Jaky pes by se k nam hodil?

...střední pudl, papillon.....

Proč nezachranit dalšího pejska;)?V útulku jsou tisíce pejsků a vyhovovat by jich mohla celá řada.

pudl ? chodský pes?

Kavalírek.
Povaha dokonalá.
Pozor na zdraví.(zdravotní testy rodičů)

janaa napsal(a):
Moc často si svojí polívčičku nepřihřívám,ale myslím,že by vám vyhovoval retriever. Labrador,golden, flat, záleží,jakou srst preferujete,co se vám víc líbí. Jen je potřeba počítat s tím,že "klidnější mazel po vydovádění" bude až v dospělosti,mlaďoši jsou plní energie

? """""
- bude u mne v praci ve spolecnosti dalsich lidi

No pokud byste psovi dopřáli opravdu hodně pohybu, trochu i zaměstnali hlavu, tak bych tam klidně viděla stafbulika, po klidnějších rodičích.Venku jsou to torpéda, po dostatečném vyblbnuti doma klidní, miluji lid, hlavně děti. Jsou to šašci. Jediný problém by mohl být v tom, že nemusí mít úplně rádi ostatní zvířata.


Berte to jen jako návrh - nevím kolik pohybu chcete nebo můžete psovi dopřát a zda jste ochotni ho i trochu zaměstnat -hlavu.

Kaifra1120 napsal(a):
Proč nezachranit dalšího pejska;)?V útulku jsou tisíce pejsků a vyhovovat by jich mohla celá řada.

taky bych dal pěkného vestaje

rapotacka11 napsal(a):
? """""
- bude u mne v praci ve spolecnosti dalsich lidi

? nechápu

janaa napsal(a):
? nechápu

- retriever. Labrador,golden, flat

do práce?

A proč ne? Dost mých odchovů doprovází majitele do práce. Jedna čuba dokonce během porad leží pod stolem primátora nejmenovaného krajského města Nevím,co paní dělá,ale chce kontaktního psa,co ho nebude zájem ostatních otravovat. A z dotazu jsem měla dojem,že nechtějí úplně malé plemeno,ale ani ne obra. Ale možná jsem to špatně pochopila. Nicméně každopádně nevidím s braním labroše,goldena do práce problém

Chápu.
Ale štěně ?
Živé a ne malé.

rapotacka11 napsal(a):
Chápu.
Ale štěně ?
Živé a ne malé.

Ohrádka? Štěně,ať už velké nebo malé bez dozoru nezabezpečené asi stejně nikdo nenechá. Ale jasně s pidižvíkem to určitě bude jednodušší. Ale prostě apriori mi to jako překážka nepřipadá

SBT- jak bylo napsáno výše. Moje fenka socializovaná od 8 týdnů- snese se se psi, pokud ji nenapadnou, pak pouze spacifikuje,ale neublíží, máme doma kočku a v okolí jich jsou hromady- cizí max. prožene, neutočí, naši na gauči olizuje a jsou kámošky. U koní je v naprosté pohodě i když dostala kopytem, nebo možná proto:-). Opravdu oddaně milují lidi. Spousta veterinářů říká, že stafbulík je i na ošetření nejvíc na pohodu. Miluje děti doslova a do písmene- mám pětiletou dceru a ta má spoustu kamarádů, nikdy nechňapla, nezavrčela, oddaně si s nimi hraje dokud je "neroztrhnu" od sebe :-). Všichni jí můžem do misky, včetně dětí, koček, druhého psa, naprosto neřeší. Doma je schopná hnít 12 hodin (obrazně ať mě někdo nechytne za slovo) na gauči a venku uběhnout 10 km vedle koloběžky. V autě úplně cajk, cesta do Chorvatska byla naprosto v pohodě, pobyt v kempu také. Jezdí se mnou na padleboardu, nikdy nám nic nezničila, krom dvou párů croksů, což byla moje chyba, téměř neštěká, já už bych jiné plemeno nechtěla. Je skladná, ale budí respekt a je s ní fakt sranda. Už jen ty zvuky co vydává...chrochtá, funí a místo vrčení skřehotá. Jen fenku jsem si teda vybrala nejklidnější z vrhu a doporučuju s PP, protože mimo jiné pokud cestujete jsou země kde vás se psem typu bull bez PP nepustí např. Chorvatsko, Německo. Jediný nešvar, který štve spíš mého muže je, že se snaží na zahradě vyhrabat krtka, hold je to pořád teriér:-). Každý bude chválit své plemeno to je nade vše jasné, myslím ale,že každý kdo zná stafbulíčky by už neměnil:-).

marq napsal(a):
SBT- jak bylo napsáno výše. Moje fenka socializovaná od 8 týdnů- snese se se psi, pokud ji nenapadnou, pak pouze spacifikuje,ale neublíží, máme doma kočku a v okolí jich jsou hromady- cizí max. prožene, neutočí, naši na gauči olizuje a jsou kámošky. U koní je v naprosté pohodě i když dostala kopytem, nebo možná proto:-). Opravdu oddaně milují lidi. Spousta veterinářů říká, že stafbulík je i na ošetření nejvíc na pohodu. Miluje děti doslova a do písmene- mám pětiletou dceru a ta má spoustu kamarádů, nikdy nechňapla, nezavrčela, oddaně si s nimi hraje dokud je "neroztrhnu" od sebe :-). Všichni jí můžem do misky, včetně dětí, koček, druhého psa, naprosto neřeší. Doma je schopná hnít 12 hodin (obrazně ať mě někdo nechytne za slovo) na gauči a venku uběhnout 10 km vedle koloběžky. V autě úplně cajk, cesta do Chorvatska byla naprosto v pohodě, pobyt v kempu také. Jezdí se mnou na padleboardu, nikdy nám nic nezničila, krom dvou párů croksů, což byla moje chyba, téměř neštěká, já už bych jiné plemeno nechtěla. Je skladná, ale budí respekt a je s ní fakt sranda. Už jen ty zvuky co vydává...chrochtá, funí a místo vrčení skřehotá. Jen fenku jsem si teda vybrala nejklidnější z vrhu a doporučuju s PP, protože mimo jiné pokud cestujete jsou země kde vás se psem typu bull bez PP nepustí např. Chorvatsko, Německo. Jediný nešvar, který štve spíš mého muže je, že se snaží na zahradě vyhrabat krtka, hold je to pořád teriér:-). Každý bude chválit své plemeno to je nade vše jasné, myslím ale,že každý kdo zná stafbulíčky by už neměnil:-).

myslím ale,že každý kdo zná stafbulíčky by už neměnil:-).

Já bych to trošku doplnila....každý, kdo poznal stafbulíčky a vyhovuje mu na max jejich povaha, by už neměnil.

Já stafbulíky znám a nechtěla bych ho ani za zlatý prase a teď to nemyslím ve zlém, jsou naprosto úžasní, ale jejich povaha je totál mimo mísu toho, co já od psa očekávám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
myslím ale,že každý kdo zná stafbulíčky by už neměnil:-).

Já bych to trošku doplnila....každý, kdo poznal stafbulíčky a vyhovuje mu na max jejich povaha, by už neměnil.

Já stafbulíky znám a nechtěla bych ho ani za zlatý prase a teď to nemyslím ve zlém, jsou naprosto úžasní, ale jejich povaha je totál mimo mísu toho, co já od psa očekávám.

To jo, ale vy chcete psa "ostřejšího", rezervovaného k lidem, hlídače. Ale zadavatelka chce psa lidumila, takového, který se rád pomazli s každým a má vyloženě radost z lidí, i z cizích - a to sbt splňuje, na základě toho jsem ho napsala já.

Druhá věc je ta, že je to pes hodně aktivní - ale zase znám i jedince co jsou "kliďasove a dělají třeba i canisterapii, nebo jsou "jen" rodinní psi, to už je ale i o výběru spojení a konkrétního jedince. Další věc je ten vztah ke zvířatům.

Pes pro každého to není a jeho povaha každému vyhovovat nebude, to je jasné, asi jako u všech plemen 😉.

Uvidíme, co na to zadavatelka 😉.

Je to tak. Někdo má rád vdolky... Každopádně znám mimo moji čubinu minimálně jednu další, která problém se zvířaty nemá. Důležitá je socializace hned po příchodu domů. Za štěňátkem jsem jezdila dva měsíce min. jednou týdně, když jsme si ji přinesli vůbec netesknila. Byla to nejklidnější fenka z vrhu a mimochodem stafbulíka jsem nikdy nechtěla, nikdy mě v atlase psů nezaujal, na ulici jsem je se svými bývalými psi míjela s respektem, kdybych jich nakonec pár nepoznala blíž, nikdy by mě nenapadlo si ho pořídit. Pořád to není vítěz miss modelka pes mého srdce, říkám jí často "ty moje ošklivko", ale s láskou a něhou. Zkrátka dostali mě. Jsou to srdcaři a to je pro mě to co očekávám od psa:-).

A tak to zase já znám dost SBT, kteří i přes socializaci zvířata nesnesou 😉. V tomhle případě bych opravdu netvrdila, že při správné socializaci problém prostě nebude. Naopak, je potřeba trochu předvídat a počítat i s tím, že třeba psy stejného plemene v dospělosti prostě nesnese...tak to prostě je. A je správné při doporučování plemene říkat i ta negativa.

Nevím, kolik je vaší fence, ale ono se tohle může změnit třeba až kolem 2 roku věku. A pak taky nejde soudit dle jednoho jedince.

Znám spoustu stafbulu - někteří z nich opravdu nemají problém s ostatními psy, zvířaty, ani v dospělosti. Ale to je jen část z nich, spíše výjimky. Ta větší část (z těch co znám já) buď psy stejného pohlaví nesnese a nebo snese, ale nechá se snadno vyprovokovat, protože u tehle psů pak stačí málo a může to skončit špatně.

Nezlobte se, ale mluvíte o svojí feně:-). Ano, mají predispozici k jak bych to řekla "jít do toho.." Znám majitele, kteří špatně socializovali, měli drahé štěňátko o které se báli a neposkytli pejskovi dostatečný kontakt a nemusí to být SBT. Od mala socializovat, jediná možnost. A nepřipustit kontakt s agresivním psem v době dospívání. Spousta "starých příznivců" tohoto plemene jim výtýká, že jsou přesocializovaní a nesplňují původní účel, ke kterému byli vyšlechteni. Na výstavách se těchto pejsků sejde dohromady spousta a konflikty nejsou ve větší míře než u jiných plemen. Mám fenku, dobře socializovanou, znám další představitele sbt, kteří problém s jinými psy nemají. Pokud jde po jiném psovi, který ji vyzve, tak jen drží kůži pod uchem a psa položí na zem. Končí špatně? Co máte konkrétně na mysli? Samozřejmě může být. I konflikt dvou německých ovčáků může skončit špatně. Zažila jsem na výstavě jak od sebe tahali dva bernadýny:-).

Ne nemluvím o své feně, to se pletete 😉. Na výstavy jezdím taky. Ono naučit psy ignorovat druhé,vystavovat se vedle nich je něco jiného než to, když se dva psi na volno "kámoší", hraji si, potkaji se atd....

Pokud si myslíte, že je to prospěšné pro plemeno, tak si je dal doporučujte, jako psy ke druhým psům bezproblémové, já si to nemyslím 😉...

A opravdu znám dost SBT, kteří nebyli v rukou začátečníka, ale třeba zkušeného letitého chovatelé a i přes socializaci ok se psem stejného pohlaví nejsou - třeba více psů od jednoho chovatele - stejný přístup, stejná socializace , žádná špatná zkušenost - jeden pes je naprosto ok, druhý ne. Jen o té socializaci to u nich opravdu není, ale nebudu se hádat. Díky lidem jako jste vy si pak takového psa pořídí lidí třeba do smečky k ostatním, nebo na společné venčení s kamarády a pak se ho ve dvou letech zbavují - a jsou hrozně udivení, že pes byl socializovany a teď by se rval....

Nechci jít do konfliktu, na jiných vláknech jste psala jak to vaše fenka má třeba s kočkama. Fajn, chápu. Měla jsem ČV, který neměl problém se psi, ale psi měli problém s ním. Měla jsem hrubosrstou jezevčici, která s někým problém měla s někým ne, byl to pes srdcař, akorát hodně štěkala a neměla ráda děti. Měla jsem fenu ČSP, která neměla problém konflikty s nikým, demolovala mi byt, trpěla separační úzkostí. Tady u nás na vesnici jsou psy, kteří mají problém téměř s každým.. nej top vede německý ovčák (pokousal opakovaně několik menších psů a není to o plemeni, ten pes je zavřený na zahradě co ho znám a zdrhnul), potom americký buldog a na neposledním místě je yorkshirský teriér. Chápu že devastace tkáně po útoku "jorkšíráčka" je zanetbatelná, ale pokud beru v potaz míru vyjádřené agrese, tak jsou na prvním místě. Pokud máte kamarády, známé, nebo nevím o kom mluvíte, kteří si o psovi, plemeni, rodičích nic nezjistí a pak se ho zbaví, tak já takové s prominutím nemám. Psala jsem o své feně a vlastní zkušenosti:-). Známí mají fenu ČV, úplně cajk, podívejte se kolik jich končí v útulku.Jinak máme současně útulkače, který je absolutně "bezproblemový". Nažrat se, označkovat co se dá, ojet co se dá a když zdrhne tak leze babičkám co jdou z obchodu do tašky, aby jim zkontroloval nákup. Nikdy nejde do konfliktu a nic neřeší. Je neskutečně hodný a tak trochu na zabití:-). Ano, svoje stiné stránky má každé plemeno. Pokud ale chcete být za každou cenu nejchytřejší, nechávám vám první místo. Jen jsem napsala jak to mám já se svou fenkou:-).

marcelaamax
V tomhle případě bych opravdu netvrdila, že při správné socializaci problém prostě nebude.

marq
A tohle tvrzení jsem nikdy neřekla a ani si to nemyslím:-).
Každopádně pro zadavatele tenhle slovní souboj je zbytečný. Nikdy jsem neměla agresivního psa, mám psy celý život, tak možná o tom to je. Od mala musí pes vědět kdo je v čele smečky, respektovat to a podřídit se. Za mě končím diskusi:-).

marq napsal(a):
marcelaamax
V tomhle případě bych opravdu netvrdila, že při správné socializaci problém prostě nebude.

marq
A tohle tvrzení jsem nikdy neřekla a ani si to nemyslím:-).
Každopádně pro zadavatele tenhle slovní souboj je zbytečný. Nikdy jsem neměla agresivního psa, mám psy celý život, tak možná o tom to je. Od mala musí pes vědět kdo je v čele smečky, respektovat to a podřídit se. Za mě končím diskusi:-).

