Kastrace psa

Já doporučuji frontální lobotomii, nebo preparaci čtverohrbolí. Zvíře se v druhém případě dostane do stavu celkové plasticity

Studie byla založena na průzkumu. ve kterém se shromáždily informace o 7 různých charakteristikách chování u více jak 10 000 psů. Zjištěné údaje ukázaly, že kastrovaní psi jsou agresivnější, bojácnější, vzrušivější a hůře cvičitelní než psi nekastrovaní. A tyto údaje byly předloženy na Třetím mezinárodním sympoziu o nechirurgických metodách kontroly populace domácích zvířat, a ukázaly, že kastrace zhoršuje projevy chování včetně: agrese ze strachu namířená vůči psům (v závislosti na plemeni), žebrání o potravu, strach z fyzické manipulace a citlivost na ni, agrese vůči lidem a jiným psům, snížená energie, uštěkanost a válení se ve výkalech a jejich požírání5.

Kastrace může rovněž přispět k celé řadě projevů problematického chování, shrnutých do kategorie kognitivních dysfunkcí. Kognitivní dysfunkce je v podstatě psí Alzheimer a mezi její projevy může patřit dezorientace, znečišťování obydlí, agrese, potulování a zmatenost. Bylo prokázáno, že ve srovnání s nekastrovanými psy dochází u kastrovaných psů k rychlejšímu rozvoji kognitivní dysfunkce od mírné k těžké. Výzkumní pracovníci prohlašují: „Toto zjištění je v souladu se současným výzkumem neuroprotektivního účinku testosteronu a estrogenu na buněčné úrovni a role estrogenu při prevenci Alzheimerovy choroby u žen.” 6.

Další zajímavá skutečnost, kterou je třeba vzít do úvahy je, že u projevů chování, u kterých se obecně předpokládá, že je kastrace může zlepšit (výše uvedené informace ovšem vrhají na tato dogmata pochybnosti), se předčasnou kastrací žádného kladného účinku nedosáhne. Prokázalo se, že zlepšení chování díky kastraci nezávisí na věku. Není proč spěchat a „opravit“ vašeho psa, zatímco ještě stále vyspívá jak tělesně tak duševně. Je důležité si dobře vybrat štěně. Při výběru plemene, které se má stát součástí vaší rodiny, musíte vzít v úvahu jeho vrozenou energii a sklon k agresivitě. Odpovídající výcvik, nastavení pravidel a hranic a pohyb jsou naprosto nezbytné již od prvního dne. Pokud se problematické chování objeví, musíte ho rychle odhalit a se psem pracovat na jeho nápravě okamžitě, předtím než se z něho stane zvyk, je také nezbytně nutné využít služeb etologa a / nebo cvičitele, když takové potíže nastanou. O kastraci by se mělo uvažovat jako o posledním krajním řešení a očekávání úspěchu kastrace by mělo být realistické. Kastrace by se neměla provádět u psů před dosažením dospělosti, protože testosteron je nezbytný pro vývoj kostry a mozku.

...takže shrnutí, psa si vychovejte a poskytněte mu dostatečné vybití energie, jak tělesné, tak duševní a pak ho nemusíte mrzačit

lupus4 napsal(a):
Studie byla založena na průzkumu. ve kterém se shromáždily informace o 7 různých charakteristikách chování u více jak 10 000 psů. Zjištěné údaje ukázaly, že kastrovaní psi jsou agresivnější, bojácnější, vzrušivější a hůře cvičitelní než psi nekastrovaní. A tyto údaje byly předloženy na Třetím mezinárodním sympoziu o nechirurgických metodách kontroly populace domácích zvířat, a ukázaly, že kastrace zhoršuje projevy chování včetně: agrese ze strachu namířená vůči psům (v závislosti na plemeni), žebrání o potravu, strach z fyzické manipulace a citlivost na ni, agrese vůči lidem a jiným psům, snížená energie, uštěkanost a válení se ve výkalech a jejich požírání5.

Kastrace může rovněž přispět k celé řadě projevů problematického chování, shrnutých do kategorie kognitivních dysfunkcí. Kognitivní dysfunkce je v podstatě psí Alzheimer a mezi její projevy může patřit dezorientace, znečišťování obydlí, agrese, potulování a zmatenost. Bylo prokázáno, že ve srovnání s nekastrovanými psy dochází u kastrovaných psů k rychlejšímu rozvoji kognitivní dysfunkce od mírné k těžké. Výzkumní pracovníci prohlašují: „Toto zjištění je v souladu se současným výzkumem neuroprotektivního účinku testosteronu a estrogenu na buněčné úrovni a role estrogenu při prevenci Alzheimerovy choroby u žen.” 6.

Další zajímavá skutečnost, kterou je třeba vzít do úvahy je, že u projevů chování, u kterých se obecně předpokládá, že je kastrace může zlepšit (výše uvedené informace ovšem vrhají na tato dogmata pochybnosti), se předčasnou kastrací žádného kladného účinku nedosáhne. Prokázalo se, že zlepšení chování díky kastraci nezávisí na věku. Není proč spěchat a „opravit“ vašeho psa, zatímco ještě stále vyspívá jak tělesně tak duševně. Je důležité si dobře vybrat štěně. Při výběru plemene, které se má stát součástí vaší rodiny, musíte vzít v úvahu jeho vrozenou energii a sklon k agresivitě. Odpovídající výcvik, nastavení pravidel a hranic a pohyb jsou naprosto nezbytné již od prvního dne. Pokud se problematické chování objeví, musíte ho rychle odhalit a se psem pracovat na jeho nápravě okamžitě, předtím než se z něho stane zvyk, je také nezbytně nutné využít služeb etologa a / nebo cvičitele, když takové potíže nastanou. O kastraci by se mělo uvažovat jako o posledním krajním řešení a očekávání úspěchu kastrace by mělo být realistické. Kastrace by se neměla provádět u psů před dosažením dospělosti, protože testosteron je nezbytný pro vývoj kostry a mozku.

