Vzít si ji do dočasky?

Spíš bych se domluvila se zaměstnanci útulku na možnosti venčení, pokud to nemáte daleko a máte volný čas. Pravidelný pohyb ji prospěje, možná se potká s věcmi, které doteď neviděla, pokud se naučí chodit na vodítku, je to obrovské plus, co ji pomůže k následnému osvojení. Pokud zaměstnanci nebudou proti, tak ji zkuste nějak hezky nafotit ( fotky prodávají ) a zaspamujte facebook + nějaké povídání o ni - ne sluníčkové, ale pokud možno pravdivé. Jak se chová k ostatním psům, jak se tváří na děti, jestli má raději ženy či muže, zda ji bude lépe v bytě či domku se zahradou ( já vím, tohle zní divně, ale jsou psi - nezávislá torpéda a psi - gaučáci závisláci, snad víte, co mám na mysli ). Já osobně to nemám ráda, ale věřím, že pokud to uděláte, v útulku se moc neohřeje.

Mám to 50km, úplně za rohem to není.
Na vodítku chodit umí, na FB jsem ji nafocenou a s popiskem dala, zatím bez reakce, ale je fakt, že to ještě můžu nasdílet do nějakých skupin.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemám dočasky ráda, ta fenka si u vás zvykne, těžko jí vysvětlíte, že je to jen na chvíli. A pak ji zase zradíte? Co když se o ni v dohledné době nikdo nepřihlásí, nepůjde dohromady s vaší smečkou ? Dáte ji zpátky ?
Ale chápu vás. Kdybych neměla rozum, mám tu mnohahlavou smečku.

Já v tomhle nemám jasno. Na jednu stranu máte hrozně velkou pravdu v tom co píšete o tom, že si zvykne, bude jakoby doma a pak půjde o dům dál. Pro psa zase další přemet v životě . Ale pak si říkám- je to blbý, je, je to hrozný, ale - to v čem žije teď? Musí to pro ní být dost zátěž... tak teď co?

Také nemám ráda dočasky. Pro psa zbytečný stres. Naváže se na nového pána, který ho záhy opustí. Navíc sama si neumím představit vzít si psa do dočasky, že bych to byla já, kdo se mu za jeho důvěru odvděčí tím, že ho pošle o dům dál.
Párkrát v životě jsem našla psa, jestli byl vyhozený, nebo zatoulaný, to jsem nikdy nezjistila, ale vždycky jsem se snažila ho poslat co nejdřív do stabilního bydlení, tedy jsem inzerovala a asi jsem měla i štěstí, že nejdéle jsem měla doma psa asi měsíc. Takže to vlastně také byla taková "dočaska". Tehdy to byla fenka špice, která se pár dnů ochomýtala u popelnic a byla strašně hodná a vděčná. U nových majitelů se měla dobře, bydleli nedaleko, občas jsme se potkávali a fenka mě vždycky bouřlivě vítala. Až jsem měla výčitky svědomí, že jsem si ji nenechala (ovšem mít 4 psy v paneláku bylo přece jen už neúnosné). Proto si myslím, že dočasky jsou tak trochu podvod na psa. Na druhou stranu útulek pro něj také není zrovna výhra. Takže to moc nemá řešení.

koňadra napsal(a):
Také nemám ráda dočasky. Pro psa zbytečný stres. Naváže se na nového pána, který ho záhy opustí. Navíc sama si neumím představit vzít si psa do dočasky, že bych to byla já, kdo se mu za jeho důvěru odvděčí tím, že ho pošle o dům dál.
Párkrát v životě jsem našla psa, jestli byl vyhozený, nebo zatoulaný, to jsem nikdy nezjistila, ale vždycky jsem se snažila ho poslat co nejdřív do stabilního bydlení, tedy jsem inzerovala a asi jsem měla i štěstí, že nejdéle jsem měla doma psa asi měsíc. Takže to vlastně také byla taková "dočaska". Tehdy to byla fenka špice, která se pár dnů ochomýtala u popelnic a byla strašně hodná a vděčná. U nových majitelů se měla dobře, bydleli nedaleko, občas jsme se potkávali a fenka mě vždycky bouřlivě vítala. Až jsem měla výčitky svědomí, že jsem si ji nenechala (ovšem mít 4 psy v paneláku bylo přece jen už neúnosné). Proto si myslím, že dočasky jsou tak trochu podvod na psa. Na druhou stranu útulek pro něj také není zrovna výhra. Takže to moc nemá řešení.

