Výcvik štěněte

Rigo ; ] napsal(a):
mám doma dva měsíce staré štěně Border kolie. můžu ho už cvičit základní pozice? A jak to je s chozením do schodů? Moc díky za radu : ).

Je lepší vychovávat a tvořit vztahy a vazby než cvičit cviky.

scylla napsal(a):
Je lepší vychovávat a tvořit vztahy a vazby než cvičit cviky.

jéžiš, ale ono se to fakt nevylučuje
furt...
nebo to scyllo neumíš?

No Rigo nám pořád leze do schodů kterých je dost.

Za čím tam leze, když se s miminem zabýváte ?
Hrajete si spolu, seznamujete s novým domovem
i přesto jsou schody lepší zábava ? Fakt ?
Nebo je samo MIMINO na dvoře ?

rapotacka11 napsal(a):
Za čím tam leze, když se s miminem zabýváte ?
Hrajete si spolu, seznamujete s novým domovem
i přesto jsou schody lepší zábava ? Fakt ?
Nebo je samo MIMINO na dvoře ?

To jako fakt? To musí mít člověk štěně neustálé u sebe, třeba když jde na záchod, do koupelny a když bude chtít nedejbože vařit tak si ho musí uvázat k noze? Vám se nikdy nestalo že štěně uslo vy jste si šla něco udělat a za pár minut už dělalo neplechu někde jinde?

"To musí mít člověk štěně neustálé u sebe, třeba když jde na záchod, do koupelny a když bude chtít nedejbože vařit tak si ho musí uvázat k noze?"

proč musí? Mé štěně se mnou dobrovolně chodilo na wc (a zůstalo mu to dovždy jako krásný mazlící rituál, kdy jsme se opřeli čelo o čelo a já mu masírovala hlavu), do koupelny a když jsem si stoupla v kuchyni k lince, tak byla jistota, že když se otočím a vykročím, tak šlápnu na psa... ...a byl to sebevědomý, vyrovnaný úžasný pes

Tak samozřejmě je to individuální a neříkám že to tak být nemusí, ale třeba u border kolie si neumím moc představit. Je bezva pokud vás štěně všude následuje a je ochotno na vás počkat až si uděláte své, ale většinou to tak není a malé zvídavé štěně potřebuje šmejdit a objevovat svět. Jen jsem chtěla poukázat, že některé příspěvky to ženou do extrému, že si vlastně nevydechnete vy ani štěně protože si spolu musite pořad hrát a být k sobě připoutáni.

moyda, ale o tom přeci příspěvek rapotacky nebyl...

Ale taky zadavatel nikde nepíše že mu na schody leze kdyžse mu věnuje a hraje si sním. Ale z příspěvku rapotacky vyznívá že se štěněti dostatečně nevěnuje nebo pro něj není dost zajímavý. Samozřejmě člověk nemůže být s psíkem neustálé, takže by stačila ráda dát na schodiště nějakou zábranu a ne ho hned sepsnout jak to že jsou pro štěně schody lepší zábava než páníček.

Moydo, Moydo

- je to evidentně móc složitý...
Reagovala jsem na větu:
No Rigo nám pořád leze do schodů kterých je dost.

- píše P O Ř Á D... ano ?
Docvaklo ?
Né ?
Budem to tady tedy pitvat dál ?

" a ne ho hned sepsnout jak to že jsou pro štěně schody lepší zábava než páníček."

tak ono se štěně na ty schody může furt a imrvére drápat bo se chce za tím páníčkem dostat a nechce být samo někde venku, třeba...teda v tomto duchu čtu rapotaččin příspěvek (krom toho, že to tam zcela jasně píše... ).

No a co dělat se zvířetem, který se po schodech chodit bojí a odmítá to vůbec zkusit? Trénovat, dokud jí unesu, ovšem s tím, že o nohy si někdy zakopává i na rovině, nebo počkat, ale pak už jí tam taky nemusím dostat?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No a co dělat se zvířetem, který se po schodech chodit bojí a odmítá to vůbec zkusit? Trénovat, dokud jí unesu, ovšem s tím, že o nohy si někdy zakopává i na rovině, nebo počkat, ale pak už jí tam taky nemusím dostat?