...takže shrnutí, psa si vychovejte a poskytněte mu dostatečné vybití energie, jak tělesné, tak duševní a pak ho nemusíte mrzačit

Můžu poprosit o odkaz? To, že někdo něco napíše neznamená, že je to valildní. Díky za radu, ale přesně proto ho chci vykastrovat, aby měl duševní pohodu, mohl se vybít a ne se klepat celou procházku a cvičení. To není o výcviku, ale o přírodních pudech se rozmnožovat

.Farhoody, P. Behavioral and Physical Effects of Spaying and Neutering Domestic Dogs. Smmary of findings detailed in Masters thesis submitted to and accepted by Hunter College in May 2010.

Hart BC. Effect of gonadectomy on subsequent development of age related cognitive impairment in dogs. J Am Vet Med Assoc. 2001 July 1; 219 (1) 51-6.

To není o výcviku, ale o přírodních pudech se rozmnožovat

pletete si pojmy s dojmy
popište normální den a činnost vašeho psa

evidentně jste rozhodnuta o "samospasitelnosti" kastrace , tak proč se
vůbec ptáte?

Máme největší strach z toho, že by to pak nebyl náš prdlej pes, tak bych se chtěla zeptat, jestli se váš po kastraci změnil na znuděnou bytost,

tak dopadl pes jedné sousedky
dala ho kastrovat, že pak přestane utíkat (takový aktivní samovenčič to byl)
utíkat přestal, ale jak říkala, jakoby mu vzala život
pes bez zájmu

lupus4 napsal(a):
.Farhoody, P. Behavioral and Physical Effects of Spaying and Neutering Domestic Dogs. Smmary of findings detailed in Masters thesis submitted to and accepted by Hunter College in May 2010.

Hart BC. Effect of gonadectomy on subsequent development of age related cognitive impairment in dogs. J Am Vet Med Assoc. 2001 July 1; 219 (1) 51-6.

To není o výcviku, ale o přírodních pudech se rozmnožovat

pletete si pojmy s dojmy
popište normální den a činnost vašeho psa

evidentně jste rozhodnuta o "samospasitelnosti" kastrace , tak proč se
vůbec ptáte?

Díky, to je přesně to, co jsem si myslela. První je diplomka, která možná byla přijatá univerzitou, ale nebyla publikovaná. Na to, co se odkazujete, je nějaký "výtažek", navíc je absolutně bez zdrojů, takže výpovědní hodnota 0. http://www.naiaonline.org/uploads/WhitePapers/SNBehaviorFarhoodyZink.pdf

Druhá studie se zaměřuje na psy, kterým je mezi 11 a 14 lety. Pokud se podíváte na originální výsledky přímo v článku od autorů, dozvíte se, že výsledky nejsou nijak signifikantní – v řádu jednotek procent. Sami autoři taky v závěru zmiňují, že psi s např. vasektomií by nebenefitovali z výhod kastrace – redukce agresivity, sexuálního chování. Navíc stáří psů může výsledky ovlivňovat. https://admin.avma.org/News/Journals/Collections/Documents/javma_219_1_51.pdf

Příště si raději přečtěte originály, než se tím začnete ohánět. Říka se tomu kritické myšlení. Co se týče mých "dojmů". Příroda to tak zařídila – hlavní úkol je se rozmnožit. Nikdo o samospasitelnosti nehovoří – zajímají mě zkušenosti lidí se změnou povahy :)

že prý se to dá zkusit chemicky nebo tak
nevěřím, že se pes nezmění vůbec, to je nesmysl
jak moc se změní zrovna tento pes, no to nikdo neví..

Příště si raději přečtěte originály, než se tím začnete ohánět. Říka se tomu kritické myšlení.

převážně vážně čerpám např. zde

https://www.google.com/search?client=ubuntu&channel=fs&q=http%3A%2F%2Fwww.naiaonline.org%2Fpdfs%2FLongTermHealthEffectsOfSpayNeuterInDogs.pdf.&ie=utf-8&oe=utf-8


nepopsala jste váš "psí den" a co mu vlastně nabízíte

Domik047 napsal(a):
Díky, to je přesně to, co jsem si myslela. První je diplomka, která možná byla přijatá univerzitou, ale nebyla publikovaná. Na to, co se odkazujete, je nějaký "výtažek", navíc je absolutně bez zdrojů, takže výpovědní hodnota 0. http://www.naiaonline.org/uploads/WhitePapers/SNBehaviorFarhoodyZink.pdf

Druhá studie se zaměřuje na psy, kterým je mezi 11 a 14 lety. Pokud se podíváte na originální výsledky přímo v článku od autorů, dozvíte se, že výsledky nejsou nijak signifikantní – v řádu jednotek procent. Sami autoři taky v závěru zmiňují, že psi s např. vasektomií by nebenefitovali z výhod kastrace – redukce agresivity, sexuálního chování. Navíc stáří psů může výsledky ovlivňovat. https://admin.avma.org/News/Journals/Collections/Documents/javma_219_1_51.pdf

Příště si raději přečtěte originály, než se tím začnete ohánět. Říka se tomu kritické myšlení. Co se týče mých "dojmů". Příroda to tak zařídila – hlavní úkol je se rozmnožit. Nikdo o samospasitelnosti nehovoří – zajímají mě zkušenosti lidí se změnou povahy :)

A jak to chcete kriticky myšlenkově vyhodnotit? Jaká je výpovědní hodnota víceméně anonymních přispěvatelů na místní diskuzi? Ohromte mě kritickým myšlením, když k němu tak vzhlížíte

Ať už vám tady napíše kdokoliv cokoliv, bude to jen jeho zkušenost s jedním daným psem. Kde máte nějaký kontrolní vzorek či skupinu? Neznáte ani jiné vlivy mimo kastrace na toho konkrétního psa, tak jak to můžete luštit?