Souhlasím. V útulku se ale asi pes tak výrazně nenaváže na konkrétního člověka jako v dočasce Pes neví, že je to dočaska a přilne k dočaskáři a když má pak jít zase o dům dál nerozumí tomu, neví, proč ho další pán zrazuje, a může to moc špatně nést.

koňadra napsal(a):
Také nemám ráda dočasky. Pro psa zbytečný stres. Naváže se na nového pána, který ho záhy opustí. Navíc sama si neumím představit vzít si psa do dočasky, že bych to byla já, kdo se mu za jeho důvěru odvděčí tím, že ho pošle o dům dál.
Párkrát v životě jsem našla psa, jestli byl vyhozený, nebo zatoulaný, to jsem nikdy nezjistila, ale vždycky jsem se snažila ho poslat co nejdřív do stabilního bydlení, tedy jsem inzerovala a asi jsem měla i štěstí, že nejdéle jsem měla doma psa asi měsíc. Takže to vlastně také byla taková "dočaska". Tehdy to byla fenka špice, která se pár dnů ochomýtala u popelnic a byla strašně hodná a vděčná. U nových majitelů se měla dobře, bydleli nedaleko, občas jsme se potkávali a fenka mě vždycky bouřlivě vítala. Až jsem měla výčitky svědomí, že jsem si ji nenechala (ovšem mít 4 psy v paneláku bylo přece jen už neúnosné). Proto si myslím, že dočasky jsou tak trochu podvod na psa. Na druhou stranu útulek pro něj také není zrovna výhra. Takže to moc nemá řešení.

Asi nemá no. Jedině, nějakej hybrid mezi útulkem, kde to psi někdy fakt blbě dávaj a dočaskou, kde zase pes moc přilne, ale pracuje se s ním - což je podle mě velká výhoda tý dočasky, že tam pes nemá takový stres a učí se žít normálním způsobem (což mu i zabaví psychiku) a pak jde do nového domova už bez některých blbých návyků a tím je snadněji umístitelný.
Ale jak by to mělo vypadat, to mě nenapadá.
Já jsem dočasku brala právě vždycky jako lepší v tom, že se ten pesan opracuje a má lepší šance na umístění+hlavně odpadne ten stres z útulku. To mi přijde jako hodně velký plus. proti tomu stojí jeden mínus - to, že zase změní adresu, ale... není to na jednu stranu lepší, než aby byl v útulku o to dýl? je to daň, ale nestojí to za to? Si tak přemýšlím nahlas.

Zrzavci napsal(a):
Asi nemá no. Jedině, nějakej hybrid mezi útulkem, kde to psi někdy fakt blbě dávaj a dočaskou, kde zase pes moc přilne, ale pracuje se s ním - což je podle mě velká výhoda tý dočasky, že tam pes nemá takový stres a učí se žít normálním způsobem (což mu i zabaví psychiku) a pak jde do nového domova už bez některých blbých návyků a tím je snadněji umístitelný.
Ale jak by to mělo vypadat, to mě nenapadá.
Já jsem dočasku brala právě vždycky jako lepší v tom, že se ten pesan opracuje a má lepší šance na umístění+hlavně odpadne ten stres z útulku. To mi přijde jako hodně velký plus. proti tomu stojí jeden mínus - to, že zase změní adresu, ale... není to na jednu stranu lepší, než aby byl v útulku o to dýl? je to daň, ale nestojí to za to? Si tak přemýšlím nahlas.

Ona je dočaska a dočaska. Někdo je provozuje tak, že si ke svému jednomu psovi většinou do bytu přibere dalšího a nastolí mu režim rodinného psa. Věřím, že potom se při odchodu takovému psovi hlava zamotá, protože ne každý pes a zejména ti se špatnou minulostí nesou změnu majitele dobře...Výhoda ovšem je, že tento dočaskář může o psovi podat vyčerpávající informace a dost přesně odhadnout, zda je nový nabízený domov pro psa vhodný.
A pak jsou dočasky, kde po dvoře pobíhá 5 - 20 psů, ti mají pohodovější režim než útulek, je s nimi více komunikováno a tak jsou na tom o trochu lépe než útulkoví kotcoví psi. V zájmu objektivity je nutno ale říci, že existují i menší útulky, kde je o psy po stránce fyzické i psychické dokonale postaráno.

