VIF

XXX.XXX.11.168
Dobrý den, máme mladou fenku (6 měsíců) a potýkáme se s problémy ohledně ostatních psů a lidí. Od malička byla trochu bázlivá, ale skrze socializaci jsme dost věcí vyřešili. Bohužel se stále nedaří odnaučit jí štěkat na psy nebo kolemjdoucí. Ve městě (kam chodí denně) už celkem lidi bere a ignoruje, štěkně maximálně někdy večer po tmě, když se někdo odněkud vynoří a po okřiknutí si většinou dá říct. Problém ale nastává, pokud lidi potkáme někde třeba v lese na turistických cestách atp.... Zkrátka pokud se rodinka, běžec, cyklista aj. vynoří z ničeho nic fenka je jak smyslu zbavená. Taky štěká občas po sousedech, ale tam už si nejsem jistá, zda nejde spíš o poutání pozornosti než bázlivost. Se psy je to snad ještě horší. Od malička na psy šíleně štěká. Ve skutečnosti je to kontaktní, přátelská fenka poté, co má možnost se k druhému psu přiblížit a očuchat, ale projít v klidu kolem jiného psa, kterého potkáme třeba v lese, je nadlidský úkon. Máte nějaké nápady jak s tímhle pracovat? Bohužel pamlsky, hračky ji v tu chvíli vůbec nezajímají a nedaří se odvést pozornost na mě. Nechci to řešit nějak po zlém a lámat ji, ale už ztrácím trpělivost. Okřikování apod. také bez efektu. Je to velké plemeno, tak je to bohužel složitější, ji odvést a udržet u nohy, když je v "afektu" a řve po psovi/člověku, který jde kolem. Na cvičáku mi víceméně bylo řečeno, že ovčáci jsou uštěkaný a protože jinak je vlastně hodná (po očichání se nepere a hraje si atd), tak to mám brát, tak jak to je. Za mě je to nesmysl a pes musí minimálně ostatní ignorovat. Jen už nevím, jak na to. Jsme domluveni na výcvik na jiném cvičáku, ale kvůli nemoci nás vezmou nejdřív za dva týdny. Zajímá mě tedy, zda někdo něco podobného řešil a jaký by byl nejlepší způsob, jak jí to řvaní zatrhnout.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Cvičákům bych se v tomhle ohledu maximálně vyhýbala, úplně blbý zkušenosti s řešením čehokoliv ve výchově...
Fena bude buď z pitomýho chovu nebo něco blbýho zažila. Je to zejména strach + síla, sebevědomí.
Já bych to řešila cílenou kontaktní socializací, ale musíte vědět jak, aby to bylo efektivní. Rovnou zapomeňte na stahovací obojky, řvaní "nesmíš" a jakýkoliv trestání. Nejlepší by bylo najít si na osobní konzultaci někoho, kdo tomu rozumí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mám bázlivého psa a teda neumím si představit, že bych jeho nežádnoucí chování řešila po zlém...že bych ho "lámala". Absolutně si neumím představit, co by to s ním mohlo udělat
Naopak mám fenu, která psy absolutně nemusí a poté, co na sebe hupsly s jednou fenou, mi startovala na každýho psa v dohledu a to doslova.
Vím moc dobře v jaké jste situaci, ono udržet na vodítku velkýho psa, který vyšiluje je dost na prdlačku...vaše princezna má šest měsíců, takže by mohlo být ještě hůř.
Nevím, co máte za plemeno, ale mě na oba moje psy nejvíc zabíralo venku striktní povelování....tím mám na mysli, že i když doma jsem velmi benevolentní a o tom, co řeknu se dá tak nějak diskutovat, tak jakmile mají psi obojek, vodítko a otevřu branku, tak veškerá benevolence končí, protože s 2x padesátikilama na vodítku absolutně nemám šanci psy fyzicky udržet.
A alfa a omega všeho je srovnat si to v sobě, prostě člověk musí OPRAVDU věřit, že situaci zvládne...a ne to dělat "jenom jako". Úplně totiž stačí, že si pomyslíte "pane bože pes (člověk, rodina, cyklista), to zas bude scéna, cirkus" a je to víte kde...v zadeli (a to jsem slušná).
Pes se vůbec nesmí do toho rauše dostat, protože pak neslyší, nevidí. Dle mého je lepší v tu chvíli udělat čelem vzad a až se dá se psem komunikovat, tak udělat otočku a zkusit to znova.
