Pořízení štěněte - plemeno?

Pro začátek vám za mě akitu nedoporucim. 😊 V okolí jich znám několik a pes jako takový... No nic moc. Detaily vám jistě řeknou zkušenější. 😊 Mě se tak před pěti lety tohle plemeno také líbilo, ale naštěstí to zůstalo jen u toho libeni.

Co takhle kouknout po retrieverech jsou v mnoha velikostech a celkově přátelští psi na které, když se jde se zdravým selským rozumem, se můžete spolehnout.
Třeba Flat?

Já jsme teď hrdou majitelkou tříměsíčního prcka německého vlčího špice 😊 snadno se učí, není ustekany, na sporty jak ušitý. Ale uznávám že špicoidní vzhled nesedí každému.

Arisa napsal(a):
Dobrý den,

jdu si sem pro jakousi takovou radu. Už od mala jsem si přála psa, jenže rodiče (naštěstí) byli rozumní a 8 leté holce psa nedovolili (jak kvůli financím, taky kvůli tomu, že oni sami psa nechtěli, takže jsem měla kočky a jednu mám i teď - čistě bytovou). Později taky ne a jsme za to ráda, protože kvůli škole bych neměla čas, načež jsem se nakonec přestěhovala na intr a tam by to se psem ani nešlo. Teď jsou podmínky už jinačí, je mi 25, mám práci, přítele, který by taky chtěl nějakého hafana pro společné žití, výlety, atd...kočka je sice fajn a i když jsem ji naučila i pár triků, tak ven s ní nemůžu a většinu dne jen spí a má ráda svůj klid :D.
Co se týče mé pracovní doby, tak sice některý den v týdnu mám 10h, ale jinak 7- 8...a taky většinou jsem v práci spíš o víkendu a v pracovním týdnu mám třeba 3 dny volno. Přítel si zase může brát home office přes týden, když potřebuje a jinak víkendy má volné všechny...véceméně když už by se stalo, že budeme ten den v práci oba, tak to vidím tak na dobu cca 6 hodin pro pesana o samotě.
Já osobně bych se chtěla psovi věnovat i sportovně... líbí se mi canicross, obedience, možná agility? a takové to, jak psi nosí baťůžky na výletech (asi se to nějak i jmenuje?) a chci psa jako parťáka pro každodenní soužití i výlety.
Pes by byl v bytě (ono i kdybychom měli zahradu, tak poslední dobou se kolem tráví tolik psů, že bych psa asi ani na zahradě nenechala). Rozhodně nechci malé plemeno...mám slabost pro větší psy a to od mala...hlavně většina těch smetáků co potkávám jsou hrozní hajzlíci (což je sice chyba majitele, ale mě se ani nelíbí a ani bych nechtěla psa, kterej je menší než moje kočka - ragdoll). Co se týče zkušeností...spíš jsem si vždycky se psy kamarádů jen hrála a chodila s nimi na procházky, výlety.
Zatím mám teda jen docela načteno, hlavně Šustu, Gabby Harris a určitě bych se psem aktivně chodila na cvičák (ne žádnou drillárnu) ať už kvuli socializaci, tak taky proto, aby mě zkušenější naučili se psem správně pracovat.

Máte nějaké tipy na pesany? Chtěla bych štěně z nějaké dobré chovatelské stanice. Líbí se mi Americká akita - vím co to je za psa, ale její povaha mě naprosto okouzlila, je taková...kočičí...líbí se mi hrdí vyrovnaní psi...a je o dost "přátelštější" než akita inu...tady se setkávám s různými názory...že bez hodně zkušeností se psy ani náhodou, a nebo, že naopak, když je někdo zvyklý na psy povahově podobné např německým ovčákům - i co se výchovy a výcviku týče, tak spíš hodně narazí...
a nebo i Bílý švýcarský ovčák, velký švýcarský salašnický pes, krátkosrstá kolie? (ale nechci povahou nic jako borderka - šíleného každou chvíli něco dělat, co na mě bude viset očima, i když budu spát :,D)...chci psa, co se mi bude jak líbit vzhledově, tak povahově. Rozhodně se mi například vůbec nelíbí knírači, briardi, teriéři (většina)...

Tak nějak asi čekám, že dostanu i sprdung, co jsem tu četla v diskuzích u lidí, co si akitu pořídili, nebo chtěli pořídit , tak se tu většinou psalo, jaké to jsou krvelačné bestie :,D...zatím jsem teda žádnou takovou akitu nepotkala, jen hodně "naštvanou" Shibu, ale její majitelé by neměli mít ani plyšového psa, takže tak...

