Štěně krade ze stolu

GAELLE napsal(a):
tahání za kůži a plácání utěrkou je skvělá metoda. jak je možné že vám nefunguje?

obávám se , že zadavatelka ironii nepochopí

.Bebe. napsal(a):
Ahoj, 4 měsíční prcek bere jídlo ze stolu, ať je to cokoliv. Snažíme se ho to odnaučit - jakmile vyskočí na tůl stáhneme ho za kůži dolů, plácneme utěrkou...nic nepomáhá, vůbec si z toho nic nedělá a skočí na stůl po chvilce zas a nebo v naší nepřítomnosti...nějaké rady jak tomu zamezit? Děkuji

Moje stará psice taky.....

Nenechávat jídlo na stole.

.Bebe. napsal(a):
Ahoj, 4 měsíční prcek bere jídlo ze stolu, ať je to cokoliv. Snažíme se ho to odnaučit - jakmile vyskočí na tůl stáhneme ho za kůži dolů, plácneme utěrkou...nic nepomáhá, vůbec si z toho nic nedělá a skočí na stůl po chvilce zas a nebo v naší nepřítomnosti...nějaké rady jak tomu zamezit? Děkuji

Proč ho neobsloužíte, aby nemusel krást?

lupus4 napsal(a):
obávám se , že zadavatelka ironii nepochopí

Jsem chtěla napsat něco o vařečce, ale právě z toho důvodu jsem to radši spolkla.

.Bebe. napsal(a):
Ahoj, 4 měsíční prcek bere jídlo ze stolu, ať je to cokoliv. Snažíme se ho to odnaučit - jakmile vyskočí na tůl stáhneme ho za kůži dolů, plácneme utěrkou...nic nepomáhá, vůbec si z toho nic nedělá a skočí na stůl po chvilce zas a nebo v naší nepřítomnosti...nějaké rady jak tomu zamezit? Děkuji

.....to píšete o naší Ginuše???......my na to kašlem, jak psala Ollie...nenecháváme jídlo na stole....resp. u nás se neleze na stůl, ale kontroluje se kuchyňská linka.

Ale my víme, že to skákání na linku časem skončí samo...nebude potřeba, aby si vyskočila na linku a zkontrolovala, jestli tam není nějaká kořist, protože bude tak velká, že to uvidí ze země

"Snažíme se ho to odnaučit - jakmile vyskočí na tůl stáhneme ho za kůži dolů, plácneme utěrkou...nic nepomáhá, vůbec si z toho nic nedělá a skočí na stůl po chvilce zas a nebo v naší nepřítomnosti.."

neodnaučujte, ale naučte, jak se má místo toho chovat - třeba povel "místo", odchod nebo tak nějak - učím nikoliv v situaci, kdy se sápe na stůl, ale mimo, v klidu, po dobrém, odměňovat! Naučeným povelem pak předcházím nějakému skákání na stůl, neboli nenechám psa se chovat špatně.

a hlavně! nenechávejte jídlo volně ložené!

"protože bude tak velká, že to uvidí ze země"
doplním : že to uvidí a vezme si sama i s nohama na zemi

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Snažíme se ho to odnaučit - jakmile vyskočí na tůl stáhneme ho za kůži dolů, plácneme utěrkou...nic nepomáhá, vůbec si z toho nic nedělá a skočí na stůl po chvilce zas a nebo v naší nepřítomnosti.."

neodnaučujte, ale naučte, jak se má místo toho chovat - třeba povel "místo", odchod nebo tak nějak - učím nikoliv v situaci, kdy se sápe na stůl, ale mimo, v klidu, po dobrém, odměňovat! Naučeným povelem pak předcházím nějakému skákání na stůl, neboli nenechám psa se chovat špatně.

a hlavně! nenechávejte jídlo volně ložené!

"protože bude tak velká, že to uvidí ze země"
doplním : že to uvidí a vezme si sama i s nohama na zemi

No tak to je mi jasný.....my jsme v tomhle tak nějak lenoši, Sárina byla zloděj a vždycky se rozhlídla, jestli nikdo nekouká, tak nějak jsme se naučili všechno uklízet...dávat z dosahu........ve své podstatě mi stačí, že když si položím talíř s jídlem třeba v obýváku na stolek a chci si dojít pro pití, tak stačí říct "nesmíš" a ona se toho nedotkne.....ale bez povelu mi do toho vleze.

Takže u nás funguje pouze povel "před akcí" před tím než se někam vleze....a hlavně holky mají ten dar lézt na linku, když si myslí, že je nikdo nevidí.

To zase můj pes...naprostý touba...tomu stačilo říct jedno "na linku se neleze" a on tam prostě neleze....jednou jsem mu řekla, když ležel přes celou kuchyň, aby mazal, že už mě nebaví přes něj skákat....nedostal vynadáno, normálně byl požádán a od té doby do kuchyně bez pozvání nejde...u takovýho psa je to učení, že se něco nesmí naprostá pohodička

