Starší pejsek vs štěně

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

AussieLapin

25.3.2020 14:10
AussieLapin

XXX.XXX.89.153

Zdravím vespolek,
obracím se tady do diskuze pro radu. Máme doma australského ovčáka, kterému je 8 let. Když byl ještě štěňátko, tak měl úraz (zlomenou nohu) a kvůli tomu v kritické době neproběhla socializace s ostatními. Kvůli tomu se nám venku sem tam popere s jiným psem (který ale většinou taktéž projevuje dominanci a chce se prát) a taky nemá moc rád cizí lidi, je hodně selektivní, některé přijme a na jiné vrčí, nicméně když za ním nechodí tak je v klidu. Nikdy ale neublížil ani feně, ani žádnému štěněti. Má pár psích kamarádů, se kterými se chodí venčit a má je rád - většinou feny, ale i jeden pejsek (mladý pes shiba). Máme doma poměrně hodně dalších zvířátek a vždy k nim byl extrémně něžný a hodný (koťátka, králíček, činčily, dospělé kočky). Po dlouhém zvažování jsme nyní do rodiny pořídili malé štěně plemene lapinkoira, kluka (aby druhý pes nešílel při hárání). Čekali jsme, že se k němu bude chovat stejně hravě jako k ostatním zvířatům, které jsme měli, ale naopak. Štěně ignoruje a když se k němu přiblíží, vrčí. Když ho okřikujeme, dá se zvládnout, je jinak velmi poslušný a hodný, ale bohužel rozmazlený. Lépe se k němu chová venku, respektive ho lépe toleruje. Malý si chce samozřejmě hrát a doráží, což úplně nepomáhá a dneska na něj docela hnusně vyjel. Bojím se, aby mu neublížil, respektive aby si na něj vůbec zvykl. Je to hodný pes, tak doufám, že ano, ale taky se bojím, aby se to nezhoršovalo. O nějakém hraní teď nemůže být ani řeč, přitom když na něj před dvěma lety doráželo štěně od známé (fen), tak se nechal okusovat a byl v pohodě. Zatím je nechávám spolu hlavně venku a vevnitř je spíš odděluji nebo hlídám štěně aby mu dalo prostor a pokoj. Je to zatím jen čtvrtý den, co ho doma máme a včera mi přišlo, že už je to lepší, ale dneska právě zase horší. Nějaké rady co mám dělat? Má někdo popřípadě podobnou zkušenost? Děkuji předem za rady.

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.3.2020 14:28
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dát štěně někomu jinýmu.

Anebo přijmout fakt, že jste si vyrobili spoustu práce, kterou teď budete muset skutečně dělat a nasadit se. Především hlídat štěně, aby nechalo staršího psa na pokoji, a hlídat staršího psa, aby neublížil mladýmu. A štěně důkladně socializovat jinde, aby získalo i dobrý zkušenosti s pejsky.

Podle mě je velká chyba pořídit si dalšího psa k takhle nezvládnutýmu psovi. Zanedbaná socializace se - pokud by se postupovalo správně - kolem 8 let věku už dávno mohla dostat na slušnou úroveň. Patrně jste si s tím nedali dostatek práce, zlomená noha se snad neléčí roky...
Neexistuje, že se pes občas s někým popere, a nesmířila bych se ani s vrčením na lidi.
Teď riskujete především to, že štěně od staršího psa pochytí všechny myslitelný nešvary. A pochopitelně taky to, že dojde ke konfilktu a místo jednoho nevrlýho psa se sklonem k agresi budete mít dva.

Je velkej rozdíl potkat štěně jednou za čas, což třeba ten nevrlý pejsek dá v pohodě, a pořídit štěně domů - za to by mi nepoděkoval ani můj pes, který jinak štěňata bere v pohodě. Mám i vyzkoušeno, že když jsme vzali na dva dny na hlídání pejska, se kterým si na seznamovací procházce přátelsky hrál, celý hlídání držel výraz "co jsem proved, že jste mi to přitáhli domů?" a psího kámoše si vůbec nevšímal.