Už treti stene ucim si uvedomit ze ma vsechny 4 nohy. Tedy pak nezakopavaji a jsou si sami o sobe jistejsi.

Ani za zradlem nejde na prvni schod? A sikmou rovinu zvladne?

Tedysek napsal(a):
Už treti stene ucim si uvedomit ze ma vsechny 4 nohy. Tedy pak nezakopavaji a jsou si sami o sobe jistejsi.

Ani za zradlem nejde na prvni schod? A sikmou rovinu zvladne?

do kopce a z kopce chodit umí. na kladinu dostrkat šla, ale byl to těžké, zdlouhavé, potřebovalo to dva lidi a hodně piškotů. když se jí něco nezdá, žrádlo ignoruje. za žrádlem na první schod ani náhodou, hodí výraz "nemůžu tam, nevím, co chceš". když schody nejdou odejít a jdu nahoru já, tak šlápne na první schod packama, ale dál jí sebevětší chválení ani dobroty nedostanou. schody dolů považuje za zcela nepřekonatelnou překážku.

přitom jeden schůdek nebo obrubník si ani nevšimne. ale třeba už takové ty široké schody při výstupu ze skoro nízkopodlažního autobusu, přes které není problém převést kočár strašně řešila a musela jsem jí vynést.

tak s ní choď na ten jeden schůdek či obrubník a nauč ji to na povel. (on ten povel = známá činnost, jí dodá, alespoň kapku, jistotu) A pak to postupně ztěžuj - vyšší schod, obrubník, kmen, cokoliv, aby tam byl ten výškový rozdíl větší. A pak zkus schody. Pamlsky - nebude lepšejší maso? Za takovou dobrou kost... .
A neměla bys psa-předskokana, zářný příklad?

vodítko a rozběhnout, sice se musí oklikou a rozběhnout tohle je velice vtipné, ale jde to
první zahradou běží bodlinka, za ní toho času pytel brambor
a najednou, nikdo neví jak, jsou na schodech.

Ja nevim ale u civav se mi osvedcilo mit podporu druheho psa a civavu proste pres problem prostrkat. Ale to je civava no. Ja bych udelala na nejakem treba kopci v lese vyslapnute napodobeniny schodu a hrany jakoby vic vyslapala. A pak pridat jedno prkno jakoze jako schod a dalsi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
vodítko a rozběhnout, sice se musí oklikou a rozběhnout tohle je velice vtipné, ale jde to
první zahradou běží bodlinka, za ní toho času pytel brambor
a najednou, nikdo neví jak, jsou na schodech.

ne ne ne, to nefunguje. vodítko a rozběhnout, první běžím já, najednou jízdní soustava prudce brzdí, protože pes vidí schody. ona je přemýšlivé zvíře, habaďury rychle prohlédne a na vodítkový habaďury reaguje pokusy o vyvléknutí se z obojku.

Tedysek napsal(a):
Ja nevim ale u civav se mi osvedcilo mit podporu druheho psa a civavu proste pres problem prostrkat. Ale to je civava no. Ja bych udelala na nejakem treba kopci v lese vyslapnute napodobeniny schodu a hrany jakoby vic vyslapala. A pak pridat jedno prkno jakoze jako schod a dalsi.

prostrkat ručně už začíná být problém. plus tenhle pes reaguje na fyzické nucení do čehokoliv co nechce dělat sám odporem už z principu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak s ní choď na ten jeden schůdek či obrubník a nauč ji to na povel. (on ten povel = známá činnost, jí dodá, alespoň kapku, jistotu) A pak to postupně ztěžuj - vyšší schod, obrubník, kmen, cokoliv, aby tam byl ten výškový rozdíl větší. A pak zkus schody. Pamlsky - nebude lepšejší maso? Za takovou dobrou kost... .
A neměla bys psa-předskokana, zářný příklad?

předskokana nemám, ale tohle zkusím.

dobrotu zkusím točený salám, z toho se jí úplně protáčí mozek. a půjdeme trénovat na schody k Jednotě.

schodů tady sice moc nemáme, ale blokuje to veškeré nastupování do veřejné dopravy a za chvilku už jí tam nevynesu.

plus je fakt zvláštní, jak to řeší, přitom nic jinýho neřeší. ale schody, dívá se na ně jak kdyby to mělo kousat, hlavně směrem dolů, to prostě vnímá jako nepřekonatelnou překážku.

