Jak vychovat Aljašského malamuta?

Sazza napsal(a):
Dobrý den, mám čtyřměsíční štěně AM, je to můj první pes, takže si občas nejsem úplně jistá, co dělat a jak se zachovat v některých situacích.
Přece jen je to štěndo, takže pořád blbne, ale i tak bych ho chtěla odnaučit některé věci, aby je ještě více nerozvíjel. Např. Jak ho donutit, aby přestal skákat po lidech a taky aby přestal kousat? Zezačátku to nevadilo, ale přece jen už má pořádně ostré zoubky, takže to občas dost zabolí.
Moje "Ne", "Fuj" naprosto ignoruje.
Když jsme si ho přivezli, přiběhl na každé zavolání. Teď už ho nejde nalákat ani na pamlsek. Maximálně ho tak někde chytám... Nereaguje na zvýšený hlas a jednoduše na nic
Na cvičáku jsem ho měla vždycky plácnout přes tlamu, aby si nic nevzal bez dovolení. (Měla jsem v ruce piškot a on po něm samozřejmě chlamstal.) Jenže mně se to moc nelíbí, mám pocit, že právě proto mě kouše do ruky a nebo do rukávu. Buď si takhle hraje nebo se brání tomu, abych ho zase neuhodila.
Jednoduše nevím, co dělat a jak nejlépe s ním zacházet, abych ho vychovala bez toho aniž by ze mě měl strach nebo aby to muselo být fyzického rázu.
Nejsem totiž typ, co by chtěl psa bít, protože mě neposlechl. Maximálně na něj dokážu řvát, když mě fakt štve.
Je mi jasné, že to nestačí, když by se dalo říct, že je to vlčí pes.
Proto Vás žádám o radu, zvlášť ty, kteří někdy měli AM.

Bože je to ŠTĚNĚ! a navíc malamut, cvičený NO z něj nikdy nebude, přivolání na stopro mít taky asi nebudete.
Na zvýšený hlas vám reagovat nebude...spíš naopak...
Že vám chlamstl po piškotu je naprosto normální...výcvik, aby si pes nic bez povelu nevzal vyžaduje veeeelkou trpělivost...určitě ne přes fyzické tresty, ale přes odměny.
Kousáním do rukou a rukávu vás vyzývá ke hře...je to dítě...a vy ho za to bijete?
Řvaním opravdu nic nepořídíte.
To mi snad vše přijde jako sranda.

Plemena, která nejsou k poslušnosti stvořená nevychováte a nevicvičíte řvaním a fyzickými tresty...pokud vás pes bude milovat, tak až bude starší občas vám udělá radost a poslechne.
Takže hlavně klid, než na psa zařvete, tak radši nejdřív počítejte do deseti, buďte důsledná a spravedlivá, budujte důvěru, hledejte motivaci pro psa...hlavně si uvědomte, že máte ještě "děcko" co budete dělat až bude pes v pubertě...to ho pak budete muset "zabít".

Andrýsek3 napsal(a):
Můj ty bože...
Co vás pro boha vedlo k tomu pořídit si malamuta? Jako prvního psa? Co máte za plán s ním v budoucnu dělat?
Je to těžké plemeno s loveckým pudem, přečetla jste si něco než jste si ho pořídila? Taky mám prvního psa, ale nějakou soudnost ke svým schopnostem a zkušenostem..
Štěňata koušou! Chce to převést na hračku, nebo říct NE a ukončit hru. Po přezubení už tolik kousat nebude. Venku si hrajte, schovávejte se mu, apod..A učit přivolání pomocí stopovačky..dovysvětlí zkušenější. Je to moc hezkej medvídek, ale pro začátečníka naprosto nevhodný...
Ach jo..

No, on to nebyl můj nápad. Já vždycky byla spíše za retrívra, ale táta se rozhodl pro AM.
Teď na něj samozřejmě 'kašle' a já ho mám vycvičit. Takto geniálně to u nás funguje.

Sazza napsal(a):
Dobrý den, mám čtyřměsíční štěně AM, je to můj první pes, takže si občas nejsem úplně jistá, co dělat a jak se zachovat v některých situacích.
Přece jen je to štěndo, takže pořád blbne, ale i tak bych ho chtěla odnaučit některé věci, aby je ještě více nerozvíjel. Např. Jak ho donutit, aby přestal skákat po lidech a taky aby přestal kousat? Zezačátku to nevadilo, ale přece jen už má pořádně ostré zoubky, takže to občas dost zabolí.
Moje "Ne", "Fuj" naprosto ignoruje.
Když jsme si ho přivezli, přiběhl na každé zavolání. Teď už ho nejde nalákat ani na pamlsek. Maximálně ho tak někde chytám... Nereaguje na zvýšený hlas a jednoduše na nic
Na cvičáku jsem ho měla vždycky plácnout přes tlamu, aby si nic nevzal bez dovolení. (Měla jsem v ruce piškot a on po něm samozřejmě chlamstal.) Jenže mně se to moc nelíbí, mám pocit, že právě proto mě kouše do ruky a nebo do rukávu. Buď si takhle hraje nebo se brání tomu, abych ho zase neuhodila.
Jednoduše nevím, co dělat a jak nejlépe s ním zacházet, abych ho vychovala bez toho aniž by ze mě měl strach nebo aby to muselo být fyzického rázu.
Nejsem totiž typ, co by chtěl psa bít, protože mě neposlechl. Maximálně na něj dokážu řvát, když mě fakt štve.
Je mi jasné, že to nestačí, když by se dalo říct, že je to vlčí pes.
Proto Vás žádám o radu, zvlášť ty, kteří někdy měli AM.

