Zdravím, máme doma malého křížence, asi dvouročního. Adoptovaneho již jako dospělého,s žádnou socializaci-zezacatku se bál všeho, nyní zvyklý na svou rodinu, na věci, problémem jsou rány, lidi a psi. U psů se projeví občas i strachova agrese, u lidí stáhne ocas, je ve stresu, pozoruje kde se co děje, za každou sebemenší ránou se otáčí.
Socializujeme momentálně tím způsobem, že každý den chodíme mezi lidi, např. na náměstí, snažím se jeho pozornost odvést na cvičení (někdy cvičí krásně, ale např. Dnes byl dost mimo, nevěnoval mi pozornost, byť jsem měla top odměny, pořád se díval všude okolo...), snažím se, abych já byla v klidu, aby necítíl stres ze mě... Ne to podle vás dobrý způsob řešení? Napadá vás něco dalšího, jak by se dalo pomoci socializaci? A pokud tu je někdo, kdo řešil podobný problém, jak dlouho vám trvalo ho vyřešit? Děkuji. (vím, že to není záležitost pár týdnů..)
Uživatel s deaktivovaným účtem

jestli to není moc naráz, náměstí
třeba nejdřív chodit se známými, pak s nimi mezi psy na řízené pracoviště - něco jako cvičák ? nějaké hodné psy, klidné
až na takovém bezpečném místě bude mít víc sebevědomí, tak přidat zvuky od obyčejných po šlápnutí na prázdnou pet lahev .. až do poklic a bouchnutí dveří.. u auta jde zavřít trochu a i pak víc
šli jsme do města asi za měsíc, ale jen na skok, za tři měsíce už na déle a v pohodě, ale to záleží na tom psu, se uvidí..
důležité je, když vidíte náznak strachu, otočit se a jít kus zpět, nezůstat stát, on ukáže, kde to ještě snese a Vy to musíte zachytit.. příště půjdete blíž.. neházet neplavce rovnou do vody, musí mít v člověku oporu
"odnaučit" strach je to nejtěžší
nešlo by ve stresu (spíše zkuste se tam vůbec nedostat ale) dát něco jiného než "top odměnu" ? běh ? pomáhá kousání, přetahování, psi se tím uklidňují
Uživatel s deaktivovaným účtem

A jak dlouho pejska máte?
Jdete na to dobře, ale teď bych se psem chodila radši mimo náměstí a rušná místa. Právě z důvodu petard a nablblých rachejtlí, nevíte, kdy něco práskne. Jestli se toho pes už teď bojí, proč ho vystavovat tomuto vjemu právě v nejrušnější době?
Radši zajít teď na klidnější místo, do parku, vyjet do lesa, psa si jistit na šňůře a navazovat hlubší vztah, získávat jeho důvěru, hrát si, učit přivolání, sranda hry na schovku, tam ty top odměny jistě ocení. Na takové vycházky najít i spřátelené a hodné pejsky, kteří ho "podrží", když něco v dáli práskne, prostě se nic neděje, hrajeme si dál.
Kamarádka má z útulku psíka, který měl hodně problémů. Socializace psa probíhá vlastně až doposud, i teď se objeví něco nového, čeho se pes lekne nebo co se mu nelíbí. Ale neřeší to už panickým útěkem, jde za paničkou, které důvěřuje. Že ona to za něj pořeší, že ho spasí. A trvá to tři roky a dále trvat bude.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Megi, já než něco sepíši, vypadá to pak, že opisuji.
mám něco podobného (ACD, 2 roky zavřen jen v kotci) pásl auta a šel po všech psech bez rozdílu x fena x štěně...
děláte to dobře, nemusíte bezpodmínečně odvádět pozornost, v klidu ho nechte si věci prohlédnout
snažím se, abych já byla v klidu, aby necítíl stres ze mě
no nechápu proč nejste ... kdyby šlo o KAO tak to chápu "nervozitu", ale u malýho pesana ? nekonejšete, prostě z vás MUSÍ citit klid
na lidi . nej je pořádná hospoda
U psů se projeví občas i strachova agrese
na psy - domluvit nejlépe s většími, přátelskými, napřed jen z povzdálí, s narůstajícím klidem vzdálenost zkracujte. Dobrý jsou na to i free soboty u RD (s ním ani mluvit nemusíte ) je tam mraky psů různých velikostí a vše pod kontrolou
Jak dlouho to bude trvat ? Záleží na vás a psovi , ale počítejte spíš s delší dobou...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Megi, já než něco sepíši, vypadá to pak, že opisuji.
:-) ne, takhle vypadám pořád já, protože si mezi odesláním příspěvku chodím vařit kafe a venčit kocoury a psa :-) ale je to hustý, jednou se mnou někdo souhlasí
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pomáhali jsme jedné starší fence z okolí. Hrůza z lidí i psů. S paničkou jsme vždycky stály a kecaly a kecaly a nechaly jí, ať si jen tak sama kouká kolem. Na mého házela zubaté úsměvy, tak si jí nevšímal a čmuchal si svoje. Fenka na tom pořád není ideálně, ale už nejančí. Prostě pomalu zjišťuje, že jí nikdo nemusí nutně ubližovat.
Mému bojácnému hafanovi po adopci obrovsky pomohl starší parťák, skvěle socializovaný pohodový voříšek. Naučil jej s mou pomocí tolik....nebát se aut, postav lidí v noci, cestovat vlakem, přes eskalátory....
Máte v okolí někoho s pohodovým psem/fenou? Jakmile se stanou kámoši, velmi mu usnadní fungování ve stresových situacích. Uvidí, že je to v pohodě, není třeba se bát či něco řešit. Druh se prostě nezapře. Nebojte se a poproste vybraného člověka s chlupatým parťákem, zda můžete venčit spolu. Váš hafan bude mít sparingpartnera a vy nového kámoše/kámošku. Win-Win situace.