
Border kolie s PP - CHS Van Helpsing vrh A

Prodám Border kolii - Border kolie s PP – štěňata z chovatelské stanice Van...
27000 Kč
Mám doma druhým dnem 8 týdenní štěně border kolie(kluk), je strašný mazel, ALE... Mám jen týden volna na to, aby si prcek zvykl že s ním nebudu moct být celý den, když pracuji. Mám takové menší dotazy:
1 - Kňučení
Když jsem s ním v pokoji tak moc nekňučí, ale jakmile odejdu z pokoje třeba jen na 2 minuty, přijde ke dveřím a začne strašně kňučet a škrábat dveře. Když jsem s ním v pokoji, tak si občas taky usmyslí že chce ven a zaběhne ke dveřím a kňučí. Když kňučí a já jsem s ním v pokoji, tak si za něj stoupnu a tiše na něj koukám, on dělá, jako bych tam vůbec nebyl. Nepomůže ani když ho oslovím. Prostě pořád kňučí a škrábe. Párkrát(asi 3x) se mi povedlo donutit ho aby mě chvíli sledoval - "sleduj mě" - "tak je hodný" - pamlsek no a pak na chvíli přestal ale stejně začal znovu. Za dveřmi je občas rušno a jde slyšet jak někdo dupe po schodech, nebo se na chodbě baví. Nějaké tipy?
2 - První blinkání a průjem
Krmím ho jen granulemi, na které je zvyklý od chovatele. Včera večer jsem mu dala i tvaroh se žloutkem a piškoty. Mám taky 3 různé druhy pamlsků, které mu střídavě dávám za odměnu - on je ale začíná odmítat, vždycky je jen očuchá a nechce je. Dnes ráno jsme se byli na zahradě, vyvenčit a pohrát si, učili jsme se základy přivolání - až se na mě soustředí, povel "ke mě", přijde - "tak je hodný" - pamlsek s pohlazením. Hned jak jsme na zahradu přišli, tak si našel vhodné místo na vykonání potřeby - jenže bobek nebyl pevný, ale byl to průjem. Venku jsme pak byli asi ještě 45 minut a během toho se i vyblinkal, neblinkal granule ani pamlsky, ale jen tekutinu, nebo hleny.
3 - Klec
Hned první den jsem mu do pokoje nachystala klícku, do které mu pravidelně dávám jídlo a má tam neustálý přístup k vodě. Má ji pořád otevřenou. Snažím se ho tam naučit na povel "místo". Vezmu jídlo nebo jen pamlsek, řeknu "místo" - když poslechne a vejde do klece tak ho hned pochválím a dám mu pamlsek s pohlazením. Má tam i hračky a klec je ze tří stran zakrytá, aby se cítil útulně. ALE.. Kdykoliv kdy poslechne na povel "místo" a lehne si do klícky, vydrží tam do té doby, než se vzdálím třeba jen o metr, dva. Pak hned přiběhne za mnou, lehne mi k noze a je schopný hned usnout. Většinu času spí spíš mimo klec, než v ní. Musí si zvyknout, že v kleci bude trávit hodně odpočinkového času, tak přemýšlím, jak to urychlit.
4 - Stopovací vodítko
Přivolání se učíme na stopovacím vodítku. Problém je ten, jakmile se štěně dostane na část zahrady, kam nesmí. Je tam hlína a pěstujeme tam zeleninu, vždycky když tam jde tak začne okousávat květy. Řeším to tak, že vždycky když se blíží tam, kam nesmí řeknu "ne" a jemně cuknu za vodítko. Bohužel ani jednou mě neposlechl, i když cuknu tak on se tam snaží dostat za každou cenu ať s vodítkem cukám sebevíc. V praxi to pak vypadá tak, že pořád opakuji "ne", přitom blokuji vodítko aby tam nesměl a nakonec ho musím vzít do náruče a přesunu ho na část zahrady, kam může. Zahrada není zase tak velká, takže to má velice blízko k místům, kam na zahradě nesmí. Chce to asi trpělivost, zatím vůbec neposlouchá a byl by schopný se nechat na tom vodítku i uškrtit, jak moc tam vždycky chce
Byla bych moc ráda za každou odpověď ke každému bodu, předem děkuji. Radka
Uživatel s deaktivovaným účtem
Vy máte pejska poprvé, že? Je to mrně, teprve se v cizím prostředí rozkoukává a nemůžete po něm chtít zázraky. Nedivte se, že panikaří a kňučí, když nikdy nebylo samo a najednou zůstane bez nikoho v prostředí, na které si ještě nezvyklo. Tvaroh s vajíčkem zatím jen líznout, pokud na to jako granulář není zvyklý. Zatím po něm nic na vážno nechtějte, resp. s úspěchy nepočítejte. Dokud nemá jistoty, nebude se soustředit a ničeho nedosáhnete. Až se trochu zklidní, půjde to, nebojte.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Jo a před nácvikem samoty v rámci možností štěněte hodně utahat.