A kdyz mimino nechas pod schody a ty si sednes nahoru nad schody? Nezkusi to po case?
Jestli se boji pohybu dolu ze schodu tak bych se mrkla jestli ma zdrave lokty a tak. Ale to asi uz bys vedela.
Jeste bych fakt zkusila udelat z kopce postupne schudky. Aby si postupne navykala na ten pohyb.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No a co dělat se zvířetem, který se po schodech chodit bojí a odmítá to vůbec zkusit? Trénovat, dokud jí unesu, ovšem s tím, že o nohy si někdy zakopává i na rovině, nebo počkat, ale pak už jí tam taky nemusím dostat?

Měla jsem psa, co se bál na chody.Jeden, dva schody dobrý, překážky skákat, přelézat, také, ale schodiště konec.Jediný co mně pomohlo bylo postavit se za něj a postupně dávat tlapy na schody.Přední, zadní a dolů se pstavit před něj a přidržovat, jelikož dolů chtěl skákat.Byl to dospělý čuvač,50kg, dřina, ale časem už stačilo posouvat jen zadní, přední začal dávat sám.Trvalo to, ale naučil se to.

Tedysek napsal(a):
A kdyz mimino nechas pod schody a ty si sednes nahoru nad schody? Nezkusi to po case?
Jestli se boji pohybu dolu ze schodu tak bych se mrkla jestli ma zdrave lokty a tak. Ale to asi uz bys vedela.
Jeste bych fakt zkusila udelat z kopce postupne schudky. Aby si postupne navykala na ten pohyb.

nezkusí. položí tak maximálně packu na schod, přehřívá se jí mozek, je děsně nešťastná ale prostě nemůže, ne? pobíhá pod schody a kňučí.

ze schodů nepůjde, ale vedle po prudkým svahu dolů jo. ze zídky taky skočí. na lokty je ještě prcek, ještě jí nejsou ani čtyři měsíce.

no mně se chytračení lidí nebo pohled z osmnáctého patra též moc nezamlouvá, ale za slaninou bych šla
kamkoli

nepůjde to lépe, když nebude člověk stát úplně dole a pes nahoře, ale spíše si psa posadit jen o jeden schod nad sebe a sednout si ?
nebo sedět na stejném schodě a posunovat se se psem a salámem
když je to takové chytré, tak pochopí, že ty schody sešlo a že to teda nic není
a ještě dostalo tři kila salámu
posunovat pomalu dolů celým psem, zároveň s člověkem
bez blbin okolo, prostě narovinu - dáme tě sem a sníš si tenhle půlkilový kousíček salámu
takhle jsme psa dostali do vody a to nepomáhalo ani se topit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
no mně se chytračení lidí nebo pohled z osmnáctého patra též moc nezamlouvá, ale za slaninou bych šla
kamkoli

nepůjde to lépe, když nebude člověk stát úplně dole a pes nahoře, ale spíše si psa posadit jen o jeden schod nad sebe a sednout si ?
nebo sedět na stejném schodě a posunovat se se psem a salámem
když je to takové chytré, tak pochopí, že ty schody sešlo a že to teda nic není
a ještě dostalo tři kila salámu
posunovat pomalu dolů celým psem, zároveň s člověkem
bez blbin okolo, prostě narovinu - dáme tě sem a sníš si tenhle půlkilový kousíček salámu
takhle jsme psa dostali do vody a to nepomáhalo ani se topit.

sezení na schodech jsem zkoušela. výraz strašně bych chtěla, ale nejde to. největší úspěch byla jedna packa na spodním schodě.

koupím ten točeňák a obložím jím schody před Jednotou a uvidí se. Ano, bez blbin a narovinu je způsob, jakým se na ní musí. Plus zakoulovat to tak, aby měla pocit, že to vlastně celou dobu chtěla dělat. Možná když začne salám už pod schody, zapomene se? Uvidí se.