Máme též 4m štěně, v naší přítomnosti si už nic nevezme, musela jsem začít učit brzy, jelikož máme 2 malé děti, kterým kradl jídlo i z rukou 🙂 V naší nepřítomnosti se samozřejmě zatím obslouží vším, co je v dosahu 😀 Takže hlavní zásada: Nenechávat jídlo někde volně položené, neb příležitost dělá zloděje. Pokud něco ukořistí, nenechte ho to dojíst. Když uvidí, že se mu vyplatí na stůl skákat, bude v tom pokračovat. Určitě ho nijak neplácejte, nepochopí, za co to je a jen si tím narušíte vzájemný vztah. Přeci chcete, aby vás pejsek poslouchal proto, že chce a ne proto, že se vás bojí. Navíc, až dospěje, může se stát, že se ohradí (záleží na povaze a plemeni). A teď jak postupovat. Mějte v blízkosti vždy nějaké pamlsky/co má pes rád. Jakmile se bude blížit ke stolu, kde je jídlo, zavolejte ho/jděte k němu, jakmile odvrátí pozornost od jídla a podívá se na vás/přiběhne, odměňte ho. Odměňujte žádoucí chování - v tomto případě - pes se přestal zajímat o lákadla na stole. A takto pořád a pořád, u nás už nyní stačí říct jen dlouze jeho jméno v jiné intonaci a zastaví se, jídlo si nevezme. Odměny v podobě pamlsků postupně odbouráte. Další možností je povel "fuj". Dle mého vcelku užitečný, především pokud máte psa, který sežere kdejaký hnus, co na zemi najde. Tohle je lepší trénovat s vodítkem. Pes vidí něco, co chce sníst. Vy se zastavíte, on je na naplém vodítku s upřeným pohledem na objekt, řeknete "fuj" a počkáte, vodítkem nijak neškubejte, dál nic neříkejte. Počkejte, až se na vás pejsek podívá, dál se už o objekt nezajímá, v tom momentě opět přichází odměna. Někdo povel "fuj" bere jako zákazový, já to spíš beru tak, že to znamená: Ani nemysli na to, že ten hnus na zemi půjdeš sežrat a radši si jdi po svých 🙃 Jinak povely jako "nesmíš" apod. jsou většinou neefektivní, vždycky je lepší spíš pejskovi říci, co dělat má, než co dělat nemá. Povel "místo" je skvělý, ale pro 4m štěně ještě docela náročný, ale určitě bych to do budoucna řešila i tak (pokud by např. žebral).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak to je mi jasný.....my jsme v tomhle tak nějak lenoši, Sárina byla zloděj a vždycky se rozhlídla, jestli nikdo nekouká, tak nějak jsme se naučili všechno uklízet...dávat z dosahu........ve své podstatě mi stačí, že když si položím talíř s jídlem třeba v obýváku na stolek a chci si dojít pro pití, tak stačí říct "nesmíš" a ona se toho nedotkne.....ale bez povelu mi do toho vleze.

Takže u nás funguje pouze povel "před akcí" před tím než se někam vleze....a hlavně holky mají ten dar lézt na linku, když si myslí, že je nikdo nevidí.

To zase můj pes...naprostý touba...tomu stačilo říct jedno "na linku se neleze" a on tam prostě neleze....jednou jsem mu řekla, když ležel přes celou kuchyň, aby mazal, že už mě nebaví přes něj skákat....nedostal vynadáno, normálně byl požádán a od té doby do kuchyně bez pozvání nejde...u takovýho psa je to učení, že se něco nesmí naprostá pohodička

Našemu předchozímu pejskovi taky stačilo říct, že ze stolu a z linky se jídlo nekrade a chápal to. Vůbec si nepamatuji, že bych to nějak učila. Klíďo jsem mohla odejít, nechat na stole např. tác s cukrovím a nezmizlo nic. Přišlo to tak nějak samo, jako štěně nám samozřejmě uzmul hodně věcí, ale pak to odeznělo 🙂 Mám pocit, že u nynějšího pesana to tak hladce nepůjde 😀

....."nechat na stole např. tác s cukrovím a nezmizlo nic".......

to znám, kerryčka by si taky ze stolu ( z linky ) nic nevzala - to bylo tabu. Do té doby, než se naučila spolupracovat s kočkou. Jednalo se právě o tác s vánočním cukrovím.
Kočka cukroví nežrala ( kočky asi na sladké nejsou ), ale po lince chodila a shazovala ho feně na zem. Co bylo na zemi - no to už přece pes může.......To bylo překvapení, že půl tácu dobrot chybí :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
....."nechat na stole např. tác s cukrovím a nezmizlo nic".......

to znám, kerryčka by si taky ze stolu ( z linky ) nic nevzala - to bylo tabu. Do té doby, než se naučila spolupracovat s kočkou. Jednalo se právě o tác s vánočním cukrovím.
Kočka cukroví nežrala ( kočky asi na sladké nejsou ), ale po lince chodila a shazovala ho feně na zem. Co bylo na zemi - no to už přece pes může.......To bylo překvapení, že půl tácu dobrot chybí :-))

tak já se budu znova opakovat. náš šikovný vořech si otevřel zamčené !! dveře do obyváku a z nízkého stolku vyluxoval z táců skoro všechno cukroví. Ještě si vybíral
A ani se potom nepos*al a nepoblil.
Klíč jsme pak museli dávat nahoru na skříň.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
....."nechat na stole např. tác s cukrovím a nezmizlo nic".......

to znám, kerryčka by si taky ze stolu ( z linky ) nic nevzala - to bylo tabu. Do té doby, než se naučila spolupracovat s kočkou. Jednalo se právě o tác s vánočním cukrovím.
Kočka cukroví nežrala ( kočky asi na sladké nejsou ), ale po lince chodila a shazovala ho feně na zem. Co bylo na zemi - no to už přece pes může.......To bylo překvapení, že půl tácu dobrot chybí :-))

To je super spolupráce 🙂 Náš kocour je takový, že to raději sežere sám (sladký, slaný, je mu to jedno 😀). A ano, co je na zemi, je již přeci ve výhradním vlastnictví psa :-))

GAELLE napsal(a):
tak já se budu znova opakovat. náš šikovný vořech si otevřel zamčené !! dveře do obyváku a z nízkého stolku vyluxoval z táců skoro všechno cukroví. Ještě si vybíral
A ani se potom nepos*al a nepoblil.
Klíč jsme pak museli dávat nahoru na skříň.

