Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
28.2.2019 11:10
karo2702

XXX.XXX.162.156

Tak jdu s takovou teoretickou otázkou, ale ráda bych znala něčí konkrétní zkušenost.
Jak se říká, že štěně se naučí spoustu od druhého psa. Třeba že když je plaché a dospělý pes se nechá hladit, i štěně se rychle naučí, že to nic není. Stejně tak nějaké povely atd. prostě odkouká.
Je to tak i s bázlivostí? Znám spoustu lidí, co mají bázlivého psa, přivedli si veselé štěně a to vyrostlo taky v bázlivce, kvůli špatnému vedení. Na druhou stranu znám případy, kdy byl první pes ok ale ten druhý se bál a podobně...
Když bude mít někdo bázlivého psa, ať už kvůli špatné zkušenosti nebo třeba genetice, ale nebude to chyba v jeho vedení (že by neměli dobrý vztah, psa by "potápěl", nesocializoval), odkouká štěně toto chování od psa (třeba když se bojí lidí) a nebo bude věřit páníčkovi, který vlastně socializuje a dělá vše dobře, ví jak na to (ale u prvního psa to už nešlo více napravit)?

28.2.2019 12:38
lesnížínka

XXX.XXX.148.5

Když jsem přivedla domů samíka, berňák u nás byl něco málo přes měsíc, ale spoustu věcí už uměl. Samík se hodně naučil od něj. Celé učení povelů bylo jednodušší, prostě co dělal berňucha, opakoval po něm. Pokud se bude starší pes bát lidí, tak ten vzorec chování patrně převezme i druhý pes, jen nebude třeba až tak ostražitý a časem, pokud to bude pes úplně jiné povahy, dejme tomu retrívr, dospěje sám k tomu, že mu od lidí nic nehrozí. Ale pokud je dáno něco geneticky, třeba u některých plemen ta bázlivost, tak ten první se asi nezmění, i když ten mladší, už bázlivost odbourá. A samík rozhodně neodkoukal to, že se má držet paničky, protože to mu vrozené není

Uživatel s deaktivovaným účtem

28.2.2019 12:59
Uživatel s deaktivovaným účtem

karo, vše je o nervové soustavě, a ta se nepředělá
když přivedeš v nějaké míře labilní štěně k labilnímu dospělému, tak se snadno od něj ty či ony strachové reakce naučí, respektive se v nich jenom podpoří a utvrdí. Když bude vyrovnané, tak ta pravděpodobnost velmi klesá (když to tedy totálně nezvořou lidi).
Když jsem přivedla labilní štěně ke psu vyrovnanému, tak se od něj sice mnohé naučil, i v oblasti zvládání strachu, ale vyrovnaného psa z něj pravda neudělal.....

28.2.2019 17:14
TyVed

XXX.XXX.5.68

No jak to sleduju, tak co píše hmn mi dává smysl. Když narazíme na něco co nezná, tak štěnda většinou kouká, co na situaci pes a podle toho reaguje. Takže její počáteční velká ostrost je teď už mnohem lepší, startuje na mnohem méně podnětů. Ale povahově je prostě jiná, tak klidná a neprůstřelná jako on nikdy nebude a pokud to překročí určitou mez, tak prostě vyletí a už se nestará, co on na to, alespoň ne v té první vteřině, chvíli trvá, než si to přebere a vychladne natolik, aby se po očku podívala co on. Ale myslím, že kdyby vyrůstala bez jeho vzoru, tak by ta socializace byla mnohem pracnější a celkově méně úspěšná.

Uživatel s deaktivovaným účtem

28.2.2019 23:37
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hmn i TyVed maji pravdu. V ty psi hlavicce proste neco je od zacatku a predelat to uplne nejde.
Ale mame doma pul roku fenecku (nebylo to stene - cca rok a pul...?), co se ze zacatku bala uplne vseho.
Ted uz se z ni za pomoci psa zacina klubat zdrave zvidava a celkem sebevedoma jednotka. Vyhodou je prave ten starsi pes, ktery vi co a jak. Kdyz ona sama nevi, tak ho kopiruje...
Diky jeho klidu a "samozrejmosti" v jistych chvilich, je taky klidna.
Bez nej by to byl vazne orisek....

Joo a jen aby to nevypadalo moc slunickove.... Pes je celkem magor (neurotik). Nastesti fenecka jeho neurozy nezdili a ve chvilich kdyz se on chova jako blazen se ona chova jako normalni pes.
Pr. pripravuji krmeni, oba sedi na miste a cekaji na misku. Pes skripe zubama a kvili, ona sedi vedle nej a ceka jako dama, nenecha se vubec rozhodit...

Přidejte reakci

Přidat smajlík