Dobrý den, máte někdo zkušenost s kastrací psa? Zklidnil se po ní a jaké bylo celkové jeho chování?
Kastraci neplánuji, jen má teď jedna kamarádka problémy s jejím psem.(11ti měsíční borderák) Pes má pubertu a pachy jsou zajímavější než ona. Tak o kastraci přemýšlí, jestli by ho to neuklidnilo.
Nicméně si budu psa pořizovat(dalmatína) taky a celkem se té puberty😄 Jaké jste měli zkušenosti s pubertou?
Děkuji mockrát za odpověď.
Dalmatinek29
napsal(a):
Dobrý den, máte někdo zkušenost s kastrací psa? Zklidnil se po ní a jaké bylo celkové jeho chování?
Kastraci neplánuji, jen má teď jedna kamarádka problémy s jejím psem.(11ti měsíční borderák) Pes má pubertu a pachy jsou zajímavější než ona. Tak o kastraci přemýšlí, jestli by ho to neuklidnilo.
Nicméně si budu psa pořizovat(dalmatína) taky a celkem se té puberty😄 Jaké jste měli zkušenosti s pubertou?
Děkuji mockrát za odpověď.
*celkem se té puberty děsím.
Nějak mi blbne mobil😄
Uživatel s deaktivovaným účtem

na pubertu je jediné řešení, výchova. kastrace to fakt nijak nezmění ani nezlepší. kastrace dělá se psi dvě věci: snižuje pohlavní pud, takže to může pomoci - ne vyřešit, ale pomoci - u psů, kteří jsou naprostí erotomani. a druhá věc, která se děje, je ta, že z bojácných psů se stávají naprosté trosky.
Dalmatinek29
napsal(a):
Dobrý den, máte někdo zkušenost s kastrací psa? Zklidnil se po ní a jaké bylo celkové jeho chování?
Kastraci neplánuji, jen má teď jedna kamarádka problémy s jejím psem.(11ti měsíční borderák) Pes má pubertu a pachy jsou zajímavější než ona. Tak o kastraci přemýšlí, jestli by ho to neuklidnilo.
Nicméně si budu psa pořizovat(dalmatína) taky a celkem se té puberty😄 Jaké jste měli zkušenosti s pubertou?
Děkuji mockrát za odpověď.
Hmm, vaši pubertu také rodičové řešili kastrací?
lesnížínka
napsal(a):
Hmm, vaši pubertu také rodičové řešili kastrací?
Jistě že ne, ale pes a člověk je něco jiného. V tomhle se to nedá srovnávat. A navíc jsem psala, že kastrovat chce kamarádka. Já bych svého psa kastrovala opravdu v akutním případě, třeba ze zdravotních důvodů nebo tak.
Nebo pokud by šlo o psa z útulku, kde je kastrace nutná...
Ale budu si kupovat psa, kterého bych časem chtěla nechat i uchovnit:-)
Uživatel s deaktivovaným účtem

impact
napsal(a):
""""a druhá věc, která se děje, je ta, že z bojácných psů se stávají naprosté trosky."""
Ach Bože.
Copak?
Toto je moje dlouhodobá osobní zkušenost a třebas důvod, proč, když není pes povahově úplně ok a majitelé si přejí kastraci, nabízím nejdříve suprelorin. věřte, že většina lidí je pak ráda, že efekt je dočasný a případná erotomanie jim pak až tak nevadí.
Jaké jste měli zkušenosti s pubertou?
"""""""""""
Pes - NO měl pubertu nesrovnatelnou s pubertou dcery.
O psí pubertě jsme nevěděli, pes pracoval - cvičil.
Syn taky v klidu.
Dcera intenzivně sportovala, ale ... no jak říkáte,
nedá se to srovnávat .
Nekastrovali jsme, trvalo to doouho, ale
přešlo to. Má dvě děti.
Ještě tohle: Pes má pubertu a pachy jsou zajímavější než ona. Tak o kastraci přemýšlí, jestli by ho to neuklidnilo. - a manžel, pokud se ohlídne po hezké slečně...jde taky
Neškodilo by, kdyby se kamarádka zamyslela. Pes čichá, protože se pubertou objevil nové pachy...to je naprosto normální a přrozená věc. Jak na to neporadím, mám jiné plemeno.
lesnížínka
napsal(a):
Ještě tohle: Pes má pubertu a pachy jsou zajímavější než ona. Tak o kastraci přemýšlí, jestli by ho to neuklidnilo. - a manžel, pokud se ohlídne po hezké slečně...jde taky
Neškodilo by, kdyby se kamarádka zamyslela. Pes čichá, protože se pubertou objevil nové pachy...to je naprosto normální a přrozená věc. Jak na to neporadím, mám jiné plemeno.
A je to, že jsou pachy zajímavější než ona opravdu pubertou? Pokud ano tak bych řešení viděla v tom, být zase zajímavější než ty pachy . Ale jak konkrétně neporadím, protože na každého psa platí něco jiného. Takže asi podle toho, na co se dá pes namotivovat, co má rád?
Edit.: to mělo být na ten úvodní příspěvek, ne na vás,lesnížínko
marcelaamax
napsal(a):
A je to, že jsou pachy zajímavější než ona opravdu pubertou? Pokud ano tak bych řešení viděla v tom, být zase zajímavější než ty pachy . Ale jak konkrétně neporadím, protože na každého psa platí něco jiného. Takže asi podle toho, na co se dá pes namotivovat, co má rád?
Edit.: to mělo být na ten úvodní příspěvek, ne na vás,lesnížínko
Však ano. A těžko můžu radit já, která za 10let nenašla tu motivaci Ale tak borderák zrovna...to je přece plemeno, které čeká na práci až úchylně Tedy, pokud je to ovšem bordera, že áno
No já se s tou kamarádkou až tolik nevidím, ale borderák je bez pp. Naštěstí má tu borderku v sobě, ale vzhledově má mnohem delší nohy a spíš vypadá jak voříšek. 😄
Takže to může být tím, že není s pp, ale slyšela jsem i od lidí, co mají papírovou borderu toto chování... Já jí radila motivaci a ona že ho motivuje, ale jak, to už nevím...
Jinak má práci fakt rád, doma udělá všechno, ale venku to zkrátka nejde. A když zacítí fenu, tak je konec... Což je častý případ toho, že se to venku musí zkoušet ,,od začátku”.Ale to už na mě kouká, proč jí radím, když jsem neměla psa. (Budu si teprve pořizovat)
Ale je možná ta kastrace i fajn, když je bez pp... člověk nikdy neví, co se může stát.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Čím víc border kolií, tím větší procento těch nevychovaných. Pamatuju, když takhle byli módní malí a střední knírači. Každý musel mít fousatého psa. A co zbylo ? Pověst, že jsou to nesnesitelní psi, uštěkaní, kousaví.....protože v tom množství byla těch vychovaných jen hrstka.
A přitom jsou to psi skvělí na cokoliv, co jim nabídnete.
A s border koliemi ( a s AUO a JRT ) se situace opakuje.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Čím víc border kolií, tím větší procento těch nevychovaných. Pamatuju, když takhle byli módní malí a střední knírači. Každý musel mít fousatého psa. A co zbylo ? Pověst, že jsou to nesnesitelní psi, uštěkaní, kousaví.....protože v tom množství byla těch vychovaných jen hrstka.
A přitom jsou to psi skvělí na cokoliv, co jim nabídnete.
A s border koliemi ( a s AUO a JRT ) se situace opakuje.
Je tomu bohužel tak. Jsou to krásní psi, rychle se učí, ale to neznamená, že se na něj podívám a hned bude tancovat jak v televizi. Potřebují zaměstnat hlavu a tělo, ale stále se setkavám s lidmi, co si koupí borderku s argumenty, že jí stačí zahrada....
Dříve chtěl každý dalmatína kvůli filmu. Ale když zjistili, že potřebují pohyb a jako ovčáká drilem ho člověk nevychová, tak jich skončilo plno v útulku s pověstí hloupého psa. Je to škoda, takoví úžasní psi, pokud se na ně jde správně...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dalmatinek29
napsal(a):
Dobrý den, máte někdo zkušenost s kastrací psa? Zklidnil se po ní a jaké bylo celkové jeho chování?
Kastraci neplánuji, jen má teď jedna kamarádka problémy s jejím psem.(11ti měsíční borderák) Pes má pubertu a pachy jsou zajímavější než ona. Tak o kastraci přemýšlí, jestli by ho to neuklidnilo.
Nicméně si budu psa pořizovat(dalmatína) taky a celkem se té puberty😄 Jaké jste měli zkušenosti s pubertou?
Děkuji mockrát za odpověď.
Vy jste už měl pubertu? A vykastrovali vás?
Nicméně si budu psa pořizovat(dalmatína) taky a celkem se té puberty😄 Jaké jste měli zkušenosti s pubertou?
Děkuji mockrát za odpověď.
Aby ze psa něco bylo, aby to bylo to pěkný, co lidi obdivují,
tu souhru,
to dá sakra práce. Nebo práce radostné , ale stojí
to člověka všechen čas. NEJMÍŇ rok života. Spíš dva,
pak se to trochu usadí. Není to o tom plácat se někde
od ničeho k ničemu. To čokla nebaví a pak to taky tak
vypadá , tak hurá na kastraci. Mám výmluvu - pubertu.
rapotacka11
napsal(a):
Nicméně si budu psa pořizovat(dalmatína) taky a celkem se té puberty😄 Jaké jste měli zkušenosti s pubertou?
Děkuji mockrát za odpověď.
Aby ze psa něco bylo, aby to bylo to pěkný, co lidi obdivují,
tu souhru,
to dá sakra práce. Nebo práce radostné , ale stojí
to člověka všechen čas. NEJMÍŇ rok života. Spíš dva,
pak se to trochu usadí. Není to o tom plácat se někde
od ničeho k ničemu. To čokla nebaví a pak to taky tak
vypadá , tak hurá na kastraci. Mám výmluvu - pubertu.
Jasný, já nikde nepsala, že psa budu kastrovat. Psala jsem, že bych svého psa nechala vykastrovat jen v případě zdravotních problémů...
O tom uvažuje moje kamarádka, která si neví rady s její borderou.
Já si psa kupuji kvůli tomu, že mě psi baví, ale nějaké pochybnosti tam jsou. Bude to můj první pes a zkrátka se bojim, že něco pokazím. Čas mám a všechen svůj volný věnuji kvalitní literatuře a videím o psech.
(Knihy: Svého psa Nestřílejte, Šusta, atd.. z videí: ,,ako so psom” ,,se psy podle Veroniky”) A až si štěně privezu domů, tak bude mít několik hodin denně mojí pozornost. Budu se mu snažit dát, vše co potřebuje, abychom mohli fungovat. Držte palce, ať to vyjde:-)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ach jo....11-ti měsíční pubescent........to přeci není třeba ho hned kastrovat....může být na "zabití", může páníčka dohánět k šílenství, nejenže neposlouchá, ale dělá že neslyší - v tom lepším případě, v tom horším vás slyší....jestli si někdo následně myslí, že povely ignoruje, tak to není pravda, on je neignoruje on na ně se.e. Někdy si z vás vysloveně dělá legrandu.
No a co s tím....nadechnout, vydechnout, napočítat do deseti (nebo do sta, podle toho jak nás psí pubescent vytočil)a hlavně pořád se psem pracovat, i když to bude k uzoufání, i když to bude vypadat, že pes nikdy pracovat nebude.........ono se mu časem v kebulce rozsvítí až dospěje a veškerá práce, trpělivost, důslednost, laskavost atd atd se zúročí.............hlavně bych u těch puberťáků řekla, že by se na to nemělo jít smrtelně vážně, velká dávka smyslu pro humor není na škodu. Ono až jednou takový pes bude starší, bude to ten Pan dokonalý, poslušný, vychovaný, nejlepší přítel na světě, tak se ještě rád těm infarktovým historkám z období puberty zasmějete.....alespoň já na to takhle vzpomínám, obzvlášť u ovčandy.
No a někdy člověk narazí na psa, kde o té pubertě ani neví.....ale na rovinu, jak pejskař nabírá zkušenosti?....tím, že má hodné bezproblémové štěňátko??...že o pubertě ani neví??....že pes je tak nějak poslušný od přírody, že na páníkovi visí očima a snaží se udělat, co mu na očích vidí??? že je závislák, který se od páníka nehne, který si ho i venku hlídá jako oko v hlavě??...ne teprve když máte "hrozný" štěně....strašnýho puberťáka....psa kterého nejde tak snadno motivovat, tvrdohlavce, samostatnýho atd atd....když člověk musí vymyslet JAK NA NĚJ, aby to fungovalo......tak dle mého dochází k vytvoření toho "zlatého fondu zkušeností"
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ach jo....11-ti měsíční pubescent........to přeci není třeba ho hned kastrovat....může být na "zabití", může páníčka dohánět k šílenství, nejenže neposlouchá, ale dělá že neslyší - v tom lepším případě, v tom horším vás slyší....jestli si někdo následně myslí, že povely ignoruje, tak to není pravda, on je neignoruje on na ně se.e. Někdy si z vás vysloveně dělá legrandu.
