Čtěte

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jsem zvědavá, co to bylo za plemeno ...

určitě kříženci "bojových" plemen ...................

GAELLE napsal(a):
určitě kříženci "bojových" plemen ...................

To je i můj tip, ale klidně to mohli být třeba i NO

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To je i můj tip, ale klidně to mohli být třeba i NO

tak schválně. snad to bude ve zprávách :)

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jsem zvědavá, co to bylo za plemeno ...

Kdesi psali, že šlo o křížence větších plemen a majitelka byla v důchodovém věku

MišaH. napsal(a):
Kdesi psali, že šlo o křížence větších plemen a majitelka byla v důchodovém věku

Na iDnes - kříženci větších plemen. Takže není divu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na iDnes - kříženci větších plemen. Takže není divu.

To je dost široký pojem - pod to se dá schovat skoro cokoliv.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To je dost široký pojem - pod to se dá schovat skoro cokoliv.

To určitě. Já tím měla na mysli hlavně povahu, což u kříženců je jaksi sázka do loterie. Tu velikost ani tak ne, i když jí údajně šli po hlavě, ale to se třeba mohla sklonit, těžko přejímat.

No tak teda já nevím, ale neumím si představit, že by mě napad můj vlastní pes....proč by to dělal??.....a je úplně jedno co je to za křížence. Pokud není nemocný.
Přeci mi neříkejte, že pes který je milován, o kterého je pečováno napadne vlastního "páníčka" ....prostě pořád mi vrtá hlavou...PROČ??

uvidíme co nakonec řeknou. ale důchodkyně 4 velké křížence , útok na hlavu a ruce

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak teda já nevím, ale neumím si představit, že by mě napad můj vlastní pes....proč by to dělal??.....a je úplně jedno co je to za křížence. Pokud není nemocný.
Přeci mi neříkejte, že pes který je milován, o kterého je pečováno napadne vlastního "páníčka" ....prostě pořád mi vrtá hlavou...PROČ??

No to byste koukala, kolik těch milovaných opečovávaných psů napadne svého pána - troufám si říct, že nadpoloviční většina pokousání je vlastním rozmazleným psem!
To, že ho majitel miluje je fajn, ale pokud mu není zároveň autoritou, a neurčí pravidla, tak ho pes klidně obere - on se nějaký důvod vždycky najde. Nakonec největší zmetci bývají právě ti rozmazlení a opečovávaní . U nich je ale štěstí, že jsou to většinou takoví ti malí skřeti, takže zranění od nich nebývají vážná.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No to byste koukala, kolik těch milovaných opečovávaných psů napadne svého pána - troufám si říct, že nadpoloviční většina pokousání je vlastním rozmazleným psem!
To, že ho majitel miluje je fajn, ale pokud mu není zároveň autoritou, a neurčí pravidla, tak ho pes klidně obere - on se nějaký důvod vždycky najde. Nakonec největší zmetci bývají právě ti rozmazlení a opečovávaní . U nich je ale štěstí, že jsou to většinou takoví ti malí skřeti, takže zranění od nich nebývají vážná.

Spíš si myslím, že nadpoloviční většina těch pokousaných milujících páníků nebyli tak úplně vyrovnaní pohodáři a někdy v minulosti měli potřebu dokazovat psovi svou převahu a léčit si ego.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
No to byste koukala, kolik těch milovaných opečovávaných psů napadne svého pána - troufám si říct, že nadpoloviční většina pokousání je vlastním rozmazleným psem!
To, že ho majitel miluje je fajn, ale pokud mu není zároveň autoritou, a neurčí pravidla, tak ho pes klidně obere - on se nějaký důvod vždycky najde. Nakonec největší zmetci bývají právě ti rozmazlení a opečovávaní . U nich je ale štěstí, že jsou to většinou takoví ti malí skřeti, takže zranění od nich nebývají vážná.

Tak to už jsem taky zažila, jak kříženec anglického a amerického kokra terorizoval celou rodinu a jak nebylo po jeho tak je šel pěkně "usměrnit" nebo "napomenout...když mi pak panička vyprávěla, že třeba stojej celá rodina na židlích, kam je pes nahnal a "nedovolil" jim slézt...neuvěřitelný....ale prej, jinak je hodnej. Tam to bylo, ale o lidech, když jsem k nim přišla na návštěvu a bylo mi vyprávěno, že je kolikrát pokouše i když mu chtějí nasadit obojek, tak jsem obojek vzala, psa zavolala, obojek nasadila.....celá rodina čučela, prej ty to s ním umíš...prdlajs, nic jsem neudělala, jen si na mě prostě nedovolil ani to nezkusil.
Ale, že by rozmazlenec šel až do takového extrému, že skoro zabije svýho člověka, tam je prostě něco špatně........

Mimo téma: teď se ke mě přišla přitulit feňule...teda přitulit, přišla mi oznámit, že je čas, abychom se odebraly do postele, tak abych už zaklapla noťas a šla...tak jí to vyprávím.....a říkám jí "ty seš taky strašně rozmazlená...doufám, že mě nezahrdlíš když hned na povel nepůjdu"...obejmula mě tlapajznou a dostala jsem hudlana...tak asi dobrý

Terven napsal(a):
Spíš si myslím, že nadpoloviční většina těch pokousaných milujících páníků nebyli tak úplně vyrovnaní pohodáři a někdy v minulosti měli potřebu dokazovat psovi svou převahu a léčit si ego.

To si ani nemyslím - z veteriny i z kurzů poslušnosti mám zkušenost, že dost psů vůbec nerespektuje majitele, a jsou to pro ně jen poskoci, co jim jen zajišťují pohodlí, catering, a když už po nich majitel něco co jim není po chuti chce, tak se klidně oženou ...
Zvláštní je, že když u toho majitel není, tak si pes najednou bez problémů nechá ostříhat drápy, vyčesat, naočkovat apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to už jsem taky zažila, jak kříženec anglického a amerického kokra terorizoval celou rodinu a jak nebylo po jeho tak je šel pěkně "usměrnit" nebo "napomenout...když mi pak panička vyprávěla, že třeba stojej celá rodina na židlích, kam je pes nahnal a "nedovolil" jim slézt...neuvěřitelný....ale prej, jinak je hodnej. Tam to bylo, ale o lidech, když jsem k nim přišla na návštěvu a bylo mi vyprávěno, že je kolikrát pokouše i když mu chtějí nasadit obojek, tak jsem obojek vzala, psa zavolala, obojek nasadila.....celá rodina čučela, prej ty to s ním umíš...prdlajs, nic jsem neudělala, jen si na mě prostě nedovolil ani to nezkusil.
Ale, že by rozmazlenec šel až do takového extrému, že skoro zabije svýho člověka, tam je prostě něco špatně........

Mimo téma: teď se ke mě přišla přitulit feňule...teda přitulit, přišla mi oznámit, že je čas, abychom se odebraly do postele, tak abych už zaklapla noťas a šla...tak jí to vyprávím.....a říkám jí "ty seš taky strašně rozmazlená...doufám, že mě nezahrdlíš když hned na povel nepůjdu"...obejmula mě tlapajznou a dostala jsem hudlana...tak asi dobrý

Tak tady to určitě nebylo o rozmazleným mamánkovi - jednak tomu něco muselo delší dobu předcházet, a pak smečkoví psi se chovají trošku jinak než nějaký rozmazlený asociální koště ...
Klidně se jí mohli psi porvat, a když to šla řešit, tak to schytala, mohla zakopnout a dominantní pes se do ní pustil ... , cokoliv. Pokud je tam člověk sám, a obuje se do něj natvrdo velkej pes, za podpory zbytku smečky, tak je to vždycky průšvih 😲

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To si ani nemyslím - z veteriny i z kurzů poslušnosti mám zkušenost, že dost psů vůbec nerespektuje majitele, a jsou to pro ně jen poskoci, co jim jen zajišťují pohodlí, catering, a když už po nich majitel něco co jim není po chuti chce, tak se klidně oženou ...
Zvláštní je, že když u toho majitel není, tak si pes najednou bez problémů nechá ostříhat drápy, vyčesat, naočkovat apod.

Osobně si myslím, že to není o rozmazlování nebo nerozmazlování, ale o osobnosti majitele, konkrétně o jeho vyrovnanosti. A je-li někdo vyrovnaný pohodář s přirozenou autoritou, klidně si může dovolit i to rozmazlování. Důkazů znám bezpočet.
A naopak znám dost lidí, kteří se neustále ohánějí tím, že to a to si pes vůbec nesmí dovolit,snaží se vychovávat pevnou rukou a dokazovat psu svou převahu a přitom mají nevypočitatelné zmetky.