..a že se s dovolením do vašeho hovoru pletu, ale pak mi tedy vysvětlete, proč většina majitelů STB postupně ze společnosti ostatních pejskařů mizí.......začnou se štěňaty chodit na "psí louku", popřípadě společné venčení - procházky po sídlišti a okolí, no a postupem času dřív nebo později zmizí, protože ač pes odmala ve známé skupině psů venčen ráno i večer, jednou prostě "dozraje" a malér je na světě....bohužel když se STB serve, končí to pro druhého psa poměrně často ošklivým úrazem ne-li tragicky......stále si myslím, že jsou to úžasní psi jako partneři člověka, pokud se jim plně věnuje a dá jim adekvátní vyžití nikoli pro ostatní psy.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..a že se s dovolením do vašeho hovoru pletu, ale pak mi tedy vysvětlete, proč většina majitelů STB postupně ze společnosti ostatních pejskařů mizí.......začnou se štěňaty chodit na "psí louku", popřípadě společné venčení - procházky po sídlišti a okolí, no a postupem času dřív nebo později zmizí, protože ač pes odmala ve známé skupině psů venčen ráno i večer, jednou prostě "dozraje" a malér je na světě....bohužel když se STB serve, končí to pro druhého psa poměrně často ošklivým úrazem ne-li tragicky......stále si myslím, že jsou to úžasní psi jako partneři člověka, pokud se jim plně věnuje a dá jim adekvátní vyžití nikoli pro ostatní psy.....

Souhlasím, jen prosím - STB ne

marcelaamax napsal(a):
Souhlasím, jen prosím - STB ne

....tak omlouvám se

marq napsal(a):
Nechci jít do konfliktu, na jiných vláknech jste psala jak to vaše fenka má třeba s kočkama. Fajn, chápu. Měla jsem ČV, který neměl problém se psi, ale psi měli problém s ním. Měla jsem hrubosrstou jezevčici, která s někým problém měla s někým ne, byl to pes srdcař, akorát hodně štěkala a neměla ráda děti. Měla jsem fenu ČSP, která neměla problém konflikty s nikým, demolovala mi byt, trpěla separační úzkostí. Tady u nás na vesnici jsou psy, kteří mají problém téměř s každým.. nej top vede německý ovčák (pokousal opakovaně několik menších psů a není to o plemeni, ten pes je zavřený na zahradě co ho znám a zdrhnul), potom americký buldog a na neposledním místě je yorkshirský teriér. Chápu že devastace tkáně po útoku "jorkšíráčka" je zanetbatelná, ale pokud beru v potaz míru vyjádřené agrese, tak jsou na prvním místě. Pokud máte kamarády, známé, nebo nevím o kom mluvíte, kteří si o psovi, plemeni, rodičích nic nezjistí a pak se ho zbaví, tak já takové s prominutím nemám. Psala jsem o své feně a vlastní zkušenosti:-). Známí mají fenu ČV, úplně cajk, podívejte se kolik jich končí v útulku.Jinak máme současně útulkače, který je absolutně "bezproblemový". Nažrat se, označkovat co se dá, ojet co se dá a když zdrhne tak leze babičkám co jdou z obchodu do tašky, aby jim zkontroloval nákup. Nikdy nejde do konfliktu a nic neřeší. Je neskutečně hodný a tak trochu na zabití:-). Ano, svoje stiné stránky má každé plemeno. Pokud ale chcete být za každou cenu nejchytřejší, nechávám vám první místo. Jen jsem napsala jak to mám já se svou fenkou:-).

Pokud máte kamarády, známé, nebo nevím o kom mluvíte, kteří si o psovi, plemeni, rodičích nic nezjistí a pak se ho zbaví, tak já takové s prominutím nemám.

Ne, to opravdu nemám. Mám naopak kamarády, kteří stafbula nedoporučí nikomu, kdo chce plemene pohodové k ostatním psům ... Mluvím ale o lidech, kteří si to přečtou třeba tady a na základě toho, že vy zdůrazňujete, že při správné socializaci bude vše OK, si psa pořídí...a pak se diví...


Ano, svoje stiné stránky má každé plemeno. Pokud ale chcete být za každou cenu nejchytřejší, nechávám vám první místo. Jen jsem napsala jak to mám já se svou fenkou:-).

Ano, ale podle jedné feny se to nedá soudit. Já mám fenu taky se psema/fenama v pohodě (zatím), ale vím, že každý to tak nemá a to bez ohledu na výchovu a socializaci....Opravdu tu není o tom, že bych chtěla být nechytřejší a ani jsem se vás nechtěla nijak dotknout, nemyslela jsem to špatně proti vám. Ale jak píšete - každé plemeno má své stinné stránky a když ho doporučuji, tak je potřeba upozornit i na ně. Nemám ráda když každý doporučuje to svoje plemeno s tím, že je to úplně nejúžasnější pes (i když pro majitele je) a že nemá vůbec žádná negativa... I seriózní chovatel SBT zájemcům o štěně řekne, že to není úplně pohodový pes na venčení s ostatními psy. A tak by to mělo být .


Nemá cenu to více řešit

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..a že se s dovolením do vašeho hovoru pletu, ale pak mi tedy vysvětlete, proč většina majitelů STB postupně ze společnosti ostatních pejskařů mizí.......začnou se štěňaty chodit na "psí louku", popřípadě společné venčení - procházky po sídlišti a okolí, no a postupem času dřív nebo později zmizí, protože ač pes odmala ve známé skupině psů venčen ráno i večer, jednou prostě "dozraje" a malér je na světě....bohužel když se STB serve, končí to pro druhého psa poměrně často ošklivým úrazem ne-li tragicky......stále si myslím, že jsou to úžasní psi jako partneři člověka, pokud se jim plně věnuje a dá jim adekvátní vyžití nikoli pro ostatní psy.....

Mám ty samé zkušenosti jak od známých, tak z cvičiště
agility. Vždy si vyhlídli nějakého psa po kterém šli. Stačil jeden konflikt a tak se jim to zalíbilo,že museli z cvičiště odejít.

marcelaamax napsal(a):
Ne nemluvím o své feně, to se pletete 😉. Na výstavy jezdím taky. Ono naučit psy ignorovat druhé,vystavovat se vedle nich je něco jiného než to, když se dva psi na volno "kámoší", hraji si, potkaji se atd....

Pokud si myslíte, že je to prospěšné pro plemeno, tak si je dal doporučujte, jako psy ke druhým psům bezproblémové, já si to nemyslím 😉...

A opravdu znám dost SBT, kteří nebyli v rukou začátečníka, ale třeba zkušeného letitého chovatelé a i přes socializaci ok se psem stejného pohlaví nejsou - třeba více psů od jednoho chovatele - stejný přístup, stejná socializace , žádná špatná zkušenost - jeden pes je naprosto ok, druhý ne. Jen o té socializaci to u nich opravdu není, ale nebudu se hádat. Díky lidem jako jste vy si pak takového psa pořídí lidí třeba do smečky k ostatním, nebo na společné venčení s kamarády a pak se ho ve dvou letech zbavují - a jsou hrozně udivení, že pes byl socializovany a teď by se rval....

Svatá pravda... lidi si pořád neuvědomují k čemu plemeno vzniklo a co v nich je. To že náhodou je jeden pes ňouma, nevypovídá nic, o plemeni jako celku. I mezi služebními s najde bázlivec který do obrany nepůjde, i mezi loveckými se některý bude bát výstřelu atd.

Mám Stafbulíka a pokud by mi někdo řekl, že chce pohodového, klidného psa kterého bude moct brát všude, tak mu ho nedoporučím. Právě z toho jednoho jediného důvodu a to, že i přes veškerou socializaci a za tím si stojím, ten pes prostě nemusí snést ostatní. A je spíše "špatně", když se stafbulík kamarádí s každým. Ono už jen tohle je dost limitující, těžko když se sejdete parta a někdo tam bude mít pohodové psy, tak si rozmyslíte jestli tam toho svého potížistu vezmete. A určitě někomu nebudete říkat, nechte své hodné doma, jdu se svým. Můj je trošku extrém, nesnese nic, ale do jeho prvního roku, byl v pohodě s každým a pak obrat a bylo vymalováno. A výstavy jsou něco jiného, není tam v klidu a ani já s ním nejsem nikdy v klidu, ale tam je těch vzruchů tolik, že je to prostě jiné. Každopádně mě ten můj malej parchantík naučil mít oči i vzadu na hlavě a ve střehu jsem i když spím . Jsou to torpéda, co ho mám, tak i když mi je fest špatně, tak víc jak dva dny doma bez pořádného vyvenčení s ním nedávám. Skoro dva měsíce mám kotník v háji a jen kvůli němu řeším, jestli si s tím dojít a jistá sádra a pak blázinec, a nebo doufat, že to rozchodím. Věřím, že každej není takový satáně jak ten můj, taky beru v potaz, že já jsem na něj sama a nikomu bych ho ani nesvěřila na vyvenčení. Ale vždycky by se mělo říct i to "špatné" k plemeni a každý si to zodpovědně posoudit sám. Jo a ještě jedna věc, strašně jsem se těšila, až ho přejde telecí období a puberta, než mi došlo, že je to trvalej stav

tero napsal(a):
Mám ty samé zkušenosti jak od známých, tak z cvičiště
agility. Vždy si vyhlídli nějakého psa po kterém šli. Stačil jeden konflikt a tak se jim to zalíbilo,že museli z cvičiště odejít.

....jinak ale skvělí psi, škoda tohohle......smůlou je, když si ho pořídí laik, který o plemeni nic neví.....k nám na psí louku chodila dvojice se třemi.....serval jeden z nich chrta.....už nechodí.....a to se jim ona dvojice velmi věnovala.....

Pes, který miluje všechny lidi a psy, děti nejvíce, protože je s nima největší sranda, mazlit se nechá hodiny od kohokoliv, samozřejmě za předpokladu, že je na to odmala zvyklý a túry jsou jeho největší zábava, nejlepší je hopkání po skalách, tak to je samozřejmě lapina.
Jako nedalo mi to, protože fakt podmínky zadavatelky jsou ideální včetně té práce, protože co chce lapina nejvíc je být se svojí rodinou (holt historicky daný) a hodně majitelů si je do práce bere.

Tak naposled. Zadavatelka nic o psovi na pohodu k ostatním psům nepíše. Chce psa k rodině, který má rád pohyb a především milujícího lidi. Určitě se nakonec najdou i SBT, kteří nemají rádi lidi. Napsala jsem svou zkušenost se svou fenou, celou dobu to tak píšu. Pokud by si jen na základě mého popisu mé jedné fenky, která je nepovedená :-) jak píše paní výše, pořídil ne úplně levné štěňátko, nic jiného si o plemeni nezjistil, tak to se mi nezdá, ale tak hloupí lidi to předpokládám nejsou. O SBT toho bylo napsáno tolik ošklivého i hezkého jinde, kdybych je začla pomlouvat, budete je myslím naopak vehementně bránit. Asi jsem měla štěstí (nebo teda smůlu, když je nepovedená:-)), fenka byla nejklidnější z vrhu, nejméně šla do konfliktu, nejmíň kňourala, proto jsem ji cíleně chtěla, je spíše submisivní, ale nebojácná, vybírala jsem fenku na canis terapii. Je trochu ňoumojidní, uznávám, ale to mám u nich pocit často u všech. S našim psem se pere. Chytne ho pod uchem za chlupy a položí na zem, nikdy netekla krev, nikdy mu neublížila. Stejně to udělala když ji napadla fena od známého. Se psem SBT nemám osobní zkušenost. Bohužel mám zkušenost s hodnými fenkami, znám i dvě ostřejší, ale pořád proti "ovčákům", kteří hnihou celý život za plotem, nebo kotci to je nic. A že takových chudáků "ovčáků" znám. Takže za mě k rodině je moje fenka super, za mě je moje fenka na sport a cestování (pozor na přehřívání) super, za mě miluje lidi, kontakt s nimi a možná až moc. Pokud bych měla takové torpédo jak píše paní výše, můj příspěvek by byl jiný:-).

marq napsal(a):
Tak naposled. Zadavatelka nic o psovi na pohodu k ostatním psům nepíše. Chce psa k rodině, který má rád pohyb a především milujícího lidi. Určitě se nakonec najdou i SBT, kteří nemají rádi lidi. Napsala jsem svou zkušenost se svou fenou, celou dobu to tak píšu. Pokud by si jen na základě mého popisu mé jedné fenky, která je nepovedená :-) jak píše paní výše, pořídil ne úplně levné štěňátko, nic jiného si o plemeni nezjistil, tak to se mi nezdá, ale tak hloupí lidi to předpokládám nejsou. O SBT toho bylo napsáno tolik ošklivého i hezkého jinde, kdybych je začla pomlouvat, budete je myslím naopak vehementně bránit. Asi jsem měla štěstí (nebo teda smůlu, když je nepovedená:-)), fenka byla nejklidnější z vrhu, nejméně šla do konfliktu, nejmíň kňourala, proto jsem ji cíleně chtěla, je spíše submisivní, ale nebojácná, vybírala jsem fenku na canis terapii. Je trochu ňoumojidní, uznávám, ale to mám u nich pocit často u všech. S našim psem se pere. Chytne ho pod uchem za chlupy a položí na zem, nikdy netekla krev, nikdy mu neublížila. Stejně to udělala když ji napadla fena od známého. Se psem SBT nemám osobní zkušenost. Bohužel mám zkušenost s hodnými fenkami, znám i dvě ostřejší, ale pořád proti "ovčákům", kteří hnihou celý život za plotem, nebo kotci to je nic. A že takových chudáků "ovčáků" znám. Takže za mě k rodině je moje fenka super, za mě je moje fenka na sport a cestování (pozor na přehřívání) super, za mě miluje lidi, kontakt s nimi a možná až moc. Pokud bych měla takové torpédo jak píše paní výše, můj příspěvek by byl jiný:-).