Na druhou stranu ale ten strach asi chápu, má kilometr dlouhý, velký nohy, který má každý den delší, takže neohrabanost sama. A stupně schodů vyžadují dost přesné umístění všech těch tlapek.

Jinak poučení pro příště, co neučit štěně:D Na jednom místě končí pěšinka, co je zároveň chodníkem, nízkou zídkou. Takový vyšší schůdek. Je to hned pod barákem, takže Nora už tam šla jako úplně prcek. Když byl schůdek mnohem vyšší než ona, takže pod schůdkem jsem jí zvedla a vysadila nahoru. A pak pokaždé, když jsme tam šli.

No a teď mám psa, který se zastavuje pod zídkou a chce vysadit. Přestává to být jednoduché

hlavně jednat rychle, než bude dlouhá jak eskalátor na Můstku..aby vůbec někam tlapky dávat musela.. tak sobota max

A tohle uz jste videli?
https://www.youtube.com/watch?v=IpWr7iQ4yd4&index=23&list=PLR49E9UR4_lT7WeIPHIorTAYYJdVqGyY_
K dnesnimu dni snad 52 video receptur na vse mozne...

Co vy na to?

Bodlinko, dejte fotku štěníka..

hlásím malý pokrok, tři schůdky před hospůdkou už umí bez přemýšlení nahoru i dolů.

navíc odměňování hračkou a hrou místo žrádla umožňuje odvolání i od lidí a psů, což je cool zjištění. navíc se vykonání povelu zrychluje na běh.

bohužel bez brzdění.

Rigo ; ] napsal(a):
mám doma dva měsíce staré štěně Border kolie. můžu ho už cvičit základní pozice? A jak to je s chozením do schodů? Moc díky za radu : ).

Mam border kolii ale kdyz jsem ji dostala tak mi bylo 11 a predtim jsem nemela zadneho psa tak jsem si myslela ze na ni musím být přísná a křičet na ni ldyž se nezdaří a doteď toho moc lituju neudělejte stejnou chybu jako já nebaví jí cvičit a když cvičíme tak hrozně znuděně.

Mam border kolii ale kdyz jsem ji dostala tak mi bylo 11 a predtim jsem nemela zadneho psa tak jsem si myslela ze na ni musím být přísná a křičet na ni ldyž se nezdaří a doteď toho moc lituju neudělejte stejnou chybu jako já nebaví jí cvičit a když cvičíme tak hrozně znuděně.

Co se týče chůze po schodech, je poměrně časté, že se při chůzi člověk se štěnětem zaměřuje jen na směr nahoru/dolů, což je chyba a pro malé štěně poměrně složité, zvlášť pokud má velké neohrabané packy, schody mohou být úzké, v nevhodné vzdálenosti apod.
Lepší je vybrat si pro první seznámení širší pozvolné schody s širokými nášlapy na stupních, širší i ve smyslu, že se můžete se psem pohybovat vodorovně od jednoho kraje ke druhému, vy na jednom stupni, pes níž nebo výš, diagonálně stoupat či sestupovat a postupně se dostanete i k původně zamýšlenémupohybu kolmo nahoru a dolů.
Zvlášť velká štěňata mohou být neohrabaná a neumí si "spočítat nohy"...
Ale vše je věc cviku a tréningu.

saola napsal(a):
Co se týče chůze po schodech, je poměrně časté, že se při chůzi člověk se štěnětem zaměřuje jen na směr nahoru/dolů, což je chyba a pro malé štěně poměrně složité, zvlášť pokud má velké neohrabané packy, schody mohou být úzké, v nevhodné vzdálenosti apod.
Lepší je vybrat si pro první seznámení širší pozvolné schody s širokými nášlapy na stupních, širší i ve smyslu, že se můžete se psem pohybovat vodorovně od jednoho kraje ke druhému, vy na jednom stupni, pes níž nebo výš, diagonálně stoupat či sestupovat a postupně se dostanete i k původně zamýšlenémupohybu kolmo nahoru a dolů.
Zvlášť velká štěňata mohou být neohrabaná a neumí si "spočítat nohy"...
Ale vše je věc cviku a tréningu.