Tak od začátku:
1. je to štěně a štěně prostě kouše a kousat bude, je to naprosto normální. Přesměrujte jeho kousání na hračku, starý hadr, na něco, co se hýbe. Naučte štěně jinou formu hry, hodně hlaďte a mazlete.
2. Neštěkejte na psa zákazové povely typu Ne a Fuj, je to k ničemu a nic se tím nenaučí.
3. Na cvičáku dejte "odborníkům" přes tlamu, když vám radí takové pitomosti. Změňte cvičák a na tento už opravdu nechoďte. Napište sem, který to je, abychom věděli, kam se psem nikdy nejít.
4. Nikdy psa nebijte, neplácejte, netřepejte za kůži na krku, neobracejte na bok nebo na záda.
5. Nikdy psa na nic nelákejte. Učte ho postupně tomu, co chcete aby dělal, veďte, chvalte, motivujte. Nikdo se nechce učit strachem z trestu.

Zkuste si přečíst tuhle knížku, máte tam, jak vychovat štěně, jak se o něj starat, jak ho naučit základní povely bez násilí, rozumem a citem. Je to sice jen e-kniha, ale je to myslím to nejlepší, co se tu dá v současné době sehnat.

www.clovekpritelpsa.cz.

Sazza napsal(a):
No, on to nebyl můj nápad. Já vždycky byla spíše za retrívra, ale táta se rozhodl pro AM.
Teď na něj samozřejmě 'kašle' a já ho mám vycvičit. Takto geniálně to u nás funguje.

Základ naučit psa chodit na vodítku, při jeho síle by vás v dospělosti odtáhl kamkoliv by si zamanul, socializovat..s pejsky, měste, dopravními prostředky a pod.zkoušet cviky formou hry. A přemýšlet, jaký sport vhodný pro toto plemeno s ním podniknout až bude dospělý.
Vím, e je těžké udržet někdy nervy na uzdě, ale když vybouchnete je to spíš kontraproduktivní...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bože je to ŠTĚNĚ! a navíc malamut, cvičený NO z něj nikdy nebude, přivolání na stopro mít taky asi nebudete.
Na zvýšený hlas vám reagovat nebude...spíš naopak...
Že vám chlamstl po piškotu je naprosto normální...výcvik, aby si pes nic bez povelu nevzal vyžaduje veeeelkou trpělivost...určitě ne přes fyzické tresty, ale přes odměny.
Kousáním do rukou a rukávu vás vyzývá ke hře...je to dítě...a vy ho za to bijete?
Řvaním opravdu nic nepořídíte.
To mi snad vše přijde jako sranda.

Plemena, která nejsou k poslušnosti stvořená nevychováte a nevicvičíte řvaním a fyzickými tresty...pokud vás pes bude milovat, tak až bude starší občas vám udělá radost a poslechne.
Takže hlavně klid, než na psa zařvete, tak radši nejdřív počítejte do deseti, buďte důsledná a spravedlivá, budujte důvěru, hledejte motivaci pro psa...hlavně si uvědomte, že máte ještě "děcko" co budete dělat až bude pes v pubertě...to ho pak budete muset "zabít".

Já ho rozhodně nebiju, to mi právě radili na cvičáku, proto ta situace s piškotem.
Jinak ho mám samozřejmě ráda, spíše na něj mluvím jako na mimino... Proto mě vyděsilo, co mi radili na cvičáku a spíše mě zajímaly Vaše názory, jak se k němu chovat.
Některé povely mu jdou už krásně i bez jakýkoliv trestů, nestěžuju si. Proto nějak nechápu, proč mi tam s ním na cvičáku škubali a plácali ho po tlamě. Zastávám názor, že to jde i bez toho, ale chtěla jsem vědět, jak na tom jsou ostatní vlastníci AM.

Sazza napsal(a):
Já ho rozhodně nebiju, to mi právě radili na cvičáku, proto ta situace s piškotem.
Jinak ho mám samozřejmě ráda, spíše na něj mluvím jako na mimino... Proto mě vyděsilo, co mi radili na cvičáku a spíše mě zajímaly Vaše názory, jak se k němu chovat.
Některé povely mu jdou už krásně i bez jakýkoliv trestů, nestěžuju si. Proto nějak nechápu, proč mi tam s ním na cvičáku škubali a plácali ho po tlamě. Zastávám názor, že to jde i bez toho, ale chtěla jsem vědět, jak na tom jsou ostatní vlastníci AM.

Změňte cvičák, tam kde vám se štěnětem škubou a radí vám plácat ho po tlamě mi nepřijde moc OK. Nejsem žádnej "totální pozitivkář" ale v životě jsem psa fyzicky nepotrestala.
Neměla jsem malamuta, ale afgána, s tím toho taky moc neuděláte a s klidem a láskou to šlo.
Držím palečky, užijte si pejska dokud je štěňátko...hrajte si a blbněte, za chvíli vám vyroste, uteče to jak voda, buďte důsledná, ale spíš vychovávejte ne cvičte (tím myslím cvičákovský dril).

Sazza napsal(a):
Já ho rozhodně nebiju, to mi právě radili na cvičáku, proto ta situace s piškotem.
Jinak ho mám samozřejmě ráda, spíše na něj mluvím jako na mimino... Proto mě vyděsilo, co mi radili na cvičáku a spíše mě zajímaly Vaše názory, jak se k němu chovat.
Některé povely mu jdou už krásně i bez jakýkoliv trestů, nestěžuju si. Proto nějak nechápu, proč mi tam s ním na cvičáku škubali a plácali ho po tlamě. Zastávám názor, že to jde i bez toho, ale chtěla jsem vědět, jak na tom jsou ostatní vlastníci AM.

Zvlášť u těchto plemen můžou fyzické tresty způsobit nenapravitelné škody, stejně tak křik. Jinak ve všem souhlasím se sardullah a držím palce. Je to velký a silný pes, já bych na něj odvahu neměla. Stačí mi podobná povaha v provedení pouhých 10 kg.

Sazza napsal(a):
Já ho rozhodně nebiju, to mi právě radili na cvičáku, proto ta situace s piškotem.
Jinak ho mám samozřejmě ráda, spíše na něj mluvím jako na mimino... Proto mě vyděsilo, co mi radili na cvičáku a spíše mě zajímaly Vaše názory, jak se k němu chovat.
Některé povely mu jdou už krásně i bez jakýkoliv trestů, nestěžuju si. Proto nějak nechápu, proč mi tam s ním na cvičáku škubali a plácali ho po tlamě. Zastávám názor, že to jde i bez toho, ale chtěla jsem vědět, jak na tom jsou ostatní vlastníci AM.

