Jak je to s loveckým pudem?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prosím o názory a (hlavně) zkušenosti.

Vodím svého psa (kříženec bígla, věk 10 měsíců) na stopovačce, protože v některých situacích se zatím nemůžu spolehnout na přivolání. Jednou z nich je prchající zvěř. Setkala jsem se s názorem, že je chyba psa stále jistit stopovačkou, protože se nenaučí "svobodně" rozhodnout, že zůstane u mě a nepoletí lovit.
Je na tom něco pravdy?
Dosud jsem se domnívala, že nechat psa "lovit" je chyba, protože vzrušení z akce funguje jako pozitivní posilovač nežádoucího chování. Takže se snažím reagovat dřív, než pes vyběhne (pokud je to v mých silách), když to nestihnu, tak aspoň psa zastavím, nechám zklidnit a následně zaměstnám.

Tu stopovačku mívám povolenou, někdy ji nechávám psa tahat po zemi, pokud jsme v zazvěřené oblasti, nosím pro jistotu konec v ruce, ale nenechávám ji psa napínat (takže ho kdovíjak neomezuje).

Ten názor o svobodě rozhodnutí je naprosto z cesty - už jen vzhledem k tomu, že máte "bígla" tedy honiče, který byl stovky let šlechtěný k samostatnému štvaní zvěře.
Je to stejná chujovina, jako kdybyste pustila pitbulla mezi psy, ať se samostatně rozhodne, jestli se chce rvát ... 😲

Dosud jsem se domnívala, že nechat psa "lovit" je chyba, protože vzrušení z akce funguje jako pozitivní posilovač nežádoucího chování. Takže se snažím reagovat dřív, než pes vyběhne (pokud je to v mých silách), když to nestihnu, tak aspoň psa zastavím, nechám zklidnit a následně zaměstnám.

ano, tak to je
jenom naprostým základem je dokonalé zvládnutí kýženého povelu (ať už přivolání, nebo statického- stůj, lehni....tady chci upozornit, že i klik sám o sobě může plnit tuto funkci) do úrovně reflexu, tedy trénink MIMO jakoukoliv zvěř

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dosud jsem se domnívala, že nechat psa "lovit" je chyba, protože vzrušení z akce funguje jako pozitivní posilovač nežádoucího chování. Takže se snažím reagovat dřív, než pes vyběhne (pokud je to v mých silách), když to nestihnu, tak aspoň psa zastavím, nechám zklidnit a následně zaměstnám.

ano, tak to je
jenom naprostým základem je dokonalé zvládnutí kýženého povelu (ať už přivolání, nebo statického- stůj, lehni....tady chci upozornit, že i klik sám o sobě může plnit tuto funkci) do úrovně reflexu, tedy trénink MIMO jakoukoliv zvěř

základem je dokonalé zvládnutí kýženého povelu (ať už přivolání, nebo statického- stůj, lehni....tady chci upozornit, že i klik sám o sobě může plnit tuto funkci) do úrovně reflexu, tedy trénink MIMO jakoukoliv zvěř

Tohle úplně nechápu. Co míníte dokonalým zvládnutím povelu mimo zvěř? Při tréninku MIMO vzruchy (zvěř, háravky, apod.) nám povely fungují 100%. Ale při rušivých vjemech nikoliv. Takže nadále cvičíme jak doma v obýváku, tak na zahradě, na louce, při procházkách.... přece povel by měl fungovat všude, nejen v ideálních podmínkách.

Můžete mi prosím tu formulaci upřesnit?

Moje zkusenost je, ze u biglu lovecky pud nevysumi, ani kdyz po x generaci zpatky nikdy v zivote nepotkaji zadnou jinou zver, krom zas biglu..

impact napsal(a):
Moje zkusenost je, ze u biglu lovecky pud nevysumi, ani kdyz po x generaci zpatky nikdy v zivote nepotkaji zadnou jinou zver, krom zas biglu..