Mě nejvíc pomohlo, že jsem se jednoho krásnýho dne naštvala a řekla jsem si "a dost, když zvládnu půltunovýho koně, tak nějakej padesátikilovej záprtek tady se mnou nebude cvičit. Změna okamžitá, kdyby mi to někdo povídal, tak bych mu nejvěřila.
Takže teď když vidím psa, okamžitě velím k noze a jdeme.....a v hlavě mám jediné "já jsem šéf a já nepřipustím žádný tvoje bejkárny"
VIF

XXX.XXX.11.168
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mám bázlivého psa a teda neumím si představit, že bych jeho nežádnoucí chování řešila po zlém...že bych ho "lámala". Absolutně si neumím představit, co by to s ním mohlo udělat
Naopak mám fenu, která psy absolutně nemusí a poté, co na sebe hupsly s jednou fenou, mi startovala na každýho psa v dohledu a to doslova.
Vím moc dobře v jaké jste situaci, ono udržet na vodítku velkýho psa, který vyšiluje je dost na prdlačku...vaše princezna má šest měsíců, takže by mohlo být ještě hůř.
Nevím, co máte za plemeno, ale mě na oba moje psy nejvíc zabíralo venku striktní povelování....tím mám na mysli, že i když doma jsem velmi benevolentní a o tom, co řeknu se dá tak nějak diskutovat, tak jakmile mají psi obojek, vodítko a otevřu branku, tak veškerá benevolence končí, protože s 2x padesátikilama na vodítku absolutně nemám šanci psy fyzicky udržet.
A alfa a omega všeho je srovnat si to v sobě, prostě člověk musí OPRAVDU věřit, že situaci zvládne...a ne to dělat "jenom jako". Úplně totiž stačí, že si pomyslíte "pane bože pes (člověk, rodina, cyklista), to zas bude scéna, cirkus" a je to víte kde...v zadeli (a to jsem slušná).
Pes se vůbec nesmí do toho rauše dostat, protože pak neslyší, nevidí. Dle mého je lepší v tu chvíli udělat čelem vzad a až se dá se psem komunikovat, tak udělat otočku a zkusit to znova.
Mě nejvíc pomohlo, že jsem se jednoho krásnýho dne naštvala a řekla jsem si "a dost, když zvládnu půltunovýho koně, tak nějakej padesátikilovej záprtek tady se mnou nebude cvičit. Změna okamžitá, kdyby mi to někdo povídal, tak bych mu nejvěřila.
Takže teď když vidím psa, okamžitě velím k noze a jdeme.....a v hlavě mám jediné "já jsem šéf a já nepřipustím žádný tvoje bejkárny"
Děkuji za vaší zkušenost. Ano, někdy to opravdu není lehké a dnes jsme zrovna neměli svůj den, tak jsem z toho už celkem vyřízená. Máte pravdu, že si to asi hlavně budu muset srovnat uvnitř. Určitě to po zlém řešit nechci. Pravděpodobně by to všechno jen zhoršilo. Osobně si od cvičáku slibuju, že by se mohlo podařit vyřešit to přes poslušnost. Vázat psa na sebe, cvičit základní povely i v rušném prostředí města atp.... Co myslíte? Je pravda, že naše rozpoložení a to, jak se člověk cítí dělá hodně. Vím o sobě, že to vnitřně nemám úplně srovnané v těhle situacích. Člověku je trapně, že nemá zvládnuté zvíře, lidi prchají v panice a štěně hysterčí, takže když vidím, jak se někdo blíží, lehkou nervozitu pociťuju. Na tom taky budu muset zapracovat.
@keriton cílená socializace asi ano. Teda máme v plánu ji vzít na různé akce, kde je dost lidí i psů. V minulosti už takové věci taky absolvovala. Např. v restauraci nemá nejmenší problém a po nikom neštěká. Ona od malička cizí lidi moc nemusí, pohladit od cizího se většinou taky nenechá. Pokud někdo natahne ruku a ona nechce, tak ho vyštěká taky. Většinou se ale po chvíli otrká a lidi, co zná má moc ráda. Kontakt jí úplně nutit nechci, ale byla bych ráda, aby lidi minimálně ignorovala.