Pro zadavatele:
Pořídili jste si před dvěma dny osmitýdenní štěně bordery, na sžití jste si vyhradili týden, předpokládáte, že štěně bude trávit většinu odpočinkového času v klícce. Krmíte ho granulemi a umělohmotnými pamlsky, které ani nechce, štěně blije a má průjem. Na vodítku neposlouchá, ani když s ním škubnete.
(cituji Vás, to nejsou mé bláboly)
Je zbytečné se vyjadřovat ke každému bodu, jak si to v zadání přejete, protože špatně děláte komplet vše. Je to stejné, jako by vás matka přivezla z porodnice a dala vám týden na to, abyste se sama naučila jíst, pohybovat se po bytě, spořádaně chodit na záchod, starat se o sebe a navíc bez problémů zvládat samotu v omezeném prostoru (ohrádce či kleci, kde se můžete tak leda otočit a lehnout - no, možná je ta vaše klícka větší, netuším) a ještě být normální a happy.
Doporučuji psa plyšového.
Ale vážně - vláčet osmitýdenní štěně na stopovacím vodítku na uzavřené zahradě a chtít po něm výcvikové výsledky může jen nesvéprávný de*bil, který viděl psa dosud jen z rychlíku. To samé platí o skutečnosti pořídit si borderu s tím, že většinu času bude v bytě v kleci. Opouštět osmitýdenní štěně a učit ho samotu druhý den po příchodu do nového prostředí může také jen retardovaný trouba.
Pokud se s ním nepohybujete po frekventovaných ulicích, vodítko nepotřebujete, protože - pokud se k němu chováte správně, visí na vás a jste pro něj jeho celý svět, takže učení přivolání je poměrně snadné, což dobře vidíte, když se chcete od štěněte vzdálit - úplně ho to rozhodí, protože samota je pro ně extrémně stresující. A vy mu k tomu ještě přidáte klec - opravdu nechápu, kdo vás tohle učil nebo kde jste si takové hrůzy před pořízením psa nastudovali.
Doporučuji následující zdroje informací:
https://www.databazeknih.cz/knihy/tykame-si-se-psem-96909
https://www.databazeknih.cz/knihy/pes-mezi-lidmi-96915
https://www.databazeknih.cz/knihy/trenink-je-rozhovor-ve-kterem-ma-i-vas-pes-co-rict-210922
https://www.databazeknih.cz/knihy/dotkni-se-zvireci-duse-262672
jakmile se štěně dostane na část zahrady, kam nesmí. Je tam hlína a
pěstujeme tam zeleninu, vždycky když tam jde tak začne okousávat květy
nevím sice jaká zelenina teď kvete, ale když nechcete aby tam chodil, tož to oploťte, stačí pár kolíků a králičí pletivo
ať s vodítkem cukám sebevíc.
totální kravina, slyšela jste někdy o mikrotraumatech na krční páteři ?
