Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Kajka1234

12.4.2020 10:53
Kajka1234

XXX.XXX.254.44

Dobrý den,
před 2 týdny jsme adoptovali 7 letého parson russel teriéra (dala nám ho známa, která se o něj již nemohla stara, zároveň byl před námi 3 roky u rodičů té známé, takže nemění majitele poprvé). První dny Po přesunu byl pejsek velmi akční a veselý, stále běhal za míčkem atp. Nyní začal více ležet, hračky ho moc nezajímají. Také si stále olizuje jedno místo na tlapce, což jak nás upozornila předchozí majitelka, znamená jakousi nevyrovnanost či stesk. Myslíme si, že se mu stýská po poslední majitelce. Mohl by nám prosím někdo poradit s touto situací? Jak se zachovat nebo jak pejskovi zlehčit změnu majitele? Je to stesk nebo se pes spíše začíná “usazovat” a proto již není tak akční?
Předem moc děkuji za odpovědi.

Uživatel s deaktivovaným účtem

12.4.2020 12:46
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pes neřeší tolik minulost, žije v přítomnosti. Stýskání neprožívá tak jako lidi.
Pokud si člověk vezme takto staršího pejska, je nejlepší se chovat, jako by nic. Jakmile se pes stává vaším, měli byste ho seznámit s tím, jak to u vás chodí, jaký jsou pravidla a režim, a od té doby žít spolu "šťastně až do smrti", jako kdyby u vás byl odjakživa (tady někdy lidi dělají chybu, že v prvních dnech psovi nedají pravidla žádný, aby si jakože snáze zvyknul a nebyl smutnej, a pak nevědí, jak pravidla najednou zavést).
Naopak není na místě ho litovat nebo si myslet, že bude smutnit, pozorovat ho, zda smutní (moje tchýně dovede při půldenním hlídání našeho psa tímto způsobem dohnat k nejhlubší depresi sebe i jeho).

Myslím, že je normální, že se chování psa po několika dnech / týdnech upraví a usadí. Klidně se teprve pak můžou projevit problémy, který si pes zatím nechával pro sebe a vyčkával, co se bude dít, jestli je jen na návštěvě nebo je to nafurt.

Stálé olizování tlapky bez viditelnýho důvodu mi nepřijde v pořádku. Může jít o ventilaci stresu nebo nudy (bylo by dobrý psa naučit řešit to jinak), ale třeba i zdravotní problém.

12.4.2020 12:51
rapotacka11

XXX.XXX.212.202

Nenechte ho stýskat.
Jestli máte volno, berte ho hodně ven, ven, ven!
Na různá místa, ne opakovaně na jedno místo!
Chtěli jste vojnu, budete ji mít.
Zvykne si on i vy.

12.4.2020 13:07
fikovnice

XXX.XXX.134.83

Kajka1234 napsal(a):
Dobrý den,
před 2 týdny jsme adoptovali 7 letého parson russel teriéra (dala nám ho známa, která se o něj již nemohla stara, zároveň byl před námi 3 roky u rodičů té známé, takže nemění majitele poprvé). První dny Po přesunu byl pejsek velmi akční a veselý, stále běhal za míčkem atp. Nyní začal více ležet, hračky ho moc nezajímají. Také si stále olizuje jedno místo na tlapce, což jak nás upozornila předchozí majitelka, znamená jakousi nevyrovnanost či stesk. Myslíme si, že se mu stýská po poslední majitelce. Mohl by nám prosím někdo poradit s touto situací? Jak se zachovat nebo jak pejskovi zlehčit změnu majitele? Je to stesk nebo se pes spíše začíná “usazovat” a proto již není tak akční?
Předem moc děkuji za odpovědi.

"Také si stále olizuje jedno místo na tlapce, což jak nás upozornila předchozí majitelka, znamená jakousi nevyrovnanost či stesk."

Toto mě v tom Vašem jinak smutném příspěvku pobavilo. Nevím o žádném konkrétním místě, které by indikovalo stesk. Někteří psi se ve stresu uchylují k lízání tlapek, vykusování srsti - až třeba do krvava - do "živého". V souhlasu s tím, co výše napsala "Keriton". Nechci psy polidšťovat, ale použiji tady ne úplně vhodné slovo, že to dělají z "frustrace". Doufám, že jsem to nepřehlédla, ale chybí mi tam info, jestli jste tu tlapku dobře prohlédli...? Může mít třeba zapíchnutou osinu, trn, atd. (Přirovnání k dávnému mému kocourovi, který měl u prstu na tlapce "malou ranku" - ale pak se provalila durch, prostě měl opravdu díru v pacce skrz - a měl to způsobené jakousi třískou, která nebyla pořádně vidět .)

12.4.2020 13:28
rapotacka11

XXX.XXX.212.202

Už jsem to sem psala.
Hlídala jsem 3 týdny staršího pudla.
Nenechala jsem ho na dvoře ležet a tesknit.
Pochodovali jsme, prolezli jsme kdeco.
Nemyslím, že strádal. S naší čubou "hlídal"
podél vrat a zaštěkal si - to neznal.

Pes neřeší tolik minulost, žije v přítomnosti. Stýskání neprožívá tak jako lidi.

A přesto každý večer doma, v pokoji vzdychal.
Bylo to dojemný, nikdy jsem psa takto vzdychat
neslyšela. Myslíte, že to nebyl stesk?
Já myslím, že byl.

