Dobrý den. Mám doma měsíc a půl staré stěně, které jsem zachránila ( další 4 maji též hezky domov) vim, ze v tomhle věku by měl byt ještě u matky, ale bohuzel mu slo o život. A problém je takový, že se všeho hrozne bojí. A asi nejvíce lidí, dnes si ho chtěly pohladil dvě malé holcicky a on začal hrozne knucet a kousat, proste od cizích lidi na sebe nenechá sáhnout, hrozne vyvadí a běží se schovat nebo proste začne reagovat takhle. Má strach ze zvuku, ostatních štěkacích psu, lidí, míst,zkratka, všechno je bubak, ale ostatní štěňátka jsou prý v pohodě co mi psali majitele. Mám ho doma 4 dny a zvykl si jen na mě, odemne si necha líbit úplně vše, ale ostatní členové rodiny nic. Ještě teda přítele toho taky bere.
Rodiče si chtějí také pořídit stěně budou +- stejně starý, tak třeba si navzajem nějak pomohou.
Chci se tedy zeptat.. je nějaká šance ze v dospělosti bude fungovat normálně? Není to třeba tím ze je malinký? Já mu dávám hodně lásky, ale zároveň se snažím vychovávat. Mám v plánu s nich později chodit na cvičák.
Ještě tedy podotýkám, ze pejsek je opravdu ze špatných podmínek, chlap u kterého byli je nejspíš asi bil, nebo prý je srovnával do latě.
Někdo kdo by mi poradil? Nebo stalo se to také někomu?
Předem dekuji za nějakou tu normální odpověď.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak malé štěně nemají cizí lidé co otlapávat!
Má běhat akorát tak po zahradě. Drží se maminky, to je snad jasné. A ta ho nedá. Tak co vymýšlíte.
Štěně chránit, chovat se přirozeně, na špatné podmínky, co byly kdysi dávno, zapomenout. Bude normální, když se budete chovat normálně.