XXX.XXX.50.162
Zdravím, mám jedenácti měsíční choďandu. Prakticky hned jsem s ní chodila mezi psy, se vším ji seznamovala, brala ji všude sebou. Nemá problém s cizími lidmi, dopravními prostředky, neznámými věcmi, ničeho se nebojí, ani hluku, dokonce i když kousek od ní nečekaně bouchly petardy, tak byla naprosto v klídku (já se lekla, ona ne). Máme ale jeden problém. Už jako mimino byla velmi svá a rázná, jestli se to tak dá říct. Hlídat a bránit zahradu začala v podstatě hned, co jsem si ji přivezla, už v těch devíti týdnech. To vem čert. Jenže venku hlídá mě a to je ten problém. Má ráda psy, ráda je očuchává, je velmi zvědavá a hravá, jako každé štěně. Ovšem jen do té doby, dokud si ti psi nevšímají mě. Jakmile se jen pokusí přiblížit se ke mně, tak se z mé choďandy stává saň. Odhání je, vrčí, štěká, doráží. Byla by schopná je i kousnout, z toho důvodu navolno a tam, kde se vyskytují psi, které nezná, nosí vždycky košík. A já se ptám, dá se s tím vůbec něco dělat?
XXX.XXX.148.5
Je silně majetnická, žárlivá chcete-li. Já toto rázně u obou psů potlačovala, od mala chodili cizí lidi a psi k nám, na naši zahradu a o tom jsem rozhodovala já, ne moji psi. Vždycky se vším jsme se dělili. takže všichni sednout a dostaneš kokinko ty, i ty, i tenhle cizí pejsek. Pochvala totéž. Kdyby mi, jakože ani nezačali, začali psi vyjíždět na jiné psy, dostanou odložení někde bokem a budou trpně přihlížet, jak panička vykecává s cizíma lidma a hladí si cizí psy. Ne nijak teatrálně jako: koukej a ty si můžeš víš co ale právě tak, aby to vypadalo naprosto normálně a přirozeně, pak bych do toho kruhu přizvala svou fenu. Náznak nevole, neumíš se zase chovat, tak jdeš mimo. Takhle přirozeně se to dělalalo i na cvičáku. Psi se vypustili na vylítání, který si přišel pro pohlazení a mňamku tak to dostal.
XXX.XXX.50.162
lesnížínka
napsal(a):
Je silně majetnická, žárlivá chcete-li. Já toto rázně u obou psů potlačovala, od mala chodili cizí lidi a psi k nám, na naši zahradu a o tom jsem rozhodovala já, ne moji psi. Vždycky se vším jsme se dělili. takže všichni sednout a dostaneš kokinko ty, i ty, i tenhle cizí pejsek. Pochvala totéž. Kdyby mi, jakože ani nezačali, začali psi vyjíždět na jiné psy, dostanou odložení někde bokem a budou trpně přihlížet, jak panička vykecává s cizíma lidma a hladí si cizí psy. Ne nijak teatrálně jako: koukej a ty si můžeš víš co ale právě tak, aby to vypadalo naprosto normálně a přirozeně, pak bych do toho kruhu přizvala svou fenu. Náznak nevole, neumíš se zase chovat, tak jdeš mimo. Takhle přirozeně se to dělalalo i na cvičáku. Psi se vypustili na vylítání, který si přišel pro pohlazení a mňamku tak to dostal.
Ano, žárlivá. Chodila jsem s ní do psí školy na kurz pro začátečníky, nicméně ne na dlouho, metody, které se tam učily, používat nechci (podle mě docela drsné metody). Co se týče nějaké motivace pomocí mňamek, tak to taky zrovna moc nefunguje, není žravá a pamlsky jsou jí šumák. (Příklad - máme ještě jednoho psa, ten žravý je. Pamlsek dostanou oba, ale zatímco druhá fena to má v mžiku v sobě, tak ta moje to očuchá, nechá být a je jí úplně jedno, že to ta druhá pak sežere sama a tak je to u jakéhokoli pamlsku.)Takže pořád hledám něco jiného, co by zabralo. Mezi cizí psy jsem ji právě vodila už jako to malé devítitýdenní mimino, aby si zvykla a nebyla asociál. Já nevím, už od paní chovatelky mi bylo při koupi řečeno, že to budu mít asi hodně těžké, protože se chová jinak než ostatní štěňata.
Možná s tím souvisí i to, že je na mě opravdu velmi fixovaná. Ostatní členy rodiny ráda samozřejmě má, ale důležitá jsem hlavně já. Je zvyklá na to, že odcházím pryč a zvládá být v pohodě doma sama, ale pokud je se mnou a něco jí brání dostat se ke mně, tak je schopná se ke mně i probourat (ano, už se to stalo).