Uživatel s deaktivovaným účtem

VIF
napsal(a):
Děkuji za vaší zkušenost. Ano, někdy to opravdu není lehké a dnes jsme zrovna neměli svůj den, tak jsem z toho už celkem vyřízená. Máte pravdu, že si to asi hlavně budu muset srovnat uvnitř. Určitě to po zlém řešit nechci. Pravděpodobně by to všechno jen zhoršilo. Osobně si od cvičáku slibuju, že by se mohlo podařit vyřešit to přes poslušnost. Vázat psa na sebe, cvičit základní povely i v rušném prostředí města atp.... Co myslíte? Je pravda, že naše rozpoložení a to, jak se člověk cítí dělá hodně. Vím o sobě, že to vnitřně nemám úplně srovnané v těhle situacích. Člověku je trapně, že nemá zvládnuté zvíře, lidi prchají v panice a štěně hysterčí, takže když vidím, jak se někdo blíží, lehkou nervozitu pociťuju. Na tom taky budu muset zapracovat.
@keriton cílená socializace asi ano. Teda máme v plánu ji vzít na různé akce, kde je dost lidí i psů. V minulosti už takové věci taky absolvovala. Např. v restauraci nemá nejmenší problém a po nikom neštěká. Ona od malička cizí lidi moc nemusí, pohladit od cizího se většinou taky nenechá. Pokud někdo natahne ruku a ona nechce, tak ho vyštěká taky. Většinou se ale po chvíli otrká a lidi, co zná má moc ráda. Kontakt jí úplně nutit nechci, ale byla bych ráda, aby lidi minimálně ignorovala.
Ke cvičáku řeknu jediné.....na cvičáku fena bez mrknutí oka prošla kordonem štěkajících psů. Když jsme zkoušeli modelové situace venku, tak na poprvé byl problém, na podruhé už na toho samého psa nereagovala....nechci tím zatracovat cvičáky, nechodím tam a nebudu hodnotit něco co neznám, ale z mé zkušenosti se fena chovala jinak na cvičáku a jinak v každodenní praxi.
Ona od malička cizí lidi moc nemusí, pohladit od cizího se většinou taky nenechá. Pokud někdo natahne ruku a ona nechce, tak ho vyštěká taky. Většinou se ale po chvíli otrká a lidi, co zná má moc ráda. Kontakt jí úplně nutit nechci, ale byla bych ráda, aby lidi minimálně ignorovala.
Můj bázlivý pes zjistil, že když na lidi udělá bububu, tak se k němu nikdo nepřiblíží, což je ale nežádoucí, takže jsem roli "ochránce" převzala já a přesvědčila ho, že to nemusí řešit on, že mu lidi od těla budu držet já....a funguje to. Problém je jen když se lekne, ale to jsou bohužel situace, které se nedají předvídat......nejsem zastáncem toho "učit" psa, aby na něj kdokoliv chmatal.....takže pokud na něj někdo zaměří pozornost "jé ty si krásnej pejsek" nedej bože by ho chtěl hladit, tak to prostě stopnu, vysvětlím, že pes o to nestojí a požádám dotyčného, aby psa ignoroval.
Fena ta si lidi od těla drží po svém...blbě čumí a kupodivu to funguje
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zkuste psa posadit a normálně mu zakrýt oči, prostě "tunel" miláčku, nic nevidíš......já vím, to je ale rada
Jinak, já mám psa, co lidi miluje, ale....v lese štěká na každého houbaře, co potkáme, bez rozdílu pohlaví- no mě to ani neva, alespoň mám víc prostoru kolem sebe , ale psina se nechá usměrnit, není smyslu zbavená a občas si houkne na "divně " vypadajícího chlapa....je to holčičí pes . (fena) Tak nesmutněte problémy mají všichni...
Edit: jo jak píše sardullah: upevnit povel sedni a NE!
Ještě, musíte rozlišit, jestli je to opravdu bázlivé chování nebo je jen natěšená na kontakt, je jí půl roku, tak to by neměla ještě nějak drasticky někoho pošramotit, zkuste se domluvit s někým a psa prostě v té situaci pustit i s vodítkem, aby neměl oporu-ono napnuté vodítko taky dělá hodně.