Terven napsal(a):
Osobně si myslím, že to není o rozmazlování nebo nerozmazlování, ale o osobnosti majitele, konkrétně o jeho vyrovnanosti. A je-li někdo vyrovnaný pohodář s přirozenou autoritou, klidně si může dovolit i to rozmazlování. Důkazů znám bezpočet.
A naopak znám dost lidí, kteří se neustále ohánějí tím, že to a to si pes vůbec nesmí dovolit,snaží se vychovávat pevnou rukou a dokazovat psu svou převahu a přitom mají nevypočitatelné zmetky.

To rozhodně - celý je to o osobnosti majitele. Ten co má přirozenou autoritu si ji nemusí vynucovat (pes to stejně prokoukne), a zároveň má stanovený mantinely, takže mezi nimi vládne klid a mír.

Na druhou stranu - když se podíváte okolo sebe, kolik takových lidí je? 10 - 15% ... ? A pak taky smečka se chová jinak - tam vládnou přírodní zákony.

Mí psi jsou třeba doma rozmazlení až hanba, ale dala bych za ně ruku do ohně, že by mě NIKDY nenapadli (ani ve rvačce), a to nejsou žádní andílci.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Tak tady to určitě nebylo o rozmazleným mamánkovi - jednak tomu něco muselo delší dobu předcházet, a pak smečkoví psi se chovají trošku jinak než nějaký rozmazlený asociální koště ...
Klidně se jí mohli psi porvat, a když to šla řešit, tak to schytala, mohla zakopnout a dominantní pes se do ní pustil ... , cokoliv. Pokud je tam člověk sám, a obuje se do něj natvrdo velkej pes, za podpory zbytku smečky, tak je to vždycky průšvih 😲

Jo tak na tom se shodnem, že smečka je něco jiného než jednotlivec, dokonce si i umím představit, že by mě pes díky přenesené agresivitě hryznul. Dobře teoreticky...půjdu se snažit fyzicky přerušit rvačku mých psů, schytám nějakej kousanec, možná i upadnu...jsem sama a pokud na mě psi zaútočí, tak nemám šanci se ubránit....přesto všechno jsem si naprosto jistá, že i když mezi pesany vlítnu, že mě i díky mojí blbosti kousnou, protože po jednom hmátnu a on se po mě ožene, kousne mě, já sebou fláknu,i tak jsem si naprosto jistá, že neskončím roztrhaná na kusy........pokud jsem já panička...pokud jsem já šéfíček těhle psů, i když rozmazlovatelka největší.....pokud mám vůči svým psům čisté svědomí....kdybych si byť jen na vteřinu pomyslela, že by se něco takového může stát, tak žádné psy nemám.

Ono těžko říct...vůbec nevíme, jak pesani fungovali-nefungovali s dotyčnou osobou, jestli to byli rozmazlenci nebo naopak psi, kterých si defakto nikdo nevšímá, max jim dají najíst.....za jakých okolností paní napadli......jsou to všechno spekulace a i když je to smutný, tak stále je vina na člověku, byť by "pouze" přecenil své síly při pořízení tolika velkých psů.

Je úplně jedno, jaká to byla plemena, př. kříženci, vč. velikosti. Smečka čehokoliv, co vyrůstá jako dříví v lese, může napadnout svého formálního majitele.

si myslím, že pokud se do sebe psi pustili, může se to stát raz dva. babka to jde řešit, koupí jednu třeba i z přenesené agrese, ono v jednom člověku rozdělit dva velké psy je prakticky nemožné, mohla tam blbě strčit ruku, cokoliv, začne řvát, nebo třeba psa začne mlátit, stoupne adrenalin úplně všem a situace se prostě úplně vyhrotí. a paní je pokousaná hlavně na rukou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo tak na tom se shodnem, že smečka je něco jiného než jednotlivec, dokonce si i umím představit, že by mě pes díky přenesené agresivitě hryznul. Dobře teoreticky...půjdu se snažit fyzicky přerušit rvačku mých psů, schytám nějakej kousanec, možná i upadnu...jsem sama a pokud na mě psi zaútočí, tak nemám šanci se ubránit....přesto všechno jsem si naprosto jistá, že i když mezi pesany vlítnu, že mě i díky mojí blbosti kousnou, protože po jednom hmátnu a on se po mě ožene, kousne mě, já sebou fláknu,i tak jsem si naprosto jistá, že neskončím roztrhaná na kusy........pokud jsem já panička...pokud jsem já šéfíček těhle psů, i když rozmazlovatelka největší.....pokud mám vůči svým psům čisté svědomí....kdybych si byť jen na vteřinu pomyslela, že by se něco takového může stát, tak žádné psy nemám.

Ono těžko říct...vůbec nevíme, jak pesani fungovali-nefungovali s dotyčnou osobou, jestli to byli rozmazlenci nebo naopak psi, kterých si defakto nikdo nevšímá, max jim dají najíst.....za jakých okolností paní napadli......jsou to všechno spekulace a i když je to smutný, tak stále je vina na člověku, byť by "pouze" přecenil své síly při pořízení tolika velkých psů.

Pokud máte fungující smečku, dobré vztahy, a udržujte tam průběžně pořádek, tak je to v pohodě, a psi nemají důvod vás sežrat - v tom se shodneme do puntíku.

... ale stačí, aby přišel nový pes, začalo být dusno, a pokud to paní neměla pod kontrolou (což evidentně neměla), tak je to hned.

Nakonec jen za posledních cca 15 let 3 mé cvičákové známé napadl vlastní pes (jeden jediný), a kdyby tam byli sami, tak minimálně ta holka už tady není (dobrman ji vzal za krk a do obličeje), ale pravda je, že oni měli vztahy se svými založené spíš na teroru, než spolupráci, a neumím si představit, že by měli smečku.

Jsem člověk, který se často řídí heslem "nikdy neříkej nikdy" a "stát se může cokoliv", ale s čistým svědomím prohlásím "NIKDY, TOHLE SE MĚ STÁT NEMŮŽE".....
Pro mě je základ vztahu se psem důvěra....moji psi vědí, že já jim neublížím a já vím, že oni mě taky ne. Jestli to má někdo jinak, tak je to dle mého dost smutný minimálně pro jednu stranu.

Tak pravda je, že když kolikrát slyším, jak se někteří lidé chovají ke svým psům nebo jakým stylem je vychovávají, jak si špatně vykládají nebo úplně ignorují to, co se jim pes snaží sdělit...a teď nemám na mysli nějaké echt týrání nebo bití....a zároveň jsou pro psa naprosto nečitelní....tak si kolikrát říkám, že jejich pes má s nimi svatou trpělivost a že já být jejich psem, tak už jim dávno skočím po krku. Takže se vlastně divím, že těch případů, kdy pes napadl svého majitele nebo někoho z rodiny, není víc.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem člověk, který se často řídí heslem "nikdy neříkej nikdy" a "stát se může cokoliv", ale s čistým svědomím prohlásím "NIKDY, TOHLE SE MĚ STÁT NEMŮŽE".....
Pro mě je základ vztahu se psem důvěra....moji psi vědí, že já jim neublížím a já vím, že oni mě taky ne. Jestli to má někdo jinak, tak je to dle mého dost smutný minimálně pro jednu stranu.

Tak pravda je, že když kolikrát slyším, jak se někteří lidé chovají ke svým psům nebo jakým stylem je vychovávají, jak si špatně vykládají nebo úplně ignorují to, co se jim pes snaží sdělit...a teď nemám na mysli nějaké echt týrání nebo bití....a zároveň jsou pro psa naprosto nečitelní....tak si kolikrát říkám, že jejich pes má s nimi svatou trpělivost a že já být jejich psem, tak už jim dávno skočím po krku. Takže se vlastně divím, že těch případů, kdy pes napadl svého majitele nebo někoho z rodiny, není víc.

Tak ono se člověku může stát, že přijde na výcvik či hlídání nějakej labil, vrátí se dospělý zkažený odchov, nebo cokoliv, ale takovýho psa si nedám do smečky, aby mi v tom dělal bordel, a hlavně dodržuju nějaký bezpečnostní zásady (potížista má košík, a v situacich, kdy je bez něj, a mohla by přijít konfrontace tam nejsem nikdy sama). Takovýho psa jsem měla doma naštěstí jen jednoho - pes příbuzných, skoro 50 kg ovčák, co byl agresivní i na svou rodinu.
I tak jsem ale přesvědčená, že by se ta moje smečka pustila do něj, a ne, že by se k útoku přidala.

