Pes, který poslech mě teď ignoruje

Lucydogs napsal(a):
Dobrý den, mám na vás velikou prosbu.
Mám 6 měsíční BOC, která byla troufám si říct z 90%úspěšná na přivolání (občas jsem například od ptáků musela zavolat 2x, ale potom přišla) a hodně dobrou chůzi u nohy... Bohužel, teď jakoby vše zapomněla, když jí do pozice u nohy chci navést pamlsek (plíce, strivka, psí salámy...) odvrátí hlavu, stáhne uši a nevnímá, je to s ní teď boj, nechci na ní být hrubá, ale už s ní musím prostě skubat, aby mě alespoň trošku vnímala, to samé s odložením - dřív 95% i na dálku - teď ji řeknu lehni a ona se klidně ode mě někdy i otočí a jde ode mně, takže na ní musím zarvat, to už si potom lehne, ale pamlsek si stejně neveme... Nechci na ní být tak zlá, protože vidím, jak to špatně nese, ale už nevím co s ní... Na co jediné vnímá je aport, na ten jí sice odvolam, ale má to potom jako odměnu za to, že utekla...
Neví prosím někdo, co jsem mohla udělat špatně (není to můj první pes) a jak to napravit?
Nebo to může být tím věkem?

Tak největší "problém" je její věk. Začala puberta a tohle je běžné chování. Už pro ní nejste ta "maminka" a začala se zajímat o okolí. U přivolání se to vždycky projeví nejvíce. Je důležité najít způsob jak zaujmout. A prostě trénovat a trénovat.

Já mám teď roční holčenu a ta byla už jako mimčo strašný ignorant. Začala jsem dělat cvičení na soustředění. Nejdřív jen aby se na mě podívala, když řeknu její jméno. Pak to začalo na delší vzdálenosti. Teď jsem přidala i to, že z ničeho nic řeknu nějaký lehký povel, třeba sedni nebo k noze. Už mě krásně vnímá a snaží se reagovat co nejrychleji.

Nemám sice plemeno, po kterém by se daly vyžadovat povely: přesně a hned, ale v 6 měsících bych to tedy rozhodně tak nedramatizovala. Zbytečně nervujete psa i sebe, je to ještě dorostenec. Moc na ni dle mého tlačíte.

tapina napsal(a):
Přetrénování? Špatné stereotypy s pamlsky? Nevhodné navádění pamlskem, který už je nudný? Věk = jiné zájmy + nové rušivé vlivy = dopilovat i s těmito vlivy? Nemohlo se stát ještě něco mimo výcvik?
Těžko říct...

Přetrenovanim by to snad být nemělo, trénuju vždy hodně krátce a pár opakování cviku (třeba jenom 2x) nejvíc mně udivuje, že triky zvládne i když před ní přelitne pták, tak je schopná ve cviku pokračovat, ale k noze a přivolání, jako kdyby jí nebavilo a to se o to víc snažím chválit jak blázen ale nic... Pamlsky stridame - nový cvik (nebo právě to co potřebuju hodně vylepšit a znovu jí pro cvik navnadit) dávám velkého "kalibru" ale to, co už umí postupně snižuju "kalibr" u přivolání jsem vždy měla něco úplně stranou a něco úplně extra...
Je možné, že se stalo něco i mimo, jen si toho nejsem vědoma, ale mně prostě připadá jakoby prostě zkoušela co může... Ale zase mi to trošku nesedí s těma trikama, které je schopna dělat i za rusivych vlivů...
Právě už si s ní nevím rady, protože někdy nepřijde i na zahradě, což už mně hoodne naštve.. (jinak je na stopovacce, nebojte).

karo2702 napsal(a):
Tak největší "problém" je její věk. Začala puberta a tohle je běžné chování. Už pro ní nejste ta "maminka" a začala se zajímat o okolí. U přivolání se to vždycky projeví nejvíce. Je důležité najít způsob jak zaujmout. A prostě trénovat a trénovat.

Já mám teď roční holčenu a ta byla už jako mimčo strašný ignorant. Začala jsem dělat cvičení na soustředění. Nejdřív jen aby se na mě podívala, když řeknu její jméno. Pak to začalo na delší vzdálenosti. Teď jsem přidala i to, že z ničeho nic řeknu nějaký lehký povel, třeba sedni nebo k noze. Už mě krásně vnímá a snaží se reagovat co nejrychleji.

Zkouším to s tím koumáním taky, tak snad se to zlepší, děkuju moc.

lesnížínka napsal(a):
Nemám sice plemeno, po kterém by se daly vyžadovat povely: přesně a hned, ale v 6 měsících bych to tedy rozhodně tak nedramatizovala. Zbytečně nervujete psa i sebe, je to ještě dorostenec. Moc na ni dle mého tlačíte.

Děkuju za názor, ale pro mě bylo přivolání, odložení a chůze u nohy 1. Co jsem trénovala, protože to u svých psů prostě potřebuji...
Triky děláme tak jenom okrajově, protože jí baví a alespoň zaměstná hlavu (shaping).
Ja se hlavně nervuju dne, kdy by se mi například vylikla (nikdy nevíte) a neměla by přivolání, nebo alespoň odložení na dálku, proto jsem to trénovala...
Každopádně se pokusím tedy zvolnit...

Já tedy BOC mám (od štěnda), kluka.
Z toho, co píšete, mám tento pocit: žije Vaše štěndo taky "obyč" psím životem, tzn. procházka bez trénování, čuchání myší, prostě volná psí zábava?
Bohužel BOC jsou podle mnohých ti supermani, co se musí stále trénovat , stále aporty , triky...Zkuste to tak nehrotit, nechte štěndo taky na pokoji
U mého borderáka začala v této době puberta, začal se víc osamostatňovat, více se vzdaloval, ne vždy poslechl (typicky při přivolání), pamlsky už ho tolik nezajímaly...Naučila jsem se co nejvíce předvídat situace, kdy může dojít k problému, a na nich se učíme.
A poslední: nekřičet! BOCky to nesnáší, stačí přísnější hlas, jsou empatické a chtějí vyhovět..
Hodně štěstí s bordeřím štěňátkem, jsou to úžasní psi

Enter napsal(a):
Já tedy BOC mám (od štěnda), kluka.
Z toho, co píšete, mám tento pocit: žije Vaše štěndo taky "obyč" psím životem, tzn. procházka bez trénování, čuchání myší, prostě volná psí zábava?
Bohužel BOC jsou podle mnohých ti supermani, co se musí stále trénovat , stále aporty , triky...Zkuste to tak nehrotit, nechte štěndo taky na pokoji
U mého borderáka začala v této době puberta, začal se víc osamostatňovat, více se vzdaloval, ne vždy poslechl (typicky při přivolání), pamlsky už ho tolik nezajímaly...Naučila jsem se co nejvíce předvídat situace, kdy může dojít k problému, a na nich se učíme.
A poslední: nekřičet! BOCky to nesnáší, stačí přísnější hlas, jsou empatické a chtějí vyhovět..
Hodně štěstí s bordeřím štěňátkem, jsou to úžasní psi

Děkuju za odpověď, pokoj ode mně má celé dopoledne, to jí maminka třeba jenom pustí na zahradu atd. normální procházku má, jen si počas ní třeba právě zkusíme přivolání, nebo když přecházíme silnici tak potřebuju aby mi u nohy šla... Potom třeba na nějaké procházce zkusíme i triky, ale není to pravidlem - u nich právě i vnímá a nevšímá si okolí... Ale to přivolání mně docela mrzí no...
Někricim na ní (špatně jsem to napsala) ale právě dám takový ten velký důraz do hlasu(ja proste nevím jak to popsat.

