Flat coated retrívr venku?

Psomil napsal(a):
Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli může být flat coated retrívr celoročně ubytovaný venku na zahradě?
Každý den bychom s ním chodili ven a trávili s ním čas. Plánujeme dělat i sporty.
Jde mi hlavně o to, zda to do odpoledne venku sám zvládne...
Děkuji za všechny odpovědi

Samozřejmě ze NE !

Psomil napsal(a):
Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli může být flat coated retrívr celoročně ubytovaný venku na zahradě?
Každý den bychom s ním chodili ven a trávili s ním čas. Plánujeme dělat i sporty.
Jde mi hlavně o to, zda to do odpoledne venku sám zvládne...
Děkuji za všechny odpovědi

..určitě ne, je to pes velmi velmi fixovaný na svou rodinu.....

Psomil napsal(a):
Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli může být flat coated retrívr celoročně ubytovaný venku na zahradě?
Každý den bychom s ním chodili ven a trávili s ním čas. Plánujeme dělat i sporty.
Jde mi hlavně o to, zda to do odpoledne venku sám zvládne...
Děkuji za všechny odpovědi

Fyzicky to zvladne.

Psychicky ho zlomite a povaha, ktera dela fleta fletem (ale vseobecne retrievera retriveverem) bude v haji.

A jaký psi, krom pastevců, nejsou závislí na své "rodině" a nepotřebují s ní tolik kontaktu? Teda takhle, tím nechci říkat, že by pastevci byli nějací ignorantni nezávislý, to ne, ale spoustu z nich dá přednost tomu hlídat venku, než být na gauči s pánem a co jsem tak vypozorovala, tak se většinou spokojí na své zahradě i bez nějakých extra procházek....

Ptám se čistě teoreticky, ze zvědavosti, nemyslím to špatně. Sama mám psy doma, vyhovuje mi to tak.... Ale tohle mě prostě zajímá, protože spousta lidí shání psa, který bude celoročně ubytovaný venku, pokaždé jiné plemeno a skoro vždy dostane odpověď, že to není vhodné, protože to plemeno je fixované na rodinu a potřebuje být s nimi... A tak já teď tak nějak trochu tápu, kterého psa si teda člověk s čistým svědomím může pořídit ven?

Jediný co mě snad napadá jsou ještě ovčáci - NO asi s takovým režimem problém nemá? BO už prý jo, nevím jak třeba AUO - ale ti jsou taky fixovaní.... Choďák?... Pak asi severská plemena, ale ti se zase doporučují ve smečkách, nebo alespoň dva...

Jinak znám z okolí spousty různých plemen, která mají lidi venku a ti psi mi nepřijdou nijak zlomení, připadají mi spokojení (teď mluvím o těch, kterým se majitelé fakt věnují).... Připadají mi jako že oni ani neví, o co přichází, nepřemýšlí o tom tak jako člověk, že by se mohli mít lépe...

A aby nedošlo k nějakému nedorozumění - nechci tady nějak "bojovat" za to, že pes celoročně na zahradě je naprosto v pořádku a že většina psů to zvládne a je tak spokojených.... Já bych psa takto nechtěla.... Ale na druhou stranu opravdu takové psy znám, vy ne? Berte to spíš jako takové zamyšlení

marcelaamax napsal(a):
A jaký psi, krom pastevců, nejsou závislí na své "rodině" a nepotřebují s ní tolik kontaktu? Teda takhle, tím nechci říkat, že by pastevci byli nějací ignorantni nezávislý, to ne, ale spoustu z nich dá přednost tomu hlídat venku, než být na gauči s pánem a co jsem tak vypozorovala, tak se většinou spokojí na své zahradě i bez nějakých extra procházek....

