Dobrý den,
máme na menší zahradě asi 3 měsíční fenku křížence (nejspíše nějaký bígl x ohař, dle veterinářky teriér).
Problémem je, že tahá například boty, roztrhá potahy na houpačce či podsedáky na židlích a spoustu jiných věcí.
Většinou tomu tak je, když vůbec nikdo není doma nebo přes noc (spíše k ránu) a občas i když je člověk doma.
Na zahradě je společně s koťaty a se starou fenkou retrívra, která už většinu dne spíše prospí.
Snažíme se s ní chodit denně několik kilometrů. Hračky k dispozici má (gumové pískací i provaz s tenisákem) ale toho si vůbec nevšímá.
Prosím o radu, jak jí to odnaučit či jak jí trestat? Nebo jaké hračky by mohly zaujmout?
Děkuji za odpovědi.
Achjo, z těchto dotazů je mi vždy úzko a lituju toho psa... je to proboha DÍTĚ! Nechápe to, nudí se, nemá jiné vyžití z Vaší strany, tak se prostě zabaví samo. Je jen na Vás, jakým směrem jej nasměřujete.
PS: Trestejte tak leda sebe, žádnému psu nestačí je procházka, o to víc ne štěněti!
Netrestat! Netahat 3 měsíční štěně xx kiláků. Necvičit, ale vychovávat, zaměstnat hlavu, hrát si s ní. Je to štěně kříženců dost aktivních plemen, nudí se, potřebuje zaměstnat makovičku. Socializujte, berte jí mezi lidi, do města, taková pár minutovka po městě, kdy štěně poznává nové to je mnohem lepší, jak tahat prcka xx kiláků. Hračky na přetahování, měkké, chlupaté, ty měla (a dosud má) naše fenka nejraději. Bacha ale na zuby v tomhle věku. Hrajte hry, nechtejte ji čenichat a hledat pamlsky. Je tolik možností, jak štěníka zabavit. Ono spousta věcí odezní, až přezubí a povyroste. Je to štěně, nemá ruce, poznává svět zubama. Ale na to jste měli myslet ještě před pořízením.
Měla jsem štěnda dvě, stejně stará, aby se spolu v zahradě zabavila. Sice jsem tam s nima byla celý den, ale hlavně pro případ, kdyby jsme odjeli a tak, aby tam nebyl jeden pes sám. Přesto se pár, ale opravdu jen pár nehod stalo a ano, neudržela jsem se a na psy vřískala(když mi okousali vzácný kultivar magnolie a bylo po ní) Je to 10let, druhý pejsa už mezi námi není, tento je už děda a doteď mne ty výlevy mrzí. Docílíte maximálně toho, že vám pes nebude důvěřovat. S hračkama si hraje málokterý pes, to je taková rozšířená blbina, že mu dáte hračku a on bude nadšený a zabavený. Štěnda a mladí pejsové, si hrají nejraděj na honěnou a přetahovanou. S váma. Takže hadr do ruky a lítat, pošťuchovat psa, schovávat se mu atd. Psi z toho byli nadšení, já tedy skoro mrtvá
Jirous95
napsal(a):
Dobrý den,
máme na menší zahradě asi 3 měsíční fenku křížence (nejspíše nějaký bígl x ohař, dle veterinářky teriér).
Problémem je, že tahá například boty, roztrhá potahy na houpačce či podsedáky na židlích a spoustu jiných věcí.
Většinou tomu tak je, když vůbec nikdo není doma nebo přes noc (spíše k ránu) a občas i když je člověk doma.
Na zahradě je společně s koťaty a se starou fenkou retrívra, která už většinu dne spíše prospí.
Snažíme se s ní chodit denně několik kilometrů. Hračky k dispozici má (gumové pískací i provaz s tenisákem) ale toho si vůbec nevšímá.
Prosím o radu, jak jí to odnaučit či jak jí trestat? Nebo jaké hračky by mohly zaujmout?
Děkuji za odpovědi.
Štěně nemá samo venku co dělat a na trestání zapomeňte. Pokud po psovi něco chcete, musíte ho to nejdřív naučit. Chodit několik km s tak malým štěnětem je docela hloupý nápad. Zaujmou jí hračky, které vy budete držet v ruce a budete si s ní hrát, mazlit, učit. budete s ní.
No tak jí ty věci nenechávejte k dispozici. Můj poslední pes jako štěně byl to samé, holt stromečky, keříky a růže jsme oželeli, ale nechat mu k dispozici podsedáky a boty by mě nenapadlo ani ve snu. Ano, byly to dva roky celé léto zabedněného baráku, přenášení věcí jako podsedáku sem a tam a kupování nových rohožek, natírání okousané lavičky atd. a čekání až to přejde. Prostě někteří pejskové jsou v mládí aktivnější, trestat je za to by bylo jak trestat malý ditě za to, že si hraje. Hračky u nás pořád vedou plyšáci a petky. Ale ty fakt nepomůžou.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak je fakt, že když se naše štěňata dostaly do "demoličního věku", tak nás to naučilo pořádně uklízet...doma jsme měli klec na štěňata...původně myšlená, že by jí třeba štěnda využila jako "boudičku"-pelíšek...nakonec to skončilo tak, že v ní byly zavřené boty (botník nemáme a volně ložená obuv na chodbě ne vždy přežila)...okousané keříky na zahradě a vykopané díry nepočítám...hračky pro ně byly zajímavé jen když byl k tomu dispozici člověk, který udělal z naprosto nezajímavého míčku supr věc, co letí a pak se kutálí...co udělal z fádního a nudného uzlíku bezva pomůcku na přetahování atd atd...
Jediná hračka, která mého psa zajímala, když byl o samotě byl plyšový tygr,2x větší než štěndo. S ním vedl souboje na život a na smrt a and nepotřeboval
Ale nevystacilo mu to celý den. Stále chce abych po zahradě litala já s ním. Vždycky má takovou radost, když přinese hračku a já ho začnu honit...