Argumenty odpůrců kastrace, a teď mám na mysli hlavně těch, kteří sice možná žádnou studii nedělali, ale se psy celý život žijí či k nim mají hluboký vztah, jsou jasné a pochopitelné, takže nechápu, co na tom chcete kriticky rozebírat. Kastrace prostě je pro organismus psa (myslím psa jako druh, tj. psa domácího) a jeho hormonální rovnováhu obrovský zásah, velmi často zbytečný a ke škodě zvířete. Ať si o tom vygůglíte, kolik studií chcete.

To, co píšete o chování svého psa, je prezentace jeho nevychovanosti a neovladatelnosti v novém prostředí. Je to stejné, jako když se vesnický puberťák přestěhuje do města a chce chodit na diskotéky, do kina, courat po nocích s holkama. A místo, abyste ho vychovala a usměrnila, tak mu necháte odstranit varlata.
Geniální.

zajímavé, že kastrace je obrovský zásah do něčeho
do nějakého systému
hormonálního
ok
a pes je teda druh, kterému tento systém nemůže vykazovat error
tak to se má :-)

ještě chvíli bych počkala, jestli se nezvládnete společně adaptovat, přeci jen na tu koncentraci fen není zvyklý, zkuste chodit na stejná místa a dělat stejné cvičení
ale změna povahy.. to se neví.. důvěryhodná studie, to by se mi také líbilo, ale pro mě není 100% ani jedna, ani ty pro, ani ty proti
protože netušíme, co ti psi celé dny dělali, co do nich kromě jídla (a jakého, protože co vídám, tak light krmiva jsou hodně špatné pro fyzičku i psychiku) futrovali, žádný pes na světě určitě není stejný, kromě klonů, takže říct "labrouše to ne/změní" by si nikdo ani troufnout neměl

Kastrátům chybí všechen testosteron, uvažte že kastrát nepáchne jako samec a zvířata se k němu nechovají jako k samci. Dále uvažte že ono se nechová jako samec, ani to není samec. Po kastraci tedy určitě nedosáhne duševní pohody- to považuji za nesmysl...

a nemůže ho mít moc ? to se věkem nebo nemocí stává (odborníci si to přesně vygůglí..)
je rozdíl, jestli kastrujete plně dovyspělého psa nebo mládě
ale stejně.. pokud není zdravotní problém (nebo se k němu citelně neschyluje), tak ještě zkusím jiné metody

Už to začíná nejsem příznivec kastrace, nikdy jsme psa nekastrovali a rozhodně souhlasim s tím, že je to zásah do těla jedince, ale je hrozný koukat na chodící vystresovanou trosku. Tady ani nejde o adaptaci – prostředí to pro něj nové není. Od mala se mnou chodil do práce, takže procházky v parku byly na denním pořádku a ve městě bydlíme už pár měsíců. Začalo to tak před 4 týdny. Rozhodnu se až kolem Vánoc, tak budu doufat, že se zlepší. Nechce se mi do něj řezat :)

Pro saolu: koukám, že znáte situaci a psa lépe než já :) kritické myšlení je přesně potřeba na to, co si odnesu z příspěvků z anonymní diskuze. Výpovědní hodnotu to nemá, ale jsou to zkušenosti. Pro mě mají větší váhu než mystifikace zkonstruovanými "studiemi".

Zvířata investují do říje velké množství energie, to je v přírodě normální. Buďte bez obav, nikterak tím netrpíme

vetřelec napsal(a):
Zvířata investují do říje velké množství energie, to je v přírodě normální. Buďte bez obav, nikterak tím netrpíme

více takových komentářů, prosím!!

..což se nedá říct o okolí..

úplně jste vyloučili zdravotní trabl
protože je to pes ?
:-)

Znám pouze jednoho kastrovaného psa....staforda, tam bych řekla, že se povahově nezměnil....žádný "tělo bez duše a elánu" se nekonalo.....to si myslím, že se odhadnout asi dopředu nedá. Ale třeba sestřenka kastrovala chemicky a říkala, že se pesovi povaha na tu dobu (cca půl roku), co kastrace působila změnila....

Já teda měla to štěstí, že žádný z mých psích kluků neměl zdravotní potíže, které by se musely řešit kastrací a ani nemám totální vychylovače kvůli háravým fenám, ale osobně bych zkusila nejdřív to, co jsem praktikovala u feny při falešné březosti....začít víc makat, víc psa na prochajdách zaměstnat.....na kastraci je čas vždycky a je to nevratné....

megi-the-dog napsal(a):
..což se nedá říct o okolí..

