Dobrý den, máme doma 7 měsíční štěně. Bydlíme ve městě, takže od prvního dne chodíme na procházky mezi lidi, auta, autobusy...Nikdy se mu nic nestalo, žádný člověk na něho nebyl zlý, auto na něho netroubilo nic. Ale prostě se bojí. Máme ještě dvouletou fenku a ta je úplný opak, všude je doma, ničeho se nebojí, tak jsme doufali, že to pochytí od ní, ale nic problém máme i s příbuznými. Jezdíme za nima pravidelně, ale kdykoliv přijedeme znova, zase se bojí. Když mu někdo chce dát pamlsek, tak se k němu přišourá, rychle si ho vezme a stáhne se. Ale jakmile někdo přijede k nám domů, tak je to kámoš
Máte někdo radu ? snažíme se chodit co nejvíce ven, ale zas tak, aby ho to ještě víc nestresovala. Neříkáme cizím lidem, aby si ho pohladili a snažit se "násílím" to odbourat...
Dobry den, je možný, ze u něho byla zanedbana ranna socializace u chovatele. Pořád povzbuzujte, hlavně nechlacholit za strach. Ja jsem si před lety brala štěně, co se balo všech a vsecho. Socializovali jsme ostošest a do dvou měsíců to byl super pes, vlastne nejvyrovnanejsi, co jsem kdy měla.
Vy se teď musíte stát jeho oporou, z vás musí pejsek cítít, že je vše v pořádku. Pokud víte, že se např. bojí cyklistů (příklad), posaďte se s pejskem a zpovzdálí se na kola dívejte. Klidných hlasem to komentujte " vidíš, to je kolo, nic se neděje, ty jsi šikula", když bude v klidu, klidně pamlsek. Až to zvládne, přibližujte se. Uklidňuje i jedna vaše ruka na hřbetu pejska a druhá na hrudníčku.Já jsem naše štěně naučila povel "klídek"- to znamená, že situaci řeším já, ne on. Pokud se bojí překážky, např. popelnice, postavte se ke štěněti zády a k překážce čelem, tím podle psí řeči přebíráte odpovědnost. Nebojte, některá štěnda jsou bázlivější, hlavně nebrat do nárruče, nechlácholit, neizolovat. Poddá se to, držím palce
Děkuju za rady. V podstatě, to co obě píšete, se snažíme praktikovat. Spíš nás mrzí, že k prarodičům jezdíme opravdu pravidelně, a i přesto je vidět minimální posun. I když starší fena se tam vždy těší a maximálně si to u nich užívá.
Myslíte, že má nízké sebevědomí, nebo se to takhle u štěnda ještě nepozná ? Sanžíme se budovat vztah - hry, povely, pamlsky. Základní povely už teda zvládá, ale jak případně ten vztah ještě více upevňovat, než tím zmíněným + opakovat, opakovat, opakovat ?
Ja bych to resila asi takhle, ze k pribuznym bych vzala latkovou prperavku, kterou uz by znal z domova, aby si tam mohl v klidu zalezt a mel tam pocit bezpeci. Po prijezdu ji v nejake mistnosti postavit a nechat ho at si tma vleze. Nijak se mu nepodbizet, nelakat ho na pamlsek! Proste pokud prijde sam tak hned pamlsek za odmenu, ale ne tkaove to lakani, uplaceni, hele tady je pamlsek, pojd sem... a pes ze strachem jde, dostane namku, ale vlastne si tim upevnuje i ten strach, imho...
. A proste ho fakt nechat v klidu a vse na jeho iniciative, je dost mozne ze prvni dve navstevy bude celou dobu v domecku, ale myslim, ze by to mohlo trosku pomoct.
kniga
napsal(a):
Ja bych to resila asi takhle, ze k pribuznym bych vzala latkovou prperavku, kterou uz by znal z domova, aby si tam mohl v klidu zalezt a mel tam pocit bezpeci. Po prijezdu ji v nejake mistnosti postavit a nechat ho at si tma vleze. Nijak se mu nepodbizet, nelakat ho na pamlsek! Proste pokud prijde sam tak hned pamlsek za odmenu, ale ne tkaove to lakani, uplaceni, hele tady je pamlsek, pojd sem... a pes ze strachem jde, dostane namku, ale vlastne si tim upevnuje i ten strach, imho...
. A proste ho fakt nechat v klidu a vse na jeho iniciative, je dost mozne ze prvni dve navstevy bude celou dobu v domecku, ale myslim, ze by to mohlo trosku pomoct.