Ptám se čistě teoreticky, ze zvědavosti, nemyslím to špatně. Sama mám psy doma, vyhovuje mi to tak.... Ale tohle mě prostě zajímá, protože spousta lidí shání psa, který bude celoročně ubytovaný venku, pokaždé jiné plemeno a skoro vždy dostane odpověď, že to není vhodné, protože to plemeno je fixované na rodinu a potřebuje být s nimi... A tak já teď tak nějak trochu tápu, kterého psa si teda člověk s čistým svědomím může pořídit ven?

Jediný co mě snad napadá jsou ještě ovčáci - NO asi s takovým režimem problém nemá? BO už prý jo, nevím jak třeba AUO - ale ti jsou taky fixovaní.... Choďák?... Pak asi severská plemena, ale ti se zase doporučují ve smečkách, nebo alespoň dva...

Jinak znám z okolí spousty různých plemen, která mají lidi venku a ti psi mi nepřijdou nijak zlomení, připadají mi spokojení (teď mluvím o těch, kterým se majitelé fakt věnují).... Připadají mi jako že oni ani neví, o co přichází, nepřemýšlí o tom tak jako člověk, že by se mohli mít lépe...

A aby nedošlo k nějakému nedorozumění - nechci tady nějak "bojovat" za to, že pes celoročně na zahradě je naprosto v pořádku a že většina psů to zvládne a je tak spokojených.... Já bych psa takto nechtěla.... Ale na druhou stranu opravdu takové psy znám, vy ne? Berte to spíš jako takové zamyšlení

...řeknu to pocitově, fleta jsme měli, flet je prostě flet, je to takové dítě.....připadá mi ze všech retrívrů opravu nejcitlivější, nejempatičtější, neuvěřitelná intuice při práci s handicapovanými...zraje léta, je to takové pomalu dospívající dítě, ale když uzraje je to prostě.....prostě to se musí zažít......nedokážu si ho představit někde bezprizorního na zahradě, v kotci.....je to ale všechno jenom můj pocit, třeba to jiní vidí jinak.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...řeknu to pocitově, fleta jsme měli, flet je prostě flet, je to takové dítě.....připadá mi ze všech retrívrů opravu nejcitlivější, nejempatičtější, neuvěřitelná intuice při práci s handicapovanými...zraje léta, je to takové pomalu dospívající dítě, ale když uzraje je to prostě.....prostě to se musí zažít......nedokážu si ho představit někde bezprizorního na zahradě, v kotci.....je to ale všechno jenom můj pocit, třeba to jiní vidí jinak.....

Naprosto rozumím. To je asi to samé, jako že já si absolutně nedokážu představit stafbula chovaneho venku..

Já jsem tím příspěvkem vůbec nechtěla říct, že zrovna flet by byl vhodný ven - i když znám takové, lovecky vedené a venku - ale jsou tři, tak že to je zase něco úplně jiného.. Spíš jako zamyšlení, jaká plemena by venku bez výčitek být mohla. Protože podle toho, co poslední dobou čtu, tak jsou to opravdu jen pastevci a NO.

marcelaamax napsal(a):
Naprosto rozumím. To je asi to samé, jako že já si absolutně nedokážu představit stafbula chovaneho venku..

Já jsem tím příspěvkem vůbec nechtěla říct, že zrovna flet by byl vhodný ven - i když znám takové, lovecky vedené a venku - ale jsou tři, tak že to je zase něco úplně jiného.. Spíš jako zamyšlení, jaká plemena by venku bez výčitek být mohla. Protože podle toho, co poslední dobou čtu, tak jsou to opravdu jen pastevci a NO.

...jo jo rozumím......kdybych sama nepoznala, asi bych mluvila jinak, ale to naše tele bylo takové dítě s křehkou duší, zrovna tak fleti našich přátel......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...jo jo rozumím......kdybych sama nepoznala, asi bych mluvila jinak, ale to naše tele bylo takové dítě s křehkou duší, zrovna tak fleti našich přátel......

je to přesně tak

Tak obecně plemena původně pracovní, hlídací, pastevci, to jsou plemena, kterým celoroční pobyt venku nevadí. Od pastevců, přes "ovčáky",hovíky, salašníky atd. Těch plemen je dost, ale určitě k nim nepatří žádný z retrieverů, kteří byli šlechtění pro nejužší spolupráci s člověkem (snad s výjimkou česepíka, ten je povahově trošku jiný,ale stejně bude nejradši s rodinou taky).