Já zase nechápu, proč jste to dopustila. Je to přece VÁŠ! pes a nikdo na něj nebude ve zlém sahat. Výcvikář by měl letecký den, kdyby na mého psa takto sáhl. Vy jste platící zákazník a vy a jen vy rozhodujete o tom, co se se psem bude nebo nebude dělat. Jen vy.

Už tam nechoďte.

scylla napsal(a):
Já zase nechápu, proč jste to dopustila. Je to přece VÁŠ! pes a nikdo na něj nebude ve zlém sahat. Výcvikář by měl letecký den, kdyby na mého psa takto sáhl. Vy jste platící zákazník a vy a jen vy rozhodujete o tom, co se se psem bude nebo nebude dělat. Jen vy.

Už tam nechoďte.

No dá se to pochopit...úplný začátečník přijde k !profesionálům...
Jak píše Scylla...nenechte nikoho svému pejskovi ubližovat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No dá se to pochopit...úplný začátečník přijde k !profesionálům...
Jak píše Scylla...nenechte nikoho svému pejskovi ubližovat

Proto si myslím, že cvičák nemusí být a bohužel dost často nebývá pro psa to dobré místo.

scylla napsal(a):
Proto si myslím, že cvičák nemusí být a bohužel dost často nebývá pro psa to dobré místo.

Souhlas...

Sazza napsal(a):
Já ho rozhodně nebiju, to mi právě radili na cvičáku, proto ta situace s piškotem.
Jinak ho mám samozřejmě ráda, spíše na něj mluvím jako na mimino... Proto mě vyděsilo, co mi radili na cvičáku a spíše mě zajímaly Vaše názory, jak se k němu chovat.
Některé povely mu jdou už krásně i bez jakýkoliv trestů, nestěžuju si. Proto nějak nechápu, proč mi tam s ním na cvičáku škubali a plácali ho po tlamě. Zastávám názor, že to jde i bez toho, ale chtěla jsem vědět, jak na tom jsou ostatní vlastníci AM.

Je dobře, že hledáte pomoc zkušenějších (jako začátečník s ne moc lehkým plemenem) - tedy cvičák, ale tento, dle napsaného je fakt špatně. Nikdo vám na psa nesmí sahat nebo ho bít! Proč proboha. Hledejte dál. A hlavně budujte vzah a důvěru - taky tím, že nedovolíte cizímu mu ubližovat (plácání po tlamě )-to fakt koukám, co se kde provozuje.
Zkuste přečíst doporučovanou literaturu a i zde na ifauně spousta (a spousta) podobných diskusí na téma začátečník a obtížné plemeno. Spousta rad(a spousta negativ, -musíte vybírat), zapojte selský rozum a cit.

Zkuste se zeptat na diskusi mushing.cz. Jsou tam lidi, kteří vědí, co je to malamut. Jednoho mám doma, ale brala jsem ho z hodně špatných podmínek, není tak úplně typický. Nicméně, coby první pes to pro vás bude oříšek. Pracujte s ním, nic jiného respektovat nebude. Ale ne na cvičáku - opičky na place malamuty nebaví. Malamut chce "postroj a horizont", to jsou věci, kterým rozumí. Od půl roku dlouhé prochajdy, od deseti měsíců běhat, od roka zatahávat před kolem nebo koloběžkou. K tomu základní poslušnost. Tažnou sílu mívá velikou a chuť k tahu většinou taky. Bez práce bude těžko ovladatelný. Možná ho budete mít celý život na stopovačce, možná ne. Raději s tím počítejte, lovecký pud mívají silný, navíc jsou samostatní a z toho, že se jim psovod ztratí, se vůbec nehroutí. Malamut se vždy vázal spíše na psí smečku než na člověka. Tím neříkám, že nemůžete mít hezký vztah, ale "závisláka" typu retrívra nečekejte. Zajděte na diskusi mezi mushery nebo na dogtrekking.info, lidi s malamuty dogtreky chodívají. Dozvíte se víc.

scylla napsal(a):
Proto si myslím, že cvičák nemusí být a bohužel dost často nebývá pro psa to dobré místo.

Taky musím souhlasit.
Já jsem jezdila se svým labíkem do psí školičky od 3 měsíců do 7 měsíců. Kvůli socializaci. A byla jsem spokojená, trénovali jsme tam i přivolání od psů a super, chválili nás, byl jeden z nejlepších a šlo mu to perfektně, přišel vždy. Na rozdíl o některých jiných štěňat.

Pak jsem si říkala že zkusíme přejít i na základní poslušnost - a vytočili mě na jedné z prvních lekcí. Moc mu nešla chůze u nohy, byl rozjívený a divoký, pořád sledoval ostatní psy, špatně se soustředil. A mně to chození pořád dokola, jeden vedle druhého, v kruhu, tam zpátky,.. taky nebavilo a připadala jsem si jak robot. Škubat s ním jsem odmítala.

A asi na 3 lekci jsme trénovali povel lehni - uměl ho, ale jen v klidu. Učila jsem ho zatím doma a venku kde nebyly rušivé vlivy. Výcvikářka ho to chtěla snad naučit za jeden den, on byl rozrušený mezi těmi psy a prostě nechtěl lehnout. Jen seděl. Ona že mu mám normálně chytit přední nohy, škubnout rychle k sobě a lehne. Jsem na ni hleděla, říkám že ho učím přes pamlsky a toto se mně nelíbí. Paní co tam měla 4-měsíčního rotvajlera se výcvikářky ještě začala zastávat a prý já to tak ale dělám vždycky, on mně jinak nelehne. Byla jsem totálně znechucená, za blbce, ale řekla jsem že ne a už jsem tam nikdy nejela. Asi je to u některých běžný postup, mně je to proti srsti.

"bych ho chtěla odnaučit některé věci, aby je ještě více nerozvíjel. Např. Jak ho donutit, aby přestal skákat po lidech a taky aby přestal kousat?"