Takové manévry

Jsou chvíle, kdy jsem fakt hooooooooooooodně ráda, že mám celý život malé pesy (max. po kolena).

Fiona.Praha napsal(a):
Takové manévry

Jsou chvíle, kdy jsem fakt hooooooooooooodně ráda, že mám celý život malé pesy (max. po kolena).

No já mám teď malého psa, štěně a předevčírem jsem ho poprvé našla na stole
S větším - labradorem se mi za celý jeho život nestalo že by vyskočil nebo vylezl na stůl nebo kuchyňskou linku. Nikdy to ani nezkusil. A teď tento prcek z ničeho nic, ale jídlo si nevzal, byla na stole mísa s ovocem, které mám moc rád a nic. Jen si tam prostě lehl

Myslím že to bylo aby na sebe upoutal pozornost, nevšímala jsem si ho, chvilku kňučel, pak ticho, jdu se podívat do kuchyně z obýváku a on si akorát lehal na stole. A tvářil se jako by to byla ta nejnormálnější věc na světě

Fiona.Praha napsal(a):
Takové manévry

Jsou chvíle, kdy jsem fakt hooooooooooooodně ráda, že mám celý život malé pesy (max. po kolena).

Náš kocour není ani zdaleka po kolena a dveře si umí otevřít taky. Předělali jsme kliky nastojato a umí si otevřít i ty. Klíče uvnitř domu nemáme všude, tak nemůžu vyzkoušet, jestli by si i odemykal :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já mám teď malého psa, štěně a předevčírem jsem ho poprvé našla na stole
S větším - labradorem se mi za celý jeho život nestalo že by vyskočil nebo vylezl na stůl nebo kuchyňskou linku. Nikdy to ani nezkusil. A teď tento prcek z ničeho nic, ale jídlo si nevzal, byla na stole mísa s ovocem, které mám moc rád a nic. Jen si tam prostě lehl

Myslím že to bylo aby na sebe upoutal pozornost, nevšímala jsem si ho, chvilku kňučel, pak ticho, jdu se podívat do kuchyně z obýváku a on si akorát lehal na stole. A tvářil se jako by to byla ta nejnormálnější věc na světě

Můj předchozí pes lehal v paneláku na stole pod oknem, aby viděl ven a mohl sledovat. Tam se vždycky něco dělo. Tedy jenom když jsem nebyla doma. Šlo tomu zabránit jedině překlopením židlí na stůl, ale já mu nechávala stůl k dispozici. Jen jsem sklízela ubrus a vázu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Náš kocour není ani zdaleka po kolena a dveře si umí otevřít taky. Předělali jsme kliky nastojato a umí si otevřít i ty. Klíče uvnitř domu nemáme všude, tak nemůžu vyzkoušet, jestli by si i odemykal :-))

kliky nastojato byla pro něj sranda ale s tím klíčem teda překvapil

GAELLE napsal(a):
kliky nastojato byla pro něj sranda ale s tím klíčem teda překvapil

Však srovnejte velikosti. Kocour musí za přední viset a zadníma rumplovat klikou :-)).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však srovnejte velikosti. Kocour musí za přední viset a zadníma rumplovat klikou :-)).

tak jasně že tady kocour vítězí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Náš kocour není ani zdaleka po kolena a dveře si umí otevřít taky. Předělali jsme kliky nastojato a umí si otevřít i ty. Klíče uvnitř domu nemáme všude, tak nemůžu vyzkoušet, jestli by si i odemykal :-))

Kočky jsou obecně šikovnější a mrštnější než psi.
U mne nehrozí, že bych měla kočku. Bydlím v bytě a asi v něm zůstanu. Mít kočku zavřenou v bytě, se záchodem s pískem, škrabadlama, se zasíťovaným balkonem, aby mohla jen koukat ven, je pro mne týrání. A proto, taková spolupráce u nás nenastane.

Nemám nic proti majitelům bytových koček, ale já to mám prostě takhle. V Praze v bytě bych kočku nechtěla. V Praze bych ji nechtěla ani u baráku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak to je mi jasný.....my jsme v tomhle tak nějak lenoši, Sárina byla zloděj a vždycky se rozhlídla, jestli nikdo nekouká, tak nějak jsme se naučili všechno uklízet...dávat z dosahu........ve své podstatě mi stačí, že když si položím talíř s jídlem třeba v obýváku na stolek a chci si dojít pro pití, tak stačí říct "nesmíš" a ona se toho nedotkne.....ale bez povelu mi do toho vleze.

Takže u nás funguje pouze povel "před akcí" před tím než se někam vleze....a hlavně holky mají ten dar lézt na linku, když si myslí, že je nikdo nevidí.

To zase můj pes...naprostý touba...tomu stačilo říct jedno "na linku se neleze" a on tam prostě neleze....jednou jsem mu řekla, když ležel přes celou kuchyň, aby mazal, že už mě nebaví přes něj skákat....nedostal vynadáno, normálně byl požádán a od té doby do kuchyně bez pozvání nejde...u takovýho psa je to učení, že se něco nesmí naprostá pohodička

Poslyšte, to ale není trouba, že na linku neleze, protože to nechcete, ne? Já třeba u svých psů oceňuju, že byť si umí otevřít dveře, myčku a mladej by hravě zvládl i ledničku, že to nedělají, ani když nejsme doma, protože ví, že to nechci. Mně to vyhovuje víc než mít na ledničce řetěz, jak jsem to viděla u jedněch majitelů ČSV :-D.