Ona to nemusela být tak úplně majitelka ( i když je to tak napsáno ). Ta důchodkyně, jak ji sežrali ti rotvíci, tak je hlídala dceři. Mohlo to být podobně.
Někdy je neuvěřitelné, co všechno mladí rodičům svěří.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem člověk, který se často řídí heslem "nikdy neříkej nikdy" a "stát se může cokoliv", ale s čistým svědomím prohlásím "NIKDY, TOHLE SE MĚ STÁT NEMŮŽE".....
Pro mě je základ vztahu se psem důvěra....moji psi vědí, že já jim neublížím a já vím, že oni mě taky ne. Jestli to má někdo jinak, tak je to dle mého dost smutný minimálně pro jednu stranu.

Tak pravda je, že když kolikrát slyším, jak se někteří lidé chovají ke svým psům nebo jakým stylem je vychovávají, jak si špatně vykládají nebo úplně ignorují to, co se jim pes snaží sdělit...a teď nemám na mysli nějaké echt týrání nebo bití....a zároveň jsou pro psa naprosto nečitelní....tak si kolikrát říkám, že jejich pes má s nimi svatou trpělivost a že já být jejich psem, tak už jim dávno skočím po krku. Takže se vlastně divím, že těch případů, kdy pes napadl svého majitele nebo někoho z rodiny, není víc.

No a ještě si představte, jak bude většina lidí reagovat na nějaký náznak agrese ze strany psa. Nebo třeba přenesenou agresi, kdy se pes prostě ožene, protože je někdo přesvědčen, že na něj může sahat jak chce a kdy chce a nepozná, že to není pravda. Vsadím se, že většina lidí začne řvát a naprosto instinktivně psa praští. A pokud se to stane se psem, který už jich má delší dobu plné zuby, tak holt dojde už i na pokousání.

TyVed napsal(a):
No a ještě si představte, jak bude většina lidí reagovat na nějaký náznak agrese ze strany psa. Nebo třeba přenesenou agresi, kdy se pes prostě ožene, protože je někdo přesvědčen, že na něj může sahat jak chce a kdy chce a nepozná, že to není pravda. Vsadím se, že většina lidí začne řvát a naprosto instinktivně psa praští. A pokud se to stane se psem, který už jich má delší dobu plné zuby, tak holt dojde už i na pokousání.

A hlavně 90% lidí trestá psa za vrčení...tak co on pak má dělat, žejo, holt rovnou kouše.

Terven napsal(a):
A hlavně 90% lidí trestá psa za vrčení...tak co on pak má dělat, žejo, holt rovnou kouše.

:D aha. No to mě ani nenapadlo. Mám zkušenosti asi moc černobílé, oba naši staří psi jsou dobráci, kteří na sobě nechají dříví štípat a současní psi, tak tam je to vrčení prostě normální komunikace a jsem si jistý, že fyzicky mi neublíží. Až tedy na výjimku té přenesené agrese u feny, ale to moc dobře poznám, kdy se tam sáhnout nedá a vím, že musím zavolat a počkat na oční kontakt, aby si uvědomila, že sem to já.

TyVed napsal(a):
No a ještě si představte, jak bude většina lidí reagovat na nějaký náznak agrese ze strany psa. Nebo třeba přenesenou agresi, kdy se pes prostě ožene, protože je někdo přesvědčen, že na něj může sahat jak chce a kdy chce a nepozná, že to není pravda. Vsadím se, že většina lidí začne řvát a naprosto instinktivně psa praští. A pokud se to stane se psem, který už jich má delší dobu plné zuby, tak holt dojde už i na pokousání.

aby majitel nemohl šáhnout kdykoli na svého psa? Už jsem zažil, když mi psa napadl boxer a majitel se díval jak psy od sebe odtrhávám a bál se vlastního psa.

No tak je pravda, ze pokud dojde na psi bitku jsem na to vetsinou sama.
Bo majitel druheho psa je nekde... dal.... nic.... ceka... co bude...

Ja hrabu kam je treba. Jde i o ruce a nohy... nehlede na nasledky.

Ale vzdy jsme zatim koncili vsichni cely.
Max. maslicka na ranu.
Neprijemne to je, ale co s tim?
Jsou lidi a lidi....

jahodapavel napsal(a):
aby majitel nemohl šáhnout kdykoli na svého psa? Už jsem zažil, když mi psa napadl boxer a majitel se díval jak psy od sebe odtrhávám a bál se vlastního psa.

No vidíte. Já se třeba našich psů nebojím a u psa vím, že stejně rychle jako se pohne dokáže i myslet a hodnotit. A u feny vím, že třeba když stojím za ní, tak nejdřív musím zavolat nebo pokud se neotočí, tak si přejít, aby na mě viděla. Pokud to neudělám, tak je to moje chyba. Ovšem zase se neocitneme v situaci, kdy by ji někdo musel odtrhávat, jelikož psy bez důvodu nenapadne.

TyVed napsal(a):
No vidíte. Já se třeba našich psů nebojím a u psa vím, že stejně rychle jako se pohne dokáže i myslet a hodnotit. A u feny vím, že třeba když stojím za ní, tak nejdřív musím zavolat nebo pokud se neotočí, tak si přejít, aby na mě viděla. Pokud to neudělám, tak je to moje chyba. Ovšem zase se neocitneme v situaci, kdy by ji někdo musel odtrhávat, jelikož psy bez důvodu nenapadne.

Tady nejde o to jestli se pes rve, to jsem zvolil špatný příklad. Je mnoho majitelů, kteří ustupují a raději po psovi nic nechtějí, aby je nekousl. Minulý týden jsem vakcinoval psy a 2 když si nemohli kousnout do mně, napadli majitele.

jahodapavel napsal(a):
Tady nejde o to jestli se pes rve, to jsem zvolil špatný příklad. Je mnoho majitelů, kteří ustupují a raději po psovi nic nechtějí, aby je nekousl. Minulý týden jsem vakcinoval psy a 2 když si nemohli kousnout do mně, napadli majitele.

No já sem to hlavně původně myslel tak, že lidi často ani nepoznají, že ten pes je v dané situaci nějakým způsobem přetočený, vystresovaný, bojí se něčeho neznámého a vzhledem k tomu, že v té situaci nikdy nebyli a psisku nerozumí, tak jí následně svým pokusem korigovat psa ještě zhorší. Jinak mám pocit, že pes když napadne pána, tak je to prostě bohužel vina toho pána. I pokud pramení z toho, že se špatně rozhodl a špatně vyhodnotil, jak tu situaci vnímá pes. Ale u vakcinace mi to přijde fakt kovbojka, která svědčí o tom, že pes pánovi nevěří, je přesvědčen, že ho nechává na pospas někomu, kdo mu bude ubližovat a zjevně není schopen snést ani krátkou a minimální manipulaci od veterináře. To je celé nějak divné ne? I když sem už několikrát zažil, že veterinář se psa prostě bojí, aniž by pes hnul brvou a chová se tak, že by byl zázrak, kdy mu ten pes věřil a bral to v klidu. V tomhle mi přijde, že dámy veterinářky se bojej o dost míň a jsou schopné akceptovat, že s různými plemeny se třeba různě zachází.

Asi žiju na nějaké jiné planetě, když se mi zdá normální, že na svého psa mohu kdykoliv sáhnout, aniž by pes zavrčel nebo se dokonce ohnal a snese veškerou moji manipulaci. Když považuji za normální, že se nechá ošetřit, aniž by vyjel na veterináře či dokonce na mne. Když považuji za normální, že mohu psovi kdykoliv sáhnout do misky když žere a něco z ní vzít. Když mohu psovi cokoliv, co ukořistil, odebrat z tlamy...

To všechno je otázkou důvěry mezi psem a pánem, a také jasným vymezením vzájemné pozice psa a pána v rámci hierarchie.

balu, jahoda, myslím že nepochopili
tyved, myslím že pochopila a souhlasím

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi žiju na nějaké jiné planetě, když se mi zdá normální, že na svého psa mohu kdykoliv sáhnout, aniž by pes zavrčel nebo se dokonce ohnal a snese veškerou moji manipulaci. Když považuji za normální, že se nechá ošetřit, aniž by vyjel na veterináře či dokonce na mne. Když považuji za normální, že mohu psovi kdykoliv sáhnout do misky když žere a něco z ní vzít. Když mohu psovi cokoliv, co ukořistil, odebrat z tlamy...

To všechno je otázkou důvěry mezi psem a pánem, a také jasným vymezením vzájemné pozice psa a pána v rámci hierarchie.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
balu, jahoda, myslím že nepochopili
tyved, myslím že pochopila a souhlasím

Tak to prosím pro mě, méně chápavou, vysvětlete.

možná stačí si ty příspěvky od tyved přečíst

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
možná stačí si ty příspěvky od tyved přečíst

Opravdu? Právě na základě přečtených příspěvků jsem napsala ten svůj.
Spíš to tedy není o tom, že bych nepochopila, ale o tom, že máte jiný názor...