Sazza, pro soužití se psem platí takové obecné principy -pokud chceš, aby pes něco dělal, tak ho to nejdřív musíš naučit.Pokud nechceš, aby něco dělal, tak ho musíš naučit, co místo toho dělat MÁ! A k učení patří odměny, odměny a ještě jednou odměny, jako označení psu, že to, co udělal, bylo to správné.
Tedy - pokud nechceš, aby skákal po lidech, tak ho musíš na stejný podnět = "lidi blízko" naučit, jak se chovat má, třeba se ti přiřadit k noze, sedět...to už je na tobě. Zároveň by mělo platit, že to náhradní chování by mělo uspokojit tu konkrétní potřebu - tedy pokud skáče na lidi kvůli přátelskému kontaktu, tak - jako odměnu za klidné sezení dostane to podrbání. Pokud nechceš, aby štěně kousalo tebe, dej mu místo sebe hračku, ale s tou hračkou si s ním musíš aktivně hrát! Atd, atd,...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky musím souhlasit.
Já jsem jezdila se svým labíkem do psí školičky od 3 měsíců do 7 měsíců. Kvůli socializaci. A byla jsem spokojená, trénovali jsme tam i přivolání od psů a super, chválili nás, byl jeden z nejlepších a šlo mu to perfektně, přišel vždy. Na rozdíl o některých jiných štěňat.

Pak jsem si říkala že zkusíme přejít i na základní poslušnost - a vytočili mě na jedné z prvních lekcí. Moc mu nešla chůze u nohy, byl rozjívený a divoký, pořád sledoval ostatní psy, špatně se soustředil. A mně to chození pořád dokola, jeden vedle druhého, v kruhu, tam zpátky,.. taky nebavilo a připadala jsem si jak robot. Škubat s ním jsem odmítala.

A asi na 3 lekci jsme trénovali povel lehni - uměl ho, ale jen v klidu. Učila jsem ho zatím doma a venku kde nebyly rušivé vlivy. Výcvikářka ho to chtěla snad naučit za jeden den, on byl rozrušený mezi těmi psy a prostě nechtěl lehnout. Jen seděl. Ona že mu mám normálně chytit přední nohy, škubnout rychle k sobě a lehne. Jsem na ni hleděla, říkám že ho učím přes pamlsky a toto se mně nelíbí. Paní co tam měla 4-měsíčního rotvajlera se výcvikářky ještě začala zastávat a prý já to tak ale dělám vždycky, on mně jinak nelehne. Byla jsem totálně znechucená, za blbce, ale řekla jsem že ne a už jsem tam nikdy nejela. Asi je to u některých běžný postup, mně je to proti srsti.

Taky bohužel nemám moc dobrou zkušenost.. Na cvičáku jsme byli poprvé v 6ti měsících a to moje rozjívené psisko, táhlo za ostatními psy, které si nemohl předtím očuchat (což chápu, ale ten můj trumbera ne). Tak za nimi tahal, výcvikář si vzal mého psa (moje chyba) a 3x s ním na vodítku cuknul, tak, že se válel po zemi. No taky jsme tam už nejeli.. Ve vlákně "první den na cvičáku", ale jsem dostala čočku já...jsem asi citlivka, ale taky se mi tohle sacházení nelíbí. Teď děláme obedience a maximální spokojenost, vše pozitivně a žádné škubání zapotřebí není.

Andrýsek3 napsal(a):
Taky bohužel nemám moc dobrou zkušenost.. Na cvičáku jsme byli poprvé v 6ti měsících a to moje rozjívené psisko, táhlo za ostatními psy, které si nemohl předtím očuchat (což chápu, ale ten můj trumbera ne). Tak za nimi tahal, výcvikář si vzal mého psa (moje chyba) a 3x s ním na vodítku cuknul, tak, že se válel po zemi. No taky jsme tam už nejeli.. Ve vlákně "první den na cvičáku", ale jsem dostala čočku já...jsem asi citlivka, ale taky se mi tohle sacházení nelíbí. Teď děláme obedience a maximální spokojenost, vše pozitivně a žádné škubání zapotřebí není.

Vidím že je to hodně časté, mně už vadilo potom i to že měli stejný přístup ke služebním plemenům jako třeba k retrívrům. Neříkám že třeba s NO se má škubat, aby to někdo špatně nepochopil. Zvažovala jsem že budeme jezdit na speciální cvičák co je určený jen retrívrům, ale nakonec jsem se rozhodla že si ho budu vychovávat sama. A jsem spokojená.

Jestli jsme přecitlivělé nevím, ale jde o naše psy takže ať si ostatní myslí co chtějí, no ne

Sazza napsal(a):
No, on to nebyl můj nápad. Já vždycky byla spíše za retrívra, ale táta se rozhodl pro AM.
Teď na něj samozřejmě 'kašle' a já ho mám vycvičit. Takto geniálně to u nás funguje.

Nebylo by lepší ho ještě prodat a koupit si normálního psa ?
Tahat ho věčně na špagátě - nepředstavitelné...
Pustit na volno to nepůjde, aby nebyl problém.

Tak jak tu psali výše, v žádném případě AM nebijte a pokud možno na něj nekřičte - AM netrpí hluchotou. AM se velice dobře dokáže napojit na svého pána a vnímá vaše rozpoložení, chovejte se sebejistě nedoprošujte se ho. Musíte ho vhodně motivovat, což obvykle jde dobře přes pamlsky, ale dobře časujte. Taky souhlasím s tím, že jako prvního psa je pořízení malamuta celkem sousto. Já žiju celý život se psy, ale AM mě stále učí Na cvičák určitě chodit můžete, ale určitě na jiný než na kterém jste byla. Základní poslušnost normálně zvládne, není pravda, že jsou neposlušní, umí normálně dobře spolupracovat, jen tam musí být dobrá vazba na vás a motivace. Vazbu vytvoříte zaměstnáváním psa.

