Dobrý den, potřebovala bych prosím poradit...
Asi před třemi měsíci jsme si s přítelem adoptovali psa z útulku. Je mu asi 5 let a nevíme nic o jeho minulosti. K lidem je velmi přátelský a naprosto nekonfliktní, nechá si líbit opravdu cokoli a nikdy nic neudělá. Poslední dobou se ale začal prát s ostatními psy. Nejdříve se k cizímu psovi chová přátelsky, po chvíli se to ale zlomí a začne na psa vrčet a následně se s ním začne prát. Vždy ho za to velmi důrazně pokáráme, je na něm vidět, že si uvědomuje svou chybu, nakonec se ale vždy chová stejně a bohužel se to stále zhoršuje. S fenkami ani štěňaty se nepere. Mezi psy ho vodíme už jen na vodítku a ke psům ho nepouštíme, ostatní lidé ale bohužel nechají vždy svého psa dojít až k němu a neodvolají si ho ani když vidí, že náš na něj vrčí. Bohužel o jeho minulosti vůbec nic nevíme, takže nevíme, zda je to způsobeno špatnou socializací, nebo špatnou zkušeností s ostatními psy.
Nemáte prosím někdo s tímto nějaké zkušenosti? Je vůbec možné v tomto věku jeho vtah k ostatním psům změnit?
Předem děkuji za Vaše odpovědi a rady...
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Vždy ho za to velmi důrazně pokáráme"
a za co vlastně? On se chová tak, jak mu to je vlastní, on nezlobí...
"je na něm vidět, že si uvědomuje svou chybu"
tož na toto musím odpovědět : ale velké prd si uvědomuje! On jenom reaguje na vaše "kárání", znovu - on se chová tak, jak mu to káže jeho hlava, pudy, zkušenosti, nervová soustava...žádná chyba!
Je na vás, abyste ho naučili, jak se správně chovat.
Příčiny mohou být různé, já je mám všechny pod hlavičkou "nejistota". A prosím, pes nemusí milovat všechny psy, proč by se měl kamarádit s každým?! Pro mě je norma, pro takového dospělého samce, že druhé ignoruje, případně má úzký okruh psích přátel (a ano, u samce to budou převážně feny)
obecně, co by se mohlo dát dělat :
- cvičit ovladatelnost, ovladatelnost a ovladatelnost...krom té kýžené ovladatelnosti se naučí se nechat vést a spolupracovat (při normálním přístupu...)
- psa pořádně zaměstnat (souvisí s výše uvedeným + aktivity přiměřené plemeni (?)
- nechávat ho kontaktovat jenom feny (či ta štěňata, i když... je spolehlivý?)
- učit ho klidnému chování k samcům - dle popisu není jaksi prvoplánově reaktivní, tak bych ho teda nechala (pokud má druhý pes zájem) se třeba očichat a pak psa odvést třeba hrou...platí stejné, jako při výcviku = v nejlepším přestat.
Promiňte, ale...to ho mám za to že se pere chválit?...to asi úplně ne. A vůbec jsem nepsala, že chci, aby byl s každým psem nejlepší kámoš, jen bych potřebovala, aby s nimi alespoň vycházel, nebo si jich nevšímal, když nic jiného... A samozřejmě vím, že ho to musím naučit, a přesně na to, jak ho to naučit, jsem se, myslím, ptala...
lesnížínka
napsal(a):
Zajímalo by mne: jak se choval v útulku? Jakové jste měli od nich info, jak se tam choval ke psím samcům? V neposlední řadě: co je to za rasu?
V útulku byl naprosto nekonfliktní. Sdílel zde kotec s menším pejskem, kterému byly asi 2 roky a vůbec žádný problém. Když se tam s ním šlo na procházku, tak si ostatních psů nevšímal, ani když na něj štěkali atd. a to jsme s ním byli několikrát, ne jen jednou. Je to kříženec asi mnoha různých psů, nejsme schopni přesně určit. (viz foto).
terdri
napsal(a):
Dobrý den, potřebovala bych prosím poradit...
Asi před třemi měsíci jsme si s přítelem adoptovali psa z útulku. Je mu asi 5 let a nevíme nic o jeho minulosti. K lidem je velmi přátelský a naprosto nekonfliktní, nechá si líbit opravdu cokoli a nikdy nic neudělá. Poslední dobou se ale začal prát s ostatními psy. Nejdříve se k cizímu psovi chová přátelsky, po chvíli se to ale zlomí a začne na psa vrčet a následně se s ním začne prát. Vždy ho za to velmi důrazně pokáráme, je na něm vidět, že si uvědomuje svou chybu, nakonec se ale vždy chová stejně a bohužel se to stále zhoršuje. S fenkami ani štěňaty se nepere. Mezi psy ho vodíme už jen na vodítku a ke psům ho nepouštíme, ostatní lidé ale bohužel nechají vždy svého psa dojít až k němu a neodvolají si ho ani když vidí, že náš na něj vrčí. Bohužel o jeho minulosti vůbec nic nevíme, takže nevíme, zda je to způsobeno špatnou socializací, nebo špatnou zkušeností s ostatními psy.