Asi žiju na nějaké jiné planetě, když se mi zdá normální, že na svého psa mohu kdykoliv sáhnout, aniž by pes zavrčel nebo se dokonce ohnal a snese veškerou moji manipulaci. Když považuji za normální, že se nechá ošetřit, aniž by vyjel na veterináře či dokonce na mne. Když považuji za normální, že mohu psovi kdykoliv sáhnout do misky když žere a něco z ní vzít. Když mohu psovi cokoliv, co ukořistil, odebrat z tlamy...

a tohle (a nejen tohle) je u 100% psů bez snahy? od narození? přirozeně?
nebo k tomu musí taky člověk přispět?
a jak?
.........

TyVed napsal(a):
No já sem to hlavně původně myslel tak, že lidi často ani nepoznají, že ten pes je v dané situaci nějakým způsobem přetočený, vystresovaný, bojí se něčeho neznámého a vzhledem k tomu, že v té situaci nikdy nebyli a psisku nerozumí, tak jí následně svým pokusem korigovat psa ještě zhorší. Jinak mám pocit, že pes když napadne pána, tak je to prostě bohužel vina toho pána. I pokud pramení z toho, že se špatně rozhodl a špatně vyhodnotil, jak tu situaci vnímá pes. Ale u vakcinace mi to přijde fakt kovbojka, která svědčí o tom, že pes pánovi nevěří, je přesvědčen, že ho nechává na pospas někomu, kdo mu bude ubližovat a zjevně není schopen snést ani krátkou a minimální manipulaci od veterináře. To je celé nějak divné ne? I když sem už několikrát zažil, že veterinář se psa prostě bojí, aniž by pes hnul brvou a chová se tak, že by byl zázrak, kdy mu ten pes věřil a bral to v klidu. V tomhle mi přijde, že dámy veterinářky se bojej o dost míň a jsou schopné akceptovat, že s různými plemeny se třeba různě zachází.

Totéž u koní. Měla jsem moc příjemného veterináře, tedy k lidem, ale kobyla si na něm pumpovala ego. Vyloženě ho zastrašovala. Jen očkování byl boj. Tři drželi kobylu a veterinář čekal, kdy tedy může přistoupit.
Vyměnila jsem pána za paní a koby byla naočkovaná ve volnosti ve výběhu, než jsem si přinesla vodítko.
Neměli se s panem veterinářem prostě rádi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi žiju na nějaké jiné planetě, když se mi zdá normální, že na svého psa mohu kdykoliv sáhnout, aniž by pes zavrčel nebo se dokonce ohnal a snese veškerou moji manipulaci. Když považuji za normální, že se nechá ošetřit, aniž by vyjel na veterináře či dokonce na mne. Když považuji za normální, že mohu psovi kdykoliv sáhnout do misky když žere a něco z ní vzít. Když mohu psovi cokoliv, co ukořistil, odebrat z tlamy...

a tohle (a nejen tohle) je u 100% psů bez snahy? od narození? přirozeně?
nebo k tomu musí taky člověk přispět?
a jak?
.........

Vždyť to píšu v tom mém prvním příspěvku, na který jste zareagovala - záleží na vztahu člověka a psa, na vzájemné důvěře, na vyjasněné hierarchii. Zcela bez práce a snahy to samozřejmě není...
Měla jsem za svůj kynologický život více psů různých plemen, některé od štěněte, někteří přišli až v dospělosti, ale nikdy jsem neměla psa, který by nesplňoval to, co jsem psala - co jste označila v citaci kurzívou.

Stejně tak, jako jsem nikdy neměla psa, kterého by se mi nepodařilo naučit nebrat si nic ze stolu, stolku, kuchyňské linky, apod.

na, a já se ptám JAK.....
jsou cesty různé a psi různí a některé k vybudování autority, důvěry či jak to kdo chce nazývat,prostě nevedou....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
na, a já se ptám JAK.....
jsou cesty různé a psi různí a některé k vybudování autority, důvěry či jak to kdo chce nazývat,prostě nevedou....

Co JAK? Pohybujete se v kynologickém světě nějaký ten pátek, tak už snad víte, že žádný univerzální postup neexistuje. Člověk je individualita, pes je individualita, a kuchařka může být vždycky jen obecná. Pokud ale funguje vzájemná důvěra mezi pánem a psem, a jasné vymezení vzájemné pozice, tak by neměl být problém alespoň v manipulaci pána se psem. Směrem k vetovi to může být narušeno špatnou zkušeností...

U nás bych řekla že je to (a bylo) tak nějak mimochodem, jako přirozená věc, která vyplývá ze společného soužití...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Opravdu? Právě na základě přečtených příspěvků jsem napsala ten svůj.
Spíš to tedy není o tom, že bych nepochopila, ale o tom, že máte jiný názor...

No já to tedy zkusím vysvětlit ještě jednou. Oběma našim psům můžu sáhnout do misky a manipulovat s nimi jak chci. Jen s tou fenou, pokud dojde k situaci, kdy už je naštvaná, je to jako třeba s cirkulárkou. Prostě pokud s ní chci manipulovat, tak ji musím vypnout a počkat, až se zastaví kotouč. Lepší přirovnání asi nevymyslím. Pokud se fena snaží zrovna sežrat divočáka, který se producíruje 3 metry od plotu a já jí budu chtít vzít na vodítko, tak prostě musím nakráčet před ní a připnout. Pokud se pokusím o to samé z pozice, kdy na mě nevidí, tak jakmile ucítí dotek, švihne krkem a sekne tam zubama. Až pak se bude ptát, kdo to byl a co chtěl.

TyVed napsal(a):
No já to tedy zkusím vysvětlit ještě jednou. Oběma našim psům můžu sáhnout do misky a manipulovat s nimi jak chci. Jen s tou fenou, pokud dojde k situaci, kdy už je naštvaná, je to jako třeba s cirkulárkou. Prostě pokud s ní chci manipulovat, tak ji musím vypnout a počkat, až se zastaví kotouč. Lepší přirovnání asi nevymyslím. Pokud se fena snaží zrovna sežrat divočáka, který se producíruje 3 metry od plotu a já jí budu chtít vzít na vodítko, tak prostě musím nakráčet před ní a připnout. Pokud se pokusím o to samé z pozice, kdy na mě nevidí, tak jakmile ucítí dotek, švihne krkem a sekne tam zubama. Až pak se bude ptát, kdo to byl a co chtěl.

Aha, tak to u naší kavkazanka stačí oslovit, připnout a teda tak trochu odtáhnout. Vnímá oslovení i když řve na něco za plotem. A nikdy se po nás po nikom neohnala.

Já teda nevím....vrčení pokládám za běžnou komunikaci sa se mnou, on neumí mluvit, aby mi normálně řekl "hele tohle je mi nepříjemný, tohle se mi nelíbí"...ono je vrčení a vrčení......něco jiného je, když je vrčení výhružné až agresivní, kde reálně hrozí, že stačí ta pověstná kapička a pes půjde reálně do útoku a něco jiného, když se o agresi nejedná, když se mnou pes jenom "mluví"......alespoň takhle to vnímám já a ještě se mi nestalo, aby na mě můj vlastní pes zavrčel agresivně.
Myslím, že všichni zde...nebo doufám, že většina z nás má psa naučeného na manipulaci...ale co když třeba při manipulaci psa blbě chytnu a jeho to fakt zabolí nebo je to echt nepříjemný....přijde mi normální, že mi to pes sdělí...některý by možná zakňoural, některý prostě zavrčí, ti "dokonalí" nehnou brvou a prostě to vydrží....pokud to bylo omylem, tak se omluvím a dávám si pozor, pokud je i nepříjemná manipulace nutná, tak říkám "já vim zlatíčko, je to nepříjemný, ale vydrž".....
S přenesenou agresivitou mám u současné feny taky zkušenost...vlastně velmi podobnou jako TyVed.....ani by mě nenapadlo na ní sáhnout zezadu když třeba úporně brání naší poštovní schránku před pošťačkou nebo nosičem letáků....a není to o tom, že by chtěla pokousat svého pána, ale v tom rauši by si myslím nejdřív instinktivně jednala...tzn. že by se po mě ohnala a potom teprve přemejšlela....ale stačí na ní před tím dotykem promluvit....nebo stát tak, aby mě viděla....já v tom prostě nevidím problém.....už i pes pochopil, že v těhle případech nesmí stát u feny moc blízko, protože jakmile se chce fena otočit...popoběhnout a v tu chvíli narazí do psa, tak se po něm rovnou ožene.......
Pokud se s někým rafne, tak tohle neřeším a psa prostě drapnu....zažila jsem to párkrát s ovčandou...a jiným ovčákem.......prostě jsme každej drapnul svýho psa a bylo to........