No jenže třeba bordery, ausíci, belgičáci a konec konců i ti berňáci - taky vám spousta lidí řekne, že jsou to psi silně fixovaní a nejsou vhodní na celoroční pobyt na zahradě.... I když já si myslím, že je to hodně prostě o tom, na co je ten pes zvyklý. Měli jsme v rodině tři berňáky - jeden býval vesměs v kotci, ten rozhodně šťastný nebyl, další byl v baráku se zahradou - ale od mala spíše doma, respektive tam, kde byli páníčci. Třetí byl celý život na zahradě, domů nesměl - a oba ti psi mi přišli šťastní úplně stejně. Ta fena, co byla venku, se nikdy necpala domů. A nepřišlo mi, že by nějak trpěla tím, že s páníčkama doma nebyla...Ale pokud by se najednou rozhodli, že tu čubinu, co je zvyklá doma, nechají venku a už nebude smět domů - tak ta by asi trpěla...

A takhle to znám právě u spousty plemen. Zrovna třeba labradorů a goldenů chovaných venku znám taky mraky. Jo to neznamená, že bych ho doporučovala jako psa čistě venkovního, ale ti co znám taky nevypadají, že by strádali...

marcelaamax napsal(a):
A jaký psi, krom pastevců, nejsou závislí na své "rodině" a nepotřebují s ní tolik kontaktu? Teda takhle, tím nechci říkat, že by pastevci byli nějací ignorantni nezávislý, to ne, ale spoustu z nich dá přednost tomu hlídat venku, než být na gauči s pánem a co jsem tak vypozorovala, tak se většinou spokojí na své zahradě i bez nějakých extra procházek....

Ptám se čistě teoreticky, ze zvědavosti, nemyslím to špatně. Sama mám psy doma, vyhovuje mi to tak.... Ale tohle mě prostě zajímá, protože spousta lidí shání psa, který bude celoročně ubytovaný venku, pokaždé jiné plemeno a skoro vždy dostane odpověď, že to není vhodné, protože to plemeno je fixované na rodinu a potřebuje být s nimi... A tak já teď tak nějak trochu tápu, kterého psa si teda člověk s čistým svědomím může pořídit ven?

Jediný co mě snad napadá jsou ještě ovčáci - NO asi s takovým režimem problém nemá? BO už prý jo, nevím jak třeba AUO - ale ti jsou taky fixovaní.... Choďák?... Pak asi severská plemena, ale ti se zase doporučují ve smečkách, nebo alespoň dva...

Jinak znám z okolí spousty různých plemen, která mají lidi venku a ti psi mi nepřijdou nijak zlomení, připadají mi spokojení (teď mluvím o těch, kterým se majitelé fakt věnují).... Připadají mi jako že oni ani neví, o co přichází, nepřemýšlí o tom tak jako člověk, že by se mohli mít lépe...

A aby nedošlo k nějakému nedorozumění - nechci tady nějak "bojovat" za to, že pes celoročně na zahradě je naprosto v pořádku a že většina psů to zvládne a je tak spokojených.... Já bych psa takto nechtěla.... Ale na druhou stranu opravdu takové psy znám, vy ne? Berte to spíš jako takové zamyšlení

Tahle otázka mne taky hned napadla. Před pár lety byli venku všichni psi, dneska už se na to nehodí žádný. Měla jsem venku i berňuchu, což je pes závislák, ale v pohodě to zvládal. Ano, nebyl tam sám, byl tam se samíkem a s kočkama a většinu dne i se mnou. Ale ne, neležel mi tam na klíně, či celý den nalepený na mě. Ležel si někde v keřích v chládku a nebo u své zdi, kde měl oblíbené místo. Ono tomu psu prostě stačí, že ví, že tam jste. Že jste někde v zahradě nebo v baráku a to hlídá(nebo alespoň má ten pocit )
Na druhou stranu si nemyslím, že ti, co se v zahradě mihnou jen když je hezké počasí, vykouřit si cigaretku s kafem na terase, by si do ní měli psa pořizovat. Jedině tak sádrového.