Nemáte prosím někdo s tímto nějaké zkušenosti? Je vůbec možné v tomto věku jeho vtah k ostatním psům změnit?
Předem děkuji za Vaše odpovědi a rady...
Máme taky psa z útulku a chová se skoro stejně. Taky je starší a taky nikdo neví, co s ním bylo. Byl nalezen v příkopě, celý polámaný, v útulku ho dali dohromady a teď je náš.
Lidi neřeší. Feny a štěňata taktéž a většinu psů taky ne. Kočky mu nevadí, máme doma kocoura.
Vy máte alespoň tu výhodu, že na jemu nesympatické psy předem vrčí. Náš pes nevaruje, přímo startuje.
Jsme na malém městě, pejskaři se znají a už tedy víme, se kterými psy se nesnáší a podle toho se zařídíme, když se mají míjet.
Jinak je to hodný pes, nejsou s ním žádné problémy.
Jak píše hmn, váš pes nemusí milovat vše živé, jen je potřeba mít jeho chování pod kontrolou. Jak ho máte usměrnit neporadím, ale myslím, že až zjistí, že má u vás své jisté, zklidní se.
V útulku bylo hodně psů a určitě ten váš není takový borec, aby tomu tam šéfoval, tak "držel h u b u a krok", jak se říká. Vy jste mu dali prostor, se projevit, tak to dělá.
A teď mu musíte vysvětlit, co je přípustné, co je žádoucí a co se prostě nedělá.
Určitě vám tu zkušení poradí, jak na to. Já jen přispěla, abyste věděli, že nejste sami, co se jim to děje.
terdri
napsal(a):
V útulku byl naprosto nekonfliktní. Sdílel zde kotec s menším pejskem, kterému byly asi 2 roky a vůbec žádný problém. Když se tam s ním šlo na procházku, tak si ostatních psů nevšímal, ani když na něj štěkali atd. a to jsme s ním byli několikrát, ne jen jednou. Je to kříženec asi mnoha různých psů, nejsme schopni přesně určit. (viz foto).
Máte stejnou flexinu V pohodě, nemusím vědět přesně rasu, jde jen o to, že jsou rasy, u kterých je jaksi nesnášenlivost psích samců daná předem, třeba akita. v tom případě se obávám, že je problém na vaší straně vodítka. Jeden incident, člověk znervozní, začne napínat vodítko, mluvit jiným hlasem a už se veze. Snažte se hodit do klidu, všechno komentovat veselým hlasem: jé pejsek, podívej, je to kámoš, ahoj pejsku...Můj pes, když nemá nějakého psa rád, měl s ním konflikt apod, prostě se mu sám vyhne. Včera šel na volno a koukám, nervozně přešlapuje u mostu. Přijdu tam a kousek dál, taktéž chce paní se psem na most, ale je tam můj, tak ho drží a stojí a čeká na mne. Je to známá, není problém. Můj pes ví, že u mostu má čekat, jenže tam byl ten protiva, tak se tvářil napjatě a já netušila proč. Až jsem mrkla za keře mi to došlo. Pes si viditelně oddechnul, že už jsem tam a může přejít pryč. Ten druhý pes je vyloženě zlý, bohužel. Začal se prý agresivně projevovat od mala a zavolali známému výcvikáři, který ho prý srovná. Od té doby už několikrát pokousal i rodinu A píšu to celé proto, že vypadá stejně, jako ten váš pejsek, jen je o něco mohutnější...tak jsem si na to zrovna vzpomněla Neberte to osobně, je to jen náhoda
Určitě se tu najde i někdo, kdo to má či měl se psem podobně myslím, že jsem to tu nedávno i četla..Já v tomto bohužel neporadím. Jen mne tak trochu napadlo: možná testuje, který pejsa je vláčnější, na kterého se může prsit. Když zjistí, že tenhle jo, jde mu ukázat, kdo je větší frajer Asi si potřebuje zvednout sebevědomí...což se ale šikanou slabších fakt nedělá, jen on to tak má naučeno. A co dělá, když potká velkého silného psa, který se pustí do něj?
lesnížínka
napsal(a):
Určitě se tu najde i někdo, kdo to má či měl se psem podobně myslím, že jsem to tu nedávno i četla..Já v tomto bohužel neporadím. Jen mne tak trochu napadlo: možná testuje, který pejsa je vláčnější, na kterého se může prsit. Když zjistí, že tenhle jo, jde mu ukázat, kdo je větší frajer Asi si potřebuje zvednout sebevědomí...což se ale šikanou slabších fakt nedělá, jen on to tak má naučeno. A co dělá, když potká velkého silného psa, který se pustí do něj?
Na velké psy si někdy dovoluje a někdy taky ne. Pere se také jenom tehdy, kdy jsme s ním i my.
terdri
napsal(a):
Dobrý den, potřebovala bych prosím poradit...