úplně jste vyloučili zdravotní trabl
protože je to pes ?
:-)

Zdravotní problém mě, se přiznám, nenapadl. Není to totiž pokaždé, co jsme venku. Když jdeme dopoledne a nikoho nepotkáme, tak je celkem v pohodě. Jenom vidim, jak větří, pak běží, ale to je pořád odvolatelnej a pak OK.

sardullah napsal(a):
Znám pouze jednoho kastrovaného psa....staforda, tam bych řekla, že se povahově nezměnil....žádný "tělo bez duše a elánu" se nekonalo.....to si myslím, že se odhadnout asi dopředu nedá. Ale třeba sestřenka kastrovala chemicky a říkala, že se pesovi povaha na tu dobu (cca půl roku), co kastrace působila změnila....

Já teda měla to štěstí, že žádný z mých psích kluků neměl zdravotní potíže, které by se musely řešit kastrací a ani nemám totální vychylovače kvůli háravým fenám, ale osobně bych zkusila nejdřív to, co jsem praktikovala u feny při falešné březosti....začít víc makat, víc psa na prochajdách zaměstnat.....na kastraci je čas vždycky a je to nevratné....

Díky za příspěvek :) jojo, s tím počítám, že se to dopředu nedá odhadnout, a proto nad tím dost váhám.

Domik047 napsal(a):
Zdravotní problém mě, se přiznám, nenapadl. Není to totiž pokaždé, co jsme venku. Když jdeme dopoledne a nikoho nepotkáme, tak je celkem v pohodě. Jenom vidim, jak větří, pak běží, ale to je pořád odvolatelnej a pak OK.

kolik mu je ?

Kolik je psovi?
Zapracujte primárně na ovladatelnosti a nebudete muset kastrovat. Pokud se tedy nejedná o projev nějaké patologické hormonální nerovnováhy. Vyhledejte si tady příspěvky Růženy Růžové, řešila podobný problém.

Pořád to ale vidím spíše jako výchovný problém u psa, který možná pohlavně dospěl. Proto se ptám, kolik mu je.

megi-the-dog napsal(a):
kolik mu je ?

2 roky

Domik047 napsal(a):
2 roky

tak to je akorát.. na kompletní dospělost a s tím trošku jinou "povahu"
takhle ze dne na den, no, nejsem vet, pro klid duše bych tam zašla
ale opravdu to ještě můžete zvládnout - úplně otočit, dělat věci jinak a víc a jinde třeba, zničit mu plány :-)

megi-the-dog napsal(a):
tak to je akorát.. na kompletní dospělost a s tím trošku jinou "povahu"
takhle ze dne na den, no, nejsem vet, pro klid duše bych tam zašla
ale opravdu to ještě můžete zvládnout - úplně otočit, dělat věci jinak a víc a jinde třeba, zničit mu plány :-)

Jojo, makáme na tom. Není to vůbec definitivní. Prostě dostal znova stopovačku, ale teda chodit s ní v tomhle blátě je fakt luxus pořád věřim, že se to srovná.

vetřelec napsal(a):
Kastrátům chybí všechen testosteron, uvažte že kastrát nepáchne jako samec a zvířata se k němu nechovají jako k samci. Dále uvažte že ono se nechová jako samec, ani to není samec. Po kastraci tedy určitě nedosáhne duševní pohody- to považuji za nesmysl...

pro Domik - oslavovat jste měla tento citovaný

pokud jsem to dobře pochopil - máte vcelku labilního vestaje z útulku, kterému by kastrace na "duševní pohodě" rozhodně nepřidala...

a shodit se dá cokoli, i jen proto, že se vám to zrovna nehodí. A to je opravdu velmi "konstruktivní"

Pro Domik.:
Ohledně toho kritického myšlení: jak můžete kriticky hodnotit zdejší příspěvky, když neznáte pozadí? Tomu se kritické myšlení opravdu neříká.

Ohledně kastrace mám na rozdíl od vás ne/výhodu, že jsem psích kastrátů viděla v průběhu cca 20ti let desítky - kamarádka se věnovala výcviku slepeckých a asistenčních psů. Chápu rozumné důvody, že to ti psi v takovém případě musí podstoupit, ale proč to dělat gaučákům z pohodlnosti či neznalosti majitele, nepochopím nikdy.

megi-the-dog napsal(a):
a nemůže ho mít moc ? to se věkem nebo nemocí stává (odborníci si to přesně vygůglí..)
je rozdíl, jestli kastrujete plně dovyspělého psa nebo mládě
ale stejně.. pokud není zdravotní problém (nebo se k němu citelně neschyluje), tak ještě zkusím jiné metody

Naprosto souhlasím. Nejdřív nechat prověřit hladinu testosteronu, jestli nevyšiluje kvůli tomu, že je ho moc a není to schopný zvládat (můj pes šel až do omdlívacího útlumu).
Někdy to může být i důsledek nálezu na varlatech.

Kdyby to bylo v pořádku, tak prostě nechat ještě nějakou dobu na aklimatizaci - zvykání si na silnější podnět a zkoušet ho od toho odpoutat - a když nepoleví tak to řešit radikálněji ..... chemickou kastrací? (i když netuším jestli to není takovej koktejl jedů, že oproti tomu kastrace fyzická je pohoda).

