Moloss je línej jak veš

A co byste od takových psů čekala?
Svou práci konají už tím, že jsou
Proč by se tedy měli honit, jako nějaký šílený teriér?

Jako já vím že jsou zo takové placky, jen jsem si nedokázala představit jaké známý mají úplnou romantičku, zastaví se jim třeba u řeky, sedne si a kouká, no a oni musí čekat ta naše si taky sedá a nechce jít, mám ještě dvě mix bulla a když řeknu jdeme ven tam už běhají a těší se a malá lemra leží a čumí, připnu obojek s vodítkem, řeknu jdeme a za bránu ji táhnu jak berana jakmile projde bránou začne být lepší, na volno běhá a hopká ale na vodítku je z ní prostě beran přivolání jsem si jistá že tento pes poslouchá zadkem zavolám jméno a ke mě, ona stojí čumí, počkám cca 5 vteřin, povel opakuji, za cca 2 vteřiny poskočí a jde a to tak může asi trvat dlouho než to ze zadku doputuje do hlavy asi se pojedu podívat na nějakou výstavu bez psa napřed, jestli se to tam taky tak válí, protože jestli ne tak si tam nebudu dělat ostudu takovou lenorou ale výhody to má, neutíká od nás, nemusím řešit srny, zajíce jako s bullkama

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako já vím že jsou zo takové placky, jen jsem si nedokázala představit jaké známý mají úplnou romantičku, zastaví se jim třeba u řeky, sedne si a kouká, no a oni musí čekat ta naše si taky sedá a nechce jít, mám ještě dvě mix bulla a když řeknu jdeme ven tam už běhají a těší se a malá lemra leží a čumí, připnu obojek s vodítkem, řeknu jdeme a za bránu ji táhnu jak berana jakmile projde bránou začne být lepší, na volno běhá a hopká ale na vodítku je z ní prostě beran přivolání jsem si jistá že tento pes poslouchá zadkem zavolám jméno a ke mě, ona stojí čumí, počkám cca 5 vteřin, povel opakuji, za cca 2 vteřiny poskočí a jde a to tak může asi trvat dlouho než to ze zadku doputuje do hlavy asi se pojedu podívat na nějakou výstavu bez psa napřed, jestli se to tam taky tak válí, protože jestli ne tak si tam nebudu dělat ostudu takovou lenorou ale výhody to má, neutíká od nás, nemusím řešit srny, zajíce jako s bullkama

Jako by jste mluvila o našem štěněti...i to stání a koukání, táhnutí psa za sebou a.t.d. Přivolání máme propracovanější...když jí to projde tím zadkem do hlavy, nehne ani brvou...volám na ní jménem(povel si nekazím, když vím, že nebude reagovat) a neotočí ani ucho ani se nepodívá a dělá si svoje...

No a jak to řešíte když potřebujete aby reagovala hned? Jednou u nás jistě přijde situace kdy bude třeba že řeknu ke mě a okamžitě přijde, tak to mám s bullkama i kdyby měli kost od mamuta, jakmile řeknu ke mě, no ani to nedořeknu a už ke mě cupitají...

Myslím, že s teriérama se vám bude fakt těžko srovnávat - stejně, jako jsem měla celý život já, srovnání berňáka se samojedem Berňák, patřící s molosy do jedné skupiny, je také považovaný za líného psa, ale náš chodil s náma běhat, dělali jsme turistiku, no a doma ho samík pořád hecoval k nějaké akci, běhání kolem plotu atd. Líný povaleč to opravdu nebyl, ale jinak ano, je to pes přemýšlivý a rozvážný, není to o tom, že vypálí a pak teprve přemýšlí...jako samojed

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a jak to řešíte když potřebujete aby reagovala hned? Jednou u nás jistě přijde situace kdy bude třeba že řeknu ke mě a okamžitě přijde, tak to mám s bullkama i kdyby měli kost od mamuta, jakmile řeknu ke mě, no ani to nedořeknu a už ke mě cupitají...

Hážu po ní klíče, vodítko-prodloužená ruka zákona...pes se lekne a otevřená náruč "maminky" psíčka ochrání + bonus kokínko...

Proto jsem si molosy pořídila (tedy jejich křížence), s věkem jsem čím dál pohodlnější a ty moje lemry líný to tolerují...při procházkách se opravdu procházíme...lážo-plážo, pokud je chytne "lumpačivá" tak se vyblbnou spolu...je úplně jedno jestli trvá procházka 30 minut nebo 3 hodiny, spokojení jsou v obou případech, když se nejde vůbec tak jim to taky neva...
S tou reakční dobou to mám různý...fena reaguje okamžitě, pes asi nejdřív vyšle požadavek do dlouhodobé paměti...což v praxi vypadá, že se po povelu hluboce zamyslí, co že to po něm chci a pak reaguje...někdy na něj musím po povelu ještě houknout jménem, protože to vypadá, že při tom přemýšlení zapomněl nad čím přemýšlí...někdy reaguje hned-to jsem tedy potom překvapená já...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a jak to řešíte když potřebujete aby reagovala hned? Jednou u nás jistě přijde situace kdy bude třeba že řeknu ke mě a okamžitě přijde, tak to mám s bullkama i kdyby měli kost od mamuta, jakmile řeknu ke mě, no ani to nedořeknu a už ke mě cupitají...

Pokud potřebuju, aby pesani reagovali ihned (tedy pouze povel "ke mně!"), tak hvízdnu, ale fest..nepoužívám to často, ale pesani vědí, že to znamená okamžitě zpět k paničce...