manbea napsal(a):
Ona je dočaska a dočaska. Někdo je provozuje tak, že si ke svému jednomu psovi většinou do bytu přibere dalšího a nastolí mu režim rodinného psa. Věřím, že potom se při odchodu takovému psovi hlava zamotá, protože ne každý pes a zejména ti se špatnou minulostí nesou změnu majitele dobře...Výhoda ovšem je, že tento dočaskář může o psovi podat vyčerpávající informace a dost přesně odhadnout, zda je nový nabízený domov pro psa vhodný.
A pak jsou dočasky, kde po dvoře pobíhá 5 - 20 psů, ti mají pohodovější režim než útulek, je s nimi více komunikováno a tak jsou na tom o trochu lépe než útulkoví kotcoví psi. V zájmu objektivity je nutno ale říci, že existují i menší útulky, kde je o psy po stránce fyzické i psychické dokonale postaráno.

"Manbeo" - jen krátce úplně OT: mám po smrti mého kocoura nového a ve výběru jmen na jednom z prvních míst jsem měla Floyda . Chtěla jsem se Vás ptát, zda Vám můžu ukrást autorská práva. Ale nakonec je kotě Kuky!

manbea napsal(a):
Ona je dočaska a dočaska. Někdo je provozuje tak, že si ke svému jednomu psovi většinou do bytu přibere dalšího a nastolí mu režim rodinného psa. Věřím, že potom se při odchodu takovému psovi hlava zamotá, protože ne každý pes a zejména ti se špatnou minulostí nesou změnu majitele dobře...Výhoda ovšem je, že tento dočaskář může o psovi podat vyčerpávající informace a dost přesně odhadnout, zda je nový nabízený domov pro psa vhodný.
A pak jsou dočasky, kde po dvoře pobíhá 5 - 20 psů, ti mají pohodovější režim než útulek, je s nimi více komunikováno a tak jsou na tom o trochu lépe než útulkoví kotcoví psi. V zájmu objektivity je nutno ale říci, že existují i menší útulky, kde je o psy po stránce fyzické i psychické dokonale postaráno.

Ano jeden takový malý útulek znám a trochu ho máme s kamarádkama pod ochranýma křídlama. Druhý trochu větší, to jede stejně.
Přemýšlím směrem dočaska - já osobně bych do toho asi šla jen v případě domu se zahradou. Protože tam mi to přijde - teoreticky? - že mi dovolí si nevytvářet tak těsnou vazbu. Mám možnost nechat psu určitou volnost a odstup a zároveň s ním i s odstupem pracovat. To je ovšem čistá teorie, praxe by byla taková, že bych toho psa už sakra nedala. Takže tím bych velmi rychle skončila s dočaskářením.

Ono to je asi taky pes od psa. Já si brala z dočasky. Paní ji milovala, štěnda si taky u paní velice dobře zvykla. Bylo mi řečeno, že kdyby už neměla dost svých psů, hned by si ji nechala. Ze začátku, když jsem ji poprvé držela v ruce, klepala se jak ďas. Celkově měla hodně špatné zkušenosti, takže to s ní mimo domov bylo vážně dost obtížné, ale doma si zvykla prakticky hned.
Paní se po ní ještě ten večer ptala, protože se bála, že si bude stýskat... Já měla obavy taky. Štěnda se rozvalila v posteli, po předchozím "domově" ani nevzdechla. První noc ani žádnou potom.

Zároveň si myslím, že to, že všechny strachy nakonec zvládla tak dobře, bylo právě tím, že neskončila v běžném útulku, ale u někoho, kdo jí měl rád a koho měla i ona ráda.

fikovnice napsal(a):
"Manbeo" - jen krátce úplně OT: mám po smrti mého kocoura nového a ve výběru jmen na jednom z prvních míst jsem měla Floyda . Chtěla jsem se Vás ptát, zda Vám můžu ukrást autorská práva. Ale nakonec je kotě Kuky!

No jasně, Floydů není nikdy dost . Ke Kukymu gratuluji, je to moc hezké jméno a doufám, že se mu úspěšně daří zahánět smutek kotěcími lotrovinami. A Floydík může následovat,3 kocouři by byla pěkná parta.