Nestrašte. Já stále ještě doufám v geny po tatínkovi

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
základem je dokonalé zvládnutí kýženého povelu (ať už přivolání, nebo statického- stůj, lehni....tady chci upozornit, že i klik sám o sobě může plnit tuto funkci) do úrovně reflexu, tedy trénink MIMO jakoukoliv zvěř

Tohle úplně nechápu. Co míníte dokonalým zvládnutím povelu mimo zvěř? Při tréninku MIMO vzruchy (zvěř, háravky, apod.) nám povely fungují 100%. Ale při rušivých vjemech nikoliv. Takže nadále cvičíme jak doma v obýváku, tak na zahradě, na louce, při procházkách.... přece povel by měl fungovat všude, nejen v ideálních podmínkách.

Můžete mi prosím tu formulaci upřesnit?

Mylsim, ze je to myšleno tak, ze přivolání máte trénovat tam kde je zvěř až po tom, co ho spolehlivě umí v prostředí, kde zvěř není, coz umí. Tak jsem to pochopila ja.

marcelaamax napsal(a):
Mylsim, ze je to myšleno tak, ze přivolání máte trénovat tam kde je zvěř až po tom, co ho spolehlivě umí v prostředí, kde zvěř není, coz umí. Tak jsem to pochopila ja.

Jo, tak už chápu. Díky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nestrašte. Já stále ještě doufám v geny po tatínkovi

Bohužel, ověřeno na několika desítkách jedinců.

impact napsal(a):
Bohužel, ověřeno na několika desítkách jedinců.

Takže myslíte, že budeme mít stopovačku doživotně? Já myslím, že se zvíře časem snad i trochu zklidní a nebude se tak rychle ocitat v rauši. Když je při smyslech, je moc šikovný...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže myslíte, že budeme mít stopovačku doživotně? Já myslím, že se zvíře časem snad i trochu zklidní a nebude se tak rychle ocitat v rauši. Když je při smyslech, je moc šikovný...

Píšete, že mu je 10 měsíců? To je ještě nevinátko, které teprve začíná pomalu zjišťovat, co to ten lovecký pud vůbec je. To počkejte, až mu bude tak rok a půl Zklidňovat se pomalu začne... až mu bude tak 10+ let

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže myslíte, že budeme mít stopovačku doživotně? Já myslím, že se zvíře časem snad i trochu zklidní a nebude se tak rychle ocitat v rauši. Když je při smyslech, je moc šikovný...

Ja si po tom, co jsem si uzila s thajkou, nemyslim uz vubec nic. A bohuzel neznam bigla, ktery by se zklidnil driv jak v deseti dvanacti letech. Ale moc Vam drzim palce, aby to zrovna Vam vyslo. (Bez ironie..)

K... napsal(a):
Píšete, že mu je 10 měsíců? To je ještě nevinátko, které teprve začíná pomalu zjišťovat, co to ten lovecký pud vůbec je. To počkejte, až mu bude tak rok a půl Zklidňovat se pomalu začne... až mu bude tak 10+ let

K... napsal(a):
Píšete, že mu je 10 měsíců? To je ještě nevinátko, které teprve začíná pomalu zjišťovat, co to ten lovecký pud vůbec je. To počkejte, až mu bude tak rok a půl Zklidňovat se pomalu začne... až mu bude tak 10+ let

No nazdar!

Ale zrovna pročítám tuto starou diskuzi a píšou tam o některých jedincích, kteří chození navolno zvládají, tak to snad není beznadějné - https://www.ifauna.cz/psi/nemodforum/r/detail/459620/bigl-na-volno

impact napsal(a):
Ja si po tom, co jsem si uzila s thajkou, nemyslim uz vubec nic. A bohuzel neznam bigla, ktery by se zklidnil driv jak v deseti dvanacti letech. Ale moc Vam drzim palce, aby to zrovna Vam vyslo. (Bez ironie..)

Možná by mohlo. Když už mám bíglošpice nežravku, třeba bude i nelovič

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No nazdar!