VIF
napsal(a):
Dobrý den, máme mladou fenku (6 měsíců) a potýkáme se s problémy ohledně ostatních psů a lidí. Od malička byla trochu bázlivá, ale skrze socializaci jsme dost věcí vyřešili. Bohužel se stále nedaří odnaučit jí štěkat na psy nebo kolemjdoucí. Ve městě (kam chodí denně) už celkem lidi bere a ignoruje, štěkně maximálně někdy večer po tmě, když se někdo odněkud vynoří a po okřiknutí si většinou dá říct. Problém ale nastává, pokud lidi potkáme někde třeba v lese na turistických cestách atp.... Zkrátka pokud se rodinka, běžec, cyklista aj. vynoří z ničeho nic fenka je jak smyslu zbavená. Taky štěká občas po sousedech, ale tam už si nejsem jistá, zda nejde spíš o poutání pozornosti než bázlivost. Se psy je to snad ještě horší. Od malička na psy šíleně štěká. Ve skutečnosti je to kontaktní, přátelská fenka poté, co má možnost se k druhému psu přiblížit a očuchat, ale projít v klidu kolem jiného psa, kterého potkáme třeba v lese, je nadlidský úkon. Máte nějaké nápady jak s tímhle pracovat? Bohužel pamlsky, hračky ji v tu chvíli vůbec nezajímají a nedaří se odvést pozornost na mě. Nechci to řešit nějak po zlém a lámat ji, ale už ztrácím trpělivost. Okřikování apod. také bez efektu. Je to velké plemeno, tak je to bohužel složitější, ji odvést a udržet u nohy, když je v "afektu" a řve po psovi/člověku, který jde kolem. Na cvičáku mi víceméně bylo řečeno, že ovčáci jsou uštěkaný a protože jinak je vlastně hodná (po očichání se nepere a hraje si atd), tak to mám brát, tak jak to je. Za mě je to nesmysl a pes musí minimálně ostatní ignorovat. Jen už nevím, jak na to. Jsme domluveni na výcvik na jiném cvičáku, ale kvůli nemoci nás vezmou nejdřív za dva týdny. Zajímá mě tedy, zda někdo něco podobného řešil a jaký by byl nejlepší způsob, jak jí to řvaní zatrhnout.
Nevím odkud jste. My jezdíme jednou za měsíc k Desenskému na louku na freečka. Zrovna příští sobotu se jedno koná. Jestli nejste zdaleka, tak doporučuji. Je to mezi Pískem a Strakonicemi.I kdy sem lidi jezdí z celé republiky včetně Slovenska. Dost lidí Desenského nemusí, ale o to nejde. Nemusíte se tu s ním vůbec setkat (neb naopak ho požádat o radu). Jde o to, že je tu spousta psů a páníků, kterým jde o socializaci a eliminaci nevhodného chování, a navzájem si sdělujeme zkušenosti atd.Jezdíme sem pravidelně už asi rok a půl, máme to kousek, a obdivuji lidi, kteří to mají třeba 400 i více km a přesto jedou. Je vidět, že jim to za to stojí.
VIF

XXX.XXX.11.168
@verun díky. Ano, budu muset hlavně zapracovat na upevnění povelů, aby byla schopná přijít ke mě a sednout kdykoliv a kdekoliv, popřípadě jít v klidu u nohy. Bude to asi na delší trénink, ale snad to skrz poslušnost zvládneme. Mám v plánu jí začít brát víc i na různé psí akce atp., abysme mohli zkusit cvičit v prostředí, které je trochu odlišné od běžného provozu. Zlá není, pokud k někomu se štěkotem doběhne (ať už ke psu či člověku), tak nekouše. Na psy většinou okamžitě obrací a vrtí ocasem, spíš se staví k nim hravě a submisivně. S lidmi je to trochu horší, na některé štěká i při přiblížení a pohladit se nenechá, ale agrese tam taky není. Spíš asi nejistota a v některých případech možná vzrušení - to když štěká a následně kňučí na lidi, které už zná.
@eli22 děkuju za tip. Nechci nijak zatracovat p. Desenského, ale nemyslím, že by to bylo pro nás to pravé. Co jsem viděla, on některé věci řeší trochu "na sílu", vypustí ustrašené zvíře mezi ostatní, hodně fyzické manipulace.... Neříkám, že to není v některých případech v pořádku, ale tahle fenka je hodně přecitlivělá a obávám se, že by to bylo spíš ke škodě. Samozřejmě s ní chodím do skupiny psů na socializační procházky, střídají se tam různá plemena atd.... Ale je to většinou skupinka tak max do 10 psů, žádný extrém. Ona se takhle ve skupině za chvíli rozkouká a jde to, hraje si a nic neřeší. Problém je spíš pak když potkáme nějakého jednotlivce. Jinak Písek a Strakonice nijak extra daleko nemáme.