A ještě nenechte si nikým nakukat, že aby vás pes bral jako vůdce smečky, tak se s ním nesmíte moc mazlit, v žádným případě nepusinkovat, že nesmí chodit ze dveří a do dveří jako první a podobné nesmysly.
Klidně se se svým štěňátkem mazlinkejte, pusinkujte ho (pokud má štěně zájem a líbí se mu to), šeptejte mu do ouška roztomilé nesmysly (jako, že je vaše milované nynané štěňátko, že je roztomiloučký šikovný chlapeček a veliký fešák) byť je to strááášně infantilní, hrajte si sním...muchlejte ho...užívejte si, důležité je v tomto věku přesvědčit štěňátko, že jste jeho tátamáma, co ho nedá...
Já to takhle praktikovala se všemi svými psy (po vzoru své tety - její haskounka na ní vždy koukala, jak na svatej obrázek)...neustále psy ňuňám (těm, co nemaj moc zájem o fyzický kontakt, pořád něco vyprávím), pusinkuju je, krmím od stolu, můžou na gauč, ze dveří a do dveří chodí první moji psi...je to tak pro mě praktičtější a přesto je jim jasné kdo je u nás doma šéfíček...a vím, že stejně tak jako je nedám já, nedali by ani oni mě.
Neříkám, že to musíte praktikovat stejně, jen si nastavte mantinely, tak aby vám to vyhovovalo, pes nepotřebuje tvrdý dril...musíte se naučit se s ním sehrát...utvořit tým.
A možná (jak píše rapotacka, bych zvážila prodej a koupi jiného štěnda, pokud byste měla pocit, že mu nebudete moci dát to co tohle plemeno potřebuje...běh a tah.
S tím skákáním, jak už tady bylo psáno, se mi osvědčilo...pohladit štěňata pouze pokud mají všechny čtyři packy na zemi, do té doby si štěněte nevšímat...opravdu nepotřebuji, aby se na mě po příchodu domů vrhli dva velcí pesani.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ještě nenechte si nikým nakukat, že aby vás pes bral jako vůdce smečky, tak se s ním nesmíte moc mazlit, v žádným případě nepusinkovat, že nesmí chodit ze dveří a do dveří jako první a podobné nesmysly.
Klidně se se svým štěňátkem mazlinkejte, pusinkujte ho (pokud má štěně zájem a líbí se mu to), šeptejte mu do ouška roztomilé nesmysly (jako, že je vaše milované nynané štěňátko, že je roztomiloučký šikovný chlapeček a veliký fešák) byť je to strááášně infantilní, hrajte si sním...muchlejte ho...užívejte si, důležité je v tomto věku přesvědčit štěňátko, že jste jeho tátamáma, co ho nedá...
Já to takhle praktikovala se všemi svými psy (po vzoru své tety - její haskounka na ní vždy koukala, jak na svatej obrázek)...neustále psy ňuňám (těm, co nemaj moc zájem o fyzický kontakt, pořád něco vyprávím), pusinkuju je, krmím od stolu, můžou na gauč, ze dveří a do dveří chodí první moji psi...je to tak pro mě praktičtější a přesto je jim jasné kdo je u nás doma šéfíček...a vím, že stejně tak jako je nedám já, nedali by ani oni mě.
Neříkám, že to musíte praktikovat stejně, jen si nastavte mantinely, tak aby vám to vyhovovalo, pes nepotřebuje tvrdý dril...musíte se naučit se s ním sehrát...utvořit tým.
A možná (jak píše rapotacka, bych zvážila prodej a koupi jiného štěnda, pokud byste měla pocit, že mu nebudete moci dát to co tohle plemeno potřebuje...běh a tah.
S tím skákáním, jak už tady bylo psáno, se mi osvědčilo...pohladit štěňata pouze pokud mají všechny čtyři packy na zemi, do té doby si štěněte nevšímat...opravdu nepotřebuji, aby se na mě po příchodu domů vrhli dva velcí pesani.

Ještě dodám jednu zásadu - pes musí být za každou cenu na zemi, potažmo musí být pod vaší úrovní, tj. nesmí na ten gauč, na postel... To mě jeden chytrolín zkritizoval koupi papasanu jako pelíšku (ve výši gauče) a tvářil se, že mě pes časem snad sežere.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě dodám jednu zásadu - pes musí být za každou cenu na zemi, potažmo musí být pod vaší úrovní, tj. nesmí na ten gauč, na postel... To mě jeden chytrolín zkritizoval koupi papasanu jako pelíšku (ve výši gauče) a tvářil se, že mě pes časem snad sežere.

No to je přece jasný...vyvýšené místo náleží POUZE vůdci smečky ...a protože jsem neschopnej vůdce, jsme teď namačkaní všichni na sedačce a koukáme na zprávy...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ještě nenechte si nikým nakukat, že aby vás pes bral jako vůdce smečky, tak se s ním nesmíte moc mazlit, v žádným případě nepusinkovat, že nesmí chodit ze dveří a do dveří jako první a podobné nesmysly.
Klidně se se svým štěňátkem mazlinkejte, pusinkujte ho (pokud má štěně zájem a líbí se mu to), šeptejte mu do ouška roztomilé nesmysly (jako, že je vaše milované nynané štěňátko, že je roztomiloučký šikovný chlapeček a veliký fešák) byť je to strááášně infantilní, hrajte si sním...muchlejte ho...užívejte si, důležité je v tomto věku přesvědčit štěňátko, že jste jeho tátamáma, co ho nedá...
Já to takhle praktikovala se všemi svými psy (po vzoru své tety - její haskounka na ní vždy koukala, jak na svatej obrázek)...neustále psy ňuňám (těm, co nemaj moc zájem o fyzický kontakt, pořád něco vyprávím), pusinkuju je, krmím od stolu, můžou na gauč, ze dveří a do dveří chodí první moji psi...je to tak pro mě praktičtější a přesto je jim jasné kdo je u nás doma šéfíček...a vím, že stejně tak jako je nedám já, nedali by ani oni mě.
Neříkám, že to musíte praktikovat stejně, jen si nastavte mantinely, tak aby vám to vyhovovalo, pes nepotřebuje tvrdý dril...musíte se naučit se s ním sehrát...utvořit tým.
A možná (jak píše rapotacka, bych zvážila prodej a koupi jiného štěnda, pokud byste měla pocit, že mu nebudete moci dát to co tohle plemeno potřebuje...běh a tah.
S tím skákáním, jak už tady bylo psáno, se mi osvědčilo...pohladit štěňata pouze pokud mají všechny čtyři packy na zemi, do té doby si štěněte nevšímat...opravdu nepotřebuji, aby se na mě po příchodu domů vrhli dva velcí pesani.