Ano jsem z těch lidí na které může jejich pes nejenže zavrčet, ale dokonce mi můžou podržet ruku v tlamě-ne kousnout, jemně podržet......někdo se může chytat za hlavu a říkat si "bože, to není normální tohle si pes NESMÍ dovolit"......a já s klidným svědomím řeknu, že přesto všechno se žádný z mých psů vůči mě nikdy nezachoval agresivně, bohužel jsou lidi, kteří v každém zavrčení vidí agresi, což nechápu, každý správný páníček by měl se svým psem umět mluvit a "psí řeč" identifikovat....třeba štěkání taky není jenom jedno, může být nadšené, může být výzvou ke hře, může být hlídací, varovné atd atd....vždycky to byl jen způsob, jak mi něco sdělit......a dokonce myslím, že to ani není o tom, co psu "dovolím"....každý můj pes si za svůj život osvojil komunikaci se mnou....naučil se rozumět mě a naopak si najde svůj způsob jak "mluvit na mě"......tu stejnou věc mi každý z mých psů "říkal" trochu jiným způsobem........ne všichni byli "vrčidla"

U veterináře například nemáme problém, ale zatím chodíme jen na očkování.....všichni moji psi se už při vstupu do čekárny chovají naprosto jinak než v reálném životě......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co JAK? Pohybujete se v kynologickém světě nějaký ten pátek, tak už snad víte, že žádný univerzální postup neexistuje. Člověk je individualita, pes je individualita, a kuchařka může být vždycky jen obecná. Pokud ale funguje vzájemná důvěra mezi pánem a psem, a jasné vymezení vzájemné pozice, tak by neměl být problém alespoň v manipulaci pána se psem. Směrem k vetovi to může být narušeno špatnou zkušeností...

U nás bych řekla že je to (a bylo) tak nějak mimochodem, jako přirozená věc, která vyplývá ze společného soužití...

Mám to taky tak a souhlasím. Nevím jak, prostě to tak je. Třeba jsem jen měla štěstí na psy, neměla jsem jich 20. Prostě jim dávám neustále najevo, že je miluju a taky věřím jim, že milujou oni mně. Ale když něco řeknu jasně, tak to platí a nediskutuju.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda nevím....vrčení pokládám za běžnou komunikaci sa se mnou, on neumí mluvit, aby mi normálně řekl "hele tohle je mi nepříjemný, tohle se mi nelíbí"...ono je vrčení a vrčení......něco jiného je, když je vrčení výhružné až agresivní, kde reálně hrozí, že stačí ta pověstná kapička a pes půjde reálně do útoku a něco jiného, když se o agresi nejedná, když se mnou pes jenom "mluví"......alespoň takhle to vnímám já a ještě se mi nestalo, aby na mě můj vlastní pes zavrčel agresivně.
Myslím, že všichni zde...nebo doufám, že většina z nás má psa naučeného na manipulaci...ale co když třeba při manipulaci psa blbě chytnu a jeho to fakt zabolí nebo je to echt nepříjemný....přijde mi normální, že mi to pes sdělí...některý by možná zakňoural, některý prostě zavrčí, ti "dokonalí" nehnou brvou a prostě to vydrží....pokud to bylo omylem, tak se omluvím a dávám si pozor, pokud je i nepříjemná manipulace nutná, tak říkám "já vim zlatíčko, je to nepříjemný, ale vydrž".....
S přenesenou agresivitou mám u současné feny taky zkušenost...vlastně velmi podobnou jako TyVed.....ani by mě nenapadlo na ní sáhnout zezadu když třeba úporně brání naší poštovní schránku před pošťačkou nebo nosičem letáků....a není to o tom, že by chtěla pokousat svého pána, ale v tom rauši by si myslím nejdřív instinktivně jednala...tzn. že by se po mě ohnala a potom teprve přemejšlela....ale stačí na ní před tím dotykem promluvit....nebo stát tak, aby mě viděla....já v tom prostě nevidím problém.....už i pes pochopil, že v těhle případech nesmí stát u feny moc blízko, protože jakmile se chce fena otočit...popoběhnout a v tu chvíli narazí do psa, tak se po něm rovnou ožene.......
Pokud se s někým rafne, tak tohle neřeším a psa prostě drapnu....zažila jsem to párkrát s ovčandou...a jiným ovčákem.......prostě jsme každej drapnul svýho psa a bylo to........

Ano jsem z těch lidí na které může jejich pes nejenže zavrčet, ale dokonce mi můžou podržet ruku v tlamě-ne kousnout, jemně podržet......někdo se může chytat za hlavu a říkat si "bože, to není normální tohle si pes NESMÍ dovolit"......a já s klidným svědomím řeknu, že přesto všechno se žádný z mých psů vůči mě nikdy nezachoval agresivně, bohužel jsou lidi, kteří v každém zavrčení vidí agresi, což nechápu, každý správný páníček by měl se svým psem umět mluvit a "psí řeč" identifikovat....třeba štěkání taky není jenom jedno, může být nadšené, může být výzvou ke hře, může být hlídací, varovné atd atd....vždycky to byl jen způsob, jak mi něco sdělit......a dokonce myslím, že to ani není o tom, co psu "dovolím"....každý můj pes si za svůj život osvojil komunikaci se mnou....naučil se rozumět mě a naopak si najde svůj způsob jak "mluvit na mě"......tu stejnou věc mi každý z mých psů "říkal" trochu jiným způsobem........ne všichni byli "vrčidla"

U veterináře například nemáme problém, ale zatím chodíme jen na očkování.....všichni moji psi se už při vstupu do čekárny chovají naprosto jinak než v reálném životě......

Uff, tak to mám asi svaté psy, protože se mi NIKDY nestalo, že by na mě některý z mých psů zavrčel (ani při nejnepříjemnější manipulaci, nebo když zasáhnu do rvačky), nebo že bych se dokonce musela bát že mě obere vlastní pes kvůli pošťačce ... 😮

... a mám "vypatlané" maliňáky!

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Uff, tak to mám asi svaté psy, protože se mi NIKDY nestalo, že by na mě některý z mých psů zavrčel (ani při nejnepříjemnější manipulaci, nebo když zasáhnu do rvačky), nebo že bych se dokonce musela bát že mě obere vlastní pes kvůli pošťačce ... 😮

... a mám "vypatlané" maliňáky!

A to je právě to, že ti služebáci si toho nechají hrozně líbit a ono se to bere jako standard pro všechno ostatní. Naprosto souhlasím se Sardulah, že prostě ne každé vrčení je projevem něčeho zlého. Prostě si občas musí trochu zanadávat.

Jako vypatlané vnímají maliny ale jen majitelé těch pomalejších a míň temperamentních služebních plemen. Že jo? A těm, když dáte zlobivé temperamnetní štěně pastevce, tak ta půlka co nedostne infarkt skončí po čase zakousnuta vlastním psem. A to nemyslím nijak zle .Jen ať má každý co mu vyhovuje.

Ten můj pohan komunikuje dost živě. Občas, když třeba prší a on dělá, že neslyší, že se jde venčit, tak ho vytáhnu z místa, kde zrovna leží, ručně. Zamručí (není to vrčení, to je u nás spíš chrčení), že nechce, což mu ale nepomůže a vytáhnout se rezignovaně nechá. Stejně tak někdy zabrumlá u vet, když se něco nepříjemného provádí, ale držím ho já jako jistota, tak nikdy nevyjede.

Přenesenou agresi už jsem zažila, ale jen se ožene, když nevydržím a vytočená ho chci odsunout, nebo se vzteká i na mě. Pak se probere, docvakne mu to a zbytek dne se chová jako pes a strašně se snaží. Hlavně abych nebyla naštvaná a bavila se s ním. Ignorace je smrtelný trest.

Má pár extra nepřátel, a když se mu někdo z nich třeba baví s kámoškou/kamarádem, tak to je vážnější situace, než jen prostá likvidace záškodníka. Tam už hledá moji pomoc. Řve na něj, otočí se na mě, vystresle hrabe tlapkou a fńuká a tak pořád dokola. Vypadá to komicky, ale pro něj to sranda není. Zvlášť když to za něj nevyřeším.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Uff, tak to mám asi svaté psy, protože se mi NIKDY nestalo, že by na mě některý z mých psů zavrčel (ani při nejnepříjemnější manipulaci, nebo když zasáhnu do rvačky), nebo že bych se dokonce musela bát že mě obere vlastní pes kvůli pošťačce ... 😮

... a mám "vypatlané" maliňáky!

