Dobrý den,
po delší době vás všechny zdravím, chtěla jsem se zeptat, jestli je normální, že se mi pes nevyprázdní jinde, než úplně na cizím.
Všichni "pejskaři" v okolí do mě kvérují, že jsem úplně blbá, že jsem si ho takhle naučila, a že si za to můžu sama. Podotýkám však, že to jsou to majitelé psů typu - mám psa na dvoře, hovna po něm víceméně sbírám volně ložené kdekoli v prostoru, případně jdu se psem 10 minut rychlo-okruh mezi baráky a kolem Jednoty, hovno v mezičase seberu do sáčku.
U nás na vsi, kde 90 % psů za celý život nevystrčí čumák z brány dvora, už jsem v kolonce "pséčkař" (ona s ním furt někde londá...) Takže si za to vlastně můžu.
Můj pes je prostě naučenej, že se 2x denně jde "do lesa" a že se prostě se*e tam. Celý den to drží, že to neudělá na dvoře chápu, četla jsem o tom, že čistotní psi si ne*erou v teritoriu, ale on to neudělá to ani na zahradě (cca 1 ha), ani v přilehlých výbězích pro koně (cca 3 ha, ohrazené páskou), a dokonce málokdy, to už musí být, to pustí na přilehlé louce, která navazuje na výběhy.
Pouští to vždycky až v lese. Jakože má hodně rozlehlý rádius toho, co považuje za svoje teritorium.
Jako všechno super, až na to, že někdy prostě není čas jít 2x denně do lesa, spěchám, nebo třeba jsem výjimečně párkrát do měsíce celý den pryč, a psa mi venčí někdo jiný z rodiny...docela by se mi hodilo, kdyby se uměl vykadit i někde blíž, než "za sedmero horami". Už to takhle párkrát proběho, pes mi byl vrácen s tím, že osoba dotyčná tam s ním "tříčtvrtě hodiny čekala na zahradě a nic"...s důrazným dodatkem, že příště se mi na tohle můžou víte co..." a chudák pes mi to pak večer pustil v lese u prvního keře, sotva vyskočil z auta, a skoro si vyrval střeva.
Přiznávám, že psa jsem si takhle naučila, od štěněte jsme pořád někde na procházce, v terénu, v lese...a on si takhle zvyknul, že ho prostě naložím do auta a pak vypustím někde v přírodě, a tam se se*e.
Nevím jestli tohle pujde odvyknout, aby se v případě nouze (když prostě budu nedejbože indisponovaná, upoutaná na lůžko, už vymýšlím všechny možné i nemožné verze) prostě vy*ral i normálně, třeba na zahradě, nebo ve výbězích, aniž to bude chudák držet, div si nevyvalí bok.
Děkuji za jakékoli připomínky.
Lída.
P.S. skrz často používané slovo, které ifauna bere jako vulgarismus, jsem musela celý původní příspěvek přepsat :D :D
Aha, sem to úplně nepochopila...tak tedy jdete do toho lesa se psem - jak daleko? A nebo ho naložíte a jedete tam autem? Prostě bych odbourala to ježdění autem, jde se na prochajdu a kadí se někde v křoví či na blízké louce. Můj pes kadí ráno i večer na prochajdě cca do 700m od baráku. Jak se rozhýbá, tak mu to jde hned. Odjakživa, oba psi.
Přestěhovala jsem se do řadovky uprostřed vesnice :-( Odtud se bohužel nedá "do lesa" dojít pěšky...nebo teda dá, ale obnášelo by to táhnout se s tím pejskem třeba 45 minut než vylezete z dědiny, a mě se to úplně ekluje táhnout toho pejska po těch zaflusaných chodnících, betonu a asfaltu, bez jediného kouska zelené plochy, když nepočítám počurané špinavé kraje škarp. Jako jasně, lidi, co nemají jinou možnost, pěšky jdou, vídám staforda odnaproti z bytovek, jak ho slečna každé ráno vláčí mezi barákama...ale mě je to líto, když můžu vzít auto, naložit psa a přizastavit si rovnou u lesa nebo na louce.
Ještě doplňuji, za barákem máme dvorek, menší zahradu, nic velkého ale na to, že je to fakt úplně uprostřed vsi, "lepší jak vidličkou do oka" ... a tam se nevykadí.
A každý den se mnou tráví cca 4-5 hodin na statku u koní, kde je puštěnej volně a je k dispozici zase cca 1 ha zahrada, pak 3 ha pastvin a hned navazující louka...a tam se taky nevykadí.
Se*e jen v lese 😣
Tohle má každý pes jinak, no. Aktuálně když ráno pouštím fenu na zahradu, tak musím jít s ní a vyloženě ji vyhnat na trávu, jinak mi hodí bobek kousek od dveří na zámkovku, protože v trávě by ji studili pacičky po ránu . Pes by se na zámkovce nevykadil nikdy, ani poblíž baráku, takže s ním musím na konec zahrady a tam má svá určitá místa. Ani jeden pes teda nemá problém se vykadit na zahradě, a to chodíme taky denně ven, někdy vícekrát. Jenže už jako štěňátka jsem je nosila na venčení na zahradu, takže se to naučili. Se psem je to teda někdy na dýl, protože dlouho vybírá místo, polohu atd., ale nakonec to klapne
Naopak mi přijde, že fena má problém se vykadit na procházce, protože tam na to nemá čas . Jako jo, někdy se tam vykadí taky, ale kolikrát se stane, že se vrátíme z dlouhé procházky a ona jakoby si teprve potom uvědomila, že má hodit bobek a hodí to na zahradě . Chvíli jsme měli trochu problém s venčením na víkendových závodech a akcích - přišlo mi, že ji omezovalo vodítko, nebyla zvyklá se venčit na vodítku, ale nakonec si taky zvykla.
S tím povelem bobek nebo tak podobně mi to přijde jako dobrý nápad. Takhle mám oba naučené na "čůrej".. Takže to by mohlo fungovat. Nicméně pokud je pes opravdu hodně čistotný a teritoriální, tak je možné, že se to prostě na zahradě dělat nenaučí, nebo jen v nouzi největší. Můj pes by třeba v kotci nebo vevnitř v baráku radši prasknul, ale prostě by se tam ani nevyčůral.
Ale ještě mě napadá, tenkrát jsem potřebovala psa naučit se venčit v druhé části kotce - přistavěli jsme ke kotci jakoby další oddělený kotec, ale bez podlahy, s trávou. Mezi kotci dvířka. No a zezačátku jsem ho tam brala normálně venčit, chválila ho za to a odměňovala. Nakonec si zvyknul, dvířka mohla zůstat otevřená a on se sám chodil venčit. Tak co třeba zkusit oddělit nějaký kus zahrady? . Nebo jestli máte možnost jít prostě kousek za plot.