Zoia napsal(a):
Poslyšte, to ale není trouba, že na linku neleze, protože to nechcete, ne? Já třeba u svých psů oceňuju, že byť si umí otevřít dveře, myčku a mladej by hravě zvládl i ledničku, že to nedělají, ani když nejsme doma, protože ví, že to nechci. Mně to vyhovuje víc než mít na ledničce řetěz, jak jsem to viděla u jedněch majitelů ČSV :-D.

Já měla na lednici gumicuk. V té době jsem si myslela, že jen já mám tak šikovné psy, že umí vyžrat lednici. Navíc jsem si dlouho myslela, že ji otvírá pes a fena se jen přiživuje. Pak jsem zjistila, že je to naopak. A nakonec - možná otvíral někdy pes, někdy fena :-))
Teď už zadavatel tuší, jaké manévry se bude muset naučit konat, jen co pes povyroste. Jen odpadkové koše jsme ještě nezmínili.

Můj pes nic takového nedělá, i mi to je někdy líto, podle mě je to legrace.. já jsem taková jednoduchá, no.
Tento i oběd uvařil :-)
https://www.youtube.com/watch?v=_ym0rxisOpw
A tito ho sežrali :-) oběd.
https://www.youtube.com/watch?v=PHUdd7cQNTA

Zoia napsal(a):
Poslyšte, to ale není trouba, že na linku neleze, protože to nechcete, ne? Já třeba u svých psů oceňuju, že byť si umí otevřít dveře, myčku a mladej by hravě zvládl i ledničku, že to nedělají, ani když nejsme doma, protože ví, že to nechci. Mně to vyhovuje víc než mít na ledničce řetěz, jak jsem to viděla u jedněch majitelů ČSV :-D.

Poslyšte, to ale není trouba, že na linku neleze, protože to nechcete, ne?

Můj pes jo....on by chtěl asi taky, ale tak nějak nic nevymyslí....není to moje kynologická zásluha...do téhle věci já nehodlám investovat čas a popř. ještě přemýšlet, jak to konkrétního psa naučit....je pro mě jednodušší prostě jídlo uklidit a nebo přiklopit.

Možná to někteří z mých psů dělají, protože nejsem dostatečná autorita...co já vím....a asi jsem divná, ale naopak ocením kreativitu...čím rafinovanější je pes při tom, aby ho u toho nikdo nepřistihl, tím jsem na něj víc pyšná, že mu to myslí.....

Jako afgán byl v tomhle mistr......to kam se na něj hrabou ty moje holky....

To mně přijde mnohem praktičtější a jednodušší psy naučit, že se jídlo nebere ani ze stolu, ani z linky, ani ze stolku v obýváku, prostě odnikud. S dvěma dětmi doma to ani jinak nešlo. Zbláznila bych se, kdybych měla hlídat, jestli je všechno jídlo neustále uklizené. A naštěstí žádný z našich psů - ani v širší rodině - neměl tendenci a snahu otvírat lednici či spížku. Ani nikdy neměli zájem o odpadkový koš, který stál a stojí volně u stěny v kuchyni.
S trochou nadsázky - naši psi to neměli a nemají zapotřebí, my je krmíme.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mně přijde mnohem praktičtější a jednodušší psy naučit, že se jídlo nebere ani ze stolu, ani z linky, ani ze stolku v obýváku, prostě odnikud. S dvěma dětmi doma to ani jinak nešlo. Zbláznila bych se, kdybych měla hlídat, jestli je všechno jídlo neustále uklizené. A naštěstí žádný z našich psů - ani v širší rodině - neměl tendenci a snahu otvírat lednici či spížku. Ani nikdy neměli zájem o odpadkový koš, který stál a stojí volně u stěny v kuchyni.
S trochou nadsázky - naši psi to neměli a nemají zapotřebí, my je krmíme.

Tak hádat se nebudu, protože můj selskej rozum říká, že správně je to tak jak popisujete vy...

K těm dětem bych dodala, že jsme s tím nikdy neměli problém, protože to jsme měli ovčandu, která nekradla....teda jenom měla takovou úchylku na šunkový chlebíčky, ale nedovolila si je vzít "ukrást" ani z nízkého stolku v obýváku a to ani v naší nepřítomnosti. Naopak když procházela kolem stolku, tak si dávala velký pozor, aby jsme si všimli, že tak mimoděk jeden olízla....no a děda s babi jí ho pak prostě dali, protože co z olízlým chlebíčkem....s ničím jiným to nedělala.........

A chrťák, tak ten kradl stylem.....panička nechala na lince maso, potřebuje si odskočit, koukne do obýváku, pes tvrdě spí na gauči...za několik...nebojím se říct sekund se vrátí, maso nikde a pes tvrdě spí na stejném místě na gauči....tak to možná ani nebyl on, ale trpaslíci.......zvláštní je, že pokud jsem tam maso nastražila, abych chrta přistihla a mohla s tím "něco dělat" tak jsem mohla číhat třeba celej den a maso tam celej den leželo a nikdo si ho nevšiml.......

Edit a to to neměl echt zapotřebí, protože nejedl "psí" jídlo, ale to co jsem vařila i pro děti., takže "lidské".....

"S trochou nadsázky - naši psi to neměli a nemají zapotřebí, my je krmíme".

Fakt je, že takové dobroty, jaké našli v lednici, nedostávali. To nej, na co si vzpomínám, byla hrachovka z pytlíku, vylízali dočista dočista.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mně přijde mnohem praktičtější a jednodušší psy naučit, že se jídlo nebere ani ze stolu, ani z linky, ani ze stolku v obýváku, prostě odnikud. S dvěma dětmi doma to ani jinak nešlo. Zbláznila bych se, kdybych měla hlídat, jestli je všechno jídlo neustále uklizené. A naštěstí žádný z našich psů - ani v širší rodině - neměl tendenci a snahu otvírat lednici či spížku. Ani nikdy neměli zájem o odpadkový koš, který stál a stojí volně u stěny v kuchyni.
S trochou nadsázky - naši psi to neměli a nemají zapotřebí, my je krmíme.

Myslím, že už jsme to jednou řešili, ale odpovědi se mi nedostalo - Jak naučit psa si nic nevzít v mojí nepřítomnosti? Když mám dvě popelnice . Pravda je, že jsem se o to ani nepokoušela, a fakt mě ani nenapadá jak. Když jsem tam já, tak si nic takového nedovolí, od stolu je nekrmím, nelezou tam. Pokud jim řeknu, že nesmí a odjedu vedle na chvíli, tak taky ok. Ale když náhodou někde něco zapomenu a odjedu úplně, nebo jdu pryč na dýl, tak se prostě obslouží (to už se dlouho nestalo, už jsem vyškolená ) a mě fakt nenapadá, jak bych to měla odnaučit. U předešlého psa jsem to vůbec řešit nemusela, ten by si nevzal nic... A to nemyslím jako nějaké rýpání, jen mě to fakt zajímá

Fena to ještě minule dovršila tím, když jsem tu měla návštěvu a šla jsem vařit kafe. Návštěva s fenou zůstaly venku, na stole byly nějaké sušenky ke kávě. No vařím kafe a najednou slyším řev, tak vyběhnu ven, fena stála na stole a hltala ty sušenky a holky poskakovaly kolem ní, volaly na mě a tlemily se . Hned co fena viděla mě, tak mazala dolů a nahodila provinilý výraz. Ne opravdu nám doma běžně nechodí po stole , ale tady jakmile měla tu příležitost, tak prostě šla, návštěva, nenávštěva .

..."a mě fakt nenapadá, jak bych to měla odnaučit".....
Vestarých kynologických příručkách je návod : Přivázat k lákavému soustu plechovku s hřebíky, která se na psa s rachotem sesype, když si sousto podá.
Nezkoušela jsem, bylo pro mě jednodušší, jídlo ze stolu sklízet.

Ale však tohle se pes nenaučí. Je přírodně nastaven na "sežeru hromadu, když je příležitost, i kdybych se měl poblít".
Proč můj pes nesežral ze stolu, linky, ani z malého stolku nic? Když má hlavu v úrovni malého stolku a k velkému stačí zvednout tlapičku ... ? Já jsem ho to neučila. Nemusela jsem. Kdyby na zemi leželo cukroví, tak to sežere, to jo, my dvě se o cukroví hádáme.
Ale předtím jsme měli psa.. bože, řekla bych debull, ale o psech jen dobře. Ten odklidil vše, snad i to, co nebylo k jídlu. Naučil se základní povely, nemohl zůstat v chalupě bez dozoru.. a hned, jak mi došlo, že zůstane u dvou povelů (z čehož jeden byla donáška čehokoli) a žraní listů, dříví,.. nekompatibilní pes šel k novým majitelům, pase ovce a nosí nářadí po poli. No to je jiný příběh.. Psa to prostě ale nenaučíte a o inteligenci to není.
Leda na principu jako dřív.. elektrika a ostré špekáčky. Co v tom špekáčku bylo zapíchané, už nevím. Zkrátka nějak formou trestání se naučilo, že si pes nic vzít nesmí. A tak záleží, k jaké formě trestu jsem ochotná až zajít. Já skoro nikam, ale mám štěstí, dostala jsem výjimečného psa.

marcelamax: náhodou vím, že někteří psi tohle dělají schválně - vyvolají u lidí smích nebo podobně vtipnou reakci.. pitbuloidní psi jsou na to specialisté
když si megí nějak déle nevšímám, tak začne velmi široce máchat ocasem, uši dozadu a tlapu do vzduchu a dělá, že jde vlézt na stůl...a střídavě kouká na mě a na stůl, dokud si toho nevšimnu, nepřijdu, nepoplácám ji a neřeknu - co to tady vymejšlíš za bejkárnu, tě vidím.. a směju se tomu.. nabídnu jí ten rohlík, co na stole vidí, ale nechce ho.... a ona se směje, proč, to teda přesně nevím, ale vypadá hrozně spokojeně.. nebo takhle občas zdrhne do patra, kde nemá být sama, protože dítě si moc neuklízí pokoj a pes tak třeba šlápne na školní sešit (no a co prej, dobrá výmluva pak)... no a to zjistím, že pes neleží na gauči, tak volám.. a ona mohutným dupotem seskáče schody a zas hodí ten výraz.. naoko jí vynadám, jakože cos tam zase dělala! ty zlej neposlušnej pse? ......a ona na mě ještě štěká :-) a takhle si tady hrajeme dětinské hry.. antidepresivní pes