"No a jak to řešíte když potřebujete aby reagovala hned? Jednou u nás jistě přijde situace kdy bude třeba že řeknu ke mě a okamžitě přijde"
tak to je otázka výcviku...stopovačka

Sardullah, mě taky někdy příjde že zapomene co jsem po ní vlastně chtěla. Je to pro mě strašný rozdíl, jasně že si na lemru zvyknu, ale nevím jak to mám udělat, bullky jsou akční torpéda, potřebují denně cca 5 km poklusem, mladá leze jak slimák samozřejmě přizpůsobujeme procházky dle ní kvůli kloubům, aby se nijak nepřetěžovala nebo tak, ale vidím na bullkách že mají málo, že potřebují tu akci, asi to budu muset dělat tak že mladou necháme doma a půjdeme s bullkama. nebo ještě zkusím pověsit pešky, to se bullky vyblbnou a uvidím co to udělá s mladou, jestli o to vůbec bude mít zájem, ale když si vezmu jak se tvářila na to když jsem jí hodila tenisák tak si myslím, že si sedne, bude se dívat na visící bullky a říkat si, co to těm dvoum hrabe

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sardullah, mě taky někdy příjde že zapomene co jsem po ní vlastně chtěla. Je to pro mě strašný rozdíl, jasně že si na lemru zvyknu, ale nevím jak to mám udělat, bullky jsou akční torpéda, potřebují denně cca 5 km poklusem, mladá leze jak slimák samozřejmě přizpůsobujeme procházky dle ní kvůli kloubům, aby se nijak nepřetěžovala nebo tak, ale vidím na bullkách že mají málo, že potřebují tu akci, asi to budu muset dělat tak že mladou necháme doma a půjdeme s bullkama. nebo ještě zkusím pověsit pešky, to se bullky vyblbnou a uvidím co to udělá s mladou, jestli o to vůbec bude mít zájem, ale když si vezmu jak se tvářila na to když jsem jí hodila tenisák tak si myslím, že si sedne, bude se dívat na visící bullky a říkat si, co to těm dvoum hrabe

U nás chodíval pán s leonbergřicí a občas měl na hlídání dceři většího křížence...ale akčňák a naprostej magor do aportu...kousek od baráku jsme měli nepoužívanou plochou dráhu...pro pesany ideální-obrovský ohraničený prostor...tam došli, leonbergřice si šla po svém pooomaloučku obejít, očmuchat, vylézt na kopeček, podívat se do dáli...no a páník házel "pošukovi" hodinu létající talíř...no a madam si pak lehla do stínu a pozorovala, co tam nacvičujou...
Můj afgán jí miloval, byl z ní úplně unešenej a strašně rád si s ní zaběhal...což vypadalo tak, že psí dáma si šla svým tempem a naprosto ignorovala toho bláznivýho chrta, kterej kolem ní dělal sprintem kola, vyzýval jí ke hře a pod...ona byla prostě úžasná, vlastně pro mě taková inspirace, že tohle by bylo pro mě to pravé ořechové...
Běžet jsem jí viděla jen jednou, když se z křoví poblíž pána vynořil nějakej bezďák a začal hulákat, ale to pak byl fofr...rychlost a mrštnost, kterou bych u tý "rozvážný medvědice" fakt nečekala..

Tak my jsme s manželem mladí máme rádi turistiku, milujeme výšlapy po horách, tak uvidíme až bude velká jak bude ráda hodit na velké procházky, normálně víkendy když je hezky trávíme venku a nachodíme 15 km. Ale nejsme žádní mega sportovci, jsme rekreační nakonec třeba zjistíme že nám klidný moloss vyhovuje jinak jsem slyšela od chovatelů i jiných majitelů že jakmile jde o hlídání tak se z líných potvor stanou mrštné a rychlé kočky. Ale je to klíště jak hrom, kam se hnu jde taky bullky leží na zahradě a opalují se a malá je mi stále za patami

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak my jsme s manželem mladí máme rádi turistiku, milujeme výšlapy po horách, tak uvidíme až bude velká jak bude ráda hodit na velké procházky, normálně víkendy když je hezky trávíme venku a nachodíme 15 km. Ale nejsme žádní mega sportovci, jsme rekreační nakonec třeba zjistíme že nám klidný moloss vyhovuje jinak jsem slyšela od chovatelů i jiných majitelů že jakmile jde o hlídání tak se z líných potvor stanou mrštné a rychlé kočky. Ale je to klíště jak hrom, kam se hnu jde taky bullky leží na zahradě a opalují se a malá je mi stále za patami

15 kiláků by neměl být problém...to určitě zvládne...pokud není velký hic, tak to chodíme taky, pes teda nesnáší chození do větších kopců, takže při výšlapu na přehradu už v půlce kopce držkuje, že bychom se měli vrátit, ale jakmile jsme nahoře a už je to rovinka, tak je spokojenej...
U nás je to horší v létě, jak byly ty horka, tak jsme chodili na večerní prochajdu a kolem půl desátý večer a stejně toho měli za půl hoďky plný zuby...ale když je teplota přiměřená, tak není nejmenší problém, nejsou to teda žádný akčňáci na běh u kola, ale rozumným tempem jsou schopni chodit hodně dlouho...já miluju chození do přírody...ráda se "kochám", tak mi vyhovuje, že nemusim vymejšlet pro pesany žádný bejkárny, jako když jsem měla ovčandu, tak se i na prochajdě muselo něco dělat...tady se můžu kochat, pesani se procházej a jsme spokojený všichni...a hlavně chodím ráda samotná jen se psy a s nima se nebojím ani "o půlnoci na hřbitov", takže můžem kdy nás napadne, kam nás napadne...neumím si představit, že bych např. s pudlíkem prošla v pět ráno, za tmy lesem, kolem opuštěných garáží na opuštěnou cyklostezku...to bych se asi bála...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proto jsem si molosy pořídila (tedy jejich křížence), s věkem jsem čím dál pohodlnější a ty moje lemry líný to tolerují...při procházkách se opravdu procházíme...lážo-plážo, pokud je chytne "lumpačivá" tak se vyblbnou spolu...je úplně jedno jestli trvá procházka 30 minut nebo 3 hodiny, spokojení jsou v obou případech, když se nejde vůbec tak jim to taky neva...
S tou reakční dobou to mám různý...fena reaguje okamžitě, pes asi nejdřív vyšle požadavek do dlouhodobé paměti...což v praxi vypadá, že se po povelu hluboce zamyslí, co že to po něm chci a pak reaguje...někdy na něj musím po povelu ještě houknout jménem, protože to vypadá, že při tom přemýšlení zapomněl nad čím přemýšlí...někdy reaguje hned-to jsem tedy potom překvapená já...