Taky s tim svým pořád o něčem diskutuju. Mazlíme se jen doma, venku to je přece trapný se mazlit, ještě by ho někdo viděl. Znám paní, má fenku z utulku a má jen ji, povídá si s ní pořád, fenka vnímá každé její slovo, bez jakýkoliv povelů a výcviku si spolu moc dobře rozumějí.

Asi takhle.. už malamuta máte, tak bych neřešila co by kdyby.. třeba zjistíte, že zrovna tohle je směr, kterým se chcete se psem vydat.. já jsem si před x lety pořizovala mix ohaře prostě na procházky, do lesa jako doprovod na houby.. a byl to takovej krok do neznáma.. čubina byla od mrněte akční, tahala na vodítku, později párkrát prchla za zvěří.. a já bohužel nejsem člověk, kterej by u psa vyvolal nějakej extra respekt..my jsme dvě parťačky, co spolu spokojeně žijou.. mno a vzhledem k tomu, že jsem měla doma akčního psa, co prchal za zvěří a ještě tahal na vodítku a měl přemíru energie, tak jsem naznala, že proč odnaučovat, když by to vlastně šlo využít ke spokojenosti obou.. nakoupil se postroj, sedák, tažná šnůra.. a my vyrazily.. máme projité okolí, chodíme běhat, já u toho ráda fotím, v létě chodíme na houby.. pes mi nikam neprchá a do kopce umí hodně pomoct.. a já jsem zjisitla, že jsem vlastně za toto hrozně ráda a až budu jednou řešit dalšího psa, tak buď to bude esp, husky, nebo aspon kříženec z utulku, u kterého si budu moct ozkoušet chuť k tahu.. občas když čtu články o tom, jak roztahat psa, že máte jít vedle psa a za něj na postroj postupně něco uvazovat..to my vůbec neznáme.. já dala postroj a psice mi ukázala, pro co se narodila. a běhá opravdu srdíčkem. tak moc přeju, abyste kouzlu dlouhých procházek, běhání, nebo i kolobky.. podlehla ;).

Jinak kdybyste chtěla zjistit něco o běhání se psem atd.. tak doporučuju knížku viz odkaz. sice jsem nečetla knihu, ale kdysi vycházely články v časopise a tohoto autora co se seveřanů týká, můžu jen a jen doporučit

http://knihy.heureka.cz/beh-s-vlky-aneb-canicross-kvasnica-jaroslav-m-kolektiv-autoru-martenek-miloslav/recenze/#section.

Zkusila jsem něco vyfiltorvat zde z ifauny z článků, ale neumím s tím, takže nevím, jeslti mi to našlo všechno

https://www.ifauna.cz/clanky/?q=monte&search-in=clanky.

nexxi napsal(a):
Zkusila jsem něco vyfiltorvat zde z ifauny z článků, ale neumím s tím, takže nevím, jeslti mi to našlo všechno

https://www.ifauna.cz/clanky/?q=monte&search-in=clanky.

Nebo spíš to vybralo asi i články, co psal někdo jiný.. mno nic.. ale pokud budete tu na ifauně v článcích hledat, určitě najdete;).

Sazza napsal(a):
Dobrý den, mám čtyřměsíční štěně AM, je to můj první pes, takže si občas nejsem úplně jistá, co dělat a jak se zachovat v některých situacích.
Přece jen je to štěndo, takže pořád blbne, ale i tak bych ho chtěla odnaučit některé věci, aby je ještě více nerozvíjel. Např. Jak ho donutit, aby přestal skákat po lidech a taky aby přestal kousat? Zezačátku to nevadilo, ale přece jen už má pořádně ostré zoubky, takže to občas dost zabolí.
Moje "Ne", "Fuj" naprosto ignoruje.
Když jsme si ho přivezli, přiběhl na každé zavolání. Teď už ho nejde nalákat ani na pamlsek. Maximálně ho tak někde chytám... Nereaguje na zvýšený hlas a jednoduše na nic
Na cvičáku jsem ho měla vždycky plácnout přes tlamu, aby si nic nevzal bez dovolení. (Měla jsem v ruce piškot a on po něm samozřejmě chlamstal.) Jenže mně se to moc nelíbí, mám pocit, že právě proto mě kouše do ruky a nebo do rukávu. Buď si takhle hraje nebo se brání tomu, abych ho zase neuhodila.
Jednoduše nevím, co dělat a jak nejlépe s ním zacházet, abych ho vychovala bez toho aniž by ze mě měl strach nebo aby to muselo být fyzického rázu.
Nejsem totiž typ, co by chtěl psa bít, protože mě neposlechl. Maximálně na něj dokážu řvát, když mě fakt štve.
Je mi jasné, že to nestačí, když by se dalo říct, že je to vlčí pes.
Proto Vás žádám o radu, zvlášť ty, kteří někdy měli AM.