marcelaamax napsal(a):
Myslím, že už jsme to jednou řešili, ale odpovědi se mi nedostalo - Jak naučit psa si nic nevzít v mojí nepřítomnosti? Když mám dvě popelnice . Pravda je, že jsem se o to ani nepokoušela, a fakt mě ani nenapadá jak. Když jsem tam já, tak si nic takového nedovolí, od stolu je nekrmím, nelezou tam. Pokud jim řeknu, že nesmí a odjedu vedle na chvíli, tak taky ok. Ale když náhodou někde něco zapomenu a odjedu úplně, nebo jdu pryč na dýl, tak se prostě obslouží (to už se dlouho nestalo, už jsem vyškolená ) a mě fakt nenapadá, jak bych to měla odnaučit. U předešlého psa jsem to vůbec řešit nemusela, ten by si nevzal nic... A to nemyslím jako nějaké rýpání, jen mě to fakt zajímá

Fena to ještě minule dovršila tím, když jsem tu měla návštěvu a šla jsem vařit kafe. Návštěva s fenou zůstaly venku, na stole byly nějaké sušenky ke kávě. No vařím kafe a najednou slyším řev, tak vyběhnu ven, fena stála na stole a hltala ty sušenky a holky poskakovaly kolem ní, volaly na mě a tlemily se . Hned co fena viděla mě, tak mazala dolů a nahodila provinilý výraz. Ne opravdu nám doma běžně nechodí po stole , ale tady jakmile měla tu příležitost, tak prostě šla, návštěva, nenávštěva .

Ano, už jsme to tu před časem řešili. Já jsem docilila spolehlivosti jen zákazovým povelem. A to jsem měla fenu, která k nám přišla když měla 2,5 roku, a teprve jsem ji to učila. Šlo to samozřejmě postupně...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, už jsme to tu před časem řešili. Já jsem docilila spolehlivosti jen zákazovým povelem. A to jsem měla fenu, která k nám přišla když měla 2,5 roku, a teprve jsem ji to učila. Šlo to samozřejmě postupně...

ale v nepřítomnosti pána ten zákazový povel přece nemůže přijít?

GAELLE napsal(a):
ale v nepřítomnosti pána ten zákazový povel přece nemůže přijít?

No ale když se pes naučí v přítomnosti pána, že je to "Fuj!" , že ze stolu se nic nebere, tak to pak časem funguje absolutně. Stejně, jako když učīte, aby nic nežral na vycházce.

V podobných diskuzích mě vždy překvapí, o kolik jinak má spousta lidí nastavená nějaká základní pravidla domácnosti oproti mně. Tím to nechci nikterak kritizovat ani snižovat, respektuji to, i na návštěvách to vydržím, ale překvapuje mě to.
V mé domácnosti neexistuje, aby pes žebral u stolu / v kuchyni, skákal na dveře, gauč, postel (to má někde i dovoleno, doma nikoli), stůl nebo dokonce kuchyňskou linku. Jídlo miluje a to tak, že všechno, ale máme dohodu, že samoobslužně fungovat prostě nebude, takže když si nechám svačinu na konferenčním stolku (ke kterému se musí sklánět - má 70 cm v kohoutku) a odejdu z místnosti (třeba převzít balík), pes ji nechá ležet. Nesežere mi to, neolizuje mi to. Když má na něco chuť (většinou chce sušenou plíci / ucho), tak si pro mě dojde, a odvede mě k úložišti. Což je tedy taky děsný zlozvyk, ale vzhledem k jeho pokročilému věku už s tím nemám problém. Dělá to tak 1-2x do týdne, to jsem ochotná tolerovat.

Zažila jsem na návštěvě něco podobného, jak popisovala Marcelka - grilovalo se, trochu stranou byl stolek, na kterém bylo rozložené maso v marinádě, nějaká zelenina... Inu, pes (cca 18 kg) vyskočil na stůl a začal to tam žrát. Já tedy byla v upřímném šoku, protože jsem něco takového nikdy neviděla. Celá situace byla ovšem završená tím, že když ho majitel šel z toho stolu sundat (povel nefungoval), tak ho ten pes ještě pokousal. Nebylo to na šití, ale krev tekla. Pes měl složeno několik zkoušek z poslušnosti. :-)

K zadavatelce - já bych si to rozdělila na dva problémy. Jednak bych psa učila nějakou sebekontrolu u jídla. Tzn. netolerovala bych žádné žebrání (posílala bych ho na místo /jestli ten povel ovládá/ a nic by od stolu nebo kuchyňské linky nedostal), dávala bych mu jídlo pouze do misky nebo z ruky někde mimo stůl/linku. Dál bych ho učila, aby začal jíst až po vyzvání, aby si sám nebral, co upadlo na zem. Existuje i takový ten trik s piškotem na nose - položíte psovi piškot na nos, a smí si ho nadhodit a sníst až na povel. Snažila bych se ho prostě naučit, aby se v přítomnosti jídla ovládal. Osobně ani při výcviku nejsem příznivcem 100% pamlskování - jídlem jsem odměňovala spíš výjimečně (jinak byl přemotivovaný a nepřemýšlel), jeli jsme spíše na slovní pochvaly, pohlazení, pohrání si s něčím.