Já osobně bych se chtěla psovi věnovat i sportovně... líbí se mi canicross, obedience, možná agility? a takové to, jak psi nosí baťůžky na výletech (asi se to nějak i jmenuje?) a chci psa jako parťáka pro každodenní soužití i výlety.

Mě k tomuhle akita absolutně nesedí. Ta se vám na nějaké obedience, canicross a agility vykašle.

Asi si pořádně uvědomte, na co hlavně psa chcete - protože píšete, že se vám líbí ta kočičí povaha - ale pes s tou "kočičí" povahou nebude vhodný na obedience, agility a podobné sporty.

Takže buďto chci nezávislého psa s kočičí povahou a nebo chci kontaktního spolupracujícího psa na sport.
- čemuž by odpovídal klidně ten švýcarák - jen bych dobře vybírala chovku - poslední dobou bývají švýcaráci celkem bázliví. Velký švýcarský salašnický pes - ten bude super na výlety do přírody, dá se s ním i cvičit (ale ne tak jako třeba s ovčáky), ale na agility určitě nebude, na běh moc taky ne. A pak taky nevím, jestli je VŠSP úplně vhodný do bytu.

No, takhle, já nechci dělat agility a další zase jako nějak soutěžně, spíš jako takové vyblbnutí pro zábavu, viděla jsem akity, které to baví, ale neříkám že v tom vynikají...to je spíš na vyzkoušení a pak se věnování tomu, co pesanovi vyhovuje...vyjmenovala jsem sporty, které mě tak nějak zaujaly :) hodně akit baví asi spíš pachové práce, ale je fakt že o této činnosti toho zase zatím tolik nevím... určitě bych se informovala u chovatelů, co jejich odchovanci například dělají
nechci vyhrávat poháry :) Tady spíš jde o to, že bych ráda dělala "něco"... ne se psem sedět na gauči a semtam jít ven a na výlet, nevím jestli se chápeme :? Podle mě pes musí mít nějaké "vyžití"... každý pes není stejný, stejně jako každá am. akita ne. Když to psa nebude bavit, tak se to dělat nebude, jednoduché. Canicross mi zas nepřišel jako taková blbost, hlavně americká akita je jinačí, než japonská, americké se používají v Americe i jako služební psi nebo záchranářští psi a i u nás jich pár má záchranářský výcvik. Ale hlavně chci psa parťáka, kterej bude spokojenej. A taky neříkám, že to musí být akita, jen mám vždycky pocit, že pro většinu lidí je akita prostě akita-inu, přitom američan je povahově docela jinej pes (i když vychází ze stejného plemene).

Moje kočka třeba taky aportuje, protože ji to baví...a to je to kočka (nejvíc o to má zájem třeba ve tři ráno, ale to už je vedlejší :D).

Arisa napsal(a):
No, takhle, já nechci dělat agility a další zase jako nějak soutěžně, spíš jako takové vyblbnutí pro zábavu, viděla jsem akity, které to baví, ale neříkám že v tom vynikají...to je spíš na vyzkoušení a pak se věnování tomu, co pesanovi vyhovuje...vyjmenovala jsem sporty, které mě tak nějak zaujaly :) hodně akit baví asi spíš pachové práce, ale je fakt že o této činnosti toho zase zatím tolik nevím... určitě bych se informovala u chovatelů, co jejich odchovanci například dělají
nechci vyhrávat poháry :) Tady spíš jde o to, že bych ráda dělala "něco"... ne se psem sedět na gauči a semtam jít ven a na výlet, nevím jestli se chápeme :? Podle mě pes musí mít nějaké "vyžití"... každý pes není stejný, stejně jako každá am. akita ne. Když to psa nebude bavit, tak se to dělat nebude, jednoduché. Canicross mi zas nepřišel jako taková blbost, hlavně americká akita je jinačí, než japonská, americké se používají v Americe i jako služební psi nebo záchranářští psi a i u nás jich pár má záchranářský výcvik. Ale hlavně chci psa parťáka, kterej bude spokojenej. A taky neříkám, že to musí být akita, jen mám vždycky pocit, že pro většinu lidí je akita prostě akita-inu, přitom američan je povahově docela jinej pes (i když vychází ze stejného plemene).

Moje kočka třeba taky aportuje, protože ji to baví...a to je to kočka (nejvíc o to má zájem třeba ve tři ráno, ale to už je vedlejší :D).

Tak pokud máte vybráno nějak mi uniká smysl příspěvku. 😊 Nemusíte tu psát na co se akita hodí hlavně když to budete vědět vy. O jiném plemeni se nezmiňujete, takže předpokládám, že jste se chtěla jen ujistit, že se k vám akita hodí.