S tím psem to je fakt .Ten můj mizera má kolikrát dlouhý vedení nebo si sedí na přijímači .Ale zas je fakt že jindy třeba šlape líp než ovčouni co jsem měla .

kobylatko napsal(a):
S tím psem to je fakt .Ten můj mizera má kolikrát dlouhý vedení nebo si sedí na přijímači .Ale zas je fakt že jindy třeba šlape líp než ovčouni co jsem měla .

No my teda ty světlejší chvilky máme méně často...děti se pesanovi smějí, že prej je momentálně mentálně mimo...manžel o něm říká, že je to takovej náš malej tupounek...já tvrdím, že je to velmi rozvážný pes, který si prostě jen počká, jestli si panička povel nerozmyslí (tak přeci nebudu pomlouvat svoje chlupaté děťátko...vždyť je to maminčin chlapeček )

Ale když má den, že mu to zrovna "zapaluje" tak je to paráda...to pak stačí jen na povel pomyslet a je hotovo...ale to mu potom říkám "kdo jsi a co jsi udělal s mým psem?" ...

Ono se říká, že když se chlap ožení, tak jeden z manželů může přestat přemýšlet...hádejte který?
No a my to máme přesně u nás...proč by přemejšlel, když má vedle sebe inteligentní psí holku, která tuto činnost provede za něj...akorát jí poslechne okamžitě, ta se s ním tolik nese..e (teda slušně řečeno necrcá), pokud nereaguje okamžitě, tak dostane štulec, aby se probral...v lepším případě jen dršťkovou...venku je pro mě snad lepší povelovat jen fenu a ten trouba dělá to co ona... panička velí "ke mně!"...fena ihned běží...pes neví která bije, ale vzhledem k tomu, že někam běží fena, tak běží s ní...

Vy máte přidanou hodnotu...inteligenci pastevce, která holt tomu mýmu berberovi chybí...

No já teda nemám molose, i když, vlastně, já nevím Mám takovýho válečka, bulteriér x něco. Fenka taky mixík, ne úplně nepodobný. Jo, jak jsem koukala na název toho vlákna, řekla bych o něm, že je i skoro lenoch.

Je prostě takový úsporný. Všechno se učí rychle, všemu rozumí, bystrý, chytrý, veškeré provozní věci atd. No jenomže aby udělal nějaký pohyb navíc, to od něj nemůžu chtít. Vlastně ani s tím přemýšlením se moc nedře, když to není potřeba - jo, jasný, nic není problém, panička řekla, tak to udělám. Jako že by přišel, když ho nevolám jmenovitě, to ani náhodou. Zato fena, ta je teď pes dvou jmen.

Je to kliďas. Hm kůň skáče po druhým koňovi no a co. Hm lítaj plechy ze střech, vítr rve větve. Normálně.

Ale blbej není, to vůbec, jak se kam dostat, co kdo chápe, to ví naprosto přesně.

Na druhou stranu některé věci strašně nutně potřebuje mít pod kontrolou a správně seřazené. Hračky. Balónek musí být vždycky tady. Do díry patří přesně dva kameny. Z mamkou jsme si dělali legraci - chlap - jak není oběd ve dvanáct, je zle. Jak přijdu domů ve 12.10, už je tam čerstvá louže, ve 12.06 vždycky dobrý.

Moje mamka třeba říká, že oproti feně je aktivnější. Ne, on není aktivnější, on je razantnější. Fenka třeba, když byla malá vůbec nekousala, ani ve hře, strašně něžná odmalička, když něco chtěla takové ty holčičí oči, náznaky, vzdechy, člověk by se i rozbrečel. Furt jsem ji měla za zadkem, furt na mě visela.
Pes leží, aby na mě nebo na toho, koho potřebuje vidět, viděl. Když něco chce, jde, zkusí, jestli to jde. On teda i hodně štěká. Chce ven, dojde ke člověkovi, štěkne a jde ke dveřím.

Venku je starší fena, co ho nutí do hrátek a lumpáren, jinak by snad nejraději vykopal novou trasu metra. Metro F. A na té trase se budeme kochat a kochat. Opalovat se celý den. Když zrovna neštěká, tváří se jako světák. Když začne štěkat, fena se tváří, bože, já tady nejsem. Za co.

Jsem zvědavá, co z něho vyroste, za povahu. Kdyby tak neštěkal, bylo by to celkem jasné

Mam dve canicky a urcite nejsou zpomalene a line uz vubec ne. naopak :-D ale tak u me je to chtene...
ale male stene by melo byt zive?

Pletete si trochu tvrdohlavost a pohodlnost, když chce tak je mrštná jak kočka ale když chce ona, ne když chci já. Ale hodí se ke mě, já jsem typický beran a sama začíná poznávat že mám tvrdší palici než ona akorát jsem zvyklá na poslušnost luskání prstů, ona si ty povely zatím všechny promýšlí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako já vím že jsou zo takové placky, jen jsem si nedokázala představit jaké známý mají úplnou romantičku, zastaví se jim třeba u řeky, sedne si a kouká, no a oni musí čekat ta naše si taky sedá a nechce jít, mám ještě dvě mix bulla a když řeknu jdeme ven tam už běhají a těší se a malá lemra leží a čumí, připnu obojek s vodítkem, řeknu jdeme a za bránu ji táhnu jak berana jakmile projde bránou začne být lepší, na volno běhá a hopká ale na vodítku je z ní prostě beran přivolání jsem si jistá že tento pes poslouchá zadkem zavolám jméno a ke mě, ona stojí čumí, počkám cca 5 vteřin, povel opakuji, za cca 2 vteřiny poskočí a jde a to tak může asi trvat dlouho než to ze zadku doputuje do hlavy asi se pojedu podívat na nějakou výstavu bez psa napřed, jestli se to tam taky tak válí, protože jestli ne tak si tam nebudu dělat ostudu takovou lenorou ale výhody to má, neutíká od nás, nemusím řešit srny, zajíce jako s bullkama

Buďte ráda, že se aspoň nehne a nemusíte se s ní před venčením honit čtvrt hodiny po bytě a ve finále okolo stolu. Venku už taky dobrý, ale vylézt z bytu je boj. Nedej bože ho kvůli venčení vzbudit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Buďte ráda, že se aspoň nehne a nemusíte se s ní před venčením honit čtvrt hodiny po bytě a ve finále okolo stolu. Venku už taky dobrý, ale vylézt z bytu je boj. Nedej bože ho kvůli venčení vzbudit.