Na druhou stranu si nemyslím, že ti, co se v zahradě mihnou jen když je hezké počasí, vykouřit si cigaretku s kafem na terase, by si do ní měli psa pořizovat. Jedině tak sádrového.

Tak to si přesně myslim taky.......u nás nemyslitelné... když je hnusně nebo zima, tak na zahradu pomalu nevytáhneme paty, takže vyhovuje naprosto "bytovej pes s trvalým přístupem na zahradu" se kterým se udělají nějaké prochajdy, nějaké to kafe s cigárem při vyvenčení na zahradě a jinak jsou s námi doma.
Zase je ale pravda, že pokud to počasí dovolí, tak máme celý den dveře dokořán a pejsové si můžou chodit, jak uznají za vhodné (většinou ve stylu-panička je venku, jsme venku, panička je doma-jsme doma, akorát, když jsou velký hice, tak odpoledne barák zavřu, protože slunce svítí do chodby, takže je tam pak psům horko, pejsovi přes léto necháváme otevřené dveře do sklepa, protože ten si pak většinou zaleze na dlažbu do prádelny...tam je příjemně. A je teda fakt, že v horkých dnech se pesani raději placatí doma...na chodbě, ve sklepě, protože je tam podstatně chladněji než venku, naopak když sněží...což v posledních letech není teda moc často, tak jsou třeba venku celý odpolko a domů se vůbec nehrnou.

lesnížínka napsal(a):
Tahle otázka mne taky hned napadla. Před pár lety byli venku všichni psi, dneska už se na to nehodí žádný. Měla jsem venku i berňuchu, což je pes závislák, ale v pohodě to zvládal. Ano, nebyl tam sám, byl tam se samíkem a s kočkama a většinu dne i se mnou. Ale ne, neležel mi tam na klíně, či celý den nalepený na mě. Ležel si někde v keřích v chládku a nebo u své zdi, kde měl oblíbené místo. Ono tomu psu prostě stačí, že ví, že tam jste. Že jste někde v zahradě nebo v baráku a to hlídá(nebo alespoň má ten pocit )
Na druhou stranu si nemyslím, že ti, co se v zahradě mihnou jen když je hezké počasí, vykouřit si cigaretku s kafem na terase, by si do ní měli psa pořizovat. Jedině tak sádrového.

Našeho prvního psa jsme si pořizovali, když mi bylo 13 let a konečně se mi rodiče povedlo po mnohaletém usilování přemluvit. Jejich podmínkou bylo, že pes bude venku. Trošku nesmyslně jsme si tenkrát pořídili fenku malého münsterlanda, mimo jiné právě proto, že se toto plemeno se tváří tak, že je pro venkonvní pobyt vhodné. Má srst s podstadou a není to až tak velký závislák jako třeba retrivr.

Fenku jsme měli venku do jejích 10 let. V rámci svých možností, jsem se jí věnovala, myslím poctivě. Po škole jsem se psem každý den hned letěla ven a trávili jsme spolu odpoledne v lese a na procházkách. Nakonec jsem s ní začala dělat i lovečinu, protože mi bylo líto, že má takovou chuť do práce a neměla by dělat to, pro co byla vyšlechtěná. Fenka vypadala na zahradě spokojená. Ráda hlídala. Dovnitř se necpala. Proč taky. Když byla štěně, tak jsme jí jasně ukázali, že její místo je venku a dveře před ní vždycky zavřeli.