Arisa, vůbec není od věci si pořizovat plemeno obecně vhodné ke způsobu života, aktivitám, a ne se řídit tím, že to ono dělá pár jedinců. Akita, ta i ta, není plemeno jednoduché na spolužití a pro mě spadá do skupiny plemen (jako ten husky ve vedlejším tématu), která si pořizuje člověk znalý specifik a který je s nimi srozuměn a "zesouladěn".

Arisa napsal(a):
No, takhle, já nechci dělat agility a další zase jako nějak soutěžně, spíš jako takové vyblbnutí pro zábavu, viděla jsem akity, které to baví, ale neříkám že v tom vynikají...to je spíš na vyzkoušení a pak se věnování tomu, co pesanovi vyhovuje...vyjmenovala jsem sporty, které mě tak nějak zaujaly :) hodně akit baví asi spíš pachové práce, ale je fakt že o této činnosti toho zase zatím tolik nevím... určitě bych se informovala u chovatelů, co jejich odchovanci například dělají
nechci vyhrávat poháry :) Tady spíš jde o to, že bych ráda dělala "něco"... ne se psem sedět na gauči a semtam jít ven a na výlet, nevím jestli se chápeme :? Podle mě pes musí mít nějaké "vyžití"... každý pes není stejný, stejně jako každá am. akita ne. Když to psa nebude bavit, tak se to dělat nebude, jednoduché. Canicross mi zas nepřišel jako taková blbost, hlavně americká akita je jinačí, než japonská, americké se používají v Americe i jako služební psi nebo záchranářští psi a i u nás jich pár má záchranářský výcvik. Ale hlavně chci psa parťáka, kterej bude spokojenej. A taky neříkám, že to musí být akita, jen mám vždycky pocit, že pro většinu lidí je akita prostě akita-inu, přitom američan je povahově docela jinej pes (i když vychází ze stejného plemene).

Moje kočka třeba taky aportuje, protože ji to baví...a to je to kočka (nejvíc o to má zájem třeba ve tři ráno, ale to už je vedlejší :D).

No, že jste viděla akity, které obedience a agility baví - tak to dle mě byla spíš výjimka. A převažují ty, které to bavit nebude. A co když to zrovna tu vaši bavit nebude? Nebude vás to pak mrzet? Že s jiným plemenem byste to mohla dělat a bavilo by ho to? Pokud ne a jste na to připravená, tak proč ne. Ale i tak bych se zajela podívat do nějakých chovatelských stanic osobně, nebo na nějakou akci.

Tady spíš jde o to, že bych ráda dělala "něco"

Tak tohle máme podobné, právě proto bych si já nepořídila psa s "kočičí" povahou, protože tam nemám tu jistotu, že bude chtít něco dělat, respektive dělat se mnou, spolupracovat. Takže já vybírala naopak takového psa, který miluje spolupráci s člověkem a bude se mnou dělat cokoli, jen proto, že to dělá se mnou a prostě ho to baví, ta spolupráce.

VENULEE napsal(a):
Tak pokud máte vybráno nějak mi uniká smysl příspěvku. 😊 Nemusíte tu psát na co se akita hodí hlavně když to budete vědět vy. O jiném plemeni se nezmiňujete, takže předpokládám, že jste se chtěla jen ujistit, že se k vám akita hodí.

Achjo, možná je to i pravda :D

spíš jsem chtěla doporučit i případná jiná plemena, která mě třeba nenapadla, ale máte pravdu, americkej akiťák je pro mě asi v tuto chvíli topovka...jen prostě nechci nic podcenit, je to pro mě důležité vybrat si správně společníka na několik let :)

spíš mi asi vadí, že všichni hážou Inu i Američana do jednoho pytle. Akita inu je nádherná, ale u té si třeba nemyslím, že by byla úplně pro mě. Je to až moc japonec :D

hmn_ napsal(a):
Arisa, vůbec není od věci si pořizovat plemeno obecně vhodné ke způsobu života, aktivitám, a ne se řídit tím, že to ono dělá pár jedinců. Akita, ta i ta, není plemeno jednoduché na spolužití a pro mě spadá do skupiny plemen (jako ten husky ve vedlejším tématu), která si pořizuje člověk znalý specifik a který je s nimi srozuměn a "zesouladěn".