VIF
napsal(a):
@verun díky. Ano, budu muset hlavně zapracovat na upevnění povelů, aby byla schopná přijít ke mě a sednout kdykoliv a kdekoliv, popřípadě jít v klidu u nohy. Bude to asi na delší trénink, ale snad to skrz poslušnost zvládneme. Mám v plánu jí začít brát víc i na různé psí akce atp., abysme mohli zkusit cvičit v prostředí, které je trochu odlišné od běžného provozu. Zlá není, pokud k někomu se štěkotem doběhne (ať už ke psu či člověku), tak nekouše. Na psy většinou okamžitě obrací a vrtí ocasem, spíš se staví k nim hravě a submisivně. S lidmi je to trochu horší, na některé štěká i při přiblížení a pohladit se nenechá, ale agrese tam taky není. Spíš asi nejistota a v některých případech možná vzrušení - to když štěká a následně kňučí na lidi, které už zná.
@eli22 děkuju za tip. Nechci nijak zatracovat p. Desenského, ale nemyslím, že by to bylo pro nás to pravé. Co jsem viděla, on některé věci řeší trochu "na sílu", vypustí ustrašené zvíře mezi ostatní, hodně fyzické manipulace.... Neříkám, že to není v některých případech v pořádku, ale tahle fenka je hodně přecitlivělá a obávám se, že by to bylo spíš ke škodě. Samozřejmě s ní chodím do skupiny psů na socializační procházky, střídají se tam různá plemena atd.... Ale je to většinou skupinka tak max do 10 psů, žádný extrém. Ona se takhle ve skupině za chvíli rozkouká a jde to, hraje si a nic neřeší. Problém je spíš pak když potkáme nějakého jednotlivce. Jinak Písek a Strakonice nijak extra daleko nemáme.
Jak jsem psala, s p Desenským se tam nemusíte ani potkat. Je to obrovský prostor, můžete být někde osamotě, nebo se procházet, jít do davu, nebo naopak jen mezi pár pejsků. Fakt to není špatné.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Štěká z nejistoty a strachu. Tady žádné okřikování nepomůže, naopak uškodí a to dost.
Pes se učí skrz asociaci. Tzn. pokud začne štěkat např. na běžce a vy ho v tu chvíli okřiknete, spojí si běžce s negativním impulsem a psa to utvrdí v tom, že je důvod se ho bát.
Musíte jít na to opačně. Předvídejte a odměňte psa, když se na běžce/cyklistu/houbaře podívá. Neodměňujte za oční kontakt na Vás, ale za to, že se dívá na to, čeho se bojí. Pes si pak spojí běžce/cyklistu/houbaře s něčím příjemným.
Pracujte se vzdáleností. Začínejte u takové vzdálenosti, kdy pes ještě neštěká. A postupně vzdálenost snižujte.
Psi k sobě nikdy nechodí přímo. Je to pro ně hrozba. Vždy se přibližují obloukem. Proto spousta psů štěká na běžce nebo cyklisty, kteří je míjejí. Pokud se dostanete do této situace, zkuste běžce minout obloukem. Nenuťte psa, aby se s ním musel střetnout přímo. Pokud se musíte minout např. s běžcem na úzké pěšince pomáhá, když si stoupnete mezi psa a běžce, tak abyste byli k běžci zády. Vysíláte tak pejskovi signál, že jste v pohodě, protože se k vetřelci otáčíte nechráněnou stranou těla. Tudíž ani on se nemusí bát.
rancovka

XXX.XXX.166.90
Dobrý den,
nevím, jestli to sem už někdo nenapsal, ale vyhledejte si na www.youtube.com díly s Cezar Milan. Jeb to psí psycholog a znalec psí duše.
Je to i česky nadabované a každý díl se věnuje jinému problému se psem. Učí páníčky, jak porozumět svému psovi a naopak, ukáže a naučí psa.
U nás se tomun věnuje psí psycholog Rudolf Desenský, ten zachraňoval psy, kteří měli být utraceni, kvůli " špatné a nenapravitelné povaze "
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vřele doporučím shlédnout tyto stránky, zejména "ke stažení".....
http://www.treninkjerozhovor.cz/
Vřele doporučím knihu Trénink je rozhovor, je tam vše podstatné.