Dále bych se věnovala tomu skákání na stůl. To bych asi nerozdýchala, ani kdyby tam nebyla ta fáze s ukradeným jídlem. :-) Je to jednoduché - prostě tam toho psa nesmíte nechat skočit. Nejdřív udělejte observaci a zjistěte, jak to celé funguje. Pak budete vědět, kdy a jak to celé začíná, a to je ten moment, kdy je to potřeba utnout. Psa netrestejte, ale naučte ho, co má dělat. Takže místo skákání na stůl by si mohl jít třeba lehnout na pelíšek. Můžete si pomoci couračkou, jestli ještě neposlechne, ať máte "prodlouženou ruku". Ale ve chvíli, kdy už stojí na stole, je dle mého názoru pozdě. To už bych se ho jen naštvaně zeptala, jestli si ze mě dělá legraci, a řekla bych mu, ať okamžitě sleze. Na tresty se vybodněte.

Důležité je, abyste v rodině táhli všichni za jeden provaz. Je potřeba - ostatně jako u všeho - důslednost a konzistentní jednání. Mám stejnou zkušenost jako Balu - když se to pes naučí v přítomnosti pána, bude to časem fungovat i v jeho nepřítomnosti. Je to úplně stejné jako například s destruktivní činností v domácnosti - většina (dospělých, vychovaných) psů přeci v nepřítomnosti majitele také necupuje knížky nebo neokusuje nábytek (alespoň doufám, že mi teď nenapíšete jako minule u toho skákání na dveře, že vám to všem psi dělají a nevadí vám to :-D ). Dle mého názoru se to musí zautomatizovat. Jakmile je na to udělaná správná dráha v mozku, je vyhráno. Prostě: vyměšuje se venku, vybavení domácnosti se neničí, na stůl se neskáče, jídlo se nekrade. A to platí absolutně, i během mé nepřítomnosti. Tak.

Odetta: tak já se naučila, že pejskařům (a kočkařům, tam to schytám ještě víc :-) ) neříkám, že tak nějak vše naučit jde.. bez rozdílu.. jen rozdíl ve způsobu učení.. však počkejte :-)
Myslíte, že když necháte psa na zahradě a někdo mu hodí buřta, že to pes nesní? A že si nedojde pro stejk na návštěvě? Bude to fungovat pro všechny stoly na světě?
Přede mnou to určitě dělat nebude, to vím, ale kdybych z toho místa, na návštěvě na cizí zahradě, odešla, že by si nedal? Takový 3 cm vysoký vepřový prorostlý s plátkem slaniny navrchu.. hmm :-) :-)

Chtěla jsem napsat něco podobného jako Odetta - překvapuje mě, kolik lidí zde řeší krádeže jídla psem tím, že jídlo schovávají, místo aby psa vychovali. Myslela jsem, že je běžné mít takto vychovaného psa a za výjimku jsem považovala ty, co to tak nemají a nepovažují za nutné psa v tomto směru vychovat. Zjevně to nejsou výjimky...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ale když se pes naučí v přítomnosti pána, že je to "Fuj!" , že ze stolu se nic nebere, tak to pak časem funguje absolutně. Stejně, jako když učīte, aby nic nežral na vycházce.

ne, takhle to kazdeho psa nenaucite.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odetta: tak já se naučila, že pejskařům (a kočkařům, tam to schytám ještě víc :-) ) neříkám, že tak nějak vše naučit jde.. bez rozdílu.. jen rozdíl ve způsobu učení.. však počkejte :-)
Myslíte, že když necháte psa na zahradě a někdo mu hodí buřta, že to pes nesní? A že si nedojde pro stejk na návštěvě? Bude to fungovat pro všechny stoly na světě?
Přede mnou to určitě dělat nebude, to vím, ale kdybych z toho místa, na návštěvě na cizí zahradě, odešla, že by si nedal? Takový 3 cm vysoký vepřový prorostlý s plátkem slaniny navrchu.. hmm :-) :-)

Někdy se to třeba nepovede. (Umím si představit i plemena, kterým toho člověk vůbec moc nevysvětlí - ale zadavatelka má, jestli si dobře vzpomínám, AUO.) Nebo někdo nevěří tomu, že by se to povést mohlo - a tak raději uklízí každý drobek pod zámek s pěti západy a gumicuk. Někomu zase vyhovuje jíst se psem z jednoho talíře, takže to psa učit ani nechce. Proč ne - každého volba. Ale zadavatelka se ptala, jak to psa odnaučit, tak jsem napsala své zkušenosti. A ano, jsou to pouze mé zkušenosti, neplatí to absolutně.

Můj pes už bohužel z podlahy žere bez vyzvání (což je otázka mé nedůslednosti, nebylo to tak vždy), takže vuřt hozený přes plot by bez okolků snědl. Kdyby mu někdo nabídl steak z ruky, také si ho vezme. Ale ze stolu by si ho nevzal, a to ani na návštěvě. Ani ze židle. Vyzkoušeno. A ten pes z mé historky, ten na návštěvě nebyl (to jsem byla já), on tam byl doma.

Edit: Jinak představa mého psa samotného na zahradě... to je vůbec zábavné. Mám psa - suchý zip, takže to nehrozí, chodí si se mnou i čistit zuby. Ale chápu Váš point.

Odetta : Určitě to máte popsané hezky. Ale abyste psa něco učila, musíte ho u toho vidět. Abyste ho poslala na místo, musíte postřehnout, že chce vyskočit na stůl. Nikdy jsem svého psa neviděla, nejen na stůl vyskočit, ale ani na něm ležet. Když jsem přišla domů, stál u dveří. Stejně tak jsem své psy nikdy neviděla otvírat lednici. Jen jsem našla pozůstatky na zemi : vylízaný papír od másla, pytlík od hrachovky.....Možná to z lednice vytáhli před hodinou, možná přede dvěma..... Feně v té době bylo 12, psovi 8.
Gumicuk - můj vynález - to jistil. Jinak zrovna tihle dva psi byli co se jídla týče absolutně ovladatelní. Misky měli téměř vedle sebe, nikdy se u nich nepohádali, kdykoliv jsem jim mohla cokoliv sebrat.......
Ale - už jsem tu psala několikrát, že mnoha problémům se dá předejít, když pes je důsledně naučen, že on jí jen své jídlo a ze své misky. Krmení od stolu pokládám za největší chybu ve výchově. Kdybych měla dalšího psa, zase bych ji udělala :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ne, takhle to kazdeho psa nenaucite.