No jo, jenže tady nikde v okolí takové pěkné placaté schody nejsou. Je mi jasný, že má problém s tím, jak postrhat velký nohy na malý schůdek. Jenže tady jsou schody jen prudké a prudší. Ty do hospůdky jsou jen tři, tam už byl strach překonán. Před Jednotou jsou ty schody docela rozumné. Ale pak jsou schody do autobusu, extra hard. schody do vlaku, ještě horší.

Eliška Nejmanová napsal(a):
Mam border kolii ale kdyz jsem ji dostala tak mi bylo 11 a predtim jsem nemela zadneho psa tak jsem si myslela ze na ni musím být přísná a křičet na ni ldyž se nezdaří a doteď toho moc lituju neudělejte stejnou chybu jako já nebaví jí cvičit a když cvičíme tak hrozně znuděně.

Njn, blbý.

Já jsem vždycky měla psy, na které kdybych křičela tak by necvičili znuděně, ale vůbec ne. Prostě by odešli, že se mnou nechtějí nic mít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jo, jenže tady nikde v okolí takové pěkné placaté schody nejsou. Je mi jasný, že má problém s tím, jak postrhat velký nohy na malý schůdek. Jenže tady jsou schody jen prudké a prudší. Ty do hospůdky jsou jen tři, tam už byl strach překonán. Před Jednotou jsou ty schody docela rozumné. Ale pak jsou schody do autobusu, extra hard. schody do vlaku, ještě horší.

Chápu, je to o dostupnosti toho, co člověk má...na tohle se skvěle hodí sakrální stavby, hrady a široká městská schodiště...

saola napsal(a):
Chápu, je to o dostupnosti toho, co člověk má...na tohle se skvěle hodí sakrální stavby, hrady a široká městská schodiště...

njn, krásné gotické schodiště by se šiklo, ale i místní kostel má schody prudkosti srovnatelné s tou jednotou. výlet na karlštějn nebo do prahy, to už je celodeňák tak náročný na budku malého štěněte, že nevím, jestli by se do toho dal vložit ještě nácvik schodů. nehledě na to, že do prahy bych jí musela dostat aspoň do tramvaje, když už ne do metra, kde je schodů spoustu a dokonce i hýbající se.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
njn, krásné gotické schodiště by se šiklo, ale i místní kostel má schody prudkosti srovnatelné s tou jednotou. výlet na karlštějn nebo do prahy, to už je celodeňák tak náročný na budku malého štěněte, že nevím, jestli by se do toho dal vložit ještě nácvik schodů. nehledě na to, že do prahy bych jí musela dostat aspoň do tramvaje, když už ne do metra, kde je schodů spoustu a dokonce i hýbající se.

a vis, ze ty ruzne "strachy" ze schodu - by casem asi odeznely sami -jak by se dostavila lepsi koordinace?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a vis, ze ty ruzne "strachy" ze schodu - by casem asi odeznely sami -jak by se dostavila lepsi koordinace?

no asi jo, ale už teď prostě po těch schodech občas chodit musíme když si člověk všímá, kde všude jsou, svět fakt není nic pro vozíčkáře, třeba.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
no asi jo, ale už teď prostě po těch schodech občas chodit musíme když si člověk všímá, kde všude jsou, svět fakt není nic pro vozíčkáře, třeba.