A kdo si vlastně pořídí akitu, myslím tím ten specifický člověk, jako na co si akitu pořídí? Pro mě je to, teď mi to snad milovníci akit prominou, plemeno tak nějak k ničemu. Protože jako normální rodinný pes se považovat nedá, na sport taky není. To třeba toho huskyho chápu pro někoho, kdo chodí denně běhat, nebo jezdí na kole, koloběžce x kimoletrů. Ale akita? Pokud chci jen společníka, tak je spousta jednodušších plemen a akitu bych neriskovala. Co má specifického, že ji někdo vyloženě chce? (krom vzhledu). Jako zase chápu, že někomu ta nezávislá povaha vyhovuje, ale jsou i jednodušší psi s nezávislou povahou.

marcelaamax napsal(a):
A kdo si vlastně pořídí akitu, myslím tím ten specifický člověk, jako na co si akitu pořídí? Pro mě je to, teď mi to snad milovníci akit prominou, plemeno tak nějak k ničemu. Protože jako normální rodinný pes se považovat nedá, na sport taky není. To třeba toho huskyho chápu pro někoho, kdo chodí denně běhat, nebo jezdí na kole, koloběžce x kimoletrů. Ale akita? Pokud chci jen společníka, tak je spousta jednodušších plemen a akitu bych neriskovala. Co má specifického, že ji někdo vyloženě chce? (krom vzhledu). Jako zase chápu, že někomu ta nezávislá povaha vyhovuje, ale jsou i jednodušší psi s nezávislou povahou.

Naprostý souhlas. Vzhledově je nádherná, ale tak nějak jsem s klady u konce. Já chci mít psa, který bude fajn parťák nebudu ho muset všude tahat na vodítku, bát se ho pustit a pak mi jednou preroste přes hlavu a co s ním. 😊
Za mě je takové množství plemen a lidi maji možnost si vybrat takového ideálního pro jejich podmínky, nároky, prostory a celkově styl života.

Ráda byste dělala něco, pak potřebujete psa plemene, který to má stejně.

Možná eurasier, když se vám líbí chlupy a uši nahoru?

bodlinka napsal(a):
Ráda byste dělala něco, pak potřebujete psa plemene, který to má stejně.

Možná eurasier, když se vám líbí chlupy a uši nahoru?

Hmm, tak ten mě vůbec nenapadl, podle informací nemá nijak moc lovecký pud a řadí se mezi společenská plemena...vzhledově je moc hezký a povahově jednodušší než akity...

podle všeho rodinný pes pokud internety nelžou :D

Děkuji za tip:)

Arisa napsal(a):
No, takhle, já nechci dělat agility a další zase jako nějak soutěžně, spíš jako takové vyblbnutí pro zábavu, viděla jsem akity, které to baví, ale neříkám že v tom vynikají...to je spíš na vyzkoušení a pak se věnování tomu, co pesanovi vyhovuje...vyjmenovala jsem sporty, které mě tak nějak zaujaly :) hodně akit baví asi spíš pachové práce, ale je fakt že o této činnosti toho zase zatím tolik nevím... určitě bych se informovala u chovatelů, co jejich odchovanci například dělají
nechci vyhrávat poháry :) Tady spíš jde o to, že bych ráda dělala "něco"... ne se psem sedět na gauči a semtam jít ven a na výlet, nevím jestli se chápeme :? Podle mě pes musí mít nějaké "vyžití"... každý pes není stejný, stejně jako každá am. akita ne. Když to psa nebude bavit, tak se to dělat nebude, jednoduché. Canicross mi zas nepřišel jako taková blbost, hlavně americká akita je jinačí, než japonská, americké se používají v Americe i jako služební psi nebo záchranářští psi a i u nás jich pár má záchranářský výcvik. Ale hlavně chci psa parťáka, kterej bude spokojenej. A taky neříkám, že to musí být akita, jen mám vždycky pocit, že pro většinu lidí je akita prostě akita-inu, přitom američan je povahově docela jinej pes (i když vychází ze stejného plemene).

Moje kočka třeba taky aportuje, protože ji to baví...a to je to kočka (nejvíc o to má zájem třeba ve tři ráno, ale to už je vedlejší :D).

...no oni jsou tím ragdollové ta nějak pověstní........ a co československý vlčák.......osobně bych ale šla do bílého Švýcara.........

Arisa napsal(a):
Hmm, tak ten mě vůbec nenapadl, podle informací nemá nijak moc lovecký pud a řadí se mezi společenská plemena...vzhledově je moc hezký a povahově jednodušší než akity...

podle všeho rodinný pes pokud internety nelžou :D

Děkuji za tip:)

Internety toho samozřejmě nakecají, ale je v tom špic a celý smysl šlechtění je o tom mít povahově jednoduchýho asiata. ono i ty internety tak nějak přiznávají, že to bude asi taky držka tvrdohlavá, ale určo bude použitelnější než akita.

jediná nevýhoda. moc jich není a štěně nebude hned nebo za rohem,

Co se týče eurasiera ..... dělají nějaké organizované akce pro majitele, asi by se to chtělo na nějakou vtírnout. Protože já třeba osobně na ně moc "hezky" nenahlížím. V mém blízkém okolí byla jedna CHS a chovní jedinci povahově děs běs a chovali na nich o sto šest. A když se kolem nich mihnu na výstavě, tak oni vypadají celkem klidně .... ale když se spustí trochu mela není to nic příjemného. Já prostě v nich povahově vidím spíš toho rezervovanějšího čau čau.