pořád opakuji "ne", přitom blokuji vodítko aby tam nesměl
takto "ořvaní"psi se pouze naučí NEVNÍMAT toho hulákajícího blba za sebou
řeknu mu Ne jednou a nabídnu mu třeba hračku na níž ho navedu tam kam chci aby šel - ono je vůbec lepší miminko učit co dělat má, než na něj řvát co nemá
Takže navrhuji, dokud si nenastudujete knihy doporučené Saolou, tak vyjma krmení, venčení a mazlení nic NECVIČTE, zejtra sežente alespoň ty poslední dvě, do Út rána je přečtěte a pokud pochopíte, tak pak snad už budete konat rozumně a pro štěně SROZUMITELNĚ
ke krmení se raději nevyjadřuju, když tak příště
Uživatel s deaktivovaným účtem
Jste tak nějak necitelná a strašně mechanická. pes není stroj, který je potřeba naprogramovat, ale živá bytost, štěně, které prostě neví, jak to na tom světě funguje.
místa na zahradě, kam nechcete, aby štěně chodilo, prostě oploťte, stačí dočasný nízký plůtek.
a to vaše přivolání... kdybych já s pastevcem čekala na soustředění, tak to ke mně neumí dosud. to ke mně není nic jinýho než to, že pes přišel za vámi. sama říkáte, že nechce být v kleci ale chodí za vámi a to je přesně ono. nepovídejte, že když jste na zahradě a pes začne okusovat kytky, když začnete vy tleskat, sednete si na bobek a vytáhnete hračku, že nepřijde, aby si pohrál.
jo, pamlsek, který pes nechce, je na nic, protože se nedá použít jako odměna. odměna je něco, co chcete. asi jako kdyby vám v práci jako prémii dali starou botu, jak byste se tvářila?
Ollie dřív jsme měli jorkšíra, to je ale úplně jiné plemeno, takže asi tak. Jinak díky za povzbuzení, věřím že to pochopí, je šikula.
Saola nebudu se vyjadřovat k těm zbytečným urážkám. Co takhle místo nich zkusit konkrétně poradit? Z literatury mám načtenou i vámi zmiňovanou knihu pes mezi lidmi a také velmi příhodnou knihu border kolie od a do z. Teď bych se ráda zeptala proč je blbost 8mi týdeního psa vláčet na stopovacím vodítku, když se zrovna v knize o borderkách píše ať si psi zvykají na vodítko už od malého věku. Čím dřív, tím líp. A to není jen s vodítkem, ale např. právě i s učením pejska být o samotě. Klec je všude zmiňovaná jako dobrá věc, když se štěně od mala učí, že v kleci je jídlo, dostává odměny a hrajem si tam s ním.
bodlinko možná máte pravdu, jak říkám, dřív jsme měli pouze malé plemeno psa, které inteligencí ani nesahá na borderky. S těmi ploty to bude těžší, bohužel zahradu oplotit nemohu, je společná a domluva ze sousedy by asi nevyšla. Je něco, co by jste mi dopoučila místo toho? Přijde mi hloupé nechávat štěně na volno běhat po zahradě a nechat ho vše ničit, aby si na to zvykal a to ani nemluvím o možnosti spolknutí něčeho nevhodného. Bohužel když si sednu na bobek a zavolám na něj i s hračkou v ruce, je schopný mě ignorovat než se mu to hodí a pak přijde. Já mu to nevyčítám, chápu že je ještě prcek a že to má teď od mámy těžké, jen prosím, ušetřete si ty zbytečné narážky a zkuste se zamyslet nad tím, jak by jste to v mé roli dělali Vy. O moc víc tím pak pomůžete nejen mě, ale i pejskovi.
Zkuste prosím konkrétně poradit ke každému bodu, ráda bych si z této diskuze něco odnesla.. Budete moc hodní.
Uživatel s deaktivovaným účtem
boban18
napsal(a):
Ollie dřív jsme měli jorkšíra, to je ale úplně jiné plemeno, takže asi tak. Jinak díky za povzbuzení, věřím že to pochopí, je šikula.