Děkuju za odpověď, pokoj ode mně má celé dopoledne, to jí maminka třeba jenom pustí na zahradu atd. normální procházku má, jen si počas ní třeba právě zkusíme přivolání, nebo když přecházíme silnici tak potřebuju aby mi u nohy šla... Potom třeba na nějaké procházce zkusíme i triky, ale není to pravidlem - u nich právě i vnímá a nevšímá si okolí... Ale to přivolání mně docela mrzí no...
Někricim na ní (špatně jsem to napsala) ale právě dám takový ten velký důraz do hlasu(ja proste nevím jak to popsat.

Lucydogs napsal(a):
Děkuju za odpověď, pokoj ode mně má celé dopoledne, to jí maminka třeba jenom pustí na zahradu atd. normální procházku má, jen si počas ní třeba právě zkusíme přivolání, nebo když přecházíme silnici tak potřebuju aby mi u nohy šla... Potom třeba na nějaké procházce zkusíme i triky, ale není to pravidlem - u nich právě i vnímá a nevšímá si okolí... Ale to přivolání mně docela mrzí no...
Někricim na ní (špatně jsem to napsala) ale právě dám takový ten velký důraz do hlasu(ja proste nevím jak to popsat.

Koukám, že se mi to nedopsalo...
A když se na mě koukne obrovsku chválím.
Jinak zajdeme třeba i za dalšíma stendama, aby se vyřádila.
Triky právě trénujeme hlavně večer (shapingem nejčastěji) a vždy hodně krátce, nebo děláme hersenwerk atd.. Prostě na co máme zrovna náladu...

Jasně, myslela jsem to v dobrém . Myslím, že to bude hlavně tím věkem, snaží se posouvat hranice, víc si troufají, jsou soběstačnější..Takhle mi bordík startoval za zajíci, vždy ho jen kousek prohnal a vrátil se. Tak pilujeme přivolání na poli, už je zajíců tak přehlcený, že už ho moc nezajímají . Nebojte, děláte to dobře, ono se to poddá..., hlavně ji mějte ráda

Já bych to viděla na psychický přetlak. Je to mimino, vyprdnete se na nějaké ultra přesné trénování a uzivejte si společných akcí. Proč když rád nahání ptáky, proč je nenahani s paničkou? Zdá se to jako podpora nechtěného chování, ale je to přesný opak. Je to spolupráce a paničkou. Panička tomu dá řád a je to akce která nevymyje mozek při opakování. Stejně tak by se mohla s paničkou mahanet mezi stromy, skákat na lavičky a z jedné na druhou a pod. Zamer se na takové pohybové srandy a v rámci těch akčních blbin ji dej povel. Ale musíš to zahrát jakože je to strašně důležité pro tu akční blbinu. Třeba s ptáky, priblizite se k nim pomalu a ty prikrcena, nakonec si drepnes a psa polozis septem mu reknes Lehni ať je nevyplasis a pak hurá vyběhnout každý na jinou stranu a jak ptáci vzlitnout tak hurá sláva úkol splněn a hned vyběhnout na jinou blbinu.
Pes se na tebe bude nakonec víc než dost soustředit a průběžně bude dělat i ty povely. V tomhle procesu ani žádnou pubertu ve výsledku nemůžeš potkat. Protože proč by neposlouchal, když ty mu organizujes všechny ty super lumpárny.

V půl roce je úplně normální, že pes ztrácí štěněčí přivolání a začíná se více zajímat o svět, vyzkouší si, co se stane, když povel neposlechne atd... se štěnětem bych určitě neškubala proboha?! A stejně tak když přiběhne a dostane aport, není to odměna za útěk, ale za to, že přišla..
Povely bych rozhodně nedrilovala, obrnila bych se trpělivost a snažila se štěně ubezpečit v tom, že přijít a být u paničky se vyplatí. vždycky z toho kápne nějaká zábava nebo dobrota. S bockou jsem dělala pozornost hodně právě přes hračky - přetahování, házení míčku. Opravdu spolehlivé zalehnutí/přivolání začala mít kolem roka. Předtím to bylo taky už z větší částí ok, ale občas přece jen měla v náročnější situaci nějaký zkrat.

Lucydogs napsal(a):
Přetrenovanim by to snad být nemělo, trénuju vždy hodně krátce a pár opakování cviku (třeba jenom 2x) nejvíc mně udivuje, že triky zvládne i když před ní přelitne pták, tak je schopná ve cviku pokračovat, ale k noze a přivolání, jako kdyby jí nebavilo a to se o to víc snažím chválit jak blázen ale nic... Pamlsky stridame - nový cvik (nebo právě to co potřebuju hodně vylepšit a znovu jí pro cvik navnadit) dávám velkého "kalibru" ale to, co už umí postupně snižuju "kalibr" u přivolání jsem vždy měla něco úplně stranou a něco úplně extra...
Je možné, že se stalo něco i mimo, jen si toho nejsem vědoma, ale mně prostě připadá jakoby prostě zkoušela co může... Ale zase mi to trošku nesedí s těma trikama, které je schopna dělat i za rusivych vlivů...
Právě už si s ní nevím rady, protože někdy nepřijde i na zahradě, což už mně hoodne naštve.. (jinak je na stopovacce, nebojte).

Myslím že si odpovídáte sama - chválíte jako blázen a pes zřejmě došel ke stejnému názoru a začal vás za něj považovat. Nestavte učení přivolání na pamlscích a přehrávaných bláznovských pochvalách, chovejte se srozumitelně a přirozeně a upřímně a bude to lepší.

Tedysek napsal(a):
Já bych to viděla na psychický přetlak. Je to mimino, vyprdnete se na nějaké ultra přesné trénování a uzivejte si společných akcí. Proč když rád nahání ptáky, proč je nenahani s paničkou? Zdá se to jako podpora nechtěného chování, ale je to přesný opak. Je to spolupráce a paničkou. Panička tomu dá řád a je to akce která nevymyje mozek při opakování. Stejně tak by se mohla s paničkou mahanet mezi stromy, skákat na lavičky a z jedné na druhou a pod. Zamer se na takové pohybové srandy a v rámci těch akčních blbin ji dej povel. Ale musíš to zahrát jakože je to strašně důležité pro tu akční blbinu. Třeba s ptáky, priblizite se k nim pomalu a ty prikrcena, nakonec si drepnes a psa polozis septem mu reknes Lehni ať je nevyplasis a pak hurá vyběhnout každý na jinou stranu a jak ptáci vzlitnout tak hurá sláva úkol splněn a hned vyběhnout na jinou blbinu.
Pes se na tebe bude nakonec víc než dost soustředit a průběžně bude dělat i ty povely. V tomhle procesu ani žádnou pubertu ve výsledku nemůžeš potkat. Protože proč by neposlouchal, když ty mu organizujes všechny ty super lumpárny.

Tohle je moc dobré

lesnížínka napsal(a):
Tohle je moc dobré

No, vyzkoušeno v praxi. Nepamatuji, že by moji psi měli jakoukoliv pubertu. :) já na ni tak nějak nevěřím.