Tak naposled. Zadavatelka nic o psovi na pohodu k ostatním psům nepíše. Chce psa k rodině, který má rád pohyb a především milujícího lidi.

Však s tímhle souhlasím, na základě toho jsem SBT taky doporučila. Nicméně právě proto, že zadavatelka neuvedla, jaký by měl mít pes vztah k ostatním psům, tak proto jsem radši popsala tu negativní stránku, aby o tom věděla, počítala s tím, to je vše :) . Že by vaše fena byla nepovedená si nemyslím a ani jsem to nikde nepsala 😉

Vy ne:-). Byla to reakce na všechny příspěvky. Jasně, jsem ráda, že to je z více pohledů. Pořídili by si na základě mého příspěvku psa a ten by byl úplně jiný, to bych taky nechtěla.

"fenka byla nejklidnější z vrhu, nejméně šla do konfliktu"
když ono je to o tomto
prostě nervová soustava, jako vždy a u všeho

marq napsal(a):
Vy ne:-). Byla to reakce na všechny příspěvky. Jasně, jsem ráda, že to je z více pohledů. Pořídili by si na základě mého příspěvku psa a ten by byl úplně jiný, to bych taky nechtěla.

Marq, berte to z tý druhý stránky. Všude se dočtete, že SBT nemusí ostatní psy. Vy jste zvládla vaši fenu, třeba byste zvládla takhle vychovat i druhýho a třetího. Ale nikdo neví, jestli by to zvládla zadavatelka. O haskounech se taky traduje, jak to jsou hrozný psi a já s nima taky problém nemám. Ale jde o to, že ne každej zvládne psa vychovat. Takže, když se mě někdo zeptá na plemeno, tak mu odvětím, jestli je smířenej s tou špatnou stránkou plemene. Pokud řekne, že jo, tak takovej člověk je vhodnej.....

když se mě někdo zeptá na plemeno, tak mu odvětím, jestli je smířenej s tou špatnou stránkou plemene. Pokud řekne, že jo, tak takovej člověk je vhodnej.....

Opravdu?
Častokrát si problém vůbec nedokáže představit do důsledku.

Tak a teď už vím, že krom toho že je můj absolutní miláček co do povahy, tak má i všechny zdravotní testy výborné- srdce, DKK, DLK, páteř i pately vše nej. Ufff:-). Ne, nezlobte se, že o ní tak básním je fakt moc fajn. Asi jsem měla štěstí na štěndo :-). Nějak mi prostě sedla a jsou psi se kterýma to prostě zaklapne a je to. Třeba by to s jiným SBT tak ani nebylo. To opravdu nemůžu posoudit. Možná kdyby napsal někdo, kdo jich měl osobně víc za sebou, nebo spolu, zažil si víc povah, temperamentů, pohlaví. Pak by to bylo určitě relevantnější.

Dekuju vsem za typy: Ad. pejsek z utulku: ano, to je jedna z moznosti. Nicmene, vzhledem k tomu, ze mam deti, nejsem ochotna nic riskovat a tim padem pripada v uvahu jen promyslena adopce stenatka, ktere vychovame a socializujeme. a ty byvaji neuveritelne rychle rozebrana. Ja potrebuju nejaky cas na rozmyslenou, co se tyce pejska, neuznavam uplne takove to: uvidim stene a vehnu se po nem. A tim padem neni moc sanci. Nez se rozhodnu, stene je fuc.
Ad. STB: jeden z mych favoritu, nicmene ta mozna nevrazivost vuci ostatnim psum je pro mne trochu zabrana. Zajimaloby mne, jak caste to je u fenek. Kdyz uz, tak bych vybirala spis klidnou, submisivni fenku po klidnych rodicich. Psa jedine s PP, nebo regulerniho vorecha, nechci podporovat nezodpovedne chovatele.
Ad. retriever: zajimaly by mne nevyhody techto plemen, u STB byly detailne rozebrany, u ostatnich plemen ne. Prvni vec, co mne napada je, ze na mne uz jsou docela velici, radeji bych skladnejsiho pejska :)).
Ad. pudl: kdybychom ho mohli sestrihat trochu min mestacky, aby vypadal jak pan pes a ne nafintena panicka, proc ne :)). Co vim, je to chytry pes, jake jsou jeho naopak jeho nevyhody? Nema tendence byt trochu ustekany “nervak”?

OlinkaV napsal(a):
Dekuju vsem za typy: Ad. pejsek z utulku: ano, to je jedna z moznosti. Nicmene, vzhledem k tomu, ze mam deti, nejsem ochotna nic riskovat a tim padem pripada v uvahu jen promyslena adopce stenatka, ktere vychovame a socializujeme. a ty byvaji neuveritelne rychle rozebrana. Ja potrebuju nejaky cas na rozmyslenou, co se tyce pejska, neuznavam uplne takove to: uvidim stene a vehnu se po nem. A tim padem neni moc sanci. Nez se rozhodnu, stene je fuc.
Ad. STB: jeden z mych favoritu, nicmene ta mozna nevrazivost vuci ostatnim psum je pro mne trochu zabrana. Zajimaloby mne, jak caste to je u fenek. Kdyz uz, tak bych vybirala spis klidnou, submisivni fenku po klidnych rodicich. Psa jedine s PP, nebo regulerniho vorecha, nechci podporovat nezodpovedne chovatele.
Ad. retriever: zajimaly by mne nevyhody techto plemen, u STB byly detailne rozebrany, u ostatnich plemen ne. Prvni vec, co mne napada je, ze na mne uz jsou docela velici, radeji bych skladnejsiho pejska :)).
Ad. pudl: kdybychom ho mohli sestrihat trochu min mestacky, aby vypadal jak pan pes a ne nafintena panicka, proc ne :)). Co vim, je to chytry pes, jake jsou jeho naopak jeho nevyhody? Nema tendence byt trochu ustekany “nervak”?

Pudl je vášnivý aportér, kamarádka už má třetího.
Uštěkaní nebyli a stříhá si je podle svého protože na výstavy nejezdí.
Může mít sportovní střih a vypadá v něm dobře.
Nevýhoda je asi ta srst - musí se česat a stříhat. Moc nelíná.

Nechci být urýpaná, ale je to SBT:-). STB ti lidi rádi neměli:-D.

OlinkaV napsal(a):
Dekuju vsem za typy: Ad. pejsek z utulku: ano, to je jedna z moznosti. Nicmene, vzhledem k tomu, ze mam deti, nejsem ochotna nic riskovat a tim padem pripada v uvahu jen promyslena adopce stenatka, ktere vychovame a socializujeme. a ty byvaji neuveritelne rychle rozebrana. Ja potrebuju nejaky cas na rozmyslenou, co se tyce pejska, neuznavam uplne takove to: uvidim stene a vehnu se po nem. A tim padem neni moc sanci. Nez se rozhodnu, stene je fuc.
Ad. STB: jeden z mych favoritu, nicmene ta mozna nevrazivost vuci ostatnim psum je pro mne trochu zabrana. Zajimaloby mne, jak caste to je u fenek. Kdyz uz, tak bych vybirala spis klidnou, submisivni fenku po klidnych rodicich. Psa jedine s PP, nebo regulerniho vorecha, nechci podporovat nezodpovedne chovatele.
Ad. retriever: zajimaly by mne nevyhody techto plemen, u STB byly detailne rozebrany, u ostatnich plemen ne. Prvni vec, co mne napada je, ze na mne uz jsou docela velici, radeji bych skladnejsiho pejska :)).
Ad. pudl: kdybychom ho mohli sestrihat trochu min mestacky, aby vypadal jak pan pes a ne nafintena panicka, proc ne :)). Co vim, je to chytry pes, jake jsou jeho naopak jeho nevyhody? Nema tendence byt trochu ustekany “nervak”?

Tak retriever je větší,pro každého je velký něco jiného. Fenky jsou samozřejmě menší,pro mě je fena labíka střední pes jinak nevýhody - v mládí jsou opravdu temperamentní,potřebujou zaměstnat hlavu i tělo. Klidnější bývají goldeni,takže pokud chcete něco klidnějšího,tak spíš bych šla touto cestou (u retrieverů). Línají, v bytě jsou opravdu chlupy všude. Labradoří se zapichují,goldení se válí ale zase mají srst samočistící, což já považuju za velkou výhodu, a protože já nejsem na česání a upravování, oceňuju krátké chlupy labroše. Jo a jsou pažravci

Tak ja sa tiež zapojím Kto nevie,tak som hrdou paničkou ročnej goldenky.

Také tie všeobecné veci,ako tu janaa písala. Sú to naozaj popelnice, zožerú všetko a za 10minút prídu pýtať znovu...samozrejme s pohľadom týždeň som nežral,bud to napravíš aleo volám Sloodu zvierat. Chlpy sú teraz na jar naozaj všade! Puberta a mladosť je teda obvykle o hubu-teda pokiaľ nenatrafíte na kludnejšiu povahu. Sú to vášnvcí záhradníci-presadia, odsadia a hlavne vykopú. Moja predošlá retrieverka za noc zrušila čerstvo položený umelý trávnik. Nefret je expertka skôr cez vytrhávanie zateplenia až po murivo. Čo sa veľkosti týka, tiež mi retrieveri prídu ako stredne veľkí psi,aj ked popri tých malých prachovkách vyzerajú ako teliatka. Ja mám doma prerastenú obludu,ktorá maximálnu odporúčanú výšku dospelých fenulí prešvihla už v 5 mesiacoch a zatial sa drží na maximálnej kohútikovej výške psov. Je aj dosť uštekaná,možno treba rátať aj s tým, že to nebude tichý,ukážkový pes ako z reklamy. Vlastne treba rátať aj s tým,že sa povahou bude vymykať tej typickej retrieverovskej-Nefret sa tvári a chová skôr ako aziat.

Čo sa týka zdravia,tak klasika- vyskytujú sa problémy s klbami, epilepsia, kožné problémy...ale to je tiež individuálne. Hlavne treba zbúrať mýtus, že retriever sa sám vychová a je to pomaly zázračný pes. Nie je...ale môže ním bzť v rukách správneho majitela, ktorý sa mu naplno venuje.

A co Toller? Je to sice retrívr, ale menší než labrador nebo zlaťák a povahou jsou to velcí sympaťáci.

rapotacka11 napsal(a):
když se mě někdo zeptá na plemeno, tak mu odvětím, jestli je smířenej s tou špatnou stránkou plemene. Pokud řekne, že jo, tak takovej člověk je vhodnej.....

Opravdu?
Častokrát si problém vůbec nedokáže představit do důsledku.

Opravdu. Protože ti, co nejsou smíření, tak si myslí, že si většina jen vymýšlí a zrovna ten jejich pes bude jinej. Když to převedu zas na haskouny, tak se dočtete, že to je lovec, zdrhač, nemůže bejt sám na zahradě, natož puštěnej z vodítka. A ten husky opravdu zkouší takovejhle bejt. A buď ho páníček zvládne vychovat a nebo ne. Ale ti, co se smířili s povahou si řeknou, "no co, každej to řikal, že takovej je" tak ho začnou zapřahat a běhat s ním a navolno ho nepouštěj. A to jsou ti vhodní páníčci. Protože ten zbytek si myslí, že ostatní majitelé psů kecaj a že jsou neschopní psa vychovat a že oni to zvládnou. A pak pes skončí v útulku, protože zjistili, že jim ostatní nekecaj a že vychovat huskyho je něco jinýho než vychovat ovčáka....

Úplně to chápu. Zjišťovala jsem si před pořízením o stabulících úplně vše. Jeden kdysi sousedům zakousl kočku. Dodnes si to živě pamatuju. Viděla jsem to z okna. Měla jsem je na "černé listině" jako ostatní tady v diskuzi. Už jsem to psala. Měla jsem velký respekt a dokonce jsem několik majitelů "zhoukla", že mají psa na volno (teda na volno- viseli na svém peškovi v parku a já venčila kolem a vůbec jsme je já ani můj pes nezajímali:-)). Pak jsem jich poznala několik, kteří byli naprosto jiní. Oddaní, snášenliví, byla jsem dost překvapená. Nakonec jsem poznala jednu fenku, která byla totálně báječná. Proto jsem se rozhodla pro FENKU, co nejklidnější štěně z vrhu a hned!! socialiizovat- setkávání se psy, feny(které znám, že neublíží), jízda autem, lidi, vlak, autobus, brala jsem ji ke koním, kde mají mimo jiné ochočenou husu a dodnes jsou holky v pohodě, nečekala jsem na očkování, jezdily jsme a chodily všude. Tohle vše jsme stihly do 10-ti týdnů kdy primární socializace končí. Pak jsme samozřejmě pokračovaly. Sebemenší známky agrese jsem netolerovala. Vyjížděla po kočce dostala zprda. Zatřepat kůží a intonace. Jak už jsem psala od mala lezu feně do misky, šahám ji do tlamy. Taky na začátku protestovala. Vytáhnu jí cokoliv až z krku. Jo je to asi bambula. Na kolobajdě mě a druhého psa táhne 6km a to skoro furt brzdím ať nejedeme 20km v hodině:-D. Prostě ji miluju.

zatřepat kůží ................