No po zkušenosti s mojí ovčandou bych asi napsala to samé.......nikdy se po mě neměla ani tendenci ohnat.....přenesená agresivita???....ani jsem netušila co to je......v životě se mi nestalo, že by se ohradila, že by na mě zavrčela......

Ještě ohledně té přenesené agresivity mojí současné feny....nebojím se, že mě kousne, to jsem se asi špatně vyjádřila, ale je velmi pravděpodobné, že nebude vnímat, že stojím ní a když na ní sáhnu, tak se ožene....a pak se lehce může stát, že mě praští "otevřenou tlamou".....navíc fakty nemám ráda, když dělá bububu na pošťačku, takže na ní houknu buď z okna nebo od dveří....proč bych chodila až za ní a řešila to nějakým saháním na psa, když stačí slovní povel.......pokud si jdu já něco vyřídit s pošťačkou a ona je u branky dřív než já, tak stačí říct "Sárino mazej a přestaň vyvádět"....za svůj život se dostala do potyčky se psem 2x.....tam žádnou přenesenou agresivitu neprojevuje, když jsem jí drapla tak neměla ani tendenci se ohnat......

Já si třeba nemyslím, že pes by si měl nechat líbit bez keců naprosto všechno.....navíc některé vrčení není ani ohrazení, že se psovi něco nelíbí....třeba můj pes když si kouše kost nebo má uzlík a já jdu okolo, tak začne vrčet.....přitom vrtí ocasem a má takovej ten rošťáckej výraz......chce abych ho honila...abych se s ním přetahovala.......říká "hele, já jsem velkej zlej pes a mám kost a nedám jí. ..." ale s úsměvem, naopak čeká, že já řeknu...."ty máš uzlík??...dáš mi ho....honem utíkej nebo ti ho vezmu" a dělám, že se chystám mu ho sebrat a on kousek odběhne a čeká, až k němu zase dojdu a pak se honíme kolem stolu a i u toho vrčí....a když se přetahujeme, tak taky vrčí a já taky vrčim a on pak ještě víc, všechno v rámci hry........ale i když bude mít tu kost a bude vrčet a já po ní beze slova sáhnu, tak si jí normálně vezmu...není to z jeho strany varování "dej si pozor, to je moje a jsem připraven si to bránit" říká mi "pojď si hrát"

Ano i můj hodný pes...mamáneček který si ode mne nechá líbit všechno který se neohrazuje, neodmlouvá, tak na mě při hře vrčí........a já na něj

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No po zkušenosti s mojí ovčandou bych asi napsala to samé.......nikdy se po mě neměla ani tendenci ohnat.....přenesená agresivita???....ani jsem netušila co to je......v životě se mi nestalo, že by se ohradila, že by na mě zavrčela......

Ještě ohledně té přenesené agresivity mojí současné feny....nebojím se, že mě kousne, to jsem se asi špatně vyjádřila, ale je velmi pravděpodobné, že nebude vnímat, že stojím ní a když na ní sáhnu, tak se ožene....a pak se lehce může stát, že mě praští "otevřenou tlamou".....navíc fakty nemám ráda, když dělá bububu na pošťačku, takže na ní houknu buď z okna nebo od dveří....proč bych chodila až za ní a řešila to nějakým saháním na psa, když stačí slovní povel.......pokud si jdu já něco vyřídit s pošťačkou a ona je u branky dřív než já, tak stačí říct "Sárino mazej a přestaň vyvádět"....za svůj život se dostala do potyčky se psem 2x.....tam žádnou přenesenou agresivitu neprojevuje, když jsem jí drapla tak neměla ani tendenci se ohnat......

Já si třeba nemyslím, že pes by si měl nechat líbit bez keců naprosto všechno.....navíc některé vrčení není ani ohrazení, že se psovi něco nelíbí....třeba můj pes když si kouše kost nebo má uzlík a já jdu okolo, tak začne vrčet.....přitom vrtí ocasem a má takovej ten rošťáckej výraz......chce abych ho honila...abych se s ním přetahovala.......říká "hele, já jsem velkej zlej pes a mám kost a nedám jí. ..." ale s úsměvem, naopak čeká, že já řeknu...."ty máš uzlík??...dáš mi ho....honem utíkej nebo ti ho vezmu" a dělám, že se chystám mu ho sebrat a on kousek odběhne a čeká, až k němu zase dojdu a pak se honíme kolem stolu a i u toho vrčí....a když se přetahujeme, tak taky vrčí a já taky vrčim a on pak ještě víc, všechno v rámci hry........ale i když bude mít tu kost a bude vrčet a já po ní beze slova sáhnu, tak si jí normálně vezmu...není to z jeho strany varování "dej si pozor, to je moje a jsem připraven si to bránit" říká mi "pojď si hrát"

Ano i můj hodný pes...mamáneček který si ode mne nechá líbit všechno který se neohrazuje, neodmlouvá, tak na mě při hře vrčí........a já na něj

Já samozřejmě vrčení jako způsob komunikace, které může mít několik podob chápu. Chápu i to, že jsou plemena od přírody ukecanější (např. ČSV), ale to co tu někteří popisují mi nepřijde jako normální vztah pán x pes. Tohle bych pochopila ještě u psa z útulku, protože může být něčím poznamenaný, ale ne u toho, který u nás vyrostl.
A s těma maliňákama jsem to psala proto, že je to vzrušivé a ostré plemeno, které nejdřív jedná a pak myslí, takže má mnohem větší předpoklad k přenesené agresivitě a podobným úletům.

TyVed napsal(a):
A to je právě to, že ti služebáci si toho nechají hrozně líbit a ono se to bere jako standard pro všechno ostatní. Naprosto souhlasím se Sardulah, že prostě ne každé vrčení je projevem něčeho zlého. Prostě si občas musí trochu zanadávat.

Jako vypatlané vnímají maliny ale jen majitelé těch pomalejších a míň temperamentních služebních plemen. Že jo? A těm, když dáte zlobivé temperamnetní štěně pastevce, tak ta půlka co nedostne infarkt skončí po čase zakousnuta vlastním psem. A to nemyslím nijak zle .Jen ať má každý co mu vyhovuje.

Můj nejlepší "psí kamarád" je 80 kg kavkazák od přátel, a ani u toho, a jejich druhé feny jsem se nesetkala, že by někdy zavrčeli, nebo se ohnali po své rodině (psi mají veliké teritorium a perfektní přirozený vztah se svou rodinou). Prostě je respektují, a strpí bez keců to, co je třeba.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

TyVed napsal(a):
A to je právě to, že ti služebáci si toho nechají hrozně líbit a ono se to bere jako standard pro všechno ostatní. Naprosto souhlasím se Sardulah, že prostě ne každé vrčení je projevem něčeho zlého. Prostě si občas musí trochu zanadávat.

Jako vypatlané vnímají maliny ale jen majitelé těch pomalejších a míň temperamentních služebních plemen. Že jo? A těm, když dáte zlobivé temperamnetní štěně pastevce, tak ta půlka co nedostne infarkt skončí po čase zakousnuta vlastním psem. A to nemyslím nijak zle .Jen ať má každý co mu vyhovuje.

" Naprosto souhlasím se Sardulah, že prostě ne každé vrčení je projevem něčeho zlého. Prostě si občas musí trochu zanadávat. "

Komunikace vrcenim je neco prirozeneho -na tom se shodneme. I na tom, ze vrceni je ruzne -ale tak nebudeme si tu psat o vrceni ze hry -ale o vrceni pri manipulaci, osetrovani, vychove.

A pokud by pri tomhle vazne vrcel v dospelosti muj vlastni pes v komunikaci se mnou - nebo lepe asi - musel by to pouzivat, protoze bych mu jinak nerozumela?
Tak me by teda pripadalo, ze mezi nami ta komunikace dost vazne.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Já samozřejmě vrčení jako způsob komunikace, které může mít několik podob chápu. Chápu i to, že jsou plemena od přírody ukecanější (např. ČSV), ale to co tu někteří popisují mi nepřijde jako normální vztah pán x pes. Tohle bych pochopila ještě u psa z útulku, protože může být něčím poznamenaný, ale ne u toho, který u nás vyrostl.
A s těma maliňákama jsem to psala proto, že je to vzrušivé a ostré plemeno, které nejdřív jedná a pak myslí, takže má mnohem větší předpoklad k přenesené agresivitě a podobným úletům.

No to vrčení asi nechám stranou....mě to jako způsob komunikace nevadí. Pokud by se stalo, že by můj pes na mě vrčel agresivně, tak je jasný, že jsem někde udělala fatální chybu, ať už ve výchově nebo v mém chování ke psu....tohle se mi naštěstí nikdy nestalo.