Tedysek napsal(a):
Já bych to viděla na psychický přetlak. Je to mimino, vyprdnete se na nějaké ultra přesné trénování a uzivejte si společných akcí. Proč když rád nahání ptáky, proč je nenahani s paničkou? Zdá se to jako podpora nechtěného chování, ale je to přesný opak. Je to spolupráce a paničkou. Panička tomu dá řád a je to akce která nevymyje mozek při opakování. Stejně tak by se mohla s paničkou mahanet mezi stromy, skákat na lavičky a z jedné na druhou a pod. Zamer se na takové pohybové srandy a v rámci těch akčních blbin ji dej povel. Ale musíš to zahrát jakože je to strašně důležité pro tu akční blbinu. Třeba s ptáky, priblizite se k nim pomalu a ty prikrcena, nakonec si drepnes a psa polozis septem mu reknes Lehni ať je nevyplasis a pak hurá vyběhnout každý na jinou stranu a jak ptáci vzlitnout tak hurá sláva úkol splněn a hned vyběhnout na jinou blbinu.
Pes se na tebe bude nakonec víc než dost soustředit a průběžně bude dělat i ty povely. V tomhle procesu ani žádnou pubertu ve výsledku nemůžeš potkat. Protože proč by neposlouchal, když ty mu organizujes všechny ty super lumpárny.

... takovéhle organizované blbiny dělám taky... jednak se to hodí na hoopers... a pak na zrychlení cviků na dálku... ba i na nácvik obran - nejdřív se štěká a pak se teprve kouše - pes je začátečník a nemá mentalitu NO, takže u obran přemýšlí


... potud všechno dobrý do chvíle, kdy si sedne nebo lehne vedle čůránků. Já mám tak krásně fungujícího psa... ale jenom do té doby než si čuchne. Pak už zase o té pubertě vím.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... takovéhle organizované blbiny dělám taky... jednak se to hodí na hoopers... a pak na zrychlení cviků na dálku... ba i na nácvik obran - nejdřív se štěká a pak se teprve kouše - pes je začátečník a nemá mentalitu NO, takže u obran přemýšlí


... potud všechno dobrý do chvíle, kdy si sedne nebo lehne vedle čůránků. Já mám tak krásně fungujícího psa... ale jenom do té doby než si čuchne. Pak už zase o té pubertě vím.

Jak než si cuchne?

Tedysek napsal(a):
Jak než si cuchne?

Tipuju k fenčí moči?
Aspoň můj pes ztrácí mozek, když si čichne a voní to...

Tedysek napsal(a):
Jak než si cuchne?

... např.:... vyšlu ho vpřed nebo běžím s ním - velká legranda, protože pes je šašek a rozveselí ho snad všechno... přivolám jménem... když běží zpět poveluji "down" (bude se pak zvedat tak nepoužívám "lehni") a sama naznačuji také leh (buď fakt klik nebo dřep)... lehá... oční kontakt a chvilku poleženíčko... pochválím, "volno" a za odměnu hážu peška. S peškem si oběhne kolečko slávy... peška přináší a výměnou dostane pamlsek. Někdy se ovšem stane, že lehne... kouká a najednou nakrčí nos, zaboří do trávy a už nastupuje cvakačka zubů, pěna u huby a v mozku tma. Můžu vyvádět šaškáren do alelujah, ale nereaguje... leží/sedí, cvaká zubama a pění. Zkoušela jsem extra pamlsek, cuknout, povelovat - ale je jak v tranzu. Zkusila jsem i odběhnutí... jako se zvedne a následuje mne - ale jako by v rauši. Musím ho nechat zklidnit. Pak už zase funguje. Ale furt si říkám, jestli to tím časem na zklidnění nekomplikuju sama sobě do budoucna. Stejný problém i u obíhání stromů, přeskakování laviček a jinýho blbnutí pro nácvik hoopers. Chodím s ním hodně na delší procházky s terénní náročností (když teda můžu jít bez kočárku). Je jak kamzík a má to rád. Nemůžu říct, že by mě měl na háku... obíhá furt kolem mě - čeká co se bude dít, co zas ta panička vymyslí. Dávám mu i dost prostoru na volný pohyb a čmuchání. Takže že by byl hin z toho, že se k čůránkům běžně nedostane to není. Blbé je, že mi to dělá i na cvičáků, protože některé naše "nádhery" s fenama si myslí, že ten zákaz očůrávání placu platí jenom pro psy samce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tipuju k fenčí moči?
Aspoň můj pes ztrácí mozek, když si čichne a voní to...

... paradoxně víc to má u samčí moči. Mám doma ještě ultrasamce čivaváka... takže mladej vořech spíš vykazuje homosexuální tendence. U močení zvedá nohu, ale ještě nemá tendence přeznačkovávat. V chování k ostatním psům se projevuje velmi submisivně.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... např.:... vyšlu ho vpřed nebo běžím s ním - velká legranda, protože pes je šašek a rozveselí ho snad všechno... přivolám jménem... když běží zpět poveluji "down" (bude se pak zvedat tak nepoužívám "lehni") a sama naznačuji také leh (buď fakt klik nebo dřep)... lehá... oční kontakt a chvilku poleženíčko... pochválím, "volno" a za odměnu hážu peška. S peškem si oběhne kolečko slávy... peška přináší a výměnou dostane pamlsek. Někdy se ovšem stane, že lehne... kouká a najednou nakrčí nos, zaboří do trávy a už nastupuje cvakačka zubů, pěna u huby a v mozku tma. Můžu vyvádět šaškáren do alelujah, ale nereaguje... leží/sedí, cvaká zubama a pění. Zkoušela jsem extra pamlsek, cuknout, povelovat - ale je jak v tranzu. Zkusila jsem i odběhnutí... jako se zvedne a následuje mne - ale jako by v rauši. Musím ho nechat zklidnit. Pak už zase funguje. Ale furt si říkám, jestli to tím časem na zklidnění nekomplikuju sama sobě do budoucna. Stejný problém i u obíhání stromů, přeskakování laviček a jinýho blbnutí pro nácvik hoopers. Chodím s ním hodně na delší procházky s terénní náročností (když teda můžu jít bez kočárku). Je jak kamzík a má to rád. Nemůžu říct, že by mě měl na háku... obíhá furt kolem mě - čeká co se bude dít, co zas ta panička vymyslí. Dávám mu i dost prostoru na volný pohyb a čmuchání. Takže že by byl hin z toho, že se k čůránkům běžně nedostane to není. Blbé je, že mi to dělá i na cvičáků, protože některé naše "nádhery" s fenama si myslí, že ten zákaz očůrávání placu platí jenom pro psy samce.

Nojo, když ty po něm chceš ignoraci pachů. Já s tím problém nemám, protože to nezakazuju. Naopak, vyhledavame když chci, aby se u toho pes kontroloval, nemůžu z toho udělat zakázané ovoce. To je jako s chlapcem a milenkou zakaz mu ji a on ji bude mít. Ale dovol mi to s podmínkou že ji dovede nejdřív domu a dáš si s ní kafe a milenka nehrozí.
Prostě udělej hru z toho, že se hledá pach toho psa co ho fascinuje. Jakmile ho najde, tak začni s tím "honem honem pojď se podívat ještě sem jestli to tu nevoní a sem a ještě sem a kde je ta loužička? Koukej, je určitě tamhle, honem se pojď podívat...
Psovi docvakne že to nemusí dělat na tajno když ty to s ním pak hledáš a je to zábava a lepší, protože najdete třeba tři, ale rychle je proběhne co kdyby ještě někde byla... Pes se zase v takové situaci bude soustředit na tebe - ty mu pomahas je najít. :).

"Někdy se ovšem stane, že lehne... kouká a najednou nakrčí nos, zaboří do trávy a už nastupuje cvakačka zubů, pěna u huby a v mozku tma. Můžu vyvádět šaškáren do alelujah, ale nereaguje... leží/sedí, cvaká zubama a pění. Zkoušela jsem extra pamlsek, cuknout, povelovat - ale je jak v tranzu. Zkusila jsem i odběhnutí... jako se zvedne a následuje mne - ale jako by v rauši. "

a proč ho to, u všech všudy, necháš dělat ? ...teda pokud to dělat nemá.