OlinkaV napsal(a):
Dekuju vsem za typy: Ad. pejsek z utulku: ano, to je jedna z moznosti. Nicmene, vzhledem k tomu, ze mam deti, nejsem ochotna nic riskovat a tim padem pripada v uvahu jen promyslena adopce stenatka, ktere vychovame a socializujeme. a ty byvaji neuveritelne rychle rozebrana. Ja potrebuju nejaky cas na rozmyslenou, co se tyce pejska, neuznavam uplne takove to: uvidim stene a vehnu se po nem. A tim padem neni moc sanci. Nez se rozhodnu, stene je fuc.
Ad. STB: jeden z mych favoritu, nicmene ta mozna nevrazivost vuci ostatnim psum je pro mne trochu zabrana. Zajimaloby mne, jak caste to je u fenek. Kdyz uz, tak bych vybirala spis klidnou, submisivni fenku po klidnych rodicich. Psa jedine s PP, nebo regulerniho vorecha, nechci podporovat nezodpovedne chovatele.
Ad. retriever: zajimaly by mne nevyhody techto plemen, u STB byly detailne rozebrany, u ostatnich plemen ne. Prvni vec, co mne napada je, ze na mne uz jsou docela velici, radeji bych skladnejsiho pejska :)).
Ad. pudl: kdybychom ho mohli sestrihat trochu min mestacky, aby vypadal jak pan pes a ne nafintena panicka, proc ne :)). Co vim, je to chytry pes, jake jsou jeho naopak jeho nevyhody? Nema tendence byt trochu ustekany “nervak”?

Fenky bývají v tomhle "mírnější", ale zase znám i feny, které ostatní feny nesnesou. A rvačka dvou fen může být "mazec" - i když to v případě bullů i rvačka psů.

Jen to upřesním - není to tak, že by jste s tím psem nemohla nikam mezi jiné psy a že by chtěl každého zabit na potkání, to ne, to je spíš o výchově a v klidu se dá naučit, aby psy ignoroval. Problém může nastat třeba pokud k vám budou pribihat psi na volno, kteří nejsou pod dohledem majitele. A nebo pokud máte v plánu venčení na volno společně s dalšími psy - ono i tohle může být v pohodě, ale pokud by to pro měl byl jeden z požadavků, věděla bych, že takto venčit chci, volila bych jiné plemeno, aby to prostě všechno bylo jednodušší a "jistější". U SBT je to tak půl na půl, že to půjde.

Spousta lidí to má tak, že ho to plemeno tak nadchne, že jsou třeba i ochotni se tohodle vzdát, když to nepůjde.

Jestli chcete třeba i aby si psa brali ven děti (později), třeba s kamarády a dalsimi psy, tak bych asi hledala plemeno vyloženě ke psům přátelské.

Prostě asi takhle - pokud bude mít normálně vychovaný a socializovany retrívr nebo pudl konflikt s jiným psem, tak se nejspíš maximálně postekaji a nic se nestane. Ale pokud ten konflikt bude mít stafbulik, tak se to může otočit v to, že druhého psa půjde zabít a skončí to minimálně krví nebo šitím. Berte trochu s nadhledem - může se to stát i u retrívra, ale není to tak pravděpodobné.

Zažila jsem třeba dva SBT - znali se od stenatek, majitelé byli kamarádi. Psi nerozlucna dvojka. No a jednou si venku našli klacek (byli zvyklý si spolu hrát i s hrackama) a už to jelo. Naštěstí majitele byli pohotoví a věděli, co mají dělat, psy relativně rychle odtrhli, i tak teklo dost krve. Tohle se vám pravděpodobně s retrivrem nestane.

Ale neberte to jako že chci od SBT odrazovat, jsou to skvělí psi, ale jen lepší, když zájemce tohle ví. Ideální je zajet na výstavu, sportovní akci, nezávazně k chovatelům a popovídat si... Ale to v aktuální situaci není moc možné.

Ještě doporučím, pokud máte FB, skupinu Stafordšírský bulterier ČR. Tam se tohle dost často řešilo - zkuste tam pohledat vztah k ostatním psům, psalo tam hooodne majitelů, takže z toho už si můžete udělat obrázek.

Fena pokud štěně chce potrestat chytne štěně za krkem a zatřepe s ním. Mě fascinuje kolik blbů chodí na tyhle diskuze. Je to přirozený způsob komunikace se psem kór se štěndem.

marq napsal(a):
Fena pokud štěně chce potrestat chytne štěně za krkem a zatřepe s ním. Mě fascinuje kolik blbů chodí na tyhle diskuze. Je to přirozený způsob komunikace se psem kór se štěndem.

Blb je ten, kterej si myslí, že fena trestá štěně třepáním za krk. Tohle žádná fena nedělá....jen v případě, když chce štěně zabít.

Jako že ho chytne nahoře za volnou kůži na krku tak tohle žádná fena nedělá? Když ho přenáší, když mu chce ukázat svou dominanci? Jakože ho chce zabít? Jak? Pardon, asi se nemáme o čem bavit. Nevím jak trestáte své psy. Domluvou? Výpraskem? Jde to bez potrestání? Potom se nedivím, že tu je tolik zpaprčených psů. Chytnu za "volnou kůži" zatřepu štěnětem a mluvím důrazně, že takle ne. Nerdousím a nehryžu. Někdy vrčím. Ale to asi taky nepochopíte.

Abych uvedla na pravou míru "zatřepu kůží", protože tady se chytá každý každé blbosti.. Zatřepu kůží znamená chytnu volnou kůži na krku nahoře, trošičku ji povytáhnu asi půl cm, štěně stojí na zemi a já udělám pohyb 2 cm doleva a 2cm doprava třikrát až pětkrát za sebou.Štěně stále stojí nohama na zemi. Nezabije ho to. Tady aby to člověk psal fakt pro ..Pardon těm co nejsou.

marq napsal(a):
Jako že ho chytne nahoře za volnou kůži na krku tak tohle žádná fena nedělá? Když ho přenáší, když mu chce ukázat svou dominanci? Jakože ho chce zabít? Jak? Pardon, asi se nemáme o čem bavit. Nevím jak trestáte své psy. Domluvou? Výpraskem? Jde to bez potrestání? Potom se nedivím, že tu je tolik zpaprčených psů. Chytnu za "volnou kůži" zatřepu štěnětem a mluvím důrazně, že takle ne. Nerdousím a nehryžu. Někdy vrčím. Ale to asi taky nepochopíte.

Nevím jak trestáte své psy. Domluvou? Výpraskem?

Svoje dospělé psy netrestám vůbec, max na ně houknu, když dělaj nějaký bejkárny. Co má trest za význam??...aby pes věděl, že něco udělal blbě...no tak to pes pozná z mojí intonace (ne řvaní) a výrazu, že přestřelil. Jediný "trest" který občas velmi zřídka použiju je odeslání psa na místo, poté co jsem mu sdělila, že mě fakt naštval.

U štěňat tresty nepoužívám žádné, chválím správné chování, nesprávné ignoruju, popř. převedu štěně na činnost, která je správně.

Štěně stále stojí nohama na zemi. Nezabije ho to. Tady aby to člověk psal fakt pro ..Pardon těm co nejsou.

Tady rozhodně nejde o nějaké týrání a že bych vás nazvala psím Herodesem, ale obecně mi to přijde jako zbytečné.

Jde to bez potrestání? Potom se nedivím, že tu je tolik zpaprčených psů.

No myslím, že jsem pesany i bez trestů vychovala docela dobře, i když chyby tam jsou, ale opravdu pravidla dodržovat musí, s 2x padesátikilama na vodítku, s ostrou fenou si nemůžu dovolit nějakou anarchii.

Jen nakonec bych ráda řekla, že je to možná tím, že jsem měla chrta, kde bych si nějakým trestem taky mohla doživotně poškodit vztah se psem a nyní fenu, se kterou se musí po dobrém, protože jinak s ní nehnu. Takže trestání je pro mě pasé, musím to vymyslet tak, aby fena chtěla....feně je 10,5 roku a zatím nám to funguje, naopak mám bázlivého psa, tak tam si opravdu neumím představit, že bych s ním jako se štěnětem, byť mírně zatřepala.......on musí vědět, že mu neublížím...nikdy, musí mi věřit.

Ale co já vim, třeba to se psy jako máte vy jinak nejde....nemám s nimi zkušenost

marq napsal(a):
Jako že ho chytne nahoře za volnou kůži na krku tak tohle žádná fena nedělá? Když ho přenáší, když mu chce ukázat svou dominanci? Jakože ho chce zabít? Jak? Pardon, asi se nemáme o čem bavit. Nevím jak trestáte své psy. Domluvou? Výpraskem? Jde to bez potrestání? Potom se nedivím, že tu je tolik zpaprčených psů. Chytnu za "volnou kůži" zatřepu štěnětem a mluvím důrazně, že takle ne. Nerdousím a nehryžu. Někdy vrčím. Ale to asi taky nepochopíte.

Ne, fena se štěňaty netřepe za kůžu,. To prostě nedělá. Zeptejte se jakéholi chovatele, jestli někdy toto chování u feny viděl. Neviděl.
Přenášení štěňat za kůži nemá s trestáním nic společného. To feny samozřejmě do určitého věku štěňat dělají, ale rozhodně to nemá nic společného s dominancí. Prostě potřebuje štěně přenést z bodu A do bodu B. Vy máte ruce, takže štěně můžete vzít jinak. Navíc se k Vám dostanene štěně ve věku, ve kterém už ho fena za krk nenosí.
Člověk má dost rozumu a tresty při výchově psa nemusí používat, protože jsou metody daleko účinnější. Potíž je v tom, že když psa potrestáte (okřiknutí, fyzicky), tak mu jen říkate TEĎ jsi to udělal blbě a už mu neřeknete, co má dělat místo toho, aby to bylo správně. Tzn. nevytváříte správné chování.
Jo taky jsem si kdysi myslela, že bez trestů to nejde, že musím být dominantní vůdce, aby mě pes poslouchal. Naštěstí už můj první pes mi ukázal, že takhle nám to fungovat nebude a jsou efektivnější způsoby spolupráce. K tomu si ale většinou musí každý dojít sám. Bohužel někdo k tomu nedojde nikdy

marq napsal(a):
Jako že ho chytne nahoře za volnou kůži na krku tak tohle žádná fena nedělá? Když ho přenáší, když mu chce ukázat svou dominanci? Jakože ho chce zabít? Jak? Pardon, asi se nemáme o čem bavit. Nevím jak trestáte své psy. Domluvou? Výpraskem? Jde to bez potrestání? Potom se nedivím, že tu je tolik zpaprčených psů. Chytnu za "volnou kůži" zatřepu štěnětem a mluvím důrazně, že takle ne. Nerdousím a nehryžu. Někdy vrčím. Ale to asi taky nepochopíte.

Kolik jste odchoval vrhů ? Až doteď píšete víceméně rozumně....
Tyhle jakoby "etologické kecy" působí dost škod...

Chytnu za "volnou kůži" zatřepu štěnětem a mluvím důrazně, že takle ne. Nerdousím a nehryžu. Někdy vrčím.

Ale tímhle jste to zazdil. To máte odkud? (čichám dostálovinu)

Myslím,že na rady výchovy parkové univerzity by se mělo založit jiné vlákno,ať to tady paní nezavalíte nesmyslama. Jj, třepání za kůži,převalování,dominance,to je věčné a určitě to ty feny dělají,akorát je u toho ještě nikdy nikdo neviděl

marq napsal(a):
Fena pokud štěně chce potrestat chytne štěně za krkem a zatřepe s ním. Mě fascinuje kolik blbů chodí na tyhle diskuze. Je to přirozený způsob komunikace se psem kór se štěndem.

díky za poklonu. jako blb se rozhodně necítím když jsem dokázala naučit chování 9letého psa který nikdy nechodil ven. vážil 35 kg a zatřepala bych s ním tak akorát jednou. Zkraje když jsem mu chtěla jen sáhnout na packy nebo ošetřit ucho musel dostat náhubek protože okamžitě kousal. Fena štěně netrestá, za kůži ho pouze PŘENÁŠÍ. na psa jsem nikdy neměla potřebu řvát ani ho mlátit a komunikovali jsme dobře i bez toho. přeji vám hezký den.

Tak zažila jsem to celkem dostkrát, že fena štěně zatahá za kůži, povalí ho na záda, není to asi úplně doslova trest, spíš upozornění tak takhle ne. Pokud na mě pes (štěně) zavrčí, nebo i agresivně vyjede, po mě či někom jiném, udělám tohle. Neplácám je novinama, nedávám jim čumák do čuránků, nebiju je vodítkem, jen si vyřešíme dominanci. Nezvedám ho ze země, nepřenáším ho nikam za kůži, už jsem to psala výše. U současné feny jsem to použila dvakrát, když byla štěně- jednou útočila na kočku, jednou na mě zavrčela u misky. Pro štěně je to naprosto nebolestivé, jen je to ponižující. Dospělé psy netrestám, stačí je zhouknout. Mám pocit, že píšu naprosto srozumitelně, ale tady si každý mezi řádky doplní svoji verzi příběhu. Jsou plemena, kde se ta dominance psovi hold dokazovat musí. Pokud to člověk nedělá, končí to tak jak píšou v jiných příspěvcích výše. Pes je zvíře, které z principu ve smečce funguje na bázi dokazování dominance. Pokud mi někdo v tomto směru poradí jiný způsob, nebudu se bránit. Teď jsem zažila paní na procházce s dospívajícím obrovským modrým psem AST která mu říkala něžným vysokým hláskem "ale nemmůžeš takhle broučku tahat paničku". Pak ho pustila na volno. Děsím se až je potkám za dalšího půl roku:-(.

začalo to nudně, ale teď se to hezky rozjelo........

marq napsal(a):
Tak zažila jsem to celkem dostkrát, že fena štěně zatahá za kůži, povalí ho na záda, není to asi úplně doslova trest, spíš upozornění tak takhle ne. Pokud na mě pes (štěně) zavrčí, nebo i agresivně vyjede, po mě či někom jiném, udělám tohle. Neplácám je novinama, nedávám jim čumák do čuránků, nebiju je vodítkem, jen si vyřešíme dominanci. Nezvedám ho ze země, nepřenáším ho nikam za kůži, už jsem to psala výše. U současné feny jsem to použila dvakrát, když byla štěně- jednou útočila na kočku, jednou na mě zavrčela u misky. Pro štěně je to naprosto nebolestivé, jen je to ponižující. Dospělé psy netrestám, stačí je zhouknout. Mám pocit, že píšu naprosto srozumitelně, ale tady si každý mezi řádky doplní svoji verzi příběhu. Jsou plemena, kde se ta dominance psovi hold dokazovat musí. Pokud to člověk nedělá, končí to tak jak píšou v jiných příspěvcích výše. Pes je zvíře, které z principu ve smečce funguje na bázi dokazování dominance. Pokud mi někdo v tomto směru poradí jiný způsob, nebudu se bránit. Teď jsem zažila paní na procházce s dospívajícím obrovským modrým psem AST která mu říkala něžným vysokým hláskem "ale nemmůžeš takhle broučku tahat paničku". Pak ho pustila na volno. Děsím se až je potkám za dalšího půl roku:-(.

