, možná mám předsudky, zdá se mi, že nejsou tak oddaní jak evropské plemena.

Mno přidám se já s dotazem - ast nemám a ani o něm neuvažuju.. ale jak se to dělá na těch bull show, že se ti psi přetahujou o jeden provaz a nemají tendence sežrat toho druhého, že mu hrabe na jeho hračku? čistá zvědavost, není v tom rýpání..

A ještě jedna poznámka pro zadavatele, nebo spíš jeho přítelkyni. at si sama za sebe rozmyslí, jestli ve chvíli, kdy se psovi něco znelíbí a vyprdne se na povely, jeslti ho zvládne odtáhnout pryč. protože nikdo nenutí mít psa přátelského, ale moje hlavní zásada je, že ven vyjdu pouze s takovým psem, o kterém vím, že at se mu zrodí v hlavě cokoli, že ho zvládnu udržet na vodítku. a nemusí jít jenom o rvačku! bohužel osobně mám třeba doma psici, která má panickou hrůzu z dělobuchů, neznámejch ran, atd a občas se stane i to, že já nic neslyším a fena najednou kníkne, otočí směr chůze okamžitě do protisměru a jde domů hlava nehlava a ještě k tomu vpostroji, neb takto ji vodím, aby si při takovýchle stavech paniky nepoškodila krk. ale vím, že at se děje co se děje, že ji udržím.

Alda86 napsal(a):
Zdravím všechny chovatele. Nejprve se představím, je mi 29 let, bydlím v bytě 2kk s přítelkyní a zvažujeme, že si pořídíme ASTa. Docela mě překvapilo, že toto plemeno je do bytu doporučováno, ale nevím, jestli mu nebude 45 m2 málo.
Osobně jsem psa nikdy neměl, přítelkyně dříve jednoho oříška ve společné domácnosti. Uvědomuju si, co je to za rasu a rozhodně nechci podceňovat výchovu a hodlám ho cvičit k poslušnosti pod dohledem zkušenějšího kynologa. Chtěl bych slyšet od někoho, kdo má s tímto plemenem zkušenosti jestli je dobrý nápad jako prvního psa pořizovat právě AST, když nemáme ani jeden z nás valné zkušenosti s výchovou psa.
Druhá věc co by mě v téhle souvislosti zajímala je, jestli je AST schopný respektovat oba pány. Pracujeme s partnerkou na dvanáctihodinové směny (někdy i déle), takže nebude výjimka, že se psem bude během dne jen jeden z nás, pakliže vůbec. Dost se fixují na svého pána, jak jsem se zatím dočetl. Nerad bych, aby se zafixoval primárně jen na jednoho z nás a toho druhého neposlouchal.
Předem díky za Vaše reakce a postřehy.

Pes je to spíše do bytu než na zahradu a když mu dopřejete dlouhé procházky tak bude spokojený i v malém bytě. dokáže podle mě respektovat všechny členy rodiny když ti členové to s ním budou umět a budou autoritativní. otázka první pes..přece si nepořídíte rasu co nechcete jenom kvůli tomu že je méně náročná..pokud si uvědomujete a co ten pes potřebuje nevidím v tom problém když ho budete mít od štěněte..jeho síla je celkem velká takže je dobře ho fyzicky zvládat a počítat s tím že s velkou pravděpodobností s jinými psy vycházet nebude..jinak bulteriéři jako celkově pro mě mají úžasnou povahu a jsou to podle mě skvělí společníci právě do toho bytu když nechte malého pejska..já bych už do jiné rasy nešla..taky jsem jako prvního psa zvolila takové plemeno a nelituji a se stejnými prostorovými možnostmi.

Vím, že co mne se týče, nedoporučila bych psa, jakéhokoliv psa, skoro nikomu. Jsem už dost stará na to, abych viděla kolem desítky smutných příkladů, jak to končí. Mladý pár, pořídívší si psa...málokdy zůstane spolu a pak se řeší, co se psem, poněvadž to sebou nese i stěhování se atd. Mladý pán, co si pořídil nějakou bullku, snad aby byl zajímavý...vydržel s ní chodit půl roku, pak dostala zahradu s elektrickým obojkem a ohradníkem, teď z ní vyjde...možná jednou za týden(nebo za měsíc) Mladé slečny, které musí nutně mít pejska na byt...a pak zjistí, že pes celou dobu, co je slečna v práci řve a sousedé si stěžují(viz.vedlejší vlákno) jenže jak to řešit, když je na to sama? Lidi, co koupí pejska dětem, které pochopitelně přestane během dvou měsíců bavit a pes skončí v lepším případě vyhozený na zahradě, pokud je k dispozici, v horším v inzerci: daruju z rodinných důvodů..
V případě zadavatele: ano, rozmyslete si, jak tady píšou ostatní, už jen to, jestli nutně musíte psa mít a jestli jste mu ochotní obětovat většinu volného času, protože mladý člověk asi většinu času nesedí doma na zadku a jde se bavit. Jezdí na dovolené, na hory atd. Máte rozmyšleno, kdo vám v tom případě pohlídá psa, kterého se většina lidí bojí a pokud bude mít svého psa, tak to nejspíš vůbec nebude reálné? Počítáte s tím, že přijdete po 10h z práce a budete se muset většinu času věnovat štěněti? V prvé řadě dát do pořádku byt, pak s ním každé dvě hodiny lítat ven kvůli potřebě, alespoň dvě menší prochajdy - za každého počasí...AST není čivava, kterou necháte chodit na plínu, když se vám zrovna nebude chtít jít ven. A to, co zmiňovali také mnozí: většina kamarádů co má psy, se vám po dospělosti vašeho psa, bude muset vyhýbat a je možné, že i vy budete na sídlišti muset chodit kanálema, aby jste nepotkali nikoho se psem. Jste na takový život opravdu připravení, srozumněni s ním? Zkuste si to prosím alespoň představit, protože je to 10let vašeho příštího života. Ne kvůli mě, ale psům vůbec...

O lesnížínka: