Lenka18

XXX.XXX.60.146
Ahoj, máte někdo zkušenost s dospělým psem v dočasné péči?
Zítra jedu pro 6letého NO, asi celý život žil v Praze v bytě se psím kámošem. "Městská" socializace asi v pohodě, základní ovladatelnost taky.
Zítra se mu život změní, pojede na maloměsto do domku se zahradou, kde trvale žije kočka. A čeká ho seznámení se spoustou druhů zvířat, často pobyt venku na farmě a tak podobně.
Nebojím se, že bych ho nezvládla, ale jak se to blíží, tak si říkám, jestli dokážu předvídat veškeré možné komplikace.
Poradíte? Případně zkušenosti s dočasnou péči o úplně cizího dospělého psa?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pomalu, v klidu, oči na šťopkách. A seznamovat postupně. Nejen lidi a zvířata, ale i prostory. Nejdřív chvilku třeba na zahradě, až si okoukne prostředí i vás, pak doma. Kočku zavřít, pro jistotu zásadně neseznamovat venku. Ale uvidíte podle situace, třeba k vám sebevědomě nakráčí s tím, že se mu u vás líbí a je rád na první dobrou. :)
Pokud pes neni z nejakych overenych podminek, tak bych si dala nejvetsi pozor na situace, ve kterych pes muze kousnout. Cili jakykoliv natlak, treba i koupani, utirani pacek. Veci, u kterych muze mit spatnou zkusenost a Vy jste u nej dostatecne blizko. Stejne tak na situace, kdy muze vylitnout prenesena agresivita. V techto situacich bych se ze zacatku striktne drzela nahubku. Precejen je to docela velky zvire a pokousani by bylo opravdu neprijemne. Obcas muze takova vec pak docaskari zpusobit trvaly blok, pres ktery se tezko dostava.
Jinak jestli je to prvni docaska, tak predvidat vse nejspis nedokazete. V tomhle pripade opravdu plati hlavne dlouhodoba praxe a naucit se ty zvirata poatupne otukavat a sledovat reakce. A stejne jsou to zivy zvirata. Uplne na vsechno nejde se pripravit nikdy. Nekdy staci se zapomenout a na psa rychle a neocekavane sahnout a dira v ruce je hned.
Uživatel s deaktivovaným účtem

to impact
Nechci to samozřejmě zlehčovat, měla jsem jen dvě dočasky, pak jsem to jen párkrát jistila při příchodu. Nicméně na prvního psa (ne v životě) - dobrmana v pubertě, se kterým to prý "třískalo" až hrůza, jsem se připravila dokonale. Minibyt v centru, naštěstí aktuálně žádný savec, jen terárka. Telátko nakráčelo domů a hned po sundání náhubku: "Taková dobrota v misce?! Miluju tě! Ten pelech s kožešinou je můj? Pecka! Ten sušený smrad mi dáš? Ty jsi nejlepší!" Druhý den už spal vrahounek od pohledu v posteli. Do dvou měsíců měl perfektního majitele, který z něj udělal šťastného a dokonale vychovaného psa. Někdy se zadaří.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
to impact
Nechci to samozřejmě zlehčovat, měla jsem jen dvě dočasky, pak jsem to jen párkrát jistila při příchodu. Nicméně na prvního psa (ne v životě) - dobrmana v pubertě, se kterým to prý "třískalo" až hrůza, jsem se připravila dokonale. Minibyt v centru, naštěstí aktuálně žádný savec, jen terárka. Telátko nakráčelo domů a hned po sundání náhubku: "Taková dobrota v misce?! Miluju tě! Ten pelech s kožešinou je můj? Pecka! Ten sušený smrad mi dáš? Ty jsi nejlepší!" Druhý den už spal vrahounek od pohledu v posteli. Do dvou měsíců měl perfektního majitele, který z něj udělal šťastného a dokonale vychovaného psa. Někdy se zadaří.
Tak hodne je to samozrejme i o danem jedinci. Nekdy se to sejde a je to uzasnak.
Ja mam ted po dlouhe dobe cerstve zahojenou diru v ruce, tak mi zas na chvilu ruzovy bryle spadly.
Uživatel s deaktivovaným účtem

impact
napsal(a):
Tak hodne je to samozrejme i o danem jedinci. Nekdy se to sejde a je to uzasnak.
Ja mam ted po dlouhe dobe cerstve zahojenou diru v ruce, tak mi zas na chvilu ruzovy bryle spadly.
No já tenkrát byla ve střehu ještě dlouho. Věděla jsem jen to, že byl od štěněte v útulku, kde se dalo předpokládat, že nic hrozného nezažil. Evidentně mu kromě úzkého kontaktu s lidmi nic moc nechybělo. Se psy byl socializovaný dokonale. Jediný "problém" byla radost z pozornosti. To si neuvědomoval svou velikost a váhu a vrhal se radostně po každém. Samozřejmě taky lehce zkoušel mantinely, ale nic hrozného. Pozdější majitel z něj byl nadšený, prý spolupracoval v podstatě od první chvíle. Kromě pár slepic u sousedů první týden a postele místo pelechu vedle té jeho, protože na zemi v klidu nespal (asi jsem za to mohla i já :) to byl dokonalý parťák. I partnerku a pozdější manželku přijal hned.
Dobry den,pisnu vlastni zkušenost.Měla jsem několik pejsku na dožití,ale co jsme na farmě tak jednoho.Kříženec velikosti ovčáka.Seznamovala jsem ho postupně,začala jsem slepicemi a skoncila pohybem u krav.Velký problem bylo určení hranic kde se smí pohybovat- prostě si vyrazil kam chtel.Postupně pro několik důvodů.1.musela jsem zjistit jeho obavy a reakce,2. neuměl se mezi zvířaty pohybovat a tak by snadno přišel k úrazu,nebo ta zvířata,3.při úvodní seznamovací procházce na voditku,kol zvířat zdáli, jsem zjistila,že prostě miluje vše živé a kdyby vlítnul kamarádit s telaty.....Třetí rok už opatroval jehňata.V útulku byl 5.rokem,výcvik jsem s nim dělala pouze základní-stáří (mělo mu být 6,ale nejspíš to bylo 9) a zkrácení šlach na zadních.Takže souhlasím s výše uvedeným-postupně a oči na stopkách.Ať se daří,je prima,že jsou lidi co napraví chybu jiných.