Zrzavci napsal(a):
Ano jeden takový malý útulek znám a trochu ho máme s kamarádkama pod ochranýma křídlama. Druhý trochu větší, to jede stejně.
Přemýšlím směrem dočaska - já osobně bych do toho asi šla jen v případě domu se zahradou. Protože tam mi to přijde - teoreticky? - že mi dovolí si nevytvářet tak těsnou vazbu. Mám možnost nechat psu určitou volnost a odstup a zároveň s ním i s odstupem pracovat. To je ovšem čistá teorie, praxe by byla taková, že bych toho psa už sakra nedala. Takže tím bych velmi rychle skončila s dočaskářením.

Hm , také nad tím pořád přemýšlím, dům a velká zahrada by byla, chuť pomoci také, ale drhne to přesně v tom samém místě jako u vás.

Nejvíc mě baví komentáře typu "myslím si, určitě to tak je a nemůže to být jinak" od lidí, kteří nikdy doopravdy dočasky nedělali, nebo měli jednoho či dva nalezené voříšky z ulice. Ach jo.

Furt si nad tím melduju a objevení se impakta mi přisunulo myšlenku- že ideál dočasky asi je, když je tam vícero psů, že to umožní ne tak velkou vazbu na člověka, který se psem pracuje, protože pes se začlení logicky víc do psí party, Člověk sám pak může mít i větší odstup. Tak nějak impakte?

Dočasek mi prošlo rukama/bytem/domem docela dost, nejkratší jsem měla jeden den, nejdelší sedm měsíců...Žádný ze psů po odchodu do nového domova netrpěl steskem a rozhodně to nenesl nikterak strašně...Chovali se úplně normálně, naopak si užívali pozornosti, protože u nás byli s dalšími psy, ale s námi uvnitř vždycky...
Naopak na dočasce je super, že dočaskář psa prověří za spousty okolností, dokáže popsat, jak se pes chová od veteriny, po jízdu metrem(třeba)...
Navíc se pes naučí hygienickým návykům, což, spolu s dalšími informacemi, velmi zvyšuje jeho šance na umístění.

Člověk, který chce dočasky dělat, to musí mít v hlavě nastavené tak, že prostě pes je u něj na přechodnou dobu a pak pomůže dalšímu, pokud si zaplácne místo první dočaskou, tak jeho původní záměr postrádá smysl...

hlozi napsal(a):
Dočasek mi prošlo rukama/bytem/domem docela dost, nejkratší jsem měla jeden den, nejdelší sedm měsíců...Žádný ze psů po odchodu do nového domova netrpěl steskem a rozhodně to nenesl nikterak strašně...Chovali se úplně normálně, naopak si užívali pozornosti, protože u nás byli s dalšími psy, ale s námi uvnitř vždycky...
Naopak na dočasce je super, že dočaskář psa prověří za spousty okolností, dokáže popsat, jak se pes chová od veteriny, po jízdu metrem(třeba)...
Navíc se pes naučí hygienickým návykům, což, spolu s dalšími informacemi, velmi zvyšuje jeho šance na umístění.

Člověk, který chce dočasky dělat, to musí mít v hlavě nastavené tak, že prostě pes je u něj na přechodnou dobu a pak pomůže dalšímu, pokud si zaplácne místo první dočaskou, tak jeho původní záměr postrádá smysl...

...naopak si užívali pozornosti, protože u nás byli s dalšími psy, ale s námi uvnitř vždycky...

jo supr díky- takhle nějak si to myslím.že vícero vlastních psů odstíní případnou fixaci.

Zrzavci napsal(a):
...naopak si užívali pozornosti, protože u nás byli s dalšími psy, ale s námi uvnitř vždycky...

jo supr díky- takhle nějak si to myslím.že vícero vlastních psů odstíní případnou fixaci.