Z toho, co píšte, je mi smutno. Prosím, zkuste se trochu vzdělávat. Pokud nevíte, kde začít, tak doporučuju knížku Svého psa nestřílejte od Pryor Karen. Je to takový základ, který by Vás mohl nasměrovat a otevřít oči.

Taky na mě pes jako štěně vrčel u misky - vyřešila jsem to tak, že jsem vždycky jakoby omylem prošla kolem a něco mu do misky přihodila. Někdy jsem zkrmila celou dávku z ruky. Později jsem si k němu sedla a přihazovala do misky.... Za pár dní bylo po problému, tahat za kůži jsem nemusela. A zrovna u toho vrčení u misky mi nepřijde jako úplně dobrý nápad psa trestat, tahat za kůži, nebo vůbec na něj prostě sahat. Stačí mu jen ukázat, že mě může věřit, že mu to nechci sebrat a že mu naopak chci přidat.

Chci mít se psy vztah založený na důvěře, ne na dokazování dominance . Psi jsou moji parťáci , nepotřebuji a nechci jim dokazovat, že já jsem něco víc... Ono pokud si se psem vybudujete pěkný "spravedlivý" vztah, tak to pak ani není potřeba...

marq napsal(a):
Jako že ho chytne nahoře za volnou kůži na krku tak tohle žádná fena nedělá? Když ho přenáší, když mu chce ukázat svou dominanci? Jakože ho chce zabít? Jak? Pardon, asi se nemáme o čem bavit. Nevím jak trestáte své psy. Domluvou? Výpraskem? Jde to bez potrestání? Potom se nedivím, že tu je tolik zpaprčených psů. Chytnu za "volnou kůži" zatřepu štěnětem a mluvím důrazně, že takle ne. Nerdousím a nehryžu. Někdy vrčím. Ale to asi taky nepochopíte.

V tom případě jste asi Desenský...

Tak opravdu končíme. Tohle pro zadavatelku opravdu nemá význam. Nejsem žádný tyran, psy učím principem dobře- odměna. Asi to tak úplně špatně nedělám, měla jsem v životě hodně psů různých ras a nikdy žádný nebyl agresivní ani vůči ostatním psům, ani vůči lidem. Nebiju je, ani jinak netrestám, pokud je někomu smutno z toho, že jsem dvakrát štěně chytla za kůži na krku (štěně, ne 35 kg psa) a teď např. nemorduje sousedovic kočky a slepice, tak mi bylo líto těch koček. Myslím, že jsem tady četla daleko víc prohřešků proti výchově, vůči kterým jste se neměli takovou potřebu ohrazovat a že by si to zasloužili. Mějte se krásně, knížku si možná přečtu:-).

marq napsal(a):
Tak zažila jsem to celkem dostkrát, že fena štěně zatahá za kůži, povalí ho na záda, není to asi úplně doslova trest, spíš upozornění tak takhle ne. Pokud na mě pes (štěně) zavrčí, nebo i agresivně vyjede, po mě či někom jiném, udělám tohle. Neplácám je novinama, nedávám jim čumák do čuránků, nebiju je vodítkem, jen si vyřešíme dominanci. Nezvedám ho ze země, nepřenáším ho nikam za kůži, už jsem to psala výše. U současné feny jsem to použila dvakrát, když byla štěně- jednou útočila na kočku, jednou na mě zavrčela u misky. Pro štěně je to naprosto nebolestivé, jen je to ponižující. Dospělé psy netrestám, stačí je zhouknout. Mám pocit, že píšu naprosto srozumitelně, ale tady si každý mezi řádky doplní svoji verzi příběhu. Jsou plemena, kde se ta dominance psovi hold dokazovat musí. Pokud to člověk nedělá, končí to tak jak píšou v jiných příspěvcích výše. Pes je zvíře, které z principu ve smečce funguje na bázi dokazování dominance. Pokud mi někdo v tomto směru poradí jiný způsob, nebudu se bránit. Teď jsem zažila paní na procházce s dospívajícím obrovským modrým psem AST která mu říkala něžným vysokým hláskem "ale nemmůžeš takhle broučku tahat paničku". Pak ho pustila na volno. Děsím se až je potkám za dalšího půl roku:-(.

"Neplácám je novinama, nedávám jim čumák do čuránků, nebiju je vodítkem, jen si vyřešíme dominanci."

Tak toto by skutečně dělal jen blb, abych použila Vaši terminologii.

fikovnice napsal(a):
V tom případě jste asi Desenský...

Desenský v žádném případě netrestá štěně :) Ty projevy o dokazování dominance předvádí Dostál. Když čtu co Marq píše, tak je to čistá Dostálovina. I s tím napadáním, jak jsou ostatní blbí.

marq napsal(a):
Tak opravdu končíme. Tohle pro zadavatelku opravdu nemá význam. Nejsem žádný tyran, psy učím principem dobře- odměna. Asi to tak úplně špatně nedělám, měla jsem v životě hodně psů různých ras a nikdy žádný nebyl agresivní ani vůči ostatním psům, ani vůči lidem. Nebiju je, ani jinak netrestám, pokud je někomu smutno z toho, že jsem dvakrát štěně chytla za kůži na krku (štěně, ne 35 kg psa) a teď např. nemorduje sousedovic kočky a slepice, tak mi bylo líto těch koček. Myslím, že jsem tady četla daleko víc prohřešků proti výchově, vůči kterým jste se neměli takovou potřebu ohrazovat a že by si to zasloužili. Mějte se krásně, knížku si možná přečtu:-).

Tak já si nemyslím, že vytaháním za kůži jste štěněti nějak extra ublížila. Spíše jde o to, že tu šíříte bludy. Že fena svá štěňata vychovává takto, převalením na záda, dominancí... Fena své potomky UČÍ správnému chování, a pokud jsou štěňata až moc rozjívená, tak se obvykle sebere a poposune se o kus dál... Stejně to dělají i kočky - u těch jsem max. zažila, když byly svými mladými nějak moc okusovány, apod., že kočka nevrlým hlasovým projevem dala najevo, že takto ne...

Huskyjanina napsal(a):
Desenský v žádném případě netrestá štěně :) Ty projevy o dokazování dominance předvádí Dostál. Když čtu co Marq píše, tak je to čistá Dostálovina. I s tím napadáním, jak jsou ostatní blbí.

"Huskyjanina" já reagovala na to, že paní na štěně vrčí.

I s tím napadáním, jak jsou ostatní blbí.... Za to se všem omlouvám.

marq napsal(a):
Tak opravdu končíme. Tohle pro zadavatelku opravdu nemá význam. Nejsem žádný tyran, psy učím principem dobře- odměna. Asi to tak úplně špatně nedělám, měla jsem v životě hodně psů různých ras a nikdy žádný nebyl agresivní ani vůči ostatním psům, ani vůči lidem. Nebiju je, ani jinak netrestám, pokud je někomu smutno z toho, že jsem dvakrát štěně chytla za kůži na krku (štěně, ne 35 kg psa) a teď např. nemorduje sousedovic kočky a slepice, tak mi bylo líto těch koček. Myslím, že jsem tady četla daleko víc prohřešků proti výchově, vůči kterým jste se neměli takovou potřebu ohrazovat a že by si to zasloužili. Mějte se krásně, knížku si možná přečtu:-).

Určitě přečtěte. Tahle knížka se neztratí v knihovně žádného pejskaře. Je tam parádní kapitola o tom, jak odstraňovat nežádoucí chování a na příkladech vysvětleno, jak a proč která metoda funguje lépe. Není to ale tak, že jedna konkrétní metoda je prostě nejlepší a vhodná pro řešení všech nežádoucích chování

marq napsal(a):
I s tím napadáním, jak jsou ostatní blbí.... Za to se všem omlouvám.

Myslíte-li to vážně, tak !
Jmenovitě jste napadla třeba "Gaelle". Známe se tu dlouho, jak psala, vychovala psa vzatého z útulku, takže příště prosím přemýšlet než plácnete nějakou blbost nebo někoho neoprávněně napadnete.

Huskyjanina napsal(a):
Desenský v žádném případě netrestá štěně :) Ty projevy o dokazování dominance předvádí Dostál. Když čtu co Marq píše, tak je to čistá Dostálovina. I s tím napadáním, jak jsou ostatní blbí.

Ještě se k tomuto vracím. Vím, že jste příznivkyně Desenského - aspoň si to teda myslím. Ale zároveň vím, že dělal/dělá? zvukové projevy napodobující psa (vrčení, možná i vytí a štěkání) na problémové psy. A zrovna s tímto se já neztotožňuji, i když nejsem žádný kynolog.

fikovnice napsal(a):
Ještě se k tomuto vracím. Vím, že jste příznivkyně Desenského - aspoň si to teda myslím. Ale zároveň vím, že dělal/dělá? zvukové projevy napodobující psa (vrčení, možná i vytí a štěkání) na problémové psy. A zrovna s tímto se já neztotožňuji, i když nejsem žádný kynolog.

Já myslím, že nejde jen o ty zvuky, ale taky hlavně o mimiku. Sice to nějak zvlášť nepoužívám, ale jednou mi trenér mezi řečí říkal, ať se zkusím na své psy radostně zasmát a potom s nastvanym výrazem zavrčet 😀. A ten pes to vnímá, pokud se vesele usměju, tak se psi rozvrti a běží mě "umazlit", pokud s nevraživým výrazem zavrčím, tak psi začnou vysílat konejsive signály a chtějí si mě udobřit. Nevím, jak moc to funguje, ve výchově to nepoužívám, jen jsem to zkoušela.

fikovnice napsal(a):
Ještě se k tomuto vracím. Vím, že jste příznivkyně Desenského - aspoň si to teda myslím. Ale zároveň vím, že dělal/dělá? zvukové projevy napodobující psa (vrčení, možná i vytí a štěkání) na problémové psy. A zrovna s tímto se já neztotožňuji, i když nejsem žádný kynolog.

tak náš přiblblý veterinář jehož toníka chodím krmit ho dokonce kousnul do čumáku. též to neuznávám. se psem se dá komunikovat i bez vrčení, kousání, tahání, řvaní a dalšího trestání. A většinou je opravdu chyba na straně psovoda a ne psa.
A "fíkovnici" děkuji za zastání

marcelaamax napsal(a):
Já myslím, že nejde jen o ty zvuky, ale taky hlavně o mimiku. Sice to nějak zvlášť nepoužívám, ale jednou mi trenér mezi řečí říkal, ať se zkusím na své psy radostně zasmát a potom s nastvanym výrazem zavrčet 😀. A ten pes to vnímá, pokud se vesele usměju, tak se psi rozvrti a běží mě "umazlit", pokud s nevraživým výrazem zavrčím, tak psi začnou vysílat konejsive signály a chtějí si mě udobřit. Nevím, jak moc to funguje, ve výchově to nepoužívám, jen jsem to zkoušela.

Ono je dokázáno, že pes reaguje na to, když k němu člověk vysílá konejšivé signály, které psi používají mezi sebou. Psi tak určitě sledují mimiku člověka. To, že reagují pozitvně na úsměv je ale spíše naučené chování. Vědí, že když se usmíváte, tak zároveň hlasem chválíte, mazlíte, odměňujete apod.
Pokud pes dokáže pochopit konejšivé signály vysílané člověkem (zívnutí, pohled stranou apod.), tak určitě pochopí i zavčení. Potíž je v tom, že pes téměř nikdy nejde do obrany (zavrčení) bez toho, aby nejdříve zkusil právě konejšivé signály. To ale lidé, kteří trestají psa tím, že po něm skočí a zavrčí mu do obličeje, nedělají. Proto to pes nemá šanci pochopit a jediné co je výsledek toho trestu je to, že pes začne mít z majitele strach, protože mu nerozumí.
Jen aby nedošlo k mýlce, tak já na svého psa nevrčím, ani jinak netrestám. Když nad tím tak přemýšlím, tak jediný případ, kdy používám hlasovou korekci je, když začne okusovat nějakou část nábytku. Stačí mu ale klidným hlasem říct ať přestane a okamžitě toho nechá. Fyzickou korekci jsem proti němu nepoužila nikdy a přesto si troufám říct, že je vychovaný krásně a zároveň spolu máme super vztah .

intonace a mimika jsou prvotní vjemy pro psa a jistěže to "funguje"
jenom ne vždy tak, jak si to člověk představuje
bo člověk není pes a pes není člověk
není špatné, když se člověk chová jako člověk.....

fikovnice napsal(a):
Ještě se k tomuto vracím. Vím, že jste příznivkyně Desenského - aspoň si to teda myslím. Ale zároveň vím, že dělal/dělá? zvukové projevy napodobující psa (vrčení, možná i vytí a štěkání) na problémové psy. A zrovna s tímto se já neztotožňuji, i když nejsem žádný kynolog.