Co se týče povahy. Prošlo mi rukama hafo psů po kastraci ..... ze zdravotních důvodů, z útulku i harašmenti. Jestli jsem zaznamenala nějakou výraznou změnu povahy .... tak to mohlo být možná u jednoho, dvou kousků. Mladého psa to většinou moc neovlivní. Starší se můžou víc uzavřít - jsou-li i předtím rezervovanější. Co se týče pachové čitelnosti kastrátů pro ostatní psy .... to taky záleží kus od kusu. Některým kastrátům se pouze sníží hladina testosteronu (to má můj současný pes) a je stále okolím přijímán stejně. Že by se z kastráta stal otloukánek? Kastrovaní otloukánci bývali otloukánky většinou i před kastrací. Nebo se chovali už dříve dost submisivně.

Ale jestli je pes zdravý a pouze je to reakce na změnu prostředí .... zkuste nejdříve řešit výchovně .... a fakt nebuďte líná a nevzdávejte to.

Začalo to tak před 4 týdny.
však teď je doba hromadného hárání
pes dospívá/dospěl
a ještě technická - sníh pachy konzervuje, to je pak teprve sranda

domik, se mi zdá, že plašíš vodu předčasně, chce to psa fakt zaměstnat
plemeno?

Dominik047, myslím, že na to koukáte moc vědecky. Síla pohlavního pudu je u různých jedinců různá. Ve městě kde se běžně venčí na celkem omezených plochách, je koncentrace psů vysoká a vždy se najde nějaká "háravka". Nemusíte ji potkat, ale byla tam chvíli před vámi. Někteří jsou opravdu "na zabití" a vede to ke zbytečným konfliktům s páníčkem, případně majitelem hárající feny. Vasektomie by způsobila neplodnost, produkci hormonů neovlivní. Chemická kastrace aplikací "čipu" postupně uvolňující hormony a přelaďující psa spíše na fenu je drahá varianta, která by mohla mít smysl u jedince u kterého požadujeme pouze dočasný efekt a plánujeme jeho pozdější použití v plemenitbě. Chirurgická kastrace je definitivní řešení. Vede k atrofii prostaty a tím předchází potenciálním problémům ve vyšším věku (třeba i tumorům varlat). U některých psů může způsobit pokles hladiny testosteronu určité kožní problémy. Snížení bazálního metabolismu může vést k tloustnutí , ale to je věc majitele a jeho přístupu (méně kalorické krmivo, či více pohybu atd.). Sám jsem měl velkého knírače a fenu NO. Každé hárání bylo trauma, nežraní, vytí, až hysterický neklid. Byli každý v jiném kotci na jedné zahradě, venčení mimo zahradu (každý jinde) a stejně to bylo na palici. V 5 letech kastrace a boží klid, mohl jsem je venčit spolu i při hárání. Povaha se nezměnila, možná naopak, nerozptyloval se ostatními háravkami a kontakt se mnou nebyl narušován dilematem koho poslechnout, mne nebo pud. Na druhou stranu znám i psa, který ještě několik let byl schopen plnohodnotného styku s fenou v jedné domácnosti. Prostě ho v nejlepší dny ukecala (podotýkám,že pes měl odstraněny obě varlata). Prostě pokud by tento stav měl trvat po celý rok, šel bych do kastrace.

hmn_: neplašim, jen sbírám dopředu. :D je to vestaj 13kg, líp ho asi nepopíšu. Paradoxně, nebo logicky? se mu tady věnuju mnohem víc. Budu dál zkoušet :)

lupus: proč by měl být labil? se psama je v pohodě, jezdí busem, metrem, s novým prostředí nemá problémy, jediný co, tak nemusí lidi...nechápu tyhle výkřiky do tmy.

Ruzena, rate: dekuju :)

Myslím že jde potom především o ohled na duševní pohodu majitele, pak by to bylo něco úplně jiného než duševní pohoda zvířete... K tloustnutí dochází podle mého názoru spíše snížením celkové aktivity kastrovaného zvířete- tedy spíše behaviorálními poruchami, nežli poruchami metabolickými.

Změny chování u kastrátů jsou, to je bez debaty. A stejně tak neoddiskutovatelné jsou metabolické změny - k tloustnutí kastrátů dochází nikoliv náhlou změnou pohybové aktivity ze strany majitele psa (když tedy pominu období pooperačního klidu), ale díky poklesu bazálního metabolismu. Stejná aktivita jako před zákrokem již prostě může být málo na stejný příjem energie a zvíře tloustne.
Někdy prostě máte pocit, když to zvíře znáte déle před a po výkonu, jakoby kastrací v přirozeném vývoji toho konkrétního psa někdo šlápl na brzdu. Všechno se zpomalí, některé žlázy s vnitřní sekrecí postupně sníží výkon, bazální metabolismus klesne, pro ostatní cizí psy je to zvíře při setkání "divné" - ani pes, ani fena. Můžou z toho vznikat konflikty v mezipsí komunikaci, což k pohodě zvířete taky nepřidá. A - i když na to žádnou studii nemám - poměrně dost psů z kategorie vodících či asistenčních, které jsem blíže znala a kastrovali se mezi prvním a druhým rokem věku, se rozhodně nedožilo třeba ani deseti let, což je dnes u nekastrovaných labradorů či flatů běžně dosahovaný věk.
Proto se mi otevírá nůž v kapse, když tady přispívají lidé, kteří kastrují šmahem vše, co jim přijde do ruky, a hrdě se tím chlubí , stejně jako když nezkušeného majitele napadne kastrace jako první a jediná pomoc při výchovných problémech rozjíveného sotva dospělého psa. Snad to tedy v případě Domik047 a jejího vestaje tak nakonec nebude, no - myslím kvůli tomu psovi.

metabolismus kastrátů je ale opravdu jiný, to není můj názor, ale fakt ;-)
dost záleží na osvalení a např. pohlaví...atd., ono to není jen že kastrace = zpomalení systému