Hele, ne vždycky...Měla jsem dočasku i když jsem měla třeba jen dva svý a i když si na mě dočaska dost zvykla a vlastně na mě byla přilepená víc, než vlastní psi, stejně, když odešla do novýho domova, tak byla v pohodě...
Ono to lidi moc dramatizují, vidí toho chudáčka pejska, který změní bydliště, ale ten pes to tak zdaleka nebere, pro něj je tady a teď a i psi, co jsem měla na hlídání, ačkoli páníčci byli úzkostlivý, zda to pejsek vůbec steskem přežije, tak jen se za páníčkama zabouchli dveře a pochopili novou situaci, byli úplně v klidu...

hlozi napsal(a):
Hele, ne vždycky...Měla jsem dočasku i když jsem měla třeba jen dva svý a i když si na mě dočaska dost zvykla a vlastně na mě byla přilepená víc, než vlastní psi, stejně, když odešla do novýho domova, tak byla v pohodě...
Ono to lidi moc dramatizují, vidí toho chudáčka pejska, který změní bydliště, ale ten pes to tak zdaleka nebere, pro něj je tady a teď a i psi, co jsem měla na hlídání, ačkoli páníčci byli úzkostlivý, zda to pejsek vůbec steskem přežije, tak jen se za páníčkama zabouchli dveře a pochopili novou situaci, byli úplně v klidu...

Díky za názor založený na osobních zkušenostech!

Zrzavci napsal(a):
Furt si nad tím melduju a objevení se impakta mi přisunulo myšlenku- že ideál dočasky asi je, když je tam vícero psů, že to umožní ne tak velkou vazbu na člověka, který se psem pracuje, protože pes se začlení logicky víc do psí party, Člověk sám pak může mít i větší odstup. Tak nějak impakte?

To je pes od psa. Mám třeba dvě čuby, které jsou na mě extrémně fixované. Teda, myslela jsem si. Na jednu jsem nafixovaná i já, takže tam je to vzájemný. Druhou jsem teď kvůli místu přesunula do dočasky ke člence spolku a zjistili jsme, že se obratem nefixovala na novou rodinu a mě má totálně na praku. A to je čuba, která šla totálně do hysterie kdykoliv, když jsem se vzdálila.

Já nevím hele. Podle mě je to pes od psa a člověk od člověka. Extrémně fixovaní bývají rozmazlení fracci z paneláku, co třeba dojedou na hotel. Ale ti mívají problémy už doma (separačka, ničení věcí, ječení..). Psi, kteří už mají cosi za sebou a nebo jsou naopak velmi slušně vychovaní, nemají se změnou smečky jediný problém. Přizpůsobí se, přilnou k novým lidem a původní rodinu/dočasku/útulek mají na párku. Jsou taky lidi, co si umí udržet odstup a nezacyklí se ve vlastní fixaci na psa. Mě to třeba už vcelku neujíždí ani u otřesných případů. Naopak jsou lidi, kteří si vezmou psa na dočas a protože se na něj nafixují, už ho nedaj a zůstane v rodině..

Každopádně po těch letech praxe fakt nejsem hysterická co se týče změny prostředí psa. Řekla bych, že 99,99% se změnou nemá jediný problém. Takové řeči jsou pro mě totéž, co pro barfistu řeči granuláře, že pes na mase nikdy nedostane supervyváženou dávku živin.

S tou smečkou je to trochu složitější, tak případ od případu. Pokud přijmu nějakou extrémně týranou čubu, taky k ní přistupuju úplně jinak, jak k nějakýmu rozmazlenýmu smradovi odloženýmu rodinou. A určitě já sama budu mít problém s tím udržet hranice. A pokud se kvůli tomu na mě čuba víc nafixuje, je to moje chyba a smečka to prostě nezachrání. Moje čuby totiž reagují na mě a když uvidí změnu přístupu, tak změní přístup taky a svorně danému zvířeti ve všem uhnou a pustí mu všechny privilegia. Třeba ležení v posteli, což je jen jejich výsada. V případě rozmazlenýho fracka naopak postel ubrání a když vidí, že ho stírám já, tak ho nemilosrdně z postele sestřelí taky.

Smečka určitě pomůže v tom, že pes odkouká režim rodiny.

Hlozi, impakte - díky. Myslím, že je důležitý tohle číst.

Impact - Díky za všechny ty pejsky z množírny, sleduju to na Facebooku pořád a jsem moc ráda, že se dostali do dobrých rukou a snad se brzy najdou i stálé rodiny.