Nemala som malamuta, ale mala som huskych...ked boli mali kusali, dostali hracky, menia sa im zuby postupne a je to ako u deti, slintaju a kusu...ak kusali privela, stacilo zaujukat aaaaau, zvysenym hlasom, prestali...otocila som sa chrbtom a nevsimala si ho, potom sa vtieral :)

Skakanie po ludoch...husky a malamut boli vychovani k tomu, aby bezmedzne milovali ludi, su to pracovni psi...
Kedysi na Sibiri, ked sa narodili steniatka, dali im jest, a odoberali, to co zavrcalo, bolo utratene, takze husky a podla mna aj malamut su vychovani k laske k ludom...bezmedznej
Nejake placanie cez tlamu, neviem neviem, ...ma len 4 mesiace, svet sa pre neho stava hrozne zaujimavy, mnoho podnetov, mnoho zazitkov...
So svojim huskym som nebola nikdy na cvicaku, nejako to slo postupne, a je to vlci pes...v lete, ked nebolo treba tahat sane, ich pustali naspat do lesov, ved naco by ich krmili, ked si vedia ulovit sami...kde sa zase rozne krizili s vlkmi, a vracali sa na zimu naspat k ludom...
U mojho huskyho som si uvedomila, ze musim byt sefom svorky, lahko sa potom ucil, kde je jeho miesto, neprotestoval, lebo on sefa potreboval a ak ho mal, ukludnil sa...nepotreboval hystericku panicku, co okolo neho bude pobehovat s piskotami, ci mu dvata nejake prikazy, zakazy, priznam sa, ze ked ma kusol raz pri hre, kusla som ho tiez a len kukal modrymi ocami a prestal...nemam recept, na vychovu malamuta, ale moji psi boli vlci psi, mali tendenciu lovit a zhanat si nieco pod zub, respektovali ma vtedy, ak som sa ich nebala, a stenacie obdobie som si s nimi maximalne uzivala, bez toho, aby som ocakavala nejake okamzite vysledky...ma len 4 mesiace, je to stenacie dieta, tak si to uzite a nechcite mat z neho za mesiac poslusneho psa tahajuceho sane...je to tvrdohlavy, ale nesmierne krasny, vdacny a uzasny pes...krok za krokom, postupne, a bude to uzasny pes.

albina napsal(a):
Nemala som malamuta, ale mala som huskych...ked boli mali kusali, dostali hracky, menia sa im zuby postupne a je to ako u deti, slintaju a kusu...ak kusali privela, stacilo zaujukat aaaaau, zvysenym hlasom, prestali...otocila som sa chrbtom a nevsimala si ho, potom sa vtieral :)

Skakanie po ludoch...husky a malamut boli vychovani k tomu, aby bezmedzne milovali ludi, su to pracovni psi...
Kedysi na Sibiri, ked sa narodili steniatka, dali im jest, a odoberali, to co zavrcalo, bolo utratene, takze husky a podla mna aj malamut su vychovani k laske k ludom...bezmedznej
Nejake placanie cez tlamu, neviem neviem, ...ma len 4 mesiace, svet sa pre neho stava hrozne zaujimavy, mnoho podnetov, mnoho zazitkov...
So svojim huskym som nebola nikdy na cvicaku, nejako to slo postupne, a je to vlci pes...v lete, ked nebolo treba tahat sane, ich pustali naspat do lesov, ved naco by ich krmili, ked si vedia ulovit sami...kde sa zase rozne krizili s vlkmi, a vracali sa na zimu naspat k ludom...
U mojho huskyho som si uvedomila, ze musim byt sefom svorky, lahko sa potom ucil, kde je jeho miesto, neprotestoval, lebo on sefa potreboval a ak ho mal, ukludnil sa...nepotreboval hystericku panicku, co okolo neho bude pobehovat s piskotami, ci mu dvata nejake prikazy, zakazy, priznam sa, ze ked ma kusol raz pri hre, kusla som ho tiez a len kukal modrymi ocami a prestal...nemam recept, na vychovu malamuta, ale moji psi boli vlci psi, mali tendenciu lovit a zhanat si nieco pod zub, respektovali ma vtedy, ak som sa ich nebala, a stenacie obdobie som si s nimi maximalne uzivala, bez toho, aby som ocakavala nejake okamzite vysledky...ma len 4 mesiace, je to stenacie dieta, tak si to uzite a nechcite mat z neho za mesiac poslusneho psa tahajuceho sane...je to tvrdohlavy, ale nesmierne krasny, vdacny a uzasny pes...krok za krokom, postupne, a bude to uzasny pes.

Zbudla som este, kalamita, zalaha snehu, auta stali pod kopcom...a nam priviezli nejaku sanitarnu keramiku...
Niekto zo srandy povedal, ze ved mate tazneho psa, a nasli sa sane, a zbuchali sme postroj a vobec sme tomu nedavali ziadnu sancu, len sme sa hrali, chlapi popijali pri svojich bezfunkcnych autach a bola podkopcova party...aky bol nas udiv, ked nas husky vyrazil hore so zachodom kombi, a leteli sme za nim sta o dusu...nikdy pred tym netahal nic, okrem nas... nielenze to vytiahol bleskovo, este sa mu to aj pacilo :) umyvadlo uz bola malina...

Zdravím. Viem že je to diskusia staršieho dáta ale tak snáď niekto poradí. Máme šteniatko AM 6 mesačné vonku na dvore a vo vnútri máme yorka, ktorý sa ho strašne bojí. Keď pustím šteniatko do vnútra york zalezie do pelechu a trasie sa. Samozrejme šteniatko sa chce s ním hrať, ale ja to nedovolím. Ale je to strašný boj neustále dávať pozor na šteniatko a york sa celý čas nepohne z peliešku, je celý stuhnutý a čaká čo sa bude diať. Radšej už šteniatko ani nepúšťam k yorkovi lebo to je strašné sa na to pozerať aký má strach. Je vôbec možné, že časom budú spolu dobre vychádzať? Ako správne postupovať v takejto situácií. Šteniatko je veľmi hravé a akčné, snažím sa ho zaujať hračkou aby si yorka nevšímala ale keď sa konečne york osmelí ona po ňom vyletí od radosti a york zase zalezie a zase sa trasie. 😕

Jsou snad ve stejné váhové kategorii?

Když je štěně hravé, má majitele, který si s ním
jistě rád zařádí.
Jork není hračka !

No veď píšem že snažím sa so šteniatkom veľa hrať aby si yorka nevšímala. Jasné že to nie je hračka, je to člen rodiny a nedopustím aby sa malinkej niečo stalo. Len by ma zaujímalo či sa dá naučiť aby šteniatko yorka ignorovalo alebo ich mám radšej mať vždy oddelene aby york nemal zbytočne stres alebo nedajbože nedošlo k úrazu.