Když jí bylo 10 let, tak jsem se od rodičů i s fenkou odstěhovala do pronajatého bytu. Bála jsem se, jak to zvládne. Vždyť byla od štěňátka zvyklá na zahradu, hlídala jako ďas, co když bude v bytě nešťastná? Ze začátku jsem jí dávala každý den po dobu, co jsem byla v práci, na zahradu k rodičům, kde byla zvyklá. Nechtěla jsem jí nechávat zavřenou 8 hodin v bytě. Dopadlo to tak, že fenka mi jednoho rána začala odmítat nastupovat do auta a hnala se zpátky do bytu. Jízdu autem milovala a na procházky jezdila strašně ráda. Ráno na zahradu ale jezdit prostě nechtěla. Stal se z ní bytový naprosto spokojený pes, který naší pracovní dobu prospal na gauči. V jejích 13 letech jsme se pak stěhovali zpátky do baráku po rodičích a bydlela už s námi uvnitř. Na zahradu se došla jen vyčůrat a bez nás tam sama být nechtěla..

Po této zkušenosti jsem už trošku skeptická, když mi někdo říká, že jejich Alík je na zahradě spokojený a vevnitř být nechce. Taky jsem si to o naší fence myslela. Nechce no.. protože mu to ve většině případech prostě ani neumožní. Vezmou ho na chvíli domů, Alík je s nimi, pošlou ho ven a Alík jde, protože je tak zvyklý...

Neříkám, že se nenajdou psi, kteří budou raději venku, ale myslím, že jich je naprosté minimum. Možná nějaký pastevec nebo seveřan. Psi, kterým je vevnitř neunosné vedro nebo ti, pro které je hlídání pozemku životní poslání.

Taky sleduju, že stále více a více lidí má psi doma, i když mají možnost zahrady. Proč? Myslím, že je to prostě proto, že psi pro nás mají postupně větší a větší hodnotu a více se hledí na to, aby byli spokojení. Je to podobné jako to, že dříve bylo normální, že byl pes na řetězu u boudy. Na vesnici psa měl takhle každý druhý. Pes měl žrádlo, byl na čertvém vzduchu, měl boudu. Co víc si přát?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Našeho prvního psa jsme si pořizovali, když mi bylo 13 let a konečně se mi rodiče povedlo po mnohaletém usilování přemluvit. Jejich podmínkou bylo, že pes bude venku. Trošku nesmyslně jsme si tenkrát pořídili fenku malého münsterlanda, mimo jiné právě proto, že se toto plemeno se tváří tak, že je pro venkonvní pobyt vhodné. Má srst s podstadou a není to až tak velký závislák jako třeba retrivr.

Fenku jsme měli venku do jejích 10 let. V rámci svých možností, jsem se jí věnovala, myslím poctivě. Po škole jsem se psem každý den hned letěla ven a trávili jsme spolu odpoledne v lese a na procházkách. Nakonec jsem s ní začala dělat i lovečinu, protože mi bylo líto, že má takovou chuť do práce a neměla by dělat to, pro co byla vyšlechtěná. Fenka vypadala na zahradě spokojená. Ráda hlídala. Dovnitř se necpala. Proč taky. Když byla štěně, tak jsme jí jasně ukázali, že její místo je venku a dveře před ní vždycky zavřeli.

Když jí bylo 10 let, tak jsem se od rodičů i s fenkou odstěhovala do pronajatého bytu. Bála jsem se, jak to zvládne. Vždyť byla od štěňátka zvyklá na zahradu, hlídala jako ďas, co když bude v bytě nešťastná? Ze začátku jsem jí dávala každý den po dobu, co jsem byla v práci, na zahradu k rodičům, kde byla zvyklá. Nechtěla jsem jí nechávat zavřenou 8 hodin v bytě. Dopadlo to tak, že fenka mi jednoho rána začala odmítat nastupovat do auta a hnala se zpátky do bytu. Jízdu autem milovala a na procházky jezdila strašně ráda. Ráno na zahradu ale jezdit prostě nechtěla. Stal se z ní bytový naprosto spokojený pes, který naší pracovní dobu prospal na gauči. V jejích 13 letech jsme se pak stěhovali zpátky do baráku po rodičích a bydlela už s námi uvnitř. Na zahradu se došla jen vyčůrat a bez nás tam sama být nechtěla..