... no a je to tady! ... jedna rada - nechej to dělat a druhá nenech ho to dělat

... jako jsem schopná to korigovat u povelů, které jsou více "kontaktní"... když je na vodítku při běžné chůzi nedovolím mu očuchávat atd.... ale u těhle šaškáren pro zvýšení atraktivity běžných povelů prostě narazím A druhá věc je pak, když zakazovat, tak jak pořešit, když si pes čuchne a zmatní během venčení či volného pohybu? Jako bude mu v prosinci jeden rok a je to mentálně ještě takový blboun ... má v sobě čuvače a pak směsku větších plemen (NO, RTW a možná ještě něco dalšího). A vím, že prostě výcvik pomalu a plynule a s radostí... ale je to jak píšu... nejsem si jistá, co v tomhle případě prostě dělat a jestli to prostě nějak razantně korigovat nebo nechat být - že prostě hormony. A jestli výběr jednoho z toho nakonec nebude mít nějaký negativní důsledek do budoucna.

"Tedysek: Psovi docvakne že to nemusí dělat na tajno"

... on to na tajno nedělá ... prostě ten pach se "vyskytne" někde kolem něj... čuchne a zmatní. Prostě je to pro něj neodolatelné. Ale tak mne nevadí ani tak nalezení toho pachu, jako to co to s ním pak udělá.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
"Tedysek: Psovi docvakne že to nemusí dělat na tajno"

... on to na tajno nedělá ... prostě ten pach se "vyskytne" někde kolem něj... čuchne a zmatní. Prostě je to pro něj neodolatelné. Ale tak mne nevadí ani tak nalezení toho pachu, jako to co to s ním pak udělá.

No kdyby to nedělal na tajno, tak nečeká až mu dáš lehni, ale cucha už dva metry od toho.

Tedysek napsal(a):
No kdyby to nedělal na tajno, tak nečeká až mu dáš lehni, ale cucha už dva metry od toho.

... to si nerozumíme ... cíleně to nevyhledává... prostě lehne na místě, ve chvíli kdy dám povel... a ten čůranec je hned někde vedle něj nebo před ním... je to jako kdyby ho ten pach praštil přes čumák... leží s očním kontaktem a najednou prásk... skloní hlavu, přilepí nos a zmatní. Nebo přebíhá lavičku... radostně... kouká na mne, na konci seskočí a náhle se zastaví, zaboří nos a je mimo.


Jako od té doby, co děláme stopy, tak rád stopuje ostatní psy na venčící louce, ale nestalo se mi zatím, že by mne cíleně táhnul k čůranci už z dálky. Prostě jde po stopě psa, z toho se odvolat dá. Ale jak narazí na čůranec... a fakt paradoxně nejintenzivněji reaguje na samčí ne samičí (počůraný sloupek, kámen - prostě něco co spíš vypadá na čůrání od psa)... tak ztuhne a cvakačka, pěna, tma před očima.

"prostě lehne na místě, ve chvíli kdy dám povel... a ten čůranec je hned někde vedle něj nebo před ním... je to jako kdyby ho ten pach praštil přes čumák... leží s očním kontaktem a najednou prásk... skloní hlavu, přilepí nos a zmatní."
je pes pod povelem? Patří čuchání k tomu povelu? Chceš aby to dělal? Je čuchání součástí výcviku?...jestli ne, tak ho to jednoduše dělat nenech! Protože pokud ho necháš, tak ho učíš, že může!

Prostě si přeber, co chceš aby dělal a co ne - a to, co ne, ho nenech dělat...tak je to jednoduché.

Jo jo, můžeš mu to zakazovat a nedovolovat a tvrde trvat na svém. Nebo můžeš naučit psa se tomu nevzpirat a nedělat jako že to neexistuje, ale naučit ho se při tomto pachu soustředit na tebe. Způsobů je spousta. Já to mobinuju. Jednak to co jsem popisovala a jednak že psa nechám to cuchat a když se blíží ke konci tranzu dám povel a Pomůžu splnit. Až zvládá splnit povel na konci tranzu tak povel dávám dřív a dřív. Ve výsledku se naučí sám pracovat s tím tranzem.
Ale je to pes od psa. Já kdybych biglovi tohle jen zakazovala tak ho mám v tranzu od začátku procházky až do konce. Ten na zákazy nijak zvlášť nereaguje. Musíš si zvolit ty. ;).

... tak rozhodnutí je jednoduchý... ale ten nácvik je složitý. Kdybych chtěla aby to nedělal vůbec... končí mu tím vlastně všechny šaškárno aktivity... prostě jak není v dosahu... a fakt stopovačka je moc dlouhá ruka... na víc jak dva metry to nejsem schopná odhadnout a předvídat... a jak se do tranzu dostane už s ním nic prostě neudělám. Chůzi u nohy mám (se zaklepáním na dřevo) vynikající i se změnou tempa i s obraty. I v rušném a zasmrazeném prostoru. Povelování v dosahu cca 2 metrů taky bez problému. Odvolání od odpadků, cizího psa taky slušné... nebudu psát vynikající... protože prostě někdy se zamyslí a reakce je pomalejší... ale to těch tří čtyř sekund to dá (psí kámoš, oblíbený člověk). Na cvičáku mi takhle zmatní většinou v případě, že odhazuju aport nebo míček za odměnu a ten zrovna dopadne do čůránek. Když už blbne při povelu "volno" tak jde spíš vyluxovat batohy a hrnky s kafem odložené na lávce. Takže fakt mi příjde, že cíleně ty pachy nevyhledává. Já se s tím poperu - nějak. Spíš jsem tím chtěla rozšířit to téma o nereakci do teď poslušného psa. Většinou se tu řeší feny a přetrénování nebo nezáživnost výcviku. Ale co s takovýmhle hormono cloumačem,
který je jinak ochotný, výcvik ho baví (není přetěžován a má dost různých podnětů) a psovod ho snad taky baví?

Tak ono je to normální. Jak dospívá tak se musí nějak naučit vyrovnat se a naučit se reagovat správně na staré věci které šplhají v žebříčku hodnot. Můžeš to cmuchani curanek využít jako odměnu - splněny povel a za odměnu může ten curanec pořádně ocuchat. metod je hromada. Záleží na psovi a páníčkovi. :)
Hodně štěstí :).

... teď ještě čtu příspěvek od Tedýsek - nechám ho čuchat. No kdyby čuchal... ale on jenom nasaje, dál nečuchá, zvedne hlavu, sedne si, cvaká, pění... je v rauši. Opravdu to vypadá jako kdyby dostal záchvat a nebyl schopný se ovládat. Nemám problém ho v klidu odvést, ale furt cvaká, pění a je úplně mimo. Po chvilce ho to jakoby mávnutím proutku přejde a už je zase OK a vůbec se k tomu místu nevrací ani nemá snahu vyhledávat jiná podobná místa. Jinak při volném pohybu normálně čuchá, ale všemu věnuje jenom chviličku. Nebo se spíš víc rozhlíží a pozoruje horizont. A nebo běhá do kolečka jako tryskomyš.

Jak to tak čtu...zakázat psu, aby v něm pach háravky vyvolával tyhle reakce(cvakání zubama, pěnění)...mi s prominutím přijde skoro hnusné. U psů je to podmíněný reflex, který neovládá. Jako by jste někomu zakazovala aby mrknul, když mu něco hodíte před oko...Neříkám, ho v tom nechat ráchat, když má cvičit, ale nejsem si jistá, že pes chápe co a proč mu zakazujete. Sexualitu?!?