Co podenco? Ti mají kočičí povahu (i když ne tak moc jako akity) a jsou to aktivní psi.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Co se týče eurasiera ..... dělají nějaké organizované akce pro majitele, asi by se to chtělo na nějakou vtírnout. Protože já třeba osobně na ně moc "hezky" nenahlížím. V mém blízkém okolí byla jedna CHS a chovní jedinci povahově děs běs a chovali na nich o sto šest. A když se kolem nich mihnu na výstavě, tak oni vypadají celkem klidně .... ale když se spustí trochu mela není to nic příjemného. Já prostě v nich povahově vidím spíš toho rezervovanějšího čau čau.

mlade neustalene plemeno s par jedinci zatím - to je odvracena tvar navrhu na "zajimava plemena" . zadny mozny vyber rodicu, stenat.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Co se týče eurasiera ..... dělají nějaké organizované akce pro majitele, asi by se to chtělo na nějakou vtírnout. Protože já třeba osobně na ně moc "hezky" nenahlížím. V mém blízkém okolí byla jedna CHS a chovní jedinci povahově děs běs a chovali na nich o sto šest. A když se kolem nich mihnu na výstavě, tak oni vypadají celkem klidně .... ale když se spustí trochu mela není to nic příjemného. Já prostě v nich povahově vidím spíš toho rezervovanějšího čau čau.

Já nikdy žádného asi ani nepotkala, takže mě ani nenapadlo o něm přemýšlet...podle popisu zní fajn, ale podle vašich zkušeností už ne...

_____________________________________________________________________

u podenca bych se bála aby mi nelovil doma kočku i když by na ni byl zvyklý od mala...

co se týče čévéčka...tak to pro mě asi vůbec, co jsem se načetla z chovatelských stanic, případně sleduju "Vlci pana Kocourka" a tento pes asi úplně pro mě nebude.

Já jsem si po delší době úvah pořídila choďáka a nelituji, jsou to všestranní psi pro každou lumpárnu :-)

Co vím, tak u chrtů nebývá problém, tak by nemusel být ani u poenců, ale to by se chtělo optat chovatelů a majielů.

chameleonHugo napsal(a):
...no oni jsou tím ragdollové ta nějak pověstní........ a co československý vlčák.......osobně bych ale šla do bílého Švýcara.........

U ČSV je vysoké riziko, že zadavatelce sundá toho ragdolla!

Atxx napsal(a):
Co vím, tak u chrtů nebývá problém, tak by nemusel být ani u poenců, ale to by se chtělo optat chovatelů a majielů.

Mí chrti nekompromisně zabíjeli kočky, i když s nimi vyrostli, a jako malí žrali s koťatama z jedné misky - kolem 10. měsíce nastal zlom, a začali kocky vraždit!
Z chrtů bych si troufla ke kočce tak možná vipeta nebo italáka, popř. ještě afghána.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
U ČSV je vysoké riziko, že zadavatelce sundá toho ragdolla!

.....no vlastně ano, ale stejně jí ani nevyhovuje jak už psala..........

Tchýně má adoptovaného podenca. Teď jednoho, ale ještě loni měla dva. Psa a čubu. Měla je v domku společně s kočkami (obyčejné myšilovky) a podle muže to trvalo dost dlouho a bylo to těžké, než si na kočky zvykli a přestali je lovit. Já je poznala až v době, kdy už kočky ignorovali i na zahradě. Ale to už byli staří. Pravda byli to psi adoptovaní z jejich domoviny v dospělosti, kteří byli původně polodivocí. Jak by se chovali, kdyby je měli od štěněte těžko soudit. Asi by to bylo podobné. Jinak povahově byli odtažití. Čuba byla vysloveně plašan, pes o něco méně. Ten si člověka dokonce očichal. Každopádně podenco není chlupatý medvídek a na nějaké cvičení, to asi taky moc není. Alespoň, co můžu soudit podle těch dvou.

Ještě mě napadla Lapinkoira nebo Lapinporokoira. Lapinporokoira, ale nevím, zda lze u nás štěně sehnat :-(

Portugalský vodní pes?