Ale zrovna pročítám tuto starou diskuzi a píšou tam o některých jedincích, kteří chození navolno zvládají, tak to snad není beznadějné - https://www.ifauna.cz/psi/nemodforum/r/detail/459620/bigl-na-volno

Jo po náměstí to pujde bez problémů. Ale to by mohl náš pes taky. Ale ukažte mu srnu na 50 metrů v lese a nebude jí honit, protože ví, že ho držím a že to vodítko nepustím.

TyVed napsal(a):
Jo po náměstí to pujde bez problémů. Ale to by mohl náš pes taky. Ale ukažte mu srnu na 50 metrů v lese a nebude jí honit, protože ví, že ho držím a že to vodítko nepustím.

Náhodou, v sobotu jsme spolu pozorovali stádo srn pasoucích se asi 50m od nás a po počátečním rozrušení se dokázal zklidnit a jen na ně koukal, aniž by se za nimi snažil rozběhnout. Po nějakých 5-10 minutách ho to přestalo bavit a šel si čuchat podél cesty, srny zcela ignoroval. Je teda pravda, že nezdrhaly, jen pomalu popocházely, ale i tak se mi to zdálo slibné. Ještě před 2 měsíci byl při spatření srnek zcela bez sebe a zmítal se na konci stopovačky.

Ale možná byl jen unavený ze cvičáku

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Náhodou, v sobotu jsme spolu pozorovali stádo srn pasoucích se asi 50m od nás a po počátečním rozrušení se dokázal zklidnit a jen na ně koukal, aniž by se za nimi snažil rozběhnout. Po nějakých 5-10 minutách ho to přestalo bavit a šel si čuchat podél cesty, srny zcela ignoroval. Je teda pravda, že nezdrhaly, jen pomalu popocházely, ale i tak se mi to zdálo slibné. Ještě před 2 měsíci byl při spatření srnek zcela bez sebe a zmítal se na konci stopovačky.

Ale možná byl jen unavený ze cvičáku

A to tady mluvíte o loveckém pudu? S takovým klidným a ukázněným psem? U nás nemusí zdrhat, stačí že tam jsou. A to bydlíme vlastně na srnčí pastvině a máme je x krát denně za plotem. A to srny vědí, že na ně nemůže a on to ví taky. Ale jakmile vylezeme za plot, tak by to na volno nešlo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže myslíte, že budeme mít stopovačku doživotně? Já myslím, že se zvíře časem snad i trochu zklidní a nebude se tak rychle ocitat v rauši. Když je při smyslech, je moc šikovný...

Myslím, že zrovna lovecký pud není něco, co by sláblo věkem- to snad leda až budou hůř sloužit nohy a horšit se smysly
Jak už tu padlo, spíš je riziko, že se to příchodem dospělosti zhorší, pokud se vám nepodaří to podchytit. Velká výhoda je, pokud pes nikdy neokusí slast lovu, pokud se mu nikdy nepodaří samoodměnit se štvaním zvěře. Bohužel, většina lidí začíná řešit lovecký pud až ve chvíli, kdy pes má pár incidentů za sebou a pak už je to trochu problém.

TyVed napsal(a):
A to tady mluvíte o loveckém pudu? S takovým klidným a ukázněným psem? U nás nemusí zdrhat, stačí že tam jsou. A to bydlíme vlastně na srnčí pastvině a máme je x krát denně za plotem. A to srny vědí, že na ně nemůže a on to ví taky. Ale jakmile vylezeme za plot, tak by to na volno nešlo.

No, já si myslím, že pokud by tam nebylo to počáteční nucené zastavení a vyběhl by, vyplašil srny, ty se rozběhly..... kdoví, jestli bych ho ještě někdy viděla. Proto ho zatím mám na stopovačce, ale znejistil mě ten názor cvičitelky, že to není dobře.

Donedávna ze zvěře fakt šílel, proto ho beru ven do polí a vždycky ho posadím a pozorujeme srnky spolu, drbu ho u toho na plecích, to má rád a uklidňuje ho to. Snažím se být o krok napřed, když to jde, aby se vůbec do stavu ztráty kontroly nedostal. Se srnkama se to celkem dá, jsou vidět už zdáli, ale když nám pod nohama vyběhne zajíc, tak pes reflexivně vyběhne za ním, to je marné...