Po této zkušenosti jsem už trošku skeptická, když mi někdo říká, že jejich Alík je na zahradě spokojený a vevnitř být nechce. Taky jsem si to o naší fence myslela. Nechce no.. protože mu to ve většině případech prostě ani neumožní. Vezmou ho na chvíli domů, Alík je s nimi, pošlou ho ven a Alík jde, protože je tak zvyklý...

Neříkám, že se nenajdou psi, kteří budou raději venku, ale myslím, že jich je naprosté minimum. Možná nějaký pastevec nebo seveřan. Psi, kterým je vevnitř neunosné vedro nebo ti, pro které je hlídání pozemku životní poslání.

Taky sleduju, že stále více a více lidí má psi doma, i když mají možnost zahrady. Proč? Myslím, že je to prostě proto, že psi pro nás mají postupně větší a větší hodnotu a více se hledí na to, aby byli spokojení. Je to podobné jako to, že dříve bylo normální, že byl pes na řetězu u boudy. Na vesnici psa měl takhle každý druhý. Pes měl žrádlo, byl na čertvém vzduchu, měl boudu. Co víc si přát?

Ale tak oni takoví psi opravdu jsou. Náš předešlý pes (GR, bez PP) - měla jsem ho v 11ti letech, stejně jako vy s tím, že bude jen venku. Kde byl spokojený. Později, když už byl pes starší, jsem se i s ním odstěhovala - ale zase do baráku - nicméně konečně jsem si mohla splnit sen a umožnit psovi být doma, uvnitř. Jenže on o to opravdu nestál - dveře celý den dokořán, psa jsem lákala dovnitř, přišel maximálně nachvíli a hned zase letěl ven. Na noc jsem ho vzala k nám domů - pes nervní, kňoural, stál u dveří, štěkal, chtěl prostě ven. A takhle to probíhalo dost dlouho, nikdy se to nezměnilo, nikdy domů nechtěl. Přitom na "novou" zahradu si zvyknul rychle, hned si tam našel svoje oblíbená místa a byl tam v pohodě, šťastný.

Taky sleduju, že stále více a více lidí má psi doma, i když mají možnost zahrady. Proč? Myslím, že je to prostě proto, že psi pro nás mají postupně větší a větší hodnotu a více se hledí na to, aby byli spokojení.

Já mám psy doma i ke svojí spokojenosti . Ne pro mě to byl fakt takový sen, od dětství jsem toužila po psovi, který se mnou bude spát v posteli, bude se mnou doma všude, pořád... Jenže jak jsem psala - to u rodičů neexistovalo. Pak jsem se těšila, když jsem se se psem odstěhovala, jenže následovalo trošku zklamání, pes domů nechtěl. No a teď si to konečně užívám, dvojnásobně .

Jo a ještě k tomu, jak jste psala, že si fenka krásně zvykla v bytě a na zahradu už nechtěla - tak znám i opačné případy , a jeden z nich je zrovna AST, který podle mě na venkovní pobyt vůbec vhodný není. Nicméně bydleli v bytě, pes vypadal spokojeně. Pak se přestěhovali do baráku se zahradou - pes se od té doby nehne ze zahrady, tam je teprve šťastný. Už ani na noc nechodí domů, jen opravdu ve velkých mrazech - a toho ale musí domů dovést a zavřít, nechce. Ještě že u nás se nic takového nekoná