Taky jsem si kdysi po několika NO, dobrmanovi a voříšcích pořídila šarplanince... O plemeni jsem nic nevěděla...NETUŠILA... :D Ori, pojď ke mně...nic...Orišku...pojď ke mně...! Ori pojď honem! Orlando...O R L A N D O ! Pes mírně otočí hlavu a zahledí se někam směrem ke mně (nedělám si iluze, že kouká na mě ) a...NIC... No pojď honem ke mně! Ori! Orlando! KURRRRRRVA ORRRRRlANDO! Pes si sedne, dá přední tlapy těsně k sobě, vyprsí hrudníček, mírně zakloní hlavu a otočí ji lehce na bok...Ne, nechci vědět co si myslí...fakt nechci... ! Po chvíli kdy prodýchám začínající infarkt a jsem schopná po předchozím zařvání opět mluvit rezignuji a po zavolání Oriškuuuu, , ťuťuňuňuůů" pojď sem chonééém, broučínku můůůůj..no to je pašššááák, no chooodnéééj nadšeně vítám řítící se hovado směrem do mě (ne ke mně...) :D :D Může mi někdo říct, proč jsem si po 13 letech pořídila opět šarplanince? Ený...ke mně! Enýýýý! En Drrrenááá kuuurvááá! psice přeruší činnost, otočí hlavu a kouká co prudím...A ano.. následuje fáze, ťuťuňuňu"...kdy Ený v rámci nadšeného běhu směrem ke mně splaší koně, převrátí kolečka, srazí starou psici, obrátí mi kolena a samým nadšením jak je šikovná mi vyrazí zuby (páč jsem zohnutá držíce si zmrzačená kolena) a způsobí další monokl nad okem (by jeden nevěřil, co všechno vydrží nadočnicový oblouk)...No co už...miluju ji :D.

Grandina napsal(a):
Taky jsem si kdysi po několika NO, dobrmanovi a voříšcích pořídila šarplanince... O plemeni jsem nic nevěděla...NETUŠILA... :D Ori, pojď ke mně...nic...Orišku...pojď ke mně...! Ori pojď honem! Orlando...O R L A N D O ! Pes mírně otočí hlavu a zahledí se někam směrem ke mně (nedělám si iluze, že kouká na mě ) a...NIC... No pojď honem ke mně! Ori! Orlando! KURRRRRRVA ORRRRRlANDO! Pes si sedne, dá přední tlapy těsně k sobě, vyprsí hrudníček, mírně zakloní hlavu a otočí ji lehce na bok...Ne, nechci vědět co si myslí...fakt nechci... ! Po chvíli kdy prodýchám začínající infarkt a jsem schopná po předchozím zařvání opět mluvit rezignuji a po zavolání Oriškuuuu, , ťuťuňuňuůů" pojď sem chonééém, broučínku můůůůj..no to je pašššááák, no chooodnéééj nadšeně vítám řítící se hovado směrem do mě (ne ke mně...) :D :D Může mi někdo říct, proč jsem si po 13 letech pořídila opět šarplanince? Ený...ke mně! Enýýýý! En Drrrenááá kuuurvááá! psice přeruší činnost, otočí hlavu a kouká co prudím...A ano.. následuje fáze, ťuťuňuňu"...kdy Ený v rámci nadšeného běhu směrem ke mně splaší koně, převrátí kolečka, srazí starou psici, obrátí mi kolena a samým nadšením jak je šikovná mi vyrazí zuby (páč jsem zohnutá držíce si zmrzačená kolena) a způsobí další monokl nad okem (by jeden nevěřil, co všechno vydrží nadočnicový oblouk)...No co už...miluju ji :D.

Fajn reklama pro šarplenince ( od slova plenit ).

No pro mě to byl fakt docela šok :D Jsem byla zvyklá na psy co prostě fungovali na myšlenku a teď tohle :D Jako jasně, určitě jsou šarplaninci fungující...ale já fakt tehdy netušila, do čeho jdu :D Oni jsou fakt jiní...Jako vymýšlet kraviny umí jedna radost...ale ta mentalita je fakt jiná :D Možná trošku DEmentalita chvilkama :D A fakt mě pobavilo jak tu kdosi psal, že pes čeká, jestli si náááhodou páníček povel nerozmyslí...to je tak krásně ze života :D I když mi někdy přijde, že ona napřed vůbec dlooouuuze zapřemýšlí, jestli o tom vůbec chce přemýšlet a pak se teda rozhodne, že to za zvážení asi stojí...že by z toho mohlo padnout nějaké to kokinko :D.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Když jsme si pořídili prvního NF, tak jsme o povaze nevěděli skoro nic. Naše štěstí bylo, že to byl mladý pes z útulku, který se na nás navázal a byli jsme pro něj všechno. Takže i s tím posloucháním to bylo o něco lepší, než je u nich obvyklé. Navíc člověk ví, že oni přesně vědí, co chcete a je jen na vás to z nich dostat. Druhý pejsek byl přesně podle popisu - velím Bob ke mě a pes se podívá, zjistí, že mi nic nehrozí, nikde se nic zajímavého neděje, je ode mne maximálně 20m, tak co by se mi mohlo dít. U něj jsem měla speciální tón hlasu, když jsem ho nasadila, tak věděl, že jde do tuhého. U madam používám modifikaci jména - jak zařvu MAŘENO, tak končí legrace. Ale to hledění do dáli, hloubavý pohled coasizasechceapročotravuje známe. Rychlá chůze takhle při hárání, hrátky s kamarády též časově omezené. Ale tak do dvou let jsem měla obavy, že mne chovatelka podvedla, protože to bylo teda torpédo.