Co se týče těch pamlsků, tak jsme už taky přemýšeli, že tohle není ta správná cesta. Jak píšete, možná ho ještě utvrzujeme v tom, že "bát" se je v pořádku jenže vysvětlete to 70letým lidem, podle kterých je dnešní výchova i krmení naprosto špatně ! protože za nich se psy "mlátili", když neposlechli a žrali z jednoho koryta s prasatama
Domeček teda nevedema ani doma, tam má dřevěnej pelech, kterej s sebou asi tahat nebudeme a nějaká přepravka taky nehrozí, když už teď má přes 20kg ale udělat mu tam taky nějaký místečko, kam se může uklidit není špatnej nápad :).
Pamlsky jsou naprosto v poradku jako odmena, problem jsou ken kdyz jsou jako uplatek a jako lakadlo. Jj kdyz nemate domecek (se latkove delaj i na vetsi hafiky nez je 20 kg) tak nejake mistecko pripravit by mohlo i stacit. Ja preferuju ten domecek, ze je skladaci, vozitelny vsude a hlavne pes v nem ma naprosty pocit bezpeci, protoze je kryty ze vsech stran.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Na procházky chodíte s oběma najednou nebo s každým zvlášť?Také jsem měla štěně, které se všeho bálo ze svého vrhu.Zatímco ostatní štěńata byla vpohodě a pěkně oprásklá, tento pes, když někdo přišel, utekl za boudu, doma zalezl pod gauč a když neměl kam, schoval se alespoń za mě.Chodila jsem s ním ven s ostatními psy a když se bál, strčila jsem ho mezi dva psy.To bylo většinou lepší.Nebo jsme se museli zastavit a čekat až třeba přejede náklaďák nebo přejde skupinka hlučících lidí.Trvalo to dlouho, ale postupně získal sebedůvěru s druhým psem, a pak jsme pomalu trénovali samostatně.Nakonec z něho byl celkem vyrovnaný pes na kterém jsem jeho nejistotu poznala jen já.Chodili jsme i na výstavy, ale do chovu jsem ho nedala ikdyž byl pěkný.
Chodíme s obouma najednou. Nejlepší varianta je, když jde štěně mezi náma. Snažíme se je naučit chodit u nohy, ne dál, aby neměli pocit, že nečekanou situaci musí řešit za nás. Když si je ale rozdělíme, a každý máme jednoho, tak někdy stačí, aby kolem nás jen někdo prošel, a ihned se začne krčit a stahovat ocas. To nám třeba dělá i u prarodičů. Někdy zvládne celou procházku v pohodě, někdy se bojí i listu. Ze začátku nám zvracel i v autě, stačilo kilometr a bylo. To už jsme odbourali, takže doufáme, že odbouráme i tohle. Víme, že nejde všechno a hned. Spíš se chci poradit, abysme nedělali něco špatně.
Ještě možná napište, co je to za rasu. Každá rasa má svá specifika i v oblasti strachu nebo větší sensitivity na podněty. K prarodičům bych vzala deku, nějaké oblíbené hračky (plyšák, míček, přetahovadlo), a udělala bych mu u nich pelíšek a hračky tam nechala. Aby si měl kam lehnout a těšil se, že tam bude zábava...
Berny19
napsal(a):
Co se týče těch pamlsků, tak jsme už taky přemýšeli, že tohle není ta správná cesta. Jak píšete, možná ho ještě utvrzujeme v tom, že "bát" se je v pořádku jenže vysvětlete to 70letým lidem, podle kterých je dnešní výchova i krmení naprosto špatně ! protože za nich se psy "mlátili", když neposlechli a žrali z jednoho koryta s prasatama
Domeček teda nevedema ani doma, tam má dřevěnej pelech, kterej s sebou asi tahat nebudeme a nějaká přepravka taky nehrozí, když už teď má přes 20kg ale udělat mu tam taky nějaký místečko, kam se může uklidit není špatnej nápad :).
Můžete si vybrat velikost a 600, - snad pro psa obětujete, ne?
https://www.mall.cz/prepravky-kocky/trixie-t-camp-mobilekennel-1?gclid=Cj0KCQjwuYTYBRDsARIsAJnrUXAQOIEwxNoVEDEsbtFbPtVt-aIuqrhUBCMdSeWGmRmSJ_ADVGw1WLMaAqdEEALw_wcB
Takové lidi, jak popisujete, bych k žádnému psovi nepustila. Když se neumí ke zvířeti chovat slušně.