Saolo, rozhodně se tady tim nechlubím, ani mi nepřijde v pohodě názor, že je kastrace jediná pomoc ale díky za zbytek příspěvku

Máme v rodině kastrovanou fenu a rozhodně nemá sklony k tloustnutí a nekastrovanou fenu, která je jak vepř. Takže teorii o metabolismu nevěřím, je to jen o žrádle a pohybu (ostatně jako u lidí) Povahově se asi změní a to tak, že se přestane zajímat jen o to, co kde hárá a začne zase normálně fungovat. Mám skoro 11letého nekastrovaného psa a situace se zhoršuje tím, jak kolem přibývá háravek. Když to odhárá a je chvilku klid, mám zase normálního psa, který nemá zatmění mozku. Takže jestli si myslíte, že nekastrovaný pes je v pohodě - tak to rozhodně není, když jeho mozek jede neustále v módu něco obskočit. Jak píšu, čím je starší, tím je to horší. Nad kastrací jsem i uvažovala, ale už ho chci nechat v klidu dožít, jsem ráda, že alespoň chodí. A když chytí stopu háravky, tak i běhá Pořád se tady užívá: jakovou má ten pes práci? Potřebuje zaměstnání, aby neslintal za háravkama, fena neměla falešku..Když pominu psy, kteří celé dny leží v zahradě či doma na gauči jen jako módní doplněk, tak si říkám: jakovou pořád práci? Pořídila jsem si psy jako společníky, jako parťáky na turistiku a ano, jako něco, s kým se můžu pomazlit Snažila jsem se jim život zpříjemnit tisícem aktivit, aby ho měli pestrý a užívali si, ale možná by raděj leželi jak mi často říká můj muž. Pořád ho někam taháš, koukni, vždyť ani nechce! (když sebou práskne na záda, aby nemusel do auta a to ani, když je to výlet - dlouho ho musím ukecávat, necestuje rád)
A k otázce. Znala jsem jen jednoho kastrovaného samce a bylo to z důvodu, že se přestěhovali do pronajatého domu, kde z pozemku neustále zdrhal za háravkama. Poté, co ho srazilo auto, se panička rozhodla ho vykastrovat. Viděla jsem ho jen asi 14dní po kastraci a pak se z vesnice odstěhovali, takže jakový to mělo vliv na ostatní chování nevím, ale co vím od jejich příbuzných je, že před kastrací to byl dost nesnesitelný a nevychovaný pes, takže ten vliv na chování by mne také zajímal...

lesnížínka napsal(a):
Máme v rodině kastrovanou fenu a rozhodně nemá sklony k tloustnutí a nekastrovanou fenu, která je jak vepř. Takže teorii o metabolismu nevěřím, je to jen o žrádle a pohybu (ostatně jako u lidí) Povahově se asi změní a to tak, že se přestane zajímat jen o to, co kde hárá a začne zase normálně fungovat. Mám skoro 11letého nekastrovaného psa a situace se zhoršuje tím, jak kolem přibývá háravek. Když to odhárá a je chvilku klid, mám zase normálního psa, který nemá zatmění mozku. Takže jestli si myslíte, že nekastrovaný pes je v pohodě - tak to rozhodně není, když jeho mozek jede neustále v módu něco obskočit. Jak píšu, čím je starší, tím je to horší. Nad kastrací jsem i uvažovala, ale už ho chci nechat v klidu dožít, jsem ráda, že alespoň chodí. A když chytí stopu háravky, tak i běhá Pořád se tady užívá: jakovou má ten pes práci? Potřebuje zaměstnání, aby neslintal za háravkama, fena neměla falešku..Když pominu psy, kteří celé dny leží v zahradě či doma na gauči jen jako módní doplněk, tak si říkám: jakovou pořád práci? Pořídila jsem si psy jako společníky, jako parťáky na turistiku a ano, jako něco, s kým se můžu pomazlit Snažila jsem se jim život zpříjemnit tisícem aktivit, aby ho měli pestrý a užívali si, ale možná by raděj leželi jak mi často říká můj muž. Pořád ho někam taháš, koukni, vždyť ani nechce! (když sebou práskne na záda, aby nemusel do auta a to ani, když je to výlet - dlouho ho musím ukecávat, necestuje rád)
A k otázce. Znala jsem jen jednoho kastrovaného samce a bylo to z důvodu, že se přestěhovali do pronajatého domu, kde z pozemku neustále zdrhal za háravkama. Poté, co ho srazilo auto, se panička rozhodla ho vykastrovat. Viděla jsem ho jen asi 14dní po kastraci a pak se z vesnice odstěhovali, takže jakový to mělo vliv na ostatní chování nevím, ale co vím od jejich příbuzných je, že před kastrací to byl dost nesnesitelný a nevychovaný pes, takže ten vliv na chování by mne také zajímal...

Že té teorii o metabolismu nevěříte neznamená, že není...je to prostě fakt
Samozřejmě, že ve hře je ale víc faktorů, takže ve výsledku se to může projevit různě - pokud srovnáváte kastrovaného psa, který má fůru pohybu a navrch patří k plemeni, které nemá sklony k tloustnutí, může z toho vyjít líp než nekastrované zvíře, které se přežírá a chodí jenom kolem bloku...a navrch je to plemeno, které tloustne ze vzduchu.
Co se týče toho sexuálního chování, ani to není tak jednoduché - na vlastní oči jsem viděla kastrovaného psa šílet a připouštět, normálně byli s fenou svázaní a na druhou stranu u nás chodí pár majitelek, které tvrdí, že jejich nekastrovaného psa háravky až tak neberou. Čichne si, to jo, ale žádné vyšilování se nekoná.