"Ale tak do dvou let jsem měla obavy, že mne chovatelka podvedla, protože to bylo teda torpédo."

to pisu porad -stene nemá byt co zpomalené, ani to molossi...

Grandina napsal(a):
Taky jsem si kdysi po několika NO, dobrmanovi a voříšcích pořídila šarplanince... O plemeni jsem nic nevěděla...NETUŠILA... :D Ori, pojď ke mně...nic...Orišku...pojď ke mně...! Ori pojď honem! Orlando...O R L A N D O ! Pes mírně otočí hlavu a zahledí se někam směrem ke mně (nedělám si iluze, že kouká na mě ) a...NIC... No pojď honem ke mně! Ori! Orlando! KURRRRRRVA ORRRRRlANDO! Pes si sedne, dá přední tlapy těsně k sobě, vyprsí hrudníček, mírně zakloní hlavu a otočí ji lehce na bok...Ne, nechci vědět co si myslí...fakt nechci... ! Po chvíli kdy prodýchám začínající infarkt a jsem schopná po předchozím zařvání opět mluvit rezignuji a po zavolání Oriškuuuu, , ťuťuňuňuůů" pojď sem chonééém, broučínku můůůůj..no to je pašššááák, no chooodnéééj nadšeně vítám řítící se hovado směrem do mě (ne ke mně...) :D :D Může mi někdo říct, proč jsem si po 13 letech pořídila opět šarplanince? Ený...ke mně! Enýýýý! En Drrrenááá kuuurvááá! psice přeruší činnost, otočí hlavu a kouká co prudím...A ano.. následuje fáze, ťuťuňuňu"...kdy Ený v rámci nadšeného běhu směrem ke mně splaší koně, převrátí kolečka, srazí starou psici, obrátí mi kolena a samým nadšením jak je šikovná mi vyrazí zuby (páč jsem zohnutá držíce si zmrzačená kolena) a způsobí další monokl nad okem (by jeden nevěřil, co všechno vydrží nadočnicový oblouk)...No co už...miluju ji :D.

to jste mě pobavila...prostě ze života...něco podobnýho znám od chrťáka...mimo toho nadšenýho příchodu, takže odpadlo zranění kolen a vyražení zubů...

Po perfektně vycvičené ovčandě a setrovi, na které jsem nepotřebovala ani vodítko kurňa změna...takže jsme zavedli povel "tak půjdeš sem nebo ne!" a pes buď přijde nebo ne...

Grandina napsal(a):
No pro mě to byl fakt docela šok :D Jsem byla zvyklá na psy co prostě fungovali na myšlenku a teď tohle :D Jako jasně, určitě jsou šarplaninci fungující...ale já fakt tehdy netušila, do čeho jdu :D Oni jsou fakt jiní...Jako vymýšlet kraviny umí jedna radost...ale ta mentalita je fakt jiná :D Možná trošku DEmentalita chvilkama :D A fakt mě pobavilo jak tu kdosi psal, že pes čeká, jestli si náááhodou páníček povel nerozmyslí...to je tak krásně ze života :D I když mi někdy přijde, že ona napřed vůbec dlooouuuze zapřemýšlí, jestli o tom vůbec chce přemýšlet a pak se teda rozhodne, že to za zvážení asi stojí...že by z toho mohlo padnout nějaké to kokinko :D.

Moje fena o povelu nepřemejšlí ve stylu...mám poslechnout nebo ne...okamžitě začne vymýšlet jak to udělat, aby povel-který jí zrovna není po chuti udělat nemusela...u nás třeba klasika..."dolů z gauče"...pes sleze okamžitě (teda po chvilce, když mu dojde, co že se to po něm chtělo, ale už jsme si zvykli, že má delší reakční dobu), protože se mu nic nepodařilo vymyslet a maminka se poslouchat musí...fena se okamžitě začne drbat, čeká že až se dodrbe, tak bude povel promlčen...popř. si začne okusovat packu, čistit intimní partie, zrovna ochrnula na všechny čtyři packy a je na tom tak mizerně, že ani nemůže zvednout hlavu...pokud povel trvá...tak tedy sleze...udělá dvě kolečka kolem gauče a pokud vidí, že ostražitost paničky pominula, tak si vyleze zpátky...když je opět vyhnána a je vidět, že panička to myslí opravdu vážně, poněvadž jí z očí srší blesky a v ruce drží zapnutý vysavač, aby ten gauč zkulturnila, tak teda odchází ihned, ale po cestě mi nezapomene důrazně sdělit, co si o takovém dementním a naprosto zbytečném povelu myslí...no prostě jí miluju takovou jaká je...

Tak u nás je to klasika zvědavého štěněte, a vypadá to takto, Tarro ke mě, otočí se, svraští čelo čumí, Tarro ke mě, rozběhne se, běží směrem ke mě, ale oběhne mě a zastaví se asi dva až tři metry zamnou Tarro ke mě, zase stojí a čumí a už jde na ní vidět "však tady jsem tak co je!" Tarruš Tarro, Tarrinko no pojď honem ke mě, stojí a čumí, TARRO KE MĚ! TARRUNO KURRRVA KE MĚĚĚĚ! jde, vrtí ocasem a tváří se strašně spokojeně že podle ní to bylo přivolání na jedničku, já rudá vzteky a prskám ty dvě bullky celou dobu co přivolávám Tarru jsou u mě víc a víc až mi sedí na nohách a hledí mi do očí a jejich výraz je plný zoufalství Někdy se ale ovšem stane že přivolání je oprvdu hned, zavolám a běží a zastaví se tak jak má ale to je tak 20% z toho ostatního přivolání, sedni jde úplně v pohodě, teda když přijde no a lehni vypadá tak, že si lehne, vpoloze sfinga vydrží asi 1 vteřinu, pak se přes bok vyvalí na záda a hodí nohy do praku mrcha ale taky ji miluji. Asi se mi naní líbí ta "neposlušnost" jsme totiž taky taková moji rodiče taky ze mě rostli

