Dobrý den, již jednou jsem zde psala dotaz a rady byly účinné, tak Vás prosím opět o rady. Mému pejskovi je skoro 5 měsíců, ale pořád kouše do rukou a jiných částí těla a to v extrémním množství. Velmi dobře zvládá základní povely, dokonce i některé nadstandartní ,,frajeřinky", ale není schopen se naučit, že do rukou se prostě nekouše. Zkoušeli jsme téměř vše, nechat ho za trest samotného, plácnout ho přes čumák, okřihnout ho(naprosto vše bere jako HRU, takže ještě zvýší intenzitu).....ale vše bez efektu. Jinak pes žádné problémy nemá, ale prostě si chci svého psa normálně pohladit, ne aby se neustále oháněl a kousal. Sice kouše hravým způsobem, ale vysvětlete to například malým dětem. proto prosím o Vaše rady a typy. Napadlo mě ještě, jestli pes není málo vybitý, protože po výletech a dlouhých procházkách je klidnější, ale moc si nemyslím.
Moravanka1
napsal(a):
Dobrý den, již jednou jsem zde psala dotaz a rady byly účinné, tak Vás prosím opět o rady. Mému pejskovi je skoro 5 měsíců, ale pořád kouše do rukou a jiných částí těla a to v extrémním množství. Velmi dobře zvládá základní povely, dokonce i některé nadstandartní ,,frajeřinky", ale není schopen se naučit, že do rukou se prostě nekouše. Zkoušeli jsme téměř vše, nechat ho za trest samotného, plácnout ho přes čumák, okřihnout ho(naprosto vše bere jako HRU, takže ještě zvýší intenzitu).....ale vše bez efektu. Jinak pes žádné problémy nemá, ale prostě si chci svého psa normálně pohladit, ne aby se neustále oháněl a kousal. Sice kouše hravým způsobem, ale vysvětlete to například malým dětem. proto prosím o Vaše rady a typy. Napadlo mě ještě, jestli pes není málo vybitý, protože po výletech a dlouhých procházkách je klidnější, ale moc si nemyslím.
Poslední větou jste si odpověděla. Sama vidíte, že po větší míře pohybu je klidnější, no tak mu budete muset věnovat víc času a prostě ho utahat.....
Uživatel s deaktivovaným účtem

a je v těch základních povelech či frajeřinkách i "pusť"?
My máme skoro osmiměsíčního NO, extrémní piraňu, a řešili jsme to samé. Zklidnil se až po kompletním přezubení (6 měsíců), ale i teď si občas "hlodne".
Chce to hodně trpělivosti, neustále psovi říkat "Fuj!"/"Ne!" a pokud se nezklidní ani po pár pokusech, kdy mu na kousání do rukou řeknete zákazový povel a nabídnete hračku, jednoduše psa "vykopněte" na hanbu někam, kde bude sám. A až se uklidní (lehne si), tak jej pusťte znovu k Vám. Tohle bylo to jediné, co u nás fungovalo. Pes si spojí kousání páníčka = konec hry.
Jinak samozřejmě unavené štěně = hodné štěně :)) Ale jsou i extrémy jako třeba náš pes, který skoro nikdy nespí. Akorát před dvěma hodinami usnul, a i když se mi chce hrozně čůrat a mám strašný hlad, neodvážím se vstát ze židle, protože vím, že pak zase začne řádit :D
Markéta80
napsal(a):
ale takhle jak spí tak vypadá jak nevinátko To i ta naše když spí tak vypadá jak černý anděl ,ale jak je vzhůru tak starší feny mají dost, neustále na ně skáče a mladší kouše ke starší si nic moc nedovolí
Jo, když spí, tak je to absolutní andílek. Ale jakmile se probudí, promění se v malého satanáše :D
Uživatel s deaktivovaným účtem

ale prostě si chci svého psa normálně pohladit, ne aby se neustále oháněl a kousal
No tak to u nás problém nebyl, když už feňule usínala nebo když přímo usnula v náručí vedle mě na posteli nebo gauči...hlazení úplně bez problémů a bez kousání
Většinou píšu, že to pejsky časem přejde samo, jak psala PumaCZ, nejpozději, když štěndo přezubí, tak ho to přejde, bez ohledu na to, jestli člověk pro to něco intenzivně dělá nebo jestli se jen modlí, až to kousací období přejde, alespoň mě to tak připadá. Bohužel jsem už ale viděla pár vyjímek, kde to přerostlo...nevím...ve zlozvyk?? A pes okusoval svoje majitele klidně ještě jako odrostlý puberťák, tam už je myslím na místě striktně psovi vysvětlit, že takhle teda ne.
Člověk si tak nějak myslí, že si domu přivezl roztomiloučké štěňátko a netuší, že je to piraňa po velmi podařené plastice. Moje feňule byla jako Jekyll a Haid...jakmile jsme jí nasadili vodítko, tak to byla velmi disciplinovaná a šikovná feňulka...určitě už ve čtyřech měsících uměla základ...sedni, lehni, zůstaň, pusť, dívej se na mě, pusť, ke mně, štěkej a chůzi u nohy bez vodítka-naprosto spolehlivě, ale jakmile jsme přišly z venku, tak se měnila na Jekylla a přepla do režimu "ulov si svého člověka" a běda tomu, kdo s ní navázal jako první oční kontakt, pak nastal naprosto regulérní útok, u kterého se netvářila jako rozpustilé štěně, ale jako pes baskervilský...a moje dcera (v té době 12 let) se mnohdy zachraňovala výskokem na gauč, což bylo účinné do chvíle, než tam fena vyskočila taky........teď se musím pousmát, protože to už snad ani není pravda...teď ležím na sedačce, fena u mě, má na mě položenou hlavu, objímá mě packou a když jsem se na ní podívala a řekla jí "no o tobě píšu, jakej jsi byla raubíř a kousalka" a ona mi na to řekla "ale jdi ty, brepto " přitulila se ještě víc a dostala jsem něžňoučkou pusinku.........
Evv
napsal(a):
Aby jste to s těma dlouhýma procházkami nepřehnala. Pořád je to mimino a přehnaná zátěž taky není úplně OK.
Jinak převést kousání na věc u které to nevadí a ukázat štěněti - jo to co děláš je dobře a ne to co děláš dobře neni.
Ono taky záleží, co je pro zadavatelku dlouhá prochajda. Jednou šel se mnou venčit soused a říkal, že takhle daleko on se psem jinak nechodí. No, byla to krátká 3km prochajda, kterou jsem chodila, když se moje 15letá čubina necejtila zrovna nejlíp.....
Uživatel s deaktivovaným účtem

Huskyjanina
napsal(a):
Ono taky záleží, co je pro zadavatelku dlouhá prochajda. Jednou šel se mnou venčit soused a říkal, že takhle daleko on se psem jinak nechodí. No, byla to krátká 3km prochajda, kterou jsem chodila, když se moje 15letá čubina necejtila zrovna nejlíp.....
No to je pravda....dlouhá procházka je relativní pojem....já když nemám čas, tak jdeme krátkou verzi procházky...i tak je to na 3/4 hodiny....a už jsem se setkala i stím, že mi dotyčný řekl "jako třičtvrtě hodiny ti přijde jako krátká prochajda??"
PumaCZ
napsal(a):
My máme skoro osmiměsíčního NO, extrémní piraňu, a řešili jsme to samé. Zklidnil se až po kompletním přezubení (6 měsíců), ale i teď si občas "hlodne".
Chce to hodně trpělivosti, neustále psovi říkat "Fuj!"/"Ne!" a pokud se nezklidní ani po pár pokusech, kdy mu na kousání do rukou řeknete zákazový povel a nabídnete hračku, jednoduše psa "vykopněte" na hanbu někam, kde bude sám. A až se uklidní (lehne si), tak jej pusťte znovu k Vám. Tohle bylo to jediné, co u nás fungovalo. Pes si spojí kousání páníčka = konec hry.
Jinak samozřejmě unavené štěně = hodné štěně :)) Ale jsou i extrémy jako třeba náš pes, který skoro nikdy nespí. Akorát před dvěma hodinami usnul, a i když se mi chce hrozně čůrat a mám strašný hlad, neodvážím se vstát ze židle, protože vím, že pak zase začne řádit :D
"Akorát před dvěma hodinami usnul, a i když se mi chce hrozně čůrat a mám strašný hlad, neodvážím se vstát ze židle, protože vím, že pak zase začne řádit :D"
...aneb jak sloužit našim čtvernožcům! To není kritika, mám to samé s kocourem, jak vidím, že SNAD začíná klimbat, ihned se ztišuju, až téměř nedýchám, a projít kolem něj nepřichází v úvahu, takže zůstanu v nějaké naprosto nepřirozené poloze a modlím se, ať spí aspoň hodinu!
Huskyjanina
napsal(a):
Ono taky záleží, co je pro zadavatelku dlouhá prochajda. Jednou šel se mnou venčit soused a říkal, že takhle daleko on se psem jinak nechodí. No, byla to krátká 3km prochajda, kterou jsem chodila, když se moje 15letá čubina necejtila zrovna nejlíp.....
Vzhledem k jeho věku považuji za dlouhou procházku okolo 4 max 6 km. Tak zhruba hodina půl.