No ale to přesně píšete. Plemeno, které má sklony k tloustnutí tloustnout bude, už třeba stárnutím, kastrované či ne, pokud mu nepřidám pohybu a neuberu žrádla. Vymlouvat se na kastraci je zbytečné. Mého nekastrovaného psa nebraly háravky několik let - než k nám začala lozit háravka jedněch sousedů. Nechávala se obskočit jen od něj, párkrát ji nakrýval a od té doby je jak umanutý. Teď už je stará, má nádor na mléčné žláze a ani si jí nevšimne, i když ona kolem tajtrlíkuje.

lesnížínka: a víte jak se říká, že chlapi můžou sežrat cokoli a netloustnou ?

lesnížínka napsal(a):
No ale to přesně píšete. Plemeno, které má sklony k tloustnutí tloustnout bude, už třeba stárnutím, kastrované či ne, pokud mu nepřidám pohybu a neuberu žrádla. Vymlouvat se na kastraci je zbytečné. Mého nekastrovaného psa nebraly háravky několik let - než k nám začala lozit háravka jedněch sousedů. Nechávala se obskočit jen od něj, párkrát ji nakrýval a od té doby je jak umanutý. Teď už je stará, má nádor na mléčné žláze a ani si jí nevšimne, i když ona kolem tajtrlíkuje.

Jasně, ale jsou prostě psi, kteří díky kastraci ztloustnou anebo neztloustnou jen díky značnému úsilí ze strany majitele, protože ten vliv na metabolismus tu je, ne že ne.
Minulou fenu jsem kastrovala až ve vyšším věku, byla nalezenec, takže přesně to nevím- možná ve třinácti? Do té doby byla v ideální kondici, spíše štíhlejší, přestože pohybu už v tom věku měla minimálně a žrala bez omezení. Po kastraci kila jela nahoru, pohyb už v tom věku moc přidávat nešlo, takže leda utrhovat od huby - ale jak už tu padlo v jiné diskuzi, u starýho psa mi to bylo dost líto. A změnila se mentálně, do té doby měla i různé jiné zájmy, po kastraci už jen to žrádlo.

Mám kastrovanou fenu....jo vypadá "tlustější" než nekastrovaný pes, ale je to spíš tím, že je jinak stavěná....má větší zadel, jemnější hlavu, ne tak mohutný hrudník, ne tak velké tlapajzny......oba mají při cca stejné výšce cca stejnou váhu.......krmné dávky dostávají stejné, pohyb mají taky stejný..........na procházky by asi ani chodit nemuseli, jsou spíš povalovací, ale vzhledem k jejich věku si myslím, že je přiměřený pohyb potřeba, aby měli alespoň nějaký svaly, takže se snažíme alespoň hodinku denně, což mi nepřijde jako nějaká mega aktivita............nicméně procházky jsou v našem podání opravdu procházky, žádný lítání a honění se jako zamlada, takže ten pohyb není nějaký echt na hubnutí (alespoň já teda nehubnu ) .......
Chci tím říct, že kastrát asi má jiný metabolismus, možná tím pádem má sklony k tloustnutí, ale z mého pohledu to není tak, že majitel musí vyvinout max úsilí, aby kastráta udržel na nějaké přijatelné váze.........možná je to proto, že moje fena byla kastrovaná jako mlaďoch..........možná kdyby třeba byla kastrovaná teď, tak by to k tomu tloustnutí vedlo, těžko říct..........
Moje fena byla totální žravka už od štěněte, kdyby mohla, tak si myslím, že by jedla dokud by nepraskla....to jí teda zůstalo i po kastraci.....takže jí samozřejmě nemůžu krmit, jak by si ona představovala, ale rozhodně jí nešidím.....když se mi zdá, že mi nabírá, tak prostě místo hovězího srdce dáme plíce a místo rýže víc zeleniny, hlavně aby toho byla plná miska a pesani měli spokojená napapaná bříška, od huby bych jí opravdu utrhovat nechtěla.

Nevím, nechci tady říkat kastrace je super, nic nehrozí, všechno je zalitý sluncem, ale objektivně musím říct, že když vidím tlustýho psa-fenu, tak je to většinou staré zvíře s nedostatkem pohybu a nejvíc tlusťochů vídám mezi labradory a to i u mladších zvířat, pochybuju, že všichni jsou vykastrovaní....spíš je na vině majitel.....a pak další kategorie jsou panelákový jezevčíci s páníkem-důchodcem, no někdy chybí kousek a tahali by břicho po zemi.......

Pořád se tady užívá: jakovou má ten pes práci? Potřebuje zaměstnání, aby neslintal za háravkama, fena neměla falešku..Když pominu psy, kteří celé dny leží v zahradě či doma na gauči jen jako módní doplněk, tak si říkám: jakovou pořád práci? Pořídila jsem si psy jako společníky, jako parťáky na turistiku a ano, jako něco, s kým se můžu pomazlit

na co si psa pořídil člověk, je v této souvislosti zcela šumák!
Rozhoduje temperament a povaha psa a tím daná potřeba vybití energie, kolik a jakým způsobem....