Ne, to fakt nedělá :D On na ně nevrčí, říká jim to normálně slovy, ale ta intonace může někomu připadat, jak vrčení. Je to takovej hrubej hlas, no a k tomu patřičnej výraz. Je to prostě na*ranej výraz. Ale fakt to neni, že by štěkal, vyl, nebo vrčel :) A jak píše Marcela....psi velmi dobře reagují na mimiku a i na intonaci
.

http://www.stafbul.com/zakladni-vychova-a-vycvik-psa.html

Jen mi ještě nedalo na ty vaše poznámky Dostál versus Desenský napsat odkud mám info jak vychovávat Sbt viz odkaz výše. Ale to jsou asi taky Dostálovci…
Přeji všem hezký den, hlavně zdraví a hodné pejsky!

marq napsal(a):
http://www.stafbul.com/zakladni-vychova-a-vycvik-psa.html

Jen mi ještě nedalo na ty vaše poznámky Dostál versus Desenský napsat odkud mám info jak vychovávat Sbt viz odkaz výše. Ale to jsou asi taky Dostálovci…
Přeji všem hezký den, hlavně zdraví a hodné pejsky!

já bych vám doporučil knihy F.Šusty :

"Trénink je rozhovor...",

"Trénink je v hlavě..."

a "Neznám druhé takové zvíře jako je pes"

stojí to za to, opravdu

http://www.treninkjerozhovor.cz/

Díky za tipy! Kouknu se po nich. A budou se možná hodit i zadavatelce .

GAELLE napsal(a):
tak náš přiblblý veterinář jehož toníka chodím krmit ho dokonce kousnul do čumáku. též to neuznávám. se psem se dá komunikovat i bez vrčení, kousání, tahání, řvaní a dalšího trestání. A většinou je opravdu chyba na straně psovoda a ne psa.
A "fíkovnici" děkuji za zastání

To je samozřejmost....jako to zastání se. Ne kousání do čenichu...

fikovnice napsal(a):
To je samozřejmost....jako to zastání se. Ne kousání do čenichu...

do čenichu nebo spíš jinam bych nejraděj kousla já toho blba veterináře. takový krásný pes a kašle na něj. naštěstí krom mne ho chodí krmit a mazlit i další lidi. už jsem i zvažovala že ho nahlásím ale stejně by mu to prošlo nebo by pes dopadl ještě hůř..............

GAELLE napsal(a):
do čenichu nebo spíš jinam bych nejraděj kousla já toho blba veterináře. takový krásný pes a kašle na něj. naštěstí krom mne ho chodí krmit a mazlit i další lidi. už jsem i zvažovala že ho nahlásím ale stejně by mu to prošlo nebo by pes dopadl ještě hůř..............

Co víš....třeba to dopadne tak, že pes bude Tvůj...

Simolu, můžete mi prosím objasnit, jak se dá žít/existovat ve veřejném prostoru se psem, na kterého v životě nepoužijete žádnou fyzickou korekci?
Možná to jen pro každého znamená něco jiného, ale osobně nevidím nic špatného na tom, psa nasměrovat nebo naopak zabránit mu v nežádoucí činnosti právě fyzickou korekcí.
Nejste náhodou nějaký zaříkávač, že ne?

saola napsal(a):
Simolu, můžete mi prosím objasnit, jak se dá žít/existovat ve veřejném prostoru se psem, na kterého v životě nepoužijete žádnou fyzickou korekci?
Možná to jen pro každého znamená něco jiného, ale osobně nevidím nic špatného na tom, psa nasměrovat nebo naopak zabránit mu v nežádoucí činnosti právě fyzickou korekcí.
Nejste náhodou nějaký zaříkávač, že ne?

To je právě to. Co vše si představujete pod pojmem fyzická korekce? 🙂 Uveďte třeba příklad, kdy si to bez ní neumíte představit.

Rozhodně nejsem zaříkávač. Jen mám psa, u kterého by byla fyzická korekce nežádoucího chování velmi kontraproduktivní. Je to prostě cíťa a daleko jednodušší pro něj je, když se mu to vysvětlí jinak než fyzicky. A troufám si říct, že tak je to u všech psů. Jen někteří jsou vůči té fyzické korekci odolnější než jiní 🙂.

Přemýšlím, jestli mě nenapadne, jestli někdy fyzickou korekci přeci jen nepoužívám. Párkrát jsem mu z krku tahala nějakou nepoživatelnou věc, kterou se snažil do sebe nasoukat. To by se asi dalo nazvat fyzickou korekcí? Možná ještě na něco bych přišla, kdybych přemýšlela déle..

Můžu se zeptat jaké máte plemeno psa a jakého pohlaví? Děkuju:-).

No, u mne fyzická korekce třeba znamená přidržení psa rukou (za chlupy, za plec, čenich, apod), dále třeba zvednutí nohy rukou (jasně - "Dej pac" samozřejmě umí, ale pokud mu chci vymotat ze spodku zadní nohy čumbrk, tak holt tu nohu zvednu mechanicky a prostě ho chvíli držím), manipulace se psem obecně, mechanická fixace v nějaké definované poloze, kontrola zubů, varlat, uší, sáhnutí do krku, každodenní práce s vodítkem.
Neříkejte mi, že váš pes funguje výhradně na kouzelná slova a vždy oakmžitě zaujme kýženou pozici, kterou si momentálně představíte (např. zvedne čenich do požadovaného úhlu 45°nebo tu zadní nohu drží inteligentně a ladně ve vzduchu), či nikdy nenapne vodítko?

Ale fyzická manipulace či přesněji takovéto fyzické komunikační signály nejsou přece nic proti ničemu, ne? Tak jaká žádná fyzická korekce?

saola napsal(a):
No, u mne fyzická korekce třeba znamená přidržení psa rukou (za chlupy, za plec, čenich, apod), dále třeba zvednutí nohy rukou (jasně - "Dej pac" samozřejmě umí, ale pokud mu chci vymotat ze spodku zadní nohy čumbrk, tak holt tu nohu zvednu mechanicky a prostě ho chvíli držím), manipulace se psem obecně, mechanická fixace v nějaké definované poloze, kontrola zubů, varlat, uší, sáhnutí do krku, každodenní práce s vodítkem.
Neříkejte mi, že váš pes funguje výhradně na kouzelná slova a vždy oakmžitě zaujme kýženou pozici, kterou si momentálně představíte (např. zvedne čenich do požadovaného úhlu 45°nebo tu zadní nohu drží inteligentně a ladně ve vzduchu), či nikdy nenapne vodítko?

Ale fyzická manipulace či přesněji takovéto fyzické komunikační signály nejsou přece nic proti ničemu, ne? Tak jaká žádná fyzická korekce?

Ahá, tak v tom případě už Vám rozumím 🙂. Já totiž mluvila a fyzické korekci v případě nežádoucího chování a ne fyzické manipulaci 🙂.
Fyzická korekce použitá u nežádoucího chování je u mě např. škubnutí na vodítku když pes tahá, zatlačení na zadek, když mě pes neposlechne při povelu sedni, sundání psa za obojek, když vyskočí kam nemá, jakýkoliv fyzický trest. Tak toto nepoužívám.
Fyzickou manipulaci samozřejmě u psa používám. Pes je zvyklý, že se stříhají drápky, vyndavá klíště, čistí uši a tlapky. To jsou běžné provozní věci, které pes musí zvládnout, neboť klíště si pes sám nevyndá a i ten drápek by měl asi problém si ustřihnout 😃. Nicméně také jsem ho to musela naučit. Kdybych na něj naběhla s kleštičkami a rovnou se mu vrhla na nohy, tak by měl problém 🙂

marq napsal(a):
Můžu se zeptat jaké máte plemeno psa a jakého pohlaví? Děkuju:-).

To je na mě? 🙂 Aktuálně mám doma 15 měsíčního vořešáka z útulku. Co všechno v něm je neví ani on sám 🙂.

A co děláte, když neposlechne při povelu sedni?
Nebo když vyskočí, kam nemá, a musíte to rychle vyřešit?

Přijde mi to spíš jako nedorozumění ve významu slov fyzická korekce a fyzický trest. To, že trvám na provedení povelu sedni, když to řeknu, tak to přece není nic špatného, natož nedejBože trest.

saola napsal(a):
A co děláte, když neposlechne při povelu sedni?
Nebo když vyskočí, kam nemá, a musíte to rychle vyřešit?

Přijde mi to spíš jako nedorozumění ve významu slov fyzická korekce a fyzický trest. To, že trvám na provedení povelu sedni, když to řeknu, tak to přece není nic špatného, natož nedejBože trest.

Tak zrovna u povelu sedni se mi nikdy nestalo, že by neposlechl, ale chápu. No je to jednoduché, pokud v nějaké situaci na povel neposlechne, tak to pro mě znamená, že jsem ho to nenaučila pořádně a musím ho to doučit. Dejme tomu, že bych mu dala povel sedni ve chvíli, kdy by čučel třeba na kočku, nevnímal a byl vypnutý. Snížila bych kritérium tím, že bych odešla o kus dál tam, kde by mě byl schopný vnímat a povel splnit. Samozřejmě ne vždycky tohle možné je. Pokud bych nemohla v danou chvíli změnit kritérium nechala bych to být a pořádně natrénovala jindy.

Když pes vyskočí někam kam nemá, zná povel na to, aby slezl zase dolů.

No, už to chápu, tak to jsem prostě holt primitiv, když řeknu Sedni a pes má vypnuto, protože si už představuje, jak vdechuje tu kočku pět metrů na cestě před námi, tak mu ten zadek prostě fyzicky přitlačím. Jednak si sedne, a jednak se probere.


Ne, teď vážně - komunikace mezi člověkem a zvířetem s výrazně menším podílem fyzické korekce mi přijde oproti psům, koním či kočkám třeba u papoušků - tam byste ho za peří chytila možná jen jednou, pak by se už k ruce nepřiblížil. O nějakých hypotetických fyzických trestech vůbec nemluvě, to je prostě opravdu úplně jiný level komunikace, bez jakéhokoliv tlaku a spíš skutečně jen výhradně na budování absolutní důvěry, protože ani s pamlsky si u menších ptáků moc nepomůžete (nejsou prostě bezední ), ale je pravda, že pokud si jejich důvěru získáte, dovolí vám třeba i chycení do dlaně přes záda a křídla, aniž by je to stresovalo, obracení v ruce vzhůru nohama, položení na záda na podložku a drbání bříška apod. Což je u ptáků - když jim tím vlastně omezujete základní pohybovou dovednost, a přesto vám absolutně věří - obdivuhodné. A nebavím se o ručně dokrmovaných a odmala člověkem odchovaných papoušcích.

Já spíš přemýšlím nad tím, jak pesanovi "vysvětlit pojem sedni" bez přítlaku na zadek na začátku..Asi jsem stará škola. Měla jsem několik psů z útulku včetně dospělého psa ČV a určitě souhlasím, že silou člověk nic nezmůže a obzvlášť u něj, který byl hrdá svéhlavička (naprosto nezávislý a obdivuhodný). Všichni byli problémoví a velmi hákliví na jakoukoliv agresivitu, ne z mé strany ale třeba od jiných lidí . U těchto psů obzvlášť se musí opatrně. Ale žádná fyzická korekce? Tomu fakt nevěřím. Mám doma 14 kg psa z útulku, teď už vykastrovaného, máme ho deset let a vím, že fyzickou korekc í nic nevyřeším. Neublíží, základní povely jsem ho naučila (sedni, lehni, ke mně), cestuju s ním, kdybych ho měla od mala je naprosto skvělý. Každopádně, kdybych měla psát o něm...píšu..žádná fyzická korekce (krom kastrace) není třeba a ani není žádoucí, stačí posilovat žádoucí chování odměnou. Ten pes má hold takovou povahu a hlavně k nám přišel už jako dospělý pes. Sangvinik. Přátelský, nažrat, ojet (to teď odpadlo), označkovat a vyspat se v bezpečí a teple. Když vidí, že už jsem totál nsr, sedne si vedle mě a olizuje mi ucho. To bude zase něco co je špatně jak tuším, ale takhle fungujeme.

Já ho to raději naučím bez fyzické korekce a postupně tak, že budu stěžovat prostředí. Protože jedině tak mám jistotu, že mě poslechne i tehdy, když nebudu těsně u něj a nebudu mít možnost mu na ten zadek zatlačit.
Jó ale nebudu tvrdit, že to vždycky jde jako po másle. Teď chlapec zjistil, že v lese žijí i tací tvorové jako srnečky a zajíčci. Takže pěkně stopovačka a trénink sebekontroly. Jestli to klapne nevím, jen doufám 😃.

Papoušci mě fascinují už od dětství 🙂. Tam musí být člověk při tréninku asi jinak mazaný a jinak přemýšlet 🙂

Můj asociál Úďa je navyklej , že si má sednout hned za dveřma, když přijdeme z venku. (očista, sundání obojku apod.) Vojta jako důchodce má přednost...Někdy zapomene a čučí na Vojtěcha , načež já na něj "sedni"...čumí dál...já rozmrzele : "si hluchej ?" a on si sedne ...
totéž na volno začuchanej, já ležérně "tak už poď" ...čuchá dál ...
a na "si hluchej?" toho nechá a pádí...

je to o tónině

pocity vycítí naprosto přesně i v autě...a to sem hooodně klidnej řidič, ale stane se, že mě nějakej "doveda" vyvede z klidu a v tu ránu je napruženej i on

marq napsal(a):
Já spíš přemýšlím nad tím, jak pesanovi "vysvětlit pojem sedni" bez přítlaku na zadek na začátku..Asi jsem stará škola. Měla jsem několik psů z útulku včetně dospělého psa ČV a určitě souhlasím, že silou člověk nic nezmůže a obzvlášť u něj, který byl hrdá svéhlavička (naprosto nezávislý a obdivuhodný). Všichni byli problémoví a velmi hákliví na jakoukoliv agresivitu, ne z mé strany ale třeba od jiných lidí . U těchto psů obzvlášť se musí opatrně. Ale žádná fyzická korekce? Tomu fakt nevěřím. Mám doma 14 kg psa z útulku, teď už vykastrovaného, máme ho deset let a vím, že fyzickou korekc í nic nevyřeším. Neublíží, základní povely jsem ho naučila (sedni, lehni, ke mně), cestuju s ním, kdybych ho měla od mala je naprosto skvělý. Každopádně, kdybych měla psát o něm...píšu..žádná fyzická korekce (krom kastrace) není třeba a ani není žádoucí, stačí posilovat žádoucí chování odměnou. Ten pes má hold takovou povahu a hlavně k nám přišel už jako dospělý pes. Sangvinik. Přátelský, nažrat, ojet (to teď odpadlo), označkovat a vyspat se v bezpečí a teple. Když vidí, že už jsem totál nsr, sedne si vedle mě a olizuje mi ucho. To bude zase něco co je špatně jak tuším, ale takhle fungujeme.