To ani netvrdím. Nemyslím si, že existuje absolutně univerzální postup pro úplně všechny psy. Ani v tomto, ani v jiných cvicích. Vždyť jsou to živé bytosti. Z našich sedmi psů to ale uměli všichni, byť se netodika nácviku lišila.

Pes mi nikdy nesežral kabel od notebooku a že jich tady je.. protože když byl malý, řekla jsem mu, když se k tomu přiblížil, že to je blbý nápad a že těchto věcí si všímat nebude. Samozřejmě to zkusil ještě párkrát, ale trvala jsem na tom, že mám rozumu víc než pes.
Je to něco jako "fuj". Náznak tlapy na stůl - fuj. Prostě ne.
Ale on je asi fakt divný, ten můj pes. Položím si na zem displej a pes na něj nešlápne.
Zato Kocourek, to je jiná liga. Ten si tam stoupne schválně, protože dostatečně rychle nedostal jiný druh masa.
Oběma jsem to řekla stejně - ne a odsunula jsem to zvířátko hloupoučké stranou + učit něco jako popros.. pes dělá placák (česky high five) a Kocourek něco říká (nadává asi). Kočky jsou vytrvalejší, se psem skoro nuda. Ale nevysvětlím psu, že ze zahrady odejít nemůže. Jak uvidí smějící se lidi, natož děti, tak jde s nimi. Jak se někdo zastaví u plotu a řekne - jé pejsek - a nechá si olíznout ruku, tak končíme, nazdar, už nemám psa.
Ten papír od másla mohli být trpaslíci. To tak lidé říkají jako krytí sklerozy :-) Jsem to máslo vytáhla, než jsem odešla z domu, aby se pak dobře mazalo, že :-)
Ale tak jako pes není stroj a nečekám to od něj.. takového psa bych vlastně ani nechtěla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odetta : Určitě to máte popsané hezky. Ale abyste psa něco učila, musíte ho u toho vidět. Abyste ho poslala na místo, musíte postřehnout, že chce vyskočit na stůl. Nikdy jsem svého psa neviděla, nejen na stůl vyskočit, ale ani na něm ležet. Když jsem přišla domů, stál u dveří. Stejně tak jsem své psy nikdy neviděla otvírat lednici. Jen jsem našla pozůstatky na zemi : vylízaný papír od másla, pytlík od hrachovky.....Možná to z lednice vytáhli před hodinou, možná přede dvěma..... Feně v té době bylo 12, psovi 8.
Gumicuk - můj vynález - to jistil. Jinak zrovna tihle dva psi byli co se jídla týče absolutně ovladatelní. Misky měli téměř vedle sebe, nikdy se u nich nepohádali, kdykoliv jsem jim mohla cokoliv sebrat.......
Ale - už jsem tu psala několikrát, že mnoha problémům se dá předejít, když pes je důsledně naučen, že on jí jen své jídlo a ze své misky. Krmení od stolu pokládám za největší chybu ve výchově. Kdybych měla dalšího psa, zase bych ji udělala :-)

Jako že lednici i zavřeli a jen neuklidili obaly?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jako že lednici i zavřeli a jen neuklidili obaly?

Lednice se přece zavírá samospádem, když z ní tu hlavu vyndali.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odetta : Určitě to máte popsané hezky. Ale abyste psa něco učila, musíte ho u toho vidět. Abyste ho poslala na místo, musíte postřehnout, že chce vyskočit na stůl. Nikdy jsem svého psa neviděla, nejen na stůl vyskočit, ale ani na něm ležet. Když jsem přišla domů, stál u dveří. Stejně tak jsem své psy nikdy neviděla otvírat lednici. Jen jsem našla pozůstatky na zemi : vylízaný papír od másla, pytlík od hrachovky.....Možná to z lednice vytáhli před hodinou, možná přede dvěma..... Feně v té době bylo 12, psovi 8.
Gumicuk - můj vynález - to jistil. Jinak zrovna tihle dva psi byli co se jídla týče absolutně ovladatelní. Misky měli téměř vedle sebe, nikdy se u nich nepohádali, kdykoliv jsem jim mohla cokoliv sebrat.......
Ale - už jsem tu psala několikrát, že mnoha problémům se dá předejít, když pes je důsledně naučen, že on jí jen své jídlo a ze své misky. Krmení od stolu pokládám za největší chybu ve výchově. Kdybych měla dalšího psa, zase bych ji udělala :-)

Zadavatelka štěně stahuje za kůži ze stolu, tak předpokládám, že jej vidí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Lednice se přece zavírá samospádem, když z ní tu hlavu vyndali.

Tak ta moje ne.

Moje taky ne, to musíte vyšroubovat ty nožičky vpředu, bude mírně nakloněná.. ale tahle zase pípá, aby se vědělo, že jsem nezavřela.. a existuje takové prasátko, co chrochtá a mluví "zavři to, seš tlustá". By pes čuměl :-)