Terven napsal(a):
Myslím, že zrovna lovecký pud není něco, co by sláblo věkem- to snad leda až budou hůř sloužit nohy a horšit se smysly
Jak už tu padlo, spíš je riziko, že se to příchodem dospělosti zhorší, pokud se vám nepodaří to podchytit. Velká výhoda je, pokud pes nikdy neokusí slast lovu, pokud se mu nikdy nepodaří samoodměnit se štvaním zvěře. Bohužel, většina lidí začíná řešit lovecký pud až ve chvíli, kdy pes má pár incidentů za sebou a pak už je to trochu problém.

Tak náš zatím k lovu příležitost nedostal, max. běžel za zvěří těch pár metrů, než jsem ho stihla stopnout. A o tom byl právě můj úvodní dotaz - bylo mi řečeno, že je to špatně....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak náš zatím k lovu příležitost nedostal, max. běžel za zvěří těch pár metrů, než jsem ho stihla stopnout. A o tom byl právě můj úvodní dotaz - bylo mi řečeno, že je to špatně....

Hm...jakože je lepší psa nechat, ať si lov okusí, aby se pak mohl svobodně rozhodnout, že lepší je zůstat s paničkou?
Tak to přeju autorovi této myšlenky hodně štěstí...

Myslím, že vaše práce se stopovačkou je to nejlepší, co pro něj můžete dělat. Má na ní svobody k reakci na zvěř dostatek, nepotřebuje si zkoušet, že může zvěř honit bez omezení :)

Díky všem za postřehy, zůstanu u stávajícího postupu, snad se někdy dočkám kýženého ovoce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Náhodou, v sobotu jsme spolu pozorovali stádo srn pasoucích se asi 50m od nás a po počátečním rozrušení se dokázal zklidnit a jen na ně koukal, aniž by se za nimi snažil rozběhnout. Po nějakých 5-10 minutách ho to přestalo bavit a šel si čuchat podél cesty, srny zcela ignoroval. Je teda pravda, že nezdrhaly, jen pomalu popocházely, ale i tak se mi to zdálo slibné. Ještě před 2 měsíci byl při spatření srnek zcela bez sebe a zmítal se na konci stopovačky.

Ale možná byl jen unavený ze cvičáku

Tohle děláte dobře. Je potřeba mu zvěř nechat okoukat. Klidně, když vidíte srnky, tak zastavit, koukat a rozejít se až se zklidní. Nebo si sednout na mez a zvěř jen tak pozorovat. Pes by měl být pokud možno v klidu, není od věci sáhnout do kapsy a vytáhnout sváču a s psíkem se na pohodu rozdělit. Uvidíte, jak ho kvůli chlebu se salámem srnky přestanou zajímat No a až sníte sváču, tak se zvednout a jít jinym směrem než srnky. Všechno pokud možno v klidu, žádný rychlý pohyby, prostě pohoda. Ještě, co se mi osvědčilo. Učím psa na povel "zůstaň" a jakmile někde spatří zvěř, tak hned na něj houknu povel. Nechám ho chvilinku počumět, ale musí zůstat na tom místě a teprve po chvilince přivolávám. Pro psa lovce je těžký se od zvěře odvrátit a jít k vám. Takže ho zarazim povelem na místě a teprve pak přivolávám až vnímá. Mám taky plemeno lovce a tohle se mi dost osvědčilo.

Huskyjanina napsal(a):
Tohle děláte dobře. Je potřeba mu zvěř nechat okoukat. Klidně, když vidíte srnky, tak zastavit, koukat a rozejít se až se zklidní. Nebo si sednout na mez a zvěř jen tak pozorovat. Pes by měl být pokud možno v klidu, není od věci sáhnout do kapsy a vytáhnout sváču a s psíkem se na pohodu rozdělit. Uvidíte, jak ho kvůli chlebu se salámem srnky přestanou zajímat No a až sníte sváču, tak se zvednout a jít jinym směrem než srnky. Všechno pokud možno v klidu, žádný rychlý pohyby, prostě pohoda. Ještě, co se mi osvědčilo. Učím psa na povel "zůstaň" a jakmile někde spatří zvěř, tak hned na něj houknu povel. Nechám ho chvilinku počumět, ale musí zůstat na tom místě a teprve po chvilince přivolávám. Pro psa lovce je těžký se od zvěře odvrátit a jít k vám. Takže ho zarazim povelem na místě a teprve pak přivolávám až vnímá. Mám taky plemeno lovce a tohle se mi dost osvědčilo.