Ono je to jedno jestli cucha nebo stojí nad tím a klape a pění. Princip je pořád stejný.

lesnížínka napsal(a):
Jak to tak čtu...zakázat psu, aby v něm pach háravky vyvolával tyhle reakce(cvakání zubama, pěnění)...mi s prominutím přijde skoro hnusné. U psů je to podmíněný reflex, který neovládá. Jako by jste někomu zakazovala aby mrknul, když mu něco hodíte před oko...Neříkám, ho v tom nechat ráchat, když má cvičit, ale nejsem si jistá, že pes chápe co a proč mu zakazujete. Sexualitu?!?

Přece když se psem potkáte háravou fenu, tak ho taky nenecháte za ní běžet a skočit na ní - tím pádem mu taky zakazujete nějakou sexuality a něco, co je pro něj přirozené.

Pokud se cvičí, tak pes prostě nemá čuchat a učila jsem ho to od štěněte. Na procházce ho klidně nechám, ať si očuchává po nějaké háravce, ale pokud ho pak přivolám, tak chci aby přišel - a nebudu si říkat, že mu přeci zakazuju sexualitu a tak ho nepřivolám.

Navíc nemyslím si, že by ten pach byl pro psy něco, co nejde ovládnout a nejde k tomu nečuchat, jako že nic není víc. My jsme třeba minule šli na obrany po háravce, když jsme přišli na plac, tak pes nasál a začal klepat hubou, chtěl čmuchat dál, ale jakmile se objevil figurant, tak ho okamžitě zájem o pach přešel, protože ten figurant je pro něho víc.

Když pes dospíval tak jsem byla celkem ráda za to, když se na cvičáku ukázal někdo s háravou fenou, prostě se trénovalo, že i přes to musí fungovat. Nechtěla jsem po něm v tu chvíli nějaké ukázkové cvičení, ale prostě základní povely musí zvládat i když tam ta háravka je.

... je mi líto, že zrovna v těchle situacích nemám čas na točení videa ... jako kdybyste viděli tu nepřítomnost pohledem... fakt jsem zkoušela, kde co - cukání, štípnutí... i mu tlesknout u ucha, fouknout do ucha... šáhla jsem i do kaluže a ocákla ho vodou... a nic... sedí, cvaká, pění a oči v sloup. Slovní povely jsou úplně bez účinku... a fyzické zjevně taky - nebo jsem nepřišla na způsob, jak ho z toho vytrhnout. On bohužel (v tého situaci - v jiných bohudík) není zapálenec. Míček má rád, ale nepřetrhne se kvůli němu. Pešek to stejné. Bere je jako součást odměny... ne jako motivovadlo. Žrádlo miluje, ale v té chvíli to asi nepřebije ten pach. Když on je takovej kliďas, co se týče vzrušivosti. I na tu obranu nastupuje úplně v klidu. Figuranta řeší až ve chvíli, kdy je upnut na kšíry s povelem "dej pozor!". Někdo mi říká... nechat ho vyslintat - že se to věkem upraví, že má v hlavě hormonální galamatyáš... někdo zase, že to nesmí dělat vůbec. Není to první můj pes - samec, ale žádný z předchozích takhle silně mimo nebyl - nebo si to nepamatuju. I můj ultrasamec čivavák, který by ošustil i starou bačkoru, se dá od čůránek normálně přivolat. O háravky je sice trochu roztrpčen, ale příjde bez toho, že by na ní naskakoval. Ale to mladý monstrum háravou fenu jenom očichne a lehne si před ní na záda... jeho nejlepší psí kamoši jsou dvě feny, u kterých se už s háráním setkal (i v poslední době). Pak už zájem končí. A fakt mám podezření, že takhle mimo je ze samčí moči, ne ze samičí. Tak fakt nevím.

... a na cvičáku nám na placu čůraj jak feny - ale ty jsou většinou mimo období hárání, tak i psi, kteří přeznačkovávají po fenách.

... nemáte někdo nějakou knížku o psí sexualitě, že bych mu to dala přečíst?!

No, pochybuji že taková psi sexkniha existuje :).

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... je mi líto, že zrovna v těchle situacích nemám čas na točení videa ... jako kdybyste viděli tu nepřítomnost pohledem... fakt jsem zkoušela, kde co - cukání, štípnutí... i mu tlesknout u ucha, fouknout do ucha... šáhla jsem i do kaluže a ocákla ho vodou... a nic... sedí, cvaká, pění a oči v sloup. Slovní povely jsou úplně bez účinku... a fyzické zjevně taky - nebo jsem nepřišla na způsob, jak ho z toho vytrhnout. On bohužel (v tého situaci - v jiných bohudík) není zapálenec. Míček má rád, ale nepřetrhne se kvůli němu. Pešek to stejné. Bere je jako součást odměny... ne jako motivovadlo. Žrádlo miluje, ale v té chvíli to asi nepřebije ten pach. Když on je takovej kliďas, co se týče vzrušivosti. I na tu obranu nastupuje úplně v klidu. Figuranta řeší až ve chvíli, kdy je upnut na kšíry s povelem "dej pozor!". Někdo mi říká... nechat ho vyslintat - že se to věkem upraví, že má v hlavě hormonální galamatyáš... někdo zase, že to nesmí dělat vůbec. Není to první můj pes - samec, ale žádný z předchozích takhle silně mimo nebyl - nebo si to nepamatuju. I můj ultrasamec čivavák, který by ošustil i starou bačkoru, se dá od čůránek normálně přivolat. O háravky je sice trochu roztrpčen, ale příjde bez toho, že by na ní naskakoval. Ale to mladý monstrum háravou fenu jenom očichne a lehne si před ní na záda... jeho nejlepší psí kamoši jsou dvě feny, u kterých se už s háráním setkal (i v poslední době). Pak už zájem končí. A fakt mám podezření, že takhle mimo je ze samčí moči, ne ze samičí. Tak fakt nevím.

No jak píšete, že vám radí, ať ho to necháte dělat, tak já bych nenechala. Teda samozřejmě mám na mysli při tom cvičení, pokud má prostě povel lehni, tak bych mu to nedovolila dělat. Pokud jde o odložení ne v rámci cvičení, tak nedávám lehni, ale říkám "dolů" - pro psa to znamená že si může lehnout jak chce - rozvalit, na bok atd... může si u toho čuchat, klidně slintat a všechno, jen musí zůstat na místě. To dělám třeba i v restauracích. Pokud ho to necháte dělat a nebudete to řešit tak on to bude brát tak, jako že je to správně. Jako že při povelu lehni si může klidně čmuchat a tak...

Pokud je fakt mimo, že vás nevnímá, že s ním nehnete tak bych možná zkusila s ním jít v tu chvíli jinam, stranou. Tam povel zopakovat a hodně pochválit. Postupně se přibližovat k tomu místu a pokud povel splní jak má tak chválit a odměňovat. Pokud se zase "začuchne" tak zase popojít dál. Ukázat mu, že když ten povel splní přesně tak jak má tak máte ohromnou radost, ale pokud se začuchá tak z toho nic nekápne. Myslím, že v téhle situaci nemá cenu už psa okřikovat, opakovat povel a tak, když už je mimo a nevnímá. Pokud bych vyloženě věděla, kde to místo je (což ale předpokládám nevíte), tak bych mu tam cíleně ten povel zatím ani nedávala.

No, mě se to radí, já mám psa extra žravého a navíc mago*a do pešků, balónků - takže u nás to jde přes motivaci snadno.