"když si člověk všímá, kde všude jsou, svět fakt není nic pro vozíčkáře"

jako jo, me to je jasne
jen mi to občas pripada, ze po tech stenatech pracne chceme věci, co by vyresil - cas...
snažíme se trénovat a povelovat uz úplne na všechno a strasne moc brzy.

jen takove zamysleni, no.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"když si člověk všímá, kde všude jsou, svět fakt není nic pro vozíčkáře"

jako jo, me to je jasne
jen mi to občas pripada, ze po tech stenatech pracne chceme věci, co by vyresil - cas...
snažíme se trénovat a povelovat uz úplne na všechno a strasne moc brzy.

jen takove zamysleni, no.

ale jo, ve mně se to taky pere. jako ty venku schody můžeme nějak obejít. ale to mhd je problém, když se to nenaučí teď, tak velkou už jí tam nedostrkám, když nebude chtít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale jo, ve mně se to taky pere. jako ty venku schody můžeme nějak obejít. ale to mhd je problém, když se to nenaučí teď, tak velkou už jí tam nedostrkám, když nebude chtít.

"když nebude chtít"

cely zivot psa ucim, ze když mu něco reknu, je to bezpecne.
ze mu stoji za to to udelat. Takze -porad bude chtit

ale každa takova mala nespravedlnost - kdy nechavam psa ve strachu, nervech - i kde to opravdu nemusi byt -tohle cele kazi.
Ne, nejsem idealista -nekdy to jinak nejde a pak proste taky musí. ale vyhybam se tomu, kde muzu.

jen když chci po psovi to, na co momentalne nema - ztracim vlastne jeho duveru.
a ještě když to delam jen z obavy z budoucnosti : je to důvod?
kor když za par tydnu doroste, zlepsi se mu koordinace -a bude po problemu,
nebude uz důvod, aby nechtel.
pokud si teda nevzpomene na to, jak se na tech schodech bal, kdyz se to ucil

podle nejde natrénovat kazda zivotni situace zvlast, je lepsi proste zit život a po psovi chtit to, na co ma momentalne -jak fyzicky tak mozečkem...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a vis, ze ty ruzne "strachy" ze schodu - by casem asi odeznely sami -jak by se dostavila lepsi koordinace?

no, ještěže tam máš to ASI...asi jo, ale taky asi ne...a bodlinka má pastevkyni, ta se taky může zakonzervovat v asi ne a bude.vymalováno. A pastevci jsou nejtvárnější jako malí, s růstem nastupuje konzervatismus.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"když nebude chtít"

cely zivot psa ucim, ze když mu něco reknu, je to bezpecne.
ze mu stoji za to to udelat. Takze -porad bude chtit

ale každa takova mala nespravedlnost - kdy nechavam psa ve strachu, nervech - i kde to opravdu nemusi byt -tohle cele kazi.
Ne, nejsem idealista -nekdy to jinak nejde a pak proste taky musí. ale vyhybam se tomu, kde muzu.

jen když chci po psovi to, na co momentalne nema - ztracim vlastne jeho duveru.
a ještě když to delam jen z obavy z budoucnosti : je to důvod?
kor když za par tydnu doroste, zlepsi se mu koordinace -a bude po problemu,
nebude uz důvod, aby nechtel.
pokud si teda nevzpomene na to, jak se na tech schodech bal, kdyz se to ucil

podle nejde natrénovat kazda zivotni situace zvlast, je lepsi proste zit život a po psovi chtit to, na co ma momentalne -jak fyzicky tak mozečkem...

tohle je zvíře zvláštní, pastevecká tvrdá palice. nelze jí donutit dělat, co sama nechce dělat, na tlak reaguje okamžitým zabejčením. a dělat něco proto, že to chci jen já, to taky úplně nejde. musí chtít aspoň trochu i ona. a zatím prostě schody kdyžtak zvládáme přenést, nebo pomoct, ale když se takhle zabejčí jako velká, tak skončíme v úrovni vozíčkáře navždy :D

na druhou stranu u ní se fakt nebojím, že by se podařilo vytvořit nějaký negativní vzpomínky. ona na ty schody odmítá jít apriori. není to o tom, že bych na vodítku táhla klopítající zvíře. Prostě vidí schody, začne strašně dumat, vydumá, že je to problém a když se jí podaří dostrkat k tomu, že to teda zkusí, tak je normálně překoná a je to. A pak se jí rozsvítí očička jakože naučeno a dobrý. Schůdky před hospůdkou byly přesně takhle. Nejdřív jsem jí musela vynést, pak se dělo spoustu věcí, tak trochu zapomněla, že vlastně přemýšlí nad schody, byla unavená a vyběhla je následně tak mimochodem, že se až lekla. A pak už je sbíhala nahoru a dolů jako suverén.

