Zdravím, mám na výběr ze 4 pejsků a (nyní 5 týdnů) z vlastního vrhu a z toho jeden se mi zdá jasně nejnadejnejsi.. Má krasnou stavbu těla, ve všem se mi zdá bezproblémový, dobře jí, je to mazel, není ustekany.. Jenže.. Zamilovala jsem si nejmenšího pejska, špatný jedlík, na jídlo zkrátka nemá čas, všude je ho plno, furt se s někým pere a kouše, ale prostě si mě získal . Jak jste vybírali štěně vy a zůstaly stenatum povahy tak, jak se jevily v takto útlém věku? Dáváte spíše na "srdce" nebo "rozum"?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Povahy zůstanou. Vlastně věkem se toho moc nemění :)
No a podle čeho vybrat, to je čistě na vás. Pokud chcete pejska do dalšího chovu, šla bych na to rozumem, člověk má prostě omezené místo. Pokud ale člověk hledá mazlíka, pak může jít rozum trochu stranou.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Povahy zůstanou. Vlastně věkem se toho moc nemění :)"
takže pes není takový, jakého si ho člověk udělá?!
majko, temperament - typ nervové soustavy - je vrozený.
A teď si to štěněcí "všude je ho plno, furt se s někým pere a kouše", převeď na dospělého psa...
V žádném případě nepopírám výchovu a výcvik, ale prostě je rozdíl, jestli pracuješ, žiješ s vyrovnaným jedincem, flegmatikem, melancholikem, cholerikem...a v závislosti na plemeni, vem si třeba cholerika psa zástupce plemene "samostatný hlídač"
Uživatel s deaktivovaným účtem

to udělání funguje jinak, samozřejmě psa - každého živého tvora - formuje prostředí, časem si člověk se psem udělá vztah, rituály, naučí se reakce v určitých situacích. ale podstata toho zvířete je vrozená, do značné míry dědičná a je nekrásněji patrná právě u malých štěňat. Nijak s nemění, protože to je právě ten typ nervové soustavy. je to jako modelína. z modré modelíny může vzniknou váleček nebo kulička, ale nikdy z ní nebude červená modelína.
Uživatel s deaktivovaným účtem

ale čím víc poznávám různých zvířat. tím víc si myslím, že vrozeného je toho opravdu, opravdu hodně. žádná tabula rasa neexistuje.
Majka14
napsal(a):
Zdravím, mám na výběr ze 4 pejsků a (nyní 5 týdnů) z vlastního vrhu a z toho jeden se mi zdá jasně nejnadejnejsi.. Má krasnou stavbu těla, ve všem se mi zdá bezproblémový, dobře jí, je to mazel, není ustekany.. Jenže.. Zamilovala jsem si nejmenšího pejska, špatný jedlík, na jídlo zkrátka nemá čas, všude je ho plno, furt se s někým pere a kouše, ale prostě si mě získal . Jak jste vybírali štěně vy a zůstaly stenatum povahy tak, jak se jevily v takto útlém věku? Dáváte spíše na "srdce" nebo "rozum"?
mám podobné dilema :) Chtěla jsem si z vrhu nechat fenu... narodila se jen jedna a zdravotní test nevyšel podle mých představ - je přenašeč a ne čistá. Takže doma nezůstane. Láká mě nechat si pejska, protože je absolutně úchvatný... Sedl mi povahou, má nádherný exteriér, je naprosto zdravý... Jenže mám doma z předchozího vrhu jeho matky polobratra - taktéž super povaha, taktéž super zdraví, jen jiná barva... Kluci jsou exteriérově jako klony, kromě té barvy. Sama sobě vysvětluju, že si ho nechat nemůžu, ale...
no a k vašemu dotazu - vybírala bych hlavně tak, aby mi pes vyhovoval k tomu, na co ho mám v plánu - tedy pokud k chovu, vybrala bych prvního... a maličkého čiperu bych dala do spolumajetku, Tak ho budu moct využít, pokud budu chtít a přitom doma mi zůstane to "lepší"... No a nebo obráceně - toho lepšího dejte do spolumajetku a mazlíka si nechte doma (ale to se mi zdá jako hodně nepraktická varianta pro chov :) ).