Uživatel s deaktivovaným účtem

12.4.2020 13:37
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11 napsal(a):
Už jsem to sem psala.
Hlídala jsem 3 týdny staršího pudla.
Nenechala jsem ho na dvoře ležet a tesknit.
Pochodovali jsme, prolezli jsme kdeco.
Nemyslím, že strádal. S naší čubou "hlídal"
podél vrat a zaštěkal si - to neznal.

Pes neřeší tolik minulost, žije v přítomnosti. Stýskání neprožívá tak jako lidi.

A přesto každý večer doma, v pokoji vzdychal.
Bylo to dojemný, nikdy jsem psa takto vzdychat
neslyšela. Myslíte, že to nebyl stesk?
Já myslím, že byl.

Jelikož vlastním psa, jehož
- základním neutrálním výrazem je něco, co by spousta lidí popsala jako "těžká deprese" (přikládám dvě náhodné fotografie)
- a jehož základním životním nástrojem je patřičné prohlubování tohoto výrazu do neuvěřitelných rozměrů hodných jeviště národního divadla (samozřejmě zejména v oblasti žánru tragédie),

jsem se naučila absolutně vytěsnit jakékoliv zkoumání toho, zda je tento pes smuten či ne. Činím tak ze zvyku i u ostatních psů a připadá mi, že to velice prospívá mně i jim Čili nevylučuju, že by se snad nějakýmu někdy mohlo stýskat. Podle mě se ale nejvíce stýská právě těm, kteří si v emocích lidí kolem sebe přečtou, že by se jim mohlo stýskat.

12.4.2020 13:55
GAELLE

XXX.XXX.55.67

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jelikož vlastním psa, jehož
- základním neutrálním výrazem je něco, co by spousta lidí popsala jako "těžká deprese" (přikládám dvě náhodné fotografie)
- a jehož základním životním nástrojem je patřičné prohlubování tohoto výrazu do neuvěřitelných rozměrů hodných jeviště národního divadla (samozřejmě zejména v oblasti žánru tragédie),

jsem se naučila absolutně vytěsnit jakékoliv zkoumání toho, zda je tento pes smuten či ne. Činím tak ze zvyku i u ostatních psů a připadá mi, že to velice prospívá mně i jim Čili nevylučuju, že by se snad nějakýmu někdy mohlo stýskat. Podle mě se ale nejvíce stýská právě těm, kteří si v emocích lidí kolem sebe přečtou, že by se jim mohlo stýskat.

ten je krásnej !!!!

Uživatel s deaktivovaným účtem

12.4.2020 15:51
Uživatel s deaktivovaným účtem

GAELLE napsal(a):
ten je krásnej !!!!

Děkuji!

Kajka1234

12.4.2020 22:08
Kajka1234

XXX.XXX.254.44

fikovnice napsal(a):
"Také si stále olizuje jedno místo na tlapce, což jak nás upozornila předchozí majitelka, znamená jakousi nevyrovnanost či stesk."

Toto mě v tom Vašem jinak smutném příspěvku pobavilo. Nevím o žádném konkrétním místě, které by indikovalo stesk. Někteří psi se ve stresu uchylují k lízání tlapek, vykusování srsti - až třeba do krvava - do "živého". V souhlasu s tím, co výše napsala "Keriton". Nechci psy polidšťovat, ale použiji tady ne úplně vhodné slovo, že to dělají z "frustrace". Doufám, že jsem to nepřehlédla, ale chybí mi tam info, jestli jste tu tlapku dobře prohlédli...? Může mít třeba zapíchnutou osinu, trn, atd. (Přirovnání k dávnému mému kocourovi, který měl u prstu na tlapce "malou ranku" - ale pak se provalila durch, prostě měl opravdu díru v pacce skrz - a měl to způsobené jakousi třískou, která nebyla pořádně vidět .)

Dobrý den,
ovšem, že jsme tlapky prohlédli. Abych to upřesnila olizuje si obě přední nohy na stejném místě a vykusuje si tam srst. Trny ani parazity jsme nenašli. Zároveň nám předchozí majitelka oznamila, ze to dělají pokud jsou frustrovaní/smutní nebo ve stresu.
Působí to na nás tak, že po odjezdu předešlé majitelky je smutný (když byla s námi, tak lítal po zahradě a nyní spíše leží). Proto jsem vznesla dotaz, zda-li nám někdo nemůže dát nějaké rady pro snazší aklimatizaci pejska na nový domov. :)

Uživatel s deaktivovaným účtem

13.4.2020 15:34
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jelikož vlastním psa, jehož
- základním neutrálním výrazem je něco, co by spousta lidí popsala jako "těžká deprese" (přikládám dvě náhodné fotografie)
- a jehož základním životním nástrojem je patřičné prohlubování tohoto výrazu do neuvěřitelných rozměrů hodných jeviště národního divadla (samozřejmě zejména v oblasti žánru tragédie),

jsem se naučila absolutně vytěsnit jakékoliv zkoumání toho, zda je tento pes smuten či ne. Činím tak ze zvyku i u ostatních psů a připadá mi, že to velice prospívá mně i jim Čili nevylučuju, že by se snad nějakýmu někdy mohlo stýskat. Podle mě se ale nejvíce stýská právě těm, kteří si v emocích lidí kolem sebe přečtou, že by se jim mohlo stýskat.

...je krásnej.....

Přidejte reakci

Přidat smajlík