Nevím, nechci tady říkat kastrace je super, nic nehrozí, všechno je zalitý sluncem, ale objektivně musím říct, že když vidím tlustýho psa-fenu, tak je to většinou staré zvíře s nedostatkem pohybu a nejvíc tlusťochů vídám mezi labradory a to i u mladších zvířat, pochybuju, že všichni jsou vykastrovaní....spíš je na vině majitel.....a pak další kategorie jsou panelákový jezevčíci s páníkem-důchodcem, no někdy chybí kousek a tahali by břicho po zemi.......

Tak jasně, že obezita je častý problém i u nekastrovaných zvířat - to koneckonců i u lidí , ale přecejenom třeba ženská po přechodu k tomu inklinuje o dost víc i při zachování stejnýho režimu a stravovacích zvyklostí ...a zase určitě ne každá stejně...
Jasně, že kastrát nemusí bejt nutně obézní, hraje tu roli víc faktorů...ale ta větší náchylnost k nabírání u kastrátů prostě je a když se to sejde s pomalejším typem metabolismu nebo genetickou dispozicí, myslím, že majitel může mít dost honičku, aby to vykompenzoval pohybem a stravou.
Znám tu pár fen ve věku jako je ta moje, jako štěňata si hrávaly- majitelé je pak nechali kastrovat a všechny jakoby zlenivěly a přbraly - tipuju, že jako nekastrované by je to postihlo až ve vyšším věku.

vědci spočítali, že rozdíl potřeby energie kastrátů oproti nedotčeným je minus 20%
myslím si to úplně špatně, že malý pes netloustne tak snadno jako velký ?

Po jaké době po kastraci psa přestanou zajímat háravé fenky? Díky

lm29 napsal(a):
Po jaké době po kastraci psa přestanou zajímat háravé fenky? Díky

To je opravdu individuální. Zažila jsem psy, co je přestaly zajímat prakticky ihned po kastraci. Na druhou stranu já mám kastráta, co je bez koulí víc jak deset let, navíc teď už dvěma packama v hrobě a stejně se mi teď na háravku hrabal.

lm29 napsal(a):
Po jaké době po kastraci psa přestanou zajímat háravé fenky? Díky

Zažila jsem x let kastrovaného psa, opakovaně byl úplně šílený z háravé feny mé sestry a dokonce i došlo ke svázání.

impact napsal(a):
To je opravdu individuální. Zažila jsem psy, co je přestaly zajímat prakticky ihned po kastraci. Na druhou stranu já mám kastráta, co je bez koulí víc jak deset let, navíc teď už dvěma packama v hrobě a stejně se mi teď na háravku hrabal.

Já jsem si naivně myslela že takových 95% vykastrovaných psů háravky neřeší a ten zbytek že si čichne, ale nevyšiluje tak jako před kastrací.
To by mě docela zajímalo čím to je.

My jsme museli nechat vykastrovat kvůli nádoru ve varleti, jen jsem si říkala že po tom čím vším jsme si prošli (a možná ještě projdeme) to bude aspoň nějaký příjemný bonus že ho háravé fenky nebudou zajímat. Protože poslední roky to prožíval dost. Je to dnes přesně 5 týdnů od kastrace a on se chová úplně stejně jako před kastrací - jak značkování, tak pachy po háravkách atd.

Terven napsal(a):
Zažila jsem x let kastrovaného psa, opakovaně byl úplně šílený z háravé feny mé sestry a dokonce i došlo ke svázání.

To jsem netušila, čím to je? Asi se ptám hloupě, ale opravdu nechápu jak je to možné

lm29 napsal(a):
To jsem netušila, čím to je? Asi se ptám hloupě, ale opravdu nechápu jak je to možné

Testosteron neprodukujou jenom varlata, ale i nadledvinky, možná mají někteří jedinci vyšší hladinu? Nevím jistě...každopádně jsou i valaši, kteří normálně připouštějí kobyly, zatímco jiní to nedělají.

Terven napsal(a):
Testosteron neprodukujou jenom varlata, ale i nadledvinky, možná mají někteří jedinci vyšší hladinu? Nevím jistě...každopádně jsou i valaši, kteří normálně připouštějí kobyly, zatímco jiní to nedělají.

To se přiznám že jsem netušila Vždycky jsem si myslela že když se psovi vezmou varlata tak ho háravky nebudou vůbec zajímat. No tak uvidíme jak se to vyvine

může i krýt, akorát neoplodní....

Tak zkušenosti s kastrovaným psem moc nemám, znám jen jednoho(o zbytku to možná jen nevím ) ale tak si myslím, že pokud je kastrovaný po tom, co z háravek šílel, už to bude spíš naučené chování. Nemyslím si, že až tak bude šílet, ale možná bude dělat prostě to, co dělal vždycky. Půjde po stopě, bude přeznačkovávat, možná i bude chtít naskakovat.

lesnížínka napsal(a):
Tak zkušenosti s kastrovaným psem moc nemám, znám jen jednoho(o zbytku to možná jen nevím ) ale tak si myslím, že pokud je kastrovaný po tom, co z háravek šílel, už to bude spíš naučené chování. Nemyslím si, že až tak bude šílet, ale možná bude dělat prostě to, co dělal vždycky. Půjde po stopě, bude přeznačkovávat, možná i bude chtít naskakovat.

Myslím si, že ten testosteron v tom bude...jak jsem psala, háravou fenu mojí ségry hlídala v létě kamarádka s kastrovaným psem a opakovaně ji nakrýval, došlo ke svázání.
A třeba u těch koní - znám valacha, kterej si to jako hřebec rozhodně nevyzkoušel (neměl příležitost) a po říjících kobylách je celej divej a i připouští.