"Po této zkušenosti jsem už trošku skeptická, když mi někdo říká, že jejich Alík je na zahradě spokojený a vevnitř být nechce. Taky jsem si to o naší fence myslela. Nechce no.. protože mu to ve většině případech prostě ani neumožní. Vezmou ho na chvíli domů, Alík je s nimi, pošlou ho ven a Alík jde, protože je tak zvyklý..."

tohle je klíčové
a platí to i na pastevce a jiné samostatné hlídače

žádnému není dobře SAMOTNÉMU...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Po této zkušenosti jsem už trošku skeptická, když mi někdo říká, že jejich Alík je na zahradě spokojený a vevnitř být nechce. Taky jsem si to o naší fence myslela. Nechce no.. protože mu to ve většině případech prostě ani neumožní. Vezmou ho na chvíli domů, Alík je s nimi, pošlou ho ven a Alík jde, protože je tak zvyklý..."

tohle je klíčové
a platí to i na pastevce a jiné samostatné hlídače

Tak každý pes je radši s někým,koneckonců jsou to smečková zvířata. Nicméně třeba co já mám zkušenost s pastevci, tak ty prostě za soumraku chtěli jt ven a obcházet pozemek a číhat a hlídat. Pudové chování. Samozřejmě ideál,kdyby ten páníček šel hlídat s nima a spal taky venku kamarád měl dva křízence kavkazáka a asiata a ty milovali léto,protože to s nima spal na zahradě pod širákem

Nicméně třeba co já mám zkušenost s pastevci, tak ty prostě za soumraku chtěli jt ven a obcházet pozemek a číhat a hlídat. Pudové chování.

ale jistě že ano, to i ten můj
ale to nic nemění na tom výše uvedeném

marcelaamax napsal(a):
Ale tak oni takoví psi opravdu jsou. Náš předešlý pes (GR, bez PP) - měla jsem ho v 11ti letech, stejně jako vy s tím, že bude jen venku. Kde byl spokojený. Později, když už byl pes starší, jsem se i s ním odstěhovala - ale zase do baráku - nicméně konečně jsem si mohla splnit sen a umožnit psovi být doma, uvnitř. Jenže on o to opravdu nestál - dveře celý den dokořán, psa jsem lákala dovnitř, přišel maximálně nachvíli a hned zase letěl ven. Na noc jsem ho vzala k nám domů - pes nervní, kňoural, stál u dveří, štěkal, chtěl prostě ven. A takhle to probíhalo dost dlouho, nikdy se to nezměnilo, nikdy domů nechtěl. Přitom na "novou" zahradu si zvyknul rychle, hned si tam našel svoje oblíbená místa a byl tam v pohodě, šťastný.

Taky sleduju, že stále více a více lidí má psi doma, i když mají možnost zahrady. Proč? Myslím, že je to prostě proto, že psi pro nás mají postupně větší a větší hodnotu a více se hledí na to, aby byli spokojení.

Já mám psy doma i ke svojí spokojenosti . Ne pro mě to byl fakt takový sen, od dětství jsem toužila po psovi, který se mnou bude spát v posteli, bude se mnou doma všude, pořád... Jenže jak jsem psala - to u rodičů neexistovalo. Pak jsem se těšila, když jsem se se psem odstěhovala, jenže následovalo trošku zklamání, pes domů nechtěl. No a teď si to konečně užívám, dvojnásobně .

Jo a ještě k tomu, jak jste psala, že si fenka krásně zvykla v bytě a na zahradu už nechtěla - tak znám i opačné případy , a jeden z nich je zrovna AST, který podle mě na venkovní pobyt vůbec vhodný není. Nicméně bydleli v bytě, pes vypadal spokojeně. Pak se přestěhovali do baráku se zahradou - pes se od té doby nehne ze zahrady, tam je teprve šťastný. Už ani na noc nechodí domů, jen opravdu ve velkých mrazech - a toho ale musí domů dovést a zavřít, nechce. Ještě že u nás se nic takového nekoná

No myslím, že se shodneme na tom, že jsou pesani, kteří opravdu chtějí být venku....to chtějí bych zdůraznila, protože mi přijde, že i lidi, kteří mají venkovního psa a říkají...on domů nechce, on je tady nervózní a chce ven...tak je to dle mého názoru proto, že pes není na domácí prostředí zvyklý a opravdu se tam třeba cítí nesvůj......navíc pokud se psu opakuje, že dovnitř nesmí nebo když eventuelně překročí práh, když jsou otevřené dveře a je vykázán, tak se není co divit, že to je pes, který doma být nechce, byl tak naučen.