Asi před třemi měsíci jsme si s přítelem adoptovali psa z útulku. Je mu asi 5 let a nevíme nic o jeho minulosti. K lidem je velmi přátelský a naprosto nekonfliktní, nechá si líbit opravdu cokoli a nikdy nic neudělá. Poslední dobou se ale začal prát s ostatními psy. Nejdříve se k cizímu psovi chová přátelsky, po chvíli se to ale zlomí a začne na psa vrčet a následně se s ním začne prát. Vždy ho za to velmi důrazně pokáráme, je na něm vidět, že si uvědomuje svou chybu, nakonec se ale vždy chová stejně a bohužel se to stále zhoršuje. S fenkami ani štěňaty se nepere. Mezi psy ho vodíme už jen na vodítku a ke psům ho nepouštíme, ostatní lidé ale bohužel nechají vždy svého psa dojít až k němu a neodvolají si ho ani když vidí, že náš na něj vrčí. Bohužel o jeho minulosti vůbec nic nevíme, takže nevíme, zda je to způsobeno špatnou socializací, nebo špatnou zkušeností s ostatními psy.
Nemáte prosím někdo s tímto nějaké zkušenosti? Je vůbec možné v tomto věku jeho vtah k ostatním psům změnit?
Předem děkuji za Vaše odpovědi a rady...
Je na vás, abyste ho vedli a nenechali to zajít tak daleko. Žádné kárání nepomůže a on si chybu neuvědomuje, jen konejší, protože ho trestáte a on neví, za co to je. Učte ho, co má dělat, nekárejte ho.
terdri
napsal(a):
Na velké psy si někdy dovoluje a někdy taky ne. Pere se také jenom tehdy, kdy jsme s ním i my.
Protože to není problém čistě ve psu, ale spíš ve vás. Něco na vašem chování pro něj není čitelné. Neví, jak si s vámi poradit, netuší, co v dané situaci dělat. Je to vidět i na tom, že nejdřív by si se psem hrál a najednou vylítne - prostě neví.
Zkuste ho nějakým způsobem vést vy. Ne kárat, v žádném případě netahat za vodítko. Nesmíte ho napínat, jen ho pak podporujete v tom, aby po psech vyjížděl. Někdy je těžký to odstranit už z toho důvodu, že vy nějak automaticky už očekáváte, že zase vylítne, jste nervózní a ten pes z vás tu nejistotu cítí taky.
Hodně pomáhá si ke psům sednout tak, abyste byla trochu před svým psem, abyste jednou rukou mohla na svého psa a druhou třeba i na toho druhého (když bude přátelský samozřejmě). Některým psům tohleto stačí. Když si sednete mezi ně, podrbete jednoho, podrbete druhého a tomu svému u toho v klidu povykládáte, že je to kámoš. Nutný je to udělat dřív než se ten váš začne mračit a vrčet. Nepřitahujte ho za vodítko, neškrťte ho na obojku.
Jestli vyjíždí hodně, chce to na psy zvykat odznovu z větší vzdálenosti a přibližovat se postupně. Nechávat očichávat jen s hodnými psy. Nejdřív zadky, aby na sebe nemohli navzájem zle koukat a rovnou poznali, že ten druhý je vlastně taky normální pes. (Jakože váš pes si očichá cizí zadek a tak... zadky se očichávat nebudou, žejo. :D)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nejdříve se k cizímu psovi chová přátelsky, po chvíli se to ale zlomí a začne na psa vrčet a následně se s ním začne prát.
Zamyslela bych se nad tím, jestli nedělám něco špatně já. Překvapuje mě, že se scénář opakuje...nejdřív pohodička, pak cvak a je to v p...eli. Tohle se samozřejmě stát může, klasika...psi si hrajou a najednou bez zjevné příčiny (z pohledu páníčků) se do sebe pustěj...většinou stačí na psiska houknout nebo je "ručně" uklidnit a jede se dál. Nejsem expert, ale nepřijde mi to ani jako klasické psí machrování.
Přijde mi, jak už někdo psal výše, že pes je nejistý...mám stejný názor...
Myslím, že ohromná výhoda je, že váš pes k těm cizím přistupuje zezačátku přátelsky...na tom se dá stavět...já bych zkusila scénář "pozdravíme se s cizím psem" (to ještě zvládáte) a pak na vodítkách absolvovat společně procházku a pokud bude vše v pořádku, pokud budou klidní (nebude tam napětí- i z vaší strany), tak zkusit někde vypustit...třeba jen na chviličku...přivolání-pochvala a zase volno...najít někoho, kdo má ovladatelnýho psa, co se nedá tak snadno vyprovokovat. I když těžko říct takhle nějakej návod, když se můžeme jen dohadovat, co je příčinou...třeba znervózníte něčím psa vy...ono už, pokud se to stalo několikrát, tak věřím, že jste v napětí, že se bude situace opakovat a ejhle opakuje se
...mám podobnou zkušenost, kdy jsem musela s fenou řešila problém se startováním na psy a věřte tomu, že dokud jsem já nezačala přemýšlet jinak, dokud jsem si já nebyla jistá v kramflecích, tak pokroky byly nevalné.