Ještě mě tak napadá - má to lehni dobře naučené a zažité? Ví, co přesně má nebo nemá při tom povelu dělat?

Marcelaamax

... jenže to je právě to... odložení i povel "lehni" má nacvičen... ale v těhle případech si prostě lehne do těch čůránek... není že by vstal a šel čuchat. Já, že je tam načůráno nepoznám. To stejné je i s aportem nebo míčkem za odměnu, prostě se zrovna trefím na to místo, kde je načůráno. Navíc k tomuhle dochází ve chvílích, kdy spíš nacvičuju ovládání na volno mimo dosah psovoda přes povely jiné než cvičákové (třeba "down" atd.), takže nemám možnost zasáhnout hned jak vidím, že "zavětřil" a je to takovej mžik, že bych musela bejt The Flash abych stihla zasáhnout. Žádný očmuchávání, prostě jenom ťukne do toho místa nosem, zvedne hned hlavu a je v rauši. Odvedu ho jinam, počkám než zase naskočí a pak funguje. Když se vrátíme, tak si toho místa už nevšímá. Málokdy se mi stane, že by rauš chytil dvakrát za sebou, když je venku... ať už cvičí nebo se venčí či prochází.

Starší psovodi (chlapi), kteří většinou preferují psi (samce) mi většinou tvrdí, že to u svých psů měli taky, že to prostě pes neumí ještě kontrolovat a že se musí tohle raušové období přetrpět. Některý samec to má slabší, některý silnější. Když to nastane, cvičení ukončit... nechat ho vyslintat a pak pokračovat. Asi mají chlapi víc empatie.

... myslím, že cvik chápe. Za normálních podmínek leží. Při povelování "sedni/lehni/vstaň" leží pěkně. Při odložení si vyvaluje jeden bok, protože je nohatej. Ale nepřevaluje se. Leží, kouká směrem ke mně. Oční kontakt udržuje. Za chůze je už schopen bez zastavení do lehu odložit. Ale když nastane ta situace... poznám to. Hejbne nosní houbou a je jak polární liška ve sněhu... postě se zapíchne na chvilinku do země. Já spíš ani nemám možnost... čas nějak zareagovat a korigovat, když se to stane.

... dneska jsem ho schválně pozorovala při odpolední venčící procházce. Na venčící procházce jenom procvičujeme přivolání "ke mně" a "k noze". "K noze" pak při průchodu mezi lidmi se změnou rytmu. Na venčící procházku chodíme i s čivavákem. Takže když mají "kluci" volno, tak mladej hlídá horizont a sem tam si čmuchá. Šéf (čivavák) všechno očůrává a čte si zprávy. Mladej kolem jeho značkování projde, letmo směrem k němu zavětří a pokračuje dál. Pak se vracíme domů. Čivavák jde vpředu, mladej pes jde se mnou ve volno vzdálenosti na prověšeném vodítku. Čivavák se vyčůrá na poslední šutrák na venčící louce. Mladej prochází kolem šutráku, najednou nos dole... jako když dostane ránu do čumáku, sedne si, oči navrch hlavy, slintá a cvaká zubama. Nejhorší je ten pohled, jako by říkal "paničko, já za to nemůžu!"

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Marcelaamax

... jenže to je právě to... odložení i povel "lehni" má nacvičen... ale v těhle případech si prostě lehne do těch čůránek... není že by vstal a šel čuchat. Já, že je tam načůráno nepoznám. To stejné je i s aportem nebo míčkem za odměnu, prostě se zrovna trefím na to místo, kde je načůráno. Navíc k tomuhle dochází ve chvílích, kdy spíš nacvičuju ovládání na volno mimo dosah psovoda přes povely jiné než cvičákové (třeba "down" atd.), takže nemám možnost zasáhnout hned jak vidím, že "zavětřil" a je to takovej mžik, že bych musela bejt The Flash abych stihla zasáhnout. Žádný očmuchávání, prostě jenom ťukne do toho místa nosem, zvedne hned hlavu a je v rauši. Odvedu ho jinam, počkám než zase naskočí a pak funguje. Když se vrátíme, tak si toho místa už nevšímá. Málokdy se mi stane, že by rauš chytil dvakrát za sebou, když je venku... ať už cvičí nebo se venčí či prochází.

Starší psovodi (chlapi), kteří většinou preferují psi (samce) mi většinou tvrdí, že to u svých psů měli taky, že to prostě pes neumí ještě kontrolovat a že se musí tohle raušové období přetrpět. Některý samec to má slabší, některý silnější. Když to nastane, cvičení ukončit... nechat ho vyslintat a pak pokračovat. Asi mají chlapi víc empatie.

Jo s tím, že když je takhle v rauši tak přestat cvičit - to naprosto souhlasím, to by nemělo cenu, spíš byste si to kazila.

dobře a jaký je rozdíl mezi klasickým lehni a tím vaším "down"? Tam pes může čuchat? Nejde o to, jestli se zvedne, ale já když dám "lehni" tak nechci ani aby čuchal, nasával atd... Když jen potřebuju aby byl na místě tak dávám to moje "dolů" a je mi jedno co si u toho bude dělat.
A to teda nastává jen při cvičení na dálku? Když cvičíte polohy normálně na místě tak to neudělá?

Mě přijde zvláštní to, že nejprve je z toho v rauši a když ho odvedete, uklidní se, tak pak už ho to místo nezajímá vůbec, když se tam vrátíte. A možná bych toho využila - pokud ta situace nastane tak odejít, až se pes uklidní tak se vrátit a cvičit na tom místě přesně. Pokud je teda pak už v pohodě.

Jinak teda z toho popisu mi připadá, jako by k vám na cvičák chodili lidi úmyslně venčit . My si to teda dost hlídáme, před cvičením každý vyvenčí na louce. Jo občas se stane, že některý pes chce něco označkovat, ale to spíš stromek nebo tak, uprostčed placu máme "čisto" bych řekla

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... dneska jsem ho schválně pozorovala při odpolední venčící procházce. Na venčící procházce jenom procvičujeme přivolání "ke mně" a "k noze". "K noze" pak při průchodu mezi lidmi se změnou rytmu. Na venčící procházku chodíme i s čivavákem. Takže když mají "kluci" volno, tak mladej hlídá horizont a sem tam si čmuchá. Šéf (čivavák) všechno očůrává a čte si zprávy. Mladej kolem jeho značkování projde, letmo směrem k němu zavětří a pokračuje dál. Pak se vracíme domů. Čivavák jde vpředu, mladej pes jde se mnou ve volno vzdálenosti na prověšeném vodítku. Čivavák se vyčůrá na poslední šutrák na venčící louce. Mladej prochází kolem šutráku, najednou nos dole... jako když dostane ránu do čumáku, sedne si, oči navrch hlavy, slintá a cvaká zubama. Nejhorší je ten pohled, jako by říkal "paničko, já za to nemůžu!"

A nebude to spíš tím, že před čivavákem se tam vyčůrala nějaká háravka? :-D.

... při cvičení v blízkosti psovoda ho včas zarazím... nebo spíš se mi nestalo, že by to udělal... kouká na mne... bo máme ten vynikající oční kontakt
... "down" je povel pro lehnutí na dálku, kdy se zase bude z lehu zvedat... náhrada za "stůj" neboť pes je ještě dost netrpělivý na delším setrvání ve stoji (popošlapuje atd.)... takže si na příkaz lehá, kouká na mne a čeká co bude dál, že by čmuchal kolem sebe... to nedělá.