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak u nás je to klasika zvědavého štěněte, a vypadá to takto, Tarro ke mě, otočí se, svraští čelo čumí, Tarro ke mě, rozběhne se, běží směrem ke mě, ale oběhne mě a zastaví se asi dva až tři metry zamnou Tarro ke mě, zase stojí a čumí a už jde na ní vidět "však tady jsem tak co je!" Tarruš Tarro, Tarrinko no pojď honem ke mě, stojí a čumí, TARRO KE MĚ! TARRUNO KURRRVA KE MĚĚĚĚ! jde, vrtí ocasem a tváří se strašně spokojeně že podle ní to bylo přivolání na jedničku, já rudá vzteky a prskám ty dvě bullky celou dobu co přivolávám Tarru jsou u mě víc a víc až mi sedí na nohách a hledí mi do očí a jejich výraz je plný zoufalství Někdy se ale ovšem stane že přivolání je oprvdu hned, zavolám a běží a zastaví se tak jak má ale to je tak 20% z toho ostatního přivolání, sedni jde úplně v pohodě, teda když přijde no a lehni vypadá tak, že si lehne, vpoloze sfinga vydrží asi 1 vteřinu, pak se přes bok vyvalí na záda a hodí nohy do praku mrcha ale taky ji miluji. Asi se mi naní líbí ta "neposlušnost" jsme totiž taky taková moji rodiče taky ze mě rostli

No rodiče často říkaj svým nezbedným dětičkám.."Pánbůh ti to vrátí na dětech"...vám to vrátil na feňuli...

No, atilla, tohle fakt nebude problém štěněte, ale tvého přístupu k výcviku...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No rodiče často říkaj svým nezbedným dětičkám.."Pánbůh ti to vrátí na dětech"...vám to vrátil na feňuli...

Asi je to odplata se mám na co těšit, ale vajgly a šutry jsem nežrala

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Buďte ráda, že se aspoň nehne a nemusíte se s ní před venčením honit čtvrt hodiny po bytě a ve finále okolo stolu. Venku už taky dobrý, ale vylézt z bytu je boj. Nedej bože ho kvůli venčení vzbudit.

Ta moje fena by si s tím vaším prostě fakt rozuměla. Jak ho tu popisujete (Nejen v tomhle vláknu), všímám si, že mají dost společnýho. Kšíry musím brát potají, aby je neviděla... Už jsem dokonce i vymyslela fígl, jak jí je frknout přes hlavu, aby nestihla zaregistrovat, co se děje. Když náhodou vidí, co se chystá, a já propásnu moment překvapení, honíme se kolem nábytku. Například přes postel. Vlítne přes ní na druhou stranu ode mě, schová se pod deku a čeká, co udělám, když se hnu na jednu stranu, vystřelí na druhou... Občas obíháme kolem stolu. Když vlezu pod něj, abych ji chytla, vyskočí na židli, když to chci vzít vrchem, pláchne spodem. Když už neví, kam by se vrtla, schová se za křeslo. Čouhá jí vždycky celej zadek, i tak má dojem, že není vidět.
Ale jakmile jsme venku, je nadšená a baví ji to, je k neutahání a na cestu domů nemá ani pomyšlení. Fakt nechápu, proč kolem toho musí vždycky dělat takový drahoty.

Tak mám spíš dojem, že co jste je naučili, to dělají. Měla jsem NF spoustu let a línej nebyl ani jeden ( ZZV1 běžně i ZVV2). U molosů je nutné jedno, důslednost, důslednost, důslednost...
Nepodlehnout sladkým očím medvídka, ale trvat na svém od prvního dne. Když je naučíte, že půl hodiny povykujete a nic se neděje, tak proč by měli přijít? Nepodléhejte iluzi, oni nepřemýšlí jestli je to právě nutné nebo ne, oni moc dobře vědí, že není, tak proč by to dělali? A honit psa po bytě abych mu nasadila obojek? To bych teda nesnesla ani omylem. Naší kavalírce se taky nechce, ale když vidím, že vstává s výrazem "nojo, zase musím", tak prostě hned houknu "jdeme" a už maže ven.

anonymx napsal(a):
Tak mám spíš dojem, že co jste je naučili, to dělají. Měla jsem NF spoustu let a línej nebyl ani jeden ( ZZV1 běžně i ZVV2). U molosů je nutné jedno, důslednost, důslednost, důslednost...
Nepodlehnout sladkým očím medvídka, ale trvat na svém od prvního dne. Když je naučíte, že půl hodiny povykujete a nic se neděje, tak proč by měli přijít? Nepodléhejte iluzi, oni nepřemýšlí jestli je to právě nutné nebo ne, oni moc dobře vědí, že není, tak proč by to dělali? A honit psa po bytě abych mu nasadila obojek? To bych teda nesnesla ani omylem. Naší kavalírce se taky nechce, ale když vidím, že vstává s výrazem "nojo, zase musím", tak prostě hned houknu "jdeme" a už maže ven.

Tak on je samozřejmě rozdíl v naléhavosti situace. Fena, když ví, že o něco jde, tak šlape jak hodinky. Jenže když jdeme na procházku, o nic nejde, nikam nespěcháme, svět se nezboří, tak prostě kraví.
Když zaznamená, že už něco přehání a je to hodně přes čáru, přestane s tím. Jakmile má kšíry s vodítkem, je úplně v pohodě a nemusím ji rozhodně za sebou vláčet, jak už tu někde bylo popisováno, což mi přijde podstatně horší, než že doma chvíli blbne. Celá věc spočívá v tom, že já to nevidím jako problém, ona to moc dobře ví. Nepotřebuju, aby mi chodila jak robůtek, stačí mi, když vím, že se na ni v situaci, kdy je to potřeba, můžu spolehnout, což jednoznačně můžu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi je to odplata se mám na co těšit, ale vajgly a šutry jsem nežrala

Tak jste dělala jiné věci...

