Pheobee

XXX.XXX.173.33
Kolik vrhů Vám u jedné feny je pro Vás přijatelné? Nechci množit, nebojte vybírám štěně a zaráží mne kolik vrhů na jedné feně některé CHS mají.
Pheobee

XXX.XXX.173.33
Omlouvám se za nesrozumitelnou první větu, kde je navíc slovo "Vám" netuším, kde se tam vzalo
To asi záleží na názoru každého člověka a určitě se všichni neschodnou na jediné správné možnosti. Někomu přijde v pořádku krýt od začátku chovnosti každý rok a ještě si nechat prodloužit chovnost do 9ti let, a někdo má maximum třeba 3 vrhy na feně.
Já osobně mám raději chovatele s odchovem na jedné feně na minimu. Tam kde fena rodí každý rok bych si štěně nevzala.
Než fena vůbec splní podmínky chovnosti, tak má 2 - 3 roky. Z toho vyplývá, že může mít 5 - 6 vrhů za život. Někdy se "zadaří", že z krytí nic není, potom má třeba 4 - 5 vrhů. Někomu se zdá těch 5 - 6 vrhů moc. Někteří mají pocit, aby tu fenku moc "neztrhli" a nevyčerpali.
Prostě jestli je někdo chovatel, tak těch 5- 6 vrhů klidně má. Nevidím na tom nic špatného. Kdyby fena byla volně puštěná na vsi, měla by štěňata každého půl roku do vysokého stáří. (Znala jsem jedno fenu podvraťáka, co takto rodila do 18 let).
Pokud někdo chová na "kvalitním genetickém materiálu" je hřích toho nevyužít. Další věcí je, že když je chovatel známý a produkuje kvalitní štěňata, je o ně zájem. Většinou je zájem o štěňata po té konkrétní feně, takže i kdyby rodila 2x ročně, tak by chovatel nestačil pokrýt zájem.
Takoví chovatelé to nedělají primárně pro peníze.
Potom jsou ale takoví, kteří to dělají jen pro peníze a ti sekají štěňata (i průměrné a podprůměrné kvality) jako Baťa cvičky. Někdy se divím, že je prodají. Ale většinou jsou to "chovatelé", kteří vždy vlastní právě to módní plemeno, a tam se prodají štěňata i podprůměrné kvality.
Jenže je někdy problém (hlavně pro začínajícího kynologa) tyto dvě kategorie rozlišit.
Drtivá většina chovatelů je ale někde uprostřed. Dělají štěňata, protože je chovatelství baví, štěňata vždy dřív nebo později prodají (tak asi nejsou tak špatná) a peníze jim umožňují více svůj chov rozvíjet (jezdí na více výstav, nakupují kvalitní chovný materiál atd.).
A pak jsou tzv. množárny, které mají na každé feně 2 vrhy do roka. Většinou bez PP, ale pravděpodobně existuje i varianta, že jeden vrh je s PP, druhý (prodává nějaká tetička) bez PP. Sice dnes žádný takový chov neznám, ale vím, že v minulosti to nebylo zase až tak neobvyklé. Jak takové feny potom vypadají, to asi ví každý. Zvláště, když se jim většinou nedostává ani té základní veterinární péče.
Jako chovatelka se řídím zdravotním stavem uchovněné feny, kvalitou (rodokmen, výsledky výstav, zkoušek atd.), tím, jaká je fena matka a také podle případných již starších jejích štěňat. Pokládám za maximální počet 4 vrhy pro fenu za život, ale je pro mě také důležité, jak velké vrhy fena měla. Je rozdíl, pokud fena porodila a odchovala 6 štěňat nebo 12. Při početných vrzích nechávám vždy fenu odpočinout a kryji až za 2 roky. Pokud fena musela rodit císařem, víc ji nekryji.
conie
napsal(a):
Jako chovatelka se řídím zdravotním stavem uchovněné feny, kvalitou (rodokmen, výsledky výstav, zkoušek atd.), tím, jaká je fena matka a také podle případných již starších jejích štěňat. Pokládám za maximální počet 4 vrhy pro fenu za život, ale je pro mě také důležité, jak velké vrhy fena měla. Je rozdíl, pokud fena porodila a odchovala 6 štěňat nebo 12. Při početných vrzích nechávám vždy fenu odpočinout a kryji až za 2 roky. Pokud fena musela rodit císařem, víc ji nekryji.
Tak určitě je rozdíl jestli fena (ne rodí), ale odchovává 3 - 4 štěňata, nebo 12. Já sama nejsem příznivcem nadpočetných vrhů, mých plemen se to většinou netýká, ale pokud bych měla více početný vrh, udělala bych "redukci". Nicméně i takových 8 štěňat může být na fenu hodně (záleží na plemeni).
Takže máte pravdu, záleží i na zdravotním stavu feny a počtu odchovaných štěňat.
Záleží na tom, jaké plemeno vybíráte a jak je na tom zdravotně. Pro mne byly vždy prvořadé zdravotní testy nejen rodičů, ale i minulých odchovů a dalších předků v rodokmenu. Protože mám malé společenské plemeno, jako druhé kritérium byla malá rodinná chs (nejsem příznivce chovných stanic, co ročně vychrlí 15 - 20 vrhů), psi v úzkém kontaktu s chovatelem (předpoklad dobré socializace a péče) a v neposlední řadě i vzhled a povaha rodičovského páru a pak samotných štěňat. Pokud vybíráte plemeno služební nebo lovecké, tak tam je samozřejmě potřeba přihlédnout i k výsledkům na poli pracovním.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zuzika
napsal(a):
Pokusím se oživit diskusi na pro mě zajímavé téma, přidá někdo radu, jak vybírat chs?
Proklepnout zdraví (testy rodičů, odchovy), přihlásit se do klubu, účastnit se klubových akcí a vůbec všeho s vámi vybraným plemenem... Jestli člověk bere pořízení psa určitého plemene opravdu vážně, tak to určitě není ztracený čas, získáte přehled. I kdyby jste chtěli psa "na mazlíka".