... prostě to není čmuchání... to je jak kdyby někdo zapnul magnet a pak ho hned vypnul

... a s tou háravkou... bylo to výš... ale zase chápu... měla jsem taky dominantní fenu, která zvedala při čůrání nohu, a normálně značkovala. Ale ještě včera večer se dostal do tranzu po příchodu domů... zkontroloval pidialfasamcovi genitál... a zase cvakačka, pěna a rauš... ale tenhle byl nějakej kratší. Začínám bejt z toho zmatenější než ten pes.

"Starší psovodi (chlapi), kteří většinou preferují psi (samce) mi většinou tvrdí, že to u svých psů měli taky, že to prostě pes neumí ještě kontrolovat a že se musí tohle raušové období přetrpět. Některý samec to má slabší, některý silnější. Když to nastane, cvičení ukončit... nechat ho vyslintat a pak pokračovat"
no však jo, okamžitě odvést...ale nenechat ho vyslintat (respektive teď nevím, jak je to myšleno... za prvé se musí naučit, že při cvičení se rušivé vlivy ignorují, za druhé bych ho ani v civilu nenechala čuchat a to ze zcela jednoduchého důvodu - dle popisu ho to prostě přivádí do zbytečně velkého stresu, reaguje "přes míru", takže to odvedení je pro něj pomoc, úleva...
A - ono to může přestat, ale taky ne, a může dospět i ke zdravotním problémům.

... myslím, že cvik chápe
to není o pochopení cviku, ale schopnosti cvičit i za rušivých a extra rušivých podmínek - a k tomu by se měl postupně dobrat výcvikem a dospíváním (teda pokud ty chceš) a tím, že ho nenecháš reagovat - odvedeš, cvik splníte o kousek (pak o kousíček, pak o mini kousek, pak si to zopakujete na tom stejném místě...) mu jenom a jenom pomáháš

Při odložení si vyvaluje jeden bok, protože je nohatej
vyvalování nemá nic s nohatostí společného - můj nohatý pastevec si od vždy lehá naprosto předpisově na sfingu. Je to tím, že ho necháš, nebo za tím mohou být zdravotními důvody. Pokud s ním plánuješ nějaké zkoušky, tak ho to na patřičný povel uč správně (patřičným myslím ten, který vyžaduje ten který zkušební řád. Na takové civilní "hajinkydadinky" nechť si udělá cokoliv, hlavně když tělo bude v kontaktu se zemí ).

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... při cvičení v blízkosti psovoda ho včas zarazím... nebo spíš se mi nestalo, že by to udělal... kouká na mne... bo máme ten vynikající oční kontakt
... "down" je povel pro lehnutí na dálku, kdy se zase bude z lehu zvedat... náhrada za "stůj" neboť pes je ještě dost netrpělivý na delším setrvání ve stoji (popošlapuje atd.)... takže si na příkaz lehá, kouká na mne a čeká co bude dál, že by čmuchal kolem sebe... to nedělá.

... prostě to není čmuchání... to je jak kdyby někdo zapnul magnet a pak ho hned vypnul

... a s tou háravkou... bylo to výš... ale zase chápu... měla jsem taky dominantní fenu, která zvedala při čůrání nohu, a normálně značkovala. Ale ještě včera večer se dostal do tranzu po příchodu domů... zkontroloval pidialfasamcovi genitál... a zase cvakačka, pěna a rauš... ale tenhle byl nějakej kratší. Začínám bejt z toho zmatenější než ten pes.

... "down" je povel pro lehnutí na dálku, kdy se zase bude z lehu zvedat... náhrada za "stůj" neboť pes je ještě dost netrpělivý na delším setrvání ve stoji (popošlapuje atd.)... takže si na příkaz lehá, kouká na mne a čeká co bude dál, že by čmuchal kolem sebe... to nedělá.


Jen ze zvědavosti - v čem je "down" na dálku jiné než klasické lehni na dálku? Taky to děláme, taky z toho pak přivolávám, ale pořád to mám jako klasické lehni, protože pro psa je to stejné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Starší psovodi (chlapi), kteří většinou preferují psi (samce) mi většinou tvrdí, že to u svých psů měli taky, že to prostě pes neumí ještě kontrolovat a že se musí tohle raušové období přetrpět. Některý samec to má slabší, některý silnější. Když to nastane, cvičení ukončit... nechat ho vyslintat a pak pokračovat"
no však jo, okamžitě odvést...ale nenechat ho vyslintat (respektive teď nevím, jak je to myšleno... za prvé se musí naučit, že při cvičení se rušivé vlivy ignorují, za druhé bych ho ani v civilu nenechala čuchat a to ze zcela jednoduchého důvodu - dle popisu ho to prostě přivádí do zbytečně velkého stresu, reaguje "přes míru", takže to odvedení je pro něj pomoc, úleva...
A - ono to může přestat, ale taky ne, a může dospět i ke zdravotním problémům.

... myslím, že cvik chápe
to není o pochopení cviku, ale schopnosti cvičit i za rušivých a extra rušivých podmínek - a k tomu by se měl postupně dobrat výcvikem a dospíváním (teda pokud ty chceš) a tím, že ho nenecháš reagovat - odvedeš, cvik splníte o kousek (pak o kousíček, pak o mini kousek, pak si to zopakujete na tom stejném místě...) mu jenom a jenom pomáháš

Při odložení si vyvaluje jeden bok, protože je nohatej
vyvalování nemá nic s nohatostí společného - můj nohatý pastevec si od vždy lehá naprosto předpisově na sfingu. Je to tím, že ho necháš, nebo za tím mohou být zdravotními důvody. Pokud s ním plánuješ nějaké zkoušky, tak ho to na patřičný povel uč správně (patřičným myslím ten, který vyžaduje ten který zkušební řád. Na takové civilní "hajinkydadinky" nechť si udělá cokoliv, hlavně když tělo bude v kontaktu se zemí ).

... myslím, že cvik chápe
to není o pochopení cviku, ale schopnosti cvičit i za rušivých a extra rušivých podmínek - a k tomu by se měl postupně dobrat výcvikem a dospíváním (teda pokud ty chceš) a tím, že ho nenecháš reagovat - odvedeš, cvik splníte o kousek (pak o kousíček, pak o mini kousek, pak si to zopakujete na tom stejném místě...) mu jenom a jenom pomáháš



Jooo úplně přesně tak jsem to myslela, jen jsem to nedokázala tak dobře a srozumitelně popsat

... já taky chápu, co tím chcete říct ... problém je pouze v tom, že ho od toho místa odvedu, zkouším povelovat a nic nezabírá je mimo... zase ho poodvedu a začne fungovat až přestane cvakat zubama a pěnit... takže rozdíl mezi tím ho odvést a povelovat nebo s ním zůstat na místě a povelovat není žádný. A jak jsem psala, když ho odvedu a znovu na to místo přivedu, už funguje a čůrance si nevšímá. Bych to tady furt tak nerozepisovala, kdyby to pro mne nebylo tak "divné" chování.

"down" používám kvůli tomu, že jde o cvik bez cílení na přesnost... prostě šaškopovel... používám když blbneme. Obávám se, že kdybych používala klasický "lehni" bude pak na cvičáku jako na trní s větší šancí, že se mi z odložení zvedne.

... a s tím převalováním na bok... má kravskou záď... takže krátkodobé "lehni" dělá předpisově... u dlouhodobé odložení prostě začne být po chvíli nerudný, jako kdyby to nemohl vydržet, ty nohy tak držet. Podle hlavní výcvikářky to nevadí, když lehá na jeden bok, nesmí se pouze převalovat z boku na bok. I na zkouškách je to prý povoleno u dlouhodobého odložení. A furt to beru tak, že je mu rok, je plný energie... dlouhodobé odložení má skoro za trest... nudí se a dělá ksichty... zvlášť když vidí, že vyloženě na něj nekoukám a nebo si řeším něco jiného. Koriguju to, ale prostě to člověk vidí. Nepotřebuju s ním dělat zkoušky hned na jaře... prostě si počkám až "vyzraje"... hlavně na pohodu!