Saola nebudu se vyjadřovat k těm zbytečným urážkám. Co takhle místo nich zkusit konkrétně poradit? Z literatury mám načtenou i vámi zmiňovanou knihu pes mezi lidmi a také velmi příhodnou knihu border kolie od a do z. Teď bych se ráda zeptala proč je blbost 8mi týdeního psa vláčet na stopovacím vodítku, když se zrovna v knize o borderkách píše ať si psi zvykají na vodítko už od malého věku. Čím dřív, tím líp. A to není jen s vodítkem, ale např. právě i s učením pejska být o samotě. Klec je všude zmiňovaná jako dobrá věc, když se štěně od mala učí, že v kleci je jídlo, dostává odměny a hrajem si tam s ním.
bodlinko možná máte pravdu, jak říkám, dřív jsme měli pouze malé plemeno psa, které inteligencí ani nesahá na borderky. S těmi ploty to bude těžší, bohužel zahradu oplotit nemohu, je společná a domluva ze sousedy by asi nevyšla. Je něco, co by jste mi dopoučila místo toho? Přijde mi hloupé nechávat štěně na volno běhat po zahradě a nechat ho vše ničit, aby si na to zvykal a to ani nemluvím o možnosti spolknutí něčeho nevhodného. Bohužel když si sednu na bobek a zavolám na něj i s hračkou v ruce, je schopný mě ignorovat než se mu to hodí a pak přijde. Já mu to nevyčítám, chápu že je ještě prcek a že to má teď od mámy těžké, jen prosím, ušetřete si ty zbytečné narážky a zkuste se zamyslet nad tím, jak by jste to v mé roli dělali Vy. O moc víc tím pak pomůžete nejen mě, ale i pejskovi.
Zkuste prosím konkrétně poradit ke každému bodu, ráda bych si z této diskuze něco odnesla.. Budete moc hodní.
...omlouvám se, že se Vám do toho pletu, ale jorkšír je velmi inteligentní a dá se s ním pracovat jako s každým jiným psem, pokud tedy chcete - ovšem musí se zohlednit jeho velikost a uzpůsobit tomu např. překážky a podobně.......jinak před rokem a půl jsem si donesla domů štěně - papillona, říká se mu malá borderka - velmi živé, inteligentní plemeno.......nic z toho, co V tady popisujete jsem na něm nezkoušela, jediné co jsem ho učila, bylo vykonávat potřeby venku - co chvíli s ním z bytu na trávník, doma i venku na sebe fixovat a přivolávat, přivolávat a přivolávat.......hodně jsme si hráli, mazlili se spali spolu v posteli, zhruba v té době jsem mu také nasadila kšíry - během hry bez povšimnutí............asi po týdnu během hry vodítko........pak si takhle začal zvykat na obojek........vše formou hry, mazlení, spaní v posteli, blbnutí venku.........venku jsme se snažili potkávat a seznamovat se s většími klidnými psy a štěňaty......tahala jsem ho od začátku do všech možných obchodů, knihoven, restaurací, návštěvy kamarádek a známých........nezlobte se to co Vy s Vaším miminem děláte mi vůči němu připadá kapku necitelné nešťastné......
Hugo, já bych to samozřejmě takhle taky dělala nejradši, ale trápí mě čas. Musím během týdne co nejefektivněji štěndo připravit na nastávající pracovní režim. Tj. ranní vycházka a hraní, odpočinek a pak aktivity. Neříkejte mi, že to nejde, jen na facebookové stránce o BOC koliích jsem se od mnoha lidí dozvěděla, že během týdne štěndo na tento režim připravily a zvládají to bez problému, navíc mají doma super borderku
Uživatel s deaktivovaným účtem
boban18
napsal(a):
Hugo, já bych to samozřejmě takhle taky dělala nejradši, ale trápí mě čas. Musím během týdne co nejefektivněji štěndo připravit na nastávající pracovní režim. Tj. ranní vycházka a hraní, odpočinek a pak aktivity. Neříkejte mi, že to nejde, jen na facebookové stránce o BOC koliích jsem se od mnoha lidí dozvěděla, že během týdne štěndo na tento režim připravily a zvládají to bez problému, navíc mají doma super borderku
no, jenže není to stroj, no. a každý pes je jiný, některý je splachovací, jiný citlivý, to není zásluha člověka, že "do týdne připravil", to je štěstí na povahu psa.
ohrádka... no, já jsem na Noru použila skládací výběhy, co mám na morčata. Fakt není potřeba betonovat sloupky, nebojte se.
učení na vodítko je něco jiného než tahat psa na stopovačce. štěně by mělo chodit hlavně na volno, pokud jsou v okolí aspoň nějaká bezpečná místa, protože má vrozenou touhu následovat a to se vyplatí posilnit a upevnit. učení na vodítko znamená, že pes se nechá vést. Opět, příklad s Norou. Ta vodítko nenáviděla, normálně se vztekala, že to nepustí tam, kam ona chtěla. Takže ten návyk probíhal tak, že jakmile se podvolila tlaku, nastala odměna v podobě pamlsku - a odepnutí vodítka a konce tohoto otravného cvičení.