"Tak on je samozřejmě rozdíl v naléhavosti situace"

ne, to je lidsky pohled na svet.
ono to vypada strasne roztomile, takova vesela selektivni hluchota u stenatecka, ale - no, stupnuje se to. a pak i dost nerizene...

jsem dopadla takhle třeba kvůli vode.
první leto se stenatko strasne rado koupalo. plavala ! -na rozdil od stare -no radost jsem mela.
ze neprijde na zavolani? vsak ona ma tu vodu rada, tak co...a nekorigovala jsem to, omlouvala... výsledek byl, ze behala sama do rybnika, kdykoliv a nedala se zavolat ven.
když uz to pak vytunila - a behala se svlažit sama kdykoliv chtěla. třeba hned po otevreni branky -sama přes ves, nebo když se na "jejím " vstupu" do rybnika koupali deti -skocila mezi ne - ne, uz to nebylo tak roztomile.
a dojdete si pro psa do rybnika, když nechce ven

elikk napsal(a):
"Tak on je samozřejmě rozdíl v naléhavosti situace"

ne, to je lidsky pohled na svet.
ono to vypada strasne roztomile, takova vesela selektivni hluchota u stenatecka, ale - no, stupnuje se to. a pak i dost nerizene...

jsem dopadla takhle třeba kvůli vode.
první leto se stenatko strasne rado koupalo. plavala ! -na rozdil od stare -no radost jsem mela.
ze neprijde na zavolani? vsak ona ma tu vodu rada, tak co...a nekorigovala jsem to, omlouvala... výsledek byl, ze behala sama do rybnika, kdykoliv a nedala se zavolat ven.
když uz to pak vytunila - a behala se svlažit sama kdykoliv chtěla. třeba hned po otevreni branky -sama přes ves, nebo když se na "jejím " vstupu" do rybnika koupali deti -skocila mezi ne - ne, uz to nebylo tak roztomile.
a dojdete si pro psa do rybnika, když nechce ven

Absolutně nechápete, co jsem tu právě napsala. Pes moc dobře pozná, v jakém jste rozpoložení, ne že ne... A podle toho reaguje.
To, co tu píšete vy, je přesně jedna z těch věcí, co je přes čáru, je to situace, ve které musí poslouchat. Vyběhnout si někam jen tak sama, ještě z branky? Ani omylem. Na křižovatce taky nejde dál, ale stojí.
Že vy jste si to pohnojila, protože vám nepřípustné věci přišly roztomilé, neznamená, že to tak mají i ostatní.
Dál to nebudu rozvádět, ono totiž stačí vaše: Dojděte si pro psa do rybníka, když nechce ven. Chtít nemusí, taky, že by tam klidně byla namočená celý den, ne že ne. Ale já si tam pro ní fakt nechodím, když už je čas jít.

Srovnávat tohle s blbnutím doma? Nesmysl.

elikk napsal(a):
"Tak on je samozřejmě rozdíl v naléhavosti situace"

ne, to je lidsky pohled na svet.
ono to vypada strasne roztomile, takova vesela selektivni hluchota u stenatecka, ale - no, stupnuje se to. a pak i dost nerizene...

jsem dopadla takhle třeba kvůli vode.
první leto se stenatko strasne rado koupalo. plavala ! -na rozdil od stare -no radost jsem mela.
ze neprijde na zavolani? vsak ona ma tu vodu rada, tak co...a nekorigovala jsem to, omlouvala... výsledek byl, ze behala sama do rybnika, kdykoliv a nedala se zavolat ven.
když uz to pak vytunila - a behala se svlažit sama kdykoliv chtěla. třeba hned po otevreni branky -sama přes ves, nebo když se na "jejím " vstupu" do rybnika koupali deti -skocila mezi ne - ne, uz to nebylo tak roztomile.
a dojdete si pro psa do rybnika, když nechce ven

Přesně takhle jsem to také několikrát s vodou měla, když jsem štěňátka "přemlouvala ze souše", že už půjdeme a pak se mi to vrátilo v jejich dospělosti. A ani to nebyli žádní tvrdohlavci.
Teď jsem si dala u nového "vodofila" s přivoláním záležet - vypadá to tak, že když se jen pohnu, tak pes vystřelí z vody, se strašnou radostí udělá "ke mně" tím stylem, že do mě vletí, sedne si a diví se, proč se válím na zemi, když do mě jen "maličko vrazil". Pro jistotu mě celý mokrý obejme a olíže, ať je zima nebo léto a když ho nějak nechválím (protože se snažím popadnout dech), tak jde do řeky zpátky a začíná se to nanovo.

Atheira napsal(a):
Tak on je samozřejmě rozdíl v naléhavosti situace. Fena, když ví, že o něco jde, tak šlape jak hodinky. Jenže když jdeme na procházku, o nic nejde, nikam nespěcháme, svět se nezboří, tak prostě kraví.
Když zaznamená, že už něco přehání a je to hodně přes čáru, přestane s tím. Jakmile má kšíry s vodítkem, je úplně v pohodě a nemusím ji rozhodně za sebou vláčet, jak už tu někde bylo popisováno, což mi přijde podstatně horší, než že doma chvíli blbne. Celá věc spočívá v tom, že já to nevidím jako problém, ona to moc dobře ví. Nepotřebuju, aby mi chodila jak robůtek, stačí mi, když vím, že se na ni v situaci, kdy je to potřeba, můžu spolehnout, což jednoznačně můžu.

Mám to jako vy...pes přesně ví...pozná, kdy se musí soustředit, kdy po něm něco na vážno vyžaduju...nemám roboty, nevyžaduju disciplínu 24h denně...

Zajímavé je, že třeba moje ovčanda, na kterou jsem byla opravdu hrdá...fungovala na první dobrou, ovladatelnost bez vodítka na 100%...v každé situaci a prostředí...od svých dvou let až do jejího odchodu do psího nebe nenastala situace, ve které by hned neposlechla...ovšem pouze venku..
Naprosto jiná situace byla doma...zatímco venku jste jí přivolali-odvolali kdykoliv a kdekoliv, tak na zahradě pokud zrovna měla "svojí práci" např. něco čmuchala, tak prostě dělala, že neslyší a mohli byste si vyřvat plíce...věděla, že jí nevolám na jídlo, že nemám v úmyslu vyrazit na prochajdu, tak co by se namáhala...zatímco venku ráda dělala "pořadové" cvičení...sedni, lehni, zůstaň...tak na zahradě po dvou povelech prostě odešla pryč...