Naprostý souhlas s Impact..
Navíc si myslím, že nejvíc to právě prožívají (bez urážky) ty paničky, který mají jednoho, max. dva pejsánky a psi sami bez nich nedokáží fungovat a stejně tak paničky nedokáží fungovat bez svých pejsků...
Ty si nedovedou představit, že by si vzali domů nějakýho chudáčka, vypiplali ho a poslali dál...Ale tam je to o fixaci člověka na psa a o lidský pocit, že pes to bez nich nezvládne a že to pro něj bude další zrada...Pes takhle fakt nepřemýšlí...
Nehledě na to, že člověk se pro dočaskování rozhodne z nějakýho důvodu - předpokládám, že chce pomáhat psům odstartovat nový život, tudíž je kontraproduktivní, aby si prvního psa nechal a dalšího si nevzal...
I kdyby pes chvíli tesknil, určitě to zvládne a dočaskář mezitím může pomoct dalšímu nešťastníkovi..
Jinak, co se týká smečky, tak tam vidím obrovskou výhodu, že pokud člověk umí správně dočasku začlenit, tak strašně pomůže v socializaci a v rychlejším navázání na člověka..

Nevím, jak podle vás pes přemýšlí. Já bych klidně dokázala odchovat psa a poslat ho dál, tak jako štěňata, co se u mě narodila.
Ale na druhu stranu mám zkušenost s fenou, kterou takhle posílali dál, až se dostala ke mně. Na mě si zvykla dobře a rychle. Ale při každé cestě autem stresovala a stresuje. Postupně si zvykla na pravidelnou cestu v autě se mnou. Jakmile jsme zahnuli na jinou cestu ( stranu ) - stres.
Pak stresovala v autě přítele, postupně si zvykla - stresuje jen občas - když neví kam se jede. V cizím autě i dnes ( po 6ti letech )
Stres - oči v sloup, zrychlené dýchání, třas.
Neumím si to vysvětlit jinak, než její obavou z přesunů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, jak podle vás pes přemýšlí. Já bych klidně dokázala odchovat psa a poslat ho dál, tak jako štěňata, co se u mě narodila.
Ale na druhu stranu mám zkušenost s fenou, kterou takhle posílali dál, až se dostala ke mně. Na mě si zvykla dobře a rychle. Ale při každé cestě autem stresovala a stresuje. Postupně si zvykla na pravidelnou cestu v autě se mnou. Jakmile jsme zahnuli na jinou cestu ( stranu ) - stres.
Pak stresovala v autě přítele, postupně si zvykla - stresuje jen občas - když neví kam se jede. V cizím autě i dnes ( po 6ti letech )
Stres - oči v sloup, zrychlené dýchání, třas.
Neumím si to vysvětlit jinak, než její obavou z přesunů.

Samozřejmě, že na psovi předchozí zacházení může nechat následky (a ve spoustě případů nechá), ale tady je problém pes, který potřebuje někam umístit - a pak poputuje dál...A pak už je jedno, zda by byla v útulku nebo v dočasce, zvykne si tam i tam a prostě by se cestování, z důvodů, které popisujete, bála tak i tak...
A nebo by se bála, i kdyby z ruky do ruky nešla, někteří psi se prostě v autě bojí...
Ale samozřejmě jsou i ty vyjímky potvrzující pravidlo, že prostě tohle nesnesou..ale je jich opravdu málo..
nebo aspoň, co já jsem měla za těch cca 100 psů v dočasce poznat...

Když čtu ty příspěvky, tak nějak nevím, kde jsem s Tori udělala tu chybu. Prvních 14 dní byla ve vydlážděném prostoru 2x3m obehnaném ze čtyř stran zdí, sama krom krmení a úklidu. První den puštěná mezi psy skončila prokousnutým čumákem. Napadení se opakovalo ještě několikrát. Několikrát denně jí můj pes řevem upozorňuje že není vítána v tak těsné blízkosti. (doteď) Pět dní v týdnu sami doma 9+ hodin. Neustále byla "omylem" zapomínána venku nebo na patiu. A stejně jsme se jí nedokázali zbavit na víc jak čtyři dny. A to jen díky tomu, že jsme odjeli "slavit" na výlet a novým majitelům zdůraznili, že nemá cenu volat dřív než v pátek. (volali v pátek v 6 ráno ) Včera se mi v noci zdálo, že jsme potkali nějakýho chlapa který se jí líbil, nechala se od něj i hladit, nosila aport. A já měla dilema jestli není nemorální po třech letech dát pryč psa jen tak, protože ho nechci. Je jí jen rok a půl, tak třeba jsem viděla budoucnost.

Jinak bych tu dočasku taky moc nehrotila. Jo, pes si zvykne a pak z toho má chvíli stres, že jde zas do nového, ale ty klady dočasky tohle v naprosté většině převáží.

