Může mi někdo zkušenější poradit, jak by měl reagovat syn (8let), když na něj začne skákat a dorážet (hravě, NE agresivně) naše psisko?
Fenka má 10měsíců, je to prostě torpédo, je hravá, divoká a na dítě už dost velká. Na dospělé ani na starší dceru už neskáče - respektuje povel "Ne", případně "sedni" (a čekej až tě pohladíme). Ovšem syna prostě neposlechne, nerespektuje, chce si s ním hrát, on s ní taky různě blbne- nebojí se jí, neubližuje jí. Ovšem ona ho často porazí, ruce i tělo má dodrápané potřebovala bych poradit, jak by měl reagovat na tohle její blbnutí, aby toho nechala.
Na cvičáku jsme párkrát byli, nicméně pan cvičitel mi na tohle sdělil, že to mladí psi prostě dělají, že jeho pes skáče po dětech ještě ve čtyřech letech , no s tím se moc smířit nehodlám.
Díky za rady k věci
Uživatel s deaktivovaným účtem

Myslím, že fence to budete muset vysvětlit vy, prostě ty dvě štěňata srovnat.....
Postřeh od nás doma: manže psa nevítá (jako pohladí jí ale nešišlá, nedělá u toho povyk a pes se jen omete, nechá se pohladit a jde, naopak dcera se ještě ve dvaceti s fenou válí po zemi a mudlá jí jako by se vrátila z mise na Mars a fena se úplně přetáčí až je musím někdy okřiknout.....na oplátku mě zpraží pohledama a jdou pak se mudlat do sluje(dcery pokoj).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Asi bych na to zkusila jít přes hraní si s pozitivkou. Ať se kluk naučí, jak fenku cvičit s piškotem nebo hračkou, jak ji učit různý věci. Tím si budou líp rozumět a fenka by se mohla naučit na něj dávat větší pozor. Zároveň by tam měl být někdo z dospělých, kdo bude fenu v případě potřeby korigovat.
Koneckonců dává smysl, že fena dítě nerespektuje - ona už je věkově dál. Můj pes děti do 13-15 let ignoruje, pokud nemají piškot.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Myslím, že fence to budete muset vysvětlit vy, prostě ty dvě štěňata srovnat.....
Postřeh od nás doma: manže psa nevítá (jako pohladí jí ale nešišlá, nedělá u toho povyk a pes se jen omete, nechá se pohladit a jde, naopak dcera se ještě ve dvaceti s fenou válí po zemi a mudlá jí jako by se vrátila z mise na Mars a fena se úplně přetáčí až je musím někdy okřiknout.....na oplátku mě zpraží pohledama a jdou pak se mudlat do sluje(dcery pokoj).
Tohle já chápu, samozřejmě fenu koriguju, pokud u toho jsem a cvičit se snažíme. Nicméně mi šlo o to, jaký postoj by mělo zaujmout to dítě - je mi jasné, že jeho nejčastější reakce (utíkám a máchám rukama) je úplně blbě, to psa ještě více provokuje. Proto nevím, jestli má zůstat stát jako socha? Křiknout na ni? Otočit se zády? Dřepnout (to asi ne)? ... prostě musím i jeho naučit nějakou správnou reakci v situaci, kdy u nich nejsem.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak já teda neporadím co s tím, já učím štěňata od prvního dne, kdy je přinesu domů NESKÁKAT..."chceš pohladit, chceš pozornost??....tak to ale musíš mít všechny čtyři packy na zemi, jinak tě budu ignorovat"
Moje děti vyrostly s velkými psy a žádný neskákal. Když jsem pořizovala ovčandu, tak jsem sice malé děti neměla, ale byla tady stará prababička...prostě skákat nesměla.
Jsem ve výchově velmi benevolentní, ale jsou věci, přes které vlak nejede a tou je právě skákání a to na žádného člena rodiny.
No ale i tak bych řekla, že chyba není v psovi:
Ovšem syna prostě neposlechne, nerespektuje, chce si s ním hrát, on s ní taky různě blbne- nebojí se jí, neubližuje jí. Ovšem ona ho často porazí, ruce i tělo má dodrápané
Jednoduché řešení, tak ať s ní neblbne, ať spíš formou hry s fenou procvičuje poslušnost a ať si prostě hrají jinak, klidněji. A pokud i přes to bude dělat feňule takovýhle bejkárny, tak ať se synáček otočí a odejde.
ZinaO5

XXX.XXX.44.210
Vychovat psa by měl majitel, kterého pes respektuje. Vy byste měla být ve střehu a psa umravnit povelem, který zná. Poslat na místo, sedni, lehni. ..Hned ukončit hru. Případně okřiknout ne, nesmíš pokud pes chápe. ... Pes by měl mít v rodině stanovenou jasnou hierarchii. Vždy až za dětmi, případně kočkou. Určitě je nutná důslednost na straně majitele.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Terapeutka
napsal(a):
Tohle já chápu, samozřejmě fenu koriguju, pokud u toho jsem a cvičit se snažíme. Nicméně mi šlo o to, jaký postoj by mělo zaujmout to dítě - je mi jasné, že jeho nejčastější reakce (utíkám a máchám rukama) je úplně blbě, to psa ještě více provokuje. Proto nevím, jestli má zůstat stát jako socha? Křiknout na ni? Otočit se zády? Dřepnout (to asi ne)? ... prostě musím i jeho naučit nějakou správnou reakci v situaci, kdy u nich nejsem.
dite nemá zaujímat zadny - postoj.
musite to fakt ridit vy a pokud nemůžete - oddelovat je, mit psa na voditku apod. -mechanicky zabranit tomu, aby se tohle delo, když nemate cas to resit.
anebo jinak -nase deti vylezli na stul před stenetem když bylo zle -to je taky postoj
Minniemicky

XXX.XXX.10.184
Asi takhle, fena cití z Vašeho syna tu slabost? Nebo jak bych to nazvala lépe. Vnímá ho jako sobe rovného a nemá z něj žádnou autoritu. Měli jsme doma to stejné. Pes skákal jen na mladšího bráchu, tenkrat mu bylo 9 let bratrovi. A náš hafan, taky ne malýho vzrůstu :D mu dával zabrat. Na nikoho jiného si to nedovolil. Stejný případ jak píšete Vy. Ti psi prostě ví, kdo má větší sílu, autoritu a komu se podřídí. Maj k sobě věkově nejblíš a fenka ho má jako kámoše na blbnutí. Přejde to věkem feny a dominancí Vašeho syna. Co bych možná poradila, tak bych ji, když to uvidím, řekla nesmíš! Ne křičet, né zle, důrazněji . Ti naši čtyřnohý jako jediní na světě vnímají lidkské grimasy, takže ona pochopí a když na ní stejně i Váš syn zareaguje, přestane..pak naopak pochopí , že mu může ublížit. Že je silnější. Jak on. Bere ho, jakože on je ten dováditel ..on ji zlobí. On si s ní hraje :) pes si dovolí jen to, co mu dovolíme my.