Jednou jsem odchovala tři štěňata z neplanovaneho spojení. Matka NO otec ČSV , pes a fena zůstali v blízké rodině. Velcí pohodáři, zbytečně neštěkali, výt jsem je nikdy neslyšela. Snadno cvičitelni, pes sestře chodil pod okno hlásit plačící kočárek . Oba se dožili šestnácti let v naprostém zdraví. Po celou dobu jsem ale přesvědčena že velkou zásluhu na tom měla povaha feny, takhle charakterní a skvělou psici už nikdy mít nebudu. Na ty co přišli po ní si nemůžu stěžovat, ale tahle byla výjimečná, možná ze to byl můj první vlastní pes a měla jsem ji od třinácti.
Uživatel s deaktivovaným účtem

To vám ale nikdo neřekne, jak se namíchají geny po rodičovských plemenech v tom kterém jedinci. I v jednom vrhu mohou být povahově hodně odlišná zvířata. ČSV byl vyšlechtěn z NO a vlka, a i když je ČSV ustálené plemeno, i u něj bývají rozdíly v povaze.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Záleží po jakém z rodičů štěňata budou mít povahu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mám dva syny, i když jsou si vizuálně podobní, povahově je každý úplně jiný. I ve vrhu po rodičích stejného plemene s PP budou povahy namíchané.
Známy má 1,5 starú fenku kríženca týchto plemien. Je veľmi učenlivá , nikdy som ju nepočula vyť a vôbec nie je uštekaná. Je tam ešte so psom ( nemeckým ovčiakom ) a ten keď ju otravuje, ukáže mu kde je jeho miesto. Ale bezdôvodne neútočí ani na psov a absolútne nie na človeka. Je to skôr flegmatický typ. Vždy sa vyvalí a robte si so mnou čo chcete.
Naši ďaľší známy si kúpili čistokrvnú fenku ČSV s pp a tá má typickú povahu tohto plemena. Nedôverčivá k cudzím ľuďom, plachá, viazaná len k jednomu pánovi. Takže úplne odlišné povahy. Samozrejme každý pes je individuálny.
Znam jednu fenku, kříženku těchto plemen. Fenka byla k lidem i psům velmi přátelská, i v dospělosti nekonfliktní, vyrustala s fenou menšího plemene. Celkově byla spíš taková klidná, rozvazna. Pohladit se nechala, líbilo se ji to, ale sama se nejak extra k lidem nehrnula.
Nevyla, nebyla ustekana. Byla chovana venku, a tam nic nenicila.
A co se cvičení týče - tam byla spíše do CSV. Jako NO, ktery pro vas udělá co vám na ocich vidi rozhodně nebyla. Byla mlsna, a hůře motivovatelna, o hračky take moc zajem nemela. Neměla takový drive nebo jak to rict, cvicila spis rozvazne, v klidu a pomalu. Nejake opakování povelu na ni nebylo, vzdy jednou a dost. Ale zase co se jednou naučila, tak uz pak delala dobře. Obrany, myslim, vzdali. Na to neměla. Uz ji nevidam, ale myslím, ze k nějaké zkoušce to dopracovali, ale dalo jim to hodně práce a co vim, tak si pak našli "soukromnika" se kterym individuálně cvičili.
Tohle je sázka do loterie, může mít jakoukoliv povahu mezi čsv a NO. Ostatně u ČSV jsou ty povahy pořád dost neustálené, já třeba měla "kliku" na ČSV s relativně ovčákovitou povahou a na svodu jsem pak zírala, jak se chovají jiní ČSV.
Takže když už, chce to aspoň vidět naživo rodiče.
A u štěněte - kluka bych tedy s budoucí nesnášenlivostí vůči jiným samcům raději počítala.
jazzinka
napsal(a):
Tohle je sázka do loterie, může mít jakoukoliv povahu mezi čsv a NO. Ostatně u ČSV jsou ty povahy pořád dost neustálené, já třeba měla "kliku" na ČSV s relativně ovčákovitou povahou a na svodu jsem pak zírala, jak se chovají jiní ČSV.