Andrýsek3 napsal(a):
Impact - Díky za všechny ty pejsky z množírny, sleduju to na Facebooku pořád a jsem moc ráda, že se dostali do dobrých rukou a snad se brzy najdou i stálé rodiny.

Jééé, díky! Snažíme se. Ze 45ti psů jsme se po měsíci dostali na 10 kousků a jestli to úřední martyrium bude trvat ještě chvíli, nezbyde jim tam žádnej.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, jak podle vás pes přemýšlí. Já bych klidně dokázala odchovat psa a poslat ho dál, tak jako štěňata, co se u mě narodila.
Ale na druhu stranu mám zkušenost s fenou, kterou takhle posílali dál, až se dostala ke mně. Na mě si zvykla dobře a rychle. Ale při každé cestě autem stresovala a stresuje. Postupně si zvykla na pravidelnou cestu v autě se mnou. Jakmile jsme zahnuli na jinou cestu ( stranu ) - stres.
Pak stresovala v autě přítele, postupně si zvykla - stresuje jen občas - když neví kam se jede. V cizím autě i dnes ( po 6ti letech )
Stres - oči v sloup, zrychlené dýchání, třas.
Neumím si to vysvětlit jinak, než její obavou z přesunů.

Nevím, jak psi přemýšlí podle Vás, ale já osobně jsem silně na pochybách, že fena sedí v tom autě a v hlavě jí šrotují myšlenky o tom, jak ji určitě vezete do cizí rodiny, že se Vám nelíbila, že se málo snažila být dobrá, občas něco počůrala a Vy ji za to vyhodíte z domu a ona bude muset chudák do nové rodiny a vůbec netuší, jestli tam na ni budou hodní. Ne, tak podle mého názoru pes prostě nepřemýšlí. Má auto spojené s nepříjemnými zážitky a původ jejího stresu není v dočaskách, ale v tom, že se bojí auta jako takového. Kdyby těch dočasek zažila víc a všechny byly příjemné a lidi se k ní chovali dobře, tak by jí s nejvyšší pravděpodobností jízda autem vůbec nevadila. To, že ty dočasné pobyty nebyly příjemné, plyne z toho, že neustále měnila rodiny - nebylo to prostě v pořádku, ať z její strany nebo ze strany lidí nebo ze vzájemného nepochopení..

impact napsal(a):
Nevím, jak psi přemýšlí podle Vás, ale já osobně jsem silně na pochybách, že fena sedí v tom autě a v hlavě jí šrotují myšlenky o tom, jak ji určitě vezete do cizí rodiny, že se Vám nelíbila, že se málo snažila být dobrá, občas něco počůrala a Vy ji za to vyhodíte z domu a ona bude muset chudák do nové rodiny a vůbec netuší, jestli tam na ni budou hodní. Ne, tak podle mého názoru pes prostě nepřemýšlí. Má auto spojené s nepříjemnými zážitky a původ jejího stresu není v dočaskách, ale v tom, že se bojí auta jako takového. Kdyby těch dočasek zažila víc a všechny byly příjemné a lidi se k ní chovali dobře, tak by jí s nejvyšší pravděpodobností jízda autem vůbec nevadila. To, že ty dočasné pobyty nebyly příjemné, plyne z toho, že neustále měnila rodiny - nebylo to prostě v pořádku, ať z její strany nebo ze strany lidí nebo ze vzájemného nepochopení..

Jistě že nepřemýšlí tak, jak jste to popsala. Nevadí jí cesty autem jako takové, známá cesta je v pohodě.
Jen jí s cestou do neznáma sepne reflex - něco je špatně.
( Jinak jezdí často, hodně, nikdy jí nebylo v autě špatně, nezvrací ).
Dočaska, kdy jde zvířeti o zdraví, nebo o život, je pochopitelně záslužná.

impact napsal(a):
Jééé, díky! Snažíme se. Ze 45ti psů jsme se po měsíci dostali na 10 kousků a jestli to úřední martyrium bude trvat ještě chvíli, nezbyde jim tam žádnej.

To je super ! Je vidět ten krásný pokrok a změna u všech, když koukám na ta videa z procházek. Jsem uplně zamilovaná do retrívra Badyho. U videa jak nosí hračky a je i po takové hrůze zase veselý mě hřálo u srdce. Doma to neprošlo.