Ahoj,
ráda bych se zeptala, jak poznám, že nastal čas nechat pejska jít.
Máme fenku jezevčíka s rakovinou mléčné lišty, feňule už je babička a proto jsme se rozhodli jí nenechat trápit operací. Docela dlouho žila s nádory bez bolestí, nyní se situace zhoršila. Barča při jakémkoliv pohybu píská, jako by měla bolesti. Ale těmi bolestmi si nejsme jistí. Fena je přecitlivělá a je u ní normální, že řve jak tur, stačí aby někdo šlápnul vedle ní (a ani se jí nedotknul) a piští, jako kdyby měla přišláplou packu. Nicméně teď piští při pohybu už 3. den. Je možné, že má bolesti, ale taky je možné, že jí pouze něco tlačí, pne. Krom toho jí nic jiného extra netrápí, žere báječně, pije, mlsku si vezme. Akorát už není skoro vůbec aktivní, většinu dne proleží, chůzi se vyhýbá. V klidovém stavu bolesti nemá, o okolí se zajímá, furt kouká, co se kde šustne, vesele vrtí ocáskem. Ale jen leží, i misky s jídlem jí nosím pod nos, na venčení jí nosíme v náručí (při nošení piští).
Vyšetření veterinářem, zda má opravdu bolesti, či jí jen někde pne a zda to vůbec souvisí s rakovinou nebo je to třeba od páteře (nebo X dalších možných příčin) není možné. Fena je silně agresivní vůči cizím lidem a prohlídka by byla možná jen při uspání, které by vzledem k věku asi nerozdýchala (vet uspání nedoporučuje).
A teď k věci : jak poznám, zda už jí nemám dál trápit. Zatím si říkám, že dokuď žere a pije a občas koukne po okolí, co se kde děje, tak ještě není ten správný čas. Ale zase má možná bolesti a je odkázaná k tomu jen ležet, zas ale nevypadá, že by jí polehávání nějak zvlášť trápilo, naopak se tváří celkem spokojeně. Nechci jí tu držet za každou cenu jen proto, že o ní nechci přijít, ale taky nechci dělat předčasná rozhodnutí, když by tu mohla ještě pár týdnů být spokojená. Jak poznat kdy už nechat jít?