Povel sedni bez fyzické manipulace naučíte poměrně snadno. Do sedu psa můžete navést přes pamlsek (šikmo nahoru nad hlavu psa) nebo třeba tím, že správné chování (sednutí si) zachytíte, když ho pes sám udělá a odměníte. Možností je více 🙂

No, jsem skeptikus ohledně toho, že pamlsek, umístěný šikmo nahoru nad hlavu psa zabrání bez čehokoliv dalšího vdechnutí té hypotetické kočky.

Samozřejmě, můžete na psa houknout a uplatnit tón hlasu, ale klepnutí na zadek, pokud je v dosahu, probere z transu stoprocentně.

saola napsal(a):
No, jsem skeptikus ohledně toho, že pamlsek, umístěný šikmo nahoru nad hlavu psa zabrání bez čehokoliv dalšího vdechnutí té hypotetické kočky.

Samozřejmě, můžete na psa houknout a uplatnit tón hlasu, ale klepnutí na zadek, pokud je v dosahu, probere z transu stoprocentně.

Ale né, asi jsem se špatně vyjádřila 🙈. To byl návod na to, jak naučit sedni psa, který povel nezná vůbec, bez toho abych mu musela tlačit zadek dolů. Takového psa to samozřejmě učím nejdřív v obýváku, pak na zahradě, v parku...
Pokud mě pes neposlechne u kočky, zlehčím prostředí a postupně ztěžuju. Jak jsem psala nahoře 🙂.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale né, asi jsem se špatně vyjádřila 🙈. To byl návod na to, jak naučit sedni psa, který povel nezná vůbec, bez toho abych mu musela tlačit zadek dolů. Takového psa to samozřejmě učím nejdřív v obýváku, pak na zahradě, v parku...
Pokud mě pes neposlechne u kočky, zlehčím prostředí a postupně ztěžuju. Jak jsem psala nahoře 🙂.

Pochybuju, že se tímto postupem u některých psů skutečně dostanete k provozní poslušnosti i u kočky, zajíce, veverky... dřív, než psovi bude 12 let.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pochybuju, že se tímto postupem u některých psů skutečně dostanete k provozní poslušnosti i u kočky, zajíce, veverky... dřív, než psovi bude 12 let.

No vidíte a já si zase myslím, že je to mnohem spolehlivější způsob, jak to psa naučit, než mu na zadek zatlačit . Pak si totiž sedne vždy a všude na první dobrou 🙂.
Samozřejmě jsou v tom i další aspekty jako určit si správnou hodnotu motivace pro danou situaci apod. Ale otázka zněla, jestli to jde bez fyzické korekce. Pro mě ano, jde.
A pokud to tímto způsobem naučíte, až když bude psovi 12 let, tak buď děláte něco špatně (špatný odhad prostředí, nevhodně zvolená motivace...) nebo je pes takový lovec, že ho to prostě nenaučíte nikdy. I tak si ale myslím, že větší pravděpodobnost úspěchu budete mít u metody, kdy ho to učíte postupně, než u metody kdy mu zadek zatlačíte 🙂

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pochybuju, že se tímto postupem u některých psů skutečně dostanete k provozní poslušnosti i u kočky, zajíce, veverky... dřív, než psovi bude 12 let.

Asi tak no. Potřebuji aby psi fungovali a spousta věcí se učíme za provozu na procházkách. Do 4 letého psa (achjo vlastně v létě už 5 let, to letí) musím dodnes občas někdy "dloubnout", když je tam zvěř a chci, aby si sednul a hodil se do klidu. Ale už je to mnohem lepší a řekla bych, že tím, jak mu sáhnu na ten zadek, tak on to začíná mít trochu jako reflex.

Dejme tomu, že bych mu dala povel sedni ve chvíli, kdy by čučel třeba na kočku, nevnímal a byl vypnutý. Snížila bych kritérium tím, že bych odešla o kus dál tam, kde by mě byl schopný vnímat a povel splnit.

Jenže tohle právě třeba u té zvěře není ve většině případů možné vůbec - za prvé, sedni je jeden z nejlehčích povelů - když pes nereaguje ani na to, tak s ním těžko v klidu odejde o kus dál, kde bude schopný vnímat a povel splnit. A za druhé mi to připadá dost nedůsledné. To si psa vlastně naučím, že pokud někde vyskočí srna, tak on vlastně poslouchat nemusí....Já potřebuji, aby pes fungoval i v přítomnosti té srnky a nějak se to naučit musel. A není to o tom, že by nevěděl nebo neuměl sedni - to umí opravdu dobře....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No vidíte a já si zase myslím, že je to mnohem spolehlivější způsob, jak to psa naučit, než mu na zadek zatlačit . Pak si totiž sedne vždy a všude na první dobrou 🙂.
Samozřejmě jsou v tom i další aspekty jako určit si správnou hodnotu motivace pro danou situaci apod. Ale otázka zněla, jestli to jde bez fyzické korekce. Pro mě ano, jde.
A pokud to tímto způsobem naučíte, až když bude psovi 12 let, tak buď děláte něco špatně (špatný odhad prostředí, nevhodně zvolená motivace...) nebo je pes takový lovec, že ho to prostě nenaučíte nikdy. I tak si ale myslím, že větší pravděpodobnost úspěchu budete mít u metody, kdy ho to učíte postupně, než u metody kdy mu zadek zatlačíte 🙂

"nebo je pes takový lovec, že ho to prostě nenaučíte nikdy."
Jo takhle.. :)
Se prostě bavíme o jiný úrovni ovladatelnosti psa. Já mám na mysli tu, kdy i "takový lovec" a "hormon" a "včera tudy šla háravka" může chodit bez vodítka.

marcelaamax napsal(a):
Asi tak no. Potřebuji aby psi fungovali a spousta věcí se učíme za provozu na procházkách. Do 4 letého psa (achjo vlastně v létě už 5 let, to letí) musím dodnes občas někdy "dloubnout", když je tam zvěř a chci, aby si sednul a hodil se do klidu. Ale už je to mnohem lepší a řekla bych, že tím, jak mu sáhnu na ten zadek, tak on to začíná mít trochu jako reflex.

Dejme tomu, že bych mu dala povel sedni ve chvíli, kdy by čučel třeba na kočku, nevnímal a byl vypnutý. Snížila bych kritérium tím, že bych odešla o kus dál tam, kde by mě byl schopný vnímat a povel splnit.

Jenže tohle právě třeba u té zvěře není ve většině případů možné vůbec - za prvé, sedni je jeden z nejlehčích povelů - když pes nereaguje ani na to, tak s ním těžko v klidu odejde o kus dál, kde bude schopný vnímat a povel splnit. A za druhé mi to připadá dost nedůsledné. To si psa vlastně naučím, že pokud někde vyskočí srna, tak on vlastně poslouchat nemusí....Já potřebuji, aby pes fungoval i v přítomnosti té srnky a nějak se to naučit musel. A není to o tom, že by nevěděl nebo neuměl sedni - to umí opravdu dobře....

Přesně! Někdy mi přijde, že se lidi bojí tý situace, kdy je pes v loveckým rauši, a radši odcházejí nebo se tomu vyhýbají. Ale jak se má pak ten pes naučit se v takový situaci ovládat.... :)

marcelaamax napsal(a):
Asi tak no. Potřebuji aby psi fungovali a spousta věcí se učíme za provozu na procházkách. Do 4 letého psa (achjo vlastně v létě už 5 let, to letí) musím dodnes občas někdy "dloubnout", když je tam zvěř a chci, aby si sednul a hodil se do klidu. Ale už je to mnohem lepší a řekla bych, že tím, jak mu sáhnu na ten zadek, tak on to začíná mít trochu jako reflex.

Dejme tomu, že bych mu dala povel sedni ve chvíli, kdy by čučel třeba na kočku, nevnímal a byl vypnutý. Snížila bych kritérium tím, že bych odešla o kus dál tam, kde by mě byl schopný vnímat a povel splnit.

Jenže tohle právě třeba u té zvěře není ve většině případů možné vůbec - za prvé, sedni je jeden z nejlehčích povelů - když pes nereaguje ani na to, tak s ním těžko v klidu odejde o kus dál, kde bude schopný vnímat a povel splnit. A za druhé mi to připadá dost nedůsledné. To si psa vlastně naučím, že pokud někde vyskočí srna, tak on vlastně poslouchat nemusí....Já potřebuji, aby pes fungoval i v přítomnosti té srnky a nějak se to naučit musel. A není to o tom, že by nevěděl nebo neuměl sedni - to umí opravdu dobře....

No pokud trénujete klid u zvěře už od štěňátka a čyřletého psa musíte vždycky dloubnout, aby poslechl, tak mě to utvrzuje v tom, že fyzická korekce prostě efektivní není. Když je od Vás zrovna 10m, tak ho dloubete jak?

Ono je to taky o tom, uvědomit si, jak a co chci trénovat. Dejme tomu, že je pes lovec a prostředí s běžící kočkou je pro něj tak těžké, že mě nedokáže vůbec v vnímat. Když mu v tu chvíli řeknu, aby si sedl a on neposlechne, protože je v transu, tak si řeknu, že je to prostě moje blbost, protože jsem po psovi chtěla něco, co za daných okolností neumí splnit.. A povel ještě dostatečně neumí.
Kdybych to po něm chtěla u sedící kočky a o kousek dál, tak by to splnil.Zvětšila bych vzdálenost, umožnila mu aby byl úspěšný a příště to zkusila zase o něco blíž atd. U té zvěře obecně je to zrovna zapeklité v tom, že nemůžete mít pod kontrolou prostředí. Nevíte, kdy zrovna na kočku narazíte a kočce se taky špatně vyvětlujete, ať sedí na místě ještě 10 minut, protože vy potřebujete trénovat . Ale dá se to, různé lesní zoo, kočky chodíme trénovat k areálu, který je kočkami zamořený a vždycky tam dvě nebo tři okouní..

Od nepoužívání fyzické korekce jsme se dostali k lovení, které je zrovna docela specifické a složité na řešení. I tak si ale pořád myslím a mám i odzkoušené, že pokud se to pes naučí bez fyzické korekce, je výsledek mnohem spolehlivější.

Poku Vy máte jinou zkušenost, neberu Vám ji .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně! Někdy mi přijde, že se lidi bojí tý situace, kdy je pes v loveckým rauši, a radši odcházejí nebo se tomu vyhýbají. Ale jak se má pak ten pes naučit se v takový situaci ovládat.... :)

Jojo, přesně.

Znám lidi, kteří se vyloženě vyhýbají místům, kde je zvěř - prostě proto, že by tam něco museli řešit....

My máme dvě hlavní procházkové trasy - jednu naprosto pohodovou, kde žádnou zvěř nepotkáme a druhou naopak takovou, že jsou tam srnky na každém kroku ve velkém množství, občas zajíc.. Snažím se to tak nějak střídat. Dokonce jsem chvíli zkoušela chodit i jenom tam, s naivní představou, že se to třeba psovi zachvíli okouká a přijde mu to normální . No a spousta lidí se mi diví, proč vůbec tou trasou chodím, když vím, že tam ta zvěř je, oni by tam prostě nechodili .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně! Někdy mi přijde, že se lidi bojí tý situace, kdy je pes v loveckým rauši, a radši odcházejí nebo se tomu vyhýbají. Ale jak se má pak ten pes naučit se v takový situaci ovládat.... :)

Zvěři se rozhodně nevyhýbáme. Každé setkání s ní vítám jako možnost si zatrénovat

Simolu, především pokud dám povel, pes ho nesplní, a já to tak nechám, právě jsem psa naučila, že ho splnit nemusí.

Když vezmu tu idylku, že od štěňátka učíme všechno po dobrým, ptáci zpívají, sluníčko svítí, poslušnost 150 %, a pak přijde puberta nebo se probudí hormon, lovec, atd, a pes zkusí neposlechnout... tak co uděláte pak?
Anebo už si toho lovce, puberťáka a hormona vezmete z útulku ve stavu, že plive i ty nejvybranější pamlsky, hračky odmítá, mazlení je trapné :)

marcelaamax napsal(a):
Jojo, přesně.

Znám lidi, kteří se vyloženě vyhýbají místům, kde je zvěř - prostě proto, že by tam něco museli řešit....

My máme dvě hlavní procházkové trasy - jednu naprosto pohodovou, kde žádnou zvěř nepotkáme a druhou naopak takovou, že jsou tam srnky na každém kroku ve velkém množství, občas zajíc.. Snažím se to tak nějak střídat. Dokonce jsem chvíli zkoušela chodit i jenom tam, s naivní představou, že se to třeba psovi zachvíli okouká a přijde mu to normální . No a spousta lidí se mi diví, proč vůbec tou trasou chodím, když vím, že tam ta zvěř je, oni by tam prostě nechodili .

Já jsem lovení dostala pod kontrolu díky bydlení v místě, kde jsme srnky měli na denním pořádku. I docela ochočený, takže jsme kolikrát strávili mnoho minut 20-30m od srnky a zpracovávali to (stopovačka a manuální korekce samozřejmostí, násilím bych to ale nenazvala). Vždycky lidem, co to řeší, doporučuju chodit cíleně do lesa před východem slunce, protože to je zaručený recept na potkání zvěře :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No pokud trénujete klid u zvěře už od štěňátka a čyřletého psa musíte vždycky dloubnout, aby poslechl, tak mě to utvrzuje v tom, že fyzická korekce prostě efektivní není. Když je od Vás zrovna 10m, tak ho dloubete jak?