Bohužel když si sednu na bobek a zavolám na něj i s hračkou v ruce, je schopný mě ignorovat než se mu to hodí a pak přijde.
A co děláte proto, abyste pro něj byla zajímavější než "to něco?" to je totiž veškerý princip spokojeného soužití se psem. Jo, pokud staticky sedíte a lákáte hračkou, tak on ví, že "to počká". To tajemství spočívá v něčem jiném, ten pes vás musí vnímat jako někoho s vynikajícími nápady, ke komu má cenu přicházet.
boban18
napsal(a):
Hugo, já bych to samozřejmě takhle taky dělala nejradši, ale trápí mě čas. Musím během týdne co nejefektivněji štěndo připravit na nastávající pracovní režim. Tj. ranní vycházka a hraní, odpočinek a pak aktivity. Neříkejte mi, že to nejde, jen na facebookové stránce o BOC koliích jsem se od mnoha lidí dozvěděla, že během týdne štěndo na tento režim připravily a zvládají to bez problému, navíc mají doma super borderku
Tak proc se nejdete zeptat lidi, kteri to se svoji BOC tak uzasne zvladli?
bodlinko to máte pravdu, že záleží hodně na povaze. S tím vodítkem to není jen tak jedoduché, opravdu nemám jak zabednit ty místa, kam by nemělo. Takže mi nezbývá nic jiného, než ho brát do náruče když tam chce jít. Je jak střela, bez vodítka by se ani nedalo chytnout. Je to prostě ještě škvrně a jak píšete, není to stroj. Vůbec si nemyslete že jsem na něj nějak hrubá nebo na něj křičím, naopak ho pořád chválím když dělá správné věci, až si přijdu jako blbec
impact - achjo, to se nemůžu zeptat i jinde než na facebooku ?
Uživatel s deaktivovaným účtem
njn, je to škvrně, přesně tak. po dvou dnech jste pro něj pořád ještě cizí teta. základem k pohodě vás obou asi bude oprostit se od té myšlenky, že do týdne musí být hotovo. pravděpodobně nebude a čím víc budete tlačit na pilu, tím horší to bude. s tím štěnětem si teď musíte hlavně hrát, budovat si s ním nějaký vztah, aby vědělo, že s vámi je fajn, učit ho nějaký denní režim, aby vědělo, co bude a ono si to časem sedne.
Pro zadavatelku:
Vláčet na vodítku osmitýdenní štěně,
které je doma dva dny, je blbost proto, že štěněti se před dvěma dny,
kdy odešlo od matky a případných sourozenců, totálně převrátil svět. Je v
novém prostředí, vy jste pro něj cizí, nic v daném místě nezná a navíc
na něj někdo, kdo má být jeho nejbližší bytost, pověsí stopovačku a
škubáním ho buzeruje...to je prostě naprosto mimo přístup k jakémukoliv
živému tvorovi a v celém vašem příspěvku nevidím ani špetku empatie k
tomu zvířeti.
Už to tady padlo, co máte dělat: maximálně
se štěněti věnovat, oželet perfektní zahradu a úplně ze všeho nejdřív
opustit myšlenku, že vám štěně něco naschvál ničí - ono prostě zkoumá
svět. Když jste si holt pořídila po jorkmutovi borderu, tak jste pro to
asi měla nějaký důvod a jistě jste se seznámila s povahou a typickými
vlastnostmi plemene - nechápu tedy, proč vás překvapuje, že máte
hyperaktivní temperamentní dělo, pro které je jakákoliv činnost (později
v přirozených podmínkách práce se stádem) stejně nezbytná jako dýchání.
A štěně se tak chová - musíte se sakra snažit, abyste pro něj byla bod
ve vesmíru, kde se cítí bezpečně a stala se jeho útočištěm a hlavním
parťákem.