25.3.2020 14:49
janaa

XXX.XXX.240.107

Ten pes nemá zanedbanou socializaci,byl osm let rozmazlován a omlouván,protože přeci jako štěně měl úraz. S cizm štěnětem může být v pohodě,protože ho nijak neohrožuje, domácí vetřelec je něco jiného, takže tam vzplane rozmazlenečkova žárlivost.
Nicméně to,co popisujete,je docela běžné. Domácí pes prostě potřebuje čas,aby si zvykl,že už není středobodem vesmíru, a zároveň,aby dal štěněti najevo,že ten starší je tam on. To,že na něj zavrčí je naprosto v pořádku, to je psí komunikace, a prcek se jí naučit musí. Určitě ho za to nepeskujte, max můžete komentovat,aby ses z toho neposral. Ad vyjetí - není vyjetí jako vyjetí, něco jiného je výchovný štulec, u kterého může být řev,ale je to jen demonstrace, něco jiného by bylo,kdyby chtěl opravdu ublížit. Dělejte to jako dosud, starší pes,ať má prostor,kam si může zalézt a nebýt otravován spratečkem, doma si štěně zaměstnejte vy. Co nejvíc času travte venku,kde nejsou emoce tak silné,ať mají psi společné zážitky a sžívají se jako smečka. Malého nenechávejte velkého otravovat, velkého korigujte,ale jen když to bude opravdu potřeba a s citem

Uživatel s deaktivovaným účtem

25.3.2020 15:03
Uživatel s deaktivovaným účtem

Podle mě to není zanedbaná socializace. AUO byl celý život jedináček a dalšího "sourozence" nechce. Jiná situace je, když potká štěně patřící někomu jinému, a jiná, když musí štěně přijmout do "své" domácnosti, a dělit se s ním o všechno, zejména o pozornost pána. Někteří psi to nezvládají a nikdy druhého psa nepřijmou.

26.3.2020 21:43
Šarina

XXX.XXX.243.72

Docela běžně trvá přijetí druhého psa nějaký čas... týden, 14 dnů... Jde o to, jak to jejich soužívání probíhá, ale to je jenom na vašem uvážení. Obávám se, že jakýkoliv popis situací na internetu nedokáže zachytit, co se mezi psy ve skutečnosti děje... k tomu jste nejblíž vy, takže to asi budete muset odhadnout sami. (Nejde jenom o vnější projevy, musíte si velmi pečlivě všímat i řeči těla obou psů a celkové situace ...a měli byste odhadnout, kdo z nich je "v právu"- ne vždy je to to malé roztomilé štěně.)
Bude to velmi těžké, protože to bude od vás vyžadovat citlivý, spravedlivý a klidný vůdcovský přístup (zvláště) ke staršímu psovi..

Uživatel s deaktivovaným účtem

26.3.2020 22:10
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kdybych svému přivedla domů štěně, které k němu nebude mít hned respekt, tak bude zpočátku dostávat takovou výchovnou čočku, že si nezasvěcený bude myslet, že ho chce zabít. No nechce, tohle se v krajním případě může dít, až jde štěně do puberty. Krom jiných to přesně vidím u jeho mimin - včetně holky je péroval zodpovědně. Ale má svou povahovou kopii, stejné chování, stejná gesta, zájmy (ženský, ženský, ženský...), synátor je taky decentní, nikdy by ho nenapadlo olizovat mu hlavu (to smrtelně nenávidí) a ani po něm zbytečně dupat. Viděli se od prcka párkrát v životě (až konečně pustí závodní sezónu, tak častěji), nikdy se na něj křivě nepodíval, je jeho a šmitec. Na podzim otec se synem dořvali další dítě, ať se k nim opováží přiblížit. Kdybych mu přivedla domů v jeho 6 letech takové štěně, proběhlo by to bez problému. Cokoliv jiného drzého bez mantinelů by asi tvrdě zpracoval i s občasným kvíknutím. Za mě je to normální, ale chápu, že ne vždy to zůstane jen u "výchovy". Takže hlídat a snažit se rozpoznat, jestli to náhodou nepřesáhne meze.

Přidejte reakci

Přidat smajlík