Lilia napsal(a):
No veď píšem že snažím sa so šteniatkom veľa hrať aby si yorka nevšímala. Jasné že to nie je hračka, je to člen rodiny a nedopustím aby sa malinkej niečo stalo. Len by ma zaujímalo či sa dá naučiť aby šteniatko yorka ignorovalo alebo ich mám radšej mať vždy oddelene aby york nemal zbytočne stres alebo nedajbože nedošlo k úrazu.

6 měsíční už neni zas tak malé štěňátko. Takovej pes už má znát dost povelů k ovládnutí situace, aby nechal yorka na pokoji. Ano, dá se naučit, aby ho ignoroval. Na to stačí pouhé "ne". Následně musíte psu říct a ukázat, co má dělat, místo otravování yorka. V žádném případě je spolu nenechávejte o samotě bez vaší přítomnosti.

No nejaké povely už ovláda ale nie je to 100% - né a nie vždy poslúchne na prvý krát. Obzvlášť ked je vytešená že môže byť so psami. Skúšala som to tak, že sa s ňou hrám s hračkou a keď sa rozbehne za yorkom poviem je že nesmie a lákam ju na hračku. Väčšinou príde ale nie vždy na prvý krát.

Lilia napsal(a):
No nejaké povely už ovláda ale nie je to 100% - né a nie vždy poslúchne na prvý krát. Obzvlášť ked je vytešená že môže byť so psami. Skúšala som to tak, že sa s ňou hrám s hračkou a keď sa rozbehne za yorkom poviem je že nesmie a lákam ju na hračku. Väčšinou príde ale nie vždy na prvý krát.

To je špatný přístup.

Aha a čo teda odporúčate? Ešte ma napadlo vyhrať sa s ňou poriadne vonku, aby bola kľudnejšia a vo vnútri ju poslať na miesto lebo je pravda že väčšinou keď ju vezmem do vnútra tak je príliš vzrušená, všetko chce oňuchať, so všetkým sa pohrať...

Lilia napsal(a):
No nejaké povely už ovláda ale nie je to 100% - né a nie vždy poslúchne na prvý krát. Obzvlášť ked je vytešená že môže byť so psami. Skúšala som to tak, že sa s ňou hrám s hračkou a keď sa rozbehne za yorkom poviem je že nesmie a lákam ju na hračku. Väčšinou príde ale nie vždy na prvý krát.

Udělejte pravidlo z toho, že doma se odpočívá. Takže vevnitř v domě žádný dovádění. Nejdřív ji pořádně vyblbněte venku, nebo ji vemte na delší prochajdu a pak ji vemte domů. Nechte jí couračku, což je krátké vodítko zhruba na délku a půl psa. A tuhle couračku tahá pes za sebou a tou si ho přitáhnete, pokud neposlechne povel. Každý neposlechnutý povel je mínus pro vás, pes si jen zafixuje, že poslouchat nemusí. Takže pokud vydáte povel, tak ho musí splnit. A ten si vynutíte pomocí couračky. Hoďte mu na zem deku, aby měl místečko a tam se s ním můžete mazlit. Takže psa v podstatě naučit, že doma se leží a mazlí a neblbne. Postupně do toho můžete zapojovat yorka, třeba tím, že si ho vezmete na klín a mamuta máte taky u sebe a společně si dáte svačinku. No, takže tak.... :)

Taky jsem své psy "učila", aby ignorovali jorkšírku u rodičů. Se psem jsem tam chvíli i bydlela - ze začátku si s ní taky chtěl hrát, tady teda byl ještě rozdíl v tom, že chtěla i ona - když se trochu "otrkala", takže se ho nebála. Nicméně můj pes si neumí hrát s malými psy (a má 30 kg) a prostě by ji převálcoval, je jak tank. A stačilo by jedno blbé plácnutí tlapou..... Takže jsem ho učila, že když se potkají, tak se očuchají a tím to končí. Mohli spolu pak bez problémů (v mé přítomnosti) být oba na zahradě, vzájemně se ignorovali. Teď když tam přijedeme, tak se taky "pozdraví", očuchají a ignorují se. S fenou to bylo podobné, jen s tím rozdílem, že jorkšírka už je stará nevrlá "babička" a na fenu nebyla vůbec zvědavá a klidně po ní vystartovala. Tam se nekoná ani to očuchání, ale přesto nemají problém spolu být v jedné místnosti a ignorovat se. U rodičů naši psi na gauč nechodí, takže jorkšírka leží třeba na gauči, naši na zemi na dece...můžou kolem sebe normálně v klidu projít atd, ale nijak se "neřeší"....Občas prudí jorkšírka, že si třeba "vrkne" na naše, ale s těma už to ani nehne.

A teď tak vzpomínám, jak jsem to vlastně učila , já fakt nevím, to šlo tak nějak postupně za chodu samo. Prostě celkově tak nějak z těch situací vyplynulo to, že se přijede na návštěvu a psi jsou tam v klidu. Opravdu nevím, asi se ani nedá říct, že bych to cíleně učila. Asi podobné, jako když přijdeme do restaurace nebo někam a psi nemají řešit ostatní psy - nenechám je to vůbec dělat a tím pádem už to berou jako samozřejmost.....

Edit.: ještě mě napadá - má štěndo možnost si jinde pohrát s jinými psy? Malamut je, tedy alespoň podle mě, hodně "smečkový" pes a potřebuje kontakt s ostatními psy. Já bych ho vedla tím směrem, že venku si může se psy hrát , dovádět a lítat a doma se prostě odpočívá a jorkšírka se ignoruje.

No práveže nemá tú možnosť nakoľko bývame v malinkej dedine a skoro nikto tu so psom vonku nechodí. Občas ju vezmeme autom za kamarátkou ktorá ma veľkého psa ale tá býva 20km od nás takže to nie je často. Ale ďakujem za príspevok, aspoň vidím, že sa to dá. Len to chce asi veľa času a trpezlivosti.