Přesně tohle byste měla se štěnětem úplně ze
všeho nejdřív budovat, ale týden na to nestačí, a pokud se vrátíte za
týden do běžného pracovního režimu (obecně od osmi do čtyř - netuším,
jak to máte, jen příklad), a štěně bude po dobu vaší nepřítomnosti v
kleci, tak se mi holt otvírá kudla v kapse, protože takhle si příchod
nového psího člena rodiny naplánovat soudný člověk, mající psy rád,
prostě nemůže.
Už to tady padlo, ale neodpověděla jste:
jak to tedy dělají dámy z ksichtoknihy, že se jim to za týden úspěšně
podaří? Co vám radí ony? A k čemu (tedy ve smyslu k jaké práci) chcete
štěně vést?
Děkuji za odpověď.
bodlinko a saolo - asi se od té myšlenky, že za týden má být hotovo musím odprostit. Jenže je to neodvratné a do práce se vrátit po týdnu musím. Pracovní dobu jste odhadl/a správně (8-16:30) a děsí mě představa, že odejdu z domu a ono škvrně bude takhle řvát třeba celý den. Proto tak nějak zjišťuji jak to nejlépe urychlit a uchovat si s ním dobrý vztah. No a abych odpověděla - lidé z fb to vesměs psali strašně jednoduše - prostě museli do práce a nechali ho v pokoji, ono si prý zvyklo. Nějaká slečna i psala, že to takhle musela udělat hned po víkendu co si ho přivezla, a že to štěndo časem zvládlo. Chtěla bych s Dagem(tak se moje škvrně jmenuje) později chodit na cvičák a zkusit agility nebo flyball. Ale na to je čas, který si na něj budu pravidelně dělat, teď si musí zvyknout na tu pracovní dobu
ještě doplňující info - do klece ho nechci zavírat přes pracovní dobu, to ho nechám v pokoji. Do klece ho učím do budoucna, jak na cestování, tak na nějaké náhlé případy kdy by do klece nachvíli musel. Aby to pak pro něj nebylo nové a nebál se. A dotaz, co svým borderkám dáváte jako ,,přírodní,, pamlsek? Něco co jim opravdu chutná..
Uživatel s deaktivovaným účtem
urychlit to bohužel nelze. užívejte si štěněte a sžívejte se s ním, dejte mu čas, ať si na vás zvykne a ono to pak nějak vždycky půjde.
jinak sice nemám borderku, ale u nás se funguje na sušené vepřové plíce.
Uživatel s deaktivovaným účtem
boban18
napsal(a):
Hugo, já bych to samozřejmě takhle taky dělala nejradši, ale trápí mě čas. Musím během týdne co nejefektivněji štěndo připravit na nastávající pracovní režim. Tj. ranní vycházka a hraní, odpočinek a pak aktivity. Neříkejte mi, že to nejde, jen na facebookové stránce o BOC koliích jsem se od mnoha lidí dozvěděla, že během týdne štěndo na tento režim připravily a zvládají to bez problému, navíc mají doma super borderku
....to nevím zda to jde, štěně jsem si brala vždy tak, že jsem měla cca týden volna a pak se mnou do práce - jinak bych si nepořizovala, kdybych neměla tu možnost - dělám turnusové dvanáctky a vůbec první své štěně jsem si pořizovala na mateřské.......na druhou stranu aby se ten fofr na štěně nevymstil.......ne každé štěně je stejné, takže bych ty stránky brala s rezervou..... no a ta by děvčata Vám neporadila jak to dělala.........jinak štěňata jsem měla vždy na volno a obojek a pak vodítko prošlo nějak bez násilí a stresu........ona ta štěňata chodí za svým majitelem tak nějak samozřejmě sama - tedy má zkušenost........no a na místo na zahradu, kde Vám ji demoluje bych prostě štěně brala ven - spíše se unaví....u nás ve vnitrobloku nesmí na zahradu pes nebo kočka vůbec...........