Myslím, že defakto pouze režim...tak si sám vyber, jestli chceš bydlet doma a nebo venku...popř. režimy s volným vstupem do domu a na zahradu, dle psího uvážení, pak indikují skutečnou preferenci psa........a ne zvyk popř. preferenci pánečka.
Ale je to samozřejmě můj názor, nikomu ho necpu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No myslím, že se shodneme na tom, že jsou pesani, kteří opravdu chtějí být venku....to chtějí bych zdůraznila, protože mi přijde, že i lidi, kteří mají venkovního psa a říkají...on domů nechce, on je tady nervózní a chce ven...tak je to dle mého názoru proto, že pes není na domácí prostředí zvyklý a opravdu se tam třeba cítí nesvůj......navíc pokud se psu opakuje, že dovnitř nesmí nebo když eventuelně překročí práh, když jsou otevřené dveře a je vykázán, tak se není co divit, že to je pes, který doma být nechce, byl tak naučen.

Myslím, že defakto pouze režim...tak si sám vyber, jestli chceš bydlet doma a nebo venku...popř. režimy s volným vstupem do domu a na zahradu, dle psího uvážení, pak indikují skutečnou preferenci psa........a ne zvyk popř. preferenci pánečka.
Ale je to samozřejmě můj názor, nikomu ho necpu.

Jo jo, souhlasím 😉

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No myslím, že se shodneme na tom, že jsou pesani, kteří opravdu chtějí být venku....to chtějí bych zdůraznila, protože mi přijde, že i lidi, kteří mají venkovního psa a říkají...on domů nechce, on je tady nervózní a chce ven...tak je to dle mého názoru proto, že pes není na domácí prostředí zvyklý a opravdu se tam třeba cítí nesvůj......navíc pokud se psu opakuje, že dovnitř nesmí nebo když eventuelně překročí práh, když jsou otevřené dveře a je vykázán, tak se není co divit, že to je pes, který doma být nechce, byl tak naučen.

Myslím, že defakto pouze režim...tak si sám vyber, jestli chceš bydlet doma a nebo venku...popř. režimy s volným vstupem do domu a na zahradu, dle psího uvážení, pak indikují skutečnou preferenci psa........a ne zvyk popř. preferenci pánečka.
Ale je to samozřejmě můj názor, nikomu ho necpu.

Už jsem to psala. Samík není žádný hlídač, ale prostě ano, na zahradu byl zvyklý odmala a jako štěně měl do baráku zákaz. Jako dospělí už psi chodili, ale prostě to jen taková inspekce, prošli si barák, co nového, chvíli poleželi a chtěli ven. Teďka jde samík většinou pokaždé, když jdu ze zahrady se mnou. Lehne si v kuchyni a leží, já už sedím v obyvču, ale on za mnou nejde. Až je mu horko, tak se přijde postavit u francouzského okna, ať mu jdu otevřít ven. Takže co z toho vyvodit, chce být doma? Nevím proč v kuchyni je tam lesklá dlažba, která navíc v zimě topí. V obyvču dřevěná podlaha bez topení. Pokud si ještě vybírá, tak si lehne v jídelně, mezi kuchyní a obývákem, ale proč jen hádám, je tam průvan? Kvůli mě to asi není, když leží z 99% jinde

lupus4 napsal(a):
žádnému není dobře SAMOTNÉMU...

...ani člověku.