Takže když už, chce to aspoň vidět naživo rodiče.
A u štěněte - kluka bych tedy s budoucí nesnášenlivostí vůči jiným samcům raději počítala.
Já bych s nesnášenlivostí počítala i u feny vůči jiným fenám (a ta bývá daleko horší, než mezi samci)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.97
Mám teď ve výcviku prvního čsl. vlčáka a není to vůbec nic jednoduchého. Dá se říct, že se daleko líp cvičí, než vychovává. Je ochotný, chce se zavděčit, nebojí se, není agresívní. Ale přijde mi, že má chování trochu jako kočka. Seká dobrotu jen když je přímo pod dozorem. Po očku sleduje, kdy člověk opustí místnost a pak si klidně to tele vyskočí celý na stůl, aby tam něco ukradl. Vůbec si vyskočí do neskutečných výšek i jinam. Má v sobě pořád nutkání něco shánět a ukrást k jídlu. Za každou cenu. Zlatí labradoři! Taky je dost hlučný. Pořád všechno komentuje, poštěkává v různých tónech podle toho co chce zrovna říct, kvílí, vyje. Venku má zatím perfektní přivolání, ale v momentě, kdy ho nesledujete a nepřivoláte včas, tak zmizí jak "pára nad hrncem". Za chvíli se odněkud vynoří, štastný a nažraný.
Německých ovčáků jsem cvičila mnoho. Před cca dvaceti lety byli většinou fajn. Dneska? Hodně těžko se hledá zdravý NO s dobrou povahou, tedy povahou jakou měl na mysli jeho stvořitel.
Neumím si moc představit, že nějaký křítenec těchto plemen bude něco kvalitního. Určitě bude hezký, určitě nebude tak hrbatý, ale co jiného tímto křížením získat? Taky pozor na genetickou mutaci DM. Trpí jí obě plemena a rodiče kříženců většinou vyšetření nebývají.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám teď ve výcviku prvního čsl. vlčáka a není to vůbec nic jednoduchého. Dá se říct, že se daleko líp cvičí, než vychovává. Je ochotný, chce se zavděčit, nebojí se, není agresívní. Ale přijde mi, že má chování trochu jako kočka. Seká dobrotu jen když je přímo pod dozorem. Po očku sleduje, kdy člověk opustí místnost a pak si klidně to tele vyskočí celý na stůl, aby tam něco ukradl. Vůbec si vyskočí do neskutečných výšek i jinam. Má v sobě pořád nutkání něco shánět a ukrást k jídlu. Za každou cenu. Zlatí labradoři! Taky je dost hlučný. Pořád všechno komentuje, poštěkává v různých tónech podle toho co chce zrovna říct, kvílí, vyje. Venku má zatím perfektní přivolání, ale v momentě, kdy ho nesledujete a nepřivoláte včas, tak zmizí jak "pára nad hrncem". Za chvíli se odněkud vynoří, štastný a nažraný.
Německých ovčáků jsem cvičila mnoho. Před cca dvaceti lety byli většinou fajn. Dneska? Hodně těžko se hledá zdravý NO s dobrou povahou, tedy povahou jakou měl na mysli jeho stvořitel.
Neumím si moc představit, že nějaký křítenec těchto plemen bude něco kvalitního. Určitě bude hezký, určitě nebude tak hrbatý, ale co jiného tímto křížením získat? Taky pozor na genetickou mutaci DM. Trpí jí obě plemena a rodiče kříženců většinou vyšetření nebývají.
Ano, povahy těchto plemen jsou velmi odlišné, proto jsem chtěla znát zkušenosti někoho, kdo se s tímto setkal v praxi. A ani nehledám důvod nebo nějaký záměr ke křížení. Občas ale dojde k neplánovanému spojení ať už těchto nebo jiných plemen a myslím si, že každý pejsek, ať s PP nebo bez má nárok na hezký a spokojený život 😉 Děkuji za váš názor.