Díky za nápad, začnu nosit sváču, to bude pro psa zajímavá novinka.

Povel zůstaň ho neučím, ale máme už kvalitní sedni, což ví, že platí do té doby, než to jiným povelem zruším. A funguje i na pár metrů, tak by se asi dal použít, ale prozatím mi přijde lepší ten blízký fyzický kontakt s drbáním, ev. sváčou.

Mně se taky osvědčilo se po dlouhém koukání na zvěř rozejít směrem ke zvěři, takže pes opět zuřivě vyrazil, a tak jsme zase zastavili a uklidňovali se. Až když byl schopen se rozejít normálně, mohli jsme pokračovat v procházce.

Mám bassety. Moji rodiče měli bassety. Lovecký pud měli všichni, někteří opravdu silný, jiní slabší. Někteří mohli chodit navolno v místech, kde je zvěř, jiní jedině na stopovačce a nebo u nohy. Někteří se dali odvolat z teplé stopy, jiní ne. Podle mé zkušenosti většina psů v 10 měsících odvolat šla, zlomilo se to až kolem roka. Mám šestiletého psa, u kterého se lovecký pud projevoval už ve čtyřech měsících (na louce za domem zvedl zajíce a krásně vypracoval stopu), z teplé stopy ho neodvolám nikdy, pokud už začne. U honiče se člověk musí smířit s tím, že honit chce.
Co podle mě pomáhá nejvic, je přesměrování na jinou činnost. Všichni mí psi mají lovecké zkoušky (nebo se na ně připravují), takže je učím umělou stopu (divočák). V podstatě se jim snažím vysvětlit, že mají chodit po umělé stopě a nemají stopovat srny :-) K útlumu loveckého pudu dojde většinou až ve chvíli, kdy už pes nemůže moc běhat :-)

Melaka napsal(a):
Mám bassety. Moji rodiče měli bassety. Lovecký pud měli všichni, někteří opravdu silný, jiní slabší. Někteří mohli chodit navolno v místech, kde je zvěř, jiní jedině na stopovačce a nebo u nohy. Někteří se dali odvolat z teplé stopy, jiní ne. Podle mé zkušenosti většina psů v 10 měsících odvolat šla, zlomilo se to až kolem roka. Mám šestiletého psa, u kterého se lovecký pud projevoval už ve čtyřech měsících (na louce za domem zvedl zajíce a krásně vypracoval stopu), z teplé stopy ho neodvolám nikdy, pokud už začne. U honiče se člověk musí smířit s tím, že honit chce.
Co podle mě pomáhá nejvic, je přesměrování na jinou činnost. Všichni mí psi mají lovecké zkoušky (nebo se na ně připravují), takže je učím umělou stopu (divočák). V podstatě se jim snažím vysvětlit, že mají chodit po umělé stopě a nemají stopovat srny :-) K útlumu loveckého pudu dojde většinou až ve chvíli, kdy už pes nemůže moc běhat :-)

A to přesměrování funguje? Jako, že se pes realizuje na uměle vytvořené stopě a ty originál od zvěře ho tolik nezajímají? Neplatí i v tomto případě, že "s jídlem roste chuť" a pes, který si vyzkoušel lovení, ho o to víc vyhledává?

Chápu, že u loveckého psa se zkouškami je žádoucí lovecký pud netlumit, ale náš pes je "jen" rodinný mazlík, ujali jsme se štěněte z neplánovaného krytí (bíglici nakryl sousedovic špic). Potřebujeme hlavně provozní poslušnost.

ale když nám pod nohama vyběhne zajíc, tak pes reflexivně vyběhne za ním, to je marné...

proto je velmi dobré dopilovat do reflexu (jako automatické reakci mozku) stůj nebo lehni (ono dle plemene a samozřejmě jednotlivce, pastevce bych do lehni musela zatlouct palicí, stůj je zcela přirozené)

a proto ten trénink mimo ruch - je třeba mozku umožnit plně vnímat učené a je třeba vést trénink s dostatečnou intenzitou...a ztěžovat postupně

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to přesměrování funguje? Jako, že se pes realizuje na uměle vytvořené stopě a ty originál od zvěře ho tolik nezajímají? Neplatí i v tomto případě, že "s jídlem roste chuť" a pes, který si vyzkoušel lovení, ho o to víc vyhledává?

Chápu, že u loveckého psa se zkouškami je žádoucí lovecký pud netlumit, ale náš pes je "jen" rodinný mazlík, ujali jsme se štěněte z neplánovaného krytí (bíglici nakryl sousedovic špic). Potřebujeme hlavně provozní poslušnost.

Já myslím, že funguje. Oni honiči tu stopu dělají opravdu rádi, takže je to pro ně společná činnost, která je hodně baví. Když pak chytnou stopu "originál", tak se spíš dají přivolat, neco ve smyslu - tuhle stopu nechci, chci abys pracoval, když řeknu. Ale 100% přivolání to nezaručí. Spíš to trochu utlumí takové to šílené nadšení z lovu. A pes se naučí reagovat na člověka i na stopě, takže je ovladatelnější. Ale pokud se u vašeho psa prosadily ty lovecké geny po matce, tak se té stopovačky jen tak nezbavíte.

U nás LEHNI, to byl zákon,
podmíněný reflex.
Myslím, že stoprocentní,
ale samozřejmě zajíc pod nohama,
no tak to nejspíš taky nedá (teriér).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to přesměrování funguje? Jako, že se pes realizuje na uměle vytvořené stopě a ty originál od zvěře ho tolik nezajímají? Neplatí i v tomto případě, že "s jídlem roste chuť" a pes, který si vyzkoušel lovení, ho o to víc vyhledává?

Chápu, že u loveckého psa se zkouškami je žádoucí lovecký pud netlumit, ale náš pes je "jen" rodinný mazlík, ujali jsme se štěněte z neplánovaného krytí (bíglici nakryl sousedovic špic). Potřebujeme hlavně provozní poslušnost.

Řešila jsem něco podobného, s prvním psem jsem chvíli váhala, jestli začít coursing - což je něco podobného - lov návnady, imitace lovu zvěře. Venku už v tu dobu na volno být nemohl, lovil. A teď jsme měla dvě skupiny názorů - někdo mi říkal, že pes se na coursingu vyběhá, naplní tu svoji touhu, uspokojí se a venku to pak bude lepší. Navíc, že i u coursingu mohu trénovat jakousi ovladatelnost před kořistí. A taky, že prý pes moc dobře pozná, zda loví střapec nebo zvěř a je to pro něho něco jiného, že se dá naučit, že zvěř venku se neloví, střapec ano. Druhá strana názorů byla ta, že jakmile začneme běhat coursing, tak se v psovi ta vášeň lovit ještě prohloubí, zjistí, jaké to skutečně je tu "kořist" chytit a bude to prostě ještě horší. No, váhala jsem dlouho. Ale nakonec jsem se rozhodla pro coursing - a v našem případě platila ta druhá strana názorů. Od té doby se mi stává i to, že pes třeba zareaguje na letící pytlík - což dřív nedělal. A pokud potkáme na louce čtyřkolku nebo motorku tak taky zbystří - co kdyby tam natahovali lanko na coursing.... Takže tak. Smířila jsem se s tím, že pes bude na vodítku nebo na šňůře (u nás je to tedy buď postroj a sedák - tah, práce - unaví se, a nebo šňůra). Když ho chci pustit na volno tak to lze když cvičíme, nebo když si hrajeme - takže stačí vytáhnout balonek, střapeček, klacek - pak se soustředí na hru a ne na okolí. No a pak hodně aktivity - koloběžka, bull sporty, poslušnost, obrany, coursing - a myslím, že si pes ani nevzpomene na to, jak dříve běhal všude navolno.