S tou přenesenou agresivitou....asi máte pravdu...maliny by defakto mohli být kandidáti. Moje fena je naopak docela rozvážná a přemýšlivá, ostrá to ona je, ale čím je starší, tím rozvážnější do ničeho se nehrne po hlavě.........jako za mlada, to byla dračice, ale dneska už jí táhne desátej rok a už to není žádná horká hlava.

S přenesenou agresivitou jsem se setkala u svého psa (v tomto případě feny) poprvé. Stává se to pouze při hlídání a jen v pár případech....člověk co sahá na schránku a to taky není hned, záleží na délce pobytu u schránky....a pak hlavně psi, co fena nesnáší..... francouzský buldoček, dvě čivavky a jeden vořech, kterej to bere jako sport a i když moji pesani nejsou v dohledu, tak u naší branky začne ječet a jak tam na sebe štěkaj a pes nehodlá odejít, tak se fena vytočí do běla, čivavky tam ani stát nemusej, stačí že jdou okolo a blafou a francouzský buldoček nedělá nic, očuchává naší branku a tak nějak si u toho funí a chrochtá.....a obětí toho "vytočení"je můj pes, který se feně připlete "pod nohy", ale když stojí pesani nalepený na sebe, tak problém není, to ho fena s klidem oběhne, ale když stojí dál, ale ne dost daleko, a dojde ke "srážce", tak na něj rovnou hupsne, ona mu neublíží, ale pes dostane pořádnej vylágoš........nicméně za ty léta si začal dávat pozor a stane se mu to úplně minimálně..........
Já abych pravdu řekla, tak vlastně nevím, jestli by se po mě fena ohnala a resp. ne po mě, po něčem, co na ní sáhne.........ale myslím si, že je to pravděpodobné.......nicméně zkoušet to nebudu...a není to rozhodně proto, že bych se svýho psa bála, ale když to jde jinak....slovně......nejsem z těch, co si musí něco dokazovat.....

Nemám ani zdaleka tolik zkušeností co vy.......a máte můj neskonalý obdiv, já bych třeba s mojí povahou maliny nedala, já je miluju, když mám možnost se poňufat s malinou mojí známé, tak se poňufám, ale i tam cítím ten neskonalý temperament...........chápu, že u takových psů to třeba chodí jinak. Já bych řekla, že jsem na druhé straně spektra.......pes ideál je pro mě samostatná jednotka...rovnocenný partner se který se musím na pravidlech dohodnout s tím, že já mám právo veta, když je to nutné.

Mě přijde zvláštní, že při takový škále zvuků, který pes vydává, lidem nevadí, když na ně jejich pes např. při manipulaci použije zrovna vrčení. Tak to mě teda vadí. Stejně, jako by mi vadilo od dcery, kdybych ji zatahala za vlasy a ona místo "au, to bolí" vykřikla "ku*rva, co děláš". Pes má plno jiných možností, jak dát najevo, že se mu něco nelíbí, že ho něco bolí. Vrčení je varování. Varování před útokem. Proto je tolik pokousaných dětí, lidí, protože pes na ně vrčel, oni jej hladily dál a tak je rafl. Já svoje psy učim, že když je jim něco nepříjemný, tak mají odejít. No a manipulaci mnou, jako autoritou holt musej strpět Protože já jim nic zlého nedělám, jen pes i člověk občas musí snést i to, co mu je nepříjemný.
Takže klidně psímu puberťákovi vlepim facku a vypadni, pokud na mě zavrčí. Je to taková automatická reakce. Něco jinýho je pes týraný, nesocializovaný, tam se ten pes musí nejdřív přesvědčit, že nemá důvod vrčet.
No a přenesená agrese se ani nedá popsat jako agrese na danou věc. Je to prostě jen takový ventil, když se nemůže dostat na protivníka, tak si kousne, co je nejblíž.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No to vrčení asi nechám stranou....mě to jako způsob komunikace nevadí. Pokud by se stalo, že by můj pes na mě vrčel agresivně, tak je jasný, že jsem někde udělala fatální chybu, ať už ve výchově nebo v mém chování ke psu....tohle se mi naštěstí nikdy nestalo.

S tou přenesenou agresivitou....asi máte pravdu...maliny by defakto mohli být kandidáti. Moje fena je naopak docela rozvážná a přemýšlivá, ostrá to ona je, ale čím je starší, tím rozvážnější do ničeho se nehrne po hlavě.........jako za mlada, to byla dračice, ale dneska už jí táhne desátej rok a už to není žádná horká hlava.

S přenesenou agresivitou jsem se setkala u svého psa (v tomto případě feny) poprvé. Stává se to pouze při hlídání a jen v pár případech....člověk co sahá na schránku a to taky není hned, záleží na délce pobytu u schránky....a pak hlavně psi, co fena nesnáší..... francouzský buldoček, dvě čivavky a jeden vořech, kterej to bere jako sport a i když moji pesani nejsou v dohledu, tak u naší branky začne ječet a jak tam na sebe štěkaj a pes nehodlá odejít, tak se fena vytočí do běla, čivavky tam ani stát nemusej, stačí že jdou okolo a blafou a francouzský buldoček nedělá nic, očuchává naší branku a tak nějak si u toho funí a chrochtá.....a obětí toho "vytočení"je můj pes, který se feně připlete "pod nohy", ale když stojí pesani nalepený na sebe, tak problém není, to ho fena s klidem oběhne, ale když stojí dál, ale ne dost daleko, a dojde ke "srážce", tak na něj rovnou hupsne, ona mu neublíží, ale pes dostane pořádnej vylágoš........nicméně za ty léta si začal dávat pozor a stane se mu to úplně minimálně..........
Já abych pravdu řekla, tak vlastně nevím, jestli by se po mě fena ohnala a resp. ne po mě, po něčem, co na ní sáhne.........ale myslím si, že je to pravděpodobné.......nicméně zkoušet to nebudu...a není to rozhodně proto, že bych se svýho psa bála, ale když to jde jinak....slovně......nejsem z těch, co si musí něco dokazovat.....

Nemám ani zdaleka tolik zkušeností co vy.......a máte můj neskonalý obdiv, já bych třeba s mojí povahou maliny nedala, já je miluju, když mám možnost se poňufat s malinou mojí známé, tak se poňufám, ale i tam cítím ten neskonalý temperament...........chápu, že u takových psů to třeba chodí jinak. Já bych řekla, že jsem na druhé straně spektra.......pes ideál je pro mě samostatná jednotka...rovnocenný partner se který se musím na pravidlech dohodnout s tím, že já mám právo veta, když je to nutné.

S přenesenou agresivitou jsem se setkala u svého psa (v tomto případě feny) poprvé. Stává se to pouze při hlídání a jen v pár případech

pes ideál je pro mě samostatná jednotka...rovnocenný partner se který se musím na pravidlech dohodnout

kdyby fena toho psa dorvala a ne ho jen servala -tak by bylo po dohode a tolerovani, ze?

a majitele malinaku to vi a tak to resi a vubec k tomu nenechaji dojit -kor v situaci, ktera se stava v par presne definovanych pripadech jim by to tak lehko neproslo.
to jsou ty rozdily mezi plemeny. co se muzou nechat delat bez nasledku

protože nenechat psa pretacet tak, ze se otoci do jiného psa nebo člověka - to preci není zdrave pro zadne plemeno?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S přenesenou agresivitou jsem se setkala u svého psa (v tomto případě feny) poprvé. Stává se to pouze při hlídání a jen v pár případech

pes ideál je pro mě samostatná jednotka...rovnocenný partner se který se musím na pravidlech dohodnout

kdyby fena toho psa dorvala a ne ho jen servala -tak by bylo po dohode a tolerovani, ze?

a majitele malinaku to vi a tak to resi a vubec k tomu nenechaji dojit -kor v situaci, ktera se stava v par presne definovanych pripadech jim by to tak lehko neproslo.
to jsou ty rozdily mezi plemeny. co se muzou nechat delat bez nasledku

protože nenechat psa pretacet tak, ze se otoci do jiného psa nebo člověka - to preci není zdrave pro zadne plemeno?

Přesně - mně se psi prostě servat nesmí, protože to pak nejsou jen pocuchaný chlupy, ale jatka, takže si na ty situace dávám sakra pozor. Posledně mě jen jedna nevinná výchovná od 12 ti letýho psa stála 5 tis., když se puberťačce musela dělat plastika ucha ... 😮

Zase mám pocit, že tohle je čistě o individuálním vnímání jednotlivé člověka a každý kdo si pořizuje psa s nějakým rozmyslem, tak asi ví, co od něj chce. A pak to bere jako měřítko, protože jiného psa by nechtěl.