A není to, že bych schody řešila já. Já jsem si vlastně nejdřív vůbec nevšimla, že tam vedou schody a zjistila jsem to, až když jsem byla nahoře a pes byl zaseklý dole, že fakt nemůůůůůže.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
hlásím malý pokrok, tři schůdky před hospůdkou už umí bez přemýšlení nahoru i dolů.

navíc odměňování hračkou a hrou místo žrádla umožňuje odvolání i od lidí a psů, což je cool zjištění. navíc se vykonání povelu zrychluje na běh.

bohužel bez brzdění.

Tak dneska večer jsem si na vás vzpomněla...prováděla jsem v patře v ložnici údržbu akvárka a lítala s kýblama po schodech nahoru a dolu a pesani samozřejmě se mnou- no asistenti, jak se patří...ale my nemůžeme po těch schodech jako normální lidi resp.psi...nééé, to my musíme chodit vedle sebe...takže schodiště šíře 1 metr - dvě telata plus já, taky nejsem žádná podvýživa plus v každé ruce jeden kýbl... v této situaci bych uvítala, aby po schodech nechodili...

Jinak vaše psí slečna je naprosto úžasná, krasavice vesmírná ...to "bez brždění" taky známe, naštěstí z toho pesani vyrostli...my jsme navíc byli takoví talenti, že i když jsem uskočila, ve snaze uhnout jim z dráhy, tak v ten samý okamžik uhnuli stejným směrem, takže se člověk srážce nevyhnul...když se někde zapomněli a pak mě tryskem dobíhali, se zvukovými efekty "běžící stádo koní", tak jsem ani neměla odvahu se otočit, prostě jsem si říkala, buď mě sejmou nebo ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tohle je zvíře zvláštní, pastevecká tvrdá palice. nelze jí donutit dělat, co sama nechce dělat, na tlak reaguje okamžitým zabejčením. a dělat něco proto, že to chci jen já, to taky úplně nejde. musí chtít aspoň trochu i ona. a zatím prostě schody kdyžtak zvládáme přenést, nebo pomoct, ale když se takhle zabejčí jako velká, tak skončíme v úrovni vozíčkáře navždy :D

na druhou stranu u ní se fakt nebojím, že by se podařilo vytvořit nějaký negativní vzpomínky. ona na ty schody odmítá jít apriori. není to o tom, že bych na vodítku táhla klopítající zvíře. Prostě vidí schody, začne strašně dumat, vydumá, že je to problém a když se jí podaří dostrkat k tomu, že to teda zkusí, tak je normálně překoná a je to. A pak se jí rozsvítí očička jakože naučeno a dobrý. Schůdky před hospůdkou byly přesně takhle. Nejdřív jsem jí musela vynést, pak se dělo spoustu věcí, tak trochu zapomněla, že vlastně přemýšlí nad schody, byla unavená a vyběhla je následně tak mimochodem, že se až lekla. A pak už je sbíhala nahoru a dolů jako suverén.

A není to, že bych schody řešila já. Já jsem si vlastně nejdřív vůbec nevšimla, že tam vedou schody a zjistila jsem to, až když jsem byla nahoře a pes byl zaseklý dole, že fakt nemůůůůůže.

"až když jsem byla nahoře a pes byl zaseklý dole, že fakt nemůůůůůže"

tak ale fakt ted nemuze, když proste tlapky neposlouchaji

"Prostě vidí schody, začne strašně dumat, vydumá, že je to problém "

oni by tihle psi měli mit taky silny pud sebezachovy, co?

asi vas ceka ještě spousta zazitku

Nevim, neznam ji - jen často pomaha dat tomu "trochu casu".
Napadlo me to uz kolikrat u tohohle stenete - všechno se po nem chce tak nejak drive, diky tomu jak ji zacal život.

a třeba se uplne pletu