No a s pořízením druhé feny nastalo druhé dilema . Coursing ano nebo ne? Nakonec jsem se opět rozhodla, že ano. Ale s tím ,že s fenou začnu trochu jinak a budu ji učit být i na coursingu v klidu, hned od začátku. Ta si zatím zvěře venku nevšímá, ale je mladá (v jejím věku i pes lítal všude navolno a zvěř mu byla ukradená, ale zase u něho se to po tom coursingu zhoršilo, což se u feny zatím nedějě). A já se s ní teda právě snažím teď chodit co nejvíc tam, kde ta zvěř může být, aby si co nejvíc zautomatizovala to - vidím zvěř, běžím k paničce, panička je nadšená a dostanu odměnu - a zatím to funguje. Za poslední měsíc nám třikrát vyběhla srna ze křoví přímo před námi, a s fenou to ani nehlo, běžela ke mě. Nenechala se strhnout ani psem, který začal šílet. Tak já doufám, že jí to vydrží. A taky budu ráda za rady, čím ji v tom ještě utvrdit.

No, ale tím jsem vám asi moc neporadila .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale když nám pod nohama vyběhne zajíc, tak pes reflexivně vyběhne za ním, to je marné...

proto je velmi dobré dopilovat do reflexu (jako automatické reakci mozku) stůj nebo lehni (ono dle plemene a samozřejmě jednotlivce, pastevce bych do lehni musela zatlouct palicí, stůj je zcela přirozené)

a proto ten trénink mimo ruch - je třeba mozku umožnit plně vnímat učené a je třeba vést trénink s dostatečnou intenzitou...a ztěžovat postupně

Takhle to máme s tím sedni, i když je zaujat něčím jiným a vnímá mě jen zčásti, při povelu sedni mu ten zadek automaticky kecne dolů, aniž by o tom pes přemýšlel, a to i na vzdálenost několika metrů ode mě. Ale nevím, jestli je možné takto zautomatizovat i povel ke mně.....

Melaka napsal(a):
Já myslím, že funguje. Oni honiči tu stopu dělají opravdu rádi, takže je to pro ně společná činnost, která je hodně baví. Když pak chytnou stopu "originál", tak se spíš dají přivolat, neco ve smyslu - tuhle stopu nechci, chci abys pracoval, když řeknu. Ale 100% přivolání to nezaručí. Spíš to trochu utlumí takové to šílené nadšení z lovu. A pes se naučí reagovat na člověka i na stopě, takže je ovladatelnější. Ale pokud se u vašeho psa prosadily ty lovecké geny po matce, tak se té stopovačky jen tak nezbavíte.

No, kdyby byl jen honič po mamince, on je k tomu ještě i Don Juan po tatínkovi...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takhle to máme s tím sedni, i když je zaujat něčím jiným a vnímá mě jen zčásti, při povelu sedni mu ten zadek automaticky kecne dolů, aniž by o tom pes přemýšlel, a to i na vzdálenost několika metrů ode mě. Ale nevím, jestli je možné takto zautomatizovat i povel ke mně.....

Určitě to možný je :) Každopádně automatický sedni je vynikající základ. Já jsem to dělala tak, že když pes uviděl zvěř a na "sedni" si za intenzivního zírání sednul, už jsem po něm nic dalšího nechtěla. Stačí mi, že mě vnímá a nevyběhne. Dnes už (věk 10+) uvidí zvěř, chvíli kouká a jde dál a neřeší.
Ale i tak je schopnej vzít roha po čerstvý stopě, když nedávám pozor (cca 1x ročně). Přijde mi, že čerstvá stopa bez spatření zvěře je pro něj náročnější a vlastni i náročnější na učení, protože stopu na rozdíl od zvěře nevidím. A zajíc vyskočenej psovi pod čumákem, to teda taky nedáváme.