Naši kavakazové jsou to nejúžasnější z psího světa co sem kdy viděl, zažil a za nic bych je nevyměnil. Jo třeba flat je taky úžasnej a milující, ale ne takhle. Ten prostě vyžaduje součinnost a neustále člověka otravuje. Kavkazáci přijdou a když vidí, že se mazlit nechcete, tak zase odejdou a neberou to úkorně a stejně tak já neberu úkorně když mi dají najevo oni, že se mazlit nechtějí.

S tím vrčením je to prostě legrační, jelikož moc dobře vím, jaké zvuky vydávají, když to je varovné vrčení a to mi prostě nedělají. Tohle je projev nesouhlasu a držkování a naprosto to náš vzájemný vztah nijak nepoškozuje.

Jinak co se týče kavkazů, tak jsou samozřejmě různé povahy a obrovská individualita. Jsou zvířata, která se chovají jako normální pes a jsou taky kavkazani co nehlídají, ke každému se lezou mazlit a tak podobně. To ovšem nepředstavuje měřítko pro plemeno. A zrovna u nich nejsou pokousaní majitelé o tom, že pes vrčel a někdo na to nebral ohled. Pokousaní majitelé jsou skoro vždycky o tom, že mají pocit, že pes něco musí/nesmí/nemůže si dovolit a zacházejí s ním při té výchově tak, jak jsou zvyklí, že si to k jiným psům můžou dovolit. A nemůžou

Já vám nevím, no. O tom zvuku to přece vůbec není. Já jsem znala psa, už je asi dávno v pánu, ale ten vydával vrčivé zvuky pořád, prostě nezavřel hubu. K noze, radostně běžel, přisedl a vrčel si u toho. Blahem.

Nebo kdybyste viděli nejoblíbenější hru Nory: "já si to jako hlídám". Přiklopí předmět packou a hlídá. A vrčí u toho jak čert. Akorát asi o oktávu výš. A celou dobu se u toho směje. A kouše jenom jako. A jakmile člověk předmět získá, už je připravená k dalšímu hodu. Prostě místo aportu hrajeme tyhle hlídací vrčící hry. Ne, fakt mě ani jednou nenapadlo, že v tom je jakákoliv agrese. Když budu chtít ten předmět ale nebudu si chtít hrát, tak prostě sedni a beru.

A naopak jsou psiska, co před výpadem nevrčí, jen blbě čumí, ale kdyby člověk čekal na zavrčení, tak už jí koupí a netušil by proč.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já vám nevím, no. O tom zvuku to přece vůbec není. Já jsem znala psa, už je asi dávno v pánu, ale ten vydával vrčivé zvuky pořád, prostě nezavřel hubu. K noze, radostně běžel, přisedl a vrčel si u toho. Blahem.

Nebo kdybyste viděli nejoblíbenější hru Nory: "já si to jako hlídám". Přiklopí předmět packou a hlídá. A vrčí u toho jak čert. Akorát asi o oktávu výš. A celou dobu se u toho směje. A kouše jenom jako. A jakmile člověk předmět získá, už je připravená k dalšímu hodu. Prostě místo aportu hrajeme tyhle hlídací vrčící hry. Ne, fakt mě ani jednou nenapadlo, že v tom je jakákoliv agrese. Když budu chtít ten předmět ale nebudu si chtít hrát, tak prostě sedni a beru.

A naopak jsou psiska, co před výpadem nevrčí, jen blbě čumí, ale kdyby člověk čekal na zavrčení, tak už jí koupí a netušil by proč.

Ale nikdo se nebaví o vrčení, jako o hraní.....ale o vrčení jako varování A zase, když pes blbě čumí, tak přece nebudu čekat až začne vrčet.

A zase, když pes blbě čumí, tak přece nebudu čekat až začne vrčet.

A naopak jsou psiska, co před výpadem nevrčí, jen blbě čumí, ale kdyby člověk čekal na zavrčení, tak už jí koupí a netušil by proč.

A zase, 95 % (a více) majitelů psů vůbec nepozná, že jejich pes (natož cizí) blbě čumí :P

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A zase, když pes blbě čumí, tak přece nebudu čekat až začne vrčet.

A naopak jsou psiska, co před výpadem nevrčí, jen blbě čumí, ale kdyby člověk čekal na zavrčení, tak už jí koupí a netušil by proč.

a tímhle jste chtěla naznačit co?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A zase, 95 % (a více) majitelů psů vůbec nepozná, že jejich pes (natož cizí) blbě čumí :P

no na druhou stranu, některej pes čumí blbě takovou chvilku, že si toho ani nemusíte všimnout....

Huskyjanina napsal(a):
no na druhou stranu, některej pes čumí blbě takovou chvilku, že si toho ani nemusíte všimnout....

No náš pes třeba většinou vůbec blbě nečumí, on je v pohodě, dokud něco nevyhodnotí jako ohrožení hlídané osoby, předmětu a pod. Zbytečně se nerozčiluje, nikomu nevyhrožuje, na nikoho nemachruje. Vesele a zvědavě sleduje okolí a vymýšlí případné lumpárny. Ve chvíli kdy něco začne řešit už není zbytí a není čas ani se začít blbě tvářit. Moc bych si přál, aby fena byla taky taková, ale je jaká je a to je na své plemeno taky poměrně v pohodě. Dokud se tedy nenaštve.

Huskyjanina napsal(a):
Ale nikdo se nebaví o vrčení, jako o hraní.....ale o vrčení jako varování A zase, když pes blbě čumí, tak přece nebudu čekat až začne vrčet.

muj pes umi vrcet na pokyn tak jako umi na pokyn "hlidat" - a to je rachot pak docela
takze ne, o zvuku to vazne neni - ten zvuk neni zadne tabu a urcite ho psovi "nezakazuju".
ale vždycky je to tom, co ma pes v hlave při tom zvuku

tak přece nebudu čekat až začne vrčet.

presne
o tomhle se tu snad bavime.
ze se svým psem ziju od stenete -jestli je ok, ze potrebuje vrcet, aby se se mnou domluvil ? konkretne -aby mi vrcenim musel rikat -ted uz se chovas přes caru??
ne, nemyslim si to - a to bez ohledu na plemeno.

jinak - me by vadilo uz je "blbe cumeni" -uz to bych brala, ze se se psem neumim domluvit.

No tak my teda budem vrčet klidně dál.......prostě to každý máme jinak....se svými současnými psy žiju už skorem deset let a nikdy jsem neměla problém ani z náznakem agrese vůči rodině.....takže to měnit nebudem a u dalšího psa se uvidí až podle toho jakej bude.......

Myslím, že nejdůležitější umět se svým psem "mluvit"...je důležité, abych já rozuměla svým psům a psi zase mě......

Mě přijde zvláštní, že při takový škále zvuků, který pes vydává, lidem nevadí, když na ně jejich pes např. při manipulaci použije zrovna vrčení.

Ne nevadí mi to.....je úplně jedno jestli zavrčí nebo zakňourá.....pokud to vrčení nespadá do škály "varování", ale to si myslím, že už by to mého psa muselo brutál bolet, aby vrčel tímhle způsobem........nevím, ještě se mi to nestalo.

kdyby fena toho psa dorvala a ne ho jen servala -tak by bylo po dohode a tolerovani, ze?

To je právě...kdyby....pesani si nikdy nezkřivili ani chlup, natož aby se dorvali.....to je zase jen o konkrétních psech, třeba kdybych měla jiné psy, kteří by si mohli reálně ublížit a nemuselo by se jednat jen o nějaké dorvání, ale třeba jen natrhlé ucho, prokouslý pysk, tak by tam žádná tolerance z mé strany nebyla.

Ono taky záleží na tom, jak komu jaká povaha psa vyhovuje.....můj pes je zlato, striktně dodržuje pravidla, ...dokonce si vytváří vlastní.......jednou -před x-lety jsem pesany "vyhodila" z kuchyně, když jsem jim připravovala jídlo a oni byli dost rozjívení....bylo to jednorázově, od té doby pes čeká ve dveřích na to, až položím misku na zem....neodmlouvá -poslouchá....vrčí pouze při hře...miluje všechny psy na světě.....je prostě mooooc hodný, ale i tak je mi povahově bližší fena, která odmlouvá furt (venku ne, tam odmlouvání netoleruju, tam se poslouchat musí a ona to ani nezkouší).....je tvrdohlavá jak mezek, nesnáší psy a jo i tím vrčením v určitých situacích komunikuje...kolikrát musím vymyslet, jak to udělat, aby chtěla poslechnout, aby "neztratila tvář" a já si zároveň nezadala jako "panička"...je to ale pro mě paní "dokonalá", možná proto, že mi pes, co bude dokonale poslušnej, co nebude mít na věci vlastní názor, prostě nevyhovuje.