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... já taky chápu, co tím chcete říct ... problém je pouze v tom, že ho od toho místa odvedu, zkouším povelovat a nic nezabírá je mimo... zase ho poodvedu a začne fungovat až přestane cvakat zubama a pěnit... takže rozdíl mezi tím ho odvést a povelovat nebo s ním zůstat na místě a povelovat není žádný. A jak jsem psala, když ho odvedu a znovu na to místo přivedu, už funguje a čůrance si nevšímá. Bych to tady furt tak nerozepisovala, kdyby to pro mne nebylo tak "divné" chování.

"down" používám kvůli tomu, že jde o cvik bez cílení na přesnost... prostě šaškopovel... používám když blbneme. Obávám se, že kdybych používala klasický "lehni" bude pak na cvičáku jako na trní s větší šancí, že se mi z odložení zvedne.

... a s tím převalováním na bok... má kravskou záď... takže krátkodobé "lehni" dělá předpisově... u dlouhodobé odložení prostě začne být po chvíli nerudný, jako kdyby to nemohl vydržet, ty nohy tak držet. Podle hlavní výcvikářky to nevadí, když lehá na jeden bok, nesmí se pouze převalovat z boku na bok. I na zkouškách je to prý povoleno u dlouhodobého odložení. A furt to beru tak, že je mu rok, je plný energie... dlouhodobé odložení má skoro za trest... nudí se a dělá ksichty... zvlášť když vidí, že vyloženě na něj nekoukám a nebo si řeším něco jiného. Koriguju to, ale prostě to člověk vidí. Nepotřebuju s ním dělat zkoušky hned na jaře... prostě si počkám až "vyzraje"... hlavně na pohodu!

Mám stejný přístup jako vy, nehrotím to

á taky chápu, co tím chcete říct... problém je pouze v tom, že ho od toho místa odvedu, zkouším povelovat a nic nezabírá je mimo... zase ho poodvedu a začne fungovat až přestane cvakat zubama a pěnit... takže rozdíl mezi tím ho odvést a povelovat nebo s ním zůstat na místě a povelovat není žádný. A jak jsem psala, když ho odvedu a znovu na to místo přivedu, už funguje a čůrance si nevšímá. Bych to tady furt tak nerozepisovala, kdyby to pro mne nebylo tak "divné" chování.

Radila bych ho odvést až do vzdálenosti, kde jste si jistá, že už fungovat bude, dřív bych povel neopakovala. Prostě bych ten povel dala až tam, kde jste si jistá, že už vnímá.

"nudí se a dělá ksichty... zvlášť když vidí, že vyloženě na něj nekoukám a nebo si řeším něco jiného"

jen takove OT -ale je nesmysl ucit psa na ocni kontakt na dlouhodobem. nekde vyse to pisete.
to není tolik o povelu, který použijete, ale spis o pozadavku, co na to ma pes delat.
při ocnim kontaktu se povzbuzuje ten neklid, pes ceka, ze něco bude. kdyz z lehni bude lehni bez další interakce -bude to pro nej jednodussi

a k tomu cvakani - me to delava i fena.

Dobrý den, máme osmi měsíční štěně zlatého retrívra. Když je s ním doma jeden člen rodiny je strašně hodný ale jakmile jsou doma všichni strašně kouše a štěká nereaguje na žádný povel. Stéká ještě víc. Hračky ho baví jen chvilku a zase do nás kouše. Nemáte někdo prosím zkušenost jak ho to odnaučit. Dekuji

Rencek napsal(a):
Dobrý den, máme osmi měsíční štěně zlatého retrívra. Když je s ním doma jeden člen rodiny je strašně hodný ale jakmile jsou doma všichni strašně kouše a štěká nereaguje na žádný povel. Stéká ještě víc. Hračky ho baví jen chvilku a zase do nás kouše. Nemáte někdo prosím zkušenost jak ho to odnaučit. Dekuji

Jaký má denní režim? Máte doma puberťáka temperamentního plemene. Který potřebuje zaměstnat. Jo a najděte si 126 předchozích vláken na téma Štěně kouše.

No naplno zaměstnaný není což je pravda, ale na procházky s ním chodíme, na cvičák i si hrajeme. To kousání vše co jsme se dočetli a co nám radili(hračky, ignorovat ho zabavit na to vůbec nereaguje máme ruce samou modřinu. Když na něj zvýším hlas skrci čumák a stejně si musí kousnout. O ty pubertě nám říkali na cvičáku a prý je taky trochu rozmazleny to mají asi pravdu. Nechceme být na něj zlý. Taky nás zacal ignorovat hlavně na přivolání ale to je snad tou pubertu. Jinak děkuji za odpověď.

Jděte si s ním zaplavat
třeba.
Přetéká energií, je to mlaďoch,
neříkala bych neuspokojenému temperamentu
rozmazlenost.
Potřebovali jste takový éro,
tak makejte.
Lovecký výcvik tito psi milují.

Rencek napsal(a):
Dobrý den, máme osmi měsíční štěně zlatého retrívra. Když je s ním doma jeden člen rodiny je strašně hodný ale jakmile jsou doma všichni strašně kouše a štěká nereaguje na žádný povel. Stéká ještě víc. Hračky ho baví jen chvilku a zase do nás kouše. Nemáte někdo prosím zkušenost jak ho to odnaučit. Dekuji

naprostá klasika
u dětíi u psů, určitého temperamentu
přesně takového máme v rodině
"puberťák" měl v dubnu roky....

co s tím - no přesně mu říci, naučit ho, CO S TÍM, co má v té situaci dělat
mohu doporučit, jako základního "zklidňováka" toto :

https://www.youtube.com/watch?v=sFuFqCkmZB4

z této videotéky, kterou doporučuji shlédnout celou:

https://www.koira.cz/project/videoteka/

a když máš psa v klidu a s pozorností, tak už s ním můžeš udělat nějaké cvičeníčko, hru, cvičeníčko a odložit ho (také naučit na povel)

neboli, člověče, řeš to aktivně, intenzivním výcvikem

"Nechceme být na něj zlý."

výcvik, zaměstnání, práce, činnost NEROVNÁ se zlý!....pokud není zle prováděna
Naopak!

"Hračky ho baví jen chvilku a zase do nás kouše."

1. naučit pouštění na povel
2. košík!

Rencek napsal(a):
No naplno zaměstnaný není což je pravda, ale na procházky s ním chodíme, na cvičák i si hrajeme. To kousání vše co jsme se dočetli a co nám radili(hračky, ignorovat ho zabavit na to vůbec nereaguje máme ruce samou modřinu. Když na něj zvýším hlas skrci čumák a stejně si musí kousnout. O ty pubertě nám říkali na cvičáku a prý je taky trochu rozmazleny to mají asi pravdu. Nechceme být na něj zlý. Taky nás zacal ignorovat hlavně na přivolání ale to je snad tou pubertu. Jinak děkuji za odpověď.

A dalších 126 vláken na téma přivolání. Jo a zvýšit hlas nepomůže, jak jste zjistili. A nevím, co chcete říct větou "Nechceme být na něj zlý".

Prosím poraďte cvičenie na pozornosť? Mam podobný problém, pes 1,5 rokov poslúcha, no