Ono je to taky o tom, uvědomit si, jak a co chci trénovat. Dejme tomu, že je pes lovec a prostředí s běžící kočkou je pro něj tak těžké, že mě nedokáže vůbec v vnímat. Když mu v tu chvíli řeknu, aby si sedl a on neposlechne, protože je v transu, tak si řeknu, že je to prostě moje blbost, protože jsem po psovi chtěla něco, co za daných okolností neumí splnit.. A povel ještě dostatečně neumí.
Kdybych to po něm chtěla u sedící kočky a o kousek dál, tak by to splnil.Zvětšila bych vzdálenost, umožnila mu aby byl úspěšný a příště to zkusila zase o něco blíž atd. U té zvěře obecně je to zrovna zapeklité v tom, že nemůžete mít pod kontrolou prostředí. Nevíte, kdy zrovna na kočku narazíte a kočce se taky špatně vyvětlujete, ať sedí na místě ještě 10 minut, protože vy potřebujete trénovat . Ale dá se to, různé lesní zoo, kočky chodíme trénovat k areálu, který je kočkami zamořený a vždycky tam dvě nebo tři okouní..

Od nepoužívání fyzické korekce jsme se dostali k lovení, které je zrovna docela specifické a složité na řešení. I tak si ale pořád myslím a mám i odzkoušené, že pokud se to pes naučí bez fyzické korekce, je výsledek mnohem spolehlivější.

Poku Vy máte jinou zkušenost, neberu Vám ji .

Psala jsem, že do něho musím dloubnout občas, ne vždycky .

A pokud je pes 10 m ode mě v místě, kde může být zvěř, tak jedině na šňůře...


Dejme tomu, že je pes lovec a prostředí s běžící kočkou je pro něj tak těžké, že mě nedokáže vůbec v vnímat. Když mu v tu chvíli řeknu, aby si sedl a on neposlechne, protože je v transu, tak si řeknu, že je to prostě moje blbost, protože jsem po psovi chtěla něco, co za daných okolností neumí splnit.. A povel ještě dostatečně neumí.
Kdybych to po něm chtěla u sedící kočky a o kousek dál, tak by to splnil.Zvětšila bych vzdálenost, umožnila mu aby byl úspěšný a příště to zkusila zase o něco blíž atd.

Jenže tohle mi všechno přijde hezký jako v rámci tréninku, jenže já potřebuji se psem fungovat v běžném životě. A nemůžu si říct, je já ti nestihla dát to sedni před tím, než srnka vyletěla ze křoví, no tak teď už si dělej co chceš a povel ti žádnej nedám.... Ty srny potkáváme téměř denně. Už není problém když srnu vidí o pár metrů dál na poli - to normálně reaguje a vnímá. Problém občas nastane, když ta srna vyletí ze křoví přímo před námi.

I tak si ale pořád myslím a mám i odzkoušené, že pokud se to pes naučí bez fyzické korekce, je výsledek mnohem spolehlivější.


jako fyzická korekce se bere určitě i to, když psa zastavím pomocí šňůry nebo vodítka, ne? U lovců si nějak nedokážu představit, jak tohle naučit bez toho...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Simolu, především pokud dám povel, pes ho nesplní, a já to tak nechám, právě jsem psa naučila, že ho splnit nemusí.

Když vezmu tu idylku, že od štěňátka učíme všechno po dobrým, ptáci zpívají, sluníčko svítí, poslušnost 150 %, a pak přijde puberta nebo se probudí hormon, lovec, atd, a pes zkusí neposlechnout... tak co uděláte pak?
Anebo už si toho lovce, puberťáka a hormona vezmete z útulku ve stavu, že plive i ty nejvybranější pamlsky, hračky odmítá, mazlení je trapné :)

Pokud dáte povel a pes ho nesplní, tak ho opravdu učíte, že ho plnit nemusí. Proto je na Vás, abyste ho povely nejprve povely naučila na 100%. Nemá doučené sedni u běžící kočky? No tak mu ten povel prostě nedám, ale použiju povel stůj, který u běžící kočky už zvládá

No vzhledem k tomu, že mám doma právě 15 měsíčního lovce z útulku, tak dělám přesně to, co jsem Vám tady popsala .

Byl tu dotaz, jestli jde v životě se psem fungovat bez fyzických korekcí nežádoucího chování.. Pro mě a mého psa to jde.

Aby nedošlo k mýlce tak vodítko (stopovačku) pochopitelně také používáme. Bez toho by to opravdu nešlo. Pokud nemůžu mít pod kontrolou prostředí (zvěř), musím mít pod kontrolou psa (vodítko).
Vodítko tady ale funguje jen jako pojistka a ne jako nástroj, protože samotná stopovačka ho neučí, že za zvěří se neběhá.
Jako fyzickou korekci beru třeba právě to zatlačení na zadek, vyškubání za obojek, manuální položení psa do lehu, ale třeba i přitáhnutí si ho na vodítku k sobě, když pes nechce přijít na zavolání. To přitáhnutí jsem určitě párkrát v nouzi použila, při tréniku to ale cíleně nepoužívám.

hele, tohle je zas debata jako když pejsek a kočička pekli dort....

fyzická korekce je zároveň fyzická manipulace, ale ne každá manipulace je zároveň korekcí (pokud ovšem někdo nemá jiný výklad slova korekce než je obecně přijatý - tedy "oprava, náprava")

zvedání končetiny při stříhání čehokoliv, vymotávání čehokoliv, česání apod. opravdu korekcí není
stejně tak není korekcí, pokud držením na vodítku/stopce zabráním psu v útěku za zvěří (korekcí bude stržení rozběhnutého psa)

a zcela jiná množina je "učení pomocí fyzických korekcí" !

a můžeme zavést debatu, co je to to učení když se přeci učíme/pes se učí každou zkušeností.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
hele, tohle je zas debata jako když pejsek a kočička pekli dort....

fyzická korekce je zároveň fyzická manipulace, ale ne každá manipulace je zároveň korekcí (pokud ovšem někdo nemá jiný výklad slova korekce než je obecně přijatý - tedy "oprava, náprava")

zvedání končetiny při stříhání čehokoliv, vymotávání čehokoliv, česání apod. opravdu korekcí není
stejně tak není korekcí, pokud držením na vodítku/stopce zabráním psu v útěku za zvěří (korekcí bude stržení rozběhnutého psa)

a zcela jiná množina je "učení pomocí fyzických korekcí" !

a můžeme zavést debatu, co je to to učení když se přeci učíme/pes se učí každou zkušeností.....

Já mám ty Vaše příspěvky hrozně ráda . Jste potichu a pak to vždycky skvěle rozseknete .

Podle Vašeho příspěvku tedy opravdu nepoužívám u psa fyzickou korekci nežádoucího chování a učení prostřednictvím fyzické korekce jsem použila jen jednou, pokud si správně pamatuji.

Fyzickou korekci nežádoucího chování jako efektní neuznávám. Učení pomocí fyzické korekce zas tak nezatracuji, ale třeba mého psa něco naučím daleko snadněji ,,bezdotykovou" metodou .

A teď jak rozhodnout, jestli byl pes stopovačkou stržen anebo jenom "zabráněn lovit"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A teď jak rozhodnout, jestli byl pes stopovačkou stržen anebo jenom "zabráněn lovit"

tomu nerozumím
je snad rozpoznatelné, jestli psa nenechám rozběhnout (nenechám dělat chybu), nebo zastavuji psa v běhu (napravuji chybu)

čímž se opět dostáváme k té vzdálenosti a tak......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tomu nerozumím
je snad rozpoznatelné, jestli psa nenechám rozběhnout (nenechám dělat chybu), nebo zastavuji psa v běhu (napravuji chybu)

čímž se opět dostáváme k té vzdálenosti a tak......

Jsem úplně na chvíli zapomněla, že se tu bavíme o teorii a ne o praxi (jako že pracovat s tím, že pes za zvěří nikdy nevyběhne).

teorie a praxe souvisí
a rozpoznat, zda pes běží nebo stojí, je věc ryze praktická a mi připadá velmi jednoduchá

Tak tohle je šachmat.

https://www.moulik.cz/zdravi/nova-studie-rika-nekricme-na-pejsky-342488?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Já si taky dovolím ještě jeden spam . Kdyby někoho zajímalo, jak učit třeba právě přivolání od zvěře bez fyzické korekce a negativních upevňovačů, tak Franta Šusta aktuálně vypisuje webináře ohledně přivolání. Je to formou živého vysílání na youtube.

-Dobrý den..nelíná,krátkosrstý,nepáchne,celý život blázen užívající každý den a -je to jediný pes ze služebních plemen u kterého nikdy nebyl zaznamenán případ že by napadl dítě, v tomto je na něj 100pro spoleh,není to ani retrívr ale -německý boxer.
Zadejte si Googlem "Povaha boxera".
P.s_ neumím vložit foto,tak ev. otevřete moje dcera s nej.. přítelem a čas to nezahojil:

https://scontent.fprg3-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/10945010_10203490576485322_2968972805407991310_n.jpg?_nc_cat=101&_nc_sid=85a577&_nc_ohc=Rh_QdmO8Z40AX88IAH5&_nc_ht=scontent.fprg3-1.fna&oh=04f61e45118071a2c4ab9366f1bd468d&oe=5EB3F9E8

..Ale on byl takové vyjímečné "hovádko" přes 40 kg,to obvyklé není!

Tak ten seminář je jako na zavolanou. Už jsem přihlášená. Moje "úžasná" čubina byla teď párkrát v lese s mým mužem, který o ni jinak nejeví zájem, jen po ní řve a jeho interpretace " chvilku jsem nedával pozor, zmizela v lese, volal jsem pískal, nepřišla (nikdy ji ani nepohladil) a když se vrátila tak jsem ji seřval a připnul na vodítko. Čubina teď při každé procházce zmizí do lesa a přijde až se ji to hodí. Na přivolání v lese přestala reagovat. Předtím než s ní začal chodit "na procházky" bylo přivolání absolutní a do lesa nikdy neutekla, protože jsem to hlídala a když začala větřit odvolala jsem ji. Do háje kde jsem udělala chybu? Je možně, že několik procházek takhle zmrší dvouletou práci se psem? Je to dočasné? Když budeme trénovat tak ji to odnaučím, nebo se jí to tak zalíbilo, že už to bude o hodně těžší..

--Vypadá to že ostrý elektrický obojek s výbojem..kupte manželovi

marq napsal(a):
Tak ten seminář je jako na zavolanou. Už jsem přihlášená. Moje "úžasná" čubina byla teď párkrát v lese s mým mužem, který o ni jinak nejeví zájem, jen po ní řve a jeho interpretace " chvilku jsem nedával pozor, zmizela v lese, volal jsem pískal, nepřišla (nikdy ji ani nepohladil) a když se vrátila tak jsem ji seřval a připnul na vodítko. Čubina teď při každé procházce zmizí do lesa a přijde až se ji to hodí. Na přivolání v lese přestala reagovat. Předtím než s ní začal chodit "na procházky" bylo přivolání absolutní a do lesa nikdy neutekla, protože jsem to hlídala a když začala větřit odvolala jsem ji. Do háje kde jsem udělala chybu? Je možně, že několik procházek takhle zmrší dvouletou práci se psem? Je to dočasné? Když budeme trénovat tak ji to odnaučím, nebo se jí to tak zalíbilo, že už to bude o hodně těžší..

To jako že se fakt ptáte, kde jste udělala chybu?
Uhm... tak snad ten pes jednou (a kdyby jednou) zjistil, že může zdrhat a lovit, tak proč by to nedělal? Není blbej.
Jste si to luxusně pokazili, tak vás čeká luxusní porce dřiny s nápravou

Jo, chtěla jsem hned za to napsat, když jsem si ho brala (manžela), byla spíš taková řečnická otázka.

marq napsal(a):
Tak ten seminář je jako na zavolanou. Už jsem přihlášená. Moje "úžasná" čubina byla teď párkrát v lese s mým mužem, který o ni jinak nejeví zájem, jen po ní řve a jeho interpretace " chvilku jsem nedával pozor, zmizela v lese, volal jsem pískal, nepřišla (nikdy ji ani nepohladil) a když se vrátila tak jsem ji seřval a připnul na vodítko. Čubina teď při každé procházce zmizí do lesa a přijde až se ji to hodí. Na přivolání v lese přestala reagovat. Předtím než s ní začal chodit "na procházky" bylo přivolání absolutní a do lesa nikdy neutekla, protože jsem to hlídala a když začala větřit odvolala jsem ji. Do háje kde jsem udělala chybu? Je možně, že několik procházek takhle zmrší dvouletou práci se psem? Je to dočasné? Když budeme trénovat tak ji to odnaučím, nebo se jí to tak zalíbilo, že už to bude o hodně těžší..

Jakmile si jednou pes zkusí lovit, tak je to na prd no. Problém u lovení je v tom, že pes se sám odmění tím, že zdrhne.
Čím víckrát vám uteče, tím hůře to budete odstraňovat.

Zase na druhou stranu málokdo to u psa, který je opravdu lovec, podchytí včas tak, že mu pes nikdy neuteče. Každý to začíná řešit, až když mu pes párkrát zmizí v dáli a vyřešit se to dá. Většinou. Není to že dne na den a stojí to spoustu práce. Základem ale je, psovi lov neumožnit. Takže stopovačka a trénink přivolání a sebekontroly. Nepouštět na volno tam, kde je i jen malá možnost výskytu zvěře. Každé zdrhnutí Vás hodí zase na začátek.

Super. Zahryznu ho. Chlapa, ne psa. A teď mi ještě předhazuje, že to je moje chyba, že jsem ji blbě vychovala. Protože vychovaný pes tohle nikdy nedělá a on jen chvíli na psa nedával pozor. Byl tam s děckama a dalšíma lidma, takže si tu chvíli umím představit. Vauuuu

marq napsal(a):
Super. Zahryznu ho. Chlapa, ne psa. A teď mi ještě předhazuje, že to je moje chyba, že jsem ji blbě vychovala. Protože vychovaný pes tohle nikdy nedělá a on jen chvíli na psa nedával pozor. Byl tam s děckama a dalšíma lidma, takže si tu chvíli umím představit. Vauuuu

Dovolím si předpovědět, že dokud se s manželem nedomluvíte na jednotným přístupu k psovi, budete mít se psem i s manželem problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dovolím si předpovědět, že dokud se s manželem nedomluvíte na jednotným přístupu k psovi, budete mít se psem i s manželem problém.

Se psem menší tam to přinejhorším řeší vodítko...

Díky za konstruktivní odpovědi ohledně psa:-).