boban18
napsal(a):
Mám doma druhým dnem 8 týdenní štěně border kolie(kluk), je strašný mazel, ALE... Mám jen týden volna na to, aby si prcek zvykl že s ním nebudu moct být celý den, když pracuji. Mám takové menší dotazy:
1 - Kňučení
Když jsem s ním v pokoji tak moc nekňučí, ale jakmile odejdu z pokoje třeba jen na 2 minuty, přijde ke dveřím a začne strašně kňučet a škrábat dveře. Když jsem s ním v pokoji, tak si občas taky usmyslí že chce ven a zaběhne ke dveřím a kňučí. Když kňučí a já jsem s ním v pokoji, tak si za něj stoupnu a tiše na něj koukám, on dělá, jako bych tam vůbec nebyl. Nepomůže ani když ho oslovím. Prostě pořád kňučí a škrábe. Párkrát(asi 3x) se mi povedlo donutit ho aby mě chvíli sledoval - "sleduj mě" - "tak je hodný" - pamlsek no a pak na chvíli přestal ale stejně začal znovu. Za dveřmi je občas rušno a jde slyšet jak někdo dupe po schodech, nebo se na chodbě baví. Nějaké tipy?
2 - První blinkání a průjem
Krmím ho jen granulemi, na které je zvyklý od chovatele. Včera večer jsem mu dala i tvaroh se žloutkem a piškoty. Mám taky 3 různé druhy pamlsků, které mu střídavě dávám za odměnu - on je ale začíná odmítat, vždycky je jen očuchá a nechce je. Dnes ráno jsme se byli na zahradě, vyvenčit a pohrát si, učili jsme se základy přivolání - až se na mě soustředí, povel "ke mě", přijde - "tak je hodný" - pamlsek s pohlazením. Hned jak jsme na zahradu přišli, tak si našel vhodné místo na vykonání potřeby - jenže bobek nebyl pevný, ale byl to průjem. Venku jsme pak byli asi ještě 45 minut a během toho se i vyblinkal, neblinkal granule ani pamlsky, ale jen tekutinu, nebo hleny.
3 - Klec
Hned první den jsem mu do pokoje nachystala klícku, do které mu pravidelně dávám jídlo a má tam neustálý přístup k vodě. Má ji pořád otevřenou. Snažím se ho tam naučit na povel "místo". Vezmu jídlo nebo jen pamlsek, řeknu "místo" - když poslechne a vejde do klece tak ho hned pochválím a dám mu pamlsek s pohlazením. Má tam i hračky a klec je ze tří stran zakrytá, aby se cítil útulně. ALE.. Kdykoliv kdy poslechne na povel "místo" a lehne si do klícky, vydrží tam do té doby, než se vzdálím třeba jen o metr, dva. Pak hned přiběhne za mnou, lehne mi k noze a je schopný hned usnout. Většinu času spí spíš mimo klec, než v ní. Musí si zvyknout, že v kleci bude trávit hodně odpočinkového času, tak přemýšlím, jak to urychlit.
4 - Stopovací vodítko
Přivolání se učíme na stopovacím vodítku. Problém je ten, jakmile se štěně dostane na část zahrady, kam nesmí. Je tam hlína a pěstujeme tam zeleninu, vždycky když tam jde tak začne okousávat květy. Řeším to tak, že vždycky když se blíží tam, kam nesmí řeknu "ne" a jemně cuknu za vodítko. Bohužel ani jednou mě neposlechl, i když cuknu tak on se tam snaží dostat za každou cenu ať s vodítkem cukám sebevíc. V praxi to pak vypadá tak, že pořád opakuji "ne", přitom blokuji vodítko aby tam nesměl a nakonec ho musím vzít do náruče a přesunu ho na část zahrady, kam může. Zahrada není zase tak velká, takže to má velice blízko k místům, kam na zahradě nesmí. Chce to asi trpělivost, zatím vůbec neposlouchá a byl by schopný se nechat na tom vodítku i uškrtit, jak moc tam vždycky chce
Byla bych moc ráda za každou odpověď ke každému bodu, předem děkuji. Radka
Ten pejsek to s vámi nemá vůbec jednoduché, bohužel. 1 štěně kňučí, takže se mu prostě věnujte a dopřejte mu dostatek tělesného kontaktu. Když chce jít ven, asi ví proč, tak ho pusťte ven. 2. krmení - krmte 5* denně, štěně zvracelo z hladu - zvracené vody. 3. klec není vůbec nutná a neměli byste ho do ní nutit. Na pozitivkářské "zvyšování hodnoty se vykašlete. Pokud chcete klecové zvíře, pořiďte si třeba morče, ale ne psa. Podporujte jeho zájem o vás, lehněte na zem, nechte ho po sobě lézt a podobně. 4. stopovacím vodítkem se nikdy necuká, opravdu nikdy, u štěněte to může udělat jen naprostý diletant. Volejte ho, neopakujte povel, přivolávejte řečí těla - dřepnutím na bobek, couváním, ruce držte u těla. Nikdy se štěnětem neškubejte a nepoužívejte žádné hrubosti.