No a co s tím....nadechnout, vydechnout, napočítat do deseti (nebo do sta, podle toho jak nás psí pubescent vytočil)a hlavně pořád se psem pracovat, i když to bude k uzoufání, i když to bude vypadat, že pes nikdy pracovat nebude.........ono se mu časem v kebulce rozsvítí až dospěje a veškerá práce, trpělivost, důslednost, laskavost atd atd se zúročí.............hlavně bych u těch puberťáků řekla, že by se na to nemělo jít smrtelně vážně, velká dávka smyslu pro humor není na škodu. Ono až jednou takový pes bude starší, bude to ten Pan dokonalý, poslušný, vychovaný, nejlepší přítel na světě, tak se ještě rád těm infarktovým historkám z období puberty zasmějete.....alespoň já na to takhle vzpomínám, obzvlášť u ovčandy.
No a někdy člověk narazí na psa, kde o té pubertě ani neví.....ale na rovinu, jak pejskař nabírá zkušenosti?....tím, že má hodné bezproblémové štěňátko??...že o pubertě ani neví??....že pes je tak nějak poslušný od přírody, že na páníkovi visí očima a snaží se udělat, co mu na očích vidí??? že je závislák, který se od páníka nehne, který si ho i venku hlídá jako oko v hlavě??...ne teprve když máte "hrozný" štěně....strašnýho puberťáka....psa kterého nejde tak snadno motivovat, tvrdohlavce, samostatnýho atd atd....když člověk musí vymyslet JAK NA NĚJ, aby to fungovalo......tak dle mého dochází k vytvoření toho "zlatého fondu zkušeností"
velká dávka smyslu pro humor není na škodu. Ono až jednou takový pes bude starší, bude to ten Pan dokonalý, poslušný, vychovaný, nejlepší přítel na světě, tak se ještě rád těm infarktovým historkám z období puberty zasměje.
s tím se nedá než souhlasit.
Dodnes vzpomínám jak jsem myslela,že budu skákat pro mého prvního psa do rybníku. Chodili jsme tam pravidelně, pes aportoval z vody, nebo si jen tak plaval. Bývaly tam kachny, které ho nikdy nezajímaly. A pak najednou tam přijdeme, psovi něco asi "secvaklo" v hlavně, vypnul, hupsnul do vody a plaval za kachnama. Nereagoval na nic, měl zatměno. No jenže kachny plavaly dokola celého rybníku, pes za nimi. A fakt už dlouho. Já ještě dítě, nevěděla jsem, co mám dělat - lákala jsem ho na klacky, pamlsky, nic. No jo, jenže pes už skoro nemohl, už plaval z posledních sil, a já ho pořád nemohla dostat ven. Už mi bylo do breku a fakt jsem přemýšlela, že pro něho vlezu - jenže jak ho chytnu v té vodě, to asi nepůjde. Fakt už jsem myslela, že se pes každou chvíli začne topit a najednou se kachny zvedly a odletěly - naštěstí. Pes se teda potom uráčel vyplazit z vody a seknout s sebou na břehu, úplně padlý vyčerpáním.
Dnes se tomu taky už zasmějeme - jak mi dal tenkrát zabrat. Ale tohle byl pro mě asi fakt nejhorší zážitek se psem, a hlavně nekonečný - protože to bylo snad v řádu hodin, ne minut - kdy jsem si připadala totálně bezmocná a bála jsem se o psa. Nikdy potom už to neudělal. Vím, že vám to takhle asi nebude připadat jako nic hrozného, ale ve mě by se v tu chvíli krve nedořezali.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ach jo....11-ti měsíční pubescent........to přeci není třeba ho hned kastrovat....může být na "zabití", může páníčka dohánět k šílenství, nejenže neposlouchá, ale dělá že neslyší - v tom lepším případě, v tom horším vás slyší....jestli si někdo následně myslí, že povely ignoruje, tak to není pravda, on je neignoruje on na ně se.e. Někdy si z vás vysloveně dělá legrandu.