A z těch stránek vypíchnu toto:
http://www.treninkjerozhovor.cz/data/trojuhelnik_stresutxt15047.pdf
kde je vysvětleno a principiálně ukázáno řešení stresu
K úvodnímu příspěvku :
neokřikuj!
ale nauč fenku, jak se má v takové situaci - na daný podnět - chovat. To chování (třeba k noze) musíš mít naučeno v klidu (nebudeš nic učit psa ve stresu), a víc než doporučuji i přiřadit "povel" tomu podnětu - my máme pán, paní, dítě, pes...... Takže si ukážete "pán" a dáš fence návod, co má dělat = "k noze" (lze i odměňovat pouhý klidný pohled, viz níže, ale takovýto polopatistický návod je pro psa zase kapku ulehčení). Trénuješ ve vzdálenosti, kdy je fenka schopna být v klidu a tudíž i přijímat odměnu (viz odkaz výše). A dle reakcí se postupně přibližuješ.
"Musíte jít na to opačně. Předvídejte a odměňte psa, když se na běžce/cyklistu/houbaře podívá. Neodměňujte za oční kontakt na Vás, ale za to, že se dívá na to, čeho se bojí. "
k tomuto :
opět velmi doporučím přiřadit povel=pojmenování podnětu (povel dělá z neznámého známé a pes už předjímá chování), odměňovat pohled ale klidný, ono naopak žádoucí je odměňovat tak, že pes tu hlavu otočí od podnětu = podnět není tak důležitý (opět viz trojúhelník stresu výše)
asi to bude emotivní jedinec, i si myslím, že to nemusí být jen a pouze strach, ale prostě vzrušení. Třeba - vyvádí, že si chce hrát se psy - tak ji nauč, že ke psům půjde, až bude např. v klidu sedět u nohy a třeba včetně očního kontaktu (je to ovčanda, ta dá vše ....editnu: já bych chtěla 100%ně oční kontakt, se pak s tím dá hezky pracovat) - odměnou bude hra se psy......samozřejmě učeno na známých a bezpečných psích kamarádech.
A jako zcela vždy obecně platné léčivo na cokoliv - je třeba ji dostatečně a vhodně zaměstnat (neboli všestranná sportovní kynologie ideál, za pár měsíců můžete zahájit ZZOčkem )
VIF

XXX.XXX.11.168
Díky moc za rady Pokusím se praktikovat. Nějaké Šustovo knihy mám taky načtené, na ten web ještě mrknu. Už jsem v minulosti řešila reaktivitu u psa (po napadení) a v podstatě se to podařilo zlomit tak jak tu bylo řečeno... Snažit se udržovat vzdálenost, kdy pes vnímá, učit oční kontakt na mě, povolené vodítko.... No a taky v neposlední řadě, aby páníček byl v pohodě. Jen to byl menší pes a celkově lépe ovladatelný. Nicméně budu na tom pracovat, určitě plánuju fenku zaměstnat a zkusit i zkoušky. První máme v plánu BH. Poslední dva dny byla lepší, snažím se s ní víc cvičit i v průběhu procházky. Zdá se mi, že víc vnímá mě a tolik už nekouká, kde co lítá. Ještě to ale bude chtít dost práce. V tom lese je občas problém, že se někdo vynoří z ničeho nic a není moc kam uhybat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

VIF
napsal(a):
Díky moc za rady Pokusím se praktikovat. Nějaké Šustovo knihy mám taky načtené, na ten web ještě mrknu. Už jsem v minulosti řešila reaktivitu u psa (po napadení) a v podstatě se to podařilo zlomit tak jak tu bylo řečeno... Snažit se udržovat vzdálenost, kdy pes vnímá, učit oční kontakt na mě, povolené vodítko.... No a taky v neposlední řadě, aby páníček byl v pohodě. Jen to byl menší pes a celkově lépe ovladatelný. Nicméně budu na tom pracovat, určitě plánuju fenku zaměstnat a zkusit i zkoušky. První máme v plánu BH. Poslední dva dny byla lepší, snažím se s ní víc cvičit i v průběhu procházky. Zdá se mi, že víc vnímá mě a tolik už nekouká, kde co lítá. Ještě to ale bude chtít dost práce. V tom lese je občas problém, že se někdo vynoří z ničeho nic a není moc kam uhybat.
Když se v lese někdo vynoří z ničeho nic, tak to si blafne i moje fena a to teda není reaktivní na lidi....asi jí to přijde divný.....ale stačí říct "klid, to je v poho" a přestane nebo jen blafne a přestane sama od sebe, ale i tak si to "podezřelé individum" hlídá, dokud je v dosahu....
Můj bázlivý pes, to je jiná liga, ten se rozštěká naprosto regulerně a pokud se nedá dotyčnému vyhnout, tak si stoupnu před psa...k němu čelem, posadím ho, uklidním a pak s poelem vyrazíme...u nohy.