My máme křížence BOCxkelpie kluka, náš první pes, rad vám moc nedám, udělali jsme spoustu chyb, když jsem to četla tak jsem přesně viděla nás naprosté psí amatéry a toho našeho hafana. Po dvou dnech toho po štěňátku čekáte moc, je to mimino.1/ kňučení – ten náš kňučel pořád sám nechtěl být vůbec. Chodil sdcerou anebo se mnou všude a to doslova. Brali jsme si ho na začátku června, dceru jsem na týden omluvila ve škole ale stejně pak zůstával skoro měsíc dopoledne doma sám, měl pelíšek s mikinou dcery na chodbě a tchyně hlásila, že po odchodu dětí si chvíli zaplakal a pak spal nebo cupoval mikinu, okusoval boty, botník, nábytek, ručníky, ponožky, oblečení, učebnice, rohy zdí = cokoliv našel. O prázdninách byl s dětma, po prázdninách si zase musel zvyknout na samotu, ale to byl větší, takže už mohl z chodby na zahradu jak chtěl. S běháním ke dveřím začal také jako štěně a zůstalo mu dodnes, když něco zajímavého zaslechne nebo ho popadne zvědavost a chce si něco obhlídnout na zahradě. S funkcí otvírače dveří psa gaučáka už jsme se smířiliJ 2/blinkání a průjem – od chovatelky byl naučený na barfík, po tom se nám několikrát poblinkal a pos... (mám blbej zvyk všechny zvířata překrmovat, takže štěňátko, chudiatko vyhladovělé opuštěné bez maminky se smutnýma očičkama…), zkoušeli jsme přejít na granule, ale ty nechtěl vůbec. Takže jsme se vrátili k barfu, krmila ho dcera 4x denně, já měla zákaz mu dávat cokoliv.3/Klec nám vůbec neprošla, dodnes ho do ní posíláme jen když překáží, zato místo na gauči si zabral hned jak na něj dokázal vyskočit, nám to nevadilo, byl malá roztomilá chlupatá koulička a nejraději spal a spí uprostřed povalujících se lidíJ 4/ stopovací šňůru jsme nepoužívali nikdy, takhle malé štěně mi nikam neuteče, přijde mi že tak do 3-4.měsíce nebyl vůbec schopný vnímat přivolání. Ze začátku se držel i na zahradě blízko, jakmile začal být sebejistější, tak už nás nepotřeboval a přivolání na zahradě úplně ignoroval, venku na neznámém se ale držel u nás, když se občas zapomněl, tak jsme si pro něj došli. My jsme to přivolání dost trénovali protože bylo v plánu že s námi bude chodit ven s koňma a na to musí mít přivolání a zalehnutí 100% vždycky a všude, takže to jsme cvičili málo ale často, nejdřív z půl metru a postupně jsme to protahovali, ale stejně jsme první vyjížďku kde jsme nemusela slézt z koně a převést ho někde na vodítku dali až někdy kolem 1,5roku… Zahradu během prvního roku kompletně zryl, vyhrabal a okousal všechno co šlo, roztrhal bazén, zničil rajčata a okurky, překousal dva kmínky mladých stromků, přeryl skleník, strhával ze šňúr pověšené prádlo, museli jsme ohradit „jedlou“ část zahrady. Vyrostl z toho – dnes je to frajer pes a člen rodiny, už neškodí, když je doma sám tak buď spí nebo si hraje na zahradě s hračkama anebo hlídá a pase slepičky:-) to ho baví asi nejvíc.