Berny19
napsal(a):
Dobrý den, máme doma 7 měsíční štěně. Bydlíme ve městě, takže od prvního dne chodíme na procházky mezi lidi, auta, autobusy...Nikdy se mu nic nestalo, žádný člověk na něho nebyl zlý, auto na něho netroubilo nic. Ale prostě se bojí. Máme ještě dvouletou fenku a ta je úplný opak, všude je doma, ničeho se nebojí, tak jsme doufali, že to pochytí od ní, ale nic problém máme i s příbuznými. Jezdíme za nima pravidelně, ale kdykoliv přijedeme znova, zase se bojí. Když mu někdo chce dát pamlsek, tak se k němu přišourá, rychle si ho vezme a stáhne se. Ale jakmile někdo přijede k nám domů, tak je to kámoš
Máte někdo radu ? snažíme se chodit co nejvíce ven, ale zas tak, aby ho to ještě víc nestresovala. Neříkáme cizím lidem, aby si ho pohladili a snažit se "násílím" to odbourat...
Jak je štěně velké, co je to za rasu? Podle vašeho popisu má štěně problém s tím, že se cítí nejistě mimo známé prostředí. Měli byste dodržovat pár základních zásad:
- nemluvte na psa nikdy konejšivým tónem, podporujete tak jeho strach
- cizí lidé by se nad psa neměli nahýbat a dívat se mu na hlavu. Neměli by na něj šišlat a uplácet ho pamlsky. Domluvte se s příbuznými, že si na chvíli sednou na zem a štěně nebudou kontaktovat, štěně si je přijde po nějaké době očichat. S lidmi mluvte, pokud vám to dovolí se jich dotýkejte, nechte štěně, aby to sledovalo. Štěně ke kontaktu s nimi nenuťte, ale podporujte každý jeho zájem
- podporujte zájem štěněte o zkoumání všeho. Choďte mezi stojícími auty, pak mezi pomalu jedoucími - ideální jsou parkoviště u obchodních domů, berte štěně do všech možných prostředí
- seznamujte s hodnými klidnými psy
- nepoužívejte žádné donucovací prostředky nebo stahovací obojky
- jděte příkladem - vybudujte vztah, kdy vám štěně bude věřit a vy, při prvním náznaku nejistoty štěněte se půjdete seznámit s tím, čeho se štěně bojí, sáhnete na to, strčíte do toho, okomentujete to sebejistým, mírně přezíravým tónem.
- dovolíte štěněti fyzické doteky - hlazení, opření se o vás, a podobně
- nenecháte si radit postupy, kdy si na to pes musí přijít sám a vy mu pak dáte pamlsek, pes ve vás potřebuje mít oporu,
- nebudete používat klece a domečky, protože každé schování před zdrojem strachu toto chování upevňuje. Štěně bude chodit s vámi.
- nikdy nedáte štěně z ruky jinému člověku ke korekcím a "výchově".
- nebudete stavět výchovu na cpaní psa pamlsky za cokoli
Pokud půjdete na konzultaci k výcvikáři, trenérovi, dáte pozor, aby to byl věc znalý člověk. Vybírejte ty, kteří rozumí výchově, nemusí mít se psy tuny zkoušek. Jakmile uslyšíte že pes musí nebo pes nesmí, že je třeba ho tzv. pozitivně motivovat krmením jen při výcviku a že si musí výhody zasloužit, případně že máte ve chvíli, kdy pes projeví nejistotu, od daného odejít a na odchodu psa odměnit, jděte jinam. Můžu doporučit Evu Šteberovou, Ivetu Soukupovou a Katarinu Hambálkovou. Pokud chcete víc ověřených postupů, napište mi SZ.
Berny19
napsal(a):
Děkuju za rady. V podstatě, to co obě píšete, se snažíme praktikovat. Spíš nás mrzí, že k prarodičům jezdíme opravdu pravidelně, a i přesto je vidět minimální posun. I když starší fena se tam vždy těší a maximálně si to u nich užívá.
Myslíte, že má nízké sebevědomí, nebo se to takhle u štěnda ještě nepozná ? Sanžíme se budovat vztah - hry, povely, pamlsky. Základní povely už teda zvládá, ale jak případně ten vztah ještě více upevňovat, než tím zmíněným + opakovat, opakovat, opakovat ?
Hry a pamlsky jsou sice fajn, povely jsou třeba, ale vztah má základ ve vybudování důvěry mezi vámi. Vaši srozumitelností, vlidným chováním, spravedlností. Když se na vás podívá, musí vidět úsměv, hodně mazlete, povídejte mu, berte ho k denní práci, nechte si "pomáhat", podporujte v zájmu o zkoumání všeho možného, buďte spolu co nejvíc. Hodně ho navažte na sebe a méně na žrádlo.