No a co s tím....nadechnout, vydechnout, napočítat do deseti (nebo do sta, podle toho jak nás psí pubescent vytočil)a hlavně pořád se psem pracovat, i když to bude k uzoufání, i když to bude vypadat, že pes nikdy pracovat nebude.........ono se mu časem v kebulce rozsvítí až dospěje a veškerá práce, trpělivost, důslednost, laskavost atd atd se zúročí.............hlavně bych u těch puberťáků řekla, že by se na to nemělo jít smrtelně vážně, velká dávka smyslu pro humor není na škodu. Ono až jednou takový pes bude starší, bude to ten Pan dokonalý, poslušný, vychovaný, nejlepší přítel na světě, tak se ještě rád těm infarktovým historkám z období puberty zasmějete.....alespoň já na to takhle vzpomínám, obzvlášť u ovčandy.
No a někdy člověk narazí na psa, kde o té pubertě ani neví.....ale na rovinu, jak pejskař nabírá zkušenosti?....tím, že má hodné bezproblémové štěňátko??...že o pubertě ani neví??....že pes je tak nějak poslušný od přírody, že na páníkovi visí očima a snaží se udělat, co mu na očích vidí??? že je závislák, který se od páníka nehne, který si ho i venku hlídá jako oko v hlavě??...ne teprve když máte "hrozný" štěně....strašnýho puberťáka....psa kterého nejde tak snadno motivovat, tvrdohlavce, samostatnýho atd atd....když člověk musí vymyslet JAK NA NĚJ, aby to fungovalo......tak dle mého dochází k vytvoření toho "zlatého fondu zkušeností"
Svatá pravda no. Já sem sem nějak nikdy nevěděl, že psí puberta existuje. Vlastně ani že existuje něco jako obtížně zvladatelné a vychovatelné štěně. Ani jeden z rodinných psů, se kterými sem byl v denním nebo častém kontaktu prostě takový nebyl a všechno bylo v pohodě a pokud ne, tak se jednalo o drobnosti.
Pak s naším miláčkem jsme si to vyžrali všechno najednou, pustil se do nás po pár dnech, co jsme si ho přivezli a nastaly dlouhé měsíce zoufalství. Ono to tedy netrvalo pořád, chvílemi jsme byli nadšení, jak je chytrý a šikovný. Ale většinou to bylo naprostý peklo. Motivace nemožná, zabavit ho šlo jen novou aktivitou v novém prostředí a na chvíli. Příšerně a pořád kousal, měl sem na obou předloktích šrámy v centimetrových rozestupech a nikdy jsme nepřišli na nic, co by za dobrý zákus do ruky chlapec vyměnil, museli jsme prostě utéct domů a za chvíli se vrátit a zkusit to znova. Celá rodina si klepala na čelo co to máme doma . A to jsme v té pubertě ještě nebyli, to se pak přidal vzdor a různé pokusy si nátlakem prosadit vlastní názor a pak mi to přidalo, že to co dělal dokud byl prcek, bylo vlastně v pohodě. Teď je to ještě vidět o to víc, že naše další štěně je zase v tom srovnání relativně dobře zvladatelné. Sice teď pro změnu řešíme superostrost a myslím, že moc štěňátek nezačíná chodit v necelých pěti měsících s košíkem, ale ve srovnání s tím čím jsme prošli s prvním psem to nic není a toho příšerného psa, který nám to připravil bych za nic na světě nevyměnil a žiju s pocitem, že takového psa už nikdy mít nebudu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ono to tedy netrvalo pořád, chvílemi jsme byli nadšení, jak je chytrý a šikovný.
To mi připomíná feňuli jako štěndo.....naše zlatý "agresivní štěně"....no a taky jsme měli chvilky, kdy mi unavená usínala v náručí....resp. já jsem ležela na gauči, feňulka leží na mě, přitulená, já jí hladim a z přemíry toho štěstí a té lásky k tomu "šílenýmu" tvorečkovi se neudržim a řeknu manželovi "no podívej jak je malá a hodná " feňulka zvedne hlavu, podívá se na mě těma svejma úžasnýma očíčkama a ......pořádně se mi zakousne do nosu .....následně ve snaze se postavit, aby měla lepší bojovou pozici mě pořádně poškrábe, hlavou mě bací do zubů.......a poté, co jsem už naprosto zdecimovaná se na mě konečně vrhne, aby mě dorazila.