Tak já jsem toto založila trochu pro pobavení a povykládání o tom, že teda ti molossové jsou trochu jiní než třeba teriéři atd...nebo jiná služební plemena, že je to pes pomalejší, že furt jen neposkakuje jak nějaký jack russel atd...no a zase jsem se vlastně dozvěděla že neumím vycvičit psa, a vlastně neumím, nejsem cvičitel, nejsem profík, jsem obyčejný pejskař co má rád nejen psy ale i ostatní zvířata, většinou ke zvířatům příjdu jako slepá k houslím a učím se za pochodu, čtu knížky, hledám na netu a svoje psy opravdu necvičím, nesnáším dril na sobě, nesnáším když mě někdo rozkazuje, já svoje psy vychovávám, aby byly usměrnění, aby jsme spolu spolupracovali, a víte co mě pak strašně těší? když potkávám venku ostatní pejskaře, mají na vodítku na půl oběšeného psa a říkají mi, jak to děláte že máte tak hodné psy, já nevím ono to jde nějak samo, že netahají na vdítku, že jdou v klidu u nohy, že se hned na každého člověka či psa nesápou, že můžou běžet po louce a ostatní ignorovat, prostě vím že s mladou to taky tak bude, je malá, zkouší, chce si hrát, když je nutnost přivolání klidně si dřepnu a volám ťuťíkovsky tuhle diskuzi jsem dala jen abych se od jiných majitelů molossů dozvěděla že jsou to opravdu klidní, sebevědomí psi, co se do všeho nehrnou po hlavě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já jsem toto založila trochu pro pobavení a povykládání o tom, že teda ti molossové jsou trochu jiní než třeba teriéři atd...nebo jiná služební plemena, že je to pes pomalejší, že furt jen neposkakuje jak nějaký jack russel atd...no a zase jsem se vlastně dozvěděla že neumím vycvičit psa, a vlastně neumím, nejsem cvičitel, nejsem profík, jsem obyčejný pejskař co má rád nejen psy ale i ostatní zvířata, většinou ke zvířatům příjdu jako slepá k houslím a učím se za pochodu, čtu knížky, hledám na netu a svoje psy opravdu necvičím, nesnáším dril na sobě, nesnáším když mě někdo rozkazuje, já svoje psy vychovávám, aby byly usměrnění, aby jsme spolu spolupracovali, a víte co mě pak strašně těší? když potkávám venku ostatní pejskaře, mají na vodítku na půl oběšeného psa a říkají mi, jak to děláte že máte tak hodné psy, já nevím ono to jde nějak samo, že netahají na vdítku, že jdou v klidu u nohy, že se hned na každého člověka či psa nesápou, že můžou běžet po louce a ostatní ignorovat, prostě vím že s mladou to taky tak bude, je malá, zkouší, chce si hrát, když je nutnost přivolání klidně si dřepnu a volám ťuťíkovsky tuhle diskuzi jsem dala jen abych se od jiných majitelů molossů dozvěděla že jsou to opravdu klidní, sebevědomí psi, co se do všeho nehrnou po hlavě.

Molos...a na tom se snad shodnem...je úžasný pes s obrovským srdcem, za svojí rodinu by dýchal, trpělivost sama a pokud svého člověka miluje, tak pro něj udělá, co mu na očích vidí (alespoň většina)...jen mi přijde, že mají občas svojí hlavu a na zbytečnosti nejsou ochotni plýtvat energií...
Jsem taky "jen" pejskař...pesany už cíleně necvičím-nepracuji s nimi, ale hodně si povídáme a na spoustu situací nepotřebuju jasné povely...troufnu si říct, že psa vycvičit umím, né teda na nějaký zkoušky, ale na bezvadnou poslušnost ano, ale také vím, že by to ode mne vyžadovalo naprosto jiný přístup, než který mám teď...nemám tedy dokonalé psy, mají spoustu chyb (ne jejich vinou), ale jsou to skvělí společníci, vynikající hlídači a procházka s nimi je radost a ne stres...a to mi stačí...
Takže z toho, že vám někdo napíše, že neumíte psa vycvičit, bych si nic nedělala...máte pesany s kterými fungujete...vyhovuje vám to...tak není co řešit...mám to stejně

Tak já jsem to tak nějak pochopila-šmankotéééé co to toto jéé?
Jako na to nejsem zvyklá a tak jsem se u toho bavila a měla radost, že to berete tak s nadhledem...
no mám knírače a jejich křížence-a občas zkouší co já jako na to
no a to mě na tom baví.

Ano, jsou jiní a je úplně jedno, jestli se s nimi cvičí cíleně nebo jen prostě žije. Jedno je společné, důslednost a zase jen důslednost. A pak je pes pro radost. Je spousta zlozvyků, které nám v podstatě nevadí a tak je tolerujeme a někdy je to k zasmání a někdy k vzteku. Je jedno jestli /když se vám chce) honíte psa po bytě abyste mu nandali kšíry, ale není jedno, jestli ho přivoláváte půl hodiny. U mně na každého psa funguje: oslovení jménem - přijde do mé blízkosti a to hned dle intenzity oslovení, Písknutí na větší vzdálenost - totéž. Prostě nikdo nemusí cvičit, ale důsledně vychovat ano.

Ahoj.mame 6mesicni stene tibetskeho mastifa.lezi,ale kdyz nekdo z rodiny prijde za nim na zahradu,tak je cela zahrada vzhuru nohama.energie z nej uplne sala.na prochazkach lita jak zplasenej ale po 1km uz lehnetreba v pulce silnice a nechce se hnout.mazel.

Tibetak napsal(a):
Ahoj.mame 6mesicni stene tibetskeho mastifa.lezi,ale kdyz nekdo z rodiny prijde za nim na zahradu,tak je cela zahrada vzhuru nohama.energie z nej uplne sala.na prochazkach lita jak zplasenej ale po 1km uz lehnetreba v pulce silnice a nechce se hnout.mazel.

Tibetská doga není tak úplně typicky moloss 🤔