XXX.XXX.43.253
Dobrý den,
jedná se o 10 letého křížence kastrovaného psa a jelikož se mi nelíbí jeho stav a péče o něj (pes je u rodičů kde žil celý život, já bydlím již jinde) zvažovala jsem přesun psa k nám do bytu. Otázka zní, je to ještě možná varianta ? Dokáže si pes zvyknout na byt ? samotu si myslím že by zvládl, i na zahradě žil sám do 4 let (pak jsme pořídili NO fenu, tak je zatím v kondici a dostává lepší granule než pes, zdravotně zatím v pořádku) když nebyl osm hodin nikdo doma, horší by bylo venčení, v domě nikdy nežil a na zahradě se vyčůral kdy chtěl. vzhledem k jeho věku a výživovém stavu se bojím, že život venku celoročně již nezvládá, taky je to tím, že je špatně krmen ale na to nemohu moc dohlédnout. Krmen byl od začátku levnýma granulema a konzervama, celkem prospíval, pak i docela přibral po kastraci ale nyní je dost hubený, člověk musí šáhnout, jinak to vidět není. Zdraví kromě lehké šelesti na srdci, dle matky bez nutnosti prášků, byla s ním u veta. No nejvíce mě dorazilo, že mu chtějí dát do boudy na zimu místo sena či slámy, staré hadry...diskuze byla zbytečná proč je to dle nás špatně.. prostě vrátit se k rodičům nejde, a o psa se dle mě na stáří nedokáží postarat. Možná by stačilo kvalitnější krmení a přístup do domu kde je tepleji ale v tohle řešení nedoufám tak to chci řešit takto.
XXX.XXX.139.242
Moji známí získali nečekané dědictví nejen v podobě staršího venkovského domku, ale i nejméně 10 ti letého hubeného a špinavého křížence, který celý život na řetěze u boudy u tohoto domu žil. Pejsek neznal vůbec nic, za celý život mu nebyla věnována prakticky žádná péče a výchova. Známí tedy odložili plánovanou koupi pudla a psíka si vzali do Prahy. Ze začátku to nebylo lehké, pejsek byl z uzavřeného prostoru nervózní, v bytě mu bylo horko, na všechny zvuky (běžné v domácnosti) poštěkával. Kupodivu čistotu zvládal od prvního dne na jedničku, jeho celoživotní venčení se pouze venku bylo znát. Velice rychle ale přivykl režimu, pravidelné jídlo, pohodlný pelíšek a zájem o něj udělalo své a už za cca 3 týdny to byl úplně jiný pes. Během čtvrt roku se z něj stal nesmírně milý a oddaný mazlík, přivykl ruchu města a nikdo by nevěřil, jak prožil svůj předchozí život. Jediné negativum bylo jeho nepříliš velké nadšení z ostatních psů, nebyl si s nimi jistý a tak jejich společnost nevyhledával. Ale nepral se ani je nenapadal. Dožil v nové rodině necelých 6 let a jeho odchod všichni upřímně oplakali.
Jste hodná, že psíkovi rodičů chcete pomoct, myslím si, že pes v tomto věku ocení klid, pohodlí a teplo. Spousty psů z útulků pocházejí z podobných podmínek a adopci v bytě zvládají na jedničku.
Držím palce, ať si to staroušek u vás nepokazí a